English
Oddělení komunikace 
Slovo k úmrtí kardinála Dominika Duky
Přinášíme slovo biskupů k úmrtí kardinála Dominika Duky ze dne 6. listopadu 2025. V modlitbě, s lítostí v srdci, ale s nadějí, že Kristus, který přemohl smrt, přijme svého služebníka Dominika do věčné radosti, chceme vyjádřit především vděčnost za jeho život a dílo. S pokorou a laskavou shovívavostí se v těchto dnech ohlížíme za jeho pozemským putováním a prosíme za jeho duši. Byl to muž s dramatickým životním příběhem – většinu svého života strávil v režimu, který jej od dětských let provázel ústrky, nespravedlností a nesvobodou. Jeho osud nebyl jednoduchý. O to víc si cenil nabyté svobody a byl nadmíru citlivý vůči všemu, co ji v jeho očích omezovalo. Stejně jej tížila devalvace hodnot, které považoval pro život křesťana a společenství církve za zásadní. Jsme vděční za jeho pevnou víru, neúnavnou službu církvi a vlasti a za jeho svědectví odvahy v těžkých dobách. Byli bychom rádi, aby pro nás všechny na prvním místě zůstalo v srdcích i vzpomínkách vše dobré, co pro církev v této zemi vykonal. Mnoho let výrazně ovlivňoval život katolické komunity v naší zemi. S vděčností se budeme ohlížet za uzavřením majetkového narovnání, k němuž směřoval s vizí svobodné a nezávislé církve. Viditelným symbolem jeho práce zůstanou jistě také svatovítské varhany. Je smutnou skutečností, že se jejich slavnostního uvedení nedožil.Byl součástí našeho biskupského společenství jako starší spolubratr a kolega. Vždy inspiroval, uměl nás zdravě znepokojit, zaujmout pevný postoj, hájit poznanou pravdu a spravedlnost. Často šel proti proudu, i když mu podrážel nohy. Jeho působení se vyznačovalo nepřehlédnutelnou statečností, vytrvalostí a hlubokou vírou. Prosíme Pána, ať mu dá odměnu věrného služebníka v nebeském domově a odplatí mu vše dobré, co ve svém životě vykonal. V Praze dne 6. listopadu 2025 Stálá rada České biskupské konference
Předseda ČBK k úmrtí kardinála Dominika Duky
Arcibiskup olomoucký a předseda ČBK, Josef Nuzík, k úmrtí kardinála Dominika Duky: „Církev i společnost v něm ztrácí významnou osobnost." „Pana kardinála Dominika jsem vnímal jako vzdělaného muže s nesmírně širokým pohledem na lidský život. Pod komunistickou diktaturou zakusil kvůli své víře pronásledování a věznění, a tato zkušenost z něj vytvořila duchovního horlivé až bojovné povahy, který stál odvážně na straně pravdy, přitom ale měl dobré a přátelské srdce. Církev i společnost v něm ztrácí významnou osobnost."Mons. Josef Nuzík, arcibiskup olomoucký a předseda ČBK
Odešel kardinál Dominik Duka OP
V úterý 4.listopadu byl ve tři hodiny ráno Pánem života povolán na věčnost ve věku 82 let kardinál Dominik Duka OP, emeritní pražský arcibiskup. Pohřební mše svatá se uskuteční v sobotu 15. listopadu v 11.00. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Kondolenční kniha bude k dispozici od úterý 4. listopadu 12.00 v recepci arcibiskupského paláce. Životopis kardinála Dominika DukyŽivot a službaDominik Jaroslav Duka se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové v rodině vojáka z povolání, který se během druhé světové války zapojil do zahraničního odboje a bojoval v československé armádě ve Velké Británii. Po válce byl pro svou službu na západní frontě vězněn, což poznamenalo i životní dráhu jeho syna. Vyrůstal v Hradci Králové, kde v roce 1960 maturoval na gymnáziu J. K. Tyla. Kvůli kádrovým překážkám mu nebylo umožněno pokračovat ve studiu, a tak pracoval jako strojní zámečník v hradecké továrně ZVÚ. Po základní vojenské službě (1962–1964) byl v roce 1965 přijat ke studiu teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Dne 5. ledna 1968 tajně vstoupil do Řádu bratří kazatelů – dominikánů, tehdy v Československu zakázaného – a přijal řeholní jméno Dominik. Na kněze byl vysvěcen 22. června 1970 z rukou kardinála Štěpána Trochty. Působil v duchovní správě v pohraničí, v Chlumu svaté Maří, Jáchymově a Nových Mitrovicích. V roce 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovní služby a musel nastoupit do civilního zaměstnání ve Škodových závodech v Plzni. Tajně však pokračoval v pastoraci a formaci mladých dominikánů, organizoval skrytá teologická studia a udržoval spojení s dominikány v zahraničí. Za tuto činnost byl v roce 1981 zatčen a odsouzen za „maření státního dozoru nad církvemi“. Patnáct měsíců strávil ve věznici Plzeň-Bory. Ve vězení se modlil se spoluvězni a povzbuzoval je ve víře. Po propuštění se znovu zapojil do činnosti řádu a v roce 1986 byl jmenován provinciálem Československé dominikánské provincie, kterou vedl až do roku 1998. Po roce 1989 se zasloužil o obnovu dominikánského života v Československu a později i v České republice. Působil jako předseda Konference vyšších řeholních představených, viceprezident Unie evropských KVŘP a vyučoval biblistiku na Teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Byl rovněž členem Akreditační komise vlády ČR a aktivně se zapojoval do veřejné debaty o úloze křesťanství v moderní společnosti.Episkopát a kardinálské jmenování Dne 6. června 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval biskupem královéhradeckým a 26. září téhož roku přijal biskupské svěcení v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové. Navázal na dílo svého předchůdce Karla Otčenáška, rozvíjel vzdělávání a pastoraci, založil Diecézní teologický institut, církevní gymnázium ve Skutči a obnovil biskupské knihovny. Inicioval také druhý Diecézní eucharistický kongres a podporoval novou pastorační strukturu diecéze.Papež Benedikt XVI. ho 13. února 2010 jmenoval 36. arcibiskupem pražským. Úřadu se ujal 10. dubna 2010 a v roce 2012 jej papež povýšil do kardinálského sboru. Stal se kardinálem-presbyterem titulárního kostela Santi Marcellino e Pietro v Římě. Jako předseda České biskupské konference (2010–2020) sehrál klíčovou roli při církevních restitucích a ve veřejném dialogu o postavení církve ve společnosti. Patřil k osobnostem, které spojovaly pevnou víru s občanskou odvahou a otevřeností vůči kultuře i vědě. Osobnost a odkaz Kardinál Duka byl mužem hluboké víry, vzdělání a smyslu pro odpovědnost, spojoval pevnost zásad s lidskostí. Žil podlesvého biskupského hesla In Spiritu Veritatis – V Duchu pravdy.Byl oceněn řadou státních i církevních vyznamenání, mimo jiné Medailí za zásluhy o Českou republiku, Záslužným křížem ministra obrany a Velkým křížem Pro Piis Meritis Řádu maltézských rytířů. Je autorem a editorem mnoha publikací, včetně teologických studií, biblických úvodů a duchovních textů. Významný je i jeho dlouholetý podíl na překladu Jeruzalémské bible do češtiny. Jeho životní příběh byl svědectvím víry, která se nebála nesvobody ani nepochopení. Byl pastýřem, učitelem a svědkem pravdy – člověkem, který dokázal spojit pevnou víru s láskou k vlasti a smyslem pro službu druhým. Církev vděčně vzpomíná na dlouholetou službu kardinála Dominika Duky, jeho věrnost, odvahu a nasazení pro dobro církve i celé společnosti. Se zesnulým se bude možno osobně rozloučit v kostele Všech svatých ve čtvrtek 13. a pátek 14. listopadu od 12.00 do 18.00. I při této příležitosti bude možno podepsat kondolenční knihu.Zesnulý bude v očekávání Vzkříšení mrtvých uložen v hrobce arcibiskupů v kapli sv. Víta ve svatovítské katedrále. Bližší informace o pohřbu budou zveřejněny během středy. Odpočinutí věčné dej mu, Pane, a světlo věčné ať mu svítí. Ať odpočívá v pokoji.
