Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Žádosti o příspěvek ze sbírky na sdělovací prostředky lze podávat do konce listopadu

Žádosti o příspěvek ze sbírky na sdělovací prostředky lze podávat do konce listopadu

Publikováno: 6. 11. v 11:25
Oddělení komunikace

Česká biskupská konference připomíná, že žádosti o příspěvek z letošní sbírky na sdělovací prostředky je možné podávat do 30. listopadu 2026. Podpora je určena katolickým médiím s naddiecézním přesahem, která slouží k hlásání evangelia, katechezi nebo křesťanské výchově. O rozdělení prostředků rozhodne lednové plenární zasedání ČBK. Jak jsme již informovali dříve, celorepubliková kostelní sbírka na podporu katolických sdělovacích prostředků se le

image:Image Prohlášení Stálé rady ČBK k nezávislosti a financování veřejnoprávních médií

Prohlášení Stálé rady ČBK k nezávislosti a financování veřejnoprávních médií

Publikováno: 23. 10. v 22:55
Oddělení komunikace

Stálá rada České biskupské konference se v souvislosti s právě probíhajícím parlamentním jednáním a nadcházejícím hlasováním obrací na zákonodárce s naléhavou výzvou, aby zachovali stabilní financování a nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Veřejnoprávní média mají v demokratické společnosti nezastupitelné místo. Jejich profesionalita, důvěryhodnost a schopnost sloužit celé společnosti, nikoli jednotlivým politickým či ekonomickým zájmů

image:Image Skončilo 149. plenární zasedání ČBK

Skončilo 149. plenární zasedání ČBK

Publikováno: 21. 10. v 15:30
Oddělení komunikace

V Johannisthalu nedaleko německého Řezna se uskutečnilo 149. plenární zasedání České biskupské konference. Jednání se poprvé zúčastnil nový apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Eugene Martin Nugent a jako obvykle také zástupci konferencí mužských a ženských řeholí. Biskupy Čech, Moravy a Slezska přijel pozdravit i řezenský biskup Rudolf Voderholzer. Apoštolský nuncius ve svém pozdravu českým a moravským biskupům ocenil službu církve če

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Rostoucí násilí vůči křesťanům v Evropě

Publikováno: 20. 11. v 14:13, zdroj cirkev.cz

OIDAC (Observatory on Intolerance and Discrimination Against Christians – Observatoř pro sledování intolerance a diskriminace vůči křesťanům) ve své zprávě ze 16. listopadu 2026 upozorňuje, že v roce 2025 vzrostl počet „osobních útoků vůči křesťanům v Evropě“ o 44 %. Zpráva uvádí 2 465 incidentů a projevů nenávisti vůči křesťanům. Mezi nimi bylo téměř 400 útoků na jednotlivce, včetně fyzického násilí a výhrůžek.K nejzávažnějším případům patří vražda iráckého křesťana ve Francii na podzim loňského roku. Ashur Sarnaya, irácký křesťan upoutaný na invalidní vozík, který se svou sestrou uprchl v roce 2014 před útoky tzv. Islámského státu, byl 10. září 2025 ubodán před svým bytem v Lyonu.Zpráva OIDAC také upozorňuje na diskriminaci v zaměstnání, kdy jsou křesťané postihováni či propouštěni kvůli otevřeným projevům své víry nebo zastávání určitých morálních hodnot. Dalším závažným problémem jsou negativní stereotypy, které přetrvávají v politických projevech a médiích.Zpráva vyzývá evropské instituce k ochraně pokojných projevů křesťanské víry a ke zřízení funkce koordinátora pro „boj proti protikřesťanské nenávisti“. Média pak vyzývá, aby „podávala zprávy přesně a odpovědně“ a vyvarovala se stereotypů.zdroj: EWTN News

image:Image Náhled

Víra i za volantem. Závodníci, kteří se hlásí ke katolické církvi

Publikováno: 20. 11. v 13:02, zdroj cirkev.cz

Dvacetiletý Ital Andrea Kimi Antonelli se letos stal nejmladším mistrem světa v historii formule 1. Jezdec Mercedesu si titul zajistil 1. listopadu při Velké ceně Mexika. Jeho úspěch ocenil také italský prezident Sergio Mattarella, který ho přijal společně s rodinou v Kvirinálském paláci.Vedle sportovních výsledků vzbudil Antonelli pozornost i svým vztahem k víře. Podle agentury ZENIT byl před vítězstvím v Monze vyfotografován při návštěvě kostela v Portofinu a několikrát se objevil s růžencem. Pro rodáka z Boloně je víra osobní součástí života, kterou neskrývá. V rozhovoru pro Corriere della Sera, na nějž odkazuje portál InfoVaticana, potvrdil, že je věřící a do kostela někdy chodí i sám.Antonelli vyrůstal v rodině spojené s motoristickým sportem. Jeho otec Marco byl závodním jezdcem a později založil vlastní tým. Kimi se po úspěších v motokárách dostal do juniorského programu Mercedesu a přes nižší závodní kategorie postoupil až do formule 1, kde nahradil Lewise Hamiltona.Lewis Hamilton a každodenní modlitbaTaké sedminásobný mistr světa Lewis Hamilton se ke své víře veřejně hlásí. Už v rozhovoru pro časopis GQ v roce 2017 uvedl, že je katolík a modlí se několikrát denně – po probuzení, před spaním a před jídlem. Jeho vztah k víře připomínají také křížek, který nosí, a tetování s nápisem „Bůh je láska“.Ferdinand Habsburg se před závody modlí růženecO své zkušenosti promluvil také rakouský závodník Ferdinand Habsburg, pravnuk blahoslaveného císaře Karla I. Věnuje se vytrvalostním závodům a v rozhovoru pro EWTN letos v červnu popsal, jak mu víra pomáhá vyrovnávat se s tlakem i rizikem tohoto sportu.Před usednutím do závodního vozu se snaží pomodlit růženec. Modlitba mu pomáhá zklidnit nervozitu a svěřit se Panně Marii. „Snažím se pomodlit růženec, než nastoupím do auta,“ řekl.Habsburg zdůraznil, že ani při sebelepší přípravě nemá závodník všechno ve svých rukou. Výsledek ovlivňuje počasí, technika i rozhodování týmu. O důvěře v Boha hovořil také v souvislosti s vážnou nehodou při přípravě na závod 24 hodin Le Mans, při níž utrpěl poranění zad. Během zotavování se musel vyrovnat se strachem o zdraví i o možnost znovu závodit.Michael Schumacher a setkání s Janem Pavlem II.Vztah motoristického sportu a církve připomínají také návštěvy Michaela Schumachera ve Vatikánu. Sedminásobný mistr světa se s Janem Pavlem II. setkal v roce 1999 a znovu 17. ledna 2005, kdy přijel s delegací Ferrari. Tehdejší setkání označil za velmi dojemnou a výjimečnou zkušenost.Jan Pavel II. při audienci připomněl výchovný význam sportu a ocenil spolupráci uvnitř týmu. Vedle jezdců pozdravil také techniky, zaměstnance a dělníky automobilky. Ukázal tak, že za úspěchem na závodním okruhu stojí práce celého společenství lidí.Zkušenosti závodníků ukazují, jak se víra promítá do jejich každodenního života: do modlitby před startem, hledání chvíle ticha i do zvládání strachu po vážné nehodě. Za veřejně známými výsledky a sportovními výkony se tak otevírají osobní příběhy důvěry, vděčnosti a hledání opory.Zpracováno podle článku Almy Recinas pro agenturu ZENIT.

image:Image Náhled

Papež Lev XIV. přijme ve Vatikánu legendy světové cyklistiky

Publikováno: 20. 11. v 11:29, zdroj cirkev.cz

Audienci pořádají Dikasterium pro kulturu a vzdělávání a Mezinárodní cyklistická unie (UCI). Vedle známých závodníků minulosti i současnosti se jí zúčastní také představitelé cyklistických federací a organizátoři nejvýznamnějších světových etapových závodů včetně Tour de France, Giro d’Italia a španělské Vuelty.Mezi pozvanými jsou rovněž Francesco Moser, Bernard Hinault, Greg LeMond, Vincenzo Nibali či mladý francouzský talent Paul Seixas. Ženskou cyklistiku budou zastupovat například Jeannie Longo, Demi Volleringová, Annemiek van Vleutenová, Elisa Longo Borghiniová nebo Mariana Pajónová. Pozvání obdržel také paralympijský vítěz Ricardo Ten Argilés.Sport jako prostředek míru a porozuměníPředseda Mezinárodní cyklistické unie David Lappartient označil setkání s papežem za příležitost k posílení úlohy cyklistiky při podpoře míru a mezikulturního dialogu. Připomněl také dlouhou historii vztahů mezi cyklistikou a katolickou církví – od závodů pořádaných farnostmi přes cyklistické týmy inspirované křesťanskými hodnotami až po setkávání sportovců s papeži. Jedním z nedávných příkladů byl průjezd závodu Giro d’Italia Vatikánem během Jubilejního roku 2025.Prefekt Dikasteria pro kulturu a vzdělávání kardinál José Tolentino de Mendonça zdůraznil, že cyklistika představuje nejen významný společenský a kulturní fenomén, ale také prostředí, v němž se rozvíjejí hodnoty důležité pro lidský život. Audience zároveň navazuje na poselství papežova listu La vita in abbondanza (Život v hojnosti), věnovaného sportu.Jízdní kola pro římskou CharituSoučástí programu bude také charitativní iniciativa. Po skončení audience se ve Vatikánu uskuteční krátká slavnost, při níž Mezinárodní cyklistická unie symbolicky předá jízdní kola římské Charitě.Iniciativu připravila vatikánská sportovní organizace Athletica Vaticana, která je rovněž členem Mezinárodní cyklistické unie.Zdroj: Vatican News, anglická sekce

image:Image Náhled

Společná židovsko-křesťanská modlitba v Liberci

Publikováno: 19. 11. v 16:22, zdroj Biskupství litoměřické

„Toto je mimořádná událost a já jsem velmi ráda, že můžeme být její součástí,“ přivítala přítomné za hostitele ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci Dana Petrýdesová. Připomněla, že moderní budova knihovny, dokončená v roce 2000, je známá jako Stavba smíření. Vznikla na místě původní liberecké synagogy, kterou nacisté vypálili během Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938. Na stejném pozemku dnes stojí společný komplex knihovny a nové synagogy.Foyer knihovny zaplnila pestrá společnost: obyvatelé Liberce i návštěvníci ze vzdálenějších míst a věřící obou náboženství. Dorazili zástupci spolků z obou stran česko-německé hranice, někdejší tajemník Federace židovských obcí v ČR Tomáš Kraus, reprezentanti veřejného života a duchovní z Liberce i okolí. Do severočeského krajského města přijeli i katoličtí křesťané ze sousední diecéze Dresden-Meissen v čele s tamním diecézním administrátorem P. Andreasen Kutschkem.Historie LiberceTěsně před zahájením bohoslužby zazněl historický medailon doc. Jaroslava Šebka z Historického ústavu České akademie věd, který představil předválečné, válečné i poválečné události v tomto severočeském městě. Zvláště pak genocidu zdejší židovské komunity. „V nacistických vyhlazovacích táborech zahynulo více než 700 libereckých Židů. Domů se jich vrátily po roce 1945 jen asi tři desítky,“ popsal. Zároveň připomněl, že po porážce nacismu bylo nuceně vysídleno na třicet tisíc obyvatel města a okolí, kteří byli německé národnosti.Rabín David Maxa pak také představil jednoho z členů liberecké židovské komunity, Pavla Jelínka, posledního z přeživších pamětníků holokaustu v Liberci.Příběh rabína a starosty„Hle, jak dobré a jak krásné je, když bratři přebývají pospolu,“ zahájil slovy žalmisty vstupní modlitby arcibiskup Stanislav Přibyl. Poté zazněla biblická čtení ze Starého i z Nového zákona.Svou promluvu uvedl rabín Maxa slovy proroka Izajáše: „Šalom, šalom lerachok ulekarov! Mír a zdar dalekému i blízkému!“ Tato výzva podle něj vybízí k překonávání hranic mezi lidmi různého původu, víry či životních zkušeností.Rabín připomněl životní příběh posledního předválečného libereckého rabína Emila Hoffmanna a tehdejšího starosty Karla Kostky. Oba muži byli podle něj přátelé spojení odvahou postavit se nenávisti a hájit demokratické hodnoty v době sílícího nacismu. Upomenul také na jejich tragické osudy: museli Liberec opustit a poznali tvrdě ničivé důsledky politického a národnostního fanatismu.Významnou část své řeči věnoval David Maxa samotnému tématu smíření. Zdůraznil, že v židovské tradici není smíření totožné s odpuštěním a že nikdo nemůže odpouštět jménem obětí, které již nemohou promluvit. „Naše tradice nás učí, že nemůžeme odpouštět křivdy, které nebyly spáchány na nás. Nemůžeme udělit odpuštění jménem těch, kteří již nemohou promluvit. Jménem zavražděných dětí, jejich rodičů a prarodičů. Jménem těch, kteří byli vyhnáni ze svých domovů, poníženi a zavražděni jen proto, že byli Židé,“ uvedl.Ne principu kolektivní vinySoučasně však odmítl princip kolektivní viny. Podle jeho slov je nutné pojmenovat historickou odpovědnost pachatelů a jejich pomocníků, ale nesoudit člověka pouze podle národa, z něhož pochází. Příběh Hoffmanna a Kostky podle něj připomíná, že i v nejtěžších dobách existovali lidé, kteří dokázali společně vzdorovat nenávisti a bránit lidskou důstojnost.Rabín Maxa zároveň upozornil, že různé historické tragédie nelze jednoduše srovnávat. Připomněl šoa, nacistický útlak českého obyvatelstva i poválečné násilí vůči německým obyvatelům. Přesto je podle něj možné a potřebné uctít památku všech obětí. „Věřím, že skutečné smíření nespočívá v tom, aby všichni odpustili všem, ani v představě, že minulost lze jednou provždy uzavřít. Spočívá v ochotě naslouchat, poznávat pravdu, uznat bolest druhého a přijmout odpovědnost za to, aby se bezpráví neopakovalo,“ zdůraznil rabín David Maxa.Obrana spravedlnosti a důstojnosti dnesZávěr jeho promluvy patřil výzvě k aktivní obraně spravedlnosti a lidské důstojnosti v současnosti. V době, kdy se podle jeho slov znovu šíří antisemitismus, nacionalismus a nenávist vůči lidem označovaným za jiné, nestačí pouze připomínat minulost. Památku obětí je podle něj třeba ctít také tím, jakým způsobem žijeme dnes a jak se stavíme vůči bezpráví. Setkání v Liberci proto označil nejen za modlitbu za smíření, ale také za závazek společně hájit spravedlnost, chránit lidskou důstojnost a budovat lidštější společnost.Pokoj je třeba trpělivě budovatZamyšlení arcibiskupa Stanislava Přibyla vycházelo z evangelního úryvku o blahoslavenstvích (Mt 5,1-12). Čteme v něm: „Blahoslavení tvůrci pokoje.“ „Ježíš v kázání na hoře nechválí ty, kdo mají rádi klid, ale ty, kdo pokoj tvoří. Pokoj nevzniká sám od sebe. Je třeba ho trpělivě budovat, často tam, kde jiní už rezignovali. Pokoj vzniká v srdci člověka, kde je třeba o něj v první řadě pečovat,“ připomněl Přibyl.V témže kázání na hoře Ježíš pokračuje: „Když neseš svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, jdi se nejprve smířit se svým bratrem.“ Stanislav Přibyl dosvědčil, že pro něj jako pro křesťana to znamená, že „pokoj začíná u mě samého“. Nejprve je podle něj nutné přiznat svá vlastní selhání, situace, kdy „jsem mlčel nebo druhým ublížil“. Apoštolský administrátor litoměřické diecéze zdůraznil, že tvořit pokoj je pro něj každodenní práce. „Mluvit tak, abych nezraňoval, všimnout si s pozorností souseda, mít odvahu ozvat se, když je někdo ponižován. V této snaze nejsem sám, protože věřím, že pokoj je Boží dar. Ježíš v kázání říká, že ti, kdo pokoj vytváří, budou nazváni Božími dětmi. Kéž se ke mně jednou Hospodin takto přizná,“ uzavřel.Na biblická čtení a promluvy navázala společná a rozšířená Modlitba smíření pronášená v češtině i němčině.Pozor na ztrátu historické pamětiNa závěr požádal arcibiskup Přibyl o slovo také atašé německé ambasády, podplukovníka Rüdigera Heinricha. Ten se prvně zaměřil na skutečnost, že po celá staletí žili v regionu lidé různých tradic, náboženství, národů a kultur společně. „Nacionálně-socialistické násilí, pronásledování a vraždy židovského obyvatelstva , viny mnohých Němců a poválečný odsun - to vše tu zanechalo hluboké rány. Historii nesmíme a nechceme zapomenout. Nelze relativizovat historické události, nebo zapomínat, abychom smazali vinu těch, kteří spáchali tyto zločiny. Jde o to přiznat si pravdu. Utrpení musíme neustále připomínat. Smíření totiž neznamená, že bude všechno zase v pořádku a dobré. Smíření znamená, že se člověk musí vzít minulost jako základ rozhodnutí, aby se něco takového neopakovalo. Proto chci za tuto iniciativu poděkovat arcibiskupovi i rabínovi,“ uvedl atašé.  Upozornil také na riziko historii zapomenout, protože lidé mají tendenci špatné věci vypustit z paměti. Zvláště varoval před absencí přenosu historické paměti mezi generacemi. „Proto jsem rád, že tu jsou mezi námi i mladí lidé. Jsou to právě oni, kdo ponesou tuto zodpovědnost do budoucna,“ vyzdvihl a připojil se k rabínovi s varováním, že antisemitismus a nacionalistické tendence se opět zviditelňují. Vyjádřil přání, aby shromáždění v Liberci přispělo k pochopení historické paměti, aby bylo možné pro budoucnost navzájem tvořit shodu a dlouhodobé soužití. „Naše společná budoucnost nemůže nést jen rány minulosti, ale její součástí musí být vůle k pokoji, lidskosti a vzájemnému respektu,“ uzavřel.Modlitební setkání pak zakončilo Áronské požehnání a pohoštění, na které arcibiskup a rabín pozvali společnou výzvou Le chajim (Na život! – ekvivalent českého Na zdraví!)Setkání se neslo v atmosféře, kterou nastolili Stanislav Přibyl s Davidem Maxou. Oba duchovní spojuje letité přátelství. Rabín například Stanislavu Přibylovi požehnal během jeho uvedení do úřadu pražského arcibiskupa. Pravidelně se scházejí také při iniciativě Červená středa, kterou připomínají nábožensky motivované násilí.  

image:Image Náhled

Libanonští biskupové odsuzují útok na arcibiskupa v Homsu

Publikováno: 19. 11. v 14:35, zdroj Vatican News

K útoku došlo v sobotu 14. listopadu, když se arcibiskup nacházel ve svém sídle. Podle sdělení Rady ozbrojení muži napadli arcibiskupa, znehybnili ho a následně odnesli obsah jeho pracovny. Arcibiskup Arbash stojí v čele řecko-melchitské arcidiecéze, která zahrnuje Homs, Hamu, Al-Nabk, Yabroud a okolní území. Projevy solidarity Rada patriarchů a katolických biskupů v Libanonu tento útok důrazně odsoudila a vyjádřila solidaritu s arcibiskupem i s církví v Sýrii. Vyzvala příslušné úřady, aby důkladně prošetřily okolnosti incidentu a pachatele postavily před soud. Výzva k ochraně křesťanů V prohlášení byla rovněž vyslovena výzva k přijetí opatření na ochranu křesťanů před dalšími útoky. Biskupové zdůrazňují jejich právo žít ve své vlasti „v bezpečí a důstojnosti“. Připomínají také, že přítomnost křesťanů v Sýrii má mnohasetletou historii a je součástí identity této země.

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát