Belgie: synoda už nebude o synodalitě, lidé klepou na dveře
Publikováno: 4. 7. v 9:30, zdroj Vatican News
Letos o Velikonocích přijalo v Belgii křest 700 dospělých. To je samozřejmě mnohem méně než ve Francii. Nicméně i v této zemi je patrný zřetelně vzestupný trend. Letos je novokřtěnců o 29 procent více než loni. V desetiletém horizontu jde o trojnásobný nárůst. Mladí novokřtenci i návraty po letech Belgická církev si proto uvědomuje, že ji čeká nová výzva. Tím spíše, že na dveře kostela klepou nejen převážně mladí konvertité, ale přicházejí také lidé, kteří se vrací k víře po mnoha letech. Úkol pro místní synodální skupiny Právě z tohoto důvodu se do belgických farností dostala brožura nazvaná: „Nově příchozí do společenství věřících“. Právě ona má být základem pro jednání místních synodálních skupin. Jde o to, aby zhodnotili konkrétní situaci na místě, kde působí, a odpověděli na řadu otázek, které jim byly položeny: Kdo jsou dnes nově příchozí, přítomní v našich společenstvích? Našli si své místo? Dáváme jim příležitost vyprávět svůj příběh? Co jsme se od nich naučili? Co nám jejich přítomnost přináší? Zapojení nově příchozích Jak zdůrazňuje Geert De Cubber, národní koordinátor synody v Belgii, nově příchozí nejsou problémem, který je třeba vyřešit, ale příležitostí pro církev. Proto je v rámci synody třeba klást otázky i jim: Byli dobře přijati, co je v životě společenství překvapuje, jaké rady by chtěli poskytnout? Nově příchozí mají být přímo zapojeni do synodních setkání. Pokud jsou z nějakého důvodu nepřítomni, brožura doporučuje nechat jedno místo volné, což symbolicky vyjadřuje jejich roli v církevním společenství. Další etapy synody Místní synodální skupiny mají na diskuse čas do února. Na základě jejich závěrů se na jaře příštího roku uskuteční diecézní setkání a následně na podzim celostátní setkání. Takto vypracované závěry budou zaslány do Říma.Autor: Krzysztof Bronk
Kardinálové jednali ve Vatikánu o výzvách současného světa i poslání církve
Publikováno: 28. 6. v 8:36, zdroj cirkev.cz
Mimořádná konzistoř začala v pátek 26. června ranní mší svatou v bazilice sv. Petra a pokračovala jednáním v aule Pavla VI. Kardinálové v pracovních skupinách sdíleli zkušenosti z místních církví a hledali odpověď na otázku, jak má církev v dnešním světě hlásat evangelium a věrohodně o něm svědčit.První zasedání se věnovalo tématu „V jakém světě jsme povoláni k hlásání evangelia?“. V diskusi zaznívala především témata utrpení dnešních lidí, rostoucí polarizace společnosti, násilí, krize rodiny, osamělosti, nedůvěry vůči institucím i ztráty smyslu života. Kardinálové hovořili také o migraci, ekologické krizi, sekularizaci, chudobě a narušování náboženské svobody.Církev má být podle účastníků konzistoře v této situaci především místem přijetí a blízkosti, mateřským domovem, kde lidé mohou zakoušet smíření a naději. Zvláštní pozornost byla věnována mladým lidem, kteří často čelí nejistotě, osamělosti a ztrátě životní perspektivy. Papež Lev XIV. v této souvislosti připomněl, že církev nemá pouze otevírat kostely a udělovat svátosti, ale také vytvářet skutečné příležitosti k setkání.Odpolední zasedání prvního dne se zaměřilo na téma „Kultura moci a civilizace lásky“ v návaznosti na pátou kapitolu encykliky Magnifica humanitas. Kardinálové upozornili na nebezpečí normalizace války, polarizace a logiky moci pronikající do politiky, ekonomiky, společnosti i mezilidských vztahů. Zdůraznili, že odpovědí církve musí být věrohodné svědectví, jazyk naslouchání, odpuštění, smíření a úsilí o pokoj.V debatách zazněla také potřeba nově promýšlet otázku legitimní obrany v kontextu současných konfliktů a překonat tradiční logiku „spravedlivé války“. Kardinálové vyjádřili podporu papežově výzvě k míru a připomněli význam diplomacie Svatého stolce, ekumenického i mezináboženského dialogu a odpovědnosti laiků ve veřejném životě.Třetí zasedání, které se konalo v sobotu dopoledne, bylo věnováno tématu „Vytvářet dobro: staveniště naší doby“. Kardinálové se zamýšleli nad hlubokými rozpory současného světa, které nejvíce dopadají na chudé, slabé a mladé lidi. Hovořili o individualismu, ztrátě vztahů a identity, sílící mentalitě rozdělených a soupeřících skupin i o antropologických výzvách spojených s umělou inteligencí.Podle účastníků konzistoře má církev ukazovat svou samaritánskou tvář: nemá být pouhým pozorovatelem problémů současného světa, ale má pomáhat hojit rány dnešní doby a být prostorem sounáležitosti. Důležitou roli v tom má mít sociální nauka církve, výchova k odpovědnosti za společné dobro a formace lidí, kteří se budou angažovat ve veřejném životě.Odpoledne se kardinálové věnovali také synodálnímu procesu v církvi. Po vystoupení generálního sekretáře synody kardinála Maria Grecha zdůraznili potřebu prohlubovat duchovní a historickou dimenzi synodality. Zazněla také výzva nabídnout obraz kněžství, který bude „krásný, tvůrčí, evangelní a zároveň neklerikální“. Hovořilo se rovněž o riziku, že přílišná složitost konzultačních procesů by mohla církev zatěžovat právě v době, kdy je povolána vydávat svědectví světu.V závěrečném proslovu papež Lev XIV. poděkoval kardinálům za svobodného, bratrského a církevního ducha, s nímž se do práce zapojili. Konzistoř označil za zkušenost společenství ve službě poslání. Připomněl, že synodalitu nelze chápat pouze jako organizační metodu nebo sérii setkání, ale jako způsob, jak být církví.Svatý otec zároveň vyjádřil blízkost obyvatelům Venezuely, kterou v uplynulých dnech zasáhlo silné zemětřesení, a ujistil je o modlitbě celé církve. V závěru znovu apeloval na mír a vyzval kardinály, aby poselství smíření a pokoje předávali církvím i národům, které zastupují.„Bůh v dějinách stále otevírá cesty smíření a pokoje. Máme odpovědnost po nich odvážně kráčet a pomáhat světu, aby je dokázal rozpoznat,“ zdůraznil papež Lev XIV.Zdroj: Vatican News
Kardinál Grech: Synodalita má vést k novému misijnímu zápalu
Publikováno: 26. 6. v 10:47, zdroj cirkev.cz
„Nikdy v minulosti nevyvolal synodální proces tak silný impuls,“ uvedl kardinál Grech při zahájení jednání. Připomněl, že v mnoha místních církvích vznikly školy synodality, probíhají setkání zaměřená na naslouchání a rozlišování a pořádá se řada konferencí a vzdělávacích aktivit, jejichž cílem je zapojit věřící do života církve.Podle generálního sekretáře Synody však tyto iniciativy samy o sobě nestačí. „Skutečně spokojen budu teprve tehdy, až vznikne široké misijní hnutí, nový impuls, který povede církev k tomu, aby šla vpřed, nebála se riskovat, přibližovala se lidem a svobodně a tvořivě vydávala svědectví o evangeliu."Kardinál Grech zdůraznil, že konečným cílem synodální proměny není pouze zlepšení vnitřních procesů nebo větší zapojení věřících do rozhodování. „Jde především o hlásání Ježíše Krista,“ připomněl s odkazem na závěrečný dokument druhého zasedání XVI. řádného generálního shromáždění Synody biskupů.Různorodost jako dar Ducha SvatéhoPodle kardinála Grecha zůstane synodalita neúplná, pokud nepovede k obnovenému misijnímu nasazení. „Jestliže synodalita nezapaluje srdce a nepodněcuje lidi k činu, jestliže nevytváří společenství, která s radostí a odvahou hlásají Krista, zůstává nedokončeným procesem,“ uvedl.Připomněl také, že církev od Druhého vatikánského koncilu stále více oceňuje rozmanitost sociálních a kulturních prostředí, v nichž místní církve žijí a vykonávají své poslání. Teologická, liturgická, pastorační i disciplinární rozmanitost podle něj nepředstavuje ohrožení jednoty, ale jednu z jejích životně důležitých podmínek.„Synodalita není pouze organizační metodou, ale cestou, na níž se církev učí rozpoznávat, přijímat a integrovat pluralitu jako dar Ducha Svatého,“ zdůraznil.Církev mnoha tváříKardinál Grech dále připomněl obraz církve jako mnohostěnu, který používal papež František a na nějž navazuje také papež Lev XIV. Jediná pravda evangelia se podle něj může odrážet z různých úhlů pohledu, aniž by ztrácela svou jednotu.Synodální cesta podle kardinála neusiluje o získávání institucionálních pozic ani o nové rozdělení moci. Jejím cílem je vytvářet dynamiku naslouchání, rozlišování a spoluzodpovědnosti, která postupně proměňuje církev zevnitř.Účastníci setkání během tří dnů sdíleli zkušenosti s uváděním závěrečného dokumentu Synody do života místních církví a diskutovali o pastoračních prioritách i o úloze kontinentálních orgánů při jejich doprovázení. Součástí programu bylo také setkání s papežem Lvem XIV., který účastníky přijal ve čtvrtek 25. června v sídle Generálního sekretariátu Synody.Zdroj: Vatican News – francouzská sekce
English
