ČBK

Svatý Václav dokázal vidět dobro uprostřed složitostí své doby

Publikováno: 29. 9. v 13:41, zdroj Vatican News

Za hojné účasti věřících i duchovenstva proběhla slavnostní mše svatá ve Svatopetrské bazilice. Mše byla vedena v českém a italském jazyce. Dle informací z Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci bylo zajištěno 700 míst k sezení, nicméně o mši byl zájem ještě větší a mnozí poutníci se jí účastnili vestoje.Na organizaci slavnosti se aktivně podílelo Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci v čele s velvyslancem Pavlem Svobodou. Velmi milou byla přítomnost i slovenských duchovních, diplomatů i poutníků, kteří díky přátelství a sounáležitosti mezi našimi národy vnímají svatého Václava jako univerzální vzor dobrého a moudrého panovníka. Při slavnosti byly přítomny delegace hejtmanství Plzeňského a Karlovarského kraje, rovněž starostové a zástupci spolků, kteří se zasazují o správu kostelů a kaplí v uvedených krajích.Biskup Tomáš Holub, který mši předsedal, vyšel ve své homilii ze čtení z knihy Moudrosti 6,9–21: „Moudrost... neznamená jen rozumět složitosti světa nebo znát souvislosti. Moudrost znamená vidět, která cesta v proudu světa vede k opravdovému dobru – k dobru, které přesahuje okamžitý prospěch či osobní zájmy jednotlivců. K této moudrosti jsme pozváni všichni. A svatý Václav je příkladem člověka, který tuto moudrost žil. Nešlo mu o osobní prospěch, o výhody pro své nejbližší okolí nebo o budování vlastní slávy. Cítil odpovědnost za celou společnost se všemi jejími problémy, starostmi i tragédiemi. K takové moudrosti a odpovědnosti bych vás chtěl pozvat i dnes – v prostředí, ve kterém působíte, i v celé naší společnosti.“ Biskup dále vyzdvihl význam českého světce pro dnešní společnost: „Svatý Václav je patronem odpovědnosti pro naši dnešní dobu. Je patronem, který nás učí stavět si cíle podložené reálným životem a potřebami lidí. Varuje nás před následováním iluzorních cílů, které lidské společnosti nepřinášejí užitek. Příklad svatého Václava ukazuje, že věrnost této moudrosti dává lidskému životu pevnou jistotu. A i když člověk může z pohledu tohoto světa na první pohled prohrát – stejně jako z lidského pohledu skončil pozemský život svatého Václava –, naše křesťanská naděje přesahuje horizonty viditelného světa.“Ve svém zamyšlení nad postavou prvního českého mučedníka se plzeňský biskup pozastavil nad tím, jak svatováclavská legenda byla v dějinách různě interpretována také kvůli nedostatku věrohodných historických pramenů. Přesto je podle něj něco, na čem se mohou mnozí shodnout. „Myslím si, že nás vůči svatému Václavu spojuje jedna podstatná věc: všichni se shodujeme na tom, že byl realistou a měl perspektivu. Viděl za horizont a přispíval k tomu, aby tato perspektiva byla českému národu neustále připomínána. Dnešní bohoslužba slova nám zdůrazňuje, že právě taková má být naše naděje a náš pohled do budoucna.“Hudebně mši doprovázel Sbor Církevního gymnázia Plzeň. Zazněla Truvérská mše Petra Ebena, ale i Modlitba plzeňského rodáka a českého hudebního skladatele Jana Slimáčka. V závěru slavnosti se rozezněl bazilikou chorál Svatý Václave, během čehož se lid přemístil z apsidy, kde se konala mše, k oltáři sv. Václava. Tam pod vedením Petra Kryla zapěl Smíšený sbor plzeňské diecéze Hospodine, pomiluj ny a byla pronesena modlitba za národ. Celé setkání zakončila v srdcích i v chrámu rezonující česká státní hymna Kde domov můj.

Kroměřížské ametystové grotty ožívají. Unikátní modely z Univerzity Palackého jim vrátily třpyt ametystů i tekoucí vodu

Publikováno: 29. 9. v 13:10, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Barokní grotty Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu loni objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), mají své 3D modely. Vytvořil je Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Modely Apollonovy a Důlní grotty ukazují, jak jeskyně pravděpodobně vypadaly na konci 17. století – včetně světel imitujících oheň, třpytících se ametystů a funkční fontány. Návštěvníci si je mohou od 29. září zdarma prohlédnout v univerzitním science centru Pevnost poznání, příští rok se přesunou do Kroměříže.Barokní umělé jeskyně, tzv. grotty, z Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu v loňském roce objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty UP, jsou nyní předmětem rozsáhlých průzkumů a restaurování. Přestože zůstávají částečně přístupné veřejnosti, lešení a současný stav prostor omezují možnosti představit návštěvníkům jejich někdejší podobu a velkolepě působící výzdobu.Arcibiskupství olomoucké proto v rámci spolupráce s Univerzitou Palackého oslovilo katedru geoinformatiky přírodovědecké fakulty s objednávkou na vytvoření fyzických 3D modelů obou grott. Realizace se ujal Jan Brus, který na výsledné podobě modelů úzce spolupracoval s Alenou Tobolkovou, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého, i s Janou Zapletalovou.Výsledné modely představují volnou hypotetickou rekonstrukci. Vycházejí ze současného stavu dochování, který kombinují s některými prvky známými z německého popisu z roku 1839, jako jsou světelné či vodní prvky. Umělé jeskyně obklopující ze dvou stran reprezentační sály (saly terreny) v přízemí kroměřížského zámku nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Část ametystové výzdoby grott se v průběhu staletí ztratila a někdejší systém osvětlení a vodních prvků dnes již nelze v plném rozsahu obnovit. Cílem modelů tak není vytvořit přesnou kopii určitého historického okamžiku, ale umožnit návštěvníkům lépe si představit vizuální efekty a atmosféru původní barokní koncepce.Od 3D skenu k funkčnímu modelu – přes 100 dní nepřetržitého tiskuZákladem pro tvorbu modelů byly velmi detailní 3D skeny, které vytvořila společnost G4D a poskytlo Arcibiskupství olomoucké. „Původní digitální model byl velmi detailní, tvořilo jej přes 40 milionů trojúhelníků. Pro tvorbu fyzického modelu tak bylo nutné jej nejprve zjednodušit, což zabralo největší množství času. Následně jsem vytvořil vlastní nosnou konstrukci, do které byla naskenovaná podoba grott virtuálně zasazena. Už při návrhu finální realizace bylo nutné počítat nejen s 3D tiskem, ale také s budoucím umístěním osvětlení, elektroniky, optických vláken a vodních prvků. Skrýt všechny tyto funkce do pevného funkčního modelu, a přitom zachovat charakter původního prostoru, byla opravdu výzva. Nechtěli jsme, aby návštěvník viděl jen zmenšeninu jeskyně. Chtěli jsme mu přiblížit, proč musel tento prostor na konci 17. století působit tak mimořádně,“ popsal vznik modelů Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP.Takto připravený model byl následně rozdělen na jednotlivé části vhodné pro tisk. Některé příliš jemné detaily, například tenké větve, bylo nutné upravit nebo odstranit, protože by je tiskárny v daném měřítku nedokázaly spolehlivě vyrobit. Výsledkem tak nebyla pouhá zmenšenina původního 3D skenu, ale nově navržený fyzický model, který v sobě ukrývá nosnou konstrukci i technologie potřebné k vytvoření světelných, třpytivých a vodních efektů.Díly vznikaly na 3D tiskárnách z matného materiálu PLA. Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl 100 dní, během nichž se spotřebovalo více než 55 kilogramů materiálu. Následovala ruční práce – odstraňování podpěr či lepení dílů a hliníkových výztuh, kterých je v grottách přes 40. Výsledné modely jsou výjimečné i svou velikostí: Apollonova grotta měří 106 × 106 × 65 centimetrů.Oheň, ametysty a fontánaV obou grottách jsou zabudovaná světla imitující oheň a další osvětlení, které dotváří celkovou oslnivou atmosféru barokních jeskyní. „Zcela unikátním prvkem je nasvícení skutečných ametystů pomocí optických vláken vedených přímo za jednotlivé ametysty. Díky tomu se krystaly při změnách světla jemně rozzáří a třpytí, podobně jako mohly působit při původním barokním osvětlení. I tady byla zapotřebí titěrná ruční práce, kdy jsme jednotlivá optická vlákna a úlomky ametystů lepili k 3D modelům. Technickou zvláštností jsou také vodní prvky včetně fontány v centrální části Apollonovy grotty. Veškerá elektronika je řízená, takže osvětlení i efekty lze pomocí scén nastavovat a měnit,“ dodává Jan Brus.Myslelo se i na údržbu – vybrané postavy permoníků v Důlní grottě jsou uchyceny na magnetech, díky čemuž je lze sejmout a vyčistit. Apollonova grotta je umístěna na kolejnicích, takže ji lze posunout a dostat se k zásobníku vody, když je potřeba vodu doplnit.Z Pevnosti poznání do KroměřížeUnikátní modely jsou od 29. září k vidění v univerzitním science centru Pevnost poznání v expozici Do historie!, která je návštěvníkům přístupná bezplatně. Expozici doplní také komentované prohlídky a přednášky odborníků na dějiny umění či geologii.Na jaře 2027, se zahájením návštěvnické sezóny, budou modely přesunuty na Arcibiskupský zámek v Kroměříži přímo do sal terren. „Cílem Arcibiskupství olomouckého bylo, aby návštěvníci zámku mohli sledovat průběh restaurování a porovnat současný stav s jejich někdejší podobou. Modely zároveň poslouží k prezentaci veřejné sbírky, kterou arcibiskupství vyhlásilo na záchranu grott a která v září 2026 získala první místo v anketě ‚Máme vybráno‘ v kategorii Cena redakce ProPamátky,“ dodává Alena Tobolková, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého.Unikátní 3D modely v číslechpřes 40 milionů trojúhelníků v původním 3D skenuvíce než 100 dní čistého nepřetržitého tiskupřes 55 kg matného materiálu PLA106 × 106 × 65 cm – rozměry Apollonovy grottypřes 450 ametystů osazených optickými vlákny a LED světlem, vodní prvky a fontána v Apollonově grottě33 světel, včetně 15 imitujících oheň, a řízené světelné scény v obou grottáchZdroj: www.upol.cz

Rok smíření litoměřické diecéze také v rakouské metropoli

Publikováno: 29. 9. v 12:36, zdroj Biskupství litoměřické

Mši svatou spojenou s modlitbami za válečné i poválečné násilí, s upomínkou na osmdesát let od vyhnání německy hovořícího obyvatelstva z poválečného Československa, sloužil v zaplněném chrámu sv. Karla Boromejského (Karlskirche). Mezi kněze u oltáře se připojil i P. Karel Rühringen, který byl jako dítě součástí tzv. odsunu ze Znojemska.V homilii Stanislav Přibyl zdůraznil, že nelze odvolat spáchané bezpráví, vrátit život mrtvým ani vymazat utrpení vyhnaných a zabitých. „Můžeme však odmítnout mlčení, kolektivní vinu i pohodlné přesvědčení, že vinu nesou vždy jen ti druzí,“ vyzdvihl v kázání a připomněl souvislosti s nimiž zavítal do rakouské metropole z regionu diecéze, kterou spravuje: „Severní Čechy nesou hluboké rány, které si Češi a Němci v minulém století navzájem způsobili. Rok smíření nevytváří novou verzi dějin, ale vede nás k odvaze vidět je pravdivě, vzpomínat na oběti a přiznat, že zlo nepřestává být zlem podle toho, jakým jazykem mluví pachatel nebo oběť,“ doplnil.Podle arcibiskupových slov pak tato modlitba ve vídeňském Karlskirche dostala ještě hlubší rozměr: chrám je totiž svědkem společných středoevropských dějin obou národů. Podtrhl to i fakt, že do Vídně pozval apoštolského administrátora litoměřické diecéze člen Řádu křižovníků s červenou hvězdou P. Marek Pučalík. Kněží tohoto českého řeholního společenství totiž od roku 1733 Karskirche spravují.Stanislav Přibyl při bohoslužbě připomněl, že letošní výročí pěti staletí od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn je příležitostí si připomenout, jak dlouho a hluboce jsou dějiny Prahy, Vídně a celé střední Evropy propojené. „Jsou v nich období rozkvětu i konfliktů, spolupráce i křivd. Smíření nás neučí dějiny idealizovat. Učí nás přijmout je jako společné dědictví, za které neseme odpovědnost,“ upozornil arcibiskup.Hudební podobu bohoslužby utvořil český sbor a orchestr z Rychnova nad Kněžnou. Zazněla Missa solemnis českého skladatele V. J. Tomáška, která byla roku 1836 provedena při korunovaci Ferdinanda I.Při závěrečné modlitbě za smíření se pak věřící modlili za pokoj, odpuštění a smíření. Následně se při agapé setkali přítomní Rakušané, Němci a Češi. Mezi nimi také vysídlení sudetští Němci a jejich potomci.Celá homilie arcibiskupa Stanislava Přibyla

Cesta kardinála Zuppiho do Moskvy

Publikováno: 29. 9. v 11:11, zdroj Vatican News

Kardinál Matteo Zuppi, předseda Italské biskupské konference, navštěvuje Moskvu jako zvláštní vyslanec Svatého otce pro humanitární otázky. V jeho případě jde již o třetí cestu do Moskvy, kterou navštívil v červnu 2023 a v říjnu 2024. Navazuje na návštěvu Ukrajiny letos v červenci, během níž kardinál navštívil také zajatecké tábory pro ruské vojáky ve Lvovské oblasti. Humanitární otázky Právě otázka ukrajinských a ruských válečných zajatců je spolu s problematikou dětí odvlečených z míst původu a odloučených od rodin klíčovým tématem kardinálovy humanitární mise. „Setkání s ruskými představiteli jsou na programu na pondělí, úterý i středu. To vše spadá do humanitárního poslání, které mi původně svěřil papež František a jež následně potvrdil Lev XIV. Obdržel jsem úkol podpořit úsilí jednotlivých stran sporu věnovat se otázkám týkajícím se dětí, výměny zajatců a civilního obyvatelstva zasaženého konfliktem,“ potvrdil kardinál Zuppi ruské tiskové agentuře TASS. „V současnosti vyhodnocujeme všechny požadavky z ukrajinské i z ruské strany v rámci dialogu, který již probíhá. Usilujeme o to, abychom tento dialog nadále prohloubili. Jsme si ovšem vědomi utrpení, které válka způsobila, a hledáme způsob, jak ji ukončit.“ Mise kardinála Zuppiho navazuje také na cestu arcibiskupa Paula Richarda Gallaghera z konce letošního srpna. Sekretář pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi tehdy navštívil Rusko v návaznosti na návštěvu Ukrajiny v července téhož roku.