English
Odbor dotací a strategií 
ČBK, ERC a MOA spojí síly při přípravě na nové programové období
Česká biskupská konference (ČBK), Ekumenická rada církví v ČR (ERC) a Svazek obcí Metropolitní oblasti a aglomerace České republiky (MOA) stvrdily podpisem memoranda spolupráci při přípravě na nové programové období Evropské unie 2028–2034. Za ČBK memorandum podepsal její předseda Mons. Josef Nuzík, za ERC její předseda Mgr. Pavel Pokorný a za MOA předseda Mgr. Miroslav Žbánek, MPA. Cílem spolupráce je především propojit potřeby církevních subjektů s rozvojovými prioritami metropolitních oblastí a aglomerací a hledat možnosti, jak je zohlednit při přípravě budoucích strategií a financování. Memorandum počítá mimo jiné se společným zastupováním zájmů při přípravě programového období 2028–2034 a Národního a regionálních partnerských plánů. Významnou součástí spolupráce je také propojení Komplexní církevní strategie (KCS) a Komplexních církevních investic (KCI) se strategiemi ITI. Církevní priority a projektové záměry by tak mohly být lépe zapojeny do územního plánování a hledání vhodných způsobů jejich financování. Memorandum zároveň počítá se zapojením zástupců ČBK, arcibiskupství, biskupství a případně diecézních charit do řídicích výborů ITI a dalších pracovních skupin. Na významu spolupráce mezi církevními institucemi a metropolitními oblastmi se přitom zástupci ČBK a MOA shodli již při květnovém pracovním jednání v Olomouci. O setkání Mons. Josefa Nuzíka s předsedou MOA Miroslavem Žbánkem a dalšími zástupci SO MOA informovala také druhá strana ve svém článku zde.Podepsané memorandum nyní vytváří rámec pro další společný postup. V následujícím období bude důležité především sdílení informací, koordinace projektových záměrů a společné hledání průsečíků mezi potřebami církevních subjektů a prioritami jednotlivých metropolitních oblastí a aglomerací.
Dotační tour – diecéze plzeňská
Plzeňská diecéze v číslech Plzeňská diecéze je druhá nejmladší diecéze v České republice a její vznik je úzce spojen s obnovou církevního života po roce 1989. Zřízena byla 31. května 1993 bulou papeže Jana Pavla II. především z částí území pražské arcidiecéze a českobudějovické diecéze, přičemž menší část území připadla také z diecéze litoměřické. Její založení reagovalo mimo jiné na potřebu vytvořit samostatné církevní centrum pro rozsáhlé území západních Čech a zajistit jeho lepší dostupnost a správu. Prvním plzeňským biskupem se stal Mons. František Radkovský, který diecézi vedl téměř 23 let. Od roku 2016 stojí v jejím čele Mons. Tomáš Holub. Demografický a územní profil Plzeňská diecéze se rozkládá na území o rozloze 9 661 km². Zahrnuje Karlovarský kraj, převážnou část Plzeňského kraje a okrajově zasahuje také do Středočeského a Ústeckého kraje. Na tomto území žije přibližně 835,5 tisíce obyvatel, z nichž se podle církevních statistik k římskokatolické církvi hlásí přibližně 113 tisíc věřících – tedy zhruba 13,5 %. Duchovní a komunitní život je organizován prostřednictvím 10 vikariátů a 71 farností. O duchovní správu a pastoraci pečuje přibližně 88 kněží, z toho 43 řeholních. Rozsáhlé území diecéze zahrnuje také přibližně 907 kostelů a kaplí, které tvoří důležitou součást duchovního a kulturního dědictví západních Čech. Evropské dotace v diecézi V rámci programového období 2021–2027 bylo podle statistik Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které eviduje Odbor dotací a strategií České biskupské konference, k 1. červnu 2026 v Plzeňské diecézi schváleno nebo realizováno celkem 24 projektů s celkovou evropskou podporou přesahující 132,6 mil. Kč. Evropská dotační podpora směřuje především do tří hlavních oblastí. Největší počet projektů připadá na vzdělávání, kde bylo podpořeno 11 projektů s celkovou dotací téměř 20 mil. Kč. Z hlediska objemu získaných prostředků naopak dominuje obnova kulturního dědictví, do níž směřuje téměř 69,6 mil. Kč v rámci 5 projektů. Třetí významnou oblast představují sociální služby, kde byly podpořeny 3 projekty s celkovou dotací přesahující 24 mil. Kč. Dosavadní struktura čerpání tak ukazuje, že ačkoli je počet projektů v Plzeňské diecézi ve srovnání s ostatními diecézemi nižší, evropské prostředky podporují několik rozdílných oblastí jejího působení. Stejně jako v ostatních diecézích patří mezi hlavní zdroje financování Integrovaný regionální operační program (IROP) a Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK). Národní plán obnovy (NPO) je v dotační aktivitě diecéze rovněž zastoupen, jeho projekty však nejsou zahrnuty do uvedeného srovnání, neboť pro něj aktuálně neexistuje oficiální souhrnný srovnávací zdroj.Vedle celostátních programů tvoří součást dotačních aktivit také projekty realizované prostřednictvím místních akčních skupin (MAS) a integrovaných územních investic (ITI). Prostřednictvím místních akčních skupin byly podpořeny 3 projekty, z nichž dva jsou zaměřeny na obnovu kulturních památek a jeden na oblast sociálních služeb. Další projekt zaměřený na kulturní dědictví byl podpořen prostřednictvím nástroje ITI plzeňské aglomerace. Při interpretaci uvedených údajů je třeba zohlednit, že hranice církevní správy nekorespondují s administrativním členěním krajů. Území Plzeňské diecéze zasahuje do čtyř krajů České republiky a působnost jednotlivých místních akčních skupin se může překrývat také s územím sousedních diecézí. Přesný počet MAS působících na území diecéze se proto může v závislosti na způsobu územního vymezení lišit. Sociálně zdravotní pilíř: Síť pomoci napříč západními Čechami Významnou součást působení Plzeňské diecéze představuje oblast sociálních a zdravotních služeb, kterou na jejím území zastřešuje Diecézní charita Plzeň. Společně s místními Charitami vytváří rozsáhlou síť pomoci reagující na potřeby lidí v různých životních situacích. V současnosti na území diecéze působí 13 charit s vlastní právní subjektivitou a charitní síť zajišťuje celkem 51 registrovaných sociálních služeb, 17 dalších služeb a 5 charitních šatníků. Rozsahu poskytované pomoci odpovídá také personální zázemí. Charitní síť zaměstnává více než 750 pracovníků a do její činnosti se zapojuje přibližně 300 dobrovolníků. Další tisíce dobrovolníků každoročně pomáhají při organizaci Tříkrálové sbírky. Činnost Diecézní charity Plzeň přitom přesahuje samotné území diecéze – součástí jejího působení jsou také rozvojové projekty v Jižní Americe. Mezi významné investice současného programového období v oblasti sociálních služeb patří projekt Nové zázemí pro Krizovou pomoc Cheb a Občanskou poradnu Cheb, realizovaný za podpory Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Jeho cílem je zkvalitnění materiálně-technického zázemí stávajících sociálních služeb Diecézní charity Plzeň a vytvoření odpovídajících podmínek pro poskytování odborné pomoci lidem v obtížných nebo krizových životních situacích. Cíl a přínos: Projekt přispívá ke zkvalitnění materiálně-technické základny Krizové pomoci Cheb a Občanské poradny Cheb, poskytovaných podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Občanská poradna poskytuje bezplatné odborné sociální poradenství lidem řešícím například předluženost a exekuce, problémy v oblasti bydlení, pracovněprávní či sociálně-právní otázky a věnuje se rovněž pomoci obětem trestných činů. Společně s Krizovou pomocí tak vytváří důležité zázemí pro osoby, které se ocitly v náročné životní situaci. Investice umožňuje tyto služby poskytovat v kvalitnějších materiálních a technických podmínkách a přispívá k posílení dostupnosti odborné sociální pomoci v Chebu a jeho okolí. Financování: Celkové náklady projektu činí více než 13,2 mil. Kč, z toho podpora Evropské unie představuje přibližně 11,2 mil. Kč. Veřejné zdroje České republiky se na financování podílejí částkou 1,32 mil. Kč a zbývajících přibližně 661 tis. Kč tvoří soukromé zdroje.Vzdělávací pilíř: Investice do vzdělávání a rozvoje mladé generace Vzdělávání představuje jednu z důležitých oblastí působení Plzeňské diecéze. Biskupství plzeňské zřizuje tři církevní školy, které pokrývají několik stupňů vzdělávání. Součástí této sítě je: • 1 mateřská škola • 1 základní škola • 1 gymnázium • 1 střední škola • 1 ostatní školské zařízení Církevní působení v oblasti vzdělávání tak zahrnuje nejen samotnou školní výuku, ale také volnočasové a další aktivity zaměřené na děti a mladé lidi. Pro čerpání evropských prostředků v oblasti vzdělávání je charakteristický větší počet finančně menších projektů. Převážnou část tvoří projekty tzv. šablon financované z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), které umožňují školám průběžně podporovat rozvoj vzdělávání a souvisejících aktivit. Vedle nich je realizován také infrastrukturní projekt Rozvoj a modernizace odborných učeben Církevní základní školy a střední školy Plzeň, podpořený z IROP částkou 7,11 mil. Kč. Pilíř památek: Péče o dědictví západních Čech Rozsáhlý soubor sakrálních staveb představuje jednu z charakteristických součástí kulturního dědictví Plzeňské diecéze. Obnova kostelů a dalších historických objektů přitom není spojena pouze se zachováním jejich stavební a umělecké hodnoty, ale také s udržením jejich duchovní, kulturní a společenské role v jednotlivých regionech. Evropské prostředky umožňují realizovat investice, jejichž rozsah by byl z vlastních zdrojů církevních subjektů obtížně dosažitelný. Jednou z nejvýznamnějších investic tohoto dotačního období je projekt Katedrála sv. Bartoloměje – srdce Plzeňské aglomerace, realizovaný Římskokatolickou farností Plzeň u katedrály svatého Bartoloměje za podpory Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Projekt je součástí Integrovaných územních investic (ITI) Plzeňské aglomerace a propojuje nezbytnou stavební obnovu jedné z nejvýznamnějších plzeňských památek s jejím moderním zpřístupněním veřejnosti. Financování: Celkové náklady projektu dosahují téměř 85 mil. Kč, z toho podpora Evropské unie činí více než 28,5 mil. Kč. Z veřejných zdrojů České republiky je projekt podpořen částkou téměř 10,2 mil. Kč, dotace Plzenského kraje 3 mil. Kč, zbývající část 43 mil. Kč připadá na spolufinancování.Cíl a přínos: Stavební část projektu reaguje na nevyhovující technický stav krovu a střešního pláště katedrály. Obnova zahrnuje opravu krovů, výměnu poškozené břidlicové krytiny a zásahy do horní části vnějšího pláště hlavní lodi, a to s důrazem na zachování historické a architektonické hodnoty památky. Mezi další významné projekty zaměřené na obnovu kulturního dědictví patří Revitalizace proboštství v poutním místě Chlum Svaté Maří – 2. etapa, kterou realizuje Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou za podpory Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Projekt navazuje na předchozí etapu rozsáhlé obnovy poutního areálu a pokračuje v postupné revitalizaci této národní kulturní památky. Financování: Celkové náklady projektu činí 20 mil. Kč, z toho podpora Evropské unie představuje 14 mil. Kč a přibližně 6 mil. Kč tvoří soukromé zdroje příjemce. Cíl a přínos: Druhá etapa se zaměřuje na stavební obnovu a úpravy vybraných částí proboštství a ambitů. Práce zahrnují obnovu vnitřních prostor, části suterénu ambitů, fasád, chodeb a arkád i dalších stavebních prvků historického areálu. Součástí je rovněž restaurování vybraných prvků a úpravy, které mají přispět k dalšímu zpřístupnění a využití poutního místa. Projekt tak pokračuje v dlouhodobé obnově Chlumu Svaté Maří a podporuje zachování jeho duchovní, historické i kulturní hodnoty pro další generace. Projekt však přesahuje samotnou stavební obnovu. Součástí je také rozšíření návštěvnického zážitku prostřednictvím digitálních technologií, které nabídnou tematické prohlídkové okruhy, interaktivní prvky a využití rozšířené a virtuální reality. Návštěvníci budou moci například virtuálně nahlédnout do běžně nepřístupného krovu katedrály prostřednictvím 360° videa a blíže poznat historické stavební postupy. Projekt tak propojuje ochranu kulturního dědictví s jeho současnou interpretací a rozvojem cestovního ruchu a umožňuje představit historickou i duchovní hodnotu katedrály novým způsobem. Závěrem plzeňská diecéze ukazuje, že význam evropských fondů nelze posuzovat pouze podle počtu projektů nebo celkového objemu čerpaných prostředků. I při menším rozsahu dotační aktivity směřují investice do oblastí, které mají přímý dopad na každodenní život obyvatel regionu – od dostupnosti sociální pomoci přes podporu vzdělávání až po obnovu významných kulturních památek. Evropské prostředky tak doplňují vlastní zdroje církevních subjektů a umožňují realizovat projekty, které by v obdobném rozsahu vznikaly jen obtížně.
Evropské fondy po roce 2028: Jaké příležitosti přinesou církevním organizacím?
Příprava nového programového období Evropské unie na léta 2028–2034 pokročila do další fáze. Vláda schválila výchozí strategické priority pro Národní a regionální partnerský plán (NRPP), který bude základním dokumentem pro čerpání evropských prostředků a jednání s Evropskou komisí. Schválený materiál vymezuje celkem 17 tematických oblastí. Pro diecéze, farnosti, charity, církevní školy, řády a další subjekty je klíčové, že prioritní oblasti pokrývají také témata, v nichž dlouhodobě působí. Navrhované oblasti jsou následující: adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání zdrojů a ochrana životního prostředí, doprava, energetika, výzkum a inovace, eGovernment & digitální infrastruktura, podnikání & digitalizace podniků, využití potenciálu kultury, cestovního ruchu a brownfieldů pro rozvoj území, vzdělávání a trh práce, sociální a zdravotní oblast, bydlení, odolnost & kyberbezpečnost, oblast vnitřních věcí – vnitřní bezpečnost, oblast vnitřních věcí – azyl, migrace a integrace, oblast vnitřních věcí – ochrana hranic a vízová politika, oblast Společné zemědělské politiky, oblast Společné rybářské politiky, podpora implementace Národního a regionálního partnerského plánu. Z těchto priorit jsme vybrali 6 oblastí, které mohou být pro církevní organizace v novém programovém období relevantní.1. Sociální a zdravotní oblastDůraz je kladen na rozvoj a dostupnost péče. Dokument počítá s podporou sociálních služeb a rozvojem komunitních pobytových kapacit a podporou zranitelných skupin. Samostatně zmiňuje péči o duševní zdraví, aktivní začleňování, podporu pečujících, nebo například nedokončenou digitalizaci ve zdravotnictví. Významnou součástí je také stabilizace a odborné vzdělávání personálu, což představuje klíčovou podporu pro církevní poskytovatele sociálních služeb, kteří dlouhodobě řeší personální kapacity.2. Vzdělávání a trh práceV oblasti vzdělávání se priority zaměřují na omezování nerovností a podporu škol se znevýhodněnými dětmi či žáky se zdravotním postižením a podporu učitelů. Reagují rovněž na aktuální společenské výzvy, mezi něž patří klima a bezpečnost ve školách, podpora duševního zdraví pedagogů i žáků a bezpečné využívání digitálních technologií včetně umělé inteligence. Prostor získá i celoživotní vzdělávání, spolupráce se zřizovateli a rozvoj tvořivých a technických oborů. Naopak nebude podporováno budování infrastruktury regionálního školství.3. Využití potenciálu kultury, cestovního ruchu a brownfieldů pro rozvoj územíVlastníci historického majetku mohou počítat s pokračující podporou revitalizace kulturních památek. Evropské prostředky mají propojovat ochranu dědictví s širším rozvojem území, cestovním ruchem, kreativní turistikou a digitalizací obsahu. Cílem je zajistit nejen stavební obnovu, ale i smysluplné využití památek pro kulturní a komunitní život regionů.4. EnergetikaPrioritou zůstává podpora obnovitelných zdrojů energie, akumulace a komunitní energetiky. Pro správu rozsáhlého církevního majetku je podstatné, že dokument explicitně počítá s pokračováním dotací na snižování energetické náročnosti budov, přičemž výslovně pamatuje také na památkově chráněné objekty. Důležité je zmínit, že zde oproti dotacím, budou preferovány finanční nástroje např. zvýhodněné úvěry.5. Adaptace na změnu klimatu, udržitelné využívání zdrojů a ochrana životního prostředíOpatření v oblasti životního prostředí reagují na změnu klimatu. Zahrnují zadržování srážkové vody v krajině, obnovu vodních toků, podporu biodiverzity a péči o ekosystémy. Pozornost je věnována rovněž obnově historických zahradních objektů, jako jsou zámecké skleníky, parky, oranžerie a související krajinné prvky s ohledem na zadržování vody a ekologizaci.6. BydleníSamostatnou prioritou je oblast bydlení. Pro církevní subjekty může být tato oblast relevantní ve vazbě na sociální činnost, rozvoj dostupného bydlení či efektivní správu vlastního nemovitého majetku. Konkrétní parametry podpory a okruh oprávněných žadatelů však budou stanoveny v dalších fázích přípravy.Změny ve formě financováníSchválený materiál upozorňuje na preferenci návratných a kombinovaných forem financování tam, kde je to možné. Klasické dotace tak pravděpodobně nebudou jediným nástrojem, větší roli mohou hrát finanční nástroje. U vybraných aktivit však má být zachována možnost čistých dotací na základě předchozích analýz. Důraz je kladen na to, aby projekty přinášely dlouhodobý a udržitelný dopad i po skončení evropského financování.Další postup a zapojení církveSchválené priority představují výchozí rámec České republiky pro další vyjednávání s Evropskou komisí, nikoliv konečnou podobu budoucí podpory. Vzhledem k tomu, že navržený okruh témat je v současnosti širší než předpokládaná dostupná alokace, budou se priority v průběhu další přípravy postupně zpřesňovat a některé z nich se tak do finální podoby NRPP nemusí promítnout. Česká biskupská konference prostřednictvím Odboru dotací a strategií se do procesu aktivně zapojuje a bude komunikovat potřeby církevních organizací v rámci nadcházejících jednání. Právě proto je důležité mít co nejpřesnější přehled o tom, jaké projekty diecéze, farnosti, charity, školy, řády a další církevní organizace pro nové období připravují.Na tuto přípravu navazuje také vznik Komplexní církevní strategie (KCI) a probíhající sběr projektových záměrů církevních organizací. Jeho cílem není pouze vytvořit přehled plánovaných investic, ale především pojmenovat společné potřeby církve a získat konkrétní podklady pro jednání o budoucím nastavení evropské podpory. Čím lépe budeme znát připravované projekty a jejich potřeby, tím konkrétněji je budeme moci při dalších jednáních prosazovat.Proto doporučujeme církevním organizacím, aby už nyní přemýšlely nad svými projektovými záměry pro období 2028+ a zapojily se do jejich sběru v rámci přípravy KCI. – Více informací o KCI si můžete přečíst v tomto článku.
