ČBK

Lev XIV. účastníkům sympózia AI4Peace: Tvořte prostor pro dialog

Publikováno: 21. 9. v 17:20, zdroj Vatican News

Ve svém poselství, které účastníkům konference přečetl kancléř Papežské akademie pro život P. Andrea Ciucci, vyzval papež k tomu, aby rozvoj AI byl řízen především moudrostí a láskou k bližním. „Technologický pokrok má sloužit důstojnosti každého člověka a posilovat vazby spojující celou rodinu lidstva,“ uvedl Lev XIV. Papež se rovněž odkázal na svou encykliku Magnifica humanitas: „Boží plán milosrdenství se stále odehrává v dějinách až do současnosti a stává se kompasem pro digitální éru, který nám pomáhá žít naše životy podle evangelia.“ (srov. MH 230) V jeho světle je třeba hledat, „jak umělá inteligence podřízená autentické pozornosti vůči dobru druhých lidí může být ku prospěchu dialogu, smíření a solidaritě mezi národy“, aby se tak „plody technického pokroku staly nástrojem pokoje“. Jak konstatoval jeden z účastníků konference AI4Peace, rektor Univerzity OSN pro mír Francisco Rojas Aravena, „mír je proces, který vyžaduje instituce, poznání, spolupráci a schopnost čelit skutečným příčinám konfliktů“, k čemuž podle slov papeže Lva „může AI nabídnout mimořádně účinné nástroje, ale může způsobit i prohloubení nerovnosti, napětí a nových podob konfliktů“. Proto stojí před účastníky konference „výzva vytvořit prostor pro dialog na mezinárodní úrovni, který umožní […] uvést tento rozvoj do souladu s principy míru a pokoje, lidských práv a důstojnosti člověka“. - zd -

Čtyři dekády od premiéry. Bohosudovskou baziliku rozezněla Missa solemnis

Publikováno: 21. 9. v 17:13, zdroj Biskupství litoměřické

Mši svatou slavil někdejší litoměřický biskup Pavel Posád, který několikrát zdůraznil výjimečnost tohoto uvedení Missy solemnis. „Miloš Bok totiž upřednostňuje, aby bylo dílo prováděno jako součást liturgie, tedy bohoslužby, nejen jako koncert,“ vysvětlil biskup. „Kulaté výročí Missy solemnis slavím zde v Bohosudově již potřetí. Nejprve jako litoměřický biskup, pak před deseti lety a nyní jako návštěvník z Českých Budějovic,“ objasnil svůj vztah k dílu nynější pomocný biskup českobudějovický.Ač je jméno skladatele Miloše Boka veřejnosti známé především v souvislosti s hudbou k filmu Anděl Páně, jeho prvotina nezůstává co do věhlasu příliš pozadu. Missa solemnis zazněla poprvé právě před čtyřiceti lety při poutní mši v bohosudovské bazilice. K jejímu napsání tehdy sedmnáctiletého autora pobídl místní duchovní správce, jezuita P. Josef Cukr, když jej na sklonku roku 1985 vyzval, aby „něco složil a přijel příští rok na pouť“.O necelý rok později Bok skutečně přijel s dílem, které svou monumentalitou překvapilo nejen P. Cukra, ale i autora samotného. Přes velmi příznivé přijetí u posluchačů nedošla kompozice pochopení u vedení pražské konzervatoře, a to jak z ideologických, tak z uměleckých důvodů. Revoltující Bok, který svůj první dokončený opus se svými spolužáky z konzervatoře uvedl v premiéře navzdory zákazu, byl vedením své alma mater za neuposlechnutí podmínečně vyloučen. Jeho spolužáci pak dostali důtky a o P. Josefa Cukra se začaly intenzivněji zajímat bezpečnostní složky. Přesto do pádu totality proběhly ještě čtyři uvedení této mše – vedle Bohosudova v Klatovech, Děčíně a Plzni. Do současnosti se pak Missa solemnis dočkala více než pěti desítek provedení a několika profesionálních nahrávek.Na kůru barokní baziliky pod taktovkou samotného autora vystoupili vedle sólistů Národního divadla v Praze a varhaníka Pavla Černého také Kühnův smíšený sbor, Bohosudovský sbor a dva orchestry – Čeští symfoničtí sólisté a Baborák Ensemble. Před závěrečným požehnáním sklidili účinkující neutuchající aplaus, jehož poslední část směřovala i k již zesnulému P. Cukrovi, jehož zásluhy o vznik díla Miloš Bok na závěr vyzdvihl.

Arcibiskup požehnal Svatováclavský speciál Biskupského pivovaru U sv. Štěpána

Publikováno: 21. 9. v 15:49, zdroj Biskupství litoměřické

„Svátek sv. Václava je nejen připomínkou tohoto českého knížete a mučedníka, ale také významný den pro všechny pivovarníky. Světec je totiž od dob Karla IV. patronem českého piva, sládků a vůbec všech pracovníků pivovarů,“ připomněl ředitel pivovaru Richard Kirbs.Po požehnání arcibiskup pivo společně s jeho autorem, sládkem Robertem Křížem, také ochutnal. Připomněl střídmost v konzumaci a vyptal se na postup i ingredience. Jak mu sládek vysvětlil, jedná se o třináctistupňové pivo „Red ALE“. Tak se nazývá pivní styl, který je typický temnou červenou barvou, střední plností a jemnou sladovostí. Patří do rodiny svrchně kvašených piv. „Má barvu mědi až do rubínové. Vyznačuje se vyšší hořkostí a ta krásně doznívá. Chutná trošku i po karamelu, ale je v něm také cítit sušené ovoce, zejména švestka. Je zkrátka takové podzimní,“ popsal Robert Kříž.Svatováclavské pivo je vyrobené ze čtyř druhů sladu (Plzeňský, Amber, Vídeňský a Canared) a tří chmelů původem ze severní Ameriky (Chinok, Citra a Cascade). Také kvasnice použité k procesu svrchního kvašení v Biskupském pivovaru U sv. Štěpána mají svůj původ ve Spojených státech. „Každý si v chuti tohoto piva najde svoje, protože každý ji vnímá trošku jinak. Chmely, které jsme použili dávají pivu výraznou nezaměnitelnou vůni a všechny se vyznačují tím, že v sobě mají tóny citrusových plodů,“ doplnil sládek.Svatováclavský speciál má objem alkoholu 5,2 %, není filtrovaný ani pasterizovaný. Hořkost je 27 jednotek IBU (International Bitterness Units). Tato standardní mezinárodní stupnice udává množství iso‑alfa‑kyselin z chmele, tedy skutečnou hořkost piva, která je v tomto případě na běžné úrovni českých ležáků (ač se jedná o ALE). Barevnost piva je stanovena jako 41 EBC (European Brewery Convention). Jedná se o evropskou stupnici, která měří intenzitu zabarvení piva. V případě tohoto speciálu udává, že se jedná o tmavší pivo až na hranici jasně hnědé.

Nová křížová cesta na Černém Mostě

Publikováno: 21. 9. v 15:39, zdroj Arcibiskupství pražské

Dominantou cesty je třináct pískovcových stél a pískovcový kříž. Reliéfy jednotlivých zastavení vytvořil kameník Josef Borecký. Kromě biblických citátů doplňují jednotlivá zastavení také krátká zamyšlení, která mohou oslovit nejširší veřejnost. Nová křížová cesta je zasazená v krajině ve čtvrti Na Hutích. Začíná poblíž podchodu pod tratí a vede směrem k akátovému hájku.Arcibiskup Stanislav Přibyl při slavnostním otevření a žehnání připomněl, že Ježíš svoji křížovou cestu také nešel v klidu a ticha kostela, ale v hluku a křiku lidí, v nerovném terénu a stejně tak i my procházíme životem se spoustou překážek a rušivých elementů. „Čtrnáct zastavení na Praze 14 má hlubokou symboliku. Nepřipomíná nám pouze utrpení a bolest, které jsou s křížovou cestou spojeny, ale především vítězství nad zlem a smrtí, jež symbolizuje prázdný hrob Ježíše Krista – vítěze nad smrtí a veškerým zlem. Tato křížová cesta se tak pro nás stává symbolem naděje, vítězství dobra nad zlem a zároveň výzvou, abychom sami svým životem dobro konali,“ řekl při této příležitosti Edward Walczyk, farář farnosti Kyje-Černý Most Foto: Jarka Novotná Foto: Jarka Novotná Foto: Jarka Novotná

Opat ze Solesmes: Papež Lev zná sílu modlitby, to ona utvářela Evropu

Publikováno: 21. 9. v 13:44, zdroj Vatican News

Francouzský opat připomíná, že benediktini formovali Evropu modlitbou. Kdekoli se usadili, slavili stejnou římskou liturgii. Věděli, že tato chvála Boha skutečně proměňuje svět a činí nás šťastnými. Již zde na zemi zakoušíme radost nebes a vyzařujeme ji do svého okolí. To je jádro svědectví benediktinů, kteří evangelizovali Evropu slavením liturgie. Zdůrazňuje, že také papež je k tomuto aspektu života církve velmi citlivý. „Ví, že modlitba je hnací silou hluboké proměny našeho okolí. Sám to zažil jako augustiniánský řeholník v Latinské Americe,“ říká opat ze Solesmes. Předali antickou kulturu a obohatili ji evangeliem Když hovoří o přínosu benediktinů k utváření Starého kontinentu, připomíná, že zachovali to nejlepší z řecko-římského dědictví. Byli mostem spojujícím antiku se středověkem. Díky neúnavné práci opisovačů předali kulturu a obohatili ji evangeliem.Francouzský benediktin připomíná, že se blíží 1500. výročí vzniku Řehole sv. Benedikta (529) a založení opatství na Monte Cassino (530). To se časově shoduje s výročím uzavření athénské akademie (529). Konec pohanského starověku a začátek křesťanské Evropy nastaly ve stejném roce. Řeholní pravidla sv. Benedikta ohlašovala příchod křesťanské moudrosti založené na pokoře, chvále Boha, bratrském životě a otevřenosti vůči bližnímu. Klíčová role mnichů ve světě žíznícím po duchovnosti Opat ze Solesmes zdůrazňuje, že povolání benediktinů je stále stejné: „Jistě je nás méně než kdysi, ale naše role zůstává klíčová ve světě žíznícím po duchovnosti a společenství. Naším mottem je ‚Pax‘: pokoj. Život v komunitě s bratry, které jsme si nevybrali a z nichž každý má svůj silný charakter, nás zavazuje k tomu, abychom byli rozsévači pokoje!“