English
Tiskový odbor 
Červená středa opět připomene důležitost svobody náboženského vyznání
Červená středa je mezinárodní iniciativa, která připomíná ty, kdo jsou pronásledováni pro svou víru. V pořadí již 7. ročník se v České republice letos uskuteční opět poslední středu před začátkem adventu, která připadá na 27. listopadu 2024. Podle papežské nadace Církev v nouzi (ACN) zažívá pronásledování pro svou víru každoročně téměř 300 milionů lidí ve více než 62 zemích světa. Česká republika se i letos připojí k mezinárodní iniciativě Červená středa (#RedWednesday) na podporu těchto lidí, a to ve středu 27. listopadu 2024. Hlavním symbolem události je červené světlo připomínající krev trpících pro víru. Červeně nasvíceny budou významné objekty, jako jsou Petřínská rozhledna, Rudolfinum, Staronová synagoga, kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, Arcibiskupský palác na Hradčanech, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, bazilika sv. Prokopa v Třebíči či Nová synagoga v Liberci. Nově bude nasvícen Úřad vlády ČR a kostel Panny Marie Sněžné v Praze. K akci se připojí také farnosti, sbory a jiné instituce po celé republice. Do letošního ročníku se zatím přihlásilo přes 60 objektů a další se mohou ještě zapojit. Záštitu nad Červenou středou pro rok 2024 převzali předseda vlády ČR Petr Fiala, ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský, ministr kultury ČR Martin Baxa, primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.Součástí programu bude i letos mezinárodní konference „Náboženská svoboda v digitálním věku“, která se uskuteční ve Vlasteneckém sále Karolina v Praze. Konferenci pořádá Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí, Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí. Diskuze se zaměří na témata náboženské svobody v Evropě i ve světě, antisemitismu a roli digitálních technologií ve vztahu k náboženské svobodě. O náboženské svobodě v Evropě budou debatovat pozvaní hosté, mezi které patří například Päivi Räsänen, poslankyně a bývalá ministryně vnitra Finské republiky, která byla za svůj tweet z Bible trestně stíhána, dále Elizabeth Francis, právnička z ADF International, organizace, která mimo jiné upozorňuje na porušování náboženské svobody a zastupuje osoby čelící pronásledování pro víru. Benjamin Steinitz z německé federální agentury RIAS bude hovořit na téma antisemitismu v Evropě atd. Po skončení konference proběhne tradiční večerní program, který zahrnuje židovsko-křesťanskou modlitbu, průvod centrem Prahy kolem červeně nasvícených budov Karolina, kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, Staronové synagogy a kostela Panny Marie Sněžné. Akci zakončí benefiční koncert v kostele Panny Marie Sněžné ve 20:00. Na koncertě vystoupí pěvecký sbor Schola Gregoriana Pragensis a bude ho živě přenášet TV Noe. Vybrané finanční prostředky budou věnovány na vzdělání dětí připravujících se na obřad bar/bat micva ve válkou postižené oblasti Izraele. Bar/bat micva je důležitým momentem v životě každého Žida. Jde o symbolický přechodový rituál v judaismu, který absolvují děvčata ve věku dvanácti a chlapci třinácti let. Oslavě předchází roční studium, kdy se děti učí biblickou dějepravu, rituály, zvyklosti, etiku a židovskou filozofii.
Sbírka na sdělovací prostředky proběhne v neděli 17. listopadu 2024
V neděli 17. listopadu 2024 proběhne celorepubliková kostelní sbírka, jejíž výtěžek bude určen katolickým sdělovacím prostředkům. Jednotlivá média si mohou podat žádost o příspěvek z této sbírky do 20. prosince 2024. Sdělovací prostředky, ať už jsou to tištěná média, rádio, televize, internetové portály či další digitální média, tvoří nedílnou součást našich životů. Díky katolickým médiím jsme pravidelně informováni o dění v církvi doma či ve světě, ale jsou také významným evangelizačním a pastoračním nástrojem.Česká biskupská konference proto vyhlašuje na 33. neděli v mezidobí, která letos připadá na 17. listopad, kostelní sbírku, jejíž výtěžek bude určen právě na sdělovací prostředky. Jednotlivá média si mohou podat žádost o příspěvek ze sbírky za splnění následujících podmínek:- Jde o katolické médium s naddiecézním přesahem (tištěné či elektronické), které slouží k hlásání evangelia, katechezi či křesťanské výchově.- Žádost je směrována písemně na Českou biskupskou konferenci, Tiskové středisko ČBK, Thákurova 3, 160 00 Praha 6.- Žadatel o příspěvek poskytne i předpokládané využití prostředků formou konkrétního projektu; podmínkou pro podání žádosti o příspěvek ze sbírky v následujícím roce je vyúčtování předchozího příspěvku.- Žádost bude obsahovat doporučení biskupa s hlasovacím právem.- Žádost musí být doručena poštou do 20. prosince 2024 (včetně).O rozdělení výnosu sbírky rozhodne plenární zasedání ČBK, podklady pro rozhodnutí PZ ČBK připraví Stálá rada.Sbírka na sdělovací prostředky se nevztahuje na média spadající pod ČBK: portál cirkev.cz a společnost KatMedia (Katolický týdeník a Karmelitánské nakladatelství).Všem dárcům děkujeme za štědrost!
Premiér Petr Fiala a kardinál Pietro Parolin podepsali Smlouvu mezi ČR a Svatým stolcem
Smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem podepsali 24. října zástupci obou stran, za Českou republiku premiér Petr Fiala a za Svatý stolec jeho státní sekretář kardinál Pietro Parolin. Jelikož se jedná o mezinárodní smlouvu prezidentského typu, budou s ní muset následně vyslovit souhlas také obě komory Parlamentu. „Jsme rádi, že se tato vláda rozhodla dokončit dílo, které je už přes dvacet let rozdělané,“ uvádí biskup Stanislav Přibyl, bývalý generální sekretář České biskupské konference, který byl také jedním z členů expertní skupiny, která se na sjednání smlouvy podílela. Uzavření smlouvy je obsaženo v programovém prohlášení vlády Petra Fialy. „Připojujeme se k 64 státům, které dohodu se Svatým stolcem již mají. Po 22 letech se nám povedlo vyjednat oboustranně vyváženou smlouvu, která plně respektuje náš právní řád, ale zpřesňuje některé postupy a vyjasňuje některé sporné záležitosti. Budou z ní mít užitek čeští občané. Smlouva ještě více zdůrazňuje svobodu vyznání, Česko na základě ní bude moci s církvemi spolupracovat v oblastech duchovní služby v sociálních a zdravotnických zařízeních nebo ve vězeních, v armádě a policii – dosud to nebylo nijak ošetřeno. Zakotvuje i možnost uzavřít manželství formou církevního sňatku, právo zřizovat církevní právnické osoby, vyzdvihuje spolupráci státu a církve při ochraně kulturního dědictví,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Za českou stranu měl jednání na starosti vrchní ředitel ministerstva zahraničních věcí Martin Smolek a za Svatý stolec apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. „Nalezení kompromisu nebylo vždy úplně jednoduché. Po celou dobu vyjednávání jsem ale jasně vnímal vůli obou stran dohodnout se,“ popsal Martin Smolek. „Naše setkání probíhala v přátelské atmosféře,“ doplnil nuncius s tím, že i přesto bylo vyjednávání místy tvrdé. Podle Stanislava Přibyla není cílem smlouvy získání privilegií pro katolickou církev, ale spíše posílení garance práv vyplývajících z náboženské svobody. Smlouva proto upravuje záležitosti jako je právo na duchovní péči pacientů v nemocnicích, vězňů nebo vojáků. Zakotvuje také výhradu svědomí, zpovědní tajemství nebo církevní sňatky. Dohoda se naopak nijak nedotýká majetkových otázek nebo vlastnictví katedrály sv. Víta, tyto záležitosti byly již vyřešeny a uzavřeny v minulosti. Smlouva také nevytváří žádné požadavky na změnu českých zákonů. Pro působení katolické církve v České republice je významný také prvek ekumenismu, tedy spolupráce s nekatolickými církvemi, a proto zástupci České biskupské konference o jednáních podrobně informovali Ekumenickou radu církví (ERC). „Ekumenická rada církví v ČR vítá návrh smlouvy České republiky se Svatým stolcem a věří, že přijetí této smlouvy přispěje k ochraně duchovních, lidských a kulturních hodnot a pevněji zakotví dodržování lidských práv a základních svobod v naší zemi. Ochrana, kterou tato smlouva poskytuje, se týká nejen katolické církve, ale i ostatních církví a náboženských společností,” uvádí biskup Tomáš Tyrlík, předseda ERC. V roce 2002 vláda smlouvu se Svatým stolcem vyjednala a schválila, ale Poslanecká sněmovna o rok později odmítla udělit souhlas s ratifikací. „Věřím, že jsme v současnosti v jiné situaci. Naslouchali jsme tehdejším kritikům, text smlouvy je dnes jiný a celou řadu problémů se v mezidobí podařilo vyřešit,“ zdůrazňuje Stanislav Přibyl. Svatý stolec je subjektem mezinárodního práva reprezentujícím katolickou církev. Má navázány diplomatické vztahy se 184 státy světa, také s Českou republikou. Alespoň jednu mezinárodní smlouvu s ním má uzavřeno 25 evropských států. Poslední smluvní ujednání mezi Prahou a Svatým stolcem představoval tzv. modus vivendi z roku 1928, který v době komunismu přestal stát užívat. Po roce 1989 se téma sjednání smlouvy do agendy jednotlivých vlád opakovaně vracelo.Smlouva je k dispozici zde.
