English
Vlčí doupě a „Jak na to“: Anděl strážný
Publikováno: 5. 10. v 13:32, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Oficiální stránky České biskupské konference, společenství biskupů římskokatolické a řeckokatolické církve v České republice
Více informacíDnes, 3. října 2024, slaví své 85. narozeniny František Radkovský, emeritní biskup plzeňský. Vyprošujeme mu mnoho zdraví a Božího požehnání. Děkujeme Bohu za dar jeho života, za službu církvi a plzeňské diecézi. František Radkovský se narodil 3. října 1939 v Třešti na Jihlavsku. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Telči začal v roce 1957 studovat na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializoval se na matematicko
Papež František jmenoval PhDr. Jaroslava Šturmu rytířem Řádu svatého Řehoře Velikého. Ocenění převzal 28. září z rukou Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa pražského, v závěru mše svaté při Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi. "Svatý otec oceňuje svědectví hluboké žité víry, kterou je prodchnuta jeho profesní činnost psychologa, jenž intenzivně působí ve službě ochrany lidského života a ve prospěch zdravého rozvoje nezletilých," zaznělo
Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví se připojují k iniciativě Federace židovských obcí v ČR a společně vyjadřují solidaritu s památkou obětí a rukojmími, kteří byli zavražděni a uneseni hnutím Hamás 7. října 2023. V den tohoto tragického výročí, 7. října 2024, se v 19 hodin rozezní zvony na kostelích, kaplích a modlitebnách po celé ČR jako vzpomínka na oběti, ale i jako výzva k míru ve Svaté zemi. Během útoku spáchaným teroristick
Publikováno: 5. 10. v 13:32, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Publikováno: 5. 10. v 8:10, zdroj Biskupství královéhradecké
Životní dráha opata Tajovského zrcadlí dramatické události, jimiž česká společnost během 20. století prošla. Ve svých vzpomínkách Tajovský zachycuje i řadu osobností, které potkal – ať už to byl Jakub Deml, Josef Florian, Jan Zábrana, Josef Beran, Jan Masaryk, Dominik Pecka, Josef Toufar, Jan Zahradníček, Bohuslav Reynek, Suzanne Renaud, Jan Zrzavý, Anastáz Opasek, Josef Zvěřina, Václav Renč, Pavel Tigrid či Václav Havel, ale také třeba Gustáv Husák. Jeho vzpomínky přinášejí jak cenná svědectví, tak varování budoucím generacím. Když se ho po pádu komunismu jeden z novinářů zeptal, zda odpustil svým trýznitelům z 50. let, odpověděl: „Odpustil jsem úplně všem. Odpouštíme totiž ze srdce, ale v paměti nám minulost zůstává, abychom v budoucnosti už nedopustili návrat takového zla.“ Opat Tajovský zemřel ve zdech svého milovaného kláštera na den přesně půl století poté, co se v Číhošti za zády P. Toufara pohnul křížek.Kniha bude představena v Havlíčkově Brodě na knižním veletrhu.
Publikováno: 5. 10. v 8:08, zdroj Biskupství brněnské
Koncerty, přednášky, společná setkání, besedy, workshopy, biblické hodiny nebo modlitební společenství - to všechno sice pastorační veletrh v jednom dni nenabídne - o všem ale může být v rámci jeho programu řeč. Cílem říjnového setkání má být sdílení inspirace k pastoračním projektům a vzájemné povzbuzení v jejich organizaci.Mottem akce je “Církev bude radostná tehdy, když bude hlásat a žít evangelium”. K evangelijní radosti vybízí i biskupský vikář pro pastoraci Pavel Šenkyřík: “Každý, kdo je ve farnosti aktivní, ví, že je to dřina i radost zároveň. Společnou platformou chceme podpořit hlavně víru v to, že i zdánlivě nerealizovatelné projekty můžou najít cestu k uskutečnění. Setkání rozhodně není určeno jenom pro členy pastoračních rad farností, ale pro každého, kdo má nápady a chuť se zapojit,” vysvětluje Pavel Šenkyřík.Setkání proběhne v budově Biskupského gymnázia v Brně 19. října od 9 do 17 hodin. V rámci přednáškového dopoledne vystoupí kněz a spisovatel Petr Karas nebo Daniel Vicha, biskupský vikář pro pastoraci, vzdělávání a evangelizaci ostravsko-opavské diecéze. Součástí programu bude mše svatá s biskupem Pavlem Konzbulem, řada podnětných workshopů a taky procházka po stáncích z farností a společenství s prezentací jejich aktivit. “Bez toho, aby byla církev živá a otevřená pro nově příchozí, naše snažení nedává smysl. Chceme v rámci veletrhu podpořit všechny, kdo mají chuť věci rozhýbávat a komu není dění v jeho/její farnosti nebo děkanátu jedno,” dodává biskup Pavel Konzbul.Na akci je nutné se zaregistrovat do 13.10. pomocí tohoto odkazu ZDE
Publikováno: 4. 10. v 15:14, zdroj Biskupství českobudějovické
„Dnešní mše svatá bude sloužena za policisty – generální vikář bude sloužit za živé policisty a já za zesnulé,“ oznámil v úvodu slavnostní bohoslužby R. D. Mgr. Šimon Stančík, vlachobřezský farář a otec myšlenky uspořádat Svatomichaelskou slavnost s prachatickou policií. Otec Šimon přivítal hlavního celebranta mše svaté Mons. ThLic. Davida Henzla, generálního vikáře českobudějovické diecéze a oba policejní kaplany – plukovníka ThDr. Mgr. Jiřího Ignáce Laňku, Ph.D. a poručíka Mgr. Grzegorze Řehoře Żywczoka ze Starokatolické církve. Přivítal i vzácné hosty z řad policistů: brigádního generála Mgr. Tomáše Kubíka, náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování; brigádního generála Mgr. Luďka Procházku, ředitele krajského ředitelství policie Jihočeského kraje; plukovníka Ing. Pavla Bártíka, ředitele Územního odboru Prachatice Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje a spolu s nimi i všechny přítomné policisty, místostarostu Prachatic Ing. arch. Jakuba Nepustila a starostku Vimperka Ing. Jaroslavu Martanovou. Generální vikář David Henzl v homilii řekl: „Velmi si vážím práce policistů, kteří se snaží pomáhat a chránit. Aby mohl člověk pomáhat a chránit druhé, potřebuje k tomu notnou dávku odvahy. Musí být člověkem, ve kterém není lsti, jak jsme o tom četli v evangeliu v případě Natanaela. Musí být spravedlivý a dávat každému, co mu patří. Co náleží člověku, dává člověku, co náleží Bohu, dává Bohu. Člověk, který je spravedlivý, dokáže unést nejen sám sebe, ale i ty druhé, protože měří a váží, protože rozlišuje. Neunáhluje se, nepodléhá vášním. Víme, že to není vůbec jednoduché. Prosíme Boha, archanděly a anděly o pomoc, a zvláště svatého Michaela o to, aby nás chránil v boji proti zlobě a úkladům nepřátel. Když se takto modlíme upřímně, můžeme si být jisti, že se nám takové ochrany dostává a vyvarujeme se mnohých pádů.“
Publikováno: 4. 10. v 15:06, zdroj cirkev.cz
„Po svém návratu do Říma zahájím proces blahořečení krále Baudouina,“ řekl papež, zatímco dav propukl v jásot a potlesk. František dále Baudouina označil za muže víry, který slouží jako příklad pro dnešní vůdce. Požádal také belgické biskupy, aby se „angažovali“ v prosazování Baudouinovy kanonizační kauzy. Kdo je tedy tento belgický král, který se, pokud papež dosáhne svého, může stát dalším katolickým panovníkem, který bude prohlášen za svatého? Seznamte se s králem Baudouinem, který se raději vzdal své pozemské koruny, než aby se podílel na zabíjení nenarozených dětí.Baudouin se narodil v roce 1930 na belgickém zámku Stuyvenberg. Jeho život byl od mládí poznamenán těžkostmi. Jeho matka, královna Astrid, zemřela při autonehodě, když mu byly pouhé čtyři roky a ve 14 letech se i s rodinou dostal do zajetí nacistických okupantů. Po válce přinutily revoluční síly v zemi jeho otce Leopolda III. abdikovat ve prospěch svého syna, což pro Baudouina znamenalo převzít trůn. Během jeho vlády v letech 1951-1993 zaznamenala Belgie, i celý svět, období intenzivních sociálních, politických a náboženských otřesů. Navzdory všem těmto změnám vykonával Baudouin své povinnosti s naprostou oddaností své zemi a katolické víře a sloužil jako jeden z mála sjednocujících faktorů v zemi, za což byl svým lidem milován. V roce 1960 se oženil se zbožnou katoličkou, princeznou Fabiolou de Mora y Aragon. Ačkoli Baudouin velmi toužil být otcem, královský pár nikdy neměl děti; královna Fabiola během manželství pětkrát potratila. Přesto si Baudouin i Fabiola zachovali hlubokou víru v Boha. Manželé nacházeli sílu v eucharistii a podle svědectví kaplana belgického soudu spolu denně navštěvovali mši svatou. Baudouin a Fabiola byli velkými propagátory víry, zejména katolického charismatického hnutí. Jejich svědectví ostře kontrastovalo s obecným odklonem Belgie, Evropy a Západu od křesťanství směrem k sekularismu.V roce 1990 vykonali Baudouin a Fabiola pouť do Svaté chýše v italském Loretu. Během ní prosili Pannu Marii o odvahu bojovat proti novému belgickému zákonu legalizujícímu potraty, který se v té době projednával. Jen o několik měsíců později belgický parlament schválil zákon legalizující potraty do 12. týdne těhotenství. Baudouin měl jako král povinnost podepisovat všechny nové zákony. Tento však podepsat odmítl. S odvoláním na své katolické přesvědčení a vlastní neschopnost mít děti Baudouin informoval vládu, že zákon nemůže a nechce podepsat. Ve zprávě belgickému premiérovi Wilfriedu Martensovi Baudouin své rozhodnutí vysvětlil slovy: „Obávám se, že tento zákon přispěje k citelnému snížení úcty k životu těch nejslabších z nás.“ Toto rozhodnutí vyvolalo značný politický odpor a uvrhlo zemi do ústavní krize.V reakci na kritiku Baudouin napsal: „Vím, že jsem si tímto jednáním nezvolil snadnou cestu a že riskuji, že mě mnozí spoluobčané nepochopí. Těch, kteří mohou být mým rozhodnutím šokováni, se ptám: Je správné, že jsem jediným belgickým občanem, který je nucen jednat proti svému svědomí v tak zásadní oblasti? Je svoboda svědomí posvátná pro každého kromě krále?“ Martens nakonec vymyslel kompromis, v němž Baudouin souhlasil, že se prohlásí za nezpůsobilého vládnout, aby vláda mohla provést demokratický proces potřebný k přijetí zákona. Dne 3. dubna 1990 byl Baudouin se svým souhlasem sesazen z belgického trůnu, protože odmítl podepsat zákon o potratech. Vzhledem k jeho obrovské popularitě mu však parlament o pouhých 36 hodin později, 5. dubna, korunu vrátil.Dne 31. července 1993 Baudouin ve věku 63 let zemřel na infarkt. Opět stmelil zemi, když občané po celé Belgii truchlili nad jeho odchodem. Vládl nepřetržitě 42 let s výjimkou oněch 36 hodin v roce 1990. Papež Jan Pavel II. ocenil Baudouina při generální audienci v roce 1995, kdy řekl, že „byl velkým strážcem práv lidského svědomí, připraveným hájit Boží přikázání, zejména páté přikázání: ‚Nezabiješ‘, zvláště s ohledem na ochranu života nenarozených dětí“.O uplynulém víkendu navštívil papež František v doprovodu současného belgického krále Filipa a královny Matyldy královskou hrobku u Panny Marie v Laekenu v Bruselu, kde se modlil před Baudouinovou hrobkou. Podle Vatikánu František ocenil Baudouinovu odvahu, že se rozhodl „opustit své místo krále, aby nepodepsal vražedný zákon“. S odkazem na zákon, který se v současné době v Belgii projednává a který má dále rozšířit potraty, Tisková kancelář Svatého stolce uvedla, že „papež vyzval Belgičany, aby k němu [Baudouinovi] vzhlíželi v této době, kdy se stále tvoří zločinné zákony“. Vzhledem k tomuto a dalším zákonům, konfliktům a bojům po celém světě František vyjádřil naději, že Baudouinův „příklad muže víry osvítí ty, kteří vládnou“.Zdroj: CNA, redakčně upraveno
Publikováno: 4. 10. v 10:57, zdroj cirkev.cz
V době válečného napětí na Blízkém východě, na Ukrajině a v řadě konfliktů, které sužují národy Afriky, vyzval papež František celou církev k modlitbám a postu za mír ve světě. 6. října se bude modlit růženec za mír v bazilice Panny Marie Sněžné, kam pozval také delegáty shromážděné ve Vatikánu v rámci Synody o synodalitě. „Při této příležitosti vás také žádám, abyste se ke mně připojili. Následující den, 7. října, vás vyzývám k prožití Dne modlitby a půstu za mír ve světě," zněla výzva papeže Františka při mši svaté u příležitosti zahájení biskupské synody v úterý 2. října. 7. října 2024 si připomínáme smutné první výročí teroristického útoku Hamásu v Izraeli. V den tohoto výročí se v 19 hodin rozezní zvony na kostelích, kaplích a modlitebnách po celé ČR jako vzpomínka na oběti, ale i jako výzva k míru ve Svaté zemi.„ČBK se obrací na duchovní správce, aby zajistili, že se v pondělí 7. října v 19 hodin rozezní kostelní zvony, jako symbol připomínky obětí, ale také výzva k zastavení války ve Svaté zemi,“ říká P. Roman Czudek, generální sekretář ČBK.
Publikováno: 3. 10. v 14:22, zdroj cirkev.cz
„Rádi bychom hned na začátek uvedli, že na základě dosud provedené analýzy - která bere v úvahu i práci dvou komisí zřízených papežem Františkem ohledně ženského diakonátu - dikasterium soudí, že stále není prostor pro pozitivní rozhodnutí magisteria ohledně přístupu žen k diakonátu, chápanému jako stupeň svátosti svěcení,“ uvedl ve středu Fernández, prefekt Dikasteria pro nauku víry. Studie provedené v posledních měsících však podle kardinála Fernandéze ukázaly obzvláště zajímavý směr, a sice hloubkovou analýzu profilu některých žen, které v minulé i nedávné historii měly skutečnou autoritu a vykonávaly skutečnou moc ve službě poslání. (Text celého dokumentu těchto komisí je v příloze).O situaci východních církví, o jejich vztahu k římskokatolické církvi promluvil v synodní aule kardinál Gugerotti. Upozornil, že většina těchto společenství žije ve válkou zasažených regionech. Proto dnes bojují o přežití. V důsledku migrace mají některé z nich již více věřících v diaspoře než ve svém domovském regionu. Potřebují proto zvláštní pomoc celé církve, aby neztratily svou identitu a nebylo s nimi zacházeno jako s jakýmsi folklórem.Práci pracovní skupiny, která se zabývala biskupskou službou, dominovala otázka výběru kandidátů na nové biskupy. Biskup Felix Genn hovořil zejména o očekáváních Božího lidu v tomto ohledu. Poznamenal, že jde o „větší transparentnost, větší pozornost a respekt k realitě místní církve a větší zapojení místní církve do výběru kandidátů. Je nutné vyhnout se podezření z intrik a skutečně žít realitu synodální a misijní církve,“ dodal biskup Münster.Jedna z pracovních skupin se zabývala rozlišováním sporných doktrinálních, pastoračních a etických otázek. „Epochální krize, v níž se nacházíme, stejně jako dosavadní synodální cesta, vyžaduje konverzi myšlení, reformu praxe ve věrnosti Ježíšovu evangeliu v rozmanitosti mnoha kontextů, v nichž se ztělesňuje,“ řekl při představování výsledků práce P. Carlo Casalone SJ. Zdůraznil, že to, co je dnes zapotřebí, je obnova způsobu, jakým přijímáme Tradici, „poslušným nasloucháním jak tomu, co bylo od počátku, jak říká první list Janův, tak tomu, co se děje v dnešním historickém okamžiku“.Celkem byly na první generální kongregaci představeny zprávy deseti pracovních skupin, kanonické komise a zvláštní zpráva afrických biskupů o polygamii. Mimo jiné se hovořilo o situaci chudých, misii v digitálním světě, kněžské formaci, vztahu biskupa a řeholních kongregací, roli apoštolských nunciů a ekumenismu.Zdroj: Vatican News - polská sekce, CNA, redakčně upraveno
Publikováno: 3. 10. v 11:02, zdroj cirkev.cz
Ve svém projevu při zahájení druhého zasedání 16. řádného shromáždění biskupské synody se papež František zamyslel nad cestou církve od jejího vzniku v roce 2021.Na úvod připomněl účastníkům, že církev je neustále na cestě, která odráží poslání, jež Bůh před svůj lid staví od dob apoštolů, a zdůraznil, že posláním církve je přinášet mír prostřednictvím hlásání Ježíše Krista.Při úvahách o úloze Ducha Svatého papež připomněl, že „Duch Svatý ohýbá tvrdohlavé srdce a vůli, rozpouští zmrzlé, zahřívá chladné a vede kroky, které bloudí“. Zdůraznil, že je stále přítomen, zejména ve chvílích smutku a zoufalství, kdy lidstvo čelí pokušení beznaděje a rozdělení. „Duch Svatý stírá naše slzy a utěšuje nás, protože nám zprostředkovává Boží dar naděje,“ dodal Svatý otec.Papež František poté hovořil o pokoře, která je nutná k tomu, abychom si uvědomili vlastní potřebu odpuštění. Odkázal na kající vigilii, která se konala v úterý 1. října večer a při níž shromáždění zakusili milost smíření. „Odložili jsme svou pýchu a domýšlivost, které máme, když si představujeme, že jsme lepší než ostatní. Stali jsme se ve skutečnosti pokornějšími?“ zeptal se a popsal proměňující sílu Ducha Svatého jako ohně, který v nás rozněcuje lásku a jásot. Lásku tak silnou, že obejme celé lidstvo bez rozdílu. „Je to proto, že Bůh vždycky objímá všechny,“ řekl papež a poté připomněl potřebu neustálého odpuštění. Vyzval účastníky, aby zrcadlili nekonečné Boží milosrdenství, a vyzval je, aby „vždy odpouštěli druhým, protože připravenost k odpuštění se rodí z naší vlastní zkušenosti, že nám bylo odpuštěno“.Když pak papež František hovořil o synodálním procesu, řekl, že nejde jen o momentální událost, ale o nepřetržitou cestu, na níž se církev učí lépe porozumět sama sobě a rozpoznávat nejúčinnější způsoby, jak plnit své poslání. Synodální shromáždění označil za „pluralitní subjekt“, v němž biskupové, laici, kněží a zasvěcení muži a ženy spolupracují ve službě Božímu milosrdenství.Při zdůrazňování významu laické účasti na synodálním procesu papež František vysvětlil, že přítomnost laiků na shromáždění nesnižuje autoritu biskupů. Spíše posiluje vztahovou povahu církve a zdůrazňuje potřebu spolupráce. „Nikdo nedojde spásy sám,“ zdůraznil papež.Papež František se také odvolal na moudrost svatého Pavla VI, který v roce 1965 biskupskou synodu ustanovil. Synodu označil za proces neustálého učení, který je odrazem poslání církve obnovovat se Duchem Svatým a usilovat o naplnění Božího plánu.Na závěr svého proslovu papež František vyzval všechny účastníky, aby zůstali otevření působení Ducha Svatého, kterého označil za jistého průvodce a utěšitele církve.„Tuto cestu podnikáme společně s nadějí, pokorou a důvěrou v Pána,“ uzavřel papež.Zdroj: Vatican News, anglická sekce
Publikováno: 15. 9. v 7:05, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Ještě před jeho zahájením slavil arcibiskup Josef Nuzík mši svatou s farníky v bazilice a i zde na bolest spojenou se zneužitím poukázal. „O dnešním svátku si chceme připomenout, že bez kříže by nebylo vykoupení a že Kristův kříž má sílu nést všechny naše bolesti – nejen ty běžné, které potkávají každého z nás, ale také skrytou, a přitom velikou bolest těch, kdo se setkali se zneužíváním,“ řekl v úvodu bohoslužby.V homilii pak zmínil i současnou povodňovou hrozbu. „Viditelné události, v tyto dny hlavně stav vody nebo předpověď počasí, nás dokážou zaměstnat. Tím spíš ale někdy potřebujeme upřít pozornost také na to, co vidět není – dnes zejména na bolest zneužití, kterou nejen v církvi někteří zažili,“ zdůraznil olomoucký arcibiskup a pokračoval: „Je bolestné, když někdo nezvládá svou úlohu v rodině, že spolu nemluví sestra s bratrem, otec se synem. Mnohem větší bolest ale působí, když někdo selže ve své duchovní úloze vést svěřené lidi.“Prosba nejen za oběti zneužívání, ale také za pachatele tohoto zla i za představitele církve, aby se k těmto skutkům stavěli čelem, pak provázela také adoraci, kterou samotné setkání začalo, a kaplí v budově Stojanova gymnázia rezonovala jak při hlasitých prosbách přednášených před Nejsvětější svátostí, tak v tichu doprovázeném jen šuměním vytrvalého deště za okny.Důvěra a respekt k hranicím druhéhoV následné diskuzi s těmi, kdo k ní přijali pozvání, pak olomoucký arcibiskup odpovídal například na dotaz, jaká péče se věnuje bohoslovcům v kněžském semináři, aby odsud vycházeli zdraví lidé, a jaká pozornost se kněžím nabízí po vysvěcení. „S kandidáty já i představení semináře mluvíme už ve chvíli, kdy do semináře chtějí teprve vstoupit, a pravidelné rozhovory se pak konají po celou dobu formace,“ shrnul arcibiskup Nuzík a doplnil, že další kontakt s knězem se udržuje také po vysvěcení: během kaplanské služby má vždy vedle sebe zkušenějšího spolubratra, se kterým může problémy řešit, a probíhají i pravidelné vizitace farností. „K rozhovoru jsou ale potřeba dva: jeden, který naslouchá, a druhý, který o svých problémech chce mluvit. Pokud se kněz zabydlí v představě, že má moc a může ji libovolně použít, je to špatně,“ dodal.Řeč přišla také na existující pravidla a směrnice týkající se prevence zneužívání. Přítomní se přitom shodli na tom, že žádná pravidla nemohou pomoci ve všech případech, a někdy dokonce brání v běžném kontaktu i životě církve. „Samotné by se mi třeba nelíbilo to, že bych se měla zpovídat mimo zpovědnici, lidem na očích, protože někdy je lepší mluvit s knězem skutečně v soukromí,“ uvedla jedna z účastnic a dodala: „Samotná nařízení nevyřeší všechno, mnohem důležitější je důvěra, respekt k hranicím druhého a vědomí, že když se mi něco nelíbí, mohu kdykoli odejít.“Právě tak je podle účastníků nutné přistupovat i k faktu, že každý člověk má hranice nastaveny jinak: pro někoho běžné poplácání po ramenou jiný vnímá jako chování za hranou. „Pro mě je jednoduchým kritériem otázka, zda by dotyčný tento čin udělal i veřejně: pokud ano, není v něm nic špatného,“ uvedla jedna z účastnic. „Michel Quoist v jedné své knize píše: I kněz může podat ruku ženě, nesmí ji ale podržet,“ doplnil arcibiskup Nuzík. Více než hodinové povídání pak uzavřel nabídkou na soukromý rozhovor, kterého někteří využili.Služby, které církvi našich dnů chybějíTaké toto třetí setkání v řadě – po loňském setkání na Velehradě a březnovém v Kroměříži – podle arcibiskupa Nuzíka ukázalo, že lidé, kteří byli oběťmi zneužívání nebo se s ním setkali ve svém okolí, chtějí o těchto věcech hovořit. Úkolem církve je pak vytvořit pro ně prostor a naslouchat jim. „Pokaždé se vyjeví nějaké nové téma: na jaře v Kroměříži jsme se hodně věnovali procedurálním záležitostem, dnes jsme víc hovořili o osobních hranicích každého člověka nebo o formaci kněží,“ shrnul své bezprostřední dojmy ze setkání.Nabízet i nadále tento prostor v rámci olomoucké arcidiecéze je podle něj důležité také proto, že ve společné diskuzi i v soukromých rozhovorech se vyjevují ještě jiná témata, se kterými se lidé chtějí svěřovat, ale nevědí, za kým se vydat. „Odkrývají se zde také jiné bolestné otázky, jako je zneužívání v manželství nebo závislost na pornografii. Je dobře, že při těchto setkáních nacházíme další oblasti, na které je dobré se zaměřit, další služby, které církvi našich dnů chybějí, ale kde by také měla být schopná pomáhat,“ dodal.Mezi konkrétními návrhy, které z letošního velehradského setkání vzešly, pak zmínil nabídku členů již existujícího modlitebního společenství. „Nabízejí, že by se modlili za všechny oběti i další lidi, kteří se se zneužíváním setkali, a protože jsou v kontaktu také s odborníky na tuto oblast, doprovodili by svou modlitbu i nabídkou odborné pomoci postavené na ekumenické bázi. Taková služba je velice potřebná, a proto s nimi o tom budu dále jednat,“ uzavřel arcibiskup Nuzík.
Publikováno: 6. 9. v 15:56, zdroj cirkev.cz
Stejně jako loni, i letos, jsou ke mši svaté v předvečer svátku Povýšení svatého Kříže a Panny Marie bolestné zváni všichni, kteří se setkali s jakýmkoli způsobem zneužívání v církvi, v rodině, na pracovišti či kdekoli jinde. Po mši svaté bude možnost hodinové adorace a případného osobního rozhovoru. „S pokorou a soucitem zvu všechny, kdo se v nějaké podobě setkali se zneužíváním.Jejich hlas a jejich příběh si zaslouží být slyšet,“ říká biskup Zdenek Wasserbauer, který má oblast ochrany před zneužíváním na starosti v rámci České biskupské konference. Pozvánka v příloze.
Publikováno: 5. 9. v 13:06, zdroj Arcibiskupství olomoucké
„Uzdravení z tak bolestných prožitků si mnohdy žádá delší čas, a proto vidím jako důležité v těchto setkáních pokračovat: dát lidem možnost, aby v diskrétní prostředí a bez obav sdíleli své bolesti a zkušenosti, a také do uzdravujícího procesu společně pozvat Boha,“ říká arcibiskup Nuzík.Program v prostorách Stojanova gymnázia Velehrad (vstup v jihovýchodním rohu nádvoří před bazilikou) začne v 9.45 smírnou adorací ve školní kapli. Od 10.30 pak následuje setkání s arcibiskupem: nejprve společné a posléze i s možností soukromého rozhovoru. Již v 9.00 je přitom možné se zúčastnit mše svaté, kterou bude arcibiskup Josef Nuzík slavit v bazilice společně s celou farností.
Publikováno: 5. 10. v 13:32, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Publikováno: 27. 9. v 10:32, zdroj Diecéze ostravsko - opavská
Původně měli ministranti stoupat z Krnova na Cvilín a tam slavit společnou mši s biskupem Martinem Davidem. Tento koncept se odkládá do budoucna. Nejstarší ministranti ale o program nepřijdou a mohou se vypravit pomoct. Sobotní den s nimi prožije i biskup Martin David a na závěr budou slavit společnou mši svatou.Místo pomoci bude určeno a koordinováno Charitou podle aktuální potřeby. Zde jsou základní informace:1. Přesný druh činností se určí podle aktuální potřeby. Vezměte si s sebou pracovní oblečení a rukavice.2. Časy a místa srazu budou zveřejněny později podle aktuálních potřeb v zasažených oblastech.3. Bezpečnost účastníků bude zajištěna pracovníky Charity Ostrava.4. Přihlásit se můžete nejpozději do pátku 4. října 2024 ve formuláři zde: https://forms.gle/vNsYctuNv9nuEcTa8 . Pro další informace kontaktujte P. Václava Rylka, kaplana pro ministranty na emailu vrylko@doo.cz nebo na telefonu 604 358 976.Srdečně zváni jsou také kněží, aby se vydali pomoct po boku svých ministrantů.Další informace brzy přibudou na webu: ministranti.doo.cz.
Publikováno: 24. 9. v 12:09, zdroj cirkev.cz
Národní ředitelka ACN (UK) Caroline Hullová uvedla, že charita „doufá, že se jí podaří překonat loňský rekord, kdy se růženec za mír modlilo 1 039 628 dětí na celém světě“. Dodala: „Rádi bychom vyzvali všechny naše přátele a dobrodince zde ve Spojeném království i mimo něj, aby povzbudili všechny děti, které umějí růženec, aby se připojily k této mocné iniciativě inspirované Pannou Marií Fatimskou.“ Letošní motto „Modlete se růženec a bude mír“ staví do centra kampaně prosbu Panny Marie Fatimské z roku 1917.Prostřednictvím této iniciativy se ACN také podílí na kampani „Symfonie modliteb“, ke které vyzval papež František u příležitosti Roku modlitby 2024, který je zároveň přípravou pro Jubilejní rok 2025.Kardinál Mauro Piacenza, předseda ACN (International), a P. Anton Lässer, církevní asistent ACN (International), ve svém prohlášení napsali, že by každý měl „zapojit sílu a představivost, aby se na co nejvíce místech mohla konat modlitební setkání...“ „Jděte do dětských skupin, škol, modlitebních skupin, rádia a televize, na digitální platformy, na sítě... a získejte pro modlitbu růžence i své vlastní děti a vnoučata". Kampaň „Milion dětí se modlí růženec“ se koná každoročně 18. října od roku 2005, kdy byla poprvé uspořádána ve venezuelském Caracasu. Na internetu jsou zdarma k dispozici materiály, včetně obrázků k vybarvení pro děti a dalších informací o kampani, pro ty, kteří chtějí pomoci povzbudit své farnosti, školy, dětské skupiny a rodiny, aby se k této iniciativě připojily.Více informací o této iniciativě najdete zde.Zdroj: Zenit
Kniha podává barvitý životní příběh rakouského sedláka, který odmítl obsazení své země nacisty a následně i službu v nacistické armádě. Přečtěte si intimní příběh o síle nutné k odporu a o odvaze, kterou potřebuje člověk pro to, aby si udržel čest tváří v tvář světu, který jeho důvodům nerozumí. Franz Jägerstätter byl beatifikován v roce 2007, ještě za života své ženy a tří dcer. České vydání knihy obsahuje i výbor zásadních Jägerstätterových textů, dopisů a přípisů. Na motivy jeho života natočil v roce 2019 režisér Terence Malick film Skrytý život, který získal cenu ekumenické poroty na festivalu v Cannes.
Třetí díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Ockhama k Suárezovi. Jde tudíž o dobu od vrcholného středověku po raný novověk. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.
365 citátů křesťanských osobností s krásnými fotografiemi. Inspirace na každý den v roce. A také krásný dárek, který potěší (nejen) mladé.
© 2024 Česká biskupská konference
© Copyright ČTK, Vatican News, Katolický týdeník, Catholic News Agency a další zdroje.
