English
Oddělení komunikace 
ČBK ocenila významné osobnosti během Národní pouti na Velehradě
Při slavnostní poutní mši svaté 5. července 2026 na Velehradě ocenila Česká biskupská konference několik významných osobností z různých oblastí veřejného života. Představujeme oceněné pro rok 2026. Řád sv. Cyrila a MetodějePan Alfred Strejčekza mimořádný a dlouholetý přínos české kultuře a duchovnímu životu službou slovemAlfred Strejček (* 18. listopadu 1941 v Praze) je významný český herec, recitátor, moderátor, pedagog a dlouholetá osobnost české kultury a duchovního života. Absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a během své bohaté umělecké dráhy působil v řadě významných divadel, mimo jiné v Divadle E. F. Buriana, Divadle Za branou či ve Viole. Jeho doménou se stal především umělecký přednes poezie a duchovní literatury, díky němuž patří k nejvýraznějším interpretům mluveného slova v českém prostředí.Více než šest desetiletí spolupracoval s Českým rozhlasem, kde vytvořil stovky pořadů, rozhlasových dramat a literárních interpretací. Významně se uplatnil také ve filmu a televizi, například v pohádce Tři zlaté vlasy děda Vševěda nebo ve filmu Příliš hlučná samota.Mimořádný ohlas získala jeho dlouholetá spolupráce s kytaristou Štěpánem Rakem. Společně realizovali koncertní projekt Vivat Comenius, oceněný organizací UNESCO, který představili ve více než třiceti zemích světa. Vedle umělecké činnosti se věnoval také pedagogické práci, působil na Pražské konzervatoři a externě přednášel rétoriku a komunikační dovednosti na Univerzitě Palackého v Olomouci.Je držitelem řady ocenění, mimo jiné Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru uměleckého přednesu, a byl uveden do Síně slávy Českého rozhlasu.Děkovné uznání ČBKBřízův chrámový sbor Kameničkyza přínos v oblasti kultury a duchovní hudbyBřízův chrámový sbor působí v Kameničkách již více než třicet let. Založil jej kněz, varhaník a skladatel duchovní hudby P. Karel Bříza, na jehož odkaz sbor dodnes navazuje. Soubor sdružuje zpěváky z Kameniček i okolních farností a pravidelně se podílí na liturgických slavnostech, koncertech a kulturních akcích regionu. Významnou součástí jeho činnosti je interpretace duchovní hudby a uchovávání tradice chrámového zpěvu. Děkovné uznání ČBK přebírá za dlouholetý přínos v oblasti duchovní hudby a kulturního života regionu.Děkovné uznání ČBKpan Zdeněk Hatinaza mimořádný přínos české církevní a duchovní hudbě a službu církvi v oblasti formování liturgické kulturyZdeněk Hatina (* 6. dubna 1941) je dlouholetým varhaníkem a ředitelem kůru ve farnosti v Brně-Zábrdovicích. Je také odborníkem v oblasti církevní hudby, skladatelem a učitelem hudby. V letech 1991–2004 působil jako pedagog na ZUŠ v Brně se zaměřením na církevní tvorbu. Je dlouholetým členem výboru jednoty Musica sacra. Ve funkci ředitele kůru a dirigenta nastudovává a provádí s chrámovým sborem a orchestrem díla klasické duchovní hudby, obětavě doprovází varhanní hrou a zpěvem bohoslužby ve své farnosti ve dnech všedních i svátečních, působí zde bez přestávky již 64 let (nejdéle v historii farnosti). Spravuje také rozsáhlý hudební archiv. Za dlouholetou službu v oblasti liturgické hudby obdržel v roce 2007 od brněnského biskupa medaili svatých Petra a Pavla.Pamětní medaile ČBKpan Jan Štěpančíkza třicet let obětavé a věrné práce pro Českou biskupskou konferenciJan Štěpančík (* 25. ledna 1967) je dlouholetý pracovník České biskupské konference, který již tři desetiletí působí v organizační a administrativní oblasti generálního sekretariátu ČBK. Po celou dobu své služby se podílí na zajišťování činnosti České biskupské konference a koordinaci jejích aktivit. V roce 2017 byl papežem Františkem jmenován rytířem Papežského rytířského řádu sv. Řehoře Velikého za mimořádnou službu církvi. Je také členem hudební skupiny Ztracená kapela, která obdržela Děkovné uznání ČBK v roce 2017 jako výraz uznání za dlouholetou tvorbu a interpretaci křesťanských písní pro děti i rodiče. Jan Štěpančík je ženatý a má tři děti.
Velehradská výzva vybízí ke smíření: Hledejme to, co spojuje
Velehradskou výzvu s mottem „Hledejme to, co spojuje“ představil při Modlitbě za vlast na zahájení Dnů lidí dobré vůle předseda České biskupské konference, olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. K iniciativě se připojila také Ekumenická rada církví v České republice. Výzva vybízí k větší úctě, dialogu a smíření ve společnosti a zve každého, aby svými každodenními postoji přispíval k budování důvěry a pokoje. Modlitba za vlast, pořádaná ve spolupráci s Armádou České republiky, každoročně spojuje představitele církevního a veřejného života, politické reprezentace, bezpečnostních a záchranných složek i širokou veřejnost ke společné modlitbě za naši zemi. Právě při této příležitosti zazněla letos i tzv. Velehradská výzva, kterou představil předseda ČBK Josef Nuzík. Arcibiskup Josef Nuzík ve svém poselství upozornil na rostoucí polarizaci, nedůvěru a agresivitu ve společnosti a zdůraznil, že budoucnost České republiky závisí na ochotě lidí hledat to, co je spojuje.„Naše země nepotřebuje další rozdělování. Potřebuje více lidí, kteří budou hledat to, co spojuje. Smíření, dialog a vzájemná úcta nejsou projevem slabosti, ale podmínkou dobré budoucnosti naší země,“ uvedl předseda ČBK.Připomněl také, že cesta ke smíření začíná v srdci každého člověka. Velehrad, místo spojené s odkazem svatých Cyrila a Metoděje i Antonína Cyrila Stojana, podle něj symbolicky vybízí k budování jednoty a vzájemného porozumění.Součástí Velehradské výzvy je také tzv. Kodex Velehradské výzvy, který stojí na pěti základních principech:měj úctu ke každému člověku, i když smýšlí jinak než ty,hledej vždy to, co spojuje, ne to, co rozděluje,naslouchej dříve, než odpovíš,buď první, kdo nabídne smíření,přinášej naději, modli se a pracuj pro pokoj.Výzva zároveň vybízí každého k osobnímu závazku žít tyto hodnoty v každodenním životě, usilovat o dobro druhých, vykonat konkrétní skutek smíření či pomoci a každoročně se k těmto předsevzetím na Velehradě vracet.„Budoucnost naší země nezačíná v parlamentu, vládě, státních institucích ani na sociálních sítích. Začíná v lidském srdci, v rodinách, mezi sousedy a přáteli. Začíná u každého z nás,“ uzavřel arcibiskup Josef Nuzík.Celý text Velehradské výzvy naleznete v příloze.
Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a Vězeňská služba podepsaly aktualizovanou dohodu o duchovní službě ve věznicích
Generální ředitel Vězeňské služby České republiky genmjr. Mgr. Tomáš Hůlka, LL.M., předseda České biskupské konference arcibiskup Josef Nuzík, předseda Ekumenické rady církví Pavel Pokorný a její generální sekretář Marián Čop podepsali 4. července novou dohodu o duchovní službě. Dokument aktualizuje pravidla spolupráce mezi Vězeňskou službou, Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví při poskytování duchovní péče ve věznicích, vazebních věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence a nahrazuje dosavadní dohodu z roku 2013. Nová dohoda reaguje na zkušenosti získané během více než deseti let fungování vězeňské duchovní služby a upřesňuje postavení vězeňských kaplanů i dobrovolných duchovních. Stanovuje podmínky jejich pověřování a působení a potvrzuje společnou odpovědnost církví a Vězeňské služby za vytváření prostoru pro duchovní podporu osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody či zabezpečovací detence. Duchovní služba je určena nejen obviněným, odsouzeným a chovancům, ale také příslušníkům a zaměstnancům Vězeňské služby a jejich blízkým. Jejím posláním je poskytovat pomoc při řešení osobních, existenciálních, duchovních, etických a morálních otázek. Využívání této služby je dobrovolné a založené na respektu ke svobodě náboženského vyznání a svědomí každého člověka. „Duchovní služba ve věznicích pomáhá lidem hledat naději, převzít odpovědnost za vlastní život a připravovat se na návrat do společnosti. Jsem rád, že dlouholetá spolupráce mezi církvemi a Vězeňskou službou získala novou podobu, která odpovídá současným potřebám a zkušenostem z praxe,“ uvedl předseda České biskupské konference arcibiskup Josef Nuzík. Generální ředitel Vězeňské služby Tomáš Hůlka zdůraznil význam duchovní péče jako součásti práce s vězněnými osobami: „Duchovní služba ve věznicích je v dnešní době nedílnou součástí práce s lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody. Pomáhá jim hledat v náročné situaci nový směr, posilovat odpovědnost a připravovat se na návrat do běžného života. Vedle bezpečnosti a odborného zacházení s odsouzenými představuje duchovní služba důležitý prvek podpory osobní změny a resocializace. Dlouhodobé spolupráce s církvemi si velmi vážím.“ Předseda Ekumenické rady církví Pavel Pokorný ocenil ekumenický rozměr služby: „Vězeňská duchovní služba je příkladem konkrétní spolupráce křesťanských církví ve prospěch lidí, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Nová dohoda potvrzuje naši společnou snahu být nablízku těm, kteří hledají podporu, povzbuzení a nový začátek.“ Součástí dohody je také zakotvení činnosti Rady pro duchovní službu ve věznicích a ústavech, v níž jsou zastoupeny Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví i Vězeňská služba České republiky. Rada se podílí na řešení koncepčních otázek a dalším rozvoji duchovní služby ve vězeňském prostředí. Vězeňská duchovní služba působí v českých věznicích již téměř třicet let. Na její činnosti se podílejí vězeňští kaplani i dobrovolní duchovní z řady křesťanských církví působících v České republice. V současnosti působí ve vězeňské službě 60 kaplanů a cca. 200 dobrovolných duchovních z různých křesťanských církví. Duchovní péče je dostupná ve všech věznicích a vazebních věznicích v České republice.
