Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Dokument pro realizační fázi Synody o synodalitě je k dispozici i v češtině

Dokument pro realizační fázi Synody o synodalitě je k dispozici i v češtině

Publikováno: 8. 8. v 14:00
Rada pro synodální proces

Rada pro synodální proces při ČBK vydala v češtině dokument "Pokyny pro realizační fázi synody" vydaný Generálním sekretariátem synody 7. července. Cílem dokumentu je implementovat postupy synodálního procesu do života církve. Dvaceti třístránkový dokument vysvětluje, jaké cíle má realizační fáze synody. Dále popisuje, kdo se této fáze účastní a jaké mají úkoly a odpovědnost. Navrhuje také, jak se zapojit do závěrečného dokumentu synody, který má

image:Image FŽO v ČR vyjadřuje soustrast a podporu po zásahu na kostel Svaté rodiny v Gaze

FŽO v ČR vyjadřuje soustrast a podporu po zásahu na kostel Svaté rodiny v Gaze

Publikováno: 21. 7. v 9:40
Oddělení komunikace

Předseda Federace židovských obcí v ČR, Petr Papoušek, vyjádřil soustrast a zármutek nad tragickými událostmi v Gaze, při kterých byl zasažen kostel Svaté rodiny. Ujišťuje jménem FŽO v ČR o modlitbách za všechny oběti a zdůrazňuje, že respekt a ochrana náboženských míst bez ohledu na jejich vyznání je zásadní pro udržení míru, lidské důstojnosti a spolužití. Celý text vyjádření přinášíme níže. Federace židovských obcí v České republice vyjadřuje

image:Image Prohlášení ČBK k volbám do Poslanecké sněmovny 2025

Prohlášení ČBK k volbám do Poslanecké sněmovny 2025

Publikováno: 4. 7. v 18:00
Oddělení komunikace

Přinášíme text prohlášení biskupů Čech, Moravy a Slezska, které bylo schváleno v rámci 144. plenárního zasedání ČBK, k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se uskuteční 3. a 4. října 2025. Milé sestry, milí bratři, na začátku měsíce října opět půjdeme k parlamentním volbám. Chtěli bychom se s Vám jako Vaši pastýři podělit o tři orientační body, podle kterých bychom se my sami chtěli rozhodovat, komu dát svůj hlas.  Prvním z

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Papež na generální audienci: Zármutek může otevřít cestu k obrácení a radosti

Publikováno: 13. 8. v 11:34, zdroj cirkev.cz

Papež pokračoval v cyklu katechezí k tématu Jubilejního roku „Kristus, naše naděje“. Tentokrát se zaměřil na události Poslední večeře, kdy Ježíš oznámil, že jeden z učedníků ho zradí: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.“„Je to silné prohlášení,“ řekl papež. „Ježíš mu to neříká, aby ho odsoudil, ale aby ukázal, že pravá láska se neobejde bez pravdy.“ Způsob, jakým Pán tuto skutečnost sdělil, byl překvapivý – bez křiku, bez ukazování prstem, bez vyslovení Jidášova jména. Tak si mohl každý učedník položit otázku, zda se ho to netýká.Otázka „Jsem to snad já?“podle papeže nevyjadřuje ujištění o vlastní nevině, ale spíše vědomí lidské křehkosti – touhu milovat a zároveň vědomí, že jsme schopni ublížit. „Právě v tomto poznání začíná cesta spásy,“ zdůraznil Svatý otec. „Ježíš neodhaluje pravdu, aby někoho ponížil, ale aby ho zachránil.“Podle papeže je pro spásu nezbytné, abychom cítili, že jsme milováni navzdory existenci zla, které však nemá poslední slovo. Zármutek, který z toho plyne, se může stát místem obrácení, pokud je prožit upřímně.Evangelium nás nevede k popírání zla, ale k jeho uznání jako bolestné příležitosti k novému začátku. Papež připomněl Ježíšova slova: Ale „běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.“ Mk, 14,21 Podle Svatého otce to nejsou slova odsouzení či prokletí, ale bolestný výkřik plný soucitu nad tím, kdo se uzavírá lásce a světlu. „Když Pán vidí zlo, nepomstí se, ale trpí,“ vysvětlil papež. „Když odmítneme lásku, která nás stvořila, ztrácíme smysl svého života a sami se vylučujeme ze spásy.“Víra nás nechrání před hříchem, ale vždy nám nabízí cestu ven – cestu milosrdenství. „Ježíš není pohoršen naší křehkostí,“ zdůraznil papež. „Pokračuje v důvěře, sedí u stolu se svými učedníky a láme chléb i pro ty, kdo ho zradí. To je tichá moc Boha: nikdy neopouští stůl lásky.“V závěru papež vyzval věřící, aby si položili otázku „Jsem to snad já?“ ne jako obvinění, ale jako otevření prostoru pro pravdu v srdci. „Naděje spočívá v tom, že i když selžeme, Bůh nás nikdy neopustí. I když ho zradíme, nepřestává nás milovat. Když se necháme oslovit touto pokornou a věrnou láskou, můžeme se znovu narodit – už ne jako zrádci, ale jako děti, které jsou vždy milovány.“Zdroj: Vatican News, anglická sekce

image:Image Náhled

Papež Lev XIV. poobědvá v Castel Gandolfo se stovkou lidí v nouzi

Publikováno: 13. 8. v 10:50, zdroj cirkev.cz

Po mši v poutním kostele Santa Maria della Rotonda  v Albanu (s omezeným počtem účastníků kvůli malé kapacitě) a po modlitbě Anděl Páně v Castel Gandolfo poobědvá papež Lev XIV. se stovkou hostů Diecézní charity Albano. „Všichni se těší, že si s ním budou moci popovídat, svěřit se mu se svými příběhy a těžkostmi,“ říká ředitel Charity Alessio Rossi. Někteří hosté si už připravují své nejlepší oblečení a požádali o možnost osprchovat se.Hosté vstoupí do Papežských vil branou z náměstí Pia (Piazza Pia) v Albanu. V zahradách Borgo Laudato si’ bude připraven prostor se stany a dlouhým společným stolem, u kterého papež zasedne s hosty. Pozváni jsou obyvatelé charitních ubytoven, jídelen a center pomoci z Albana, Anzia, Nettuna, Torvaianica a Aprilie. Catering zajistí místní firma, nápoje a moučník připraví pizzerie a kavárny z Albana.Podávat se budou zeleninové lasagne z místní zahrady, lilek „parmigiana“, telecí pečeně s bylinkami, ovocný salát a tradiční regionální dezert. Obědu bude předcházet přípitek v zahradách.Myšlenka uspořádat toto setkání vznikla po první návštěvě papeže Lva XIV. v Albanu 20. července. Ředitel diecézní charity Rossi tehdy navrhl biskupovi Vincenzu Vivovi, aby se papež setkal s chudými. Svatý otec nabídku rád přijal a Vatikán potvrdil program mše i oběda. Na mši se aktivně zapojí i hosté charity.Diecéze Albano se rozkládá od Ciampina po Nettuno a potýká se s různými formami chudoby. Na pobřeží žije mnoho bezdomovců, Italů i cizinců, kteří potřebují hygienické zázemí a nocleh. V oblasti Castelli Romani převažují tzv. pracující chudí – lidé, kteří i přes zaměstnání nedokážou kvůli zdravotním či pracovním problémům zajistit rodinu.V roce 2024 poskytla Caritas Albano pomoc 49 500 lidem (3 580 rodinám), rozdělila přes 48 tisíc jídel a 4 480 snídaní. 13 tisíc lidí získalo nepotravinovou pomoc a 473 osob využilo lékařské ošetření v charitním středisku.Během oběda bude prostor pro osobní rozhovory s papežem. „Chceme, aby atmosféra byla rodinná, taková, jakou má charita. Mnozí bezdomovci si přejí papeži vyprávět své životní příběhy a sdílet své těžkosti. Jsou připraveni a plní emocí,“ dodává Rossi.Zdroj: Vatican News, francouzská sekce, redačkně upraveno

image:Image Náhled

Kostel ve Větřní získal relikvii sv. Jana Nepomuckého

Publikováno: 13. 8. v 10:45, zdroj Biskupství českobudějovické

O získání této relikvie se zasloužil především pan Zdeněk Kalianko, akolyta farnosti Větřní a asistent českokrumlovského preláta. Celá procedura trvala několik měsíců a stála velké úsilí nejen pana Kalianka, ale také řady dalších lidí. V následujících řádcích stručně popíšeme proces získání relikvie.Pana Kalianka již delší dobu mrzelo, že farní kostel – který je již 87 let zasvěcený svatému Janu Nepomuckému – stále nemá vlastní ostatek patrona farnosti a také patrona Města Větřní. „Loni v říjnu mě napadla myšlenka, že naše farnost má své Srdce, ale dalo by se říci, že pouze poloviční. Tou polovinou Srdce je myšleno Nejsvětější Srdce Ježíšovo, které je živě přítomno v našem farním kostele, a to v Nejsvětější Svátosti, v eucharistii. Našim farníkům jsem sdělil, že když již máme půlku našeho Srdce, kterým je Pán Ježíš přítomný v eucharistii, bylo by krásné získat i druhou část. Tou druhou částí jsem měl na mysli vlastní ostatek sv. Jana Nepomuckého. Na konci nedělní bohoslužby jsem proto vybídl všechny věřící, aby se připojili k modlitbě za schválení a získání ostatku,“ vzpomíná Zdeněk Kalianko.Pak nastala doba příprav. V první řadě byl záměr oznámen otci prelátovi Václavu Píchovi, JC. D. Ten novinu nejen s radostí přivítal, ale také ihned vydal své kladné stanovisko.Pan Kalianko pak požádal o pomoc pana Josefa Michalíčka, který pracuje na Biskupství českobudějovickém na památkovém oddělení. Pan Michalíček sestavil časový postup a stanovil všechny náležitosti, které jsou pro oficiální získání ostatku potřebné. Se sestavením žádosti – tak, aby byly splněny všechny náležitosti – pomohl pan David Michal Říha z Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.Hotovou žádost nakonec podepsal farář farnosti Větřní a českokrumlovský prelát Václav Pícha. Poté byla žádost zaslána na Arcibiskupství pražské k rukám Mons. Jana Graubnera, primase českého a arcibiskupa pražského. „V modlitbách jsme pak vždy prosili sv. Jana Nepomuckého, aby se přimlouval za kladné vyřízení. Naše farnost setrvávala v modlitbě až do dne, kdy nám dorazila písemná zpráva, že Mons. Jan Graubner naší žádosti vyhověl a také ji schválil,“ upřesňuje Zdeněk Kalianko. To bylo v prosinci 2024 těsně před Vánocemi. „V tu chvíli jsem s radostí běžel do kaple na faře v Českém Krumlově, kde jsem z celého srdce za naši farnost děkoval všem za jejich pomoc, ale především Pánu Bohu za tento dar,“ dodává pan Kalianko.V úterý 14. ledna 2025 přivezl ostatek sv. Jana Nepomuckého do Českého Krumlova J. M. Vladimír Kelnar, diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského a kanovník svatovítský.A pak nastalo období příprav na slavnostní instalaci ostatku ve farnosti Větřní. Bylo nutno stanovit, kde přesně bude ostatek umístěn, kdo bude ostatek slavnostně instalovat v kostele a mnoho dalších záležící s tím spojených.Památkové oddělení Biskupství českobudějovického ochotně zapůjčilo relikviář pro uložení ostatku. „V dubnu mě oslovila naše varhanice paní Hana Havelková. Ptala se, zda budeme pořizovat nový relikviář pro nově získaný ostatek. A také navrhla, že by na pořízení relikviáře přispěla. V tu chvíli jsem odpověděl, že zřejmě ne, neboť nemáme dostatek finančních prostředků. Ale pak mi to nedalo a začal jsem pátrat na internetu. Objevil jsem krásný relikviář, který je ruční prací a po konzultaci s naším farářem jsem tento relikviář objednal,“ pokračuje ve vzpomínkách pan Kalianko. Relikviář byl doručen v den mariánského svátku, konkrétně 13. května 2025 v den Panny Marie Fatimské.Zároveň byla ve farnosti Větřní vyhlášena sbírka na pořízení dvířek pro relikviář na oltáři sv. Jana Nepomuckého a na pořízení relikviáře. Díky štědrosti našich farníků se podařilo vybrat dostatečný obnos na uhrazení všech nákladů. Poděkování patří především manželům Josefovi a Haně Havelkovým, kteří věnovali dar, který plně uhradil pořízení nového relikviáře.„Ještě jednou velmi děkuji nejen Pánu Bohu za vyslyšené prosby, ale i všem zúčastněným kteří jakkoliv pomohli, všem dárcům, ale i mnoha ostatním lidem. Mezi ně patří také pan Radek Gális z Katolického týdeníku a pan Petr Samec, tiskový mluvčí Biskupství českobudějovického,“ uzavírá Zdeněk Kalianko.A veliké poděkování patří samozřejmě panu Kaliankovi!Fotografie si prohlédněte na odkazu ZDE.Ve spolupráci se Zdeňkem Kaliankem připravil Petr Samec

image:Image Náhled

Zveřejněn dopis Benedikta XVI., který objasňuje, zda byla jeho rezignace platná

Publikováno: 13. 8. v 10:31, zdroj cirkev.cz

Dopis ze dne 21. srpna 2014 byl adresován jako odpověď Mons. Nicolovi Buxovi, bývalému vatikánskému úředníkovi a blízkému spolupracovníkovi Benedikta XVI. během jeho tehdejšího působení v Kongregaci pro nauku víry a později na klíčových synodech. Mons. Bux v dopise vyjádřil své teologické a kanonické pochybnosti o rezignaci a žádal o vysvětlení od muže, který jako první za šest století dobrovolně opustil Petrův stolec. Benediktova odpověď byla pevná a jednoznačná. Odpověděl mu, že papež může svobodně rezignovat; takové rozhodnutí je teologicky správné a kanonicky platné. Naznačovat něco jiného – například tvrdit, že opustil pouze „výkon úřadu“, ale zachoval si papežské „munus“ – bylo podle jeho slov v rozporu s jasným dogmatickým a kanonickým učením. Ti, kdo takové teorie prosazují, nejsou podle něj ani skuteční historici, ani seriózní teologové. Řeči o postupném rozkolu zcela odmítl. Ve stejném dopise Benedikt XVI. také uvedl, že jeho předchůdce Jan Pavel II. kdysi vážně uvažoval o rezignaci, když se blížil k 75. narozeninám. Nakonec se tak nerozhodl, ale potvrdil tím stejný princip papežské svobody. Obhajoval také právo papeže mluvit a psát jako soukromá osoba a citoval své vlastní knihy o Ježíši, které napsal během svého pontifikátu, které se netýkaly jeho formálních povinností vyplývajícíh z  papežského úřadu, které vykonával vedle své role biskupa Říma. Mons. Bux se rozhodl dopis nezveřejnit za Benediktova života, protože se obával, že by mohl být zneužít v polarizovaném klimatu, které následovalo po rezignaci. V té době se rozmohly různé teorie, zejména v Itálii, kde některé tradicionalistické skupiny tvrdily, že Benedikt byl donucen nebo zorganizoval skryté „dvojí papežství“, v němž zůstal skutečným papežem. Jeden z nejvýznamnějších zastánců této teorie, novinář Andrea Cionci, vytvořil ve své knize The Ratzinger Code z roku 2022 komplexní konspirační příběh. První zveřejnění tohoto dopisu Benedikta XVI. je  přílohou v nové knize Buxa Reality and Utopia in the Church (Realita a utopie v církvi), kterou napsal společně s Vito Palmiottim. Kniha zasazuje korespondenci do širší kritiky proudů v katolicismu po II. vatikánském koncilu a staví do kontrastu to, co autoři považují za realistický přístup Jana Pavla II. a Benedikta XVI. s tím, co nazývají „utopickými“ tendencemi papeže Františka a dalšími osobnostmi, jako např. zesnulý italský biskup Tonino Bello.Pro Buxe a Palmiottiho se tento utopismus, obnovený za Františka poté, co byl v předchozích dvou pontifikátech zmírněn, projevil v dokumentech jako Amoris Laetitia a Fratelli Tutti, kde podle nich již není Kristus prezentován jako základ manželství nebo univerzálního bratrství. Dopis Benedikta XVI. není v tomto pojetí pouze osobním vysvětlením, ale teologickým mezníkem: potvrzením papežství jako skutečného, "vzdatelného úřadu", vázaného na konkrétní realitu církevního práva a tradice, spíše než na spekulativní nebo symbolické reinterpretace. Ačkoli tento dopis možná nepřesvědčí všechny kritiky, představuje Benediktovo vlastní a konečné slovo k otázce, která živila deset let spekulací. V očích jeho vydavatele je to historický dokument, který vysvětluje jeho tehdejší myšlenky a podtrhuje jeho odhodlání. Ať už se o jeho rezignaci říká cokoli, Benedikt XVI. chtěl, aby církev – a historie – věděly, že myslel přesně to, co udělal.Zdroj: Zenit

image:Image Náhled

Vlna útoků na kostely v USA vyvolává obavy o náboženskou svobodu

Publikováno: 13. 8. v 10:26, zdroj cirkev.cz

Ve Spojených státech bylo v roce 2024 zaznamenáno 415 útoků na 383 objektů. Vyplývá to ze zprávy Family Research Council (FRC) zveřejněné 11. srpna 2025. Útoky zahrnovaly především vandalismus (284 případů), žhářství (55), střelbu (28) a bombové hrozby (14), ale i fyzické napadení či narušení bohoslužeb. Ačkoli čísla představují mírný pokles oproti rekordnímu roku 2023 (485 incidentů), zůstávají výrazně vyšší než v minulosti – ještě v roce 2021 jich bylo méně než sto.Útoky si v některých případech vyžádaly oběti na životech. V Athens v Tennessee byla zavražděna administrativní pracovnice, než pachatel zapálil kostel. V Ohiu vyhořely během několika dní čtyři kostely, přičemž policie podezřívá jediného žháře.  Nejvíce incidentů bylo zaznamenáno v Kalifornii (40), Pensylvánii (29), New Yorku (25), na Floridě (25) a v Texasu (23). Některé méně osídlené státy, včetně Havaje, Idaha či Wyomingu, nehlásily žádný případ.V roce 2022 byla část útoků spojena s potratovou politikou po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým byla zrušena téměř padesát let platná federální ochrana práva na potrat (tzv. Roe v. Wade), tyto případy v posledních letech výrazně ubyly. Mírně klesl také počet incidentů se satanistickou nebo s LGBTQ+ symbolikou.Místopředseda FRC Travis Weber varuje, že takové činy – bez ohledu na jejich původ – jsou známkou znepokojivého kulturního posunu. Navzdory zásadním neshodám s pro-LGBTQ+ komunitami zpráva FRC výslovně odsuzuje útoky proti nim a zdůrazňuje, že nesouhlas v teologických otázkách nikdy neopravňuje k násilí.Podle závěrů zprávy dnes čelí americké kostely, od velkých katedrál po venkovské kaple, hrozbám, které byly dříve nepředstavitelné. Důvody se liší, ale výsledek je stejný: komunity věřících zůstávají otřesené a hledají způsoby, jak chránit svá místa modlitby.Zdroj: Zenit

Focusy

image:Image Synoda 2021–2024

Synoda 2021–2024

Všechny články >
Dokument pro realizační fázi Synody o synodalitě je k dispozici i v češtině

Publikováno: 8. 8. v 13:52, zdroj cirkev.cz

Dvaceti třístránkový dokument vysvětluje, jaké cíle má realizační fáze synody. Dále popisuje, kdo se této fáze účastní a jaké mají úkoly a odpovědnost. Navrhuje také, jak se zapojit do závěrečného dokumentu synody, který má sloužit jako hlavní vodítko pro tuto fázi synodálního procesu. Současně dává doporučení, jaké metody a nástroje lze využít.Dokument je ke stažení v příloze.

Vatikán zveřejnil nové pokyny pro realizační fázi synody

Publikováno: 7. 7. v 14:23, zdroj cirkev.cz

Dokument nejprve vysvětluje, jaké cíle má realizační fáze synody. Dále popisuje, kdo se této fáze účastní, jaké mají úkoly a odpovědnost. Navrhuje také, jak se zapojit do závěrečného dokumentu synody, který má sloužit jako hlavní vodítko pro tuto fázi synodní cesty. Současně dává doporučení, jaké metody a nástroje lze využít, aby se tato fáze dobře zvládla a synodní cesta se mohla úspěšně utvářet.„Tyto cesty předáváme, celému Božímu lidu, který je subjektem synodní cesty, a zejména biskupům, členům synodních týmů a všem, kteří se různými způsoby podílejí na fázi implementace. Cílem je, aby pocítili naši podporu a pokračovali v dialogu, který charakterizoval celou synodální cestu.“Plné znění dokumentu Cesty pro realizační fázi synody je k dispozici na webových stránkách Synody o synodalitě, www.synod.va. Český překlad připravujeme.Zdroj: Vatican News, anglická sekce

Osnovy pro realizační fázi synody budou zveřejněny 7. července

Publikováno: 2. 7. v 11:06, zdroj cirkev.cz

Dokument, který připravil generální sekretariát synody, si klade za cíl odpovědět na otázku: Jak můžeme růst jako synodální církev v konkrétních pastoračních podmínkách, ve kterých žijeme? Text je určen celému Božímu lidu, a zvláště těm, kteří jsou vedení církve na různých úrovních. Nabízí konkrétní návrhy a pastorační pokyny, jak začlenit synodalitu do života a poslání místních církví.Účelem dokumentu je podpořit proměnu církevních struktur, postojů a způsobů jednání ve světle synodálního stylu, který důrazně prosazoval papež František. Směrnice vybízejí všechny věřící, aby společně kráčeli cestou naslouchání, dialogu, rozlišování a misijního poslání. Text bude k dispozici v různých jazycích a zveřejněn na oficiálních stránkách synody - Synod.va 7. července. Dokument byl schválen během šestnáctého zasedání Rady generálního sekretariátu synody, které se konalo ve dnech 26. a 27. června 2025 ve Vatikánu a účastnil se ho i papež Lev XIV.Podle prohlášení generálního sekretariátu synody „tento text nepředstavuje nový pracovní dokument (Instrumentum laboris). Jeho cílem je poskytnout základní prvky, které místním církvím pomohou okamžitě začít s realizací synodálního procesu, a zároveň vytvořit prostor pro konzultace a sdílení osvědčených postupů mezi jednotlivými místními církvemi a generálním sekretariátem synody.“ Nová směrnice má také podpořit tzv. „circular dialogue“ – tedy kruhový dialog – mezi místními církvemi a generálním sekretariátem synody. Tento přístup umožňuje vzájemné naslouchání, sdílení zkušeností, radostí i obtíží. Jak uvádí sekretariát: „Směrnice nejsou konečným dokumentem, ale mají sloužit jako pomůcka k tomu,  aby se synodalita stále více stávala stylem života a posláním církve.“Zdroj: Zenit

image:Image Ochrana nezletilých v církvi

Ochrana nezletilých v církvi

Všechny články >
Papež Lev XIV. jmenoval francouzského arcibiskupa Vernyho novým předsedou Papežské komise pro ochranu nezletilých

Publikováno: 5. 7. v 22:30, zdroj cirkev.cz

"Děkuji Svatému otci za mé jmenování předsedou Papežské komise pro ochranu nezletilých," uvedl arcibiskup Verny v prohlášení zveřejněném 5. července. "Jsem poctěn důvěrou, kterou ve mě vložil, a plně si uvědomuji vážný a posvátný úkol, který byl komisi svěřen: pomáhat církvi, aby byla ve svém poslání chránit nejzranitelnější mezi námi stále bdělejší, zodpovědnější a soucitnější."Nový předseda pochválil svého předchůdce a uvedl, že kardinál O'Malley byl morálním kompasem pro věřící a lidi dobré vůle. "Jeho odkazem je odvážná věrnost evangeliu a důstojnosti každého člověka," dodalArcibiskup Verny byl v roce 2022 papežem Františkem jmenován členem této papežské komise a od té doby se aktivně podílí na mezinárodních aktivitách Vatikánu v posílení ochrany nezletilých a zranitelných  v mnoha zemích světa, včetně Středoafrické republiky a Pobřeží slonoviny.Ve svém prvním prohlášení jako předseda papežské komise francouzský arcibiskup uvedl, že církev nemůže prosazovat modely ochrany ani se vyhýbat obtížným rozhovorům o tabuizovaných tématech v místních tradicích. "Naše práce musí začít pokorným nasloucháním, respektem a kulturní inteligencí,"  řekl arcibiskup v sobotu.Od roku 2022 Verny předsedá v rámci Francouzské biskupské konference Radě pro prevenci a boj proti zneužívání dětí a zároveň je členem vatikánské komise. V letech 2016 až 2023 působil jako pomocný biskup pařížské arcidiecéze, kde měl za úkol dodržovat dohodu mezi arcidiecézí a místními úřady, která usnadňuje oznamování podezření na zneužívání civilním soudům. V roce 2023 byl Verny jmenován arcibiskupem Chambry v jihovýchodní Francii.Zdroj: CNA

Příležitost uzdravení i pro nás

Publikováno: 23. 6. v 9:36, zdroj Katolický týdeník

Jaké konkrétní změny ve fungování a prioritách přináší transformace předchozí rady ČBK v komisi? Prohlubuje se tím týmová práce biskupů, která se týká této oblasti. Zatímco doposud to měl na starosti jeden biskup, teď chceme pracovat společně. Význam této agendy podtrhuje i to, že v komisích ČBK bývají zpravidla tři biskupové, ale tuhle budou tvořit čtyři: dva z české církevní provincie – já a Zdenek Wasserbauer a dva z církevní provincie moravské – Martin David a Pavel Konzbul. K této komisi jsme se rozhodli zřídit i odborné personální zázemí pro její práci. Jeden člověk se bude starat o naši agendu.Na květnové konferenci v Olomouci jste se zmiňoval u sexuálního, mocenského a duchovního zneužívání o posunu od čistě právní stránky problému k oblastem, jako jsou terapie a pastorace. Ano, jsou tři roviny řešení těchto nepřijatelných činů. V rovině právní si už umíme i poradit. Jenže to ani zdaleka nevyřeší problém konkrétních případů, a tím méně pak na úrovni společenství církve. Nejdůležitější jsou oblasti pastorační a terapeutická. V té pastorační bychom měli být my duchovní dostatečně kompetentní. Zde by nám mělo jít v první řadě o získávání – přesněji opětovné získávání – důvěry obětí všech forem zneužívání, ale také dotčených společenství církve. Chceme doprovázet, pomáhat a povzbudit vědomí, že nejsme nepřáteli, ale těmi, kteří chtějí projít tu cestu bolesti a zranění s nimi – a pomáhat jim, nakolik si to budou přát a nakolik to dokážeme. A pak je tu ještě zásadní rovina terapeutická. V té kompetentní nejsme, ačkoliv někteří kněží jsou i psychologové nebo se věnují supervizi. Ale je jich málo a není to jejich hlavní role. A navíc si nejsem jistý, že by to bylo účelné a účinné. V tomto ohledu je nutné co nejvíce spolupracovat s odborníky z těchto oborů péče o zraněnou lidskou psychiku. A jaká je vaše zkušenost s těmito odborníky? Velmi dobrá. Různé formy zneužívání jim nejsou neznámé: dějí se v rodinách, ve školách, v různých zájmových zařízeních, ve sportu, v kulturních zařízeních, jako jsou dětské sbory a podobně. Pokud se na ně tedy obrátím s žádostí o pomoc, tak ač není takový odborník úplně usazen v církevním životě, dokáže velice účinně pomoci. Je-li to člověk věřící, sympatizující nebo se zkušeností s konkrétní komunitou, je to potom nejen u nás v severních Čechách bonus. Obvykle se mluví o obětech. Ale jistě by bylo dobré pracovat i s pachateli, tedy agresory. A také s dotčenými společenstvími věřících. Naše zkušenost ukazuje, že tuto bolest se daří rozplétat především tehdy, projevíme-li zájem a péči jak o oběti, tak o celá dotčená společenství a samotné pachatele. Taková událost totiž zraní, vykolejí a zasáhne obvykle celý okruh lidí, kteří žijí nebo se ocitají v blízkosti, a protože žijeme v mediální době, tak i „na dálku“. Když se něco přihodí, my biskupové chceme být s těmito lidmi. Na místě a ve chvíli, kdy je to palčivé, aby věděli, že jsme v tom s nimi, že tahle bolest nebo rána společenství nám leží na srdci, protože tak tomu je. První je přítomnost, naslouchání, otevřené srdce – a pak může přijít práce v tomto společenství a hojení ran. A co s agresorem? V lepším případě je to člověk, který se potřebuje uzdravit a narovnat svůj život. V horším případě však, i pokud se svým činem ocitl někde, odkud už není cesta zpět (například z hlediska pastorační činnosti), ani jeho nemůžeme opustit. Pokud tedy nemohou pastoračně působit, je zapotřebí je – poté, co projdou jistou sebereflexí či terapií – zařadit zpět do života společnosti, případně jim v církvi najít takové uplatnění, jaké bude adekvátní jejich situaci. Připravuje se zavedení tzv. dětského certifikátu, který bude znamenat, že pachatel zneužití bude mít v trestním rejstříku doživotní záznam. Dětský certifikát se bude týkat všech, kteří pracují s dětmi a dospívajícími, kněze a osoby v církvi nevyjímaje. Pokud se takový člověk proviní, tak bude mít záznam, padni komu padni. Jedním z úkolů komise bude, jak jsem již zmínil, také ve spolupráci s oběťmi a s odborníky z různých oborů stanovit způsob znovuzačlenění těchto osob zpět do života. A to tak, aby se nic takového nemohlo opakovat. Na nedávné tematické konferenci v Olomouci jste zmiňoval také zavedení etického kodexu pro pracovníky v církvi. Tento rozhovor vedeme deset dní po skončení konference, takže výsledek nemůžu ještě představit, ale už nějaký čas ten dokument máme rozpracovaný. Základ pochází z irských a australských podkladů a obsahuje preventivní mechanismy pro nejrůznější situace. Obecně je nutné, aby ten, kdo vstupuje do služby či poměru v církvi, a to i dobrovolnického, byl řádně poučen: aby věděl, jak má postupovat, a mohl se také k něčemu zavázat. V praxi je takový kodex zavedený v církvi v sousedním Polsku. Na konferenci jsme to měli z první ruky od Ewy Kusz, polské psycholožky, sexuoložky a terapeutky, která je od roku 2014 zástupkyní ředitele Centra pro ochranu dětí působícího na univerzitě Ignatianum v Krakově a od roku 2022 členkou Papežské komise pro ochranu nezletilých a zranitelných. V Polsku je inspirativní nejen obsah těchto dokumentů, ale především jejich struktura a provázanost – mají i materiály určené dětem, aby například mohly poznat nepřípustné chování a věděly, jak v takové situaci reagovat, jak a s kým o tom mluvit, aby jim nikdo nemohl ubližovat. Je před námi ještě hodně práce. Pokud to však uchopíme odborně a kompetentně, mohlo by se podařit, že by se v tom církev mohla stát inspirací pro své okolí. V Polsku funguje i systém podpory, postgraduální studium, diecézní týmy. Lze něco takového „importovat“? Byl bych rád, kdyby bylo možné „posílat“ naše kádry na studia. V Krakově na Ignatianu je k tomu třísemestrální kurz, v Římě na Gregorianě je možné studovat od jednosemestrálního kurzu až po licenciát. Z Krakova jsem právě dostal nabídku, aby se někdo z české katolické církve přihlásil, a budu velmi rád, když se zájemci ozvou. Problematické je najít lidi, kteří se mohou na rok, rok a půl uvolnit a plně se tomu věnovat. Nemluvě o tom, že je to velmi náročné – intelektuálně, ale také psychicky. Je to práce s dramatickými a bolestnými lidskými osudy. Práce se zlem. A ta je vždycky velmi náročná. Naše církev je také několik let zapojena do programu ochrany nezletilých pro střední a východní Evropu. Na této platformě je možná nejen výměna zkušeností, ale poskytuje nám i pravidelná odborná školení a webináře. A diecézní týmy? Ve většině diecézí již tyto týmy máme. V litoměřické diecézi mám obrovské štěstí, že generální vikář Radek Jurnečka má praxi z kaplanství ve věznici, kde dlouhodobě spolupracuje s terapeutickým týmem i odborníky a kde se setkává se společenskou patologií, tedy i s touto problematikou. Díky tomu přivedl také jednu kolegyni – adiktoložku a psycholožku – která je nám ochotná pomáhat. Chápu to jako zárodek týmu a budu rád, když se nám podaří přibrat i někoho dalšího. Proč se téma takto probouzí až teď: biskupská komise, intenzivnější práce na kodexu, hledání studijních možností, budování diecézních týmů… Nezačínáme na zelené louce. Spousta dobrého se už podařila, ale nesmíme se zastavit. Akceleroval to pontifikát papeže Františka a stále přibývá vůle i sil naplňovat jeho slova o církvi jako polní nemocnici. Pokud tento příměr bereme vážně, prvním úkolem nemocnice je ošetřovat. František to velmi důrazně dotahoval nejen gesty, ale i důsledným osobním přístupem: církev nemůžeme chápat jako neposkvrněný exkluzivní klub, kde je čistému vše čisté. Na druhé straně není dobré se na to jen s odporem dívat jako na tragédii, jakkoliv to pro osudy konkrétních obětí skutečně tragické je, ale brát to jako výzvu. My totiž můžeme a máme do těchto situací a do této nemocnice autenticky přinést Krista – lékaře všech ran, které zasadili lidé církve. Vidím v tom příležitost uzdravení i pro nás, aby církev byla opravdovým prostorem pro spásu, což musí začít minimálně tím, že to bude bezpečné prostředí. V litoměřické diecézi jsou pro „bezpečnost prostředí“ veřejností i úřady oceňované naše církevní školy – tedy zejména v oblasti šikany, která je vlastně typickým reprezentantem zneužití síly i moci nad bližním. Sám mám ve vzpomínkách, jak jsem dostával nakládačku, protože jsem nebyl dvakrát nejzdatnější sportovec. Neuměl jsem oplácet ránu ranou, bál jsem se a moc jsem si přál, abych se mohl mezi spolužáky těšit. I díky tomu vidím, jak cenná devíza takové bezpečí je.

Ochrana nezletilých a naslouchání obětem: Česká církev hodnotí dosavadní výsledky svého úsilí

Publikováno: 30. 5. v 14:36, zdroj Arcibiskupství olomoucké

V budově zdejší Cyrilometodějské teologické fakulty se jí zúčastnilo přes sedmdesát zájemců a mezi nimi také sedm biskupů Čech, Moravy a Slezska: předseda České biskupské konference (ČBK) arcibiskup Josef Nuzík i místopředseda biskup Stanislav Přibyl a biskupové Pavel Konzbul, Martin David, Tomáš Holub, Antonín Basler a Zdenek Wasserbauer. Přítomen byl rovněž generální sekretář ČBK P. Roman Czudek a apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který ve svém pozdravu zdůraznil, že církev se musí zabývat bolestí způsobenou všemi formami zneužívání a její představitelé mají morální povinnost neochvějně usilovat o spravedlnost. „Obnovení důvěry je nutnost a hledí na nás při tom celý svět,“ dodal.Biskup Wasserbauer, který dosud působil jako delegát ČBK pro ochranu obětí před zneužíváním, ve svém úvodním slově připomněl, že biskupská konference se tomuto tématu v nějaké podobě věnuje na každém svém zasedání. „Vnímavost biskupů vůči této problematice roste, stejně jako jejich nasazení v řešení těchto případů. Máme za sebou již několik důležitých kroků. Těm dalším se chceme učit i od poškozených a těch, kdo jim pomáhají. Inspiraci chceme hledat i v dalších státech, které touto bolestnou zkušeností již prošli,“ řekl.Maximální spolupráce se státemV rámci prvního tématu „Zhodnocení vývoje právní úpravy k ochraně nezletilých“ nejprve soudní vikář Interdiecézního soudu v Olomouci P. Libor Botek shrnul 10 let vývoje dokumentů, které oblast zneužívání v rámci české církve řeší. Připomněl, že ČBK zavedla oznamovací povinnost pro všechny, kteří se o spáchání nějakého skutku v této oblasti dozvěděli, už v roce 2015, tedy 4 roky před vydáním Vos estis lux mundi, kterým ji papež František stanovil pro kleriky a zasvěcené osoby v celé církvi. Postupně se stále více prohlubuje spolupráce na šetření těchto trestných činů s policií. „Orgánům činným v trestním řízení samozřejmě předáváme veškeré podklady z šetření, o které požádají. Policie ale disponuje mnohem lepšími možnostmi, jak věc vyšetřit, a o naše materiály proto často ani nestojí,“ doplnil.Státní zástupkyně Jiřina Navrátilová, která se společně s P. Botkem na přípravě a konání konference podílela, pak popsala novinky v přístupu českého trestního práva k ochraně lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Nejvýraznější změnou, platnou od ledna letošního roku, je úprava definice znásilnění: pachatelé jsou nyní odpovědní za nerespektování vůle oběti. „Ne znamená Ne“, to je nová koncepce, na které je postavena skutková podstata trestného činu znásilnění a sexuálního útoku. Nová právní úprava zlepšuje i možnost postihu případů, v nichž oběť „zamrzne“ a není schopna aktivně se bránit. Ve svém příspěvku dále upozornila na to, že se příliš často a v nepřiléhavých kontextech používá výraz „zneužívání“, což může vést k devalvaci tohoto pojmu a následně ke snížení schopnosti společnosti účinně a rychle reagovat na skutečně závažné případy.Cenné zkušenosti severních sousedů přednesla polská psycholožka Ewa Kusz, zástupkyně ředitele Centra pro ochranu dětí při Akademii Ignatianum v Krakově a členka Papežské komise pro ochranu nezletilých. Polská biskupská konference se této oblasti věnuje již od roku 2009. Od roku 2015 zde mimo jiné existuje třísemestrální postgraduální studium zaměřené na ochranu nezletilých a zranitelných, které již absolvovalo přes 150 osob. V diecézích postupně vznikají čtyřčlenné týmy, které pečují nejen o pomoc obětem, ale také usilují o prevenci a zabývají se i tím, jak pracovat s pachateli. „I když musejí odejít ze služby, pořád nám jde také o jejich spásu,“ dodala.Mlčenlivost a smlouva se Svatým stolcemDruhé téma se zaměřilo na problematiku mlčenlivosti v kontextu smlouvy se Svatým stolcem. Právník Jakub Kříž rozebral článek 4 této smlouvy a vysvětlil, že i v případě ratifikace smlouvy bude český stát právo obdobné zpovědnímu tajemství pro pastorační pracovníky uznávat pouze v rozsahu stanoveném našimi zákony, takže nemůže být zneužito v rozporu s českým právem. Náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jiří Pavlík upozornil, že z hlediska statistiky má nemožnost využít v rámci vyšetřování informace kryté zpovědním tajemstvím zcela marginální vliv. Ani v případě ratifikace smlouvy se Svatým stolcem neočekává, že by to mohlo vést ke zhoršení objasňování trestných činů. Perspektivu státu, který má nejen tuto oblast ošetřenu smlouvou se Svatým stolcem už 25 let, pak přinesl tajemník Komise Konference biskupů Slovenska pro ochranu nezletilých v církvi P. Andrej Kačmar.Na cestě k uzdraveníTřetí důležité oblasti, naslouchání obětem a jejich pomoci, pak byla věnována odpolední část konference. Uvedla ji lékařka a soudní znalkyně v oboru psychiatrie Kateřina Černeková, která mimo jiné na případech dvou pacientů představila hlavní příznaky člověka, který prožil trauma zneužití: od poruch spánku, snížení pracovního výkonu a depresí přes dlouhodobé ztráty důvěry a identity a narušení vztahů až ke sklonům k užívání drog, alkoholismu a sebepoškozování.Autentický vhled do psychiky zraněného člověka nabídlo následující vystoupení jedné z obětí. Ta v rozhovoru se svým manželem před publikem popsala manipulaci ze strany kněze, aby se dostal do její blízkosti, při níž stále více porušoval její osobní zónu a události, které následovaly. „Cítila jsem se opuštěná Bohem i lidmi – celou církví, která mi v osobě zpovědníka ještě naložila, když mě vybízel k pokání,“ uvedla a zmínila také další důsledky prožitých událostí: zdravotní problémy, omezení v práci i nákladnou terapii, na které jen těžko sháněla prostředky. „Nejvíc mi pomohla kamarádka, které jsem se nakonec dokázala svěřit, a pak i nalezení manžela, ve kterém mám oporu,“ dodala žena.Nesoudit, ale důvěřovatPomoc obětem sexuálního zneužívání (nejen) v církevním prostředí, jak ji nabízí poradna Charity Ostrava, představil její ředitel Martin Pražák. Poradna spuštěná v lednu 2023 nabízí anonymní, bezpečné prostředí a terapeutickou i právní. Počítá se s tím, že by mohla sloužit jako vzor pro budování poraden v dalších diecézích.S praktickými radami, jak citlivě přistupovat k obětem v pastorační službě, přispěl kněz a psychoterapeut P. Marek Jargus, který apeloval na to, aby se obětem dostalo přijetí, naslouchání a podpory, a aby nebyly souzeny a škatulkovány. Je třeba naučit se, jak jim v běžné pastorační péči účinně nabídnout pomoc. „Tu nejlepší školu nám nabízí náš Mistr a Pán: ten se nejprve ptal lidí, co chtějí, aby pro ně učinil, neodsuzoval je a jednal s nimi milosrdně,“ doplnil.Jak všechny předložené podněty uvést do praxe v české církvi pak představil litoměřický biskup a místopředseda ČBK Stanislav Přibyl, nově zvolený předseda Komise ČBK pro prevenci a ochranu před zneužíváním, ve které kromě něj zasedají také biskupové Pavel Konzbul, Martin David a Zdenek Wasserbauer. Zdůraznil, že vedle dosud dominantní právní roviny je nyní třeba věnovat větší pozornost také rovině terapeutické a pastorační a zabývat se víc prevencí. V praktické rovině to vše má řešit nově vznikající Centrum pro prevenci a ochranu před zneužíváním. „Mimo jiné se plánuje etický kodex a chceme se také inspirovat zkušenostmi z Polska, kde jsou o poznání dál,“ nastínil.V závěrečné diskuzi zaznělo také volání po lepší práci s farnostmi, kde ke zneužití došlo, a po supervizi kněží. Všechny příspěvky pak ocenil také hostitel, olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který mimo jiné poděkoval všem – nejen těm přítomným – obětem za odvahu o své bolestné zkušenosti mluvit. „Jste hrdinové a vaše odvaha nám pomáhá lépe se v této oblasti zorientovat a jak s vámi komunikovat,“ zmínil a dodal: „S oběťmi jsem se setkal už několikrát a pokaždé mi to otevřelo oči jiným způsobem. I když se ne vždy všechno podařilo udělat dobře, snad se může hodnotit alespoň úmysl, a ten máme nejlepší: chyby napravovat a zabránit tomu, aby se opakovaly.“foto: Univerzita Palackého, Martin Višňa

image:Image Mladí v církvi

Mladí v církvi

Všechny články >
ENTERcamp + ENTERjunior 2025: Čtrnáctidenní jízda, která mění životy

Publikováno: 12. 8. v 8:19, zdroj Biskupství českobudějovické

Jako první se uskutečnil ENTERcamp – program určený pro mladé od 16 let výše. Hlavním tématem bylo „Stávat se člověkem“ – co to znamená, proč nás Bůh stvořil, jak nás vnímá, a jak můžeme ve světě dneška žít svou víru opravdově, z hloubky a každý den. Společné modlitby, katecheze, osobní sdílení i chvíle ticha daly každému prostor znovu objevit vlastní hodnotu a poslání.Jen co se poslední účastníci ENTERcampu rozloučili, už se sjížděla nová parta – tentokrát mladší účastníci ve věku 13–15 let na ENTERjunior. Pro více než dvě třetiny z nich to byla úplně první zkušenost s tímto typem akce – a o to silnější. Hlavním tématem se stala „Highway to Heaven“, tedy „Cesta do nebe“. Skrze příběh vlastního křtu, životní křižovatky, pochybnosti i osobní vztah s Ježíšem jsme společně hledali, kudy vede naše cesta – a jak na ní nezůstat sami. Mluvili jsme o důležitosti společenství, modlitby a věrnosti v každodennosti.Během celých čtrnácti dní jsme měli čest přivítat řadu inspirativních hostů – od řeholníků a kněží po laiky, kteří se s námi podělili o své osobní příběhy víry, životní zápasy i radosti. Někteří přinesli hluboké katecheze, jiní prosté svědectví, které však dokázalo zasáhnout srdce.Každodenní program se odehrával ve kmenech – menších skupinkách, kde se Entříci učili spolu komunikovat, přemýšlet nad duchovními tématy, modlit se i hrát hry. Vznikaly nová přátelství, důvěra a nezapomenutelné vzpomínky. Ať už šlo o večerní adoraci, tematické hry v přírodě nebo ranní rozcvičky – každý den byl jiný, a přitom krásně propojený.ENTERcamp a ENTERjunior 2025 byly nejen dvě samostatné akce. Byly to dva týdny, které pro mnohé znamenaly nový začátek. Obnovenou víru, nové přátele, povzbuzení na cestu. A pro nás organizátory velké díky – že Bůh i letos jednal. A věříme, že bude i dál.Na tomto místě chceme z celého srdce poděkovat všem, kteří jakkoliv přiložili ruku k dílu – od Patronů, Starců, kuchařů, řečníků, zdravotníků, kavárníků, kapele, artu a techniků až po ty, kteří nám pomohli modlitbou nebo třeba jen úsměvem v pravý čas. Bez vaší ochoty, nasazení a služby by to jednoduše nebylo možné. Díky vám se tyto týdny mohly stát tak silným a požehnaným zážitkem pro stovky mladých lidí.Děkujeme. A těšíme se na vás zase za rok!Text: Veronika Vaňková

Absolventský Velehrad očekává stovky účastníků z celé ČR

Publikováno: 11. 8. v 14:50, zdroj cirkev.cz

Téměř čtyři stovky mladých pracujících (především absolventů vysokých škol) z celé České republiky se sejdou ve dnech 14. až 17. srpna na slováckém Velehradě, aby společně hledali rovnováhu mezi osobním životem, prací a vírou. Absolventský Velehrad, který se koná každé dva roky a má více než desetiletou tradici, nabídne účastníkům bohatý program. „Chceme dát prostor pro setkávání mladým, kteří už mají dokončená studia, pracují, ale ještě nezaložili rodiny nebo nenašli životního partnera,“ uvádí vedoucí organizačního týmu Anežka Zavadilová. „Letos jsme se zaměřili na hledání rovnováhy v různých oblastech našeho života. Čtvrtek bude zaměřen na duchovní život, pátek na psychiku, sobota na tělesno a neděle na sociální život,“ dodává Zavadilová.Absolventský Velehrad zahájí ve čtvrtek 14. srpna ve 20 hodin mší svatou pomocný biskup královéhradecký Prokop Brož. Mši svatou v pátek 15. srpna bude od 18 hodin sloužit pomocný biskup olomoucký Antonín Basler a hlavním celebrantem sobotní mše svaté bude P. Antonín Hráček, který má na starosti pastoraci vysokoškoláků. Závěrečnou mši svatou v neděli 17. srpna od 12 hodin bude slavit novokněz P. Dominik Norbert Smeja. Všechny bohoslužby jsou otevřené veřejnosti.Čtyřdenní program zahrnuje duchovní zastavení, inspirativní přednášky a diskuse, sportovní aktivity či kulturní vyžití. Mezi hosty bude např. P. Pavel Pola OCD, který pohovoří o Modlitbě a solidaritě v těžkých časech, Petr Havlíček se zaměří na téma Rovnováha v sobě a v jídle a Jakub Železný nabídne workshop na téma Mluvený projev a prezentování. Tečkou sobotního večera bude koncert big bandu Factorial! Orchestra z Hradce Králové, který zahraje známé hity v aranžmá funku, popu a jazzu. Koncert začne ve 20 hodin před základní školou na Velehradě a je přístupný široké veřejnosti.Více o Absolventském Velehradě (včetně podrobného programu) se dozvíte na webu www.absolventskyvelehrad.cz.

Arcibiskup ze Sydney: Relikvie světců nejsou jen "katolickou podivností"

Publikováno: 5. 8. v 14:55, zdroj cirkev.cz

Římskou baziliku Santa Maria sopra Minerva do posledního místa zaplnili mladí poutníci, aby se mohli pomodlit před neporušeným tělem bl. Piera Giorgia Frassatiho, italského laika z 20. století, jehož tělo bylo 60 let po jeho smrti nalezeno neporušené, což je považováno za zázrak. „Je to zvláštní věc, že katolíci tak ctí své mrtvé a ostatky mrtvých,“ uvedl arcibiskup Fisher ve své homilii. „Jednou se mě moderátor v rádiu zeptal: ‚Co to katolíci mají s těmi kostmi?‘ Vysvětlil jsem mu, že relikvie světců jsou svátostné: Bůh skrze ně uděluje milosti uzdravení a síly, díky přímluvě svých věrných, o jejichž relikvie se jedná.“„Prostřednictvím ‚této katolické věci s kostmi‘ uctíváme osobu, kterou byla, a těšíme se na osobu, kterou se jednou stane, ale již očištěná, obnovená, oslavená. Uctíváním ostatků našich milovaných a zejména svatých vyznáváme svou víru ve svatou katolickou církev a společenství svatých, ale také ve vzkříšení těla a věčný život!“ „Když byly ostatky Piera Giorgia převezeny ze hřbitova v Pollone do turínské katedrály, zjistilo se, že jeho tělo zůstalo i po 60 letech neporušené,“ uvedl aricibsikup Fisher. „Tímto zázračným zachováním těla po tak dlouhé době nám Bůh chtěl sdělit něco důležitého o čistotě tohoto neposkvrněného muže, o významu života v těle a o slibu vzkříšení pro nás pro všechny.“Arcibiskup Fisher také vzpomněl na to, když bylo Frassatiho tělo převezeno do Sydney na Světové dny mládeže v roce 2008. „Mít možnost znovu sloužit mši svatou u jeho rakve je opravdovým privilegiem,“ uvedl a přivítal Frassatiho neteř Wandu Gawronskou, která sehrála klíčovou roli při šíření příběhu svého strýce do celého světa.Arcibiskup Fisher popsal Frassatiho také jako někoho, kdo ukázal, že víra může být zábava. „Horolezectví nebo lyžování, studium nebo společenský život – to vše může být apoštolát,“ dodal.Závěrem vyzval mladé lidi, aby prosili bl. Piera Giorgia Frassatiho o přímluvu za odvahu a jasnost ve svém povolání. „Pros Pier Giorgia, aby se přimlouval za moudrost ohledně tvého povolání, za odvahu přijmout ho a za svatou radost z rozkvětu v tomto povolání v nadcházejících letech." Po bohoslužbě nesli dominikánští mniši Frassatiho rakev slavnostním průvodem střední uličkou baziliky. Venku se poutníci seřadili na schodech a mávali, když se vozidlo s Frassatiho tělem vydávalo na osmihodinovou cestu zpět do Turína, kde bude opět uloženo do jeho hrobu, který se nachází v místní katedrále.Blahoslavený Pier Giergio Frassati, který zemřel v roce 1925 ve věku 24 let, již dlouho inspiruje mladé katolíky svou hlubokou zbožností, láskou vůči chudým i k přírodě. Proslul svým výrokem: „Žít bez víry není život, ale pouhé přežívání.“ Jeho svatořečení se uskuteční 7. září společně s Carlo Acutisem.Zdroj: CNA, redakčně upraveno

Mohlo by vás zajímat

image:Image Náramek kožený - medailka Benedikt, černý

Náramek kožený - medailka Benedikt, černý

Masivní kožený náramek se šňůrkou a kovovou medailkou sv. Benedikta.

image:Image O Boží moci II.

O Boží moci II.

Tomáš Akvinský

Druhý díl překladu Disputovaných otázek O Boží moci (De potentia) přináší otázky 3 a 4, které se zabývají problematikou stvoření. Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89.

image:Image Křest a iniciace

Křest a iniciace

První rok přípravy na jubileum 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje, věnuje odborný seminář Katedry pastorální a spirituální teologie svátosti křtu, a to v pěti základních tématech: Boží slovo při udílení svátosti; pastorační analýza udílení svátosti; slavení křtu; ekumenické a mezináboženské aspekty a spiritualita křtu.

image:Image Apofthegmata III.

Apofthegmata III.

Třetí svazek první úplné české edice proslulých »apofthegmat«, výroků a příběhů připisovaných starým poustevníkům v Egyptě, kteří žili převážně ve 3. až 5. století po Kristu (například abba Antónios/Antonín, Makarios z Alexandrie, Mojžíš, Poimén, Sisoés). Tyto krátké texty — někdy jednoduché příběhy, jindy malé novely nebo i úryvky kázání, nebo naopak jen prosté příkazy v několika slovech — formovaly po staletí duchovní život na Východě i na Západě, a to nejen duchovní život mnichů a mnišek, ale všech věřících: jejich obsah se v kázáních, příručkách i radách o duchovním životě všeobecně rozšířil. Některý poustevník byl prostý a jeho rada je jednoduchá, jeho životní příklad až drsný; jiný býval dvořanem a i do jeho pouštního života se dostala jakási dvorská noblesa, s níž prchal před světem. Některé výroky jsou svázány se svým prostředím tak pevně, že je čteme jen jako informaci o tom, jak »to tehdy bylo«; jiné však jakoukoliv časovost postrádají a znějí nám překvapivě dnešně. Teprve jejich soubor dává tušit vitalitu a východiska mnišského hnutí.//Třetí svazek obsahuje kapitoly o lásce, o jasnozřivých, o starcích, kteří dělali znamení, o ctnostném způsobu života různých otců; na závěr jsou uvedeny výroky těch, kdo dosáhli stařecké zralosti.

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou