Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Žádosti o příspěvek ze sbírky na sdělovací prostředky lze podávat do konce listopadu

Žádosti o příspěvek ze sbírky na sdělovací prostředky lze podávat do konce listopadu

Publikováno: 6. 11. v 11:25
Oddělení komunikace

Česká biskupská konference připomíná, že žádosti o příspěvek z letošní sbírky na sdělovací prostředky je možné podávat do 30. listopadu 2026. Podpora je určena katolickým médiím s naddiecézním přesahem, která slouží k hlásání evangelia, katechezi nebo křesťanské výchově. O rozdělení prostředků rozhodne lednové plenární zasedání ČBK. Jak jsme již informovali dříve, celorepubliková kostelní sbírka na podporu katolických sdělovacích prostředků se le

image:Image Prohlášení Stálé rady ČBK k nezávislosti a financování veřejnoprávních médií

Prohlášení Stálé rady ČBK k nezávislosti a financování veřejnoprávních médií

Publikováno: 23. 10. v 22:55
Oddělení komunikace

Stálá rada České biskupské konference se v souvislosti s právě probíhajícím parlamentním jednáním a nadcházejícím hlasováním obrací na zákonodárce s naléhavou výzvou, aby zachovali stabilní financování a nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Veřejnoprávní média mají v demokratické společnosti nezastupitelné místo. Jejich profesionalita, důvěryhodnost a schopnost sloužit celé společnosti, nikoli jednotlivým politickým či ekonomickým zájmů

image:Image Skončilo 149. plenární zasedání ČBK

Skončilo 149. plenární zasedání ČBK

Publikováno: 21. 10. v 15:30
Oddělení komunikace

V Johannisthalu nedaleko německého Řezna se uskutečnilo 149. plenární zasedání České biskupské konference. Jednání se poprvé zúčastnil nový apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Eugene Martin Nugent a jako obvykle také zástupci konferencí mužských a ženských řeholí. Biskupy Čech, Moravy a Slezska přijel pozdravit i řezenský biskup Rudolf Voderholzer. Apoštolský nuncius ve svém pozdravu českým a moravským biskupům ocenil službu církve če

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

61. diecézní setkání mládeže v Litoměřicích o „vznešeném lidství“

Publikováno: 22. 11. v 14:09, zdroj Biskupství litoměřické

Největší nadšenci dorazili už v pátek v šest hodin večer na mši svatou do kostela Všech svatých a pokračovali programem a čajovnou v Diecézním domě kardinála Trochty.Další pak doputovali ze všech koutů diecéze v sobotu na pestrý program v kině, jehož hlavní téma organizátoři z Diecézního centra mládeže vytyčili biblickým citátem z proroka Nehemiáše „Vstaňme a stavějme“ (Neh 2,18). S biblickým Nehemiášovým odkazem totiž pracuje papež v úvodu encykliky Magnifica Humanitas, která je věnovaná umělé inteligenci (AI) respektive důstojnosti člověka v době současného prudkého rozvoje této technologie. Postava proroka se objevila také ve scénkách, které program v kině doprovázely.Jak budovat společné dobro s umělou inteligencí„Téma umělé inteligence nás dnes bude provázet celý den. Dobře poslouchejte, abyste to všechno zažili a odvezli si s sebou domů. A pak to všem vyprávějte a příště vezměte s sebou ty, kteří dnes nedorazili,“ žertoval na úvod delegát ad omnia P. Radek Jurnečka. Narážel tak na hlavní poselství Magnifica Humanitas (O vznešeném lidství), který hovoří o potřebě „budovat společné dobro“ a chápe dobu technologických změn jako společný úkol, nikoli jako dílo jednotlivců nebo několika expertů.Navázal na něj v duchovním slově P. Radek Vašinek, který připomněl, že prakticky každý z přítomných si umělou inteligenci nosí ve svém mobilu v kapse a může s ní i utvářet svět. Upozornil ale, že v hlavní roli zůstává člověk: „AI napíše modlitbu, ale nepomodlí se za nás. Poradí, jak můžeme pomoci, ale pomocnou ruku za nás nepodá. Může nám povědět, co je láska, ale vztahy za nás neodžije, nezakusí tu krásu a dobrodružství za nás,“ připomněl. Mladým lidem ze severu Čech také nabídl dvě otázky „pro dnešní den“, jimiž mohou poměřovat všechny vědomosti a postřehy, které jim téma umělé inteligence přinese: „Co za mě může udělat AI a co musím udělat já sám. A jakým konkrétním dílem můžu přispět, aby náš svět byl lepším místem pro život. Nehemiáš totiž říká: vstaňme a pojďme. Neužívá jednotné číslo. Křesťanství není sólový projekt. Potřebujeme se navzájem. Budoucnost nebude tvořit AI, ale my společně vedeni naším lidským srdcem, které se nechá vést Bohem,“ povzbudil.Přednáška výzkumníka AI a překladatele encyklikyHlavní hvězdou dopoledního programu v kině Máj byl teolog František Štěch, který přednáší na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své odborné práci se věnuje vztahu křesťanství, kultury a nových technologií, zejména umělé inteligenci. Podílel se na překladech vatikánských dokumentů o AI, včetně encykliky Magnifica Humanitas. Patřil také k jednomu milionu prvních registrovaných uživatelů AI a věnuje se jí ve svém výzkumu. Uvedl mladé lidi do vývoje technologie a jejího průniku do veřejného života během posledních čtyř let, včetně zájmu římskokatolické církve a vlivu na její sociální učení a etiku. Popsal, co vedlo papeže k napsání encykliky Magnifica Humanitas. „AI nám pomáhá učit se, tvořit, komunikovat i rozhodovat. Jenže současně proměňuje naše očekávání od světa, od druhých lidí – a od nás samotných,“ upozornil František Štěch a doplnil, že vlastně nejde jen o to, co AI dokáže, ale co dělá s každým jedním člověkem i s lidskou společností. Na přednášku navázala celá řada debatních skupinek, které se usídlily v prostorách kina.Arcibiskup: obnova Jeruzaléma nikoliv Babylonská věžPo poledni se účastníci setkání přesunuli ke slavení mše svaté s arcibiskupem Stanislavem Přibylem do někdejšího kapucínského kostela sv. Ludmily. V promluvě apoštolský administrátor litoměřické diecéze navázal na starozákonní čtení o prorokovi Nehemiášovi a také se vrátil k tématům encykliky Magnifica humanitas. „Papež Lev XIV. si vybral právě tohoto proroka za ,společníka a průvodce‘. Staví proti sobě dva obrazy: babylonskou věž a Nehemiášovu obnovu Jeruzaléma. Babylon je stavba postavená na pýše, kde se ,komunikace hroutí, jazyky se matou a lidé si přestávají rozumět‘. Jeruzalém je naopak dílo, kde město ožívá ,nikoli z iniciativy jediného člověka, ale díky sdílené odpovědnosti všech: svou roli zde mají muži, ženy, kněží, řemeslníci, hlavy rodin i mladí lidé‘. Slyšíte to? Mladí lidé jsou v tom seznamu jmenovitě. Nejste publikum. Jste stavitelé,“ zdůraznil Stanislav Přibyl.Uvedl také, že žijeme v době, kdy se staví nové věže – digitální, technologické, mocenské. Podle jeho slov nás však papež nevyzývá, abychom techniku odmítli, ale varuje, abychom nepodlehli příslibu dokonalého stroje, který činí lidské myšlení zdánlivě nadbytečným právě tehdy, když je ho nejvíce zapotřebí. „Žádná aplikace za tebe nepostaví přátelství. To dokáže jen srdce, které se modlí a miluje,“ vyzdvihl arcibiskup. Upozornil také, že papež mluví i o tom, co mnohé z mladých lidí tíží: nejistota, co bude dál – se školou, s prací, s budoucností. „Svatý otec nám připomíná, že práce není jen zdrojem příjmu, ale prostorem, v němž se utváří identita, vznikají přátelství a vztahy a člověk rozlišuje své povolání. Proto volá po společenství, která mladé lidi doprovázejí při jejich životních rozhodnutích a brání tomu, aby jejich nejistota vedla k osamělosti či závislostem. Takovým společenstvím má být i církev – i toto naše setkání. Nikdo tu nemusí stavět sám,“ povzbudil Stanislav Přibyl.Tolkien, vztahy i návštěva hospiceOdpolední program v Diecézním domě kardinála Trochty pak tvořily tematické skupinky. Manželé Alena a Petr Mackovi přednášeli o vztazích, chození a přípravě na manželství. P. Štěpán Smolen nabídl besedu o Tolkienovu vidění světa (k nemalému překvapení mladých lidí totiž papež v diskutované encyklice cituje i tohoto spisovatele). A k hlavnímu tématu celého dopoledne se vrátil i František Štěch. Zájemci se vypravili s Lukášem Němečkem na návštěvu hospice spojenou s besedou o hospicové péči. V nabídce pak byla také procházka po městě, fotbal a volejbal ve sportovní hale a workshopy.Setkání završila v neděli 22. listopadu mše svatá v 9.00 v kostele Všech svatých v Litoměřicích.

image:Image Náhled

Lev XIV.: Pán dějin je Králem pokoje a spravedlnosti pro všechny národy světa

Publikováno: 22. 11. v 13:04, zdroj cirkev.cz

„Kristus je skutečný Král, nikoli hrozící despota nebo utlačovatel,“ zdůraznil Lev XIV. téma dnešní slavnosti. Připomněl, že Kristus se v evangelní pasáži dnešní liturgie identifikuje s hladovějícími, nemocnými, cizinci a vězněnými, protože je „skutečný člověk a Mistr lidskosti“. Jeho soud je aktem spásy, připomněl papež: „Král vesmíru stojí po boku těm nejposlednějším a utlačovaným, aby je vykoupil ze všeho zlého.“Lev XIV. také připomněl svého předchůdce Pia XI., který slavnost Krista Krále roku 1925 ustanovil. Papež Pius „si přál zdůraznit v době napětí a konfliktů, že Pán dějin je Králem pokoje, míru a spravedlnosti pro všechny národy“, vysvětlil Lev.Po modlitbě Anděl Páně se Lev XIV. věnoval Světovému dni mládeže, který se dnes slaví po celém světě na úrovni diecézí. Připomněl, že dnešním dnem počínajíc bude mladé lidi doprovázet motto 41. světového dne, který se bude slavit v jihokorejském Soulu v srpnu 2027. „Mějte odvahu být tiší a pokorní jako Kristus, pokorný Král, který se identifikuje s těmi posledními,“ povzbudil mladé lidi papež Lev.Závěrem papež požádal o modlitbu za Papuu-Novou Guineu a další země postižené suchem i za oběti konfliktů a za zodpovědné, kteří mohou a mají hledat jejich řešení. Zmínil také oběd s chudými lidmi, k němuž se vypravil po polední modlitbě do auly Pavla VI., která dnes hostí 1300 lidí. Krom toho bude oběd nabízen i na dalších místech Říma.zdroj: vatican.va

image:Image Náhled

Slavnost Krista Krále uzavírá liturgický rok

Publikováno: 22. 11. v 7:01, zdroj cirkev.cz

Když Pius XI. na sklonku jubilejního roku 1925 vydal encykliku Quas primas, vysvětlil v ní také, proč považuje za důležité dát této připomínce místo v liturgickém kalendáři. Každoročně slavený svátek podle něj umožňuje, aby se pravdy víry dostaly ke všem věřícím a postupně pronikaly do jejich každodenního života.Krista potkáváme v těch, kdo potřebují pomocV letošním liturgickém cyklu A zazní při slavnosti Matoušovo evangelium o posledním soudu (Mt 25,31–46). Syn člověka v něm přichází ve slávě a shromažďuje před sebou všechny národy. Těm, kdo dali najíst hladovým, přijali lidi bez domova nebo navštívili nemocné a vězně, říká, že tím pomohli jemu samotnému. Překvapeni se ptají, kdy ho v takové nouzi viděli. Ježíš jim odpovídá: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mě jste udělali“ (Mt 25,40).Další dva liturgické cykly ukazují Kristovo kralování v okamžicích jeho utrpení. V Janově evangeliu Ježíš před Pilátem říká, že přišel vydat svědectví pravdě (Jan 18,33b–37). Lukáš ho představuje na kříži, pod nápisem „To je židovský král“. Člověku odsouzenému po jeho boku, který se na něj obrací s prosbou, slibuje, že s ním ještě téhož dne bude v ráji (Lk 23,35–43).Diecézní oslavy před setkáním v SouluNa neděli Krista Krále připadá letos také 41. světový den mládeže. V diecézích se při této slavnosti koná od roku 2021, kdy papež František přesunul místní oslavy z Květné neděle.V poselství k letošnímu ročníku Lev XIV. mladým děkuje za to, čím přispívají k životu církve i společnosti. Mottem z Janova evangelia (Jan 16,33) je povzbuzuje, aby v těžkostech důvěřovali Kristu. Připomíná jim, že je Bůh zná, miluje a provází. Letošní diecézní oslavy zároveň předcházejí mezinárodnímu setkání mladých, které se uskuteční od 3. do 8. srpna 2027 v Soulu.

image:Image Náhled

Kosmické fórum poprvé ve Vatikánu: vesmír pouze pro mír

Publikováno: 21. 11. v 18:20, zdroj Vatican News

Jedná se již o osmý ročník Mezinárodního kosmického fóra. Akci zorganizovala Mezinárodní astronautická federace a Italská kosmická agentura. „Oceňuji volbu Vatikánu jako místa konání letošního fóra, které se věnuje naléhavé potřebě ochrany vesmíru před jakýmkoli druhem využívání či průzkumu za účelem vyvolávání nepokojů,“ řekl papež s odkazem na motto letošního fóra: „Brána do nebe: vesmír pro mír“. Technologie bez etiky představuje hrozbu pro lidstvo Lev XIV. zdůraznil, že plně sdílí obavy vyjádřené v tomto mottu a doufá, že hlas účastníků se setká s náležitou pozorností na politických a legislativních fórech. Upozornil, že i technologie a jejich využití se musí řídit etickými zásadami. V opačném případě budou představovat obrovskou hrozbu pro lidstvo, jak nás o tom přesvědčuje současná historie, a také krok zpět v oblasti integrální ekologie.Kosmický výzkum ve službě společného dobra „Kosmický výzkum a mise,“ řekl Svatý otec, „již dlouho spojují lidi z různých zemí a kultur v duchu vzájemného respektu a spolupráce, a dnes, díky Bohu, tomu tak stále je. Tímto způsobem odhalují jednu z nejvznešenějších vlastností lidstva: schopnost sdílet znalosti a zkušenosti, abychom společně dosahovali nových cílů ve službě společného dobra.“ Papež poznamenal, že lidé, kteří se zabývají výzkumem vesmíru, nahlížejí na svět z širší perspektivy a učí tomu i ostatní. Povzbuzují k tomu, abychom jej vnímali jako celek a pochopili, že zájmy, které vedou k válkám a vykořisťování, jsou projevem krátkozrakého přístupu a modloslužby moci a bohatství. Lev XIV. vyjádřil potěšení, že i Svatý stolec spolu s vědci z Vatikánské astronomické observatoře přispívá k výzkumu v oblasti astrofyziky. Ekologie, kosmický dialog, společné normy Jednání Mezinárodního kosmického fóra je rozděleno do tří tematických bloků. První se týká ekologie, konkrétně toho, jak mohou kosmické technologie chránit Zemi, pečovat o životní prostředí a zmírňovat dopady klimatických katastrof. Tématem druhého bloku je „kosmický dialog“, tedy vědecká spolupráce s cílem podporovat spravedlivý přístup do vesmíru a využívání satelitů ve prospěch celého lidstva. Třetí blok má sloužit ke stanovení společných norem týkajících se mírového využívání vesmíru, omezení množství vesmírného odpadu a bezpečnosti oběžných drah.

image:Image Náhled

Bl. Zdenka Schelingová bude první slovenskou světicí, Lev XIV. schválil dekret o zázraku

Publikováno: 21. 11. v 13:18, zdroj Vatican News

Blahoslavená sestra Zdenka se narodila jako Cecília Schelingová 24. prosince 1916 v oravské vesnici Krivá v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes v okrese Dolný Kubín na Slovensku). Pocházela z velké rodiny, přišla na svět jako předposlední z jedenácti dětí. V její rodné obci od roku 1929 působila kongregace Milosrdných sester Svatého kříže, mj. i na zdejší základní škole. Do této řeholní rodiny se v 15 letech rozhodla vstoupit. Vedení kongregace se rozhodlo, že má Cecília nejprve vystudovat ošetřovatelství. 6. července 1931 v Podunajských Biskupicích zahájila tzv. kandidaturu, následně absolvovala dva ročníky dívčí měšťanské školy sester voršilek v Trnavě a dvouletou zdravotnickou školu v Bratislavě. 28. ledna 1936 vstoupila do noviciátu v Podunajských Biskupicích a dostala řeholní jméno sestra Zdenka. První sliby složila 30. ledna 1937. Sestra Zdenka pracovala na nejprve interním oddělení u rentgenu na klinice ve státní nemocnici v Bratislavě, od roku 1941 jako ošetřovatelka v krajské nemocnici v Humenném. Roku 1942 na pozvání představenstva Státní nemocnice v Bratislavě nastoupila do Bratislavy jako laborantka, posléze coby asistentka na rentgenologickém oddělení. Pacienti i spolupersonál o ní hovořili jako o vzoru ošetřovatelky i řeholnice. 28. ledna 1943 složila věčné řeholní sliby. Nástup totality Během působení v bratislavské nemocnici zastihl sestru Zdenku komunistický puč v tehdejším Československu (25. února 1948) a následně stále intenzivnější perzekuce církví, zvláště řeholních řádů a kongregací. 26. září 1950 všechny členky kongregace pobývající v provinčním sídle v Podunajských Biskupicích včetně jejich představené Lívie Kĺukulčakové odvezla StB do internace v Novém Dvoře (okr. Pezinok). V bratislavské nemocnici se sestra Zdenka setkávala s řadou kněží a řeholníků, nejednou při jejich nucené hospitalizaci v důsledku mučení během výslechů. Snažila se jim všemožně pomáhat. Roku 1951 umožnila sestra Zdenka hospitalizovanému salesiánskému knězi P. Štefanu Sandtnerovi (později odsouzenému v politickém procesu k 15letému vězení) celebrovat mši přímo v nemocnici ve své pracovně a ve spolupráci s lékaři pomáhala všemožně prodloužit jeho hospitalizaci, aby získal čas k zotavení. Počátkem roku 1952 se v bratislavské nemocnici setkala s těžce zraněným P. Štefanem Koštialem, který rovněž zažil při výslechu mučení. V noci z 19. na 20. února mu pomohla uniknout. Upoutala však pozornost Státní bezpečnosti, která na ni připravila past. Agent StB sestru Zdenku přesvědčil, že skupině šesti salesiánů, rovněž v Bratislavě hospitalizovaných, hrozí deportace a smrt, ale že je jim možné umožnit útěk za cenu podplacení člena vězeňské stráže. 29. února byla sestra Zdenka zatčena. Výslech, soud, vězení Ve vyšetřovací vazbě v bratislavském Justičním paláci byla sestra Zdenka krutě mučena, což trvale poškodilo její zdraví. 17. června 1952 byla odsouzena k trestu 12 let odnětí svobody a 10leté ztrátě občanských práv. Mezitím byl na útěku dopaden i P. Koštial a odsouzen k 19 letům odnětí svobody. Sestra Zdenka, trpící tuberkulózou páteře a následky mučení (které pravděpodobně přispěly k rozvoji nádorového onemocnění), byla vězněna nejprve v Rimavské Sobotě a následně – za trest – v Pardubicích, jelikož odmítla donášet na spoluvězenkyně. V roce 1954 se prudce zhoršil její zdravotní stav; byla hospitalizována ve vězeňských nemocnicích v Brně a v Praze na Pankráci, kde podstoupila masektomii – bez anestézie a narkózy, které vězeňská správa podmiňovala ochotou kolaborovat, což sestra Zdeňka odmítla. V pankrácké věznici se setkala s Helenou Kordovou, vdovou po Alexandru Kordovi, oběti politických procesů 50. let. Jí – své tehdejší dobrovolné ošetřovatelce – jako snad jediné sdělila některé děsivé podrobnosti z výslechů a vyšetřovací vazby. Heleně Kordové se v roce 1969 podařilo emigrovat do Velké Británie, kde se znovu vdala a kde strávila následujících 25 let; až po návratu roku 1994 mohla poskytnout důležité svědectví o životě sestry Zdenky. Helena Kordová-Wildeová však dosvědčila také – a především – intenzivní duchovní, modlitební život této mučednice. „Modlím se především za ty, kteří mě týrali a ponižovali, aby Bůh obměkčil jejich srdce a oni aby se už nikdy na nikom něčeho podobného nedopouštěli,“ jsou slova sestry Zdenky, jež Helena Kordová-Wildeová citovala. Vzhledem k nedostatečné léčbě bylo zřejmé, že se život sestry Zdenky rychle chýlí ke konci. Byla proto 16. dubna 1955 účelově amnestována, aby se totalitní režim vyhnul riziku, že by zemřela ve vězení. Dožila v Trnavě, nejprve v soukromí u Apolónie Galisové, spolupracovnice Zdenčiných sester z trnavské nemocnice (a později také řeholní sestry). Po pouhých dvou týdnech však musela být sestra Zdenka hospitalizována, nejprve na očním (trpěla mj. tuberkulózou očí), později na onkologickém oddělení. Zde také, zaopatřena svátostmi a plně odevzdána do Boží vůle, 31. července 1955 zemřela. Smrtí příběh nekončí Sestra Zdenka byla pochována na starém trnavském hřbitově, který byl později zrušen a její ostatky byly roku 1979 exhumovány a přeneseny do Podunajských Biskupic. Mezitím byla sestra Zdenka roku 1970 soudně rehabilitována v plném rozsahu. 18. září 2000 byl zahájen beatifikační proces v rámci tehdejší bratislavsko-trnavské arcidiecéze, 7. července 2003 byla zakončena římská fáze procesu. Sestra Zdenka byla prohlášena za blahoslavenou sv. Janem Pavlem II. při jeho návštěvě Slovenska 14. září 2003 při mši v Bratislavě-Petržalce spolu s řeckokatolickým biskupem Vasiľem Hopkem, rovněž mučedníkem komunistické totality. Dnem její liturgické památky se stal 30. červenec. P. Sťefan Koštial, jemuž sestra Zdenka pomohla uprchnout z nemocnice, následné vězení přežil a zemřel ve vysokém věku téhož roku, v dubnu 2003. Zázrak na přímluvu bl. Zdenky Internetové stránky věnované úctě k bl. Zdence Schelingové obsahují řadu svědectví o vyslyšených prosbách na její přímluvu. Nejnovější zprávu však přinesl server EWTN News. Tento web 9. srpna 2026 uvedl, že postulátor kanonizačního procesu bl. Zdenky, P. Lucián Bogucki OFMConv., předal tzv. positio, tj. doklad o zázraku na přímluvu bl. Zdenky, bratislavskému arcibiskupu Mons. Stanislavu Zvolenskému. Zpráva se týkala uzdravení muže z amerického Denveru, který byl propuštěn z nemocnice v terminální fázi rakoviny slinivky. Jeho manželka se však znala se vzdáleným příbuzným bl. Zdenky, proto se svými přáteli začala prosit o přímluvu právě tuto kandidátku svatořečení. Dotyčný muž se uzdravil a žil poté ještě několik let. Když pak zemřel z jiného důvodu, prokázala pitva kompletní uzdravení ze zhoubného nádoru.

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát