English
Rada Iustitia et Pax 
Prohlášení rady Iustitia et Pax: Zodpovědností vládní koalice je podpořit veřejnoprávní charakter medií
Přinášíme text prohlášení rady Iustitia et Pax při ČBK k veřejnoprávním médiím, ve kterém zaznívá upozornění, že demokratická společnost potřebuje důvěryhodná a nezávislá veřejnoprávní média, jejichž fungování musí odpovídat proměnám digitálního prostoru, aniž by byla oslabena jejich nezávislost či veřejná kontrolní role. Žádná společnost nemůže fungovat bez alespoň základní důvěry mezi lidmi a snahy si vzájemně porozumět. V moderních společnostech v tom hrají významnou roli média, a zejména ta veřejnoprávní. Právě ona věnují nejvíce prostoru politickému a společenskému dění, investigativní žurnalistice, kultuře, sportu, menšinám, všeobecnému vzdělávání i odhalování fake news. Pokud vládnoucí koalice míní zkvalitnit a zmodernizovat službu veřejnoprávních médií, měla by veřejnou debatu začít především otevřením diskuse o úloze veřejnoprávního rozhlasu a televize v době internetu, sociálních sítí, rostoucí role influencerů, podcastů a občanské žurnalistiky. Role veřejnoprávních médií se bezesporu musí přizpůsobit aktuálním trendům, kdy většina lidí hledá informace na sociálních sítích. V této souvislosti se jeví jako zásadní, aby demokratická společnost neponechala nové komunikační kanály na pospas soukromým firmám, zvláště pokud má jen omezený přístup ke kontrole nastavení algoritmů aplikací privátních společností se stamiliony uživatelů a nemůže účinně bránit šíření fake news. Právě těmto otázkám by měla vláda věnovat pozornost nejprve, usiluje-li o moderní veřejnoprávní média. Začít celou debatu prosazováním změny financování a navýšením již tak nebezpečně vysokého dluhu státního rozpočtu může být proto právem vnímáno jako účelové. Přístup vládní koalice bohužel mnohými výroky jen posiluje podezření, že jí nejde o lepší fungování těchto médií ve prospěch veřejnosti, včetně kontroly politiků, ale o jejich podřízení výkonné moci. V tomto kontextu vládou navrhované kroky hrozí nevratně poškodit fungování a důvěryhodnost veřejnoprávních médií, a v důsledku oslabit demokratické fungování společnosti jako takové. Chtějí-li strany vládní koalice v krátké době zlepšit fungování veřejnoprávních médií, mají k tomu velmi účinný a rychlý první krok, a tím je zodpovědná volba nezávislých členů mediálních rad. _________________________Rada Iustitia et Pax Česká republika působí při České biskupské konferenci a věnuje se podpoře spravedlnosti, pokoje, lidské důstojnosti a solidarity ve společnosti ve světle sociálního učení katolické církve.Navazuje na poslání církve přispívat k budování společnosti založené na respektu k člověku, ochraně lidských práv, odpovědnosti za společné dobro a péči o nejzranitelnější. Sleduje aktuální společenské otázky, podporuje dialog a přináší podněty k tématům míru, sociální spravedlnosti, chudoby, migrace, ochrany stvoření či etiky veřejného života.Svým názvem navazuje na mezinárodní iniciativu „Iustitia et Pax“ („Spravedlnost a mír“), kterou po Druhém vatikánském koncilu podpořil papež sv. Pavel VI. Dnes jsou témata spravedlnosti a pokoje součástí agendy vatikánského Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.Předsedou Rady Iustitia et Pax Česká republika je plzeňský biskup Tomáš Holub.
Prohlášení rady Iustitia et Pax: Dobré sousedství není samozřejmost
Dobré sousedství není samozřejmost, vzniká z ochoty naslouchat, setkávat se a hledat porozumění i tam, kde minulost zanechala bolestné stopy. V prohlášení Rady Iustitia et Pax při ČBK (celý text níže) zaznívá výzva, aby česko-německé vztahy nestály na starých křivdách, ale na smíření, vzájemném respektu a společné odpovědnosti za budoucnost Evropy. Prohlášení rady Iustitia et Pax: Dobré sousedství není samozřejmostPodle výzkumů veřejného mínění považují Češi i Němci převážně vzájemné vztahy za dobré a jejich hodnocení se dokonce mírně zlepšuje. Je však důležité nepřehlédnout fakt, že vztahy označují za dobré především ti, kdo je rozvíjejí. Ať už jako podnikatelé, turisté, obyvatelé pohraničí nebo členové spolků s česko-německým zaměřením. Dobré sousedské vztahy nevznikají samy od sebe, musí se do nich investovat. Jedním ze spolků, které chápou význam dobrých sousedských vztahů, jsou organizátoři festivalu Meeting Brno: „Člověka ani společnost nemění moralismus, hesla ani laciné názory. Mění je setkání – událost, která zasáhne, protože odpovídá nejhlubším touhám: po pravdě a spravedlnosti, po kráse a pokoji, po přijetí a smyslu.“ Pozvali do Brna významné židovské rodiny Löw-Beer, Tugendhat a Stiassni, kteří uprchli před nacisty a už nikdy se nemohli vrátit do svých domovů. Zorganizovali „Lichtenštejnský den“, setkání „Wintonových dětí“, programy na podporu běloruských exulantů, veřejnou diskusi dvou přátel navzdory válce Izraelce Ramiho Elhanana a Palestince Bassama Aramina. Po deseti letech spolupráce letos pozvali sudetoněmecké krajany, aby uspořádali své každoroční svatodušní setkání na českém území. Nejde o to měnit historii, zakrývat tragédie, nespravedlnosti a utrpení na jedné či druhé straně. Minulost nelze změnit, lze ale změnit náš pohled, můžeme změnit způsob, jak o minulosti přemýšlíme a na co klademe důraz. Zmiňme v tomto kontextu dopis z roku 1990, v němž němečtí biskupové mj. vyjádřili lítost nad zločiny, kterých se Němci dopustili na Češích v době okupace a nedlouho poté čeští biskupové reagovali dopisem, v němž vyjadřují touhu po smíření, vzájemném odpuštění a budoucím dobrém soužití. Odsun německého obyvatelstva v něm označili za aplikaci nespravedlivého principu kolektivního trestu. V roce pak 1997 byla podepsána Česko-německá deklarace. Měla historii přenechat historikům a budoucnost oprostit od zátěže dějin dvacátého století. Aktuální vzrušené diskuse o vhodnosti či nevhodnosti konání tradičního sudetoněmeckého dne na účemí Česka, ukazují, že toto téma je živé i dnes, osmdesát let od založení těchto podpůrných sudetoněmeckých spolků. V této diskusi by neměly zapadnout následující podněty: Budoucnost, nemá-li být řešena silově, nemůže stát na historických křivdách, ale na schopnosti porozumět si, odpouštět a hledat společné cíle v evropském společenství. Sudetoněmecký den není setkáním jen členů Sudetoněmeckého krajanského sdružení, byť je tento spolek nepočetnější. O to víc je dobré vnímat posun pozice této vlivné organizace pod vedením Bernda Posselta v jejím přístupu k Čechům a České republice (např. oficiální vzdání se obhajoby nároků na majetek vyhnaných českých Němců). Pravidelnými účastníky sudetoněmeckých dnů jsou též členové Ackermannovo sdružení, jejichž „kompasem“ se stala modlitba duchovního rádce, augustiniánského řeholníka, Pauluse Sládka: „V nejtrpčí nouzi voláme k Tobě, Bože. Ztratili jsme svou vlast. Vyhnáni z domu, odděleni od našich milých, jíme tvrdý krajíc bezdomovců. Pomoz nám, abychom nezoufali a nezahynuli. (…) Nepřísluší nám ptát se na hříchy ostatních, musíme přiznat vlastní vinu. (…) I my se podílíme na provinění našeho národa. To vyznáváme a toho litujeme.“ Tento étos křesťanských demokratů, sdružených v Ackermann Gemeinde, je blízký mnoha českým křesťanům, kteří roky organizovaly česko německá setkání setkání v Mariánských Lázních, v Jihlavě a v Brně, a také organizátorům Meeting Brno. Všichni zažili uzdravující sílu setkání nesených touhou po pravdě a spravedlnosti. Dejme šanci i setkáním spojeným s letošním sudetoněmeckým dnem konaným v příštích dnech v Brně. _________________________Rada Iustitia et Pax Česká republika působí při České biskupské konferenci a věnuje se podpoře spravedlnosti, pokoje, lidské důstojnosti a solidarity ve společnosti ve světle sociálního učení katolické církve.Navazuje na poslání církve přispívat k budování společnosti založené na respektu k člověku, ochraně lidských práv, odpovědnosti za společné dobro a péči o nejzranitelnější. Sleduje aktuální společenské otázky, podporuje dialog a přináší podněty k tématům míru, sociální spravedlnosti, chudoby, migrace, ochrany stvoření či etiky veřejného života.Svým názvem navazuje na mezinárodní iniciativu „Iustitia et Pax“ („Spravedlnost a mír“), kterou po Druhém vatikánském koncilu podpořil papež sv. Pavel VI. Dnes jsou témata spravedlnosti a pokoje součástí agendy vatikánského Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.Předsedou Rady Iustitia et Pax Česká republika je plzeňský biskup Tomáš Holub.
Společné prohlášení Justice & Peace Europe 2026: Evropa a organizovaný zločin
Uskupení Justice & Peace Europe (Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír) sdílí přiloženou výzvu týkající se Evropy a organizovaného zločinu Už tradičně přichází Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír se svou každoroční společně koordinovanou akcí, kdy zveřejňují všechny členské země společné prohlášení k závažným společenským tématům. Letos tato společná iniciativa 32 evropských Komisí pro spravedlnost a mír uvádí text prohlášení s názvem "Evropa a organizovaný zločin – společně čelíme této výzvě". Text se zabývá otázkou organizovaného zločinu a vyzývá veškeré orgány, organizace a církve ve společnosti na národní i celoevropské úrovni ke komplexnímu přístupu v řešení tohoto politického a sociálního problému. Text výzvy v příloze.
