Odbor evropských fondů 
Možnosti financování fotovoltaických elektráren
Dne 13. února 2024 pod záštitou Odboru evropských fondů ČBK proběhl online seminář připravený na míru církevním subjektům zaměřený na dotace k instalacím fotovoltaických elektráren. V úvodu velmi krátce pohovořil ing. Bohdan Polak ze Státního fondu životního prostředí ČR o všech třech výzvách z programu RES+ v rámci Modernizačního fondu. Výzva č. 1/2024 je zaměřena na výstavbu nových fotovoltaických elektráren (FVE) s instalovaným výkonem nad 50 kW (na katastrálním území Prahy a nově mimo Prahu pro nepodnikající subjekty nad 10 kW) a do 5 MWp (včetně) s vlastní spotřebou vyrobené elektřiny, výzva č. 2 řeší instalace nových fotovoltaických elektráren s výkonem nad 1 MWp. Poslední výzva č. 4/2024 má za cíl nastartovat komunitní energetiku, kdy součástí projektového záměru je několik dílčích projektů s více než jedním předávacím místem do distribuční nebo přenosové soustavy umístěných na území obce žadatele nebo na území maximálně tří vzájemně sousedících obcí anebo na objektech či pozemcích vlastněných organizacemi zřízenými či vlastněnými žadatelem.Po krátkém vhledu do problematiky vypsaných výzev na FVE se otevřela diskuse a postupně se zodpovídaly dotazy. Účastníci se např. ptali, zda je možné sdílet na větší vzdálenosti, kdy se nejedná o sousední obce? Bohužel výzva RES č. 4 umožňuje sdílení na úrovni pouze tří obcí. Sdílení na větší vzdálenosti je vize budoucnosti, až budou stanoveny prováděcí vyhlášky. Předpokládá se, že tato potřeba bude akcentována ve výzvách až v roce 2025. V rámci semináře bylo také vysvětleno, proč jsou podporovány instalace mimo Prahu jen nad 50 kWp. SFŽP podporuje FVE s výkonem nad 50 kWp mimo Prahu a Ministerstvo průmyslu a obchodu do 50 kWp (ale pouze pro podnikatelskou sféru), tím vypadl segment do 50 kWp mimo Prahu. Po webináři ale došlo k revizi výzvy a žadatelé (nepodnikající) mimo Prahu, kteří nemůžou žádat u MPO, si tak nově mohou zažádat o dotaci na FVE s výkonem menším než 50 kWp. Dále se např. řešilo, kde je možné vybudovat FVE, zda lze podporu získat pro FVE na pozemku - browfieldu po těžbě nerostu. V tomto případě je to možné, nicméně FVE nesmí být vystavěny na plochách zemědělského půdního fondu (omezení se netýká projektů plovoucích FVE) anebo pozemcích určených k plnění funkce lesa. Instalace FVE na pozemcích zemědělského půdního fondu je možná pouze v případě tříd ochrany dle bonitované půdní ekologické jednotky (BPEJ) III. až V., a to pouze za předpokladu povolení využívání dotčeného pozemku pro výstavbu FVE příslušnými orgány státní správy.Všechny výzvy na FVE v RES+ jsou již vyhlášené, příjem žádostí u č. 1 a č. 4 byl otevřen již 1. března 2024, č. 2/2024 bude až 15. května 2024. Na webináři bylo zmiňováno, že texty výzev budou ještě revidovány, což se tak skutečně stalo, a od 28. února vešly v platnost nové verze.Online seminář se opět těšil velkému zájmu, zúčastnilo se celkem 44 zástupců církevních subjektů. Odbor evropských fondů děkuje všem za proaktivitu, a těšíme se opět na slyšenou či viděnou na dalším webináři.
Nová pravidla podpory de minimis
Evropská komise přijala v prosinci 2023 dlouho očekávané novely dvou nařízení o podporách de minimis. Nová nařízení mimo jiné zvyšují limity podpory a upravují počítání tříletého rozhodného období. Než si postupně představíme schválené změny, je třeba upozornit, že ač platnost starých nařízení skončila dne 31. 12. 2023, zatím se v ČR podle nových pravidel postupovat nebude. S ohledem na nutné úpravy národní legislativy a registru de minimis bude v České republice využito přechodných ustanovení, která umožňují poskytování podpory malého rozsahu na základě původních nařízení ještě šest měsíců po skončení jejich platnosti. Do doby, než budou provedeny nutné legislativní změny a úpravy registru de minimis, proto bude nutno poskytovat podporu podle starých nařízení, včetně původních limitů a dalších pravidel. Přechodné období může trvat maximálně do 30. 6. 2024. Navýšení limitu de minimis Režim de minimis představuje finanční strop, který stanovuje výši veřejných prostředků (např. dotace), které může příjemce ve stanoveném časovém úseku obdržet, aniž by se dostal do kolize s předpisy regulující poskytování veřejné podpory. Veřejná podpora je podpora v jakékoli formě (zpravidla ale finanční) poskytnutá státem nebo ze státních prostředků, která může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo výrobní odvětví. Řeší se zejména v dotační oblasti. Novely nařízení zvedají limit podpory de minimis, kterou může jeden podnik obdržet od členského státu za tři roky, z 200 000 EUR na 300 000 EUR, a limit podpory de minimis pro podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) je navýšen z 500 000 EUR na 750 000 EUR. Zde je nutné si vždy hlídat limit za celou skupinu podniků, které společně tvoří tzv. jeden podnik. Aktuální změny ve vnímání propojenosti církevních subjektů uvádíme dále. Také je nutné upozornit, že zde je nutné hlídat kumulaci podpor. Tedy pokud subjekt vyčerpá např. 300 tis. Kč v obecném režimu de minimis, na režim SOHZ mu zbývá již jen 450 tis. Kč. Platí to i obráceně. Pokud subjekt vyčerpá např. 400 tis. Kč v režimu SOHZ, nemá již žádný limit na obecné de minimis.Pro přepočet částky podpory de minimis z EUR na Kč se používá měnový kurz Evropské centrální banky platný v den vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Měnové kurzy Evropské centrální banky naleznete zde. Úprava mechanismu počítání rozhodného období Počítání tříletého období má nově zahrnovat tři roky předcházející dni poskytnutí podpory, a nikoliv současný a dva předchozí fiskální roky, jak tomu bylo dosud. Znamená to, že když dostanete podporu 30. 6. 2024, počítáte období od 30. 6. 2021 do 30. 6. 2024. Za den poskytnutí podpory de minimis je považován den, kdy bylo vystaveno rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nezáleží, kdy byla podpora de minimis danému podniku vyplacena. Změny posuzování propojenosti podniků v případě služeb obecného hospodářského zájmuPřijímající podnik musí být písemně pověřen výkonem služby obecného hospodářského zájmu (SGEI). Pověření k výkonu veřejné služby nemá jednoznačně stanovenou formu. Rozhodujícím požadavkem je jeho právní závaznost. Pověření může vydat subjekt, který k tomu má pravomoc – tedy zejména stát, kraj či obec. Je nutné zdůraznit, že ekonomický rys SGEI se vztahuje na povahu činnosti a nikoli její zájem, resp. cíl. Příklady oblastí, v nichž lze identifikovat služby obecného zájmu: • energetika, • odpadové a vodní hospodářství, • zdravotní péče, • sociální služby. Služby obecného hospodářského zájmu jsou ze své podstaty odkázány na dotace veřejných subjektů, jež zpravidla financují provoz poskytovatelů těchto služeb. Tyto vyrovnávací platby (kompenzace) mohou zakládat veřejnou podporu. Nařízení nově uvádí, že služby obecného hospodářského zájmu zaujímají mezi společnými hodnotami EU mimořádné místo a mají zvláštní význam při podpoře sociální a územní soudržnosti. Služby obecného hospodářského zájmu by měly co nejvíce naplňovat potřeby uživatelů a členské státy by měly být schopny tyto potřeby uspokojovat co nejvhodnějším způsobem s přihlédnutím ke specifičnosti každého členského státu, zejména pokud jde o poskytování sociálních služeb. Proto by se podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu, které mezi sebou nemají žádný vztah, s výjimkou skutečnosti, že každý z nich má přímou vazbu na tentýž orgán či orgány veřejné moci nebo na tentýž neziskový subjekt či neziskové subjekty, neměly považovat za vzájemně propojené. Měla by se tedy zohlednit specifická situace podniků kontrolovaných týmž orgánem či orgány veřejné moci nebo týmž neziskovým subjektem či neziskovými subjekty, v níž mohou tyto podniky mít nezávislou rozhodovací pravomoc. Tato část nařízení mění přístup k posuzování propojenosti podniků. V případě prostředků poskytovaných v režimu de minimis pro podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu dle nařízení Komise (EU) 2023/2832 se změnou nařízení de facto ruší propojenost církevních podniků prostřednictvím společného nadřízeného podniku, tzn. že každý subjekt má vlastní limit veřejné podpory. V praxi to například znamená, že podniky v diecézní struktuře nebudou vzájemně propojeny prostřednictvím biskupství. Nové ustanovení tohoto nařízení ruší propojení do jednoho podniku jak mezi farnostmi (horizontální vztah), tak mezi farnostmi a biskupstvím (vertikální vztah). Pozor, u služeb a aktivit mimo služby obecného hospodářského zájmu zatím platí dosavadní praxe a je nutné posuzovat propojenost subjektů a limit veřejné hlídat za celou skupinu propojených podniků tvořící jeden podnik.O dalším vývoji úprav národní legislativy, registru de minimis a dopadů na církevní organizace budeme na základě informací Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže informovat. Novely nařízení naleznete zde: Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13.12.2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimisNařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13.12.2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmuDalší informace k uvedené problematice můžete nalézt na stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Možnosti financování energetických úspor
Dne 21. listopadu 2023 proběhl pod záštitou Odboru evropských fondů online seminář k „Financování energetických úspor“ ušitý na míru církevním subjektům. První část byla převážně věnována výzvě z programu ENERGov č. 2/2023 na energetické úspory památkově chráněných budov pod vedením ing. Bohdana Polaka ze SFŽP ČR a v druhé části byla prezentována p. Liborem Prouzou, místopředsedou Asociace poskytovatelů energetických služeb, metoda Energy Performance Contracting (EPC). Předmětem výzvy z Modernizačního fondu k renovaci památek jsou opatření řešící konečnou spotřebu energie a úsporu primární energie z neobnovitelných zdrojů, která by v případě památek měla být pouze 10% oproti 30 % v jiných výzvách. Ze zajímavostí, které zazněly v průběhu webináře, určitě stojí za zmínku uznatelnost nákladů již od 25. února 2021, možnost realizovat opatření na novostavbách, přístavbách a nástavbách, u kterých se zvětší energeticky vztažná plocha na nejvýše 1,4násobek původní energeticky vztažné plochy, a dále pravděpodobnost prodloužení termínu příjmu žádostí. Uznatelným nákladem je i projektová příprava, práce odborného a technického dozoru, BOZP a povinná publicita. Tyto výdaje mohou být proplaceny ve výši 3,5 % až 7 % z celkových přímých způsobilých realizačních výdajů. Jednou z nutností projektových záměrů je, že po realizaci projektu nesmí být v řešené budově využívána tuhá fosilní paliva pro vytápění nebo přípravu teplé vody. V průběhu webináře posluchači také řešili posudek k výskytu chráněných živočichů. Pokud součástí projektu je zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy, vč. výměny oken, musí být na objektu podle Metodiky proveden zoologický průzkum a na jeho základě zpracován odborný posudek k možnému výskytu synantropních živočichů. Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 5 let od vydání rozhodnutí. Bližší informace o výzvě se dozvíte na webovém odkazu ZDE.V poslední třetině webináře proběhla prezentace metody EPC, kterou bychom mohli jednoduše charakterizovat jako „záruku za úsporu“, což znamená, že jsou smluvně (smlouvy na 3 až 12 let) zajištěny úspory spotřeby energie, a pokud k nim nedojde, garant ji doplatí. Jedná se o komplexní službu zahrnující návrh úsporných opatření, přípravu a realizaci. Tato metoda se týká opatření technologického charakteru, jako např. vytápění, vzduchotechnická opatření, regulace vody atd., EPC se téměř netýká stavebních opatření (zateplení obálky budov a výměny oken atd.), protože je tu dlouhá návratnost až 20 let. Nejčastěji se metodou EPC dosahuje energetických úspor ve školách, nemocnicích, kulturních a sociálních objektech. Velkým plusem této metody je bonifikace projektového záměru žadatele, je možné díky ní získat vyšší dotaci. Blíže se o metodě EPC a příkladech dobré praxe můžete dočíst v přiložených prezentacích přednášejícího.V závěru semináře zazněly informace o plánovaných výzvách. Můžeme se těšit na přelomu roku nebo na začátku roku 2024 na výzvu podobnou 11. výzvě OP Životní prostředí, která ale bude financována z Modernizačního fondu. V rámci ní opět bude příležitost podat žádost samostatně na obnovitelné zdroje energie ve veřejných budovách. A dále na začátku roku 2024 budou pravděpodobně spuštěny výzvy podobné výzvám vyhlášeným v roce 2022 z RES+. Tady se předpokládá vyhlášení výzvy na instalaci FV elektráren 2/2024 (do 1 MWp, možná bude posunuto na 5 MWp). Budou se opakovat v určité podobě minulé výzvy v RES+ č. 1, č. 2, č. 4/ 2022.Online seminář se opět těšil velkému zájmu, zúčastnilo se celkem 50 zástupců církevních subjektů. Odbor evropských fondů děkuje všem za proaktivitu, a těšíme se opět na slyšenou či viděnou na dalším webináři.
