English
Rada Iustitia et Pax 
Čtyřicet delegátů organizace Justice & Peace Europe se sešlo v Glasgow
Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír (Justice & Peace Europe) uzavřela svůj mezinárodní workshop a plenární zasedání, které se konalo od 18. do 21. září 2026 v Glasgow. Setkání, které pořádala organizace Justice & Peace Scotland, se zaměřilo na téma „Jaderné odzbrojení a cesty k neozbrojenému a odzbrojujícímu míru“. Workshopu se zúčastnilo čtyřicet delegátů z národních komisí pro spravedlnost a mír z celé Evropy. Program zahrnoval výměny názorů s odborníky na jaderné zbraně a odzbrojení a nabídl relevantní analýzu z pohledu katolického sociálního učení. V pěti workshopech se účastníci zabývali otázkami lidské bezpečnosti a alternativ k jadernému odstrašování, lidskými a environmentálními důsledky použití jaderných zbraní, ekonomickými rozměry odzbrojení, historií politických akcí za jaderné odzbrojení a dovednostmi v oblasti dialogu za mír. Na námořní základně Clyde (Faslane) se delegáti zúčastnili mírového svědectví a zapojili se do symbolické akce, která byla připravena ve spolupráci s hnutím Laudato Si'. Úvahy mezinárodního workshopu byly inspirovány zejména výzvou papeže Lva XIV. k „neozbrojenému a odzbrojujícímu míru“, jak ji vyjádřil v své nedávné encyklice Magnifica Humanitas. Delegáti přijali závěrečné prohlášení, v němž vyzývají k obnovené pozornosti v potřebě hledat cesty k multilaterálnímu jadernému odzbrojení a spravedlivému míru, zejména v současném geopolitickém kontextu. Plenární zasedání nabídlo národním komisím pro Spravedlnost a mír příležitost sdílet zkušenosti a poznatky z jejich práce v oblasti spravedlnosti, míru, lidských práv a péče o stvoření. Ukrajinský delegát informoval účastníky o nejnovějším vývoji ve své válkou zničené zemi. Shromáždění rovněž přivítalo pozvané hosty, včetně zástupců Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE), Rady biskupských konferencí Evropy (CCEE), Caritas Europa, Jezuitského evropského sociálního centra a Dominikánů pro spravedlnost a mír. Účastníci si vyslechli pozdravné a povzbudivé poselství sestry Alessandry Smerilli, nové prefektky Dikasteria pro podporu integrálního lidského rozvoje a rovněž se dohodli na novém čtyřletém plánu pro Justice & Peace Europe, který stanoví priority sítě pro nadcházející mandát. Zdroj: Rada Justitia et Pax
Prohlášení Rady Iustitia et Pax: Nepodléhejme dezinformacím, stůjme na straně obětí ruské agrese
Ruská agrese proti Ukrajině přinesla statisíce obětí, miliony vysídlených lidí a nezměrné lidské utrpení. Přesto v české společnosti sílí hlasy, které odpovědnost agresora zpochybňují nebo přebírají proruské dezinformace. Jaké jsou příčiny těchto postojů a proč je důležité stát na straně napadených? Přinášíme prohlášení Rady Iustitia et Pax Česká republika, které vybízí k rozlišování, solidaritě a konkrétní pomoci Ukrajině. Nepodléhejme dezinformacím: Ukrajina a Ukrajinci jsou oběťmi Putinovy agrese a potřebují naše modlitby, konkrétní pomoc, solidaritu a oporu Je alarmující, kolik lidí kolem nás, našich sousedů, ba dokonce našich příbuzných přebírá proruské postoje, relativizuje ruskou agresi na Ukrajině a nekriticky věří dezinformacím. Skutečný rozsah ruské agrese se během války nedá přesně popsat, avšak už jen z údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva je patrné, kolik utrpení ruští vojáci na Ukrajině způsobili. Úřad prověřil nejméně 16 431 zabitých a 48 613 zraněných civilistů. Mezi nimi 803 zabitých a 2 960 zraněných dětí. Více než 20 tisíc dětí bylo deportováno nebo násilně přemístěno (podle portálu Children of War), z nich se jich podařilo vrátit pouze dva a půl tisíce. Podle Mezinárodní organizace pro migraci zůstává přibližně 3,7 milionu Ukrajinců vysídleno uvnitř Ukrajiny. V Evropské unii pak nalezlo dočasnou ochranu 4,41 milionu lidí, kteří uprchli před válkou na Ukrajině. Ruská armáda opakovaně útočí ničivými zbraněmi na civilní infrastrukturu, na obchodní centra, školy, nemocnice, kostely. A podle posledních zpráv ruská armáda překročila další tabu, když útočí na civilisty pomocí autonomních dronů, které si samy vyhledávají cíle bez dohledu operátora. Nemluvě o opakovaných ruských výhružkách Ukrajině i evropským zemím nukleárními zbraněmi.Ruská agrese naplňuje veškerá kritéria nespravedlivé války na rozdíl od ukrajinské obrany, kterou lze s morální jistotou nazvat spravedlivou podle kritérií uvedených v Katechismu katolické církve (čl. 2307–2314). Sama lidskost člověku velí stát na straně napadených, trpících a obětí, nikoli agresora. A přesto se najde nemálo lidí, kteří soudí, že si „Ukrajinci za válku mohou sami, kvůli tomu, jak se chovali k etnickým Rusům na východní Ukrajině“, že „jsou fašisti“, „schválně válku prodlužují“ a „nechtějí jednat o míru“. Všechny tyto a podobné argumenty byly vyvráceny, a přesto je stále opakují někteří politici a osobnosti veřejného života, včetně duchovních. A co hůř, občanů, kteří jim přitakávají, spíše přibývá než ubývá. Hlavní důvod, proč se to děje, je možné nalézt ve výroční zprávě BIS za rok 2025, kde se píše, že „pokračuje informační izolace té části české společnosti, která přijala kanály produkující dezinformace a konspirace jako svůj pravidelný zdroj informací o společenském dění. To ji činí zranitelnou vůči vlivovým operacím cizí moci…“ Mnohem těžší je odpovědět na otázku, proč někdo přijme dezinformační kanály za důvěryhodný zdroj informací. Může za to nedostatek vzdělání či kritického myšlení? Téměř neomezená možnost šířit na sociálních sítích „nekonformní názory“ a tím si zvedat sebevědomí? To vše je pravda, ale psychologové upozorňují ještě na jiné, hlubší důvody, proč jsou lidé náchylní přimknout se k dezinformacím. Brutální válka na Ukrajině v nás probouzí strach, úzkost, nejistotu, obavy z budoucnosti. Podvědomě máme snahu čelit vnitřní bolesti tím, že najdeme a přijmeme rychlé řešení, například mír podle ruských not, odůvodněný výše zmíněnými argumenty. Instinkt přimknout se v krizi k autoritáři je pochopitelný. Zralejším postojem je ale připustit si obavy a nenechat se jimi ovládnout. „Pravda je subtilní,“ říká papež Lev XIV., „zjevuje se nám v našem vnitřním dialogu s Bohem i v otevřeném a uctivém dialogu s našimi bližními. Pravda není území, které je třeba bránit, ale dobro, o které je třeba se dělit.“ Nebojme se sdílet s druhými své obavy a také touhu po míru chránícím důstojnost každého člověka, který – na Ukrajině ani jinde – není možný bez pojmenování bezpráví, bez jasného rozlišení mezi agresorem a napadeným. biskup Tomáš Holub, předseda Rady Iustitia et Pax Česká republika_______________________Rada Iustitia et Pax Česká republika působí při České biskupské konferenci a věnuje se podpoře spravedlnosti, pokoje, lidské důstojnosti a solidarity ve společnosti ve světle sociálního učení katolické církve.Navazuje na poslání církve přispívat k budování společnosti založené na respektu k člověku, ochraně lidských práv, odpovědnosti za společné dobro a péči o nejzranitelnější. Sleduje aktuální společenské otázky, podporuje dialog a přináší podněty k tématům míru, sociální spravedlnosti, chudoby, migrace, ochrany stvoření či etiky veřejného života.Svým názvem navazuje na mezinárodní iniciativu „Iustitia et Pax“ („Spravedlnost a mír“), kterou po Druhém vatikánském koncilu podpořil papež sv. Pavel VI. Dnes jsou témata spravedlnosti a pokoje součástí agendy vatikánského Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.Předsedou Rady Iustitia et Pax Česká republika je plzeňský biskup Tomáš Holub.
Prohlášení rady Iustitia et Pax: Zodpovědností vládní koalice je podpořit veřejnoprávní charakter medií
Přinášíme text prohlášení rady Iustitia et Pax při ČBK k veřejnoprávním médiím, ve kterém zaznívá upozornění, že demokratická společnost potřebuje důvěryhodná a nezávislá veřejnoprávní média, jejichž fungování musí odpovídat proměnám digitálního prostoru, aniž by byla oslabena jejich nezávislost či veřejná kontrolní role. Žádná společnost nemůže fungovat bez alespoň základní důvěry mezi lidmi a snahy si vzájemně porozumět. V moderních společnostech v tom hrají významnou roli média, a zejména ta veřejnoprávní. Právě ona věnují nejvíce prostoru politickému a společenskému dění, investigativní žurnalistice, kultuře, sportu, menšinám, všeobecnému vzdělávání i odhalování fake news. Pokud vládnoucí koalice míní zkvalitnit a zmodernizovat službu veřejnoprávních médií, měla by veřejnou debatu začít především otevřením diskuse o úloze veřejnoprávního rozhlasu a televize v době internetu, sociálních sítí, rostoucí role influencerů, podcastů a občanské žurnalistiky. Role veřejnoprávních médií se bezesporu musí přizpůsobit aktuálním trendům, kdy většina lidí hledá informace na sociálních sítích. V této souvislosti se jeví jako zásadní, aby demokratická společnost neponechala nové komunikační kanály na pospas soukromým firmám, zvláště pokud má jen omezený přístup ke kontrole nastavení algoritmů aplikací privátních společností se stamiliony uživatelů a nemůže účinně bránit šíření fake news. Právě těmto otázkám by měla vláda věnovat pozornost nejprve, usiluje-li o moderní veřejnoprávní média. Začít celou debatu prosazováním změny financování a navýšením již tak nebezpečně vysokého dluhu státního rozpočtu může být proto právem vnímáno jako účelové. Přístup vládní koalice bohužel mnohými výroky jen posiluje podezření, že jí nejde o lepší fungování těchto médií ve prospěch veřejnosti, včetně kontroly politiků, ale o jejich podřízení výkonné moci. V tomto kontextu vládou navrhované kroky hrozí nevratně poškodit fungování a důvěryhodnost veřejnoprávních médií, a v důsledku oslabit demokratické fungování společnosti jako takové. Chtějí-li strany vládní koalice v krátké době zlepšit fungování veřejnoprávních médií, mají k tomu velmi účinný a rychlý první krok, a tím je zodpovědná volba nezávislých členů mediálních rad. _________________________Rada Iustitia et Pax Česká republika působí při České biskupské konferenci a věnuje se podpoře spravedlnosti, pokoje, lidské důstojnosti a solidarity ve společnosti ve světle sociálního učení katolické církve.Navazuje na poslání církve přispívat k budování společnosti založené na respektu k člověku, ochraně lidských práv, odpovědnosti za společné dobro a péči o nejzranitelnější. Sleduje aktuální společenské otázky, podporuje dialog a přináší podněty k tématům míru, sociální spravedlnosti, chudoby, migrace, ochrany stvoření či etiky veřejného života.Svým názvem navazuje na mezinárodní iniciativu „Iustitia et Pax“ („Spravedlnost a mír“), kterou po Druhém vatikánském koncilu podpořil papež sv. Pavel VI. Dnes jsou témata spravedlnosti a pokoje součástí agendy vatikánského Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.Předsedou Rady Iustitia et Pax Česká republika je plzeňský biskup Tomáš Holub.
