Lupa
Obsah Obsah
Portál
Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Unikátní nález v pozůstalosti: Arcibiskupství získává zpět vzácnou listinu a pečeť

Publikováno: 9. 9. v 10:41, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Jedná se o pergamenovou listinu z roku 1893 vydanou c. k. ministerstvem vnitra ve Vídni, která tehdejšímu arcibiskupu Theodoru Kohnovi dovoluje užívat šlechtický znak, čímž mu de facto přiznává šlechtický titul. Druhým artefaktem je pečeť ze španělského vosku patřící biskupovi Karlu II. z Lichtensteina-Castelcorna, který diecézi vedl ve druhé polovině 17. století.Rodina zesnulého nejprve ani nevěděla, jak vzácné předměty v pozůstalosti jednoho z předků nalezla. Zjistit jejich skutečnou hodnotu pomohl jeho prasynovec Jakub Mrkos, který původ i hodnotu nalezených předmětů konzultoval se svými vyučujícími na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).„Při vyklízení pozůstalosti nás zaujal vystavený neznámý dokument a pečeť. Babička vůbec netušila, o co se jedná. Mně bylo jasné, že jde o staré předměty, ale neměl jsem ponětí, jaké historické hodnoty,“ líčí své prvotní pocity Mrkos. „Po nálezu jsem chvíli s překladačem a internetem hledal, o jaké osoby by se mohlo jednat. Po zjištění, o koho jde, jsem kontaktoval své vyučující na katedře historie Univerzity Palackého. Ty mi vše pomohly dohledat a zajistily následné předání dokumentu a pečeti arcibiskupství,“ dodává.Slavnostní předání se uskutečnilo za účasti arcibiskupa Josefa Nuzíka, zástupců rodiny a také Univerzity Palackého, jejíž odborníci se podíleli na ověření pravosti obou předmětů. „Pro nás je to mimořádná událost. Tyto předměty mapují důležité kapitoly našich dějin a jsme rodině nesmírně vděční, že se je rozhodla bezplatně vrátit tam, kam historicky patří,“ říká arcibiskup Nuzíka dodává: „Je dobře, když jsou lidé pozorní a nevyhazují bezmyšlenkovitě staré věci, které mohou mít nevyčíslitelnou hodnotu.“Theodor Kohn, po dlouhé době první olomoucký arcibiskup nepocházející ze šlechtického rodu, stál v čele arcidiecéze na přelomu devatenáctého a dvacátého století. „Na rozdíl od svého předchůdce kardinála Fürstenberga pocházel Kohn z českého jazykového prostředí, velmi skrovných poměrů a často se potýkal i s tím, že po otci měl židovský původ i příjmení. Nesporné nadání, píle a cílevědomost mu ale otevřely cestu k církevní kariéře,“ přibližuje postavu Theodora Kohna Jana Oppeltová z katedry historie UPOL. „Funkci ministra vnitra zastával v té době hrabě Taaffe, který listinu podepsal jako předseda vlády Předlitavska. Pergamenová listina obsahuje popis i malované vyobrazení Kohnova arcibiskupského erbu, který vznikl spojením jeho osobního znaku se štítem arcibiskupství,“ popisuje Oppeltová vzácný dokument. „Vědělo se, že listina existovala – svědčila o tom arcibiskupova korespondence s moravským místodržitelstvím v Brně, uložená tamtéž. Předávaný pergamen tak konečně zaplní dlouho pociťovanou mezeru,“ dodává.Druhý z biskupů připomínaných předanými předměty, Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna, pocházel z hraběcího rodu císařského generála Filipa Rudolfa a do čela diecéze byl zvolen v roce 1664 olomouckými kanovníky. Za jeho působení došlo k mohutnému rozkvětu a obnově po devastující třicetileté válce. Nalezená pečeť pravděpodobně náležela k některému jím poslanému dokumentu, od něhož byla odstřižená. „Jedná se o tzv. velkou biskupskou pečeť, přivěšovanou k nejvýznamnějším dokumentům. Kdy byla pečeť oddělena od listiny, kterou ověřovala, není možné zjistit, ovšem podobné odstřihování pečetí bylo zlozvykem sběratelů již v 18. či 19. století,“ vysvětluje Oppeltová.

image:Image Náhled

Olomoucí opět projde mariánské procesí. Naváže na ně 24 hodin modlitby růžence

Publikováno: 9. 9. v 10:21, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Mariánské procesí začne v 17.00 v katedrále sv. Václava. Odtud se účastníci se sochou Matky Boží vydají historickým centrem města kolem Arcibiskupského paláce, kostela Panny Marie Sněžné, Sarkandrovy kaple, kostela sv. Michala a sloupu Nejsvětější Trojice. Cílem procesí bude dominikánský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Slovenské ulici.Mariánská úcta má v životě církve své pevné místo. Jak ve svém učení opakovaně připomínal sv. Jan Pavel II., Maria neobrací pozornost k sobě, ale vede člověka ke Kristu. Také mariánské procesí může být vnímáno jako viditelné znamení této cesty, jako společné putování provázené modlitbou a veřejným vyznáním víry. Mariánské procesí tak není pouze připomínkou dlouhé křesťanské tradice. Je také viditelným znamením společně prožívané víry, modlitbou, která vychází z chrámu a vstupuje do veřejného prostoru města.V Olomouci mají veřejná procesí svou tradici. Městem procházejí věřící například při slavnosti Božího Těla nebo při oslavách svaté Pavlíny, patronky Olomouce. V říjnu, který je v katolické tradici zasvěcen modlitbě růžence, se k nim přidává také mariánské procesí.Procesím modlitba nekončí. Po příchodu procesí do dominikánského kostela začne v 18 hodin slavnostní mše svatá, kterou bude celebrovat biskup Antonín Basler. Bezprostředně po jejím skončení bude zahájen jubilejní desátý ročník Modlitby růžence 24 hodin, která bude v kostele pokračovat nepřetržitě po celý den i noc.Letošní ročník bude mít zvláštní modlitební úmysl. „Chceme prosit za nová kněžská a řeholní povolání, jakož i za svatost života všech, kdo žijí v kněžském a řeholním stavu,“ přibližuje generální promotor pro růženec P. Metoděj Němec.Do čtyřiadvacetihodinové modlitby se mohou zapojit jednotlivci, rodiny, farnosti i další společenství. Účastníci mohou přijít na libovolnou část programu nebo se přihlásit k určitému času a podílet se tak na vytvoření nepřerušeného řetězce modlitby.Modlitba růžence 24 hodin vyvrcholí ve středu 7. října slavnostní mší svatou od 18.00.Více informací a možnost registrace k účasti na Modlitbě růžence 24 hodin nabízí web ruzenec24.op.cz.

image:Image Náhled

Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži zahájilo nový školní rok

Publikováno: 9. 9. v 10:20, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Mši svatou celebroval školní kaplan P. Petr Káňa společně s P. Jiřím Zámečníkem, který vyučuje na gymnáziu náboženství. U oltáře přisluhoval také nový jáhen Jan Vrana, který tímto dnem začal své působení na AG.Ve své homilii o. Petr zdůraznil tři myšlenky. Vybídl přítomné k postoji vděčnosti za dary, které dostáváme v podobě možnosti studovat, vzdělávat se, žít v míru. Připomněl, že naše škola je aktivně zapojena do podpory projektu Mary’s meals a povzbudil studenty k velkorysosti a ochotě pomáhat těmto dětem.Dále v návaznosti na žalm, který zazněl při liturgii, nabídl možnost přinést své těžkosti před svatostánek ve školních kaplích a zakusit, že se můžeme opřít o Boha, který nabízí svou pomoc.A nakonec na základě evangelia o uzdravení posedlého zlým duchem o. Petr vyzval všechny přítomné k šíření dobra, i za cenu překážek, které zlý duch staví do cesty. Kéž i my jsme sobě navzájem oporou po celý tento školní rok.Slavnostní liturgii doprovodila svým zpěvem schola AG nově pod vedením Veroniky Mikuškové.Po mši svaté následovalo žehnání nového hřiště, které bylo vybudováno během prázdnin na jednom z nádvoří školy, a první fotbalový zápas mezi studenty a zaměstnanci školy.

image:Image Náhled

Něžnosti pod lípou: koncert barokní hudby ve velehradské bazilice

Publikováno: 9. 9. v 9:46, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Tento koncert nese titul „Subtilia sub tilia: Něžnosti pod lípou“. Koná se ve čtvrtek 10. září 2026 od 17.30. Je součástí konference Cistercapes, mezinárodního sympozia o krajině, a určen je také nejširší veřejnosti.V podání Michala Pospíšila a souboru Ritornello zazní stará barokní hudba velehradského cisterciáka Kristiana Bohumíra Gottfrieda Hirschmentzela (1638–1703).

image:Image Náhled

Svatý Petr Klaver – celý život zasvětil službě otrokům

Publikováno: 9. 9. v 7:07, zdroj cirkev.cz

Když do přístavu v Cartageně připlula loď s lidmi odvlečenými z Afriky, Petr Klaver patřil k těm, kdo se k nim snažili dostat co nejdříve. Do podpalubí přinášel vodu, jídlo, léky a oblečení. Staral se o nemocné a zraněné a za pomoci tlumočníků se snažil příchozím nabídnout také duchovní útěchu.Petr Klaver se narodil roku 1580 v katalánském Verdú. Po studiích vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova a v roce 1610 odplul do Nové Granady, dnešní Kolumbie. V Cartageně byl roku 1616 vysvěcen na kněze. Právě toto přístavní město se stalo místem jeho celoživotního působení.Cartagena patřila v 17. století k významným centrům obchodu s otroky v Americe. Lidé násilně odvlečení z Afriky přežívali několikatýdenní cestu přes Atlantik v nelidských podmínkách a mnozí připlouvali nemocní a vyčerpaní. Klaver se rozhodl zasvětit svůj život právě jim.Při složení závěrečných řeholních slibů v roce 1622 vyjádřil své poslání latinskými slovy Petrus Claver, Aethiopum servus in perpetuum – Petr Klaver, navždy služebník Afričanů. Později se s jeho osobou spojilo označení „otrok otroků“.Jeho působení nekončilo u přístavních doků. Navštěvoval nemocné, vězně i zotročené lidi pracující na plantážích. Usiloval o to, aby s nimi jejich majitelé zacházeli lidsky, a současně je doprovázel duchovně. Podle tradovaných údajů během svého dlouholetého působení pokřtil přibližně 300 tisíc zotročených Afričanů.Svou službou se dostával také do konfliktu s těmi, jejichž hospodářské zájmy byly s otroctvím spojeny. Část svého okolí pobuřoval už tím, že s Afričany zacházel jako s lidmi stejné důstojnosti.Poslední roky života strávil nemocný a téměř upoutaný na lůžko. Zemřel v Cartageně 8. září 1654. Papež Lev XIII. jej roku 1888 svatořečil a později jej prohlásil patronem misií mezi černošským obyvatelstvem.Zdroj: Vaticannews.va

Focusy

image:Image Synoda o synodalitě

Synoda o synodalitě

Všechny články >
Konverze ve vztazích: Závěrečné zprávy dvou studijních skupin Synody

Publikováno: 8. 9. v 14:57, zdroj cirkev.cz

„Tyto dvě zprávy zdánlivě pojednávají o různých otázkách, říkají však totéž: neexistuje misie bez konverze ve vztazích. Mezi biskupem a řeholními komunitami, mezi biskupem a částí Božího lidu, svěřenou jeho péči, mezi místní církví, církvemi na tomtéž území a římským biskupem – všude platí jeden a týž princip: nasloucháme jeden druhému, oceňujeme se a jsme si navzájem obdarováním. Oba tyto texty se soustředí na to, co Synoda nazývá »rozlišenou spoluzodpovědností«,“ uvedl kardinál Mario Grech, generální sekretář Synody.6. skupina se ve své závěrečné zprávě zabývá vztahy mezi biskupy a různými formami zasvěceného života či sdruženími věřících, hnutími a novými komunitami. Jako nezbytné vidí posílení vzájemné spolupráce mezi biskupy a řeholemi, resp. konferencemi vyšších řeholních představených a biskupskými konferencemi; konkrétním krokem má být ustanovení vikáře nebo delegáta pro zasvěcený život v každé diecézi.Za důležitou pokládá závěrečná zpráva 6. skupiny také koordinaci formace v seminářích, noviciátech a formačních domech. Zvláště klíčové je společné formování v oblastech jako synodalita, sebepochopení církve (ekleziologie) a schopnost vést druhé (leadership). Formace je žádoucí i pro členy sdružení věřících, nových hnutí a komunit, zvl. co se týče rozhodovacích procesů a vztahu mezi svobodou a společenstvím.Klíčový princip je pak vzájemné setkávání a poznávání. „Jen tak bude podle synodní studijní skupiny možné ‚vybudovat síť‘, která umožní tvořit společné projekty, sdílet zdroje a podporovat vzájemné obdarovávání na základě jednotlivých charismat.“7. studijní skupina vydala druhou část své závěrečné zprávy. Její činnost se totiž vztahuje ke třem tématům spojeným s osobou a službou biskupa, a to 1) kritéria pro výběr biskupských kandidátů, 2) návštěvy Ad limina, 3) úloha biskupa coby soudce. K 1. tématu vydala zprávu již letos 5. května, na 3. tématu začne pracovat nyní.Ohledně návštěv „u apoštolských prahů“ (Ad limina), které mají podle práva konat biskupové pravidelně, tato studijní skupina řešila jednak přípravu, jednak samotný průběh a pak také výsledek a další dění. K přípravě vyslovila požadavek, aby se na předběžné zprávě, které návštěvě Říma předchází, mohl podílet všechen Boží lid místní církve. K vlastní návštěvě Ad limina pak zdůraznila prioritu pro její duchovní rozměr a požadavek, aby biskupa doprovázeli zástupci diecézního společenství. Co se dalšího vývoje po návratu týče, je nanejvýš žádoucí, aby se s výsledkem římských jednání seznámila opět celá diecéze a aby byl další postup pravidelně a transparentně vyhodnocován.Transparentnost a přičitatelnost jsou ostatně i podle papeže Lva XIV. „podstatnými charakteristikami synodální církve“. Proto také papež rozhodl, že tyto závěrečné zprávy mají být publikovány, „aby všechen Boží lid mohl mít podíl na plodech těchto reflexí a rozlišování“. Texty jsou proto publikovány v několika světových jazycích na stránkách Synody: www.synod.va.Zdroj: Synod.va – angl. verze

Sekretariát synody zveřejnil nový dokument k přípravě místních shromáždění v roce 2027

Publikováno: 27. 7. v 13:30, zdroj cirkev.cz

Nový dokument s podtitulem „Doprovázení přípravy hodnotícího shromáždění místní církve“ je dostupný v několika jazycích na webu synod.va. Není závazným modelem, který by měly všechny místní církve jednotně převzít. Nabízí spíše možný postup, který lze přizpůsobit podmínkám jednotlivých diecézí a eparchií, tedy diecézí východních katolických církví.„Hodnocení není technickým cvičením, ale zkušeností vděčnosti a pravdy. Fare memoria znamená rozpoznat, co Pán nechal na cestě našich společenství dozrát, a nechat se vést k dalším krokům. Tak se církev stává stále schopnější obrácení,“ uvedl generální sekretář synody kardinál Mario Grech.Co znamená „fare memoria“Italské spojení fare memoria znamená připomínat si a znovu promýšlet dosavadní cestu. V biblickém smyslu však nejde pouze o pohled do minulosti, ale o rozpoznání Božího působení v dějinách, které pomáhá porozumět přítomnosti a otevřít se budoucnosti.Každá místní církev je proto zvána, aby se v modlitbě, s vděčností a upřímností ohlédla za dosavadním uskutečňováním závěrů synody. Má rozpoznat plody, které již dozrály, i další kroky, k nimž je nyní povolána.Dokument navazuje na závěrečný dokument synody o synodalitě, materiál Cesty pro implementační fázi z 29. června 2025 a dokument Směrem ke shromážděním v letech 2027–2028, zveřejněný 20. května 2026.Adresován je především diecézním a eparchiálním biskupům, kteří nesou za celý proces odpovědnost, a synodálním týmům, jež jej mají prakticky podporovat. Připomíná také slova papeže Lva XIV., podle něhož je synodalita „duchovním stylem“, který se rodí ze setkání, roste nasloucháním a dozrává v rozlišování.Zpráva a dopis ostatním církvímText je rozdělen do dvou vzájemně propojených částí. První se věnuje přípravě zprávy, v níž každá místní církev zachytí svou dosavadní zkušenost. Její tvorba má probíhat ve třech krocích: shromáždit vzpomínky na společně vykonanou cestu, rozpoznat a vyslechnout její „znamení“ a pojmenovat probíhající procesy proměny.Dosavadní zkušenosti mají místní církve posuzovat ve světle tří podob obrácení, o nichž hovoří závěrečný dokument synody: proměny vztahů, církevních procesů a vzájemných vazeb.Druhá část dokumentu se zabývá přípravou a průběhem samotného hodnotícího shromáždění, které svolává biskup. Nemá jít pouze o organizační nebo administrativní setkání, ale o hluboce duchovní zkušenost společného naslouchání a rozlišování.Výsledkem shromáždění budou dva texty: konečná podoba narativní zprávy a Dopis ostatním církvím. Ten odkazuje na starokřesťanskou tradici takzvaných listů společenství, jejichž prostřednictvím jednotlivá místní společenství vydávala ostatním svědectví o své víře.Oba dokumenty budou představovat příspěvek místní církve ke společné cestě celé katolické církve v duchu „výměny darů“. Po schválení biskupem mají být předány národnímu nebo regionálnímu synodnímu týmu a do 30. června 2027 také Generálnímu sekretariátu synody.Cesta vyvrcholí v Římě v roce 2028Diecézní a eparchiální hodnotící shromáždění v první polovině roku 2027 zahájí širší proces. Ve druhé polovině roku budou následovat shromáždění biskupských konferencí a příslušných struktur východních katolických církví.Během prvních čtyř měsíců roku 2028 se uskuteční kontinentální shromáždění. Celý proces završí v říjnu 2028 celocírkevní shromáždění ve Vatikánu za účasti papeže. Tím bude završena implementační fáze Synody o synodalitě, která začala v roce 2021.Zdroj: Generální sekretariát Synody

Kardinál Cupich: Synodalita jako kruhový tanec

Publikováno: 15. 7. v 10:25, zdroj Vatican News

Synodalita vyžaduje od celého společenství, aby přijalo odpovědnost za postup vpřed unisono, v pozornosti vůči Svatému Duchu a jedněch vůči druhým. Předpokládá posun od individuálního vystoupení ke kolektivní harmonii; podobně jako tanec proměňuje skupinu individuí v jedno pohybující se tělo. Při tanci se žádný pohyb nerodí ze vzduchoprázdna – začíná hudbou. Než tanečníci vykročí, musí vytvořit atmosféru hlubokého a pozorného ticha, aby přijali za své rytmus, tempo a charakter konkrétní melodie. Stejně tak synodalita: jejím prvním krokem není mluvení nebo jednání, nýbrž pečlivé naslouchání – Duchu Svatému, Písmu, Tradici, druhým lidem, a zvláště pak těm na okraji. Tanečník, který ignoruje hudbu, vypadává z kola; křesťan, který nenaslouchá, nejedná synodálně. Komplexní choreografie skupinových tanců vyžaduje různé role; potřebuje vedoucího, jeho úlohou však není dominovat nebo kontrolovat, nýbrž vytvořit pro ostatní bezpečný prostor, aby se mohli projevit. Synodalita nezplošťuje rozdíly mezi jednotlivými stavy v církvi a jejich specifickými charismaty, nýbrž z nich vytváří jedno umělecké dílo. Tanec vyžaduje tvůrčí přístup a otevřenost. Každý tanečník se musí přizpůsobit váhové kategorii a hybnosti svých partnerů a umět improvizovat, když dojde k přešlapu. Synodalita vyžaduje po společenství, aby nezmizelo ze scény, objeví-li se napětí nebo nesoulad, nýbrž aby společně hledalo řešení – i za cenu toho, že Duch Svatý může převrátit vzhůru nohama naše předem připravená schémata. Časnost a nadčasovost Synodalita má v sobě synchronní i diachronní rozměr. Ten synchronní se ptá: „Jak máme tančit s těmi, kdo jsou v tanečním sále právě dnes?“ Kdežto diachronní otázka zní: „Jak ctí náš tanec svého originálního choreografa a jak věrně předává choreografii budoucím generacím?“ V syntéze synchronního a diachronního rozměru dosahuje synodalita své plné krásy. Církev je povolána k tomu, aby byla intenzivně vnímavá vůči tanečníkům na parketu dneška, vůči jejich radostem, jejich zraněním i jejich jedinečným rytmům. Zároveň však musí být stejně tak vnímavá vůči svému historickému tanečnímu parketu. Vnímáme-li synodalitu „taneční optikou“, stává se čímsi dynamickým, radostným a bytostně inkarnačním. Synodalita je církev, která se učí tančit a neustále zkouší, jak naslouchat Boží melodii, respektovat jedinečné kroky každého tanečníka a pohybovat se vpřed v překrásně koordinovaném svědectví světu. Synodalita se stává součástí nepřerušeného představení, nadčasového tance, kde kroky z minulosti určují pohyby dneška a nesou celé tělo bezpečně po scéně směrem k věčnosti. To však není vše. Synodalita vnímaná jako tanec nadto otevírá cestu plnějšímu pochopení církve povolané k tomu, aby zrcadlila trojiční tajemství. Raní otcové církve při líčení tajemství Nejsvětější Trojice užívali výraz perichórésis, což doslova znamená „obtančení“. Tímto obrazem popisovali klíčové bytí-jeden-ve-druhém tří božských Osob Trojice. A církev tím účinněji odráží trinitární tajemství, čím více přijme za svůj tanec synodality.

image:Image Ochrana nezletilých v církvi

Ochrana nezletilých v církvi

Všechny články >
Kardinál Ouellet se stal obětí pomluv a falešného obvinění – rozhodl Vrchní soud v Québecu

Publikováno: 1. 9. v 14:43, zdroj Vatican News

Někdejšímu prefektovi kongregace – a posléze dikasteria – pro biskupy bylo přiznáno odškodné ve výši 100 tisíc dolarů. Kardinál Ouellet se rozhodl věnovat jej organizacím bojujícím proti sexuálnímu zneužívání domorodého obyvatelstva. V reakci na rozsudek, zveřejněný 31. srpna, kardinál dále  “s vděčností bere na vědomí”, že justice v jeho zemi uznala nepravdivost obvinění, která byla “formulována s ‚extrémní lehkomyslností, rovnající se zlomyslnosti‘, a že dotyčná osoba je shledána odpovědnou za ‚hanlivá a pomlouvačná tvrzení‘ namířená proti mně a široce šířená po celém světě“.Ouellet děkuje advokátům a četným vyslechnutým svědkům za to, že „pomohli soudu zjistit skutkový stav a prosadit pravdu“. Dále ujišťuje o svém osobním „odhodlání pokračovat uvnitř církve i ve společnosti v boji proti jakékoli formě zneužívání, zejména sexuálního“, a prohlašuje, že „bez výhrad podporuje prokázané oběti v jejich úsilí o restorativní spravedlnost“.Geneze případu V srpnu 2022 se jméno kardinála Ouelleta objevilo v hromadné žalobě proti Corporation Archiépiscopale catholique romaine de Québec a římskokatolickému arcibiskupovi Québecu, která zahrnovala obvinění ze sexuálního zneužívání, k němuž docházelo v průběhu několika desetiletí. Paméla Groleau, bývalá laická pastorační asistentka, obvinila kardinála z činů spáchaných v letech 2008 až 2010 a popsala epizody nedobrovolného fyzického kontaktu, které později označila za násilí. Kardinál od samého počátku tato obvinění odmítal, „důrazně“ popíral, že by „se dopustil nevhodných činů“, a označil „výklad a šíření těchto obvinění za pomlouvačné“. Kardinál Ouellet rovněž zaručil, že se aktivně zúčastní případného civilního vyšetřování, „aby byla zjištěna pravda a uznána moje nevina“. V prosinci téhož roku kardinál oznámil, že podá žalobu na svou žalobkyni s cílem obnovit svou čest a pověst.Do záležitosti zasáhl, rovněž v roce 2022, papež František, který pověřil předběžným vyšetřováním jezuitského kněze Jacquesa Servaisa, jenž dospěl k závěru, že „neexistuje žádný opodstatněný důvod k zahájení vyšetřování kvůli sexuálnímu napadení dotyčné osoby ze strany kardinála M. Ouelleta“. Papež tedy neschválil zahájení kanonického vyšetřování proti kardinálovi.Rozsudek Ve včerejším rozsudku – který je výsledkem procesu konaného v Montrealu v březnu 2026 – soud poukázal na nesrovnalosti ve výpovědi Groleauové a zpochybnil její věrohodnost a spolehlivost. V témže rozsudku se zdůrazňuje skutečnost, že „jádro hromadné žaloby spočívá v příbězích sedmi dětí, které se staly oběťmi pedofilních řeholníků“. Soud proto rovněž uznal stížnost kardinála Ouelleta na skutečnost, že byl v rámci řízení týkajících se hromadné žaloby spojován s pedofily. Soudce Martin Castonguay dospěl k závěru, že obvinění namířená proti kardinálu Ouelletovi jsou nepodložená, a odsoudil ženu k úhradě částky, kterou kardinál požadoval za újmu na cti a pomluvu. Jak oznámil kardinál Ouellet v prohlášení zveřejněném v reakci na rozsudek, celá částka bude věnována „organizacím, které bojují proti sexuálnímu zneužívání domorodého obyvatelstva v Kanadě“.

Praha se připravuje na konferenci o ochraně nezletilých

Publikováno: 7. 8. v 15:00, zdroj cirkev.cz

Konference o ochraně nezletilých a prevenci jejich zneužívání se bude konat v Praze ve dnech 28.–30. ledna 2027. Spolupořadatelem jsou pražské arcibiskupství a Česká biskupská konference, hlavním řečníkem bude Mons. Charles Jude Scicluna, arcibiskup Malty a zástupce sekretáře Dikasteria pro nauku víry, v jehož kompetenci je právě šetření případů zneužívání nezletilých a mladistvých.Přípravného setkání se účastnila Ewa Kusz, členka Papežské komise pro ochranu nezletilých a mladistvých, působící na krakovské Univerzitě Ignatianum. Jednala mimo jiné s pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem a generálním sekretářem ČBK Romanem Czudkem. Setkání se účastnili další zástupci organizátorů chystané konference, na niž se počítá s účastí cca 80 delegátů a znalců ze střední a východní Evropy.Jak uvedla dr. Kusz, jedná se o druhou konferenci v tomto formátu pro střední a východní Evropu. První se konala v polské Varšavě roku 2021, byla pořádána ve spolupráci Papežské komise pro ochranu nezletilých a mladistvých s Polskou biskupskou konferencí. Celoevropskou konferenci uspořádala Papežská komise roku 2024. Vlastní shromáždění organizují i evangelikální církve (např. v červnu letošního roku) nebo katolické biskupské konference Latinské Ameriky a Karibiku (CELAM).

Online kurz přibližuje zásady ochrany dětí a prevence zneužívání

Publikováno: 30. 6. v 11:36, zdroj cirkev.cz

Kurz v rozsahu přibližně devadesáti minut poskytuje praktický vhled do problematiky ochrany nezletilých a prevence zneužívání v širokém slova smyslu. Jeho cílem není nahradit odbornou přípravu, ale zvýšit citlivost účastníků vůči této problematice a podpořit vytváření bezpečného prostředí.Účastníci se seznámí se základními principy ochrany dětí, naučí se rozpoznávat varovné signály a pracovat s možnými riziky. Získaná vnímavost může přispět k včasnému zachycení problémů a ochraně těch nejzranitelnějších – jak ve farnostech, tak v širší společnosti.„Zvyšování informovanosti a prevence v oblasti bezpečí dětí v církvi považuji za prioritu,“ píše v průvodním dopise pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, předseda Komise ČBK pro prevenci a ochranu před zneužíváním.Kurz je dlouhodobě a bezplatně dostupný na adrese www.rdy.cz/kurz. Jeho tvůrci připomínají, že bezpečné prostředí nevzniká samo od sebe, ale je výsledkem společného úsilí a odpovědného přístupu všech, kteří se podílejí na životě církevních společenství.Kurz vznikl v rámci mezinárodní spolupráce. Vytvořilo jej Centrum důstojnosti dítěte při Ukrajinské katolické univerzitě ve spolupráci se šesti spoluautory z Polska, Ukrajiny, České republiky, Slovenska, Chorvatska a Maďarska.

image:Image Mladí v církvi

Mladí v církvi

Všechny články >
Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži zahájilo nový školní rok

Publikováno: 9. 9. v 10:20, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Mši svatou celebroval školní kaplan P. Petr Káňa společně s P. Jiřím Zámečníkem, který vyučuje na gymnáziu náboženství. U oltáře přisluhoval také nový jáhen Jan Vrana, který tímto dnem začal své působení na AG.Ve své homilii o. Petr zdůraznil tři myšlenky. Vybídl přítomné k postoji vděčnosti za dary, které dostáváme v podobě možnosti studovat, vzdělávat se, žít v míru. Připomněl, že naše škola je aktivně zapojena do podpory projektu Mary’s meals a povzbudil studenty k velkorysosti a ochotě pomáhat těmto dětem.Dále v návaznosti na žalm, který zazněl při liturgii, nabídl možnost přinést své těžkosti před svatostánek ve školních kaplích a zakusit, že se můžeme opřít o Boha, který nabízí svou pomoc.A nakonec na základě evangelia o uzdravení posedlého zlým duchem o. Petr vyzval všechny přítomné k šíření dobra, i za cenu překážek, které zlý duch staví do cesty. Kéž i my jsme sobě navzájem oporou po celý tento školní rok.Slavnostní liturgii doprovodila svým zpěvem schola AG nově pod vedením Veroniky Mikuškové.Po mši svaté následovalo žehnání nového hřiště, které bylo vybudováno během prázdnin na jednom z nádvoří školy, a první fotbalový zápas mezi studenty a zaměstnanci školy.

Mozartovy housle v rukou papeže a výjimečný koncert ve Vatikánu

Publikováno: 4. 9. v 11:17, zdroj Vatican News

Mládežnický soubor Bella Musica, který patří k Pre-College Univerzity Mozarteum v Salcburku, přednesl 2. září v sále Assunta Vatikánského rozhlasu mimořádný koncert věnovaný tomuto velkému skladateli. Byly použity dva originální nástroje, které kdysi patřily mistrovi a které byly papeži představeny během generální audience. Lev XIV. si osobně vzal do rukou jednu ze dvou originálních Mozartových houslí – takzvané Costovy housle, které Mozart používal během svého vídeňského období. Nadace Mozarteum, která je vlastníkem nástroje, jej přivezla do Říma společně se skladatelovými dětskými houslemi.Lev XIV. a Mozartovy housle Jak řekl Linus Klumpner, ředitel Nadace Mozarteum, papež reagoval velmi spontánně: „Vzal housle do rukou a pro nás je velkou ctí, že jsme se mohli stát součástí tohoto historického ‚mostu‘. Je to, jako by se Wolfgang Amadeus Mozart po více než 250 letech vrátil do Říma,“ řekl. V roce 1770 čtrnáctiletý Mozart během své první cesty do Itálie spolu se svým otcem Leopoldem vystoupil před papežem Klementem XIV., který byl jeho hrou hluboce zasažen.Výjimečný okamžik „Pro nás,“ zdůraznil Klumpner, „to bylo něco výjimečného a neobyčejného, především proto, že papež Lev XIV. je osobností, která přikládá velký význam vzdělání a zaangažovanosti mladých lidí. Bylo to velmi dojemné.“ Odpoledne se konalo nahrávání koncertu pro Vatikánský rozhlas. Soukromě se ho zúčastnil také  vídeňský arcibiskup Josef Grünwidl, který je vzděláním varhaník. Pod odborným vedením Stefana Davida Hummla, uměleckého ředitele souboru Bella Musica, zazněl program věnovaný téměř výhradně Mozartovi, zahrnující předehru ke Così fan tutte, Jupiterovu symfonii a Ave Verum.„Cítila jsem se jako Mozart“ Ve vatikánském sále přednesla desetiletá sólistka Shuxuan Jin první větu houslového koncertu G dur KV 216. Hrála na Mozartovy dětské housle a na otázku, jak se cítí při hře na tak výjimečný nástroj, odpověděla: „Mám pocit, jako bych byla Mozart. Moc se mi to líbí a pokaždé v takové chvíli cítím obrovskou radost. Každá nota má v sobě něco úžasného.“Devatenáctiletá Ida Gillesbergerová naopak přednesla třetí větu houslového koncertu A dur KV 219 na houslích Costy. „Samozřejmě jsem byla velmi nervózní, to k téhle zkušenosti patří,“ přiznala. Nervozitu na ní však nebylo vůbec vidět. „Přesto se mi podařilo z toho všeho čerpat radost, protože hrát s tímto orchestrem je úžasné. Jsem nesmírně vděčná za možnost účinkovat v rámci tak významném koncertu, který bude vysílán po celé Evropě.“Vatikánský rozhlas, zakládající člen Evropské rozhlasové unie (EBU), zpřístupní záznam partnerským stanicím od poloviny září. Bella Musica se díky tomu dostane k milionům posluchačů.

Štípa hostila první pouť mladých hasičů

Publikováno: 3. 9. v 15:40, zdroj Arcibiskupství olomoucké

S myšlenkou uspořádání této poutě, která je první svého druhu v republice, přišel v roce 2025 tehdejší pražský arcibiskup Jan Graubner. Je tedy zajímavostí, že první obrysy poutě mladých hasičů na Moravě vznikaly na půdě pražského arcibiskupství na dohled od Pražského hradu a chrámu svatého Víta. Organizace akce se ujaly sbory IX. okrsku okresu Zlín, tedy hasiči ze sborů Kašava, Držková, Vlčková, Lukov, Fryšták a Lukoveček ve spolupráci s farností Štípa a s Mons. Františkem Sedláčkem, který slavnostní mši také celebroval.Akce započala v dopoledních hodinách výstavkou současné i historické hasičské techniky, průvodem, nástupem a slavnostním hlášením. Slavnostní mše byla přizpůsobena nejmladším účastníkům, kterým se Mons. Sedláček mimořádně věnoval. V závěru mše proběhlo společné focení na schodišti před kostelem, kde místní farář dětem požehnal soutěžní dresy a helmy. Celým dopolednem provázela dechová hudba Miklovci.Po mši bylo pro hasiče i veřejnost připraveno bohaté občerstvení a doprovodný program – skákací hrad, stříkání ze džberovek a z historické Tatry, TFA dráha.Přestože byl první ročník pouti v termínové kolizi s velkým množstvím hasičských soutěží a jiných kulturních akcí v regionu, zúčastnili se jej zástupci z devíti sborů – celkem se akce účastnilo 27 mladých hasičů a 18 uniformovaných dospělých hasičů, kteří s sebou přinesli 5 historických praporů. Věříme, že tento první ročník pouti založil novou tradici, která se budě těšit stálé oblibě.

Mohlo by vás zajímat

image:Image Pojďte, dobří i hříšníci

Pojďte, dobří i hříšníci

Tomáš Pavlík

Kniha je určena obyvatelům města Chrudim, turistům, ale také milovníkům historie a památek, učitelům, studentům a dalším zájemcům. Je věnována sakrálním stavbám v Chrudimi a jejich památkám. Publikace, obsahující více než tisíc fotografií, má dvě části. V jednotlivých kapitolách první části jsou popisovány všechny chrudimské kostely a kaple pocházející z různých období, počínaje gotikou. Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen ve 14. století, stejně tak kostel sv. Kateřiny a dnes už neexistující kostel sv. Jana Křtitele. Beze stop zmizel starý dominikánský kostel Panny Marie, který byl zbořen již v roce 1421. Z gotiky pocházejí i první zmínky o kostele Povýšení svatého Kříže. Roku 1521 byl dostavěn hřbitovní kostel sv. Michaela, v roce 1665 byl vysvěcen kapucínský kostel sv. Josefa, dnešní Muzeum barokních soch. Z roku 1890 je evangelický kostel, Husův sbor byl postaven v roce 1935. Během 17. až 20. století vzniklo ve městě několik kaplí, většina z nich již zanikla. Každá kapitola knihy začíná stručnou historií objektu a pokračuje popisem jeho jednotlivých památek. Celkem je v knize uvedeno více než sedm set památek - obrazů, soch, oltářů, liturgických předmětů, náhrobníků, architektonických prvků a podobně. V druhé části knihy je obsáhlý slovník postav a pojmů zmiňovaných v části první. Obsahuje přes dvě stě třicet hlavních hesel a téměř pět set podhesel. Publikaci doplňuje seznam více než dvou set archivních a dalších použitých pramenů.

image:Image Puzzle - Svatý Mikuláš a děti 13 x 20 cm

Puzzle - Svatý Mikuláš a děti 13 x 20 cm

Jednoduchá skládačka ze 40 dílků s tradičním obrázkem. Pro děti od 5 let

image:Image Století mučedníků

Století mučedníků

Andrea Riccardi

A. Riccardi přináší v historických souvislostech příběhy křesťanů, kteří ve 20. století zemřeli pro svou víru, a analyzuje příčiny jejich utrpení a smrti. Historické kontexty jsou různé: pronásledování za druhé světové války, snaha zničit náboženství v rámci pokusů o nastolení komunistické společnosti v SSSR a východní Evropě či v asijských zemích v čele s Čínou, antiklerikalismus v nově se utvářejících laických státech jako Mexiko nebo Španělsko, společensko-politické proměny na africkém kontinentě, těžkosti a předsudky v misijní práci. Všem těmto příběhům je však společné jedno: jejich protagonisté jsou lidé, kteří zůstali věrni své křesťanské víře i za cenu vlastního života.

image:Image KáPéZetka NE-MU-SÍŠ

KáPéZetka NE-MU-SÍŠ

Kateřina Šťastná

KáPéZetka Ne-mu-síš nabízí úlevu, povzbuzení a nový pohled: místo „musím“ zve k „mohu“ a „chci“. Je praktickým průvodcem pro chvíle únavy, nejistoty i hledání rovnováhy mezi povinnostmi a vnitřním klidem. Vhodná pro osobní ticho, duchovní obnovu i jako laskavý dárek pro ženy, které potřebují slyšet, že odpočívat, zpomalit a odevzdat věci Bohu není slabost, ale cesta ke svobodě.

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát