English
Oddělení komunikace 
Světový den nemocných: katolická církev je aktivní hráč v českém zdravotnictví
Světový den nemocných připadá v katolickém kalendáři na 11. února, na svátek Panny Marie Lurdské. Francouzské mariánské poutní místo Lourdes (Lurdy) je známé především jako cílová destinace pro ty, kdo hledají zdraví těla či duše, tak se logicky 11. únor stal dnem zvláštní pozornosti vůči nemocným a oficiálně ho ustanovil papež Jan Pavel II. v roce 1992. „Světový den nemocných je mocnou připomínkou, abychom znovu objevili důležitou přítomnost trpících v křesťanském společenství a stále více hodnotili jejich cenný přínos. (…) Leží mi na srdci, abych se obrátil slovy opravdového ocenění na ty, kteří se prostě a v duchu služby dávají k dispozici nemocným a snaží se ulehčovat jejich bolesti, a, pokud je možné, zbavit je choroby díky pokrokům lékařského umění. Myslím zvláště na zdravotnické pracovníky, na lékaře, ošetřovatele, vědce a badatele, ale i na nemocniční kaplany a dobrovolníky. Je to velký skutek lásky starat se o toho, kdo trpí,” uvedl tento dnes již svatý papež při generální audienci v roce 2004.Katolická církev a sociální a zdravotní službyKatolická církev nabízí vedle duchovní péče širokou paletu péče o nemocné. Většinu sociálních a zdravotních služeb poskytuje skrze Charitu ČR, jejímž je zřizovatelem, dále prostřednictvím řeholních kongregací, které provozují nemocnice a domovy pro seniory. Jednotlivá biskupství zřizují dvě zdravotnické školy: Církevní střední zdravotnickou školu Jana Pavla II. v Praze a Střední zdravotnickou školu svaté Anežky České v Odrách, v Brně pak působí i Církevní střední zdravotnická škola, jejímž zřizovatelem je Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka. Charita ČR je největším nestátním poskytovatelem zdravotních služeb v ČR. V roce 2024 měla 186 registrovaných zdravotnických zařízení, v nichž pracovalo 1 567 sester, které za rok 2024 ošetřily 98 164 pacientů. Domácí zdravotní péči v roce 2024 zajišťovalo 78 středisek. Pracovalo v nich 892 sester, které poskytly odbornou péči 55 422 pacientům v prostředí jejich domova. Její součástí je také domácí hospicová péče, ke které patří i doprovázení umírajících pacientů. Specializované týmy zdravotních sester pečovaly v rámci 48 středisek domácí zdravotní péče o 34 285 pacientů. Služba mobilní specializované paliativní péče umožňuje lidem v terminálním stadiu nemoci setrvat až do konce života doma. V roce 2024 působilo v 17 týmech 116 odborných lékařů a 180 zdravotních sester. Společně se postarali o 2 631 pacientů se závažnými komplikacemi v nestabilním stavu a vykonaly u nich celkem 56 353 návštěv. Nemocnice a hospicová péče Charita Česká republika provozuje také 4 lůžkové hospice (Červený Kostelec, Rajhrad, Ostrava a Olomouc-Svatý Kopeček). Jejich kapacita je 140 lůžek. Za loňský rok se v nich 78 sester a 20 lékařů postaralo o 1 190 umírajících. Lůžkové hospice jsou úzce provázány jak s ambulantní péčí, tak s mobilní specializovanou paliativní péčí. Další hospice fungují jako zapsané spolky s církevní vazbou a podporou, např. Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích, Hospic svatého Lazara v Plzni nebo Domov sv. Norberta na Svatém Kopečku v Olomouci. Jako obecně prospěšná společnost je zřizován Hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích či Hospic sv. Alžběty v Brně. Ženské řeholní řády provozují Domov sv. Karla Boromejského v Praze – Řepích (Boromejky), Domov sv. Kříže v Kroměříži (Milosrdné sestry sv. Kříže) a Domov sv. Alžběty v Jablunkově (Alžbětinky). Tyto tři řeholní kongregace zřizují také církevní nemocnice v Praze: • Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, známá též jako nemocnice pod Petřínem, má nejširší nabídku ambulantních a specializovaných pracovišť, včetně akutní péče či modernizovaného gastroenterologického centra. • Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi poskytuje následnou lůžkovou péči s rozšířenou rehabilitací pro snadný návrat k běžnému životu a polikliniku se specializovanými ambulancemi. V historickém areálu nabízí léčebné metody s využitím nejmodernějších technologií (virtuální realita v rehabilitaci, umělá inteligence pro vyhodnocování medicínských dat). • Nemocnice sv. Kříže Žižkov prošla po převzetí sestrami výraznou modernizací. Na lůžkových oddělení nabízí kromě následné a rehabilitační péče rovněž DIOP - intenzivní ošetřovatelskou péči pacientům s poruchou vědomí a závažným, nejčastěji neurologickým postižením. Na Moravě jsou v řeholních rukou další dvě: • Nemocnice Milosrdných bratří ve Vizovicích poskytuje ústavní péči zaměřenou na doléčení, ošetřovatelskou a rehabilitační péči u dlouhodobě nemocných. • Nemocnice Milosrdných sester Kroměříž se zaměřuje na následnou péči s využitím komplexní léčby režimové, dietetické a medikamentózní spojené s rehabilitační péčí, se specializací na léčbu chronických ran. Společným znakem církevních nemocnic je specializace na dlouhodobou a následnou péči a významnou součástí je individuální psychická a duchovní péče o pacienta. Nemocniční kaplani, nedílná součást zdravotnického systémuDuchovní péče poskytovaná ve zdravotnictví se uskutečňuje skrze nemocniční kaplany. V 94 zdravotnických zařízeních působí 122 nemocničních kaplanů vyslaných katolickou církví, kteří jsou sdruženi v Katolické asociaci nemocničních kaplanů v ČR. Druhá zastřešující organizace, Asociace nemocničních kaplanů, sdružuje především kaplany vyslané církvemi sdruženými v Ekumenické radě církví v ČR, kterých aktuálně působí 40. Kaplani ekumenicky spolupracují, ve větších nemocnicích běžně najdeme kaplany z několika křesťanských církví.Kaplan pomáhá nalézt smysl života, nemoci i utrpení, doprovází při hledání smíření a odpuštění, poskytuje blízkost a naslouchání. Poskytuje podporu nejen pacientům, ale i jejich blízkým a personálu. S účinností od 1. ledna 2026 byla přijata novela zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování č. 372 /2011 Sb. provedená zákonem č. 290/2025. Najdeme v ní pravidla pro poskytování duchovní péče ve zdravotnictví a podmínky pro výkon funkce nemocničního kaplana. „My kaplani máme být spojovacím mostem mezi zdravotníkem a pacientem tím, že ho vidíme jako sobě rovného a doprovázíme ho v situaci, do které sám nechtěl přijít. Náš rozhovor se odvíjí od toho, co pacient chce a potřebuje a jak to sám nastolí. Jsme zde v pozici toho, kdo se řídí rozkazy, nebo spíše přáním pacienta,” uvedla nemocniční kaplanka sestra Františka Majerčíková (rozhovor pro Katolický týdeník)
Evropští biskupové vyjádřili solidaritu s Grónskem
Předsednictvo Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE) vyjádřilo 3. února 2026 solidaritu a duchovní blízkost Grónsku a jeho obyvatelům v souvislosti s rostoucí geopolitickou nejistotou a debatami o jeho budoucnosti. Zdůraznilo přitom, že o osudu této země mají rozhodovat především její obyvatelé. Předsednictvo COMECE vydalo prohlášení v době, kdy se znovu zvyšuje mezinárodní pozornost věnovaná arktickému regionu a probíhají citlivá jednání o politické, sociální a ekologické budoucnosti Grónska. V této souvislosti zopakovalo základní princip, že o budoucnosti země mají rozhodovat především její obyvatelé.„O budoucnosti Grónska musí rozhodovat samotní obyvatelé této země, při plném respektu k jejich právům, důstojnosti a nadějím,“ uvádí se v prohlášení. Dokument zároveň připomíná význam dodržování mezinárodního práva, zásad Charty OSN a územní celistvosti Dánska.Předsednictvo COMECE rovněž vyjádřilo znepokojení nad současnou mezinárodní situací, v níž tyto debaty probíhají, charakterizovanou rostoucím geopolitickým napětím a oslabováním mnohostranné spolupráce.V této souvislosti připomnělo nedávná slova papeže Lva XIV., adresovaná diplomatickému sboru: „V naší době je oslabení multilateralismu zvláštním důvodem k obavám na mezinárodní úrovni. Diplomacii, která podporuje dialog a usiluje o shodu mezi všemi stranami, nahrazuje diplomacie založená na síle, ať už jednotlivců nebo skupin spojenců.“Předsednictvo zároveň vyzvalo Evropskou unii, aby i nadále vystupovala jako jednotný, odpovědný a důvěryhodný aktér na mezinárodní scéně, věrný svým zakládajícím hodnotám a usilující o mezinárodní řád založený na pravidlech a účinném multilateralismu.Nejde o první zapojení COMECE do otázek týkajících se arktického regionu. Již v roce 2020 se organizace podílela na veřejné konzultaci Evropské unie o budoucí arktické politice a upozornila na odpovědnost EU podporovat udržitelný a mírový rozvoj Arktidy se zaměřením na její obyvatele.Zdroj: comece.eu
Papež Lev XIV. jmenoval novým pražským arcibiskupem Mons. Stanislava Přibyla
Papež Lev XIV. jmenoval Mons. ThLic. Ing. Stanislava Přibyla, Th.D., Ph.D., CSsR, novým pražským arcibiskupem a metropolitou české církevní provincie. Dnes, 2. února 2026 v pravé poledne, zveřejnil tuto informaci Svatý stolec a ve stejnou dobu o tom v kapli pražského arcibiskupského paláce informoval apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo. Mons. Stanislav Přibyl, dosavadní 21. litoměřický biskup, převezme vedení pražské arcidiecéze od jejího současného arcibiskupa Jana Graubnera jako její 38. arcibiskup a 26. primas český. „Pax vobis – Pokoj vám“Pro službu českého metropolity a pražského arcibiskupa si Stanislav Přibyl ponechá své původní biskupské heslo „Pax vobis – Pokoj vám“. „Je to pokoj v tom nejširším slova smyslu, jako Boží dar, který máme za úkol já i všichni lidé dobré vůle nést do společnosti, která často žije v napětí, nejistotě a únavě. Chci být i v pražské arcidiecézi pastýřem, který ve znamení tohoto pokoje naslouchá, povzbuzuje a propojuje,“ uvedl Mons. Přibyl po oznámení svého jmenování. Jmenovaný arcibiskup zdůraznil, že si ve své nové roli klade za cíl i nadále „utvářet církev jako domov pro všechny věřící, který je ale otevřený všem lidem dobré vůle, především těm, kteří stojí v jakémkoli smyslu slova na okraji společnosti“. Svůj nový úkol přijal od papeže Lva XIV. „s chvěním a vědomím tíhy zodpovědnosti, přesto však v důvěře v Boha a s radostí“. Mons. Stanislav Přibyl se ujme úřadu pražského arcibiskupa 25. dubna v 11 hodin při slavnosti intronizace (již je nositelem biskupského svěcení). Do té doby zůstává administrátorem (správcem) své původní, tedy litoměřické diecéze. Pastorační a organizační zkušenost Mons. Přibyl působil jako duchovní správce v Příbrami na Svaté Hoře, v letech 2002–2008 byl provinciálem redemptoristů a zároveň prezidentem Arcidiecézní charity Praha. V roce 2009 jej tehdejší litoměřický biskup Jan Baxant jmenoval svým generálním vikářem. Od roku 2016 zastával funkci generálního sekretáře České biskupské konference, kde se podílel na koordinaci celocírkevních projektů, komunikaci s veřejností a mezinárodních vztazích. Dne 23. prosince 2023 jej papež František jmenoval 21. litoměřickým biskupem a biskupské svěcení přijal 2. března 2024. (Více informací o Stanislavu Přibylovi v přiloženém životopise)
