English
Odbor dotací a strategií 
Odbor dotací a strategií hledá posilu do svého týmu
Co by odborník/odbornice mohl/a dělat: • sledování výzev pro potřeby církevních organizací zejména v rámci EU dotací (zejm. SFŽP, MŽP, SZIF, Mze), národních či regionálních zdrojů a předávání relevantních informací do farností, biskupství, církevních škol či charit; • zastupování ČBK v Monitorovacích výborech a pracovních skupinách v určených oblastech (zejména pro oblast lesnictví, energetických úspor a životního prostředí) • komunikace s pracovníky diecézí, kteří řeší dotace zejména pro investice do církevních lesů, podporu kulturních památek v oblasti energetických úspor, budov pro školství či sociálních služeb v kontextu dotací na úspory energií, • připomínkování materiálů souvisejících s dotacemi, projekty či strategiemi (např. v rámci operačních programů EU fondů), • získávání podnětů z řad církevních organizací a rozpracování možných návrhů řešení v týmu ČBK či s dalšími experty, • konzultační servis pro diecéze v oblastech, ve kterých se odborník vyprofiluje • zpracování výstupů do pravidelného dotačního monitoringu za svou oblast na míru církevním organizacím. Co by odborník/odbornice měl/a již umět: • znalost dotačního prostředí ať už ze strany žadatele či zástupce poskytovatele, • znalost církevního prostředí je výhodou nikoliv však podmínkou, • výborné komunikační dovednosti, schopnost samostatné prezentace na jednáních, • pečlivost v jakékoli činnosti, např. v přípravě podkladů pro jednání, • dovednost dotahovat věci do zdárného cíle, • středoškolské vzdělání (vysokoškolské výhodou), • znalost anglického jazyka výhodou, • výhodou znalost procesu přípravy či výběru projektů v oblasti energetiky, tvorba metodik pro podávání žádostí v dotačním prostředí (nejlépe EU fondů a programů jako je IROP, OPŽP, NZÚ či Modfond). Co můžeme nabídnout: • smysluplnou práci, která Vás bude bavit, • účast na zajímavých a inovativních projektech, • samostatnou práci ale zároveň pravidelnou podporu vaší činnosti, • možnost plného či zkráceného úvazku dle dohody (poloviční úvazek a více), • možnost práce z domova a flexibilní pracovní dobu, • práci ve stabilní společnosti a v příjemném kolektivu motivovaných kolegů, • odpovídající mzdové ohodnocení, • 5 týdnů dovolené a 3 sick days, • příspěvek na dovolenou, sport, jazykové vzdělávání. Jak se přihlásit: Váš strukturovaný životopis a motivační dopis zašlete na e-mail: schonherrova@cirkev.cz. Případné dotazy je možné směřovat na stejný e-mail, případně na tel. 733 742 098. Motivační dopis by měl obsahovat odpověď na otázku, jaké máte konkrétní zkušenosti s dotačním prostředím (EU fondy a programy) a přípravou projektů ať už ze strany žadatelů či poskytovatelů dotací na národní i evropské úrovni. Pokud tuto zkušenost nemáte, uveďte informační zdroje, kde byste o EU fondech a programech informace hledal(a). Popište, proč si myslíte, že byste se na tuto práci hodil(a) a jaká by byla Vaše dlouhodobá motivace pro tuto pracovní pozici. Zkuste v motivačním dopise uvést jednu věc, která Vás vystihuje a jednu věc, kterou vnímáte jako přidanou hodnotu pro pracovní pozici a kolektiv.
ČBK a Ekumenická rada církví podepsaly memorandum o spolupráci pro období 2028+
ČBK a Ekumenická rada církví podepsaly memorandum o spolupráci pro období 2028+ Předseda České biskupské konference Mons. Josef Nuzík a předseda Ekumenické rady církví v ČR Mgr. Pavel Pokorný podepsali na Velehradě memorandum o spolupráci, které stvrzuje společný postup obou institucí při přípravě nového programového období Evropské unie 2028–2034. Podpis memoranda navazuje na dosavadní spolupráci České biskupské konference a Ekumenické rady církví a potvrzuje jejich společnou vůli koordinovat přípravu na nové programové období. Cílem je, aby církve při jednání s partnery veřejné správy vystupovaly jednotně a společně se podílely na přípravě strategických dokumentů i rozvojových aktivit pro období po roce 2027, tzn. Česká biskupská konference bude při vyjednávání příštího programového období EU komunikovat zájmy a potřeby katolické církve a církví sdružených v ERC jako celku.Spolupráce se zaměří mimo jiné na přípravu Integrované církevní strategie a Integrovaných církevních investic, sdílení zkušeností, identifikaci potřeb církevních organizací v jednotlivých regionech i přípravu projektů s přesahem napříč diecézemi a církvemi. Důležitou součástí bude také společná komunikace směrem k církevním subjektům a koordinace při přípravě budoucích dotačních příležitostí.Podepsané memorandum vytváří rámec pro dlouhodobou spolupráci obou organizací a představuje další krok v přípravě církevních subjektů na nové programové období Evropské unie. Díky společnému postupu bude možné lépe propojit zkušenosti jednotlivých církví a posílit jejich zapojení do rozvoje regionů i celé České republiky.
Dotační tour – arcidiecéze olomoucká
Moravská církevní provincie v číslech Olomoucká arcidiecéze představuje duchovní centrum Moravy a současně jednu z nejvýznamnějších institucí s nepřetržitou historickou kontinuitou na území České republiky. Její kořeny sahají až do roku 1063, kdy bylo obnoveno olomoucké biskupství, navazující na moravské biskupství založené sv. Metodějem v roce 869. Důležitým milníkem v její historii se stal 5. prosinec 1777, kdy bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcidiecézi. Dnes arcidiecéze propojuje více než tisíciletou tradici s moderním přístupem ke správě církevního majetku, rozvoji regionů a efektivnímu využívání evropských dotačních příležitostí. Pod vedením olomouckého arcibiskupa Mons. Josefa Nuzíka, jmenovaného v roce 2024, plní důležitou duchovní, kulturní i společenskou roli napříč Moravou. Demografický a územní profil Olomoucká arcidiecéze se rozkládá na území o rozloze 10 018 km². Zahrnuje celé území Zlínského kraje, většinu Olomouckého kraje a části Jihomoravského a Pardubického kraje. Na tomto území žije přibližně 1,36 milionu obyvatel, z nichž se podle církevních statistik k římskokatolické církvi hlásí přibližně 223 tisíc věřících – tedy šestnáct procent. Duchovní a komunitní život je organizován prostřednictvím 21 děkanátů, 418 farností a 2 duchovních správ. O duchovní správu a pastoraci pečuje více než 300 kněží, kteří společně spravují rozsáhlý soubor přibližně 1 102 kostelů a kaplí. Tento mimořádně rozsáhlý fond sakrálních staveb představuje nejen nosné duchovní dědictví, ale také jednu z největších soustav kulturních památek v České republice, jejíž dlouhodobá obnova a udržitelné financování vyžadují systematické plánování i efektivní využívání národních a evropských zdrojů. Vedle péče o kulturní dědictví spravuje arcidiecéze také rozsáhlý lesní majetek, který představuje další významnou oblast její činnosti a hospodaření. Evropské dotace v arcidiecézi Podle počtu realizovaných projektů je Arcidiecéze olomoucká nejaktivnější diecézí v České republice. V objemu získaných evropských prostředků jí náleží třetí místo. Podle oficiálních statistik Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) k 1. červnu 2026, které eviduje Odbor dotací a strategií České biskupské konference, bylo v programovém období 2021–2027 schváleno/již realizováno celkem 132 projektů. Evropská podpora směřuje do širokého spektra oblastí. Největší objem finančních prostředků byl alokován do sociálních služeb, kde bylo podpořeno 31 projektů s celkovou dotací 345,6 mil. Kč. Druhou nejvýznamnější oblastí je obnova kulturního dědictví, do níž směřuje téměř 203 mil. Kč v rámci 21 projektů. Nejvyšší počet podpořených projektů připadá na oblast vzdělávání, kde jich bylo realizováno 46. Přestože se vzdělávání řadí na první místo podle počtu projektů, z hlediska objemu finanční podpory mu náleží třetí místo s celkovou dotací 113,4 mil. Kč. Oblast energetických úspor se umisťuje na čtvrtém místě jak počtem projektů, tak výší získané podpory. Tato tematická rozmanitost přispívá k systematickému rozvoji církevní infrastruktury i služeb, které využívá široká veřejnost. Stejně jako ve většině ostatních diecézí představují hlavní zdroj financování Integrovaný regionální operační program (IROP), operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) a operační program Životní prostředí (OP ŽP). Nemalou roli sehrává také Národní plán obnovy (NPO), který ale v těchto výsledcích není zahrnut, neboť pro něj aktuálně neexistuje oficiální souhrnný srovnávací zdroj. Vedle celostátních programů tvoří důležitou součást dotačních aktivit také projekty realizované prostřednictvím místních akčních skupin (MAS) a integrovaných územních investic (ITI). Prostřednictvím místních akčních skupin bylo podpořeno 21 projektů, zaměřených zejména na rozvoj komunitního života, vzdělávání a kulturního dědictví. Dalších 5 strategických projektů bylo realizováno v rámci nástroje ITI Olomoucké či Zlínské aglomerace a zaměřují se na obnovu kulturních památek s nadregionálním dopadem či sociální služby. Stejně jako u ostatních českých diecézí je při interpretaci těchto údajů třeba zohlednit, že hranice církevní správy nekorespondují s administrativním členěním krajů. Území Olomoucké arcidiecéze zasahuje do čtyř krajů České republiky, a jednotlivé místní akční skupiny se přirozeně překrývají s územím dalších diecézí, tudíž se přesný počet MAS může lišit. Sociálně zdravotní pilíř: Pomoc lidem v každé životní situaci Stěžejní roli plní Arcidiecéze olomoucká také v oblasti sociálních a zdravotních služeb, kde prostřednictvím rozsáhlé sítě charitních organizací poskytuje pomoc lidem v nepříznivých životních situacích. Na území arcidiecéze působí Arcidiecézní charita Olomouc společně s 27 charitami s právní subjektivitou a Hospicem na Svatém Kopečku, které zajišťují síť více než 230 registrovaných sociálních a zdravotních služeb. Ty zahrnují široké spektrum činností – od pečovatelských a zdravotních služeb přes azylové domy a hospice až po odborné sociální poradenství či služby pro rodiny, seniory a osoby se zdravotním postižením. Arcidiecézní charita Olomouc zároveň zajišťuje metodické vedení, koordinaci a podporu jednotlivých charit napříč Olomouckým, Zlínským a částí Jihomoravského a Pardubického kraje. Vedle rozvoje sociálních a zdravotních služeb se dlouhodobě věnuje také humanitární a rozvojové pomoci, zejména projektům na Ukrajině a Haiti, čímž zásadně rozšiřuje společenský dopad charitního díla i za hranice České republiky. Mezi stěžejní projekt současného programového období v oblasti sociálních služeb patří Charitní centrum Marta – vybudování zázemí pro poskytování sociálních služeb, které realizuje Charita Prostějov za podpory Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Rekonstrukce budovy Marta vytvoří moderní centrum poskytující kvalitní zázemí pro stávající i nově vznikající sociální služby. Financování: Celkové náklady investice činí více než 61,2 mil. Kč, z toho evropská dotace představuje přibližně 52 mil. Kč. Zbývající část ve výši přibližně 9,2 mil. Kč tvoří veřejné zdroje České republiky (6,12 mil. Kč) a vlastní prostředky Charity Prostějov (3,06 mil. Kč). Cíl a přínos: Rekonstrukce umožní soustředit pod jednu střechu několik sociálních služeb Charity Prostějov a výrazně rozšíří jejich možnosti. Do nového centra se přesunou Pečovatelská služba a Sociální rehabilitace Cesta, jejíž součástí budou také tréninkové byty, ve kterých si klienti budou moci osvojit dovednosti potřebné pro samostatné bydlení. Nově zde vznikne také služba Krizové pomoci s lůžky pro osoby v akutní životní situaci. Součástí investice je rovněž revitalizace přilehlé zahrady, která nabídne klientům prostor pro odpočinek, terapeutické i volnočasové aktivity. Charitní centrum Marta tak přispěje ke zvýšení dostupnosti sociálních služeb na Prostějovsku a vytvoří kvalitní zázemí odpovídající současným potřebám klientů i zaměstnanců. Významnou součást rozvoje sociální infrastruktury tvoří také strategické investice realizované prostřednictvím nástroje Integrovaných územních investic (ITI), které reagují na dlouhodobé potřeby regionu. Mezi ně patří také výstavba nového Azylového domu v Přerově, kterou realizovala Charita Přerov prostřednictvím nástroje ITI Olomoucké aglomerace. Investice reagovala na dlouhodobý nedostatek pobytových sociálních služeb pro osoby ohrožené ztrátou bydlení na území města Přerova. Nové zařízení rozšířilo kapacitu sociální infrastruktury a vytvořilo kvalitní zázemí odpovídající současným standardům poskytování sociálních služeb. Financování: Celkové způsobilé výdaje dosáhly téměř 35 mil. Kč, z čehož dotace z Evropské unie činila 29,7 mil. Kč z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Přínos projektu: Vybudování nového azylového domu posílilo dostupnost pobytových sociálních služeb na území města Přerova a navázalo na systém odborné sociální práce poskytovaný Charitou Přerov. Přispívá ke zvyšování sociální stability v regionu, podporuje návrat klientů do běžného života a zároveň slouží jako významný nástroj prevence sociálního vyloučení a bezdomovectví. Vzdělávací pilíř: Investice do budoucích generací Důležitou oblast působení Arcibiskupství olomouckého představuje také vzdělávání. Na území arcidiecéze působí 18 školských právnických osob, jejichž zřizovatelem je Arcibiskupství olomoucké, a další 4 právnické osoby zřizované jinými církevními subjekty. Celkem evidují školská zařízení 3 827 žáků na území arcidiecéze. Společně vytvářejí rozsáhlou síť církevního školství, která nabízí vzdělávání od předškolního věku až po vyšší odborné studium. Součástí této sítě jsou:• 6 mateřských škol • 7 základních škol • 4 gymnázia • 2 střední školy • 2 ostatní školská zařízení • 1 vyšší odborná škola Církevní školy tak představují značnou součást vzdělávací soustavy regionu a vedle kvalitního vzdělávání kladou důraz také na rozvoj osobnosti, etických hodnot a společenské odpovědnosti. Mezi nejvýznamnější investice současného programového období v oblasti vzdělávání patří projekt: Rozvoj infrastruktury Základní školy Salvátor ve Valašském Meziříčí, financovaný z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Jeho cílem bylo zkvalitnit zázemí pro základní vzdělávání a zvýšit dostupnost moderní vzdělávací infrastruktury. Realizace přinesla kvalitnější podmínky pro výuku i každodenní fungování školy a reagovala na rostoucí požadavky na současné vzdělávací prostředí. Financování: Celkové náklady investice dosáhly 50 mil. Kč, z toho dotace z Evropské unie činila 42,5 mil. Kč, veřejné zdroje České republiky přispěly částkou 2,5 mil. Kč a zbývajících 5 mil. Kč bylo financováno ze soukromých zdrojů. Cíl a přínos: Investice přinesla modernizaci vzdělávací infrastruktury a vytvořila kvalitnější podmínky pro vzdělávání žáků i práci pedagogických pracovníků. Zároveň posiluje dlouhodobý rozvoj církevního školství v Olomoucké arcidiecézi a potvrzuje význam evropských fondů při modernizaci vzdělávacích institucí. Pilíř památek: Obnova památek světového dopadu Dlouhodobou prioritou Arcibiskupství olomouckého je systematická obnova kulturního dědictví, které tvoří značnou součást historie i identity Moravy. Díky podpoře evropských fondů se daří nejen obnovovat historicky cenné objekty, ale také zvyšovat jejich odolnost, zkvalitňovat péči o památky a zpřístupňovat je veřejnosti. Tím se kulturní dědictví stává nejen svědectvím minulosti, ale také živou součástí kulturního, společenského a turistického života regionu. Následující projekt ilustruje, jak Arcibiskupství olomoucké systematicky pečuje o kulturní dědictví a zpřístupňuje jej široké veřejnosti. Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži: Jedním z předních projektů současného programového období je pokračující revitalizace Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži, památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. II. a III. Etapa navazují na rozsáhlou obnovu realizovanou již v programovém období 2014–2020. Financování: První etapa obnovy realizovaná v programovém období 2014–2020 představovala investici téměř 238 mil. Kč, z toho více než 202 mil. Kč tvořila podpora z Evropské unie. V aktuálním programovém období na ni navazují další dvě etapy s celkovými náklady téměř 100 mil. Kč, financované z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Cíl a přínos: Projekt je zaměřen na revitalizaci vybraných částí Arcibiskupského zámku, posílení ochrany této jedinečné památky a její další zpřístupnění veřejnosti. Návštěvníci budou mít nově možnost poznat i dosud nepřístupné části areálu, včetně historických sklepních prostor. Současně II. a III. etapa navazují na první etapu obnovy realizovanou v programovém období 2014–2020 a společně vytvářejí dlouhodobý koncept revitalizace jedné z nejvýznamnějších památek UNESCO v České republice. Pilíř lesního hospodářství: Udržitelné hospodaření s církevním majetkem Lesní hospodářství představuje jeden z významných pilířů činnosti Arcidiecéze olomoucké. Prostřednictvím společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o., založené v roce 2013, je spravován majetek Arcibiskupství olomouckého, farností i dalších církevních institucí. Společnost hospodaří na více než 42 tisících hektarech lesní půdy, díky čemuž je Arcibiskupství olomoucké největším nestátním vlastníkem lesů v České republice. Vedle udržitelného hospodaření v lesích se zaměřuje také na modernizaci provozu, energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie. Jedním z příkladů využití evropských prostředků v oblasti lesního hospodářství je projekt Pila Vápenná – instalace fotovoltaické elektrárny, který realizovala společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. za podpory Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 (OPŽP). Financování: Celkové výdaje projektu dosáhly 13,5 mil. Kč, z toho způsobilé výdaje činily 11,8 mil. Kč. Evropská unie přispěla částkou 5,3 mil. Kč, zatímco spolufinancování příjemce představovalo 6,5 mil. Kč. Projekt zároveň ilustruje specifika dotační podpory v oblasti lesního hospodářství, kde je ve srovnání s projekty zaměřenými na sociální služby, vzdělávání či kulturní dědictví vyžadována výrazně vyšší míra spolufinancování ze strany příjemce. Cíl a přínos: Předmětem projektu byla instalace fotovoltaické elektrárny o výkonu 406,89 kWp na střechách krytého skladu a pilnice v areálu Pily Vápenná. Vyrobená elektřina je primárně využívána pro vlastní spotřebu provozu, přičemž případné přebytky jsou dodávány do distribuční sítě. Investice přispěla k částečné energetické soběstačnosti areálu, zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie a propojení tradičního lesního hospodářství s moderními technologiemi a principy udržitelného rozvoje. Závěrem je důležité zdůraznit, že evropské dotační prostředky tvoří pouze část celkových investic do rozvoje Arcibiskupství olomouckého. Podstatný podíl finančních prostředků je dlouhodobě hrazen z vlastních zdrojů církve, jejích organizací i dobrovolných příspěvků dárců, které nesou odpovědnost nejen za realizaci, ale především za jejich dlouhodobý provoz, údržbu a další rozvoj. Díky této kombinaci se daří zachovávat kulturní dědictví, modernizovat školy, rozšiřovat sociální služby, udržitelně spravovat lesní majetek a vytvářet hodnoty, které slouží celé společnosti.
