English
Odbor evropských fondů 
Konec nejistoty při poskytování dotací církevním subjektům
V posledních letech se katolická církev potýká s nejasným výkladem pravidel pro poskytování dotací. Nejviditelněji se tyto obtíže projevují při vyhodnocování vzájemného propojení církevních subjektů, a to jak pro účely poskytování podpory malého rozsahu v režimu de minimis, tak kvůli jejich kategorizaci na malé, střední nebo velké podniky. Přestože jde o významnou otázku ovlivňující hospodaření církve, orgány veřejné moci pravidla neaplikují jednotným způsobem, a navíc svůj výklad v průběhu času mění. Období nejistoty však ukončil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který publikoval příručku týkající se aplikace pravidel na církevní subjekty v praxi. ČBK měla příležitost její obsah připomínkovat. Příručka se v prvé řadě rozsáhle věnuje jednotlivým oblastem financování a vede poskytovatele dotací k tomu, aby pečlivě zvážili, zda vůbec musí dotaci podmiňovat pravidly zohledňujícími propojení. V praxi byly totiž často tyto podmínky vyžadovány nadbytečně. Dále pak příručka popisuje, jak pravidla propojení podniků aplikovat na strukturu katolické církve, a vykládá jednotlivá relevantní kritéria. Přestože příručka není pro orgány veřejné moci závazná, představuje nástroj metodického vedení, který sjednocuje roztříštěnou praxi poskytovatelů dotací a poskytuje žadatelům o podporu autoritativní podklad pro argumentaci v případě, že budou postup poskytovatelů dotací považovat za nesprávný. Vybrané oblasti financování Nejrozsáhlejší část příručky nabádá poskytovatele k pečlivé tvorbě dotační politiky a ke správnému vymezení podmínek, které budou na žadatele klást. V praxi se totiž vyskytovaly případy, kdy se poskytovatelé pokoušeli zjednodušit si práci na úkor žadatelů, například tím, že podporu zbytečně zařazovali do režimu obecného nařízení de minimis nebo vyžadovali splnění přísnějších podmínek, než jaké jsou skutečně předepsány. Orgány veřejné moci jsou proto nejprve vedeny ke zhodnocení, zda zamýšlené opatření skutečně naplňuje kritéria definice veřejné podpory ve smyslu evropského práva. Jen v takovém případě má totiž opatření potenciál ohrozit hospodářskou soutěž a bylo by bez existence příslušné výjimky považováno za zakázané. Při tvorbě dotační politiky by měli poskytovatelé zvážit, jaké oblasti mají být financovány a pokud přichází v úvahu, že by jejich financování nemuselo zakládat veřejnou podporu, například z důvodu výkonu nehospodářských činností podporovaných subjektů, nastavit podmínky programu tak, aby připouštěly jak možnost čerpání podpory v režimu veřejné podpory, tak i mimo tento režim. Příručka se detailně věnuje jednotlivým oblastem financování a rekapituluje převážně judikaturou stanovená pravidla pro odlišení činností, které veřejnou podporu zakládají, a které nikoli. Popisuje takto oblasti vzdělávání a školení, kultury, sociálních služeb a sportu. Připomíná například, že veřejné vzdělávání organizované v rámci státního vzdělávacího systému, financované a kontrolované státem, nepředstavuje ve smyslu evropského práva hospodářskou činnost, a tudíž ani jeho podpora nepodléhá omezením. Na situaci přitom nic nemění ani okolnost, zda je za vzdělávání vybíráno školné. Podobně bude obvykle mimo pravidla veřejné podpory stát provoz veřejných knihoven, archivů nebo drobných ekonomicky nevyužívaných památek. Také sociální služby mohou stát v některých případech mimo režim veřejné podpory, čím se otevírá možnost jejich jednoduššího financování. Jsou-li znaky veřejné podpory naplněny, musí poskytovatelé vyhodnotit, kterou z výjimek lze její existenci odůvodnit. Obecný režim podpory malého rozsahu de minimis ve smyslu nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, má být přitom zvolen až na posledním místě, jen v případě, že nebudou k dispozici jiné varianty. Mezi ty patří tzv. blokové výjimky GBER, služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ – SGEI) a mnohdy přehlížený režim de minimis SOHZ podle nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, který nabízí oproti obecnému nařízení de minimis vyšší limit podpory a výhodnější pravidla pro hodnocení propojení podniků. Příručka podrobně konkretizuje pravidla pro jednotlivé výjimky. Podpora de minimis Příručka dále zahrnuje zvláštní přílohu, která poskytuje náhled ÚOHS na to, jakým způsobem prakticky aplikovat obecná pravidla propojení na realitu katolické církve. Přitom je třeba vzít v úvahu, že pravidla propojení pro účely podpory malého rozsahu de minimis se v některých ohledech liší od hodnocení propojení pro účely kategorizace malých a středních podniků. Podpora v režimu de minimis představuje výjimku z obecně formulovaného zákazu veřejné podpory z důvodu, že kvůli svému malému rozsahu nedokáže negativně ovlivnit vnitřní trh EU (de minimis non curat praetor – maličkostmi se soudce nezabývá). Tento malý rozsah je vyjádřen limitem, který určuje, jakou podporu smí jeden podnik nejvýše získat během období tří let. Limit veřejné podpory se pak uplatňuje společně na podniky, které dohromady tvoří tzv. jeden podnik. Podniky propojené do jednoho podniku proto sdílí společně jediný limit přijímaných finančních prostředků, zatímco podniky, jež jeden podnik netvoří, mohou každý sám vyčerpat limit pro jakékoli tříleté období ve výši 300 000 € v plné výši. Pro zhodnocení propojení do tzv. jednoho podniku je třeba zohlednit následující závěry ÚOHS: • Subjekt, který nevykonává žádnou hospodářskou činnost, tedy nenabízí zboží ani služby na trhu, nemá povahu podniku a neúčastní se propojení do tzv. jednoho podniku. Nebude tedy s nikým propojen a nebude ani propojení působit. • Jednotlivá biskupství, respektive diecézní biskupové, nejsou mezi sebou propojeni, a to ani prostřednictvím České biskupské konference, která má toliko roli koordinačního orgánu. • Biskupství, respektive diecézní biskupové, pak nejsou propojeni s exemptními řády ani jinými samostatnými strukturami v církvi. • Pokud by diecézní biskup nevykonával hospodářskou činnost a nepředstavoval by tedy podnik, nepůsobil by propojení jiných podniků. • Dozor nad hospodařením jiného podniku nebo udělování souhlasu s jeho právním jednáním působí, že nadřízený subjekt uplatňuje v takovém podniku vliv a zapojuje se do jeho vedení. Pokud by nadřízený subjekt nebyl podnikem z jiných důvodů, toto zapojení z něj podnik učiní a uschopní ho k tomu, aby působil propojení jiných podniků do tzv. jednoho podniku. Podpora de minimis SOHZ Nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, stanoví oproti obecnému nařízení de minimis (2023/2831) vyšší limit podpory – 750 000 €. Navíc také obsahuje zvláštní pravidlo pro hodnocení propojení. Podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu, které mezi sebou nemají žádný vztah, s výjimkou skutečnosti, že každý z nich má přímou vazbu na tentýž neziskový subjekt, se pro účely tohoto nařízení nepovažují za jeden podnik. Pokud tedy bude podpora poskytována v režimu nařízení de minimis SOHZ, odpadnou některé vazby propojení, které by byly relevantní v režimu obecného nařízení de minimis. Kategorizace malých a středních podniků Při poskytování podpory se v některých případech bere v úvahu velikost podniku žadatele. Je pak přiznávána pouze malým nebo i středním podnikům, z podpory jsou vyloučeny podniky, které lze klasifikovat jako velké. Kritérium velikosti podniku pak může zákonodárce přenášet do jiného kontextu a uplatňovat v nových souvislostech, například při hodnocení kritérií podniku v obtížích. • Malé podniky jsou definovány jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřekračuje 10 milionů EUR. • Střední podniky jsou definovány jako podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a mají buď roční obrat, který nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo bilanční sumu roční rozvahy nepřesahující 43 miliony EUR. Činnost evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, lze rozdělit do dvou kategorií – na hospodářskou a nehospodářskou. • Hospodářská činnost zahrnuje vše, co by bylo možné zjednodušeně označit za podnikání, tedy jakoukoli činnost spočívající v nabízení výrobků nebo služeb, bez ohledu na skutečnou ziskovost. Jde například o propachtování zemědělských pozemků, nájem bytu, těžbu dřeva, výrobu a prodej zboží. • Do nehospodářské činnosti pak spadají činnosti odlišné od nabízení zboží a služeb na relevantním trhu, například vysluhování svátostí a vyučování náboženství. Při kategorizaci podniků dle velikosti je třeba započítávat pouze údaje vztahující se k hospodářské činnosti. Jednotlivé podniky pak mohou být vzájemně propojeny jako tzv. partnerské či propojené podniky. Pak je třeba údaje relevantní pro výpočet velikosti podniků a vztahující se k jejich hospodářské činnosti za všechny propojené a partnerské subjekty sčítat v plném či poměrném rozsahu dle typu daného vztahu závislosti. Pro zhodnocení propojení pro účely kategorizace malých a středních podniků je třeba zohlednit následující závěry ÚOHS: • Subjekt, který nevykonává žádnou hospodářskou činnost, tedy nenabízí zboží ani služby na trhu, nemá povahu podniku a neúčastní se propojení do tzv. jednoho podniku. Nebude tedy s nikým propojen. • Jednotlivá biskupství, respektive diecézní biskupové, nejsou mezi sebou propojeni, a to ani prostřednictvím České biskupské konference, která má toliko roli koordinačního orgánu. • Biskupství, respektive diecézní biskupové, pak nejsou propojeni s exemptními řády ani jinými samostatnými strukturami v církvi. • Fyzická osoba, která není podnikem, může propojit jiné podniky, pokud tyto podniky svou činnost vykonávají na stejném relevantním trhu nebo sousedních trzích. • Dozor nad hospodařením jiného podniku nebo udělování souhlasu s jeho právním jednáním působí, že nadřízený subjekt uplatňuje v takovém podniku vliv a zapojuje se do jeho vedení. Pokud by nadřízený subjekt nebyl podnikem z jiných důvodů, toto zapojení z něj podnik učiní a uschopní ho k tomu, aby působil propojení jiných podniků bez ohledu na to, zda tyto podniky svou činnost vykonávají na stejném relevantním trhu nebo sousedních trzích. Závěr Příručka ÚOHS opakovaně zdůrazňuje, že její závěry nejsou závazné, a že nezbavují poskytovatele dotací povinnosti v každém jednotlivém případě zkoumat faktické vztahy mezi relevantními subjekty. Obecně formulované závěry budou aplikovatelné typicky, neznamená to však, že v každém jednotlivém případě. V případě obtíží při poskytování dotací je Česká biskupská konference připravena poskytnout žadatelům v rámci katolické církve metodickou podporu. Doporučuje pak, aby žadatelé uvedená pravidla nepřehlíželi a zohledňovali je důsledně při podávání žádostí o dotace. Jejich porušení může totiž vést k nepřiznání podpory nebo dokonce k nutnosti jejího vrácení, a to včetně souvisejících sankcí.
Nová zelená úsporám Standart: realizované církevní projekty
Program Ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR je nejdéle trvající dotačním programem. Od roku 2014 je jeho cílem snižování energetické náročnosti obytných domů, tedy renovace a výstavba nízkoenergetických rodinných a bytových domů. Velký důraz je ale kladen na využívání obnovitelných zdrojů energie. Církevní právnické osoby, tj. zejména farnosti, řády a arci/biskupství doposud využily dotace z programu v hodnotě 8 600 000 Kč (celkem se jednalo o 26 žádostí). Údaje jsou platné k lednu 2025. Nejčastěji se žádalo o dotace na pořízení fotovoltaiky (FVE) a výměnu zdroje tepla, nechyběly ale i komplexnější projekty ke snížení energetické náročnosti budov, zejména far. Mezi žadateli ve výzvě pro rodinné domy jsou zejména farnosti a řády. Ve výzvě pro bytové domy žádala arci/biskupství, která mají ve vlastnictví bytovém domy. Směrodatné pro možnost čerpat z programu NZÚ je, zda je objekt veden v katastru nemovitostí jako bytový či rodinný dům. Jako rodinné domy jsou v katastru nemovitostí vedené některé fary, hájovny a další objekty určené k bydlení, které jsou ve vlastnictví církve. Jak je proces administrativně náročný? To záleží zejména na velikosti projektu a na stavu jeho připravenosti. Jaké jsou tedy zkušenosti úspěšných žadatelů o dotaci z programu Nová zelená úsporám Standart? Římskokatolická farnost Bystré u Poličky získala dotaci na výměnu kotle v budově fary. Josef Matras, duchovní správce farnosti: „při vyřizování žádosti do Nové zelené úsporám jsem ocenil podporu farníků. Náročná byla komunikace se Státním fondem životního prostředí. Fara musela být z více jak 50 % určena na bydlení. V naší faře je v horním poschodí můj byt a dole jsou prostory pro farnost. Do obytné části bylo možné započítat i schodiště, díky čemuž byla žádost přijata. Dalším problémem byla skutečnost, že budova nesmí být využívána komerčně. Komerční činnost u nás představoval pronájem prostor pro faráře, vyžadovalo to vysvětlování, že fara se nepronajímá komukoliv, že nejde o podnikání. Vše se podařilo vysvětlit a ve výsledku jsem spokojen. Pořídili jsem ekologický kotel na dřevo, který vyhřívá faru s daleko větším tepelným komfortem a mnohem menší náročností na obsluhu, než tomu bylo u předchozího klasického kotle na tuhá paliva.“ Římskokatolická farnost Jalubí získala dotaci na snížení energetické náročnosti fary Jalubí. Pawel Bilinski, farář z farnosti Jalubí: „celý proces od plánu na projekt až po rekonstrukci fary nám zabral dva roky. Nejnáročnější byla fáze příprav projektu. Využil jsem pomoc farníků z ekonomické rady farnosti, bez nich by to nešlo. Několikrát jsme se scházeli, dávali dohromady materiály, vše se fotilo. Po doložení všech příloh, nám peníze přišly rychle, zhruba do měsíce. Jednalo se o milionový projekt na rekonstrukci fary, dotace činila více jak polovinu. Fara byla mokrá, bylo třeba ji podkopat, kompletně zateplit, půda byla vystříkána proti červům, pořídili jsme nová okna, několik dveří, fasádu na faru, vybudovali jsme nové chodníčky. Faru máme vedenou v katastru nemovitostí jako rodinný dům, to bylo podmínkou žádosti o dotaci“. Římskokatolická farnost Březnice u Příbrami získala dotaci na využití dešťových vod na faře. Jozef Gumenický, administrátor této farnosti: „v rámci rekonstrukce fary jsem měl od externí firmy připravený projekt na využití dešťové vody. Jednalo se o menší projekt, vše jsem tak v rámci žádosti o dotaci z Nové zelené úsporám zvládl doložit a zařídit sám. Z dotace jsme vybudovali 10kubíkovou jímku na využití vody k zavlažování zahrady.“ Kongregace Sester Učednic Božského Mistra získala dotaci na pořízení fotovoltaiky. Sestra Michaela: „my jsme využili firmu, která nám zpracovala celou žádost a všechny podklady. Byla to velmi solidní spolupráce, vše vyřídili za nás. Mě to stálo pouze půl hodiny času. Nejsem Češka, tak jsem měla obavu, abych všem termínům porozuměla. Pořídili jsem fotovoltaiku na střechu obytného domu, který je vedený jako rodinný dům. Nejedná se o památkově chráněnou budovu, takže s umístěním panelů nebyl žádný problém. Využívání fotovoltaiky nám přineslo velkou finanční úsporu za platby energií. Dříve jsme platili 35 tisíc Kč za rok při užívání budovy třemi osobami, nyní nás v domě bydlí celkem sedm a za rok nás zálohy na elektřinu vyšly na 9 500 Kč. V letních měsících neplatíme nic, a naopak přebytky prodáváme zpět do sítě. Samozřejmě hodně zaleží na počasí. V roce 2024 od května až do září, což je celých 5 měsíců, jsme neplatili nic. Přesněji jsme platili kolem 500 Kč za měsíc, protože někdy byly dešťové dny, ale pak se v ty další sluneční dny během měsíce hodně energie vyrábělo a my jsme prodáváním přebytku vydělali kolem 1000 Kč. Vychází nám to tak, že náklady použité na fotovoltaiku by se měly vrátit za 6-7 let.“ Program NZU Standart je nyní pozastaven, od února 2025 platí nové podmínky programu NZÚ, dle kterých se dotace se čerpají z programu Nová zelená úsporám Light a Oprav dům po babičce. V prvním zmíněném programu se žádá o dotace na dílčí renovace budov, na komplexní renovace budov slouží program Oprav dům po babičce. V tuto chvíli (březen 2025) tyto dva programy neumožňují čerpat dotace právnickým osobám vlastnícím rodinné domy, tj. situace církevních žadatelů. Výsledkem našeho jednání má být tato možnost opět otevřena během dubna či května 2025. Tento článek Vám může být inspirací pro plánování projektu pro Vaši farnost. Podrobnější praktické informace od nás očekávejte brzy po zveřejnění zmiňovaných podmínek pro právnické osoby v dalším článku. Foto: Římskokatolická farnost Jalubí, zdroj: https://farnost-jalubi.info/
Jak a kde fondy Evropské unie podporují rozvoj regionů
Jeden z mechanismů zacílení finančních prostředků z Evropské unie tvoří integrované nástroje. V aktuálním programovém období 2021-2027 jsou využívány dva typy těchto nástrojů: integrované územní investice (ITI) a komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Podporu integrovaných územních investic využívá řada církevních právnických osob k realizaci projektů, které přispívají k rozvoji konkrétního regionu. Co se s touto finanční podporou již podařilo realizovat? O jaké jde projekty, či o jak velkou finanční podporu se jedná? Odpovědi najdete v našem článku. Jak již bylo nastíněno, ITI neboli Integrované územní investice jsou nástrojem regionální politiky, který ke své realizaci využívá financování z Evropských investičních a strukturálních fondů. Realizované projekty musí být zároveň v souladu s danou integrovanou strategií, která vychází z potřeb, specifik a potenciálu daného území. Projekty církevních právnických osob schválené v tomto programovém období směřují zejména do oblasti infrastruktury sociálních služeb, rozvoje sociálního bydlení, revitalizace památek a do oblasti veřejné infrastruktury udržitelného cestovního ruchu. Je nutno vzít v potaz, že částka poskytnutá z dotací všem příjemcům (včetně církevních právnických osob; tj. biskupství, charit, farností, řádů apod.) je vždy pouze dílčím zdrojem financování projektu. Zbytek financí musí zajistit příjemce sám např. prostřednictvím úvěrů, vlastních zdrojů, vlastní ekonomické činnosti apod. Celková alokace prostředků ITI z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) činí cca 24 miliard Kč (zdroj). Finanční podpora projektů Římskokatolické církve v programovém období 2021-2027 prostřednictvím ITI činí 591 milionů Kč (data k prosinci 2024). Prostředky na podporu celkem 37 církevních projektů tak činí zhruba 2,4 % celkové alokace ITI v rámci IROP. Zajímavým projektem ostravsko-opavského biskupství je EXPO HUBERT. Jedná se o revitalizaci bývalého arcibiskupského zámečku v Hukvaldech, kde dojde k rekonstrukci objektu zámku, přístavbě a vzniku nové expozice. Celkové náklady na projekt činí 97 milionů korun. Biskupství ostravsko-opavské na tento projekt získalo 51 milionů Kč z prostředků ITI Ostravské aglomerace. Zbytek prostředků ve výši 46 milionů musí pokrýt z vlastních zdrojů. Obnovovaná památka bude v plném rozsahu přístupná veřejnosti. Návštěvníci památek uvítají především obnovenou a zpřístupněnou budovu zámku, žáci a studenti ocení interaktivní moderní expozice, obyvatelé Hukvald přivítají udržovanou a funkční památku v centru jejich obce, podnikatelé na Hukvaldech ocení novou atraktivitu cestovního ruchu a odborná veřejnost zajisté pozitivně přijme kvalitně zpracované expozice. Stavební práce na projektu začaly v říjnu 2024. K slavnostnímu otevření objektu by mělo dojít v květnu 2026. Charita Vyškov spadající do brněnské metropolitní oblasti získala dotaci z prostředků ITI v hodnotě 25 milionů korun na pořízení a rekonstrukci nové budovy (celkové náklady projektu jsou 35 milionů korun). Přestěhováním do moderního a funkčního zázemí pro pečovatelskou službu a centrum denních sužeb dojde ke zkvalitnění poskytovaných služeb a ke zvýšení komfortu klientů Charity a jejich zaměstnanců. Nákup a rekonstrukce budovy by měly být dokončeny v prosinci roku 2025. Podporu získal také projekt Biskupství brněnského revitalizace kláštera Rosa Coeli. Integrované řešení propojuje čtyři na sebe navazující projekty. Díky nim se klášter dočká komplexní obnovy, která se zaměří na revitalizaci historických částí památky a zahrady, zatraktivnění jeho okolí, propojení s novou cyklotrasou, vznikne i nová expozice pro návštěvníky zaměřená na dějiny areálu, nové infocentrum a chybějící sociální zázemí. Projekt by měl být dokončen do roku 2026. Veškeré práce vyjdou na cca 90 milionů korun, z toho dotace nástroje ITI představuje dvě třetiny celé částky, tedy 60 milionů korun. V centru Hradce Králové dojde k zrekonstruování nevyužívané budovy pro projekt Biskupství královehradeckého na zřízení dílen a odborných učeben pro církevní základní školu. Vybudováno bude šest učeben, dílny, laboratoř, kabinety, šatny, bezbariérové WC, výtah a bezbariérový přístup. Projekt by měl přispět zejména k nárůstu zájmu žáků o polytechnické, přírodovědné a technické předměty, což by žákům základní školy mělo napomoci při uplatnění na trhu práce či při výběru budoucího povolání. Z dotačních prostředků Hradecko-pardubické ITI v objemu 21 milionů korun budou financovány téměř veškeré stavební práce. Celkové náklady projektu, který by měl být dokončen koncem roku 2026, činí 38 milionů korun. Cisterciácké opatství v Oseku realizuje z prostředků Ústecko-chomutovské ITI dva projekty. Cílem prvního je zprovoznění dosud nehrajících unikátních velkých varhan klášterního kostela v Oseku. Dotace z prostředků ITI v hodnotě 17 milionů korun podpoří možnost pořádání koncertů v nově zrestaurovaném kostele. Druhým zajímavým projektem je obnova zvonové sestavy a ukázka zvonařského umění. Navržena je výměna čtyř starých vysloužilých zvonů, které se v současnosti nedají používat. Realizace projektu zároveň řeší i stěžejní problém špatného technického stavu zvonů. Datační podpora tohoto projektu činí také 17 milionů korun. Církevním subjektům se velmi daří čerpat finanční prostředky z integrovaných územních investic v Olomoucké aglomeraci. Celkové finanční prostředky ITI Olomoucké aglomerace pro oblast Revitalizace a vybavení pro činnost památek přispívající k ochraně kulturního dědictví činí 178 milionů korun, církevní subjekty získaly dotaci celkově 95 milionů korun, tj. 53 % celkové alokace. V porovnání s čerpáním prostředků ITI v jiných aglomeracích v rámci ČR se jedná o výjimečně velký počet schválených církevních projektů pro tuto oblast. Jedním z projektů v Olomoucké aglomeraci, jehož předmětem je záchrana a revitalizace kaple Jména Panny Marie (v poutním areálu na Svatém Kopečku u Olomouce) je projekt Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Jeho předpokládaná realizace po dobu tří let s výdaji 43 mil. korun má být dokončena v roce 2026. Schválená dotace z prostředků ITI Olomoucké aglomerace je 37 milionů korun. V současné době je kaple v nevyhovujícím stavebně-technickém stavu. Navržené stavebně restaurátorské práce interiéru a exteriéru řeší její záchranu, obnovu a zpřístupnění veřejnosti. Cílem je návrat kaple k jejímu plnohodnotnému využití (duchovnímu, kulturnímu, komunitnímu). Za Českou biskupskou konferenci oceňujeme proaktivnost církevních projektových manažerů a všech, kteří stojí za autorstvím projektů, jejich prosazováním a realizací. Díky nim a díky nástrojům EU jako jsou integrované územní investice může církev plněji rozvíjet své poslání a zprostředkovávat finance potřebné v konkrétních regionech! Obrázek: Klášter Rosa Coeli (zdroj: https://metropolitni.brno.cz/klaster-rosa-coeli-se-docka-komplexni-obnovy/)
