Podmínky pro získání odpustků během Svatého roku 2025
Publikováno: 13. 5. v 12:09, zdroj cirkev.cz
Odpustky jsou jubilejní milostí, čteme ve vatikánském dokumentu, který chce “povzbudit duše věřících, aby živily svou touhu získat odpustky jako dary milosti, vlastní a jedinečné v každém Svatém roce”.S odkazem na platná pravidla pro získání odpustků, mezi něž patří vyloučení náklonnosti ke hříchu, svátost smíření a modlitba na úmysl Svatého otce, Apoštolská penitenciárie ohlašuje, že bude možné čerpat plnomocné odpustky pro sebe nebo pro duše v očistci vykonáním některého z níže uvedených skutků.
I. Na poutích
Vykonáním pouti na některé z jubilejních svatých míst, kde se zúčastní mše svaté nebo bohoslužby slova; liturgie hodin, křížové cesty, anebo odrecitují hymnus akathist nebo se zúčastní kající bohoslužby, zakončené individuální zpovědí.
V Římě: při návštěvě alespoň jedné ze čtyř papežských hlavních bazilik: Svatého Petra ve Vatikánu, Nejsvětějšího Spasitele na Lateránu, Panny Marie Větší, Svatého Pavla za hradbami.
Ve Svaté zemi: při návštěvě alespoň do jedné ze tří bazilik: Hrobu Páně v Jeruzalémě, Narození Páně v Betlémě, Zvěstování Páně v Nazaretě.
V jiných oblastech: při pouti do katedrálního kostela nebo jiných kostelů a svatých míst určených ordinářem daného místa. Biskupové budou brát v úvahu potřeby věřících a možnost zachovat neporušený smysl pouti s celou její silnou symbolikou, schopnou ukázat naléhavost obrácení a smíření;
II. Při návštěvách svatých míst
Jubilejní odpustky budou moci věřící získat také tehdy, když jednotlivě nebo ve skupině navštíví některé z jubilejních míst a tam po přiměřeně dlouhou dobu budou slavit eucharistickou adoraci a rozjímat, zakončí ji modlitbou "Otče náš", vyznáním víry a modlitbou k Marii, Matce Boží, aby v tomto Svatém roce všichni "zakusili blízkost nejněžnější z matek, která nikdy neopouští své děti" (Spes non confundit, 24).
U příležitosti Jubilejního roku bude možné kromě výše zmíněných symbolických poutních míst navštívit za stejných podmínek i další svatá místa:
V Římě baziliku Svatého kříže Jeruzalémského, baziliku svatého Vavřince za hradbami, baziliku svatého Šebestiána za hradbami (vřele se doporučuje tzv. "Pouť k sedmi kostelům", drahá sv. Filipovi Neri), svatyni Božího milosrdenství – kostel Santo Spirito in Sassia, kostel sv. Pavla alle Tre Fontane (u Tří studánek) – místo apoštolova umučení, křesťanské katakomby; návštěvy kostelů na jubilejní trase Iter Europaeum, kostelů zasvěcených patronům Evropy a doktorům církve (bazilika Santa Maria sopra Minerva, kostel Sv. Brigity na Piazza Farnese, kostel Panny Marie Vítězné, kostel Trinità dei Monti, baziliku svaté Cecílie v Zátibeří, bazilika svatého Augustina na Martově poli).
Na jiných místech při návštěvě papežské baziliky sv. Františka a P. Marie Andělské v Assisi, sv. Antonína v Padově; papežské baziliky P. Marie v Loretu a Panny Marie Růžencové v Pompejích, sv. Antonína v Padově, nebo jakékoli další baziliky, katedrály, konkatedrály či mariánské svatyně nebo jiného význačného kolegiátního kostela nebo svatyně určené diecézním nebo eparchiálním biskupem, jakož i národní nebo mezinárodní svatyně, jako "posvátná místa pohostinnosti a privilegované prostory pro probouzení naděje" (Spes non confundit, 24), určené biskupskými konferencemi.
Věřící, kteří se z vážných důvodů nebudou moci zúčastnit slavnostních obřadů, poutí a zbožných návštěv (zejména klášterní sestry a řeholníci, staří lidé, nemocní, vězni a ti, kteří v nemocnicích nebo na jiných místech soustavně slouží nemocným) získají jubilejní odpustky za stejných podmínek, pokud se duchovně spojí s přítomnými věřícími, zejména v době, kdy jsou slova Svatého otce nebo diecézních biskupů přenášena prostřednictvím sdělovacích prostředků, pomodlí se Otče náš, vyznání víry a další modlitby podle úmyslů Svatého roku a obětují svá utrpení nebo životní těžkosti.
III. Ve skutcích lásky a pokání
Kromě toho budou moci věřící získat jubilejní odpustky, pokud se v duchu zbožnosti zúčastní lidových misií, rekolekcí nebo formačních setkání nad texty II. vatikánského koncilu a Katechismu katolické církve, které se konají v kostele nebo na jiném vhodném místě podle záměru Svatého otce.
Navzdory pravidlu, že denně lze udělit pouze jeden plnomocný odpustek (srov. Enchiridion indulgentiarum, 4. vyd., norm. 18, § 1), věřící obdrží skutek milosrdenství ve prospěch duší v očistci, pokud v tentýž den podruhé legitimně přistoupí ke svátosti přijímání, budou moci získat plnomocné odpustky dvakrát v tentýž den, platné ovšem pouze pro zemřelé (tj. v rámci eucharistické slavnosti; srov. kan. 917 a Papežská komise pro autentický výklad Kodexu kanonického práva, Responsa ad dubia, 1, 11. července 1984).
Prostřednictvím této dvojí oběti dochází k chvályhodnému projevu nadpřirozené lásky jako pouta, které spojuje věřící, kteří jsou ještě na pozemské pouti, s mystickým Tělem Kristovým spolu s těmi, kteří již svou pouť dokončili, a to díky tomu, že "jubilejní odpustek je na základě modlitby určen zvláštním způsobem těm, kteří nás předešli, aby se jim dostalo plnosti milosti" (Spes non confundit, 22).
Odpustky se dále vztahují i na skutky lásky a pokání, které svědčí o vnitřním obrácení. Patří mezi ně "skutky milosrdenství vůči tělu: nasyť hladové, dej vodu žíznivým, obleč nahé, přijmi cizince do svého domu, navštiv nemocné, potěš vězně, pohřbi mrtvé". (Misericordiae vultus, 15) a dále "skutky milosrdenství vůči duchu: dobře poraď pochybujícím, poučuj nevědomé, napomínej hříšníky, utěšuj ztrápené, ochotně odpouštěj křivdy, trpělivě snášej zkroušené, modli se za živé i mrtvé" (tamtéž).
Stejně tak budou moci věřící získat jubilejní odpustky, pokud navštíví a věnují patřičný čas bratřím v nouzi nebo v nesnázích (nemocným, vězňům, osamělým starým lidem, postiženým...), vykonají tak pouť za Kristem v nich přítomným (srov. Mt 25,34-36) a splní obvyklé duchovní, svátostné a modlitební podmínky. Věřící budou nepochybně moci tyto návštěvy během Svatého roku opakovat a získat plnomocné odpustky pokaždé, dokonce každý den.
Jubilejní plnomocné odpustky lze získat také prostřednictvím skutků, které konkrétním a nezištným způsobem vyjadřují ducha pokání, který je duší jubilea, a znovuobjevují zejména kající hodnotu pátku: V duchu pokání se alespoň na jeden den zdrží lehkovážných zábav (reálných, ale i virtuálních) a zbytečného konzumu (například praktikováním postu nebo abstinence v souladu s obecnými normami církve a konkrétními doporučeními biskupů) v kombinaci s darováním přiměřené finanční částky chudým; podporou děl náboženské nebo sociální povahy, zejména na obranu a ochranu života ve všech jeho fázích a kvality života samotného, opuštěných dětí, mladých lidí potýkajících se s těžkostmi, starých lidí, kteří potřebují péči nebo jsou osamělí, migrantů z různých zemí; věnují významnou část svého volného času dobrovolné práci, která slouží zájmům společenství, nebo jiné podobné formě osobní angažovanosti.
Všichni diecézní nebo eparchiální biskupové a jim právně na roveň postavené osoby budou moci v nejvhodnější den tohoto jubilejního období, při příležitosti hlavních oslav v katedrále a v jednotlivých jubilejních kostelech, udělit papežské požehnání s připojením plnomocných odpustků, které mohou být za obvyklých podmínek uděleny všem věřícím, kteří toto požehnání přijmou.
Penitenciář vybízí všechny kněze, aby s velkorysou disponibilitou a obětavostí poskytovali věřícím co nejširší možnost získat prostředky spásy; aby po dohodě s faráři nebo rektory sousedních kostelů stanovili a zveřejnili časy zpovědi; aby byli ve zpovědnici; aby plánovali pravidelné a časté kající slavnosti a zároveň zajistili co nejširší dostupnost kněží, kteří po dosažení požadovaného věku nevykonávají určité pastorační funkce. V závislosti na možnostech pamatujme v souladu s Motu proprio Misericordia Dei také na pastorační možnost zpovídat se také při slavení mše svaté.
Aby se zpovědníkům usnadnila jejich úloha, Apoštolská penitenciárie z pověření Svatého otce stanoví, že kněží, kteří doprovázejí jubilejní poutě mimo svou diecézi nebo se k nim připojují, mohou ve své diecézi vykonávat stejné pravomoci, které jim byly svěřeny legitimním orgánem. Zvláštní pravomoci pak tato apoštolská penitenciárie udělí penitenciářům římských papežských bazilik, kanovnickým penitenciářům nebo diecézním penitenciářům zřízeným v jednotlivých církevních obvodech.
Nakonec Penitenciárie vřele vybízí biskupy, aby jako nositelé trojího pověření: učit, řídit a posvěcovat dbali na jasné vysvětlování zde navržených pravidel a zásad pro posvěcování věřících se zvláštním zřetelem k místním podmínkám, kultuře a tradicím. Katecheze přizpůsobená sociokulturním zvláštnostem každého národa napomůže hlásání evangelia a předávání celku křesťanského poselství a přispěje k hlubšímu zakořenění touhy po tomto jedinečném daru, který lze získat prostřednictvím církve.
