Syntéza reflexe katolické církve v České republice nad Souhrnnou zprávou XVI. generálního shromáždění Synody

Publikováno: 5. 5. v 16:04, zdroj cirkev.cz

Jako základní perspektiva pro zpracování této syntézy byla použita řídící otázka „Jak být synodální církví v misijním poslání?“, skrze kterou bylo nahlíženo na konkrétní témata navržená Generálním sekretariátem Synody. Záměrem bylo neopakovat podněty již identifikované a reportované v předchozích fázích synodálního procesu (ty jsou pouze stručně shrnuty), ale prohloubit porozumění vybraným oblastem z hlediska řídící otázky. Těžištěm této zprávy jsou proto zejména konkrétní příklady dobré praxe v dané oblasti, které mohou být inspirací pro další rozvoj a prohlubování zadaných témat. Dále jsou zařazeny konkrétní návrhy pro posílení diferencované spoluzodpovědnosti za misijní poslání. Dle zadání se jednalo o hledání “cest, kterými se můžeme ubírat, a nástroje, které bychom si mohli osvojit v našich různých prostředích a podmínkách, abychom posílili jedinečný přínos každého pokřtěného a každé místní církve v jediném misijním poslání hlásat zmrtvýchvstalého Pána a jeho evangelium dnešnímu světu.” V této fázi synodálního procesu došlo ke konzultaci Božího lidu v zadané otázce ve všech diecézích latinského obřadu v katolické církvi v České republice. Konkrétní forma dotazování byla v kompetenci diecézního biskupa a diecézního koordinátora synodálního procesu, příp. synodálního týmu. Dle zaslaných zpráv byla užita metoda konzultace jak v původních synodních skupinkách, tak i v nově vytvořených skupinách (dle typologie adresátů) a také online dotazování. Ze zaslaných diecézních výstupů následně vytvořil národní synodální tým část A) této zprávy, která byla následně schválena na plenárním zasedání České biskupské konference (ČBK) dne 24. 4. 2024. Část B) této zprávy vznikla z vlastního rozlišování biskupů České biskupské konference, jejichž úkolem bylo vytvořit příspěvek dle zadaných instrukcí. Celá syntéza je ke stažení zde.. 

Mons. Tomáš Halík: Na synodální cestě je třeba mít odvahu na změny

Publikováno: 3. 5. v 11:31, zdroj cirkev.cz

"Na cestě k synodální reformě musíme mít odvahu různé věci v církvi měnit. Nezbytné strukturální změny však musí doprovázet duchovní prohloubení. Musíme se neustále zdokonalovat v umění duchovního rozlišování, rozlišovat Ducha doby od znamení doby.“ To mimo jiné uvedl český teolog Mons. Tomáš Halík ve svém projevu na mezinárodním setkání farářů z celého světa, které začalo v pondělí 29. dubna v Sacrofanu u Říma a skončilo ve čtvrtek 2. května audiencí u papeže Františka. Halíkovy úvahy provázely třídenní setkání, které má být přípravou na druhé zasedání XVI. řádného generálního shromáždění biskupské synody, jež se uskuteční v říjnu tohoto roku. Středobodem promluv Mons. Halíka byla potřeba duchovního rozlišování a odpovědnost kněží za poslání církve a jejich role v synodální obnově.Mons. Halík zdůraznil, že na synodální cestě je třeba si navzájem dodávat odvahu, protože Bůh promlouvá i skrze krize, skrze rozpad dobových jistot. "V současné době prožíváme období zkoušky. Krize jsou výzvou ke změně a ukazují, že už nemůžeme pokračovat v dosavadním způsobu myšlení, života a práce. Proto je podle něj krize "kairos", tedy příležitost aktivně reagovat na Ježíšovo klíčové učení: "Čiňte pokání!".Podle teologa je krize důvěryhodnosti církve a kněžství důsledkem nečekaného počtu případů sexuálního, psychologického a duchovního zneužívání pouze jedním z významných aspektů této situace. "Papež František měl odvahu uznat a veřejně přiznat, že tyto skandály nejsou jen selháním jednotlivců, ale příznakem neduhu celého církevního systému. Ježíš tuto nemoc nazval "kvasem farizeů" a papež František ji nazývá "klerikalismem" neboli pojetím duchovní autority a jejího výkonu poznamenaného světskostí a mocichtivostí. Varování od papeže znamená, aby kněží nebyli vládnoucí třídou církve, ale spíše služebníky všech."Nechyběly úvahy o poklesu povolání ke kněžství a zasvěcenému životu v mnoha částech světa, což, jak řekl Halík, je důvodem k velkým obavám. Dodal však, že i tam, kde je mnoho kandidátů na kněžskou službu, si musíme klást otázku po kvalitě a autenticitě zralosti jejich motivace. "Není to v některých případech touha po určitém společenském postavení a uznání? Počet povolání však stále klesá. Znamená to, že Bůh neslyší naše modlitby, nebo spíše že my neslyšíme jeho výzvy. Možná Bůh říká, že dosavadní způsob chápání a vykonávání kněžské služby, výběru kandidátů a přípravy na kněžství už neodpovídá tomu, co se očekává v budoucnosti. Prosím, neklepejte na dveře, které jsem pro vás zavřel. Místo toho odvážně a tvořivě hledejte dveře, které vám chci otevřít."Mons. Halík se také pozastavil nad pochopitelným strachem některých křesťanů ze změn, které synodální proces obnovy přinese: "Obávají se, že křesťanství v tomto procesu může ztratit svou identitu. Proces obnovy je však naopak výzvou k novému a hlubšímu objevení identity křesťanství. Krista, který je přítomen v církvi a jehož přítomnost musí růst v dějinách světa, nelze uzavřít do několika definic“. K tématu misie naopak zdůraznil, že po Druhém vatikánském koncilu církev přestala být jednosměrnou ulicí, ale nabyla podoby dialogu, který zahrnuje naslouchání druhým, respekt a snahu o porozumění. "Misionáři se musí zbavit postoje koloniální nadřazenosti vůči těm, ke kterým jsou posíláni, a jejich kultuře. To se týká nejen misionářů v bývalých koloniích, ale také vztahu křesťanů k moderní a postmoderní kultuře na Západě. Cílem tedy není větší a mocnější církev, ale intenzivnější přítomnost Krista v lidské rodině a nová podoba církve jako pokornějšího, a tedy efektivnějšího prostředníka této přítomnosti. Synodalita znamená další krok tímto směrem: Musíme se vydat společnou cestou (syn hodos) s ostatními a směřovat k univerzálnímu bratrství, jak čteme v encyklice Fratelli tutti."Synodální církev ovšem musí také vytvářet "oázy klidu a chvíle slavení"; má se stát církví vstřícnou, naslouchající, místem pohostinnosti. A měla by být také školou víry a moudrosti. "V dnešním světě nemůže církev obstát, pokud nenabízí také školy modlitby, osobního vztahu s Bohem a místa kontemplace. Síť místních farností bude třeba doplnit o centra duchovního života, kde se učí kontemplativní modlitbě a osobnímu duchovnímu životu a kde je také prostor pro výměnu zkušeností a společné hledání odpovědí na naléhavé otázky. To, co dnes věřící, ale i ti, kdo hledají spiritualitu, nejvíce vyžadují, je duchovní doprovázení. Do této služby je možné zapojit mnoho laiků, pokud mají vzdělání v teologii a osobním poradenství a především potřebná charismata a zkušenosti. Potřebujeme školy křesťanské zralosti!," vysvětluje Halík.Při pohledu na synodální cestu poznamenal, že musí vyvést církev z nemoci klerikalismu a triumfalismu, stejně jako z projevů hříchu pýchy a z podoby uzavřeného konfesijního systému do podoby pravé katolicity, univerzality, církve otevřené všem. "Do naší služby ve farnostech bychom měli vnést dobré zkušenosti ze synodálních setkání. Je nezbytné vytvořit atmosféru důvěry, aby každý mohl otevřeně vyjádřit svůj názor." Tato kultura sdílení, reflexe, rozhodování a komunitní odpovědnosti ve farnostech může významně přispět k obnově života církve."Je zřejmé, že proces synodální obnovy církve bude vícerychlostní. Některé místní církve jsou již na určité reformy připraveny, jiné nikoliv," uzavřel Mons.Tomáš Halík a přesunul svůj pohled na paradoxy procesu globalizace, které v současnosti prožíváme: "Čím více se společnosti sbližují ve své technické a ekonomické propojenosti, tím více se projevují kulturní rozdíly. Náboženství, která by měla vytvářet mosty komunikace, vzájemného porozumění, respektu a spolupráce, často hrají opačnou roli. Legitimní obrana kulturní identity, pokud není spojena se snahou o pochopení a respektování ostatních, se stává zbraní v kulturních válkách, které mohou přerůst v opravdové války, jak jsme toho svědky dnes. Synodální proces, společná cesta, se musí uplatňovat ve farnostech a v životě církve, ale měl by být zároveň inspirací pro soužití celému lidstvu."Zdroj: Vatican News, italská sekce

Papež farářům: Církev by nemohla pokračovat bez vaší obětavosti

Publikováno: 2. 5. v 12:34, zdroj cirkev.cz

Drazí bratři faráři! Mezinárodní setkání "Faráři pro synodu" a dialog s těmi, kdo se ho zúčastnili, jsou příležitostí, abych ve svých modlitbách vzpomenul na všechny pastýře světa, jimž ze srdce adresuji tato slova. Je to tak samozřejmé, že vyslovím-li to může to zaznít takřka banálně, což ale nic nemění na pravdivosti: Církev by nemohla žít bez vašeho nasazení a služby. Proto bych vám chtěl především vyjádřit svou vděčnost a úctu za velkorysou práci, kterou denně konáte a kterou rozséváte evangelium do země všeho druhu (srov. Mk 4,1-25). Jak jste zažili v těchto dnech úvah a diskusí, farnosti, v nichž vykonáváte svou službu, se nacházejí ve velmi rozdílných kontextech: počínaje těmi na okrajích velkých měst - které jsem poznal z vlastní zkušenosti v Buenos Aires - až po farnosti rozlehlé jako provincie v méně obydlených oblastech; od městských farností v centrech mnoha evropských měst, kde starobylé baziliky hostí stále menší a starší společenství, až po ty, kde se celebruje pod rozložitým stromem a zpěv ptáků se mísí s hlasy mnoha dětí. To vše pastýři dobře znají, znají život Božího lidu zevnitř, jeho těžkosti i radosti, jeho potřeby i bohatství. Proto synodální církev potřebuje své faráře: bez nich se nikdy nenaučíme kráčet společně, nikdy nebudeme schopni nastoupit cestu synodality, která je "cestou, kterou Bůh očekává od církve třetího tisíciletí” (Promluva k 50. výročí ustanovení Biskupské synody, 17. října 2015). Nikdy se nestaneme misionářskou synodální církví, pokud farní společenství neučiní z účasti všech pokřtěných na jediném poslání hlásat evangelium charakteristický rys svého života. Pokud farnosti nebudou synodální a misijní, nebude taková ani církev. Souhrnná zpráva prvního zasedání šestnáctého řádného generálního shromáždění biskupské synody se k tomuto bodu vyjadřuje velmi jasně: farnosti, počínaje svými strukturami a organizací života, jsou povolány k tomu, aby se samy sebe chápaly "především ve službě poslání, které věřící vykonávají ve společnosti, v rodinném a profesním životě, aniž by se soustředily výhradně na činnosti, které se odehrávají v nich samých, a na své organizační potřeby" (8, l). Je tedy nutné, aby se farní společenství stávala stále více místy, odkud pokřtění vycházejí jako učedníci-misionáři a kam se vracejí plni radosti, aby se dělili o zázraky, které Pán skrze jejich svědectví koná (srov. Lk 10,17). Jako pastýři jsme povoláni doprovázet na této cestě společenství, kterým sloužíme, a zároveň se modlitbou, rozlišováním a apoštolskou horlivostí snažit o to, aby naše služba odpovídala požadavkům misijní synodální církve. Tato výzva platí jak pro papeže, biskupy a římskou kurii, tak pro vás, faráře. Ten, který nás povolal a pomazal, nás dnes vyzývá, abychom naslouchali hlasu jeho Ducha a následovali směr, který nám naznačuje. Jedním si můžeme být jisti: On nedopustí, aby se nám nedostávalo jeho milosti. Na této cestě také objevíme, jak osvobodit naši službu od těch aspektů, které ji zatěžují, a znovu objevíme její nejpravdivější jádro: hlásání Slova a shromažďování společenství při lámání chleba. Povzbuzuji vás proto, abyste přijali Pánovo volání být jako pastýři misionářskými strůjci synodální církve a nadšeně se do tohoto procesu zapojili. Za tímto účelem bych rád předložil tři návrhy, které mohou inspirovat styl pastoračního života a jednání. 1. Vybízím vás, abyste své specifické charisma služby žili stále více ve službě rozmanitým darům rozesetých Duchem svatým v Božím lidu. Je totiž naléhavě nutné objevovat, podporovat a oceňovat "s citem pro víru charismata, malá i velká, která jsou v různých podobách dána laikům" (II. vatikánský koncil, dekret Presbyterorum ordinis, 9) a která jsou nezbytná, má-li být lidská skutečnost evangelizována. Jsem přesvědčen, že tímto způsobem vynesete na světlo mnoho skrytých pokladů a budete méně osamoceni ve velkém úkolu evangelizace a zakusíte radost z pravého otcovství, které nedominuje, ale naopak v druhých, mužích a ženách, probouzí mnoho cenného potenciálu. 2. Z celého srdce vám doporučuji, abyste se učili a cvičili v umění komunitního rozlišování a používali k tomu metodu "rozhovoru v Duchu", která nám tolik pomohla na synodální cestě i v průběhu samotného shromáždění. Jsem přesvědčen, že budete moci sklidit mnoho ovoce nejen ve strukturách společenství, jako je farní pastorační rada, ale i v mnoha dalších oblastech. Jak připomíná souhrnná zpráva, rozlišování je klíčovým prvkem synodální pastorační činnosti církve: "Je důležité, aby se praxe rozlišování uplatňovala také v pastorační sféře, a to způsobem odpovídajícím daným souvislostem, aby se tak osvětlila realita církevního života. To umožní lépe rozpoznat charismata přítomná ve společenství, moudře svěřovat úkoly a služby, rozvrhovat pastorační program ve světle Ducha, totiž nad rámec pouhého plánování činnosti" (2, l). 3. Nakonec bych vám rád doporučil, abyste vše založili na sdílení a bratrství mezi sebou a se svými biskupy. Tento požadavek důrazně vyplynul z Mezinárodní konference o trvalé formaci kněží na téma "Znovu oživ plamen Božího daru, který ti byl dán" (2 Tim 1,6), která se konala v únoru tohoto roku zde v Římě za účasti více než osmi set biskupů, kněží, zasvěcených osob, mužů a žen působících v této oblasti a zastupujících osmdesát zemí. Nemůžeme být autentickými otci, pokud nejsme především syny a bratry. Nemůžeme podporovat společenství a účast ve svěřených společenstvích, pokud je nežijeme především mezi sebou. Uvědomuji si, že v návalu pastoračních úkolů se takový závazek může zdát jako přehnaný, nebo dokonce jako ztráta času, ale ve skutečnosti je opak pravdou: jen takto jsme důvěryhodní a naše činy neničí to, co už vybudovali jiní. Pastýře potřebují nejen misionářská synodální církev, ale také konkrétní cesta synody 2021-2024 "Směrem k synodální církvi". Společenství, účast, misie", připravující se na druhé zasedání XVI. řádného generálního shromáždění biskupské synody, které se uskuteční letos v říjnu. Pro jeho přípravu potřebujeme, aby byly slyšet vaše hlasy. Proto vyzývám ty, kteří se zúčastnili mezinárodního setkání "Faráři pro synodu", aby byli misionáři synodality také s vámi, svými bratry faráři, a po návratu domů oživili úvahy o obnově pastýřské služby v synodálním a misijním klíči; zároveň vás vyzývám, abyste umožnili generálnímu sekretariátu synody získat váš potřebný příspěvek k přípravě Instrumentum laboris. Naslouchání pastýřům bylo cílem tohoto mezinárodního setkání, to však dneškem nemůže skončit: potřebujeme vám naslouchat i nadále. Drazí bratři, jsem po vašem boku na této cestě, kterou se snažím jít i já sám. Srdečně vám všem žehnám a ze své strany potřebuji cítit vaši blízkost a podporu vašich modliteb. Svěřme se blahoslavené Panně Marii Hodegetrii: té, která ukazuje cestu, té, která vede k Cestě, Pravdě a Životu. Řím, U svatého Jana na Lateráně, 2. května 2024.

Rupnikovy mozaiky byly odstraněny z kostela sv. Jana Pavla II. ve Washingtonu

Publikováno: 26. 4. v 14:29, zdroj cirkev.cz

Rada Kolumbových rytířů také oznámila, že díla Rupnika nahradí jiné vhodné liturgické umění a požádala národní představitele rytířů, aby naplánovali odstranění těchto uměleckých děl a zároveň žádá o zveřejnění omluvy za to, že se touto záležitostí nezabývali dříve. Rytíři ve svém prohlášení uvedli: „Mozaiky vytvořené P. Rupnikem v kostele sv. Jana Pavla II. odporují víře, morálce a křesťanské zbožnosti a postrádají uměleckou hodnotu vzhledem k tomu, že se Rupnik dopustil sexuálního zneužívání.“ Rupnikova umělecká díla také bratrstvo vyřadilo ze svých letáků a dalších vydávaných materiálů. Zdroj: Zenit

Vatikánu byla předložena nová obvinění ze zneužívání Marko Rupnikem

Publikováno: 10. 4. v 10:14, zdroj cirkev.cz

Tyto případy představují další vývoj v kauze kněze Marko Rupnika, jezuity, který je obviněný, že se v průběhu několika desetiletí dopouštěl závažného sexuálního, duchovního a psychického zneužívání u nejméně 20 žen. Jak informovala italská tisková agentura Ansa, obvinění pěti obětí předložila 3. dubna na vatikánském dikasteriu italská právnička Laura Sgrò. Jsou mezi nimi dvě ženy, které se o svá svědectví podělily na únorové tiskové konferenci v Římě, u dalších tří žen jde o dosud neznámé případy.Mirjam Kovac na této tiskové konferenci 21. února uvedla, že trpěla duchovním a psychickým zneužíváním, nikoli však sexuálním, a společně s Glorií Branciani vyprávěly také o tom, co zažívaly v komunitě Loyola, instituci, kterou Rupnik na počátku 90. let ve Slovinsku spoluzaložil.Od října loňského roku, kdy papež František zrušil promlčecí lhůtu této kauzy, se neobjevily žádné další zprávy týkající se Rupnikova vyšetřování. Jak informoval tehdy Svatý stolec, pontifik požádal Dikasterium pro nauku víry, aby obvinění přezkoumalo a zahájilo nový proces. Nečekané veřejné vystoupení dvou údajných obětí na tiskové konferenci v únoru však znamenalo obrat. Několik hodin po jejím skončení vydala vatikánská tisková kancelář prohlášení, ve kterém uvedla, že případ v současné době zkoumá Dikasterium pro nauku víry, a že se v uplynulých měsících na základě příkazu od papeže obrátilo na instituce a osoby, které jsou v této záležitosti různými způsoby zapojeny, aby získalo k případu dostupné informace. Podle tiskového odboru by dikasterium mělo prostudovat veškerou získanou dokumentaci a určit, jak dále postupovat.P. Rupnik zatím neučinil ke kauze žádné prohlášení, pouze je známo, že je od října 2023 inkardinován v diecézi v rodném Slovinsku.Zdroj: CNA

„Hlas obětí je pro mě důležitý“: arcibiskup Nuzík se setkal s oběťmi zneužívání

Publikováno: 23. 3. v 8:40, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Setkání zahájila odpolední adorace v křestní kapli kostela sv. Mořice, při které zněla slova křížové cesty, připravené jednou obětí zneužívání. „Při setkání se ženami jsi chtěl, aby pochopily, nad čím skutečně mají plakat, a já chci, aby biskupové a kněží pochopili, že oběti mají nárok cítit hněv a nejistotu, že i skvělý kněz může být pachatelem a jeho skvělá pověst obětem brání jeho skutky oznámit… Ty ses na kříži cítil opuštěný svým Otcem, a já se cítila opuštěna i tebou a zdálo se mi, že cenný je pro tebe jen tvůj kněz a já nejsem víc než jeho bezcenná hračka…“ neslo se kaplí.Během mše svaté arcibiskup Nuzík připomněl, že smyslem setkání je prosit za ty situace, kdy zejména v církvi došlo k sexuálnímu zneužití nebo zneužití moci. „Stojíme pod křížem jako Maria a ukazujeme Ježíši Kristu svou bolest. Není to prázdné gesto a nechceme tím ani říct, ze nic víc se už nemusí dělat. Je to přiznání, že na všechno nestačíme, a prosba, aby ti, kdo tuto bolest působí, pochopili,“ zmínil ve své promluvě a s odkazem na slova prvního čtení dodal: „Svatý Pavel se ptá, kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy, a odpovídá, že vůbec nic a nikdo. Bolest zneužívání vede člověka k osamocení, a proto chceme prosit, aby nikoho neodloučila od Kristovy lásky a od bratří a sester.“ V závěru bohoslužby se pak jménem církve omluvil všem obětem a povzbudil k odvaze a otevřenosti všechny, kdo zneužívání prožili, aby se nebáli o něm hovořit.Pozvání k následnému večernímu setkání v prostorách svatomořické fary přijala asi desítka osob – nejen z olomoucké arcidiecéze, ale i ze vzdálenějších míst. Přítomen byl také zástupce z „Někdo Ti uvěří“, který představil činnost tohoto spolku a jeho pomoc obětem zneužívání v církvi. Na rozdíl od minulého setkání, které se uskutečnilo v polovině září loňského roku na Velehradě, byli přítomni také zástupci interdiecézního soudu v Olomouci, kteří se případy zneužívání zabývají. Přítomným stručně představili vývoj v této oblasti.„Diskutující se ptali na informovanost v běžících kauzách a požadovali, aby se závěry případů, které jsou živé, byly vždy seznamovány dotyčné farnosti, a také aby ten, kdo žádost o prošetření podává, byl průběžně informován o vývoji případu,“ shrnul arcibiskup Nuzík a dodal: „Setkání tak bylo oboustranně přínosné, protože já jsem se svými spolupracovníky mohl objasnit, jak tyto procesy probíhají, a naopak jsme si mohli vyslechnout, co bychom podle těch, kdo se se zneužíváním setkali, mohli zlepšit.“Po asi hodinové společné diskuzi pak mohli účastníci využít také nabídky k individuálním rozhovorům s arcibiskupem i zástupci církevního soudu. Ještě předtím ale arcibiskup Nuzík zdůraznil, že další setkání tohoto druhu by se mělo uskutečnit opět v září na Velehradě a že je vedle toho nadále k dispozici každému, kdo by s ním v těchto věcech chtěl hovořit. „Kdokoli se nechce nebo nemůže zúčastnit modlitebních setkání, má možnost domluvit si na arcibiskupství schůzku se mnou. Já mu budu rád naslouchat, protože hlas obětí je pro mě důležitý.“

Evangelizaci na internetu by měla církev brát vážně

Publikováno: 30. 4. v 14:50, zdroj cirkev.cz

Katolický seminář svatého Pavla v Ghaně slavil mší na poděkování za dobrodince, kteří podporují formaci seminaristů. Místní biskup Fianu, delegát synody o synodalitě, při této příležitosti připomněl, že všichni křesťané coby ratolesti pravého vinného kmene mají nedocenitelnou roli při plnění evangelizačního poslání církve. I probíhající synodální proces je časem milostí, skrze nějž Bůh nabízí katolíkům, aby zakusili novou kulturu synodality, která bude moci nasměrovat život a poslání církve.Jedním z prostředků evangelizace je v dnešní době svět sociálních médií. Zopakoval, že je třeba, aby místní církev koordinovala a usnadňovala tvorbu kvalitního obsahu, který bude na sítích sdílen, a podporovala tak evangelizaci církve. Kromě toho by místní církev také mohla propojovat jednotlivé tvůrce, aby mohli spolupracovat, sdílet nápady a vypracovat standardní pokyny pro spolupráci v digitálním prostoru. Zdroj: Vatican News, anglická sekce

Papež k mládeži v Benátkách: Odložte telefony a věnujte se druhým

Publikováno: 28. 4. v 13:20, zdroj cirkev.cz

Papež František se v neděli dopoledne 28. dubna setkal s mladými lidmi v Benátkách na náměstí před bazilikou Panny Marie Dobrého zdraví. Setkání bylo třetí akcí jeho jednodenní pastorační návštěvy severoitalského města v rámci benátského Bienále umění. V promluvě k mladým lidem papež připomněl, že všichni jsme dostali velký dar být milovanými Božími dětmi, a proto jsme povoláni sdílet jeho radost s ostatními. Zamýšlel se dále nad dvěma slovesy, která charakterizují jednání Panny Marie, jakmile se dozvěděla, že se stane Matkou Boží: "Vstala a šla." "Povstaňte," vyzval papež František mladé v Benátkách. "Vstaňte ze země, protože jsme stvořeni pro nebe. Povstaňte ze smutku, abyste pozvedli svůj pohled vzhůru. Povstaňte, abyste se postavili před život, a ne abyste seděli na pohovce." Dodal, že první věc, kterou by měl každý z nás udělat, když se ráno probudí, je poděkovat Bohu za dar života krátkou modlitbou: "Můj Bože, děkuji ti za život. Můj Bože, dej, ať si svůj život zamiluji. Můj Bože, ty jsi můj život."Papež uznal, že mladí lidé musí bojovat s "tísnivou setrvačností", která náš svět mění v odstíny šedi. "Kéž dovolíme Pánu, aby nás vzal za ruku, protože on nikdy nezklame ty, kdo mu důvěřují, ale vždy pozvedá a odpouští," řekl papež František. Dodal, že i když upadneme nebo uděláme chybu, Bůh je tu, aby nás zvedl jako Otec, protože nás vidí jen jako "děti, které má pozvednout, ne jako zločince, které má potrestat". "Poté, co jsme povstali ze spánku nebo hříchu, musíme "zůstat" v Ježíši prostřednictvím ctnosti vytrvalosti."Místo aby křesťané žili z rychlých emocí a momentálního uspokojení, jsou povoláni vytrvat společně ve víře a lásce tím, že se modlí ve společenství při mši svaté. "Možná si řeknete: 'Ale všude kolem mě je každý sám se svým mobilem, přilepený na sociálních sítích a videohrách'...Vy však musíte nebojácně jít proti proudu: vezměte život do svých rukou, zapojte se; vypněte televizi a otevřete evangelium; odložte mobil a setkávejte se s lidmi!" Stejně jako gondoly, které brázdí benátskými kanály, by mladí lidé podle Svatého otce měli veslovat proti proudu. "Veslování obnáší pravidelnost," řekl papež. "Ale vytrvalost přináší odměnu, i když je cesta obtížná."Papež František se poté věnoval druhému slovesu, které popisuje Marii: "jít". "Jestliže povstat znamená přijmout sebe jako dar, jít znamená učinit sebe darem....Je-li život darem, jsem povolán žít tak, že se daruji pro druhé." Papež dále vyzval mladé shromážděné v Benátkách, aby přijali Boží výzvu k účasti na jeho stvoření. "Stvoření nás vyzývá, abychom se sami stali tvůrci krásy, abychom vytvořili něco, co předtím neexistovalo...Život si žádá, aby byl darován, ne řízen; musíme se vymanit z hypnotického světa sociálních médií, který otupuje duši."Na závěr papež František všechny vyzval, aby vytvořili jednoduchou modlitbu ze srdce a nabídli "gesto lásky někomu, kdo ji nemůže opětovat". "Otevřete své srdce Bohu, děkujte mu a přijměte krásu, kterou jste; zamilujte si svůj život," uzavřel. "Pak jděte! Vyjděte ven a kráčejte společně s ostatními; hledejte ty, kteří jsou sami, vybarvujte svět svou tvořivostí a malujte ulice života evangeliem. Vstaňte a jděte."Zdroj: Vatican Media, anglická sekce

Vlčí doupě: Modlitební síť „Děti za děti“ – připoj se i ty

Publikováno: 26. 4. v 10:56, zdroj Arcibiskupství olomoucké