English
Odbor evropských fondů 
Podnik v obtížích: jak na doložení povinných příloh v operačních programech
Nedílnou součástí žádostí o dotaci z evropských fondů je v některých operačních programech doložení skutečnosti, že žadatel není podnikem v obtížích. Cílem je ověřit, zda žadatel není v úpadku a zda se s poskytnutím dotace nepojí riziko ztrát a realizace projektu je tak reálná. Vzhledem k tomu, že se jako podnik hodnotí celá skupina propojených subjektů, má vyplňování příloh Hodnocení podniku v obtížích za církevní subjekty v jednotlivých programech svá specifika. Vzhledem k velkému počtu subjektů, který jeden církevní podnik představuje, jsou dojednána pravidla, které vedou ke zjednodušení administrativního procesu. Obecně lze říci, že skutečnost, zda je žadatel Podnikem v obtížích (PvO) se nedokládá v případě, kdy je dotace mimo režim veřejné podpory, nebo v režimu de minimis dle obecného nařízení nebo dle nařízení de minimis pro služby obecného hospodářského zájmu. Zda projekt spadá do veřejné podpory či nikoli je formulováno v konkrétní výzvě, stejně jako forma veřejné podpory. V případech, kdy tomu tak není, je žádoucí konzultovat zařazení projektu z hlediska veřejné podpory s poskytovatelem dotace, případně s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jako nejvyšší instancí v ČR.V tuto chvíli není požadováno dokládaní hodnocení PvO pro žádosti o dotace z Operačního programu Zaměstnanost plus a z Operačního programu Jan Amos Komenský. V rámci Operačního programu Životní prostředí a Operačního programu Spravedlivá transformace se dokládání Podniku v obtížích dokládá u všech projektů s veřejnou podporou.Pro žádosti o dotace z Operačního programu Životní prostředí, Modernizačního fondu, Nové zelené úsporám a z dalších programů administrovaných Státním fondem životní prostředí platí následující: Jste farnost, arci/biskupství, charita apod.?- Spadáte do kategorie „evidovaná právnická osoba“ (EPCO) a není po Vás vyžadováno dokládání skutečnosti, zda jste nebo nejste PvO a tím pádem nevyplňujete povinné přílohy. Hlavní činností těchto subjektů není totiž podnikání. Jste-li církevní podnik vykonávající hospodářskou činnost (podle zákona o obchodních korporacích), tj. zejména církevní s.r.o.? - Spadáte do kategorie „ostatní právnické církevní osoby“ (OPCO) a vyplnění příloh a hodnocení podniku v obtížích je pro Vás závazné. Pod OPCO spadají všechny právnické osoby zřizované církevními právnickými osobami, které mají jako hlavní činnost podnikání.Zásadní pro vyplňování příloh za OPCO je propojenost vašeho subjektu s arci/biskupstvím a dalšími subjekty na úrovni diecéze. Dle celkového počtu zaměstnanců a celkového ročního obratu je třeba určit, zda jste malý (méně než 50 zaměstnanců, obrat pod 10 mil. EUR), středním (méně než 250 zaměstnanců, roční obrat pod 50 mil EUR), nebo velkým podnikem (tj. máte více než 250 zaměstnanců, roční obrat nad 50 mil. EUR). Příklad: jako farní s.r.o. netvoříte propojený podnik pouze s farností, ale s arci/biskupstvím a dalšími jeho církevními právnickými osobami na území diecéze. Můžete tak být součástí středního nebo velkého podniku. Jako OPCO vyplníte následující přílohy:1. Přílohu pro stanovení velikosti a ekonomické skupiny podniku jako církevní podnik nevyplňujete, místo toho vyplníte: a) pokud jste velký církevní podnik s velkým množstvím propojených a partnerských podniků vyplníte přílohu Prohlášení velkého podniku. Uvedete zde seznam propojených podniků a to bez uvedení ekonomických údajů. Přílohu Prohlášení velkého podniku můžete vyplnit dále i pokud jste malým nebo středním podnikem. Pokyny totiž umožňují těmto žadatelům z důvodu snížení administrativní zátěže deklarovat se jako velký podnik. V příloze Prohlášení velkého podniku případně doplníte komentář: „Žadatel se pro účely PvO deklaruje jako velký podnik, přestože je součástí malého nebo středního podniku.“ b) pokud se za velký podnik neprohlásíte a deklarujete se tedy jako malý nebo střední podnik, dodáte místo přílohy v bodě 1. a) vlastní přílohu, která bude obsahovat všechny podstatné náležitosti pro stanovení ekonomické skupiny, která tvoří jeden podnik, tzn. prohlášení o počtu zaměstnanců a výši ročního obratu (předpokladem je pravidelné roční aktualizování těchto údajů po uzavření účetnictví). 2. Prohlášení o ekonomické skupině a propojených podnicích pro církevní subjekty závazně vyplníte a dle pokynů poskytnete účetní závěrky za pět propojených podniků ve skupině s nejvyšším obratem za poslední uzavřený účetní rok. Za ekonomickou skupinu se v rámci římskokatolické církve považuje arci/biskupství, a tedy všechny podniky propojené na území diecéze. Shrnutí: Pokud jste velký podnik vyplníte Prohlášení a výrazně Vám ubyde administrativa. Pokud jste malý nebo střední podnik, můžete se za velký prohlásit. Pokud tak neučiníte, podáváte vlastní přílohu, z které bude velikost podniku zřejmá (počet zaměstnanců a roční obrat). Není vždy výhodné se deklarovat jako velký podnik jen proto, že si snížíte administrativní zátěž. Tento krok Vám může uzavřít cestu k některým typům dotací, které jsou jen pro malé a střední podniky. V některých typech projektů se může snížit procento dotace. Některé aktivity ve Společné zemědělské politice jsou jen pro malé a střední podniky (tzn. deklarujete-li se v Operačním programu Životní prostředí jako velký podnik, může se Vám uzavřít cesta k dotacím ze Společné zemědělské politiky určeným jen malým a středním podnikům).Upozornění: Některé evidované právnické osoby (EPCO) netvoří s arci/biskupstvím propojené podniky (řeholní řády, společnosti zasvěceného života, společnosti apoštolského života, osobní prelatury apod.), proto je třeba k vyplňování příloh hodnocení PvO přistupovat individuálně a využít případně právní konzultaci. Některé řády mohou být propojeným podnikem s biskupstvím, jiné jsou propojené osobou opata (podnik je propojený v rámci opatství) nebo osobou provinciála (propojenost v rámci v celé ČR).Pokyny aktualizované v červenci 2024 najdete pod tímto odkazem na stránkách Státního fondu životního prostředí.Pro žádosti o dotace z IROP platí následující: Pro hodnocení podniku v obtížích v Integrovaném regionálním operačním programu se nerozlišuje, zda je hlavní náplní církevního subjektu podnikání či nikoliv. I zde byla dojednána pravidla pro církevní subjekty, které zohledňují skutečnost, že církevní právnické osoby nemají povinnost zveřejňovat účetní závěrky v obchodním rejstříku apod., tzn. doklady, které jsou po žadatelích o dotaci v rámci IROP vyžadovány.Jako církevní subjekt vyplníte následují přílohy: 1) Formulář pro vyhodnocení žadatele z pohledu podniku v obtížích – návodný postup pro církevní subjekty k vyplnění této přílohy najdete v příloze článku. Vyplňuje se list Velkého podniku, list Druhy podniků, list Nepodnikatel, list Skupina podniků. 2) Struktura vlastnických vztahů, kterou žadatel doloží formou prohlášení (potvrdí tak údaje uvedené ve formuláři v bodě 1.) a grafickým znázorněním. Grafické znázornění stačí v jednoduché formě, ale musí z něj být struktura zřejmá. 3) Čestné prohlášení o posouzení kritérií podniku v obtížích za skupinu podniků, kde žadatel svým podpisem stvrdí, že skupina propojených podniků, jejíž je součástí, není podnikem v obtížích. Toto prohlášení musí obsahovat: zdůvodnění žadatele, proč nemůže doložit požadované podklady a prohlášení žadatele, že na základě podkladů, které má k dispozici, není skupina podniků, jíž je součástí, podnikem v obtížích. Přílohou článku je návodný postup k internímu ověření statutu podniku v obtížích, detailní pokyny pro vyplnění povinného formuláře a vzor Čestného prohlášení pro žádosti podávané v rámci IROP. Závazné stanovisko Řídicího orgánu IROP č. 27 k hodnocení podniku v obtížích najdete pod tímto odkazem. Pro žádosti v rámci Společné zemědělské politiky platí následující pravidla hodnocení podniku v obtížích: Žadatel vyplňuje tři přílohy, v rámci kterých musí být uvedeny všechny propojené podniky na území diecéze včetně počtu jejich zaměstnanců a ročního obratu. Jako církevní subjekt vyplníte následují přílohy: 1) Prohlášení o zařazení podniku do kategorie mikropodniků, malých či středních podniků – v příloze B Propojené podniky se vyplní, zda podnik podávající žádost či propojený podnik nesestavují konsolidovanou účetní závěrku a ani nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky či je tomu naopak. Dále se doplňují názvy a číselné údaje (počet zaměstnanců, roční obrat) všech propojených podniků. Velké podniky vyplňují pole hypotetický srovnávací scénář, které je součástí formuláře žádosti o dotaci. 2) Prohlášení o kategorii podniku včetně výpočtu podniku v obtížích – vyplňuje se majetková struktura podniku, včetně počtu zaměstnanců a dalších finančních hodnot. 3) Příloha Identifikace příjemců dotací osahuje informace pro identifikaci příjemců nebo jejich skupiny. Do formuláře žadatel uvádí vztahy propojenosti s jinými obchodními korporacemi (včetně s.r.o.). Do formuláře nejsou uváděny vztahy s fyzickými osobami. Přílohy jsou k dispozici po přihlášení do Portálu farmáře. Zjednodušený postup pro doložení daných příloh je v příloze tohoto článku. Přílohy pro hodnocení podniku v obtížích v rámci Společné zemědělské politiky jsou vzhledem k propojenosti církevní subjektů administrativně náročné na vyplňování. Snažíme se aktuálně vyjednat administrativní úlevu tak, aby se vyplňování příloh přiblížilo praxi v ostatních operačních programech. Závěrem zdůrazňujeme, že přílohy k hodnocení podniku v obtížích se nedokládají v případě, kdy je dotace mimo režim veřejné podpory nebo v režimu de minimis dle obecného nařízení nebo dle nařízení de minimis pro služby obecného hospodářského zájmu.
Komunitní energetika v církvi
V pondělí 14. 10. 2024 proběhl webinář s názvem Komunitní energetika v církvi. Odbornou stránku webináře zajistila právnička a členka Unie komunitní energetiky, Eliška Beranová. Zkušenosti s přípravou vzniku energetického společenství s námi sdílel p. Jiří Filip z MAS Krajina srdce z jižních Čech. Mezi účastníky byli zástupci z farností, řádů, biskupství i charit napříč celým územím ČR. Účastníci měli prostor vznášet dotazy a konzultovat projekty s využitím sdílené elektřiny. To nejdůležitější, co na webináři zaznělo, Vám přinášíme v tomto článku. Sdílení elektřiny umožňuje aktuálně platná legislativa Lex OZE II od 1.9.2024.Základní smysl a účel sdílení je umožnit snížení účtů za elektřinu i osobám, které by jinak přínosy obnovitelných zdrojů energie (OZE) nemohly využívat (např. nemají dostatek finančních prostředků k pořízení vlastního zdroje, nemají vhodnou střechu k umístění výrobny apod.), dále pak zvýšení energetické soběstačnosti v místní komunitě a přispění k ochraně životního prostředí. Sdílení probíhá téměř v reálném čase (15-min. intervaly), účastník sdílení tedy sdílenou elektřinu spotřebovává, když zdroj vyrábí. Technicky sdílení zajišťuje tzv. Elektroenergetické datové centrum (EDC). Zájemci o sdílení mají právo na bezplatnou instalaci průběhového měření (technický předpoklad pro sdílení). Za sdílenou elektřinu se hradí distribuční poplatek (výjimka u bytových domů v rámci jednoho vchodu).Modely sdílení elektřiny:Sdílení v jedné budově (v rámci 1 vchodu): funguje již od 1. 1. 2023 díky novele vyhlášky o PTE. Pro tento typ není potřeba zakládat novou právnickou osobu, stačí registrace u Elektroenergetického datového centra (EDC).Sdílení v užší komunitě (tzv. aktivní zákazník): sdílet lze pouze elektřinu, kterou si zákazník sám vyrobil (tj. z jím provozované výrobny). Může být i více než 1 výrobna, ale dohromady může skupinu tvořit max. 11 výroben a odběratelů. Sdílení je možné napříč celou ČR, nezbytná je registrace u EDC.Sdílení v širší komunitě (tzv. sdílení v energetickém společenství): sdílet lze pouze elektřinu, kterou vyrobilo energetické společenství nebo jeho člen. Sdílet je možné mezi více předávacími místy různých subjektů (minimálně 3), nezbytné je založit společenství (spolek nebo družstvo) a registrovat ho na ERÚ a u EDC. Členem zpravidla nesmí být velký podnik (od příštího roku však výjimka pro církevní právnické osoby). Do 1. 7. 2026 je sdílení v rámci energetického společenství omezeno na území 3 ORP a maximálně 1 000 registračních čísel předávacích míst (EAN), následně bude rozšířeno.Proces registrace je přehledně popsán na webu EDC (www.edc-cr.cz). Je možnost využít jejich bezplatnou infolinku. Před registrací odběratelů ke sdílení je vhodné pozvat revizního technika a zjistit, zda odběrné místo splňuje aktuální podmínky pro instalaci průběhového měření. Pokud nesplňuje, je třeba provést potřebné technické úpravy. Celý proces registrace u EDC (jehož součástí je i výměna průběhového měření) lze stihnout v řádu několika dnů až týdnů.Při sdílení elektřiny vzniká úspora pouze na neregulované složce, tj. na silové elektřině, která tvoří zhruba 50 % ceny za elektřinu. Důležité je vhodně vybrat členskou základnu tak, aby byla zajištěna soudobost výroby a spotřeby, tj. mít členy, kteří spotřebovávají elektřinu ve chvíli, kdy se vyrábí (v případě FVE: mít členy, kteří spotřebovávají přes den). Výhodnější je model sdílení ve skupině max. do 50 výrobců a spotřebitelů. Od příštího roku bude účinná novela energetického zákona, Lex OZE III, která umožní sdílet energii i z baterií (tzv. stand-alone baterií), tj. sdílet energii v jiném čase, než je vyrobená. Nyní je možné energii ukládat do baterií, ale při sdílení je v tuto chvíli třeba energii spotřebovávat, když ji vyrobíte. Alokační klíč určuje způsob, jakým se při sdílení elektřina rozděluje. Definuje se při registraci v EDC, tj. musíte určit, kolik % sdílené elektřiny dostanou odběrová místa v každý 15 minutový interval. Ve skupinách sdílení do 50 zapojených objektů je možné, pokud jedno místo nespotřebuje celý přidělený objem kWh, přidělit dalšímu místu zbylé kWh. Ve skupině nad 50 členů propadne nevyužitá elektřina jako přetok a prodá se obchodníkovi. Při nastavování alokačního klíče se může využít software pro energetický management, který po zadání informací o výrobě a spotřebě jednotlivých míst, pomůže alokační klíč nastavit. Alokační klíč jde měnit, např. jinak přes léto a zimu. V tuto chvíli není možní nastavit ho jinak např. na pracovní dny a víkendy. Od poloviny r. 2026 začne EDC umožňovat využití dynamického alokačního klíče (doposud se uplatňuje statický alokační klíč). Tzn., že datové centrum spočítá samo alokační klíč podle reálné spotřeby (elektřina se spotřebuje účelněji). Nastane ovšem situace, kdy ten, kdo spotřebovává nejvíc, dostane nejvíc sdílené elektřiny (ten, kdo šetří, dostane sdílené elektřiny méně). Proto vznikl ještě hybridní klíč, který v prvním kroku elektřinu rozdělí staticky, v druhému podle spotřeby. Jaké můžeme očekávat náklady? Mohou vzniknout náklady za úpravu odběrného místa. Z regulované složky ceny tvoří největší část distribuční poplatek, dále drobné poplatky: na provoz EDC, na odběrové místo, na operátora trhu, na fungování ERU. Záleží, zda jste plátcem DPH (pokud ano, sdílena elektřina je také zatížená DPH). Daň z elektřiny se odlišuje podle velikosti daného zdroje: pokud sdílíte z výrobny do 50kw instalovaného výkonu, daň se neplatí. Jde-li o větší zdroj, tak daň platíte. Daň z příjmu závisí na konkrétním příjemci: když máte jako fyzická osoba menší příjem, tak daň z příjmu neplatíte.V čem je sdílení energie výhodné pro majitele zdroje? Pokud část elektřiny prodáváte jako přetok obchodníkovi, můžete mít ke sdílení ekonomickou motivaci. Výkupní ceny jsou čím dál tím vyšší. Stává se, že ceny jsou i záporné, tzn. že vy platíte obchodníkovi za to, že máte přetok do distribuční soustavy. Např. soused si od vás může elektřinu koupit za vyšší cenu, než za kterou ji prodáte. Pro souseda je to cena nižší, než jakou by obchodníkovi platil on. Jak je to s distribučními poplatky, když chceme sdílet z fotovoltaiky, která je na faře, s budovou kostela (který se nachází v bezprostřední blízkosti)? Jsou distribuční poplatky zatížené i dalšími drobnými poplatky? Ano, platí se veškerá regulované složka. V tomto případě se nabízí možnost sloučit odběrová místa a tím ušetřit na distribučních poplatcích. Tzn. pokud jsou objekty blízko sebe, je možné natáhnout přímé vedení a nedělat sdílení jako takové. Záleží ovšem na tom, v jakém stavu jsou objekty, jejich rozvody elektřiny a jak jsou budovy daleko od sebe. V rámci České republiky funguje již několik desítek energetických společenství, např. ve spolupráci s Místními akčními skupinami. V jižních Čechách jsou tyto Místní akční skupiny tři. Jednou z nich je MAS Krajina srdce, která se před založením energetického společenství vydala cestou přípravného projektu, jehož součástí je mapování území a analýzy. Modely studií ukáží, jak by mohlo energetické společenství fungovat, jak se budou nastavovat alokační klíče a cena, za kterou se energie bude prodávat. Cena může být stanovena různě např. pro FVE a pro bioplynové stanice (které mohou vyrábět i v noci). Do tohoto energetického společenství jsou zapojeny na straně spotřebitele i místní farnosti (Borotín, Opařany). V plánu je rozšiřování společenství.
Pozice České biskupské konference k politice soudržnosti po roce 2028
Pozice České biskupské konference k politice soudržnosti po roce 2028 byla schválena červencovým Plenárním zasedáním. Stanovisko shrnuje základní myšlenky k směřování a nastavení budoucí kohezní politiky po roce 2028 a definuje klíčová témata, která plánuje katolická církev v dotační politice řešit. Dokument vznikal na základě široké diskuse se zástupci farností, biskupství, škol, charit, nemocnic a dalších subjektů. V oblasti sociální, tak jak je níže popsána, pozice vyjadřuje názorově stejný či podobný postoj nejen katolické církve, ale i dalších sociálních partnerů, jako je Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Slezská diakonie, Naděje, Armáda spásy, Česká rada sociálních služeb. V jednání je i podpora Ekumenické rady církví v ČR a Federace židovských obcí v České republice. Než si představíme pozici, je vhodné krátce doplnit kontext vzniku dokumentu. Česká biskupská konference je součástí platformy tzv. územních partnerů. Těmi dalšími jsou Asociace krajů ČR, Národní síť místních akčních skupin ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Svaz měst a obcí ČR. Pravidelně již řadu let probíhají diskuse nejen o nastavení kohezní politiky, evropských otázkách obecně ale i o dalších otázkách souvisejících s regionálním rozvojem. Cílem setkávání je mimo jiné i nalézt společné body, kde se názory všech partnerů shodují, a naopak vyjasnit případné názorové rozdíly. V řadě strategických bodů se názory partnerů shodují, což dokazují nejen jednotlivé pozice, které postupně tvoří, ale i pokračující práce na přípravě společného memoranda o spolupráci. V kontextu přípravy nového programového období, které začne po roce 2028 a víceletého finančního rámce územní partneři podporují zachování této politiky soudržnosti EU jako silné investiční politiky EU, která v minulosti přispěla a nadále přispívá k vyrovnávání hospodářských a sociálních rozdílů evropských regionů Strategické body pozice Úvodní myšlenky pozice ČBK do jisté míry reagují na možnou nejistou budoucnost samotné politiky soudržnosti. Církev vnímá politiku soudržnosti jako nepostradatelný nástroj pro rozvoj regionů i plánované projekty církve. Církev plně podporuje pokračování politiky soudružnosti ve vazbě na silnou finanční obálku. Pro příští období bude vhodné udělat řadu kroků, které povedou k lepšímu nastavení pravidel směřujících ke snížení byrokratické zátěže a k zefektivnění využití evropských prostředků. Důležitý je také princip partnerství, který musí být důsledně uplatňován v přípravné i implementační fázi. Pro církev je spolupráce s místními aktéry důležitá. Stejně jako ostatní partneři musí církev své projekty dobře plánovat, projekty tvořit „od spodu“ ve spolupráci s občany, klienty, zástupci krajů a samospráv. Cílem církve je připravit životaschopné projekty, které budou mít i dopad na rozvoj regionů. Církev podporuje takovou architekturu operačních programů, která vhodně zkombinuje tematické priority a lokálně či regionálně tažené investice. Uvědomujeme si potencionál integrovaných nástrojů, ale zároveň upozorňujeme, že některé typy investic a aktivit je nutné realizovat v celorepublikovém pohledu a integrované nástroje pro ně nejsou vhodné. Kromě individuálních projektů by církev uvítala možnost podporu zaměřit také na strategické, tedy významné a rozsáhlejší projekty, a síťové, tedy menší, četnější projekty napříč ČR. Církev disponuje jedinečnou strukturou v rámci ČR, umí síťovat, má jasně definované řídící struktury a s podobnými projekty má již zkušenost. Tematické priority Katolická církev stejně jako ostatní církve vykonávají velkou řadu veřejných služeb (jako sociální, komunitní, zdravotní, vzdělávací) bez ohledu na vyznání či víru, tedy pro všechny občany. V mnoha případech suplují či doplňují služby státu, obcí, krajů. I z těchto faktů tak vychází 5 základních témat, která jsou pro církev klíčová – sociální služby a sociálně-zdravotní pomezí, vzdělávání, dostupné bydlení, kulturní památky a energetika. Probíhají tematické fokusní skupiny, které již pomalu určují prioritní body v jednotlivých oblastech. První tematicky průřezové skupiny proběhly na jaře 2024 a nyní se dostáváme již ke konkrétním potřebám jednotlivých církevních organizací. Užší pracovní týmy se budou scházet i v průběhu 4. kvartálu roku 2024 a jednání budou pokračovat i v příštím roce. Církevní organizace v čele s charitami jsou v celku největší nestátní poskytovatel sociálních služeb. Jedním z leaderů jsou i v domácí zdravotní péči. Zřizují nemocnice, provozují lůžkové hospice i domácí paliativní péči. Výzvou do dalšího období není jen rozvoj dalších služeb a rozšiřování kapacit, ale i sanace těch stávajících. Budovy stárnou, je nutné významně snižovat energetickou náročnost. Navíc nově připravovaná legislativa přinese další náklady pro služby. To vše ale poskytovatelé z vlastních zdrojů nezvládnou hradit. Zde může významně pomoci koheze. Už nyní identifikujeme několik konkrétních námětů, které se budou dále rozpracovávat. Jedním z nich je i nezbytnost větší podpory preventivních sociálních služeb, tedy např. různých poraden, azylových domů, nízkoprahových zařízení. Pokud budou prostředky směřovat do prevence, může to významně ušetřit prostředky na řešení důsledku. Zajímavou myšlenkou je i využití umělé inteligence jak ve vnitřních procesech poskytovatelů sociálních služeb, tak při práci s klienty. O prioritách diskutují i zástupci církevních škol a školských zařízení. Zaznívají tradičních témat jako rekonstrukce budov, sportovišť a jídelen, zlepšení vybavení pro výuku, rozšíření kapacit. Čím dál častěji rezonuje téma kyberbezpečnosti škol a využití umělé inteligence nejen ve výuce, ale i v administrativních procesech škol. Církev je největší soukromý vlastník kulturních památek, což klade vysoké nároky na financování a správu. Rekonstrukce památek s důraze na energetické úspory tak bude prioritou i pro další období. Velkou výzvou je zachování památkových hodnot v kontextu nutných energetických úspor. Oblast energetiky vnímáme jako jednu z největších priorit. Církev je po vládě ČR druhým největším vlastníkem budov. Jejich stav je v mnoha případech neutěšený. Tempo renovace či instalace technologií vyrábějících čistou energii (fotovoltaika, větrné elektrárny, …) je velmi nízká. Toto se snaží církevní investoři změnit již nyní, i tak tato oblast zůstane v hledáčku i v budoucnu. Nad výzvami v oblasti klimatu a energetiky se zamýšlí i Papež František. Jeho myšlenky jsou shrnuty v knize Laudate Deum: Apoštolská exhortace o klimatické krizi. Konkrétní rozpracování priorit a potřeb bude i nadále pokračovat a celá pozice se bude zpřesňovat i v kontextu vývoje národních a evropských diskusí. Zároveň v diskusi s příslušnými orgány státní správy hledáme cestu, jak církev intenzivněji zapojit do struktury čerpání evropských dotací.
