English
Odbor evropských fondů 
Pozice České biskupské konference k přípravě a implementaci nového programového období EU 2028 – 2034
Na lednovém 146. Plenárním zasedání ČBK byla schválena Pozice ČBK k přípravě a implementaci nového programového období EU 2028+. Pozice definuje vyjednávací základ k návrhům legislativy víceletého finančního rámce EU 28+ a k návrhům přípravy tzv. Národního a regionálního partnerského plánu. Než se zaměříme na samotnou pozici, vysvětlíme kontext vzniku dokumentu a jeho účel. Přípravy nového programového období probíhají na evropské i národní úrovni. V létě roku 2025 vydala Evropská komise návrh víceletého finančního rámce (dále také VFR) EU 2028 – 2034 a související legislativu. VFR je klíčovým rozpočtovým nástrojem EU. Určuje jak výdajovou tak příjmovou složku dlouhodobého evropského rozpočtu. Legislativa stanovuje mimo jiné, jakým způsobem mohou být evropské prostředky na národní úrovni využity. Návrh legislativy předznamenal řadu do jisté míry revolučních změn. Národní a regionální partnerský plán (dále také NRPP) vytváří zcela novou implementační strukturu pro jednotlivé členské státy. Nadcházející programové období ovlivní také požadavek na aplikaci tzv. výkonnostního modelu. Znamená to proplácení výdajů dle dosažených cílů a milníků nebo realizaci reforem. Podobný koncept nyní známe z Národního plánu obnovy. Velmi aktivně se do diskuse o tom, jak budou prostředky implementovány, zapojují také územní partneři. Neformální seskupení, které kromě České biskupské konference tvoří zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR, Národní sítě místních akčních skupin ČR a Spolku pro obnovu venkova. Jedná se o nejvýznamnější aktéry regionálního rozvoje. Jednotliví partneři, stejně jako ČBK, postupně vyjadřují svůj postoj k navrženým dokumentům a principům. Stanoviska územních partnerů i základní dokumenty na národní úrovni naleznete zde. Samotný dokument Pozice ČBK k přípravě a implementaci nového programového období EU 2028 – 2034 (zkráceně Pozice k implementaci) navazuje na dříve schválenou Pozici ČBK k Politice soudržnosti po roce 2028. Ta byla schválena Plenárním zasedáním ČBK již v červenci roku 2024 (plné znění naleznete v odkazu pod článkem). Dokument nastínil témata, která plánuje katolická církev v příštím programovém období realizovat. Nejdůležitějších je 5 základních témat - sociální služby a sociálně-zdravotní pomezí, vzdělávání, dostupné bydlení, kulturní památky a energetika. 146. Plenárním zasedáním ČBK schválená Pozice k implementaci vymezuje, jakým způsobem si katolická církev představuje řešení definovaných témat v příštím programovém období. Reaguje na návrhy evropské legislativy a národních dokumentů a obsahuje konkrétní doporučení a požadavky, které by mohly zlepšit postavení církevních organizací v celé implementační struktuře a zefektivnit přípravu a realizaci církevních projektů. To, co katolická církev v příštím období nabízí a čeho chce dosáhnout, shrnuje motto: „ČBK chce přispět k rozvoji komunit, lokalit, obcí, měst, regionů i České republiky realizací smysluplných projektů, investic a reforem. ČBK přináší institucionálně zastřešenou síť připravených a kontinuálně fungujících organizací pokrývajících území ČR a jednotlivých regionů. Jsme nositeli projektů, které posílí sociální a zdravotní služby a bydlení, přispějí k rozvoji komunit, modernizují regionální školství a ochrání kulturní dědictví. Chceme rovný přístup k financím, transparentní rozhodování v regionech a flexibilní podporu služeb s celostátním dopadem. Umíme efektivně proměnit evropské prostředky v měřitelné výsledky pro lidi a komunity v celé ČR.“ Výběr hlavních návrhů a doporučení a k nim náležících požadavků ČBK pro příští období: ČBK usiluje o adekvátní postavení v tvořící se implementační struktuře a přímé zapojení do tvorby NRPP na úrovni národní, krajské i na úrovni integrovaných nástrojů (Integrované teritoriální investice, Komunitně vedený místní rozvoj aj.). ČBK požaduje zavedení transparentních a napříč regiony sjednocených pravidel pro rozhodování v pracovních skupinách, Regionálních stálých konferencí (RSK), Integrovaných teritoriálních investicích (ITI). Cílem je, aby církevní subjekty byly plnohodnotným partnerem pro kraje, aglomerace i další partnery.Návrh podporuje vyvážené složení pracovních skupin zastoupení všech relevantních sektorů, kdy by církevní subjekty měly být partnerem ve všech fázích od přípravy strategií a plánů, přes jejich implementaci až po evaluaci. Důležité je také spravedlivě nastavit proporcionální zastoupení, kdy řešením může být např. hlasování církví vs. příspěvkových organizace dle objemu provozních prostředků.ČBK požaduje rovný přístup k financování veřejně prospěšných služeb pro církevní subjekty, v sociální oblasti pak s dorovnáváním spolufinancování až do 100 % z veřejných rozpočtů tam, kde je to nezbytné.Pro veřejně prospěšné aktivity musí být vyjednána co největší míra dotace. Nelze spoléhat jen na evropské prostředky, ale je nutné zapojit i zdroje státu, krajů a samospráv. Církevní organizace jsou významnými poskytovateli služeb i v oblastech, které nejsou obvyklým tématem dárcovské podpory z řad podnikatelských subjektů např. osoby bez domova, migranti, osoby propadávající sítem sociálních služeb nebo ohrožené více sociálními diagnózami, takže se nedá očekávat sanování chybějícího kofinancování z darů firem nebo veřejnosti.ČBK je připravena nabídnout své dlouhodobě ověřené kapacity k systematickému zapojení do relevantních tematických oblastí a zároveň nabízí ČBK nabízí využití institucionálně zastřešených organizací (arci/diecéze a charity) k implementaci síťových a deštníkových projektů s jedním hlavním nositelem a realizačními partnery v dané územní struktuře. (bližší popis jednotlivých typů projektů vč. příkladů naleznete v příloze článku).Celý systém síťových řešení, tedy „Integrované církevní investice“ vycházející z církevní strategie vymezují oblasti (sociální, zdravotní, vzdělávání, energie, bydlení, kultura) a projekty, které mají být po roce 2027 implementovány, synergicky provázány s jinými integrovanými nástroji a v souladu s NRPP. Společným jmenovatelem je to, že využívají strukturu církevních organizací a absorpční kapacitu. Na příkladu sociálních služeb lze prokázat vhodný institucionální model - arci/diecézní charity a pod nimi zřízené oblastní a místní charity a arci/biskupství a jednotlivé farnosti.ČBK požaduje podpořit administrativní a absorpční kapacity žadatelů z církevního sektoru v přípravě strategických a síťových projektů.Církev by mohla požadovat podporu, neboť je významným subjektem v oblasti cílení a implementace EU fond, zejména pak s využitím např. pro přípravu náročnějších projektů, jako jsou strategické a síťové projekty či přípravu modelu využívání finančních nástrojů.Pozice se bude dále zpřesňovat v návaznosti na pokračující diskuse o podobě politiky soudržnosti po roce 2028 a prioritách, které bude definovat vláda ČR. Zároveň pokračují jednání o tom, jak církev zapojit do struktury čerpání evropských dotací a připravit podmínky pro přípravu a efektivní realizaci projektů. Přehled zkratek:ITI - Integrované teritoriální investiceRSK - Regionální stálá konferenceCLLD - Komunitně vedený místní rozvojNRPP - Národní a regionální partnerský plánVFR - Víceletý finanční rámec
Energetické úspory na památkách - partnerský dialog, porozumění, hodnoty i provozní otázky. To vše resonovalo na semináři České biskupské konference
28. ledna 2026 se konal v prostorách Arcibiskupského paláce v Praze seminář „Jak na energetické úspory na památkách…“ Seminář pořádala Česká biskupská konference (Odbor dotací a strategií) ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT, Státním fondem životního prostředí a Arcibiskupstvím pražským. Pod vedením moderace energetického experta Davida Škorni si více jak 80 účastníků vyslechlo inspirativní a odborné příspěvky z oblasti legislativy, investičního plánování a dotačních výzev, praktických ukázek realizací církevních subjektů, vlastníků budov a přístupu památkové péče. V zaplněném sále se sešli např. zástupci farností, charit, biskupství, Národního památkového ústavu, odborů památkové péče na obcích i zástupci Ministerstva kultury, Státního fondu podpory investic, Státního fondu životního prostředí. Úvodního slova se zhostil generální sekretář České biskupské konference P. Roman Czudek. Shrnul východiska, kde se nyní diskuse a praxe v oblasti realizace energetických úspor na památkách nachází a kam bychom měli směřovat. Jako jeden z hlavních limitů celého systému renovací památek označil malou ochotu spolupracovat. Právě k prohloubení spolupráce a většímu dialogu může sloužit tento seminář. Církev si uvědomuje, že rozsah jejích objektů je značný, bohužel je tempo renovace a instalací technologií pro výrobu čisté energie je pomalé. Do budoucna je nutné nalézt společnou řeč mezi partnery, prohloubit dialog mezi profesemi a hledat společná řešení, jak renovovat památky s důrazem na snížení energetické náročnosti ale s respektem k zachování jejich historické hodnoty. P. Czudek vznesl jasný apel: „Nemůžeme si do budoucna již dovolit nespolupracovat a nehledat společná řešení i kompromisy.“ Strategickou sekci odborného programu zahájil Michal Čejka z organizace Centrum pasivního domu. Jeho příspěvek se týkal tématu energetické sanace historických budov. Zdůraznil, že aktuální výzvy nejsou v tom, jak uchopit energetickou náročnost nových budov, ale právě v renovacích těch stávajících, a obzvláště těch historických a památkově chráněných. Představil Metodickou příručku: Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov. Dokument je ke stažení zde. Metodika vznikala ve spolupráci Centra pasivního domu, Ministerstva životního prostředí ČR a dalších partnerů včetně České biskupské konference. Smyslem metodiky je nastartovat širokou diskusi a proces hledající vyváženou cestu k uchopení stavebně-energetické renovace budov se skloubením materiálů, technologií a metod práce, které budou šetrné k budovám. Metodika a její individuální části, které se věnují stavebním prvkům, technickému zařízení budov a dalším aspektům může být prostředníkem individuální diskuse záměru mezi stavebníkem, architektem, energetikem a památkářem. Právě umožnění individuální diskuse nad každým projektem by mělo být to, k čemu se má směřovat. Možné směry a praktické příklady, kde se renovace povedly, jsou uvedeny v přiložené prezentaci. Program pokračoval diskusí o metodickém přístupu památkové péče. Za Národní památkový ústav vystoupila Jana Michalčáková, která aktuálně působí v Metodickém centrum Heritage Science. NPÚ vytváří také metodický podklad, jak k památkách z hlediska stavebních a energetických opatření přistupovat. V nejbližší době by měl být dokument zveřejněn. Tato metodika by měla vytvořit obecný rámec, ale i umožnit individuální přístup. Důležitý pohled investora přinesl Tomáš Jurčeka ze Státního fondu podpory investic. V úvodu prezentace se zaměřil na nejčastější problémy při přípravě projektů. Upozornil i na novou směrnici EU 2024/1275 o Energetické náročnosti budov, která např. stanovuje požadavek na min. 16 % nejméně energeticky účinných nebytových budov do roku 2030 a 26 % nejméně energeticky účinných nebytových budov do roku 2033. Představil připravované změny Stavebního zákona, které v oblasti památkové ochrany povolovací procesy spíše změkčují. Přítomné zaujalo zejména to, že památky zůstávají jedním z klíčových „veřejných zájmů“, ale nově se má vážit přiměřenost zásahů. Návrh novely posunuje argumentaci od „nejde to“ k „jde to s podmínkami / kompenzacemi“, pokud se tím památkové hodnoty ochrání přiměřeně. Zároveň se mění přístup k povolením dle stavebního zákona u budov v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky / národní kulturní památky. Nově bude splnění podmínek památkové ochrany ověřovat stavební úřad v řízení o záměru a vydá rozhodnutí po předchozím písemném vyjádření odborné organizace památkové péče. V praxi by to mohlo přinést méně „paralelních“ kroků mimo stavební řízení. Druhý blok semináře se zabýval financemi a konkrétními příklady projektů. Úvod obstaral zástupce Státního fondu životního prostředí Jiří Eschner, který informoval o aktuálně vyhlášených i připravovaných výzvách na renovace veřejných budov. Stále je možné čerpat výzvu Modernizačního fondu ENERGOV č. 1/2025 – Energetické úspory památkově chráněných budov. Výzva je otevřena až do konce dubna 2026. Dobrou zprávou je, že je možné využít její alokaci navýšit z nyní uvolněných 500 mil. Kč až na 1 mld. Kč. Má tedy smysl podávat další projekty. Pro renovaci veřejných budov bude možné využít i připravovanou výzvu OP Životní prostředí, kde ale bude nutno dosáhnout min. 30% úspory energie. Výzva bude otevřena koncem dubna 2026 a alokace bude 1,4 mld. Kč. Další program byl věnován představení konkrétních projektů. Nejprve Zdeno Malík představil mezinárodní projekt MonuPED, jehož cílem je moderovat řešení konfliktu mezi energetickou transformací měst, ekonomickými zájmy vlastníků budov a nutností chránit kulturní dědictví. Cílem je identifikovat a překonat mnohostranné bariéry rozvoje tzv. energetických plusových čtvrtí v památkově chráněných územích a zapojit do řešení vlastníky budov, regulátory, památkáře a další. K tomuto účelu nyní probíhá mapování praxe z procesu plánování a výstavby/rekonstrukce památkově chráněných budov, v rámci kterého probíhal či probíhá vzájemný dialog mezi investorem, různými profesemi a památkáři. Budeme rádi i za zkušenosti ostatních, dotazník je možné vyplnit přes přiložený dotazník.Na něj krátce navázal Michal Čejka, který se podělil o několik úspěšných projektů, kde se povedlo šetrně snížit energetickou náročnost památkově chráněných objektů. S návrhem na úspěšná řešení se přidal i zástupce ateliéru Archetyp-M, který např. dlouhodobě spolupracuje s řádem Sester voršilek Římské unie a pomáhá jim hledat energeticky úsporná řešení na jimi vlastněných budovách. Moderátor akce, David Škorňa, na závěr shrnul klíčové body: • zcela určující je spolupráce a dialog (vč. propojení profesí, snahy o hledání win-win přístupu), k tomu slouží i vydefinované principy ČBK a existující metodika MŽP; • existují nástroje a pomůcky, jak plánovat šetrnou renovaci, a to je vhodné i využívat (např. metodika MŽP, energeticko-památkový koncept budovy a další, principy „do not significant harm“ či zásady NPÚ); • mohou vznikat další nástroje (např. ČBK zmiňuje tzv. předběžné hodnocení dopadů renovace či instalace s jasnými kritérii); • bude vhodné si sdílet příklady dobré i špatné práce (spousta řešení již existuje, za pomocí nových technologií bylo dosaženo zdánlivě nemožné); • bude nutné neustále edukovat zástupce celého procesu (k tomu např. vytvořit čtivé a srozumitelné návody a manuály), aby také nedocházelo k rozdílným výkladům návrhů; • důležité je mít k dispozici dostatečné finanční zdroje pro realizaci (k tomu pomáhají dotace, bude však nutné hledat finance i v budoucnu po roce 2é28 a také finance na relativně „drahou“ přípravu dokumentace); • budeme se muset učit využívat i jiné modely financování – finanční nástroje, programy jako je ELENA od Evropské investiční banky, produkty Národní rozvojové banky, příp. investice z fondů jako je SFPI; • řešení renovací či nových technologií je nutné nejdříve posuzovat komplexně, chytře a s ohledem i na digitální řízení, energetický management; klíčové je dělat věci chytře a dlouhodobě; • řízení celé agenda zdá se přebírá Ministerstvo pro místní rozvoj, mj. z pohledu stavebního zákona; důležitou osobou bude zmocněnkyně pro stavební zákon; očekáváme nastavení partnerské skupiny/platformy k těmto otázkám. Česká biskupská konference jménem Odboru dotací a strategií tímto také děkuje všem partnerům a spoluorganizátorům, bez kterých by tento seminář nemohl proběhnout. Velké díky patří také účastníkům a jejich aktivitě. Zdroj: Odbor dotací a strategií ČBK
Seminář „Jak na energetické úspory na památkách“
Kapacita semináře je naplněna, již se nepřihlašujte! Seminář „Jak na energetické úspory na památkách“, se uskuteční 28. ledna 2026 od 9.30 hod v prostorách Arcibiskupství pražského.Seminář pořádá Česká biskupská konference se záštitou Ministerstva životního prostředí ČR a Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT a ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí a Arcibiskupstvím pražským. Cílem akce je představit aktuální přístupy a metodiky k energeticky úsporným a šetrným renovacím historických a památkově chráněných objektů, sdílet příklady dobré práce a diskutovat o využiti a praktických aspektech aktuálně vyhlášené dotační výzvy na renovace památek a budoucích možnostech financování projektů. Program:09.00 Registrace účastníků09.30 Úvodní slovo (P. Roman Czudek, generální sekretář České biskupské konference)09.45 Strategická sekce:- Vhled do renovací památek – zarámování tématu (Česká biskupská konference)- Národní metodika na šetrné renovace (Ministerstvo životního prostředí, Centrum pasivního domu)- Stavební řízení a památky (Ministerstvo pro místní rozvoj)- Metodický přístup památkové péče (Národní památkový ústav)10.45 Finance a projekty- Dotační výzvy, podpora památek a fotovoltaika (Státní fond životního prostředí)- Mezinárodní projekt MONUPED (České vysoké učení technické – UCEEB)- Teorie a praxe v rozhodování o povolení realizací (zástupce odboru památkové péče)- Šetrné projekty na památkách, příklady z praxe (Centrum pasivního domu, zástupci projektů z praxe)11.45 Panelová diskuse řečníků a dotazy z publika12.45 ShrnutíZměna programu vyhrazena. Program bude postupně upřesňován.Přihlašovat se můžete do 23.01.2026 pomocí registračního formuláře zde. Kapacita je omezena, proto doporučujeme, abyste se přihlásili co nejdříve.Dotazy k semináři je možné posílat na e-mail: dotace@cirkev.cz.
