English
Odbor evropských fondů 
Komunitní energetika v církvi
V pondělí 14. 10. 2024 proběhl webinář s názvem Komunitní energetika v církvi. Odbornou stránku webináře zajistila právnička a členka Unie komunitní energetiky, Eliška Beranová. Zkušenosti s přípravou vzniku energetického společenství s námi sdílel p. Jiří Filip z MAS Krajina srdce z jižních Čech. Mezi účastníky byli zástupci z farností, řádů, biskupství i charit napříč celým územím ČR. Účastníci měli prostor vznášet dotazy a konzultovat projekty s využitím sdílené elektřiny. To nejdůležitější, co na webináři zaznělo, Vám přinášíme v tomto článku. Sdílení elektřiny umožňuje aktuálně platná legislativa Lex OZE II od 1.9.2024.Základní smysl a účel sdílení je umožnit snížení účtů za elektřinu i osobám, které by jinak přínosy obnovitelných zdrojů energie (OZE) nemohly využívat (např. nemají dostatek finančních prostředků k pořízení vlastního zdroje, nemají vhodnou střechu k umístění výrobny apod.), dále pak zvýšení energetické soběstačnosti v místní komunitě a přispění k ochraně životního prostředí. Sdílení probíhá téměř v reálném čase (15-min. intervaly), účastník sdílení tedy sdílenou elektřinu spotřebovává, když zdroj vyrábí. Technicky sdílení zajišťuje tzv. Elektroenergetické datové centrum (EDC). Zájemci o sdílení mají právo na bezplatnou instalaci průběhového měření (technický předpoklad pro sdílení). Za sdílenou elektřinu se hradí distribuční poplatek (výjimka u bytových domů v rámci jednoho vchodu).Modely sdílení elektřiny:Sdílení v jedné budově (v rámci 1 vchodu): funguje již od 1. 1. 2023 díky novele vyhlášky o PTE. Pro tento typ není potřeba zakládat novou právnickou osobu, stačí registrace u Elektroenergetického datového centra (EDC).Sdílení v užší komunitě (tzv. aktivní zákazník): sdílet lze pouze elektřinu, kterou si zákazník sám vyrobil (tj. z jím provozované výrobny). Může být i více než 1 výrobna, ale dohromady může skupinu tvořit max. 11 výroben a odběratelů. Sdílení je možné napříč celou ČR, nezbytná je registrace u EDC.Sdílení v širší komunitě (tzv. sdílení v energetickém společenství): sdílet lze pouze elektřinu, kterou vyrobilo energetické společenství nebo jeho člen. Sdílet je možné mezi více předávacími místy různých subjektů (minimálně 3), nezbytné je založit společenství (spolek nebo družstvo) a registrovat ho na ERÚ a u EDC. Členem zpravidla nesmí být velký podnik (od příštího roku však výjimka pro církevní právnické osoby). Do 1. 7. 2026 je sdílení v rámci energetického společenství omezeno na území 3 ORP a maximálně 1 000 registračních čísel předávacích míst (EAN), následně bude rozšířeno.Proces registrace je přehledně popsán na webu EDC (www.edc-cr.cz). Je možnost využít jejich bezplatnou infolinku. Před registrací odběratelů ke sdílení je vhodné pozvat revizního technika a zjistit, zda odběrné místo splňuje aktuální podmínky pro instalaci průběhového měření. Pokud nesplňuje, je třeba provést potřebné technické úpravy. Celý proces registrace u EDC (jehož součástí je i výměna průběhového měření) lze stihnout v řádu několika dnů až týdnů.Při sdílení elektřiny vzniká úspora pouze na neregulované složce, tj. na silové elektřině, která tvoří zhruba 50 % ceny za elektřinu. Důležité je vhodně vybrat členskou základnu tak, aby byla zajištěna soudobost výroby a spotřeby, tj. mít členy, kteří spotřebovávají elektřinu ve chvíli, kdy se vyrábí (v případě FVE: mít členy, kteří spotřebovávají přes den). Výhodnější je model sdílení ve skupině max. do 50 výrobců a spotřebitelů. Od příštího roku bude účinná novela energetického zákona, Lex OZE III, která umožní sdílet energii i z baterií (tzv. stand-alone baterií), tj. sdílet energii v jiném čase, než je vyrobená. Nyní je možné energii ukládat do baterií, ale při sdílení je v tuto chvíli třeba energii spotřebovávat, když ji vyrobíte. Alokační klíč určuje způsob, jakým se při sdílení elektřina rozděluje. Definuje se při registraci v EDC, tj. musíte určit, kolik % sdílené elektřiny dostanou odběrová místa v každý 15 minutový interval. Ve skupinách sdílení do 50 zapojených objektů je možné, pokud jedno místo nespotřebuje celý přidělený objem kWh, přidělit dalšímu místu zbylé kWh. Ve skupině nad 50 členů propadne nevyužitá elektřina jako přetok a prodá se obchodníkovi. Při nastavování alokačního klíče se může využít software pro energetický management, který po zadání informací o výrobě a spotřebě jednotlivých míst, pomůže alokační klíč nastavit. Alokační klíč jde měnit, např. jinak přes léto a zimu. V tuto chvíli není možní nastavit ho jinak např. na pracovní dny a víkendy. Od poloviny r. 2026 začne EDC umožňovat využití dynamického alokačního klíče (doposud se uplatňuje statický alokační klíč). Tzn., že datové centrum spočítá samo alokační klíč podle reálné spotřeby (elektřina se spotřebuje účelněji). Nastane ovšem situace, kdy ten, kdo spotřebovává nejvíc, dostane nejvíc sdílené elektřiny (ten, kdo šetří, dostane sdílené elektřiny méně). Proto vznikl ještě hybridní klíč, který v prvním kroku elektřinu rozdělí staticky, v druhému podle spotřeby. Jaké můžeme očekávat náklady? Mohou vzniknout náklady za úpravu odběrného místa. Z regulované složky ceny tvoří největší část distribuční poplatek, dále drobné poplatky: na provoz EDC, na odběrové místo, na operátora trhu, na fungování ERU. Záleží, zda jste plátcem DPH (pokud ano, sdílena elektřina je také zatížená DPH). Daň z elektřiny se odlišuje podle velikosti daného zdroje: pokud sdílíte z výrobny do 50kw instalovaného výkonu, daň se neplatí. Jde-li o větší zdroj, tak daň platíte. Daň z příjmu závisí na konkrétním příjemci: když máte jako fyzická osoba menší příjem, tak daň z příjmu neplatíte.V čem je sdílení energie výhodné pro majitele zdroje? Pokud část elektřiny prodáváte jako přetok obchodníkovi, můžete mít ke sdílení ekonomickou motivaci. Výkupní ceny jsou čím dál tím vyšší. Stává se, že ceny jsou i záporné, tzn. že vy platíte obchodníkovi za to, že máte přetok do distribuční soustavy. Např. soused si od vás může elektřinu koupit za vyšší cenu, než za kterou ji prodáte. Pro souseda je to cena nižší, než jakou by obchodníkovi platil on. Jak je to s distribučními poplatky, když chceme sdílet z fotovoltaiky, která je na faře, s budovou kostela (který se nachází v bezprostřední blízkosti)? Jsou distribuční poplatky zatížené i dalšími drobnými poplatky? Ano, platí se veškerá regulované složka. V tomto případě se nabízí možnost sloučit odběrová místa a tím ušetřit na distribučních poplatcích. Tzn. pokud jsou objekty blízko sebe, je možné natáhnout přímé vedení a nedělat sdílení jako takové. Záleží ovšem na tom, v jakém stavu jsou objekty, jejich rozvody elektřiny a jak jsou budovy daleko od sebe. V rámci České republiky funguje již několik desítek energetických společenství, např. ve spolupráci s Místními akčními skupinami. V jižních Čechách jsou tyto Místní akční skupiny tři. Jednou z nich je MAS Krajina srdce, která se před založením energetického společenství vydala cestou přípravného projektu, jehož součástí je mapování území a analýzy. Modely studií ukáží, jak by mohlo energetické společenství fungovat, jak se budou nastavovat alokační klíče a cena, za kterou se energie bude prodávat. Cena může být stanovena různě např. pro FVE a pro bioplynové stanice (které mohou vyrábět i v noci). Do tohoto energetického společenství jsou zapojeny na straně spotřebitele i místní farnosti (Borotín, Opařany). V plánu je rozšiřování společenství.
Pozice České biskupské konference k politice soudržnosti po roce 2028
Pozice České biskupské konference k politice soudržnosti po roce 2028 byla schválena červencovým Plenárním zasedáním. Stanovisko shrnuje základní myšlenky k směřování a nastavení budoucí kohezní politiky po roce 2028 a definuje klíčová témata, která plánuje katolická církev v dotační politice řešit. Dokument vznikal na základě široké diskuse se zástupci farností, biskupství, škol, charit, nemocnic a dalších subjektů. V oblasti sociální, tak jak je níže popsána, pozice vyjadřuje názorově stejný či podobný postoj nejen katolické církve, ale i dalších sociálních partnerů, jako je Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Slezská diakonie, Naděje, Armáda spásy, Česká rada sociálních služeb. V jednání je i podpora Ekumenické rady církví v ČR a Federace židovských obcí v České republice. Než si představíme pozici, je vhodné krátce doplnit kontext vzniku dokumentu. Česká biskupská konference je součástí platformy tzv. územních partnerů. Těmi dalšími jsou Asociace krajů ČR, Národní síť místních akčních skupin ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Svaz měst a obcí ČR. Pravidelně již řadu let probíhají diskuse nejen o nastavení kohezní politiky, evropských otázkách obecně ale i o dalších otázkách souvisejících s regionálním rozvojem. Cílem setkávání je mimo jiné i nalézt společné body, kde se názory všech partnerů shodují, a naopak vyjasnit případné názorové rozdíly. V řadě strategických bodů se názory partnerů shodují, což dokazují nejen jednotlivé pozice, které postupně tvoří, ale i pokračující práce na přípravě společného memoranda o spolupráci. V kontextu přípravy nového programového období, které začne po roce 2028 a víceletého finančního rámce územní partneři podporují zachování této politiky soudržnosti EU jako silné investiční politiky EU, která v minulosti přispěla a nadále přispívá k vyrovnávání hospodářských a sociálních rozdílů evropských regionů Strategické body pozice Úvodní myšlenky pozice ČBK do jisté míry reagují na možnou nejistou budoucnost samotné politiky soudržnosti. Církev vnímá politiku soudržnosti jako nepostradatelný nástroj pro rozvoj regionů i plánované projekty církve. Církev plně podporuje pokračování politiky soudružnosti ve vazbě na silnou finanční obálku. Pro příští období bude vhodné udělat řadu kroků, které povedou k lepšímu nastavení pravidel směřujících ke snížení byrokratické zátěže a k zefektivnění využití evropských prostředků. Důležitý je také princip partnerství, který musí být důsledně uplatňován v přípravné i implementační fázi. Pro církev je spolupráce s místními aktéry důležitá. Stejně jako ostatní partneři musí církev své projekty dobře plánovat, projekty tvořit „od spodu“ ve spolupráci s občany, klienty, zástupci krajů a samospráv. Cílem církve je připravit životaschopné projekty, které budou mít i dopad na rozvoj regionů. Církev podporuje takovou architekturu operačních programů, která vhodně zkombinuje tematické priority a lokálně či regionálně tažené investice. Uvědomujeme si potencionál integrovaných nástrojů, ale zároveň upozorňujeme, že některé typy investic a aktivit je nutné realizovat v celorepublikovém pohledu a integrované nástroje pro ně nejsou vhodné. Kromě individuálních projektů by církev uvítala možnost podporu zaměřit také na strategické, tedy významné a rozsáhlejší projekty, a síťové, tedy menší, četnější projekty napříč ČR. Církev disponuje jedinečnou strukturou v rámci ČR, umí síťovat, má jasně definované řídící struktury a s podobnými projekty má již zkušenost. Tematické priority Katolická církev stejně jako ostatní církve vykonávají velkou řadu veřejných služeb (jako sociální, komunitní, zdravotní, vzdělávací) bez ohledu na vyznání či víru, tedy pro všechny občany. V mnoha případech suplují či doplňují služby státu, obcí, krajů. I z těchto faktů tak vychází 5 základních témat, která jsou pro církev klíčová – sociální služby a sociálně-zdravotní pomezí, vzdělávání, dostupné bydlení, kulturní památky a energetika. Probíhají tematické fokusní skupiny, které již pomalu určují prioritní body v jednotlivých oblastech. První tematicky průřezové skupiny proběhly na jaře 2024 a nyní se dostáváme již ke konkrétním potřebám jednotlivých církevních organizací. Užší pracovní týmy se budou scházet i v průběhu 4. kvartálu roku 2024 a jednání budou pokračovat i v příštím roce. Církevní organizace v čele s charitami jsou v celku největší nestátní poskytovatel sociálních služeb. Jedním z leaderů jsou i v domácí zdravotní péči. Zřizují nemocnice, provozují lůžkové hospice i domácí paliativní péči. Výzvou do dalšího období není jen rozvoj dalších služeb a rozšiřování kapacit, ale i sanace těch stávajících. Budovy stárnou, je nutné významně snižovat energetickou náročnost. Navíc nově připravovaná legislativa přinese další náklady pro služby. To vše ale poskytovatelé z vlastních zdrojů nezvládnou hradit. Zde může významně pomoci koheze. Už nyní identifikujeme několik konkrétních námětů, které se budou dále rozpracovávat. Jedním z nich je i nezbytnost větší podpory preventivních sociálních služeb, tedy např. různých poraden, azylových domů, nízkoprahových zařízení. Pokud budou prostředky směřovat do prevence, může to významně ušetřit prostředky na řešení důsledku. Zajímavou myšlenkou je i využití umělé inteligence jak ve vnitřních procesech poskytovatelů sociálních služeb, tak při práci s klienty. O prioritách diskutují i zástupci církevních škol a školských zařízení. Zaznívají tradičních témat jako rekonstrukce budov, sportovišť a jídelen, zlepšení vybavení pro výuku, rozšíření kapacit. Čím dál častěji rezonuje téma kyberbezpečnosti škol a využití umělé inteligence nejen ve výuce, ale i v administrativních procesech škol. Církev je největší soukromý vlastník kulturních památek, což klade vysoké nároky na financování a správu. Rekonstrukce památek s důraze na energetické úspory tak bude prioritou i pro další období. Velkou výzvou je zachování památkových hodnot v kontextu nutných energetických úspor. Oblast energetiky vnímáme jako jednu z největších priorit. Církev je po vládě ČR druhým největším vlastníkem budov. Jejich stav je v mnoha případech neutěšený. Tempo renovace či instalace technologií vyrábějících čistou energii (fotovoltaika, větrné elektrárny, …) je velmi nízká. Toto se snaží církevní investoři změnit již nyní, i tak tato oblast zůstane v hledáčku i v budoucnu. Nad výzvami v oblasti klimatu a energetiky se zamýšlí i Papež František. Jeho myšlenky jsou shrnuty v knize Laudate Deum: Apoštolská exhortace o klimatické krizi. Konkrétní rozpracování priorit a potřeb bude i nadále pokračovat a celá pozice se bude zpřesňovat i v kontextu vývoje národních a evropských diskusí. Zároveň v diskusi s příslušnými orgány státní správy hledáme cestu, jak církev intenzivněji zapojit do struktury čerpání evropských dotací.
Podpora dostupného bydlení je připravena i pro církevní organizace
Od 1. října 2024 byl zahájen příjem žádostí o podporu v rámci programu Dostupné nájemní bydlení. Program pomáhá formou dotace a zvýhodněného úvěru s náklady na pořízení bytů či bytového domu určeného k dlouhodobému pronájmu. Základní údaje:Vyhlášení výzvy: 19. 9. 2024,příjem žádostí: 1. 10. 2024 - bude upřesněno (po vyčerpání 150 % alokace)Alokace: 7 mld. Kč.Co vše je podporováno:novostavba bytového domu;stavební úprava nebytových prostor na byty se zvýšením energetické účinnosti;stavební úprava bytů se zvýšením energetické účinnosti;přístavba nebo nástavba, vyjma přístavby nebo nástavby rodinného domu, pokud nevznikne bytový důmstavební úprava rodinného domu nezpůsobilého k bydlení, pokud vznikne bytový dům;možnost nákupů nemovitostí, přednostně v sociálně vyloučených lokalitách.Možnosti financováni:1. Dotace:Základní dotace 25 % celkových způsobilých nákladů (CZV).Další bonifikace, které navyšují procento dotace:• Rekonstrukce 5 % • Sociální mix – alespoň 10 % sociálních bytů nebo bytů pro studenty 5 %• Hospodářky a sociálně ohrožená území 5 % • Památka zapsaná na listu památek 5 %Výsledná dotace je tedy maximálně 40 % CZV.2. ÚvěrÚroková sazba zvýhodněného úvěru činí 1,68 % P.A. a je fixní po celou dobu splácení. Úvěr lze kdykoliv předčasně splatit. Doba splácení úvěru je 20 - 30 let. Doba splácené úvěru je stejná jako doba udržitelnosti.Lze žádat o kombinaci dotace a úvěru, či o samostatný úvěr. Nelze čerpat samostatnou dotaci. Vždy platí, že minimální vlastní podíl žadatele je 10 %.Celkový výše podpora na jednoho žadatele (tj, úvěr + dotace) činí max. 250 mil. Kč. Počítá se na propojené i partnerské podniky.Parametry dostupných bytů:Maximální rozloha nájemního bytu je 120 metrů čtverečních s tím, že podpora je poskytnuta na plochu max. 80 metrů čtverečných.U všech budov a bytů, které projedou rekonstrukcí musí dojít k úspoře neobnovitelné primární energie. U novostaveb je nutné dodržet vyhlášku č. 264/2020 Sb.Cílová skupina (nájemníci):Osoby, které nevlastní nemovitost k bydlení:• osoby s čistým příjmem do 8. příjmového decilu v ČR = cca 40 tis. Kč čistého příjmu v případě jednotlivce;• osoby mladší 35 let, a zároveň průměrný čistý příjem domácnosti nepřesahuje příjem domácností nacházejících se v 9. příjmovém decilu všech domácností;• osoby vykonávající obecně prospěšná povolání (lékaři, zdravotní sestry, vojáci, policisté, úředníci, sociální pracovníci).Pravidla provozu nájemních bytů: • Bude se platit nákladové nájemné (zde bude započítána např. anuita úvěru SFPI, anuita komerčního úvěru, náklady vlastního kapitálu /včetně nákladů na pořízení pozemku nebo budovy/, provozní náklady). Metodika výpočtu nájemného je přílohou výzvy. Doba trvání nájemní smlouvy• 1. smlouva uzavřena na 1 rok a následující alespoň na 2 rokyCo k žádosti potřebujete:• stavební povolení s nabytou platností• investiční záměr• finanční model nákladového nájemného a veřejné podpory• projektová dokumentace pro stavební povolení či ohlášení stavby• předpokládaný rozpočet stavby• průkaz energetické náročnosti budovy• potvrzení orgánu finanční správy ČR, celní správy ČR a ČSSZ o neexistenci nedoplatků• výpis z rejstříku trestů právnické osoby žadatele• zpráva o plnění zásady DNSH (významně nepoškozovat)• znalecký posudek o výši obvyklého nájemného v dané lokalitě• znalecký posudek o obvyklé ceně budoucího stavu bytu či bytového domu• doklad o vlastnictví finančních prostředků na spolufinancování projektu• doklady o ekonomické situaci žadatele (daňová přiznání vč. příloh, rating)Jiný příjemce než obec, tedy i církev má povinnost min. 25 % bytů obsadit ve spolupráci s obcí nebo jinou veřejnou institucí (armáda, policie ČR, nemocnice).Žádosti budou hodnoceny dle bodových kritérií, které jsou přílohou výzvy. Žadatel musí splnit minimální stanovenou bodovou hranici. Žádosti budou vyhodnocovány průběžně. Veškeré dokumenty a metodiky naleznete na webových stránkách Státního fondu podpory investic.
