ČBK

Den otevřených dveří na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži

Publikováno: 29. 10. v 9:32, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Návštěvníkům bude k dispozici vedení školy, učitelé jednotlivých předmětů, vychovatelé domova mládeže i školní kaplan. Budete si moci prohlédnout prostory školy, odborné učebny, knihovnu, školní klub, domov mládeže i školní kaple.Zajímavosti z fyziky, chemie a biologie představí studenti v laboratořích těchto předmětů. Seznámit se bude možné také s činností studentského parlamentu.Na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži mohou studovat žáci, kteří ukončili 7. nebo 9. třídu základní školy. Škola poskytuje ubytování nejen dojíždějícím studentům gymnázia, ale také studentům ostatních středních škol v Kroměříži.

Vlčí doupě: Nebeština – Očistec

Publikováno: 29. 10. v 9:09, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Videa lze sledovat také na tomto kanálu YouTube.Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na: donace.cz/vlci-doupe

Blahoslavená Marie Restituta, mučednice Krista ukřižovaného

Publikováno: 29. 10. v 7:23, zdroj cirkev.cz

Marie Restituta se narodila jako Helena Kafková 1. května 1894 v obci Husovice (později městě, nyní části Brna) jako dcera ševce Antonína Kafky a jeho ženy Marie rozené Stehlíkové. Pokřtěna byla ve farním kostele V Brně-Zábrdovicích. Již po dvou letech se však její rodina přestěhovala do Vídně, kde před lety Kafkovi slavili svatbu.Ve Vídni mladá Helena nejprve pracovala jako služebná a kuchařka, později byla trafikantkou a nakonec nemocniční ošetřovatelkou. V nemocnici se setkala s kongregací sester III. řádu sv. Františka od křesťanské lásky (lidově zvané „Hartmannky“), do níž roku 1914 vstoupila. 23. října 1915 přijala řeholní jméno Marie Restituta. Od roku 1919 působila v nemocnici v Mödlingu nedaleko Vídně jako oblíbená a respektovaná sálová sestra a instrumentářka.Po anšlusu Rakouska roku 1938 se začala i na nově obsazeném území prosazovat nacistická protikřesťanská politika, kvůli níž se Marie Restituta dostala do konfliktu s novými nadřízenými v nemocnici. Zásadně odmítala odstranit z nemocničních pokojů kříže navzdory snahám fanatických nacistů mezi nemocničním personálem; nechtěla nahradit Kristův kříž křížem hákovým. Jeden z nich na ni později učinil udání pro hanobení Říše – v jejím odpadkovém koši se našel průklepový papír s otiskem posměšné protinacistické básničky.Marie Restituta byla zatčena přímo na operačním sále 18. února 1942 (na Popeleční středu) a následně odsouzena k smrti; rozsudek byl vynesen 29. října 1942. Na popravu čekala pět měsíců, její vyrovnané chování a laskavost si získaly její spoluvězenkyně, z nichž ty, které nacismus přežily, o ní i po letech mluvily s velkou úctou a obdivem, včetně několika přesvědčených komunistek.Marie Restituta výslovně odpustila všem, kdo měli na jejím zatčení i odsouzení podíl, což potvrdila i v dopisech na rozloučenou. Bylo jí nabídnuto omilostnění, pokud by vystoupila ze své kongregace – to ovšem odmítla. Na smrt šla se slovy: „Jdu k slavnosti: Pro Krista jsem žila, pro Krista umírám!“ A svými posledními slovy se obrátila na kněze, který ji doprovázel ke gilotině: „Otče, udělejte mi na čelo znamení kříže.“ Dne 30. 3. 1943 v 18.21 byla popravena. Vězeňský duchovní napsal po její smrti do úmrtní knihy: „Svým příkladným chováním v cele smrti přivedla několik spoluvězeňkyň do katolické církve.“Beatifikační proces Marie Restituty byl zahájen ve vídeňské arcidiecézi roku 1988. Deset let poté, 21. června 1998 ji beatifikoval sv. Jan Pavel II. při návštěvě Vídně. Její liturgická památka se slaví zvláště v diecézích vídeňské a brněnské.zdroj: Encyklopedie Brna

Během cesty do Latinské Ameriky se papež setká s některými oběťmi zneužívání

Publikováno: 28. 10. v 13:12, zdroj Vatican News

Tiskové středisko potvrdilo, že během nadcházející apoštolské cesty papeže Lva XIV. do Latinské Ameriky, která se uskuteční ve dnech 6. až 17. listopadu, je plánováno „několik setkání s lidmi, kteří se stali oběťmi zneužívání ze strany členů duchovenstva a církve“. Prohlášení dále dodává, že tato setkání „vycházejí z přání papeže vyjádřit svou blízkost všem, kdo kvůli tomuto násilí trpěli a stále trpí, společně s nimi hledat cesty uzdravení přístupné každému, kdo je potřebuje, a zajistit, aby církev byla bezpečným a duchovně zdravým místem, které žije podle evangelia a zvěstuje je“. Tradici setkávání s oběťmi zneužívání ze strany kléru během apoštolských cest zahájil papež Benedikt XVI., který se 17. dubna 2008 na apoštolské nunciatuře ve Washingtonu soukromě sešel se skupinou obětí. V podobných setkáních pokračoval i během svých dalších cest a v těchto gestech blízkosti, spojených se společným hledáním cest k uzdravení, pokračovali také papež František a nyní Lev XIV.

Papež Lev: Víra se „vtěluje“ do každé kultury

Publikováno: 28. 10. v 11:39, zdroj cirkev.cz

Papež Lev připomněl setrvalou pozornost církve vůči kultuře a vzdělávání; zmínil mimo jiné přínos středověkých univerzit k formování západní civilizace. Za zásadní označil schopnost kultury a vzdělanosti „otevírat lidskou mysl odvěkým otázkám smyslu světa a lidského bytí“, které připravují cestu evangeliu.Působení víry v kulturním prostředí uvedl papež do souvislosti s Božím vtělením: jako se Slovo stalo tělem (Jan 1,14) v konkrétním kulturním prostředí, tak také víra prostupuje lidské životy, „slova, tradice, náboženské postoje, umění a poezii, myšlení a vědu“. S odkazem na Koncil zdůraznil, že „víra se může vtělit do každé kultury, protože se sama neidentifikuje s jednou konkrétní kulturou“, ale všechny kultury „přetváří zevnitř podle podoby Ježíše Krista“, stejně jako se církev „neváže výlučně a neodlučitelně na žádnou rasu nebo národ, na žádný určitý způsob života, na žádné starodávné ani novodobé zvyklosti“ (GS 58).Nutnost vzdělání a studiaLev XIV. zopakoval požadavek II. vatikánského koncilu na všeobecný přístup ke vzdělání a k základním kulturním hodnotám a přínosům: „Všichni ti, kdo jsou schopni dosáhnout vyššího vzdělání – Koncil to prohlašuje jednoznačně – musí mít podmínky pro to, aby se tomuto vzdělání skutečně mohli věnovat.“ A připomněl také koncilní důraz na zapojení žen: „Je záležitostí všech, aby byla uznána a podporována vlastní a nutná účast žen v kulturním životě.“ (GS 60)Papež také zdůraznil nutnost pěstovat mezioborové přesahy, zvláště mezi teologií a ostatními vědami. Úkolem pro teology je nejen prohlubovat porozumění zjevené pravdě, ale také vzájemně sdílet s odborníky v ostatních vědních odvětvích jejich poznatky a úhly pohledu, „aby tak dosáhli lepšího pochopení víry“. Úsilí o porozumění soudobé kultuře a poznání je úkolem každého křesťana, uzavřel Lev XIV. svou katechezi, „abychom přinášeli svědectví o víře tomuto světu a předávali víru druhým lidem věrohodným způsobem“.Světci a světice coby znamení nového životaNa závěr generální audience pozdravil papež Lev přítomné věřící z různých částí světa a jazykových oblastí. Polským poutníkům připomněl probíhající rok bl. Alžběty Rosy Czacké, která dokázala přijmout vlastní handicap a stala se „nevidomou matkou nevidomých“. Všem přítomným pak s výhledem na blížící se slavnost Všech svatých nabídl příklad „nezměrného zástupu mužů a žen, kteří před námi stojí jako prorocké znamení budoucího života, který již má svůj počátek v křesťanském svědectví a nasazení v životě na této zemi“.zdroj: vatican.va