ČBK

Svatý otec ve Francii – den druhý

Publikováno: 26. 9. v 21:03, zdroj cirkev.cz

Druhý den své návštěvy zahájil papež Lev v Centru pro doprovázení a sociální integraci Maison Bakhita. Poděkoval pracovníkům a dobrovolníkům, kteří zde nabízejí přijetí, naslouchání, vzdělávání a přátelství. V promluvě připomněl svatou Josefínu Bakhitu a vyzdvihl také zásadní roli žen při budování „civilizace lásky“. Ta podle jeho slov představuje alternativu ke kultuře, která rozbíjí společenství a vede k osamělosti.Svatý otec vyzval k všímavosti vůči těm, kdo zůstávají přehlíženi, a k úctě k důstojnosti každého člověka. „Nikdo není tak chudý, aby neměl co dát; nikdo není tak bohatý, aby neměl co přijímat,“ zdůraznil. Připomněl také, že chudí nejsou pro křesťany pouze sociologickou kategorií, ale „samotným tělem Kristovým“.Poté se Lev XIV. přesunul do Pařížského katolického institutu, kde se setkal s účastníky provinčního synodálního shromáždění, katechumeny a nově pokřtěnými. Vyslechl svědectví tří z nich a poukázal na rostoucí počet dospělých, kteří ve Francii žádají o iniciační svátosti. Tento jev označil za pozoruhodný zvláště ve společnosti výrazně poznamenané sekularizovanou kulturou a za „hmatatelné znamení působení Boží milosti“.Papež zároveň zdůraznil potřebu doprovázet nově pokřtěné i po přijetí svátostí, začleňovat je do společenství a nabízet jim další formaci. Připomněl však, že nejsou pouze těmi, kdo od církve přijímají. „Jejich víra je pokladem, který se nabízí církvi ve Francii i církvi všeobecné,“ uvedl a vyzval je, aby se stali „misionáři evangelia“ pro francouzskou společnost.Hlavní událostí pařížské části druhého dne byla odpolední mše svatá na Place de la Concorde, které se zúčastnilo přibližně 800 tisíc věřících. Lev XIV. v homilii vyšel z Ježíšových slov: „Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije“ (Jan 7,37). Hovořil přitom o lidské žízni po smyslu, pravdě a naplnění, kterou může utišit jedině Bůh.Papež vyzval věřící, aby se ptali, co ve svém životě skutečně hledají a z jakého pramene se snaží svou žízeň utišit. Upozornil, že materiální věci či zábava mohou vnitřní prázdnotu zaplnit pouze zdánlivě. Krista naopak představil jako Dobrého pastýře, který každého člověka zná jménem: „V jeho očích není nikdo z nás pouhým číslem občanského průkazu ani identifikačním kódem, ale člověkem, člověkem jedinečným a nenahraditelným.“Francouzské věřící pak povzbudil, aby si víru v Ježíše Krista nenechávali pro sebe: „Na vás je přinášet naději tam, kde vládne skleslost a duchovní vyprahlost.“ Připomněl také některé francouzské světce a svědky víry a obrátil se zvlášť k rodinám, mladým lidem, katechumenům a nově pokřtěným. V závěru se modlil, aby se „živá voda Ducha Svatého rozlila po celé Francii“.Po skončení programu v Paříži odletěl Svatý otec z letiště Orly do Lurd, kde přistál v 19 hodin. Po příjezdu do města zamířil do poutního areálu a v papamobilu projel mezi tisíci shromážděných věřících. U jeskyně Massabielle, kde se v roce 1858 Panna Maria zjevila svaté Bernadettě Soubirousové, poté poklekl k modlitbě. Dotkl se také stěny jeskyně a napil se vody z pramene.V modlitbě svěřil Panně Marii Francii a prosil pro její obyvatele o „dar bratrské svornosti“. Modlil se také za představitele země, aby byli „moudří a velkodušní“, sloužili společnému dobru a zasazovali se o ochranu základních lidských práv a mír ve světě. Pamatoval rovněž na křesťanské rodiny a mladé lidi.Zvlášť svěřil Panně Marii nemocné a trpící i ty, kdo je doprovázejí a do Lurd přicházejí „načerpat sílu a uzdravení“. První večer v lurdské svatyni zakončil předáním zlaté růže Panně Marii.V neděli bude Lev XIV. ve své pouti v Lurdech pokračovat. V poutním areálu bude mimo jiné sloužit mši svatou a večer se zúčastní tradičního světelného průvodu.Zdroj: Vatican News

Kardinál Parolin v OSN: Svět potřebuje návrat k opravdovému a odpovědnému vyjednávání

Publikováno: 26. 9. v 20:23, zdroj Vatican News

Svatý stolec se v reakci na téma letošního Všeobecného shromáždění OSN „Obnova důvěry, řízení transformace: OSN, která přináší výsledky všem“ soustředil na hlubokou krizi důvěry v mezinárodních vztazích. Kardinál Parolin upozornil, že přehlížení právních norem a spoléhání na sílu vede do izolace a zvyšuje globální napětí. Místo vytváření systémů vzájemných hrozeb vyzval ke společným rozhodnutím zaměřeným na společné dobro a Bohem danou důstojnost lidské osoby.Od kultury moci k opravdovému vyjednávání Svatý stolec připomíná, že mezinárodní společenství musí opustit destruktivní návyky a navrátit se k poctivému dialogu. „Je naléhavě nutné přejít od ‚kultury moci‘ k opravdové ‚kultuře vyjednávání‘, v níž se dialog a diplomacie stávají standardními prostředky řešení konfliktů,“ citoval státní sekretář z první encykliky papeže Lva XIV. Magnifica Humanitas. Jak zdůraznil vatikánský diplomat, v dnešní době plné agresivní rétoriky je třeba hledat řešení i s partnery, kteří jsou považováni za komplikované. „Tváří v tvář impulsivnímu vysílání, agresivní rétorice a politice síly, které charakterizují naši dobu, je povoláním diplomacie pěstovat dialog se všemi stranami, včetně těch partnerů, kteří jsou považováni za méně pohodlné nebo za neoprávněné k vyjednávání. Proto by měl být vynaložen veškerý dostatek pokory a trpělivosti k pěstování i těch nejslabších náznaků dobré vůle mezi stranami v konfliktu, aby se pokročilo v procesu dosahování míru,“ uvedl kardinál Parolin.Etika umělé inteligence a odmítnutí automatizovaného zabíjení Podle Svatého stolce nesmí být člověk redukován na pouhého spotřebitele nebo datový soubor. Základem veškerého pokroku zůstává nedotknutelná důstojnost lidské osoby od početí po přirozenou smrt, stejně jako důstojnost práce. Zvláštní pozornost věnoval vatikánský státní sekretář etickým parametrům umělé inteligence a vývoji smrtících autonomních zbraňových systémů (LAWS), které podle něj vyvolávají zásadní morální otázky. „Když se rozhodnutí o úderu stane automatizovaným nebo neprůhledným, zvyšuje se riziko zříkání se odpovědnosti. Z toho důvodu musí být řetězec odpovědnosti identifikovatelný a ověřitelný; ti, kdo technologii navrhují, trénují, schvalují a používají, musejí být pohnáni k odpovědnosti za svá rozhodnutí,“ prohlásil kardinál Parolin. Zdůraznil, že rychlost a efektivita nesmějí nahrazovat svědomí: „Rychlost a efektivita by nikdy neměly být nejvyšší motivační silou pro nevratná rozhodnutí učiněná v kontextu války. Jakákoli technologie, která usnadňuje útoky, aniž by viděla tvář lidských bytostí, snižuje morální práh konfliktu. Rozhodnutí o použití smrtící síly nemůže být přeneseno na neprůhledné nebo automatizované procesy, ale musí zůstat pod účinnou, uvědomělou a odpovědnou lidskou kontrolou.“ V rámci ochrany lidské důstojnosti zmínil kardinál Parolin rovněž boj proti závislostem a drogám, které vykořisťují zranitelnost lidí. Citoval přitom varování papeže Lva XIV., že „když obchodní modely prosperují z lidské slabosti, s osobou se zachází jako s prostředkem, nikoli jako s cílem“. Vyzval proto k vytváření míst uzdravení, setkání a vzdělávání, aby žádný člověk nebyl považován za ztraceného, a k nekompromisnímu postihu kriminálních sítí.Mír jako plod spravedlnosti a závaznost humanitárního práva Svatý stolec odmítá chápání míru jako pouhé absence války nebo dočasného příměří. „Mír není ‚negativní‘ slovo, tedy pouhá absence války. Mír je především darem – darem Vzkříšeného Krista –, avšak darem aktivním a náročným. Vyžaduje pravdu a spravedlnost, přičemž odmítá pýchu a pomstychtivost volbou slov a činů, které léčí, místo aby zraňovaly,“ uvedl kardinál Parolin a připomněl rovněž slova papeže Pavla VI., že mír je ovocem spravedlnosti. Kardinál zdůraznil, že legitimní právo na obranu nesmí degenerovat v závody ve zbrojení, a poukázal na absolutní závaznost mezinárodního humanitárního práva. „Nelze přehlížet, že ničení nemocnic, energetické infrastruktury, domovů a míst nezbytných pro každodenní život představuje vážné porušení mezinárodního humanitárního práva. Svatý stolec pevně opakuje své odsouzení jakékoli formy zatahování civilistů do vojenských operací,“ prohlásil vatikánský delegát. V souvislosti se základními právy vyzdvihl také náboženskou svobodu a s odkazem na papeže Benedikta XVI. ji označil za první z lidských práv, přičemž apeloval na ochranu pronásledovaných křesťanů i všech vysídlených osob.Výzvy v ohniscích konfliktů: Od Ukrajiny po Blízký východ Vatikánský státní sekretář se podrobně věnoval konkrétním tragédiím současného světa. K situaci na Ukrajině po více než čtyřech letech války zdůraznil, že plynutí času činí odpovědnost těch, kdo mohou konflikt ukončit, ještě závažnější. „Mír nelze odkládat; zbraně musejí utichnout a bombardování musí přestat. Svatý stolec podporuje každou iniciativu zaměřenou na dosažení okamžitého, úplného a účinného zastavení palby,“ apeloval kardinál Parolin. Při pohledu na Blízký východ vyjádřil hluboké znepokojení nad humanitární krizí v Gaze i násilím na Západním břehu a vyzval k prosazení dvoustátního řešení. Uvítal dohodu o stabilizaci hranic Libanonu, avšak varoval před překážkami při její implementaci. Dále poukázal na utrpení obyvatel v oblasti Perského zálivu, tragédii národa Rohinjů či katastrofální situaci v Súdánu. „Jejich utrpení musí skončit! V jejich vlasti musejí být vytvořeny podmínky umožňující bezpečný, legální, dobrovolný a ničím neomezený návrat,“ prohlásil na adresu Rohinjů. Podpořil také mírové procesy v Demokratické republice Kongo, varoval před šířením džihádismu ze Sahelu a zmínil potřebu dialogu ve Venezuele, Nikaragui, na Kubě či na Haiti.Ukončit rétoriku dominance a obnovit důvěru V závěru svého vystoupení se kardinál Parolin věnoval krizi multilateralismu a potřebě reformy OSN v rámci iniciativy UN80. Varoval před nebezpečným odklonem od mezinárodních dohod k diktátu síly. „Diplomacie, která podporuje dialog a hledá konsenzus mezi všemi stranami, je nahrazována diplomacií založenou na síle. Válka se vrací do módy a šíří se válečnictví. Zásada stanovená po druhé světové válce, která zakazovala národům používat sílu k porušování hranic druhých, byla zcela podkopána,“ citoval z novoroční promluvy k diplomatickému sboru papeže Lva XIV. Přesto podle Svatého stolce zůstává mezinárodní spolupráce jedinou cestou. Kardinál Parolin proto vyzval světové lídry k odvaze a k zásadní proměně přístupu: „Je nezbytné odzbrojit nejen zbraně, ale i rétoriku dominance; chránit ty nejpotřebnější; mluvit pravdu, promlouvat v lásce a obnovit prostřednictvím dialogu a solidarity multilaterální řád, který skutečně přináší výsledky všem. Válka přináší jen smrt a zkázu, zatímco mír přináší rozvoj a prosperitu.“

Dům Panny Marie v Havlíčkově Brodě otevřel své dveře

Publikováno: 26. 9. v 13:30, zdroj Biskupství královéhradecké

Dům Panny Marie přinese především lepší dostupnost pomoci lidem, kteří se ocitnou v náročné životní situaci. Pod jednou střechou se zde propojí odborné poradenství, sociální a preventivní služby i další formy podpory. Díky tomu mohou jednotlivé služby lépe spolupracovat a lidé se snadněji dostanou k pomoci, kterou právě potřebují.V budově budou působit téměř všechny sociální služby Oblastní charity Havlíčkův Brod s výjimkou azylového domu. Celkem zde bude pracovat přibližně 60 zaměstnanců. Klienti budou moci přímo v budově využít například Občanskou poradnu, Nízkoprahový klub BAN! nebo Středisko rané péče. Sídlit zde budou také služby, jejichž pracovníci za klienty vyjíždějí do jejich domácností.Rekonstrukce budovy byla zahájena v roce 2025. Smlouva o dílo byla podepsána 7. července 2025 a na základě výběrového řízení ji realizovala společnost RONELI. Kolaudace objektu se konala 26. června 2026.Otevřením Domu Panny Marie tak začíná jeho další etapa. Nové prostory postupně zaplní pracovníci jednotlivých služeb a především lidé, pro které byl celý projekt vytvořen – lidé, kteří potřebují radu, podporu, péči nebo pomoc při zvládání své životní situace.Vznik Domu Panny Marie umožnila finanční podpora Evropské unie z Národního plánu obnovy, Kraje Vysočina a města Havlíčkův Brod.

Svatí Kosma a Damián – lékaři, kteří sloužili nemocným bez nároku na odměnu

Publikováno: 26. 9. v 6:53, zdroj cirkev.cz

O životě Kosmy a Damiána se dochovalo jen málo spolehlivých historických zpráv a řada podrobností pochází z pozdějších legend. Podle nejstarší tradice byli Kosma a Damián bratři, patrně dvojčata, a působili jako lékaři v maloasijské Kilikii. Nemocným pomáhali bez nároku na odměnu a svou službu spojovali s křesťanskou vírou.Právě kvůli bezplatné péči se pro ně vžilo označení anargyroi, tedy „ti, kteří neberou peníze“. Jejich služba nebyla zaměřena pouze na tělesné zdraví. Nemocným se snažili pomáhat také svým příkladem a svědectvím víry.Podle tradice byli Kosma a Damián během pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána zatčeni a kolem roku 305 podstoupili mučednickou smrt. Pohřbeni měli být v syrském městě Kyrrhos, odkud se jejich úcta postupně rozšířila do dalších částí křesťanského světa.Úcta sahající do prvních staletíÚcta ke svatým Kosmovi a Damiánovi je doložena již v raném křesťanství. Jejich jména byla zařazena také do římského kánonu, první eucharistické modlitby, kde se připomínají mezi mučedníky prvních staletí. V první polovině 6. století jim papež Felix IV. zasvětil baziliku na Foru Romanu. Chrám svatých Kosmy a Damiána stojí na tomto místě dodnes a patří k významným svědectvím jejich starobylé úcty.Jejich kult má svou historii také v českých zemích. Již na počátku 10. století jim byl zasvěcen kostel ve Staré Boleslavi. Kosma a Damián byli u nás tradičně vzýváni jako patroni lékařů a lékárníků.V křesťanské ikonografii bývají zobrazováni jako lékaři, často s nádobkami na léky, mastmi nebo lékařskými nástroji. Jejich příběh dodnes připomíná službu nemocným, v níž se odborná péče spojuje s nezištností a pozorností k člověku.

Svatý otec ve Francii – den první

Publikováno: 25. 9. v 23:21, zdroj cirkev.cz

Několik minut před osmou hodinou ranní odlétl papež Lev z Říma. Během letu poskytl interview novinářům, kteří s ním cestovali do Paříže. Krátce před desátou hodinou přistálo papežské letadlo po dvouhodinové cestě na letišti Orly. Zde byl Lev XIV. přivítán francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a papežským nunciem ve Francii, arcibiskupem Celestinem Migliorem.Z letiště vedla papežova cesta do Elysejského paláce, oficiálního sídla francouzského prezidenta. Zde se Svatý otec setkal s představiteli veřejného života a s členy diplomatického sboru. V promluvě se papež věnoval mimo jiné otázce vztahu sekulárního státu a církve, který popsal jako „příležitost ke komunikaci a spojeným silám v úsilí o společné dobro“. Odkázal se také na francouzské motto „Rovnost, volnost, bratrství“ a zdůraznil jeho evangelní základ.Po obědě na pařížské nunciatuře se Lev XIV. vypravil do pařížského sídla organizace UNESCO. Zde oslovil přítomné s otázkou, co znamená být člověkem: „Na prvním místě to znamená být nejprve dítětem,“ uvedl papež s odkazem na příchod člověka na svět. „A jako děti jsme bratry a sestrami,“ doplnil. Zadruhé přichází každý člověk na svět nahý a odkázaný na pomoc druhých – chudoba je tedy univerzální zkušenost daná zrozením. Zatřetí pak je tu velký potenciál, k němuž člověk může růst: „Být člověkem znamená mít odpovědnost vůči historii: lidská bytost je stvoření, které roste, učí se a pracuje rukama i hlavou. Svou prací můžeme Zemi kultivovat, ale i znetvořit, vytvořit umělecká díla, anebo je zničit.“ Proto je právě velmi klíčové poslání všech, kdo se věnují výchově a vzdělání.V 17.15 zahájil Svatý otec liturgickou modlitbu nešpor. Slavil je spolu s francouzskými duchovními, řeholníky a seminaristy. Ve své homilii zmínil rekonstrukci katedrály Notre-Dame, kde se tato liturgie konala: „Obnova této katedrály byla příležitostí k setkání, které rozšířilo horizonty přijetí a účasti za hranice církevní příslušnosti.“ Připomněl také, že katedrála byla postavena jako „dům modlitby“ a citoval v této souvislosti francouzskou spisovatelku Madeleine Delbrêl: „Bez modlitby bychom nemilovali Boha lásky. Snad bychom mohli být jeho služebníky, jeho bojovníky, možná i jeho učedníky; nebyli bychom však milovanými dětmi našeho Otce ani přáteli Ježíše Krista.“Závěrem dne se papež Lev přemístil na stadion Stade de France. Zde předsedal vigilii s mladými lidmi. Vyslechl několik svědectví a reagoval na ně: „V Kristu jsme si jisti, že Bůh není nikdy lhostejný vůči lidem,“ zdůraznil v odpovědi Chloé, která se ptala, jak skloubit misionářský zápal s přátelstvím vůči vrstevníkům bez vyznání a bez víry. „Hlásat Krista odvážně, ale s respektem znamená hlásat ho jako evangelium spásy, jako slovo pravdy a života.“Na konci večera pak pronesl meditaci na slova 1. listu Timoteovi (1 Tim 6,11–16). Povzbudil v ní přítomné mladé lidi k odvaze odporovat zlu, rozhodovat se pro dobro a bojovat „zbraní sebedarující lásky“, se sv. Pavlem řečeno, „mečem Ducha“ (Ef 6,17). Poukázal také na relikvie Kristova roucha a kříže, „toho, co mu bylo vzato a co mu bylo dáno“. Dohromady jsou „symbolem nás, církve zrozené z Boží lásky darované světu“. V této lásce jsme všichni povoláni „být zářícími svědky evangelia, dobré zprávy, jíž je Kristus sám“, uzavřel Svatý otec své rozjímání.zdroj: vatican.va