English
Odbor dotací a strategií 
Evropské fondy po roce 2028: Jaké příležitosti přinesou církevním organizacím?
Příprava nového programového období Evropské unie na léta 2028–2034 pokročila do další fáze. Vláda schválila výchozí strategické priority pro Národní a regionální partnerský plán (NRPP), který bude základním dokumentem pro čerpání evropských prostředků a jednání s Evropskou komisí. Schválený materiál vymezuje celkem 17 tematických oblastí. Pro diecéze, farnosti, charity, církevní školy, řády a další subjekty je klíčové, že prioritní oblasti pokrývají také témata, v nichž dlouhodobě působí. Navrhované oblasti jsou následující: adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání zdrojů a ochrana životního prostředí, doprava, energetika, výzkum a inovace, eGovernment & digitální infrastruktura, podnikání & digitalizace podniků, využití potenciálu kultury, cestovního ruchu a brownfieldů pro rozvoj území, vzdělávání a trh práce, sociální a zdravotní oblast, bydlení, odolnost & kyberbezpečnost, oblast vnitřních věcí – vnitřní bezpečnost, oblast vnitřních věcí – azyl, migrace a integrace, oblast vnitřních věcí – ochrana hranic a vízová politika, oblast Společné zemědělské politiky, oblast Společné rybářské politiky, podpora implementace Národního a regionálního partnerského plánu. Z těchto priorit jsme vybrali 6 oblastí, které mohou být pro církevní organizace v novém programovém období relevantní.1. Sociální a zdravotní oblastDůraz je kladen na rozvoj a dostupnost péče. Dokument počítá s podporou sociálních služeb a rozvojem komunitních pobytových kapacit a podporou zranitelných skupin. Samostatně zmiňuje péči o duševní zdraví, aktivní začleňování, podporu pečujících, nebo například nedokončenou digitalizaci ve zdravotnictví. Významnou součástí je také stabilizace a odborné vzdělávání personálu, což představuje klíčovou podporu pro církevní poskytovatele sociálních služeb, kteří dlouhodobě řeší personální kapacity.2. Vzdělávání a trh práceV oblasti vzdělávání se priority zaměřují na omezování nerovností a podporu škol se znevýhodněnými dětmi či žáky se zdravotním postižením a podporu učitelů. Reagují rovněž na aktuální společenské výzvy, mezi něž patří klima a bezpečnost ve školách, podpora duševního zdraví pedagogů i žáků a bezpečné využívání digitálních technologií včetně umělé inteligence. Prostor získá i celoživotní vzdělávání, spolupráce se zřizovateli a rozvoj tvořivých a technických oborů. Naopak nebude podporováno budování infrastruktury regionálního školství.3. Využití potenciálu kultury, cestovního ruchu a brownfieldů pro rozvoj územíVlastníci historického majetku mohou počítat s pokračující podporou revitalizace kulturních památek. Evropské prostředky mají propojovat ochranu dědictví s širším rozvojem území, cestovním ruchem, kreativní turistikou a digitalizací obsahu. Cílem je zajistit nejen stavební obnovu, ale i smysluplné využití památek pro kulturní a komunitní život regionů.4. EnergetikaPrioritou zůstává podpora obnovitelných zdrojů energie, akumulace a komunitní energetiky. Pro správu rozsáhlého církevního majetku je podstatné, že dokument explicitně počítá s pokračováním dotací na snižování energetické náročnosti budov, přičemž výslovně pamatuje také na památkově chráněné objekty. Důležité je zmínit, že zde oproti dotacím, budou preferovány finanční nástroje např. zvýhodněné úvěry.5. Adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání zdrojů a ochrana životního prostředíOpatření v oblasti životního prostředí reagují na změnu klimatu. Zahrnují zadržování srážkové vody v krajině, obnovu vodních toků, podporu biodiverzity a péči o ekosystémy. Pozornost je věnována rovněž obnově historických zahradních objektů, jako jsou zámecké skleníky, parky, oranžerie a související krajinné prvky s ohledem na zadržování vody a ekologizaci.6. BydleníSamostatnou prioritou je oblast bydlení. Pro církevní subjekty může být tato oblast relevantní ve vazbě na sociální činnost, rozvoj dostupného bydlení či efektivní správu vlastního nemovitého majetku. Konkrétní parametry podpory a okruh oprávněných žadatelů však budou stanoveny v dalších fázích přípravy.Změny ve formě financováníSchválený materiál upozorňuje na preferenci návratných a kombinovaných forem financování tam, kde je to možné. Klasické dotace tak pravděpodobně nebudou jediným nástrojem, větší roli mohou hrát finanční nástroje. U vybraných aktivit však má být zachována možnost čistých dotací na základě předchozích analýz. Důraz je kladen na to, aby projekty přinášely dlouhodobý a udržitelný dopad i po skončení evropského financování.Další postup a zapojení církveSchválené priority představují výchozí rámec České republiky pro další vyjednávání s Evropskou komisí, nikoliv konečnou podobu budoucí podpory. Vzhledem k tomu, že navržený okruh témat je v současnosti širší než předpokládaná dostupná alokace, budou se priority v průběhu další přípravy postupně zpřesňovat a některé z nich se tak do finální podoby NRPP nemusí promítnout. Česká biskupská konference prostřednictvím Odboru dotací a strategií se do procesu aktivně zapojuje a bude komunikovat potřeby církevních organizací v rámci nadcházejících jednání. Právě proto je důležité mít co nejpřesnější přehled o tom, jaké projekty diecéze, farnosti, charity, školy, řády a další církevní organizace pro nové období připravují.Na tuto přípravu navazuje také vznik Komplexní církevní strategie (KCI) a probíhající sběr projektových záměrů církevních organizací. Jeho cílem není pouze vytvořit přehled plánovaných investic, ale především pojmenovat společné potřeby církve a získat konkrétní podklady pro jednání o budoucím nastavení evropské podpory. Čím lépe budeme znát připravované projekty a jejich potřeby, tím konkrétněji je budeme moci při dalších jednáních prosazovat.Proto doporučujeme církevním organizacím, aby už nyní přemýšlely nad svými projektovými záměry pro období 2028+ a zapojily se do jejich sběru v rámci přípravy KCI. – Více informací o KCI si můžete přečíst v tomto článku.
Evropské fondy po roce 2028: Jaké příležitosti přinesou církevním organizacím?
Příprava nového programového období Evropské unie na léta 2028–2034 pokročila do další fáze. Vláda schválila výchozí strategické priority pro Národní a regionální partnerský plán (NRPP), který bude základním dokumentem pro čerpání evropských prostředků a jednání s Evropskou komisí. Schválený materiál vymezuje celkem 17 tematických oblastí. Pro diecéze, farnosti, charity, církevní školy, řády a další subjekty je klíčové, že prioritní oblasti pokrývají také témata, v nichž dlouhodobě působí. Navrhované oblasti jsou následující: adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání zdrojů a ochrana životního prostředí, doprava, energetika, výzkum a inovace, eGovernment & digitální infrastruktura, podnikání & digitalizace podniků, využití potenciálu kultury, cestovního ruchu a brownfieldů pro rozvoj území, vzdělávání a trh práce, sociální a zdravotní oblast, bydlení, odolnost & kyberbezpečnost, oblast vnitřních věcí – vnitřní bezpečnost, oblast vnitřních věcí – azyl, migrace a integrace, oblast vnitřních věcí – ochrana hranic a vízová politika, oblast Společné zemědělské politiky, oblast Společné rybářské politiky, podpora implementace Národního a regionálního partnerského plánu. Z těchto priorit jsme vybrali 6 oblastí, které mohou být pro církevní organizace v novém programovém období relevantní. 1. Sociální a zdravotní oblast Důraz je kladen na rozvoj a dostupnost péče. Dokument počítá s podporou sociálních služeb a rozvojem komunitních pobytových kapacit a podporou zranitelných skupin. Samostatně zmiňuje péči o duševní zdraví, aktivní začleňování, podporu pečujících, nebo například nedokončenou digitalizaci ve zdravotnictví. Významnou součástí je také stabilizace a odborné vzdělávání personálu, což představuje klíčovou podporu pro církevní poskytovatele sociálních služeb, kteří dlouhodobě řeší personální kapacity. 2.Vzdělávání a trh práce V oblasti vzdělávání se priority zaměřují na omezování nerovností a podporu škol se znevýhodněnými dětmi či žáky se zdravotním postižením a podporu učitelů. Reagují rovněž na aktuální společenské výzvy, mezi něž patří klima a bezpečnost ve školách, podpora duševního zdraví pedagogů i žáků a bezpečné využívání digitálních technologií včetně umělé inteligence. Prostor získá i celoživotní vzdělávání, spolupráce se zřizovateli a rozvoj tvořivých a technických oborů. Naopak nebude podporováno budování infrastruktury regionálního školství. 3. Využití potenciálu kultury, cestovního ruchu a brownfieldů pro rozvoj území Vlastníci historického majetku mohou počítat s pokračující podporou revitalizace kulturních památek. Evropské prostředky mají propojovat ochranu dědictví s širším rozvojem území, cestovním ruchem, kreativní turistikou a digitalizací obsahu. Cílem je zajistit nejen stavební obnovu, ale i smysluplné využití památek pro kulturní a komunitní život regionů. 4. Energetika Prioritou zůstává podpora obnovitelných zdrojů energie, akumulace a komunitní energetiky. Pro správu rozsáhlého církevního majetku je podstatné, že dokument explicitně počítá s pokračováním dotací na snižování energetické náročnosti budov, přičemž výslovně pamatuje také na památkově chráněné objekty. Důležité je zmínit, že zde oproti dotacím, budou preferovány finanční nástroje např. zvýhodněné úvěry. 5. Adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání zdrojů a ochrana životního prostředí Opatření v oblasti životního prostředí reagují na změnu klimatu. Zahrnují zadržování srážkové vody v krajině, obnovu vodních toků, podporu biodiverzity a péči o ekosystémy. Pozornost je věnována rovněž obnově historických zahradních objektů, jako jsou zámecké skleníky, parky, oranžerie a související krajinné prvky s ohledem na zadržování vody a ekologizaci. 6. Bydlení Samostatnou prioritou je oblast bydlení. Pro církevní subjekty může být tato oblast relevantní ve vazbě na sociální činnost, rozvoj dostupného bydlení či efektivní správu vlastního nemovitého majetku. Konkrétní parametry podpory a okruh oprávněných žadatelů však budou stanoveny v dalších fázích přípravy. Změny ve formě financování Schválený materiál upozorňuje na preferenci návratných a kombinovaných forem financování tam, kde je to možné. Klasické dotace tak pravděpodobně nebudou jediným nástrojem, větší roli mohou hrát finanční nástroje. U vybraných aktivit však má být zachována možnost čistých dotací na základě předchozích analýz. Důraz je kladen na to, aby projekty přinášely dlouhodobý a udržitelný dopad i po skončení evropského financování. Další postup a zapojení církve Schválené priority představují výchozí rámec České republiky pro další vyjednávání s Evropskou komisí, nikoliv konečnou podobu budoucí podpory. Vzhledem k tomu, že navržený okruh témat je v současnosti širší než předpokládaná dostupná alokace, budou se priority v průběhu další přípravy postupně zpřesňovat a některé z nich se tak do finální podoby NRPP nemusí promítnout. Česká biskupská konference prostřednictvím Odboru dotací a strategií se do procesu aktivně zapojuje a bude komunikovat potřeby církevních organizací v rámci nadcházejících jednání. Právě proto je důležité mít co nejpřesnější přehled o tom, jaké projekty diecéze, farnosti, charity, školy, řády a další církevní organizace pro nové období připravují. Na tuto přípravu navazuje také vznik Komplexní církevní strategie (KCI) a probíhající sběr projektových záměrů církevních organizací. Jeho cílem není pouze vytvořit přehled plánovaných investic, ale především pojmenovat společné potřeby církve a získat konkrétní podklady pro jednání o budoucím nastavení evropské podpory. Čím lépe budeme znát připravované projekty a jejich potřeby, tím konkrétněji je budeme moci při dalších jednáních prosazovat. Proto doporučujeme církevním organizacím, aby už nyní přemýšlely nad svými projektovými záměry pro období 2028+ a zapojily se do jejich sběru v rámci přípravy KCI. – Více informací o KCI si můžete přečíst v minulém článku.
Církve se připravují na nové programové období prostřednictvím komplexních strategií a investic
Česká biskupská konference navazuje na memorandum o spolupráci s Ekumenickou radou církví (dále také ERC), které bylo podepsáno 4.7.2026 na Velehradě a o němž jsme informovali v předchozím článku. Memorandum vytvořilo základ pro společný postup obou institucí při přípravě na nové programové období Evropské unie 2028–2034. Česká biskupská konference ve spolupráci s Ekumenickou radou církví nyní v této práci pokračuje přípravou společného strategického rámce pro zapojení církví do budoucí kohezní politiky. Koncept Komplexních církevních strategií a investic má umožnit, aby církevní organizace postupovaly koordinovaně, s jasně definovanými prioritami a kvalitně připravenými projekty. Nositelem a koordinátorem připravovaného konceptu je Česká biskupská konference, přičemž do další spolupráce by měla být přizvána vedle ERC také Federace židovských obcí v České republice. Církve a náboženské společnosti představují jednu z nejrozsáhlejších institucionálních sítí občanské společnosti v České republice. Jen katolická církev disponuje sítí více jak 2000 farností, téměř 300 charitních organizací, více jak 100 školských zařízení, pěti nemocnicemi a řadou dalších sociálních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních a komunitních institucí. Významnou síť služeb provozují rovněž členské církve Ekumenické rady církví, zejména prostřednictvím diakonií a dalších organizací působících v sociální, zdravotní, vzdělávací, humanitární a komunitní oblasti. Společně tak církevní organizace vytvářejí rozsáhlou síť institucí a služeb dostupných napříč Českou republikou. Díky své dlouhodobé přítomnosti v regionech dobře znají potřeby místních obyvatel a přispívají k rozvoji měst, obcí i menších komunit a dlouhodobě v nich působí bez ohledu na volební období. Od jednotlivých projektů ke společnému strategickému rámci Církevní organizace již dnes realizují stovky investičních i neinvestičních projektů v hodnotě miliard korun. K 1. červnu 2026 bylo schváleno celkem 702 projektů církevních příjemců s dotací přesahující 4,6 miliardy Kč, přičemž nejvíce projektů směřuje do vzdělávání. Finančně nejvýznamnějšími oblastmi jsou obnova kulturních památek a sociální služby, významně jsou podporovány také energetické úspory. Hlavními zdroji financování jsou zejména IROP, OP JAK, OPZ+, OPŽP, Operační program Spravedlivá transformace a Modernizační fond. Uvedený přehled vychází z projektů podpořených z evropských fondů a nezahrnuje projekty financované prostřednictvím Národního plánu obnovy. Nově připravovaný koncept však nemá být pouze soupisem jednotlivých projektových záměrů. Jeho cílem je vytvořit ucelenou strukturu propojující potřeby území, investiční záměry, dostupnou absorpční kapacitu a měřitelné přínosy pro rozvoj jednotlivých regionů. Ambicí církví je stát se spolehlivým partnerem státu, krajů, měst, obcí a dalších územních aktérů při přípravě a realizaci Národního a regionálního partnerského plánu pro období 2028–2034. Připravené strategie a investice mají podporovat projekty s významným pozitivním dopadem na kvalitu života obyvatel a přispívat k sociální, hospodářské a územní soudržnosti českých, moravských a slezských regionů. Komplexní církevní strategie Prvním krokem bude vytvoření Komplexní církevní strategie, která stanoví společné potřeby, prioritní oblasti a cíle církví na úrovni celé České republiky i jednotlivých diecézí. Příprava strategie bude zahrnovat zejména: • identifikaci specifických potřeb a priorit jednotlivých diecézí, • zmapování institucionálních a absorpčních kapacit, • sběr a vyhodnocení projektových záměrů, • určení klíčových investic a potřebných reforem, • stanovení finančních nároků, indikátorů a časového plánu, • zajištění souladu se strategiemi krajů, metropolitních oblastí, aglomerací, státu a Evropské unie. Výsledkem má být podklad, který ukáže nejen to, jaké projekty chtějí církevní organizace realizovat, ale především jaké konkrétní problémy v území mají tyto projekty řešit a jak přispějí k plnění společných regionálních, národních a evropských cílů. Komplexní církevní investiceNa strategickou část navážou Komplexní církevní investice, které budou představovat programový a investiční rámec pro vybrané prioritní oblasti. Jejich smyslem je propojovat projekty, které se vzájemně doplňují, společně vytvářejí vyšší přidanou hodnotu a přinášejí větší užitek obyvatelům daného území. Komplexní církevní investice budou moci zahrnovat několik typů intervencí. Vedle významných strategických projektů půjde například o projekty doplněné dalšími navazujícími aktivitami, síťové projekty realizované na větším území nebo společné projekty více církevních subjektů. Příkladem může být rekonstrukce rozsáhlého církevního objektu pro poskytování sociálních a zdravotních služeb, na kterou navážou vzdělávací, výzkumné, inovační nebo veřejné projekty dalších partnerů. Jiným příkladem jsou síťové projekty zaměřené na nové využití far, rozvoj komunitního života, poskytování sociálních a poradenských služeb nebo společná realizace energetických úspor v církevních budovách. Tento přístup zároveň neznamená konec individuálních projektů. Projekty, u nichž nebude integrace účelná, budou i nadále připravovány samostatně a budou moci žádat o podporu z regionálních nebo národních tematických zdrojů. Spolupráce s kraji a územními partnery Důležitou součástí přípravy bude projednání církevních priorit s kraji, městy, obcemi, místními akčními skupinami a dalšími partnery. Jednotlivé investice proto budou členěny nejen podle diecézí, ale také podle krajů a území regionálních stálých konferencí. Cílem je, aby se relevantní části Komplexních církevních strategií a investic promítly do vznikajících Regionálních partnerských plánů, případně do strategií metropolitních oblastí a aglomerací. Díky tomu bude možné církevní projekty sladit s potřebami jednotlivých regionů již během přípravy budoucích programů, nikoliv až po vyhlášení konkrétních dotačních výzev. Církev přitom neusiluje o roli řídicího nebo zprostředkujícího subjektu. Jejím cílem je nabídnout státu a regionálním partnerům kvalitně připravený strategický a investiční rámec, který bude možné začlenit do širšího systému kohezní politiky. Příprava začíná již nyní Nové programové období začne v roce 2028, jeho věcné a finanční nastavení se však připravuje již dnes. Včasná identifikace potřeb a projektových záměrů je proto zásadní pro to, aby mohly být priority církevních organizací zohledněny v budoucích evropských, národních i regionálních programech. V dalších krocích budou postupně oslovovány jednotlivé diecéze za účelem sběru projektových záměrů a stanovení hlavních priorit. Do přípravy se zapojí také řeholní řády a další subjekty členských církví Ekumenické rady církví. Připravovaný koncept Komplexních církevních strategií a investic představuje přechod od jednotlivých, vzájemně oddělených projektů k promyšlenému a koordinovanému řešení s dlouhodobým dopadem. Církve tak chtějí své zkušenosti, rozsáhlou institucionální síť a znalost místních podmínek využít k tomu, aby se aktivně podílely na budoucím rozvoji regionů a zvyšování kvality života jejich obyvatel.
