English
Tiskový odbor 
Podpis aktualizované dohody o duchovní službě v Armádě České republiky
Ve středu 18. prosince byla v Arcibiskupském paláci v Praze podepsána aktualizace dohody o duchovní službě v Armádě ČR (AČR). Novelu společně signovali ministryně obrany ČR Jana Černochová, Mons. Jan Graubner, předseda České biskupské konference a za Ekumenickou radu církví předseda Tomáš Tyrlík a generální sekretář Marián Čop. Jedná se o aktualizaci dohody z roku 1998, která přináší zejména upřesnění aktuální terminologie a stanovuje novou délku funkčního období hlavního kaplana, které bude pět let s možností jednoho opakovaného prodloužení o dalších pět let. Rovněž jsou nově specifikovány podmínky pro službu kaplanů v aktivní záloze. Dohoda zároveň stanovuje kompetence jednotlivých církví k pověřování kaplanů. V současnosti slouží v Armádě České republiky 37 vojenských kaplanů z 11 křesťanských církví, z toho 36 mužů a 1 žena. Mezi nimi je 12 římskokatolických duchovních (7 kněží a 5 trvalých jáhnů), 1 řeckokatolický kněz, 1 duchovní Pravoslavné církve a 23 duchovních z evangelických církví. Kromě toho existuje i skupina tří kaplanů z řad aktivní zálohy.Úkolem Duchovní služby AČR je zejména podporovat velitele všech stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance; nabízet pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků resortu Ministerstva obrany. Cílem je také přispívat k rozvíjení a prohlubování demokratických tradic evropské kultury v resortu Ministerstva obrany a vytvářet podmínky pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky resortu Ministerstva obrany ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností.Duchovní služba je budována na ekumenickém základě a nabídka pomoci je určena všem. Každý jako jednotlivec má právo pomoc duchovního pro sebe vyžádat, přijmout nebo odmítnout. Chápání služby vojenského duchovního, který působí v duchovní službě, není primárně evangelizační, služba vojenského duchovního není motivována snahou o získání nových členů pro svou víru či církev.
Podepsána Dohoda o duchovní službě u Policie ČR
V prostorách Arcibiskupského paláce v Praze podepsali v pondělí 16. prosince 2024 Dohodu o duchovní službě u Policie České republiky Mons. Jan Graubner, předseda České biskupské konference (ČBK), Tomáš Tyrlík, předseda Ekumenické rady církví (ERC), Marián Čop generální sekretář ERC a Martin Vondrášek, prezident Policie ČR. Tuto službu poskytují policejní kaplani dobrovolně a zcela bezplatně. Duchovní péče je poskytována všem zaměstnancům Policie ČR, jejich rodinám i blízkým osobám. Úkolem policejních kaplanů je mimo jiné podpora lidských a duchovních hodnot, poskytování duchovní péče, řešení osobních či existenciálních otázek a vykonávání náboženských obřadů. Kaplanům je garantována nezávislost při výkonu jejich služby a povinnost mlčenlivosti. Spolupracují s policejními psychology, antikonfliktními týmy a dalšími odbornými složkami. Duchovní služba je poskytována na ekumenickém základě, nejedná se o misijní službu, každý má právo ji přijmout nebo odmítnout.Dohoda definuje kompetence a náplň činnosti policejních kaplanů, kteří jsou pověřováni jednotlivými církvemi zastoupenými v ČBK a ERC, přičemž jejich činnost bude koordinována Radou pro duchovní službu v Policii ČR, která bude po svém ustavení řešit zásadní otázky spojené s duchovní péčí, vyjadřovat se k aktuálním záležitostem.„Dohoda o duchovní službě u policie je potvrzením duchovní cesty v kategoriální pastoraci, která se postupně od pádu komunismu v naší zemi začala rozvíjet,“ kvituje dohodu Mons. Zdenek Wassebauer, pomocný biskup pražský, který je v rámci ČBK zodpovědný za kategoriální pastoraci, pod kterou spadá duchovní služba v nemocnicích, armádě, u policie a ve věznicích.V současnosti u Policie ČR působí dva kaplani – jeden za Římskokatolickou církev a druhý ze Starokatolické církve. Tito kaplani vykonávají svou službu zaměstnancům policie dobrovolně a zcela bezplatně, nad rámec svých služebních povinností.
Jubilejní rok 2025 se blíží
Jubilejní neboli Svatý rok se slaví každých 25 let. Svatý rok 2025 bude zahájen otevřením Svaté brány baziliky svatého Petra ve Vatikánu 24. prosince 2024 a ukončen uzavřením této brány 6. ledna 2026 o slavnosti Zjevení Páně. Poprvé se Svatý rok slavil v roce 1300. Řádné slavení Svatých roků se ustálilo od roku 1450 na období vždy po 25 letech. Svatý rok 2025 navazuje na Velké jubileum Svatého roku 2000 a Svatý rok 2025 je 25. řádným univerzálním jubileem v dějinách katolické církve. Organizací Jubilea 2025 byla na žádost papeže Františka pověřena Papežská rada pro novou evangelizaci.Před Jubileem 2025 papež František ve své indikační bule nazvané Spes non confundit (Naděje nezklame) stanovuje jako Svaté brány ty ve Svatopetrské bazilice a v dalších třech papežských bazilikách, konkrétně v Lateránské bazilice, bazilice Panny Marie Sněžné a bazilice sv. Pavla za hradbami. Výjimkou bude Svatá brána v jedné věznici, kterou si papež osobně přeje otevřít, "aby vězňům nabídl konkrétní znamení blízkosti'".Jubilejní rok 2025 bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Obvykle je to první brána, která se při jeho zahájení otevírá. První doklad o tom, že se obřad konal ve Svatopetrské bazilice, pochází z roku 1500 za pontifikátu Alexandra VI. Svatá brána symbolizuje Krista a jeho milosrdenství. Kristus sám je branou k Otci. Během každého svatého roku pak touto branou procházejí miliony poutníků. Zvláště symbolická je skutečnost, že Svatou branou lze do baziliky pouze vstoupit a nikoliv odejít. Projít touto branou vlastně znamená vyjádřit odhodlání vstoupit do Kristova srdce, souznít s ním a přijmout milosrdnou Otcovu náruč. Ježíš sám o sobě říká: "Já jsem dveře, kdo vejde skrze mne, bude spasen" (Jan 9,10).29. prosince papež otevře Svatou bránu Lateránské baziliky v Římě. Ve stejný den bude ve všech katedrálách a konkatedrálách po celém světě sloužit mši svatou místní biskup u příležitosti zahájení Jubilea. (Přehled kostelů v našich diecézích, kde bude Svatý rok zahájen a místa, kde bude možné získat plnomocné odpustky, naleznete v příloze).Na slavnost Panny Marie, Matky Boží, 1. ledna 2025 otevře papež František Svatou bránu baziliky Panny Marie Sněžné a Svatou bránu baziliky sv. Pavla za hradbami v neděli 5. ledna o vigilii Zjevení Páně. Jubileum skončí 28. prosince 2025 v místních církvích po celém světě, přičemž ve stejný den se uzavřou Svaté brány Lateránské baziliky i bazilik Panny Marie Sněžné a sv. Pavla za hradbami. Jubilejní rok bude formálně ukončen v Římě o slavnosti Zjevení Páně 6. ledna 2026. Významným obsahem svatých roků je výzva k odpuštění ve všech vztazích a na všech úrovních, s čímž souvisí i možnost získání tzv. odpustků. Vatikánský úřad „Apoštolská penitenciárie“ zveřejnila dekret obsahující normy pro získání odpustků během Svatého roku 2025. V bule Spes non confundit vydané k Jubilejnímu roku je uvedeno, že termín “odpustek” znamená synonymum “milosrdenství”, protože má vyjadřovat plnost Božího odpuštění, které nezná hranic. Podmínky pro získání odpustků během Svatého roku 2025
