Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Prohlášení ČBK a ERC k výrokům proti ukrajinským uprchlíkům

Prohlášení ČBK a ERC k výrokům proti ukrajinským uprchlíkům

Publikováno: 26. 1. v 12:00
Oddělení komunikace

ČBK a ERC vydávají společné prohlášení k výrokům proti ukrajinským uprchlíkům. Text prohlášení vyjadřuje znepokojení nad rétorikou, jež zpochybňuje solidaritu s lidmi v nouzi bez ohledu na jejich původ, a připomíná, že schopnost soucitu a účinné pomoci patří k základním principům civilizované společnosti. Celý text níže. Prohlášení ERC a ČBK k výrokům proti ukrajinským uprchlíkům Jsme vážně znepokojeni výroky předsedy Poslanecké sněmovny Parla

image:Image Podcasty Portálu sociální nauky církve

Podcasty Portálu sociální nauky církve

Publikováno: 26. 1. v 11:00
Oddělení komunikace

Sociální nauka církve představuje významnou součást katolického myšlení o společnosti, člověku a jeho odpovědnosti ve světě. Nová podcastová řada Sociální nauka církve nabízí postupný a systematický úvod do tohoto tématu, určený jak pro zájemce bez předchozího studia, tak pro ty, kteří hledají hlubší souvislosti. Obsah byl vytvořen pracovní skupinou pro sociální otázky při ČBK. U každého dílu je v popisku videa k dispozici textový přepis a audio

image:Image Nový dokument Pracovní skupiny pro sociální otázky při ČBK

Nový dokument Pracovní skupiny pro sociální otázky při ČBK

Publikováno: 20. 1. v 9:00
Oddělení komunikace

Pracovní skupina pro sociální otázky při České biskupské konferenci (SO ČBK) publikovala koncepční dokument, který nese titul "Rodina, štěstí a obecné dobro v době demografické krize". Dokument je výsledkem činnosti SO ČBK v uplynulém roce, zejména v rámci interních pracovních setkání a veřejné panelové diskuse. Text analyzuje současnou demografickou krizi z pohledu sociální nauky církve a poskytuje doporučení pro rodinnou politiku, která respekt

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

I pohybem se dá pomáhat

Publikováno: 27. 1. v 9:43, zdroj cirkev.cz

Farnost v Broumově má možnost díky Nadaci ČEZ získat až 200.000,-Kč.„Jde o česko-polský projekt, díky kterému opravíme fasádu, střechu a alespoň něco v interiéru. Celkové náklady činí 42.461 euro (cca 1.060.000,-Kč). Výše dotace z fondů EU je 29.364 euro, spoluúčast farnosti je 30%, cca 330.000,-Kč). Je však důležité získat podporu přes aplikaci,“ sdělil broumovský farář Martin Lanži. Více o projektu zde.K zapojení se do projektu a pomoci svým pohybem můžete pomocí níže uvedených odkazů.https://pomahejpohybem.cz/#projectshttps://pomahejpohybem.cz/about

image:Image Náhled

Sto tisíc euro za dva týdny: jak se Španělsko spojilo ve snaze zahřát kláštery

Publikováno: 27. 1. v 9:34, zdroj cirkev.cz

Jak uvedl španělský deník ABC, v řadě klášterů se v zimě vypíná topení nebo omezuje na minimum, aby se snížily náklady na provoz. Tato zpráva se rychle rozšířila a přispěla k výraznému nárůstu příspěvků.Primární cílové částky 100 000 € bylo dosaženo během dvou týdnů a prostředky již jsou na cestě ke konkrétním klášterům. Cílem nadace bylo pomoci 80 španělským klášterům. Získaná suma ovšem nemůže pokrýt náklady na topení v plnosti, proto zůstává sbírka otevřena až do 31. ledna.Mnoho řeholních komunit žije v historických budovách bez izolace, s tlustými kamennými stěnami, vysokými stropy a minimální tepelnou ochranou. Jejich příjem je často omezen na drobné příspěvky, dary nebo skromné penze. Nadace DeClausura proto vybízí k trvalejší pomoci po celou zimu. Podle této nadace je Španělsko domovem více řeholních domů a komunit než kterákoli jiná země světa.Díky tisícům anonymních dárců stráví španělští řeholníci a řeholnice tuto zimu v lepších teplotních podmínkách. „K nebi budou stoupat modlitby z teplejších míst a ze srdcí zahřátých vědomím, že i ty nejskrytější životy jsou intenzivně spojeny s širým světem,“ zaznívá mezi reakcemi z kontemplativních komunit. „Španělsko bude zachráněno pro svou štědrost.“zdroj: zenit.org

image:Image Náhled

Sv. Anděla Merici – světice, která předběhla svou dobu

Publikováno: 27. 1. v 8:59, zdroj cirkev.cz

Narodila se roku 1474 na březích Lago di Guarda na území tehdejší Benátské republiky. Vyrůstala v rodině s láskou ke kultuře a literatuře, zvláště k životopisům svatých. Mezi nimi měla zvláštní, osobní vztah ke dvěma světeckým osobnostem: sv. Kateřině Alexandrijské a sv. Uršule. Stala se františkánskou terciářkou, v 15 letech osiřela.Její františkánští představení ji doporučili věnovat se jedné ovdovělé dámě ve městě Brescia, která velmi těžce nesla ztrátu svého muže i dětí. Anděla se stala její dobrou přítelkyní a průvodkyní na cestě duchovního života. Postupem času přibývaly další ženy, dívky i vdovy, žijící běžným životem bez řeholního či jiného zasvěcení, které Anděla takto doprovázela.Právě z těchto víceméně neformálních společenství se začala rodit „Společnost sv. Uršuly“. Oficiálně se zformovala roku 1533, o dva roky později bylo přijato prvních 28 uchazeček, roku 1536 byla její řehole schválena na úrovni veronské diecéze. Roku 1544 byla tato společnost povýšena na institut papežského práva. Známe ji pod jménem „voršilky“.V době smrti sv. Anděly – zemřela 27. ledna 1540 v Brescii – se její spolusestry formovaly ve 24 různých větvích, které byly posléze sjednoceny do tří skupin: světské voršilky, které žily ve svých původních rodinách a domech a pracovaly v běžných profesích, kolegiální voršilky, sdružené v kolejích, kde vyučovaly děti a mládež, a klauzurované voršilky, žijící kontemplativním životem.Sv. Anděla Merici byla, dnešním slovníkem řečeno, velmi flexibilní při formování své řeholní rodiny. V její době byla existence ženské řeholní rodiny bez hábitu a klauzury, působící běžně ve světě a věnující se obyčejným povoláním, velmi neobvyklá a těžko představitelná. Vlastně až v nedávné době ožil tento způsob života v tzv. sekulárních institutech. Můžeme tedy říci, že sv. Anděla Merici předběhla svou dobu – a pro současnost může být velkou inspirací: skutečné světecké osobnosti se nebály hledat přiléhavé řešení pro konkrétní situace navzdory tomu, že „takhle se to dělalo vždycky“. Sv. Anděla je dokladem toho, že – podle evangelního vzoru řečeno – „není člověk pro tradice, ale tradice pro člověka“ (srv. Mk 2,27).zdroj: vorsilky.cz santiebeati.it

image:Image Náhled

Olympijský kříž bude během zimních her provázet sportovce v Miláně

Publikováno: 26. 1. v 14:13, zdroj cirkev.cz

Mši svaté bude předsedat milánský arcibiskup Mario Delpini, koncelebrovat bude biskup Paul Tighe, sekretář Dikasteria pro kulturu a vzdělávání.Slavnost se koná v předvečer olympijského příměří, které podle rezoluce Valného shromáždění OSN trvá od jednoho týdne před zahájením her až do týdne po skončení paralympiády. Během tohoto období se bazilika San Babila stane místem modlitby, setkávání a duchovního doprovázení sportovců, jejich doprovodu i fanoušků.V průběhu her se zde budou konat bohoslužby a další duchovní i kulturní programy spojené s olympijskou událostí.Kříž sportovců a jubileumOlympijský a paralympijský kříž byl svěřen asociaci Athletica Vaticana v červnu loňského roku při Jubileu sportu za účasti papeže Lva XIV. Předtím jej Svatou bránou baziliky svatého Petra přenesli předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach a kardinál José Tolentino de Mendonça. Kříž tak nese silný duchovní význam a připomíná propojení sportu, víry a lidských hodnot.Kříž sportovců vytvořil britský umělec Jon Cornwall pro olympijské hry v Londýně v roce 2012. Je složen z patnácti druhů dřeva pocházejících z různých částí světa, včetně Svaté země, Afriky, Asie, Ameriky, Austrálie i Evropy. Tato rozmanitost symbolizuje jednotu národů, kultur a náboženství v duchu olympijského ideálu.Od Londýna k MilánuPo londýnských hrách byl kříž postupně předán pořadatelům dalších olympiád – v Riu de Janeiru, kde jej požehnal papež František, a později byl přítomen také na světových dnech mládeže v Brazílii.Kvůli pandemii se během her v Tokiu v roce 2020 nekonaly doprovodné duchovní akce. Následně byl kříž přenesen do Lisabonu při světových dnech mládeže v roce 2023 a poté do Paříže, kde byl umístěn v tzv. Kapli sportovců.Další etapou jeho putování je nyní Milán, kde bude během zimních her doprovázet sportovce jako symbol solidarity, naděje a duchovní podpory.Zdroj: Vatican News – anglická sekce

image:Image Náhled

Litoměřice spojené s Vídní

Publikováno: 26. 1. v 11:31, zdroj Biskupství litoměřické

Do neobvyklého ticha třítisícového shromáždění ve svatoštěpánském dómu prvně „pronikla“ z náměstí dechovka, která Josefa Grünwidela vítala na jeho cestě z arcibiskupství. Pak se rozezněly zvony a v chrámových vratech přivítala nového arcibiskupa místní kapitula, která jej uvedla do transceptu chrámu, kde byla přečtena jmenovací bula. Následovalo nalévání vody, její svěcení a kropení přítomných na připomínku křtu.  V liturgickém průvodu pak s novým arcibiskupem přišli vedle biskupů z Rakouska, z Evropy i ze zámoří také hlavní světitel, dominikán Christoph Schönborn (rodák z litoměřické diecéze) a dva spolusvětitelé Franz Lackner, předseda Rakouské biskupské konference a salzburský arcibiskup, primas Germánie (jak zní jeho historický titul) a litoměřický biskup, redemptorista Stanislav Přibyl. Ke svěcení Josefa Grünwidla se tedy sešli tři řeholníci: dominikán, františkán a redemptorista.Kardinál Schönborn na úvod přivítal prezidenta Alexandra Van der Bellena, zástupce veřejné správy i hosty z řad biskupů a duchovních – a to také z jiných církví i náboženství. Zvlášť se obrátil i na „spolusvětitele z mé rodné diecéze, Stanislava Přibyla“.Pro vás biskupem, s vámi křesťanNa liturgii se podílelo 150 ministrantů a bohoslužbu provázela (vedle úvodního svěcení vody a připomínky křtu) celá řada nezvyklých symbolů – například ministranti přicházeli v průvodu s vysokými svícemi, berla, kterou vytvořil šperkař, řezbář a diákon Edwin Zaloha, putovala k předání kardinálem Schönbornem katedrálou, lidé žehnali svému novému arcibiskupovi, stejně tak i duchovní jiných vyznání.Ústředním tématem kazatele Christopha Schönborna byla slova sv. Augustina „pro vás jsem biskupem, s vámi jsem křesťanem“, která podle něj vystihují nového 33. vídeňského arcibiskupa, který je věřícím ve své diecézi blízký. Kardinál vyzdvihl také jeho schopnost „krátké a srozumitelné řeči“ a popřál mu, aby si tuto dovednost udržel.Na přípravě liturgie a celé slavnosti se zúčastnilo sedm set dobrovolníků, kterým nový arcibiskup na závěr poděkoval. Po závěrečném požehnání se všichni hosté sešli k pohoštění na náměstí u katedrály.Biskupovo přání Bezprostředně po slavnosti biskup Stanislav Přibyl ocenil atmosféru slavnosti a pestrou hudbu, která dotvářela liturgii. „Bylo to kompaktní společenství, obraz místní církve, kde jsme viděli všechny ,složky božího lidu s biskupem uprostřed‘. V liturgii jsme zažili řadu dalších momentů, které dávaly biskupskému svěcení trošku jiný akcent, než jsme zvyklí. Bylo to působivé a já si to opravdu užil,“ popsal Stanislav Přibyl. Novému vídeňskému arcibiskupovi popřál, aby se mu „dařilo nemožné“: byl blízko lidem a přesto si uchoval určitý odstup a mohl svobodně o věcech přemýšlet. Zvláště si toho Stanislav Přibyl všiml při odpovědích Josefa Grünwidla při svěcení: „Jsem připraven“.  „Zaznívají v tom okamžiku vlastnosti biskupa: aby rozlišoval dobro od zla, dokázal pojmenovávat, aby dokázal říct tady ano, tady ne, aby hlásal evangelium vhod či nevhod. Uvědomil jsem si, že se to hezky říká v den svěcení, ale pak se to těžko dělá, zvláště když biskup musí lidem říci něco nepříjemného, co nechtějí slyšet. Takže mu přeji tu sílu, odvahu i odstup, ale nikoliv odstup, který by ho izoloval od lidí.“Josef Grünwidl na Stanislava Přibyla působí „velice sympaticky, sedli jsme si“, podotkl. Jak litoměřický biskup uvedl, spojuje je celá řada podobných životních osudů a především hudba. „Ta je pro něj velice určující moment jeho pastorační služby. Tady jsem se trochu přiučil a budu chtít ten dar, který jsem dostal, dar hudby, více zapojit do pastorace. Josef je velice příjemný člověk a svou přítomnost na svěcení ve Vídni beru jako příslib budoucí spolupráce a úzkých přátelských vztahů.“Mons. Josef GrünwidlNarozen: 31. ledna 1963, Hollabrunn (Dolní Rakousko)Arcibiskup vídeňský: od 24. ledna 2026, v pořadí 33. arcibiskup vídeňské arcidiecézeStudoval teologii ve Vídni a zároveň koncertní hru na varhany.Roku 1988 vysvěcen na kněze kardinálem Franzem Königem.Působil jako kaplan, diecézní kaplan pro mládež i jako sekretář kardinála Schönborna a dlouholetý farář v několika farnostech Dolního Rakouska.Od roku 2023 biskupský vikář.V lednu 2025 jmenován apoštolským administrátorem vídeňské arcidiecéze.Jako biskupské heslo si Grünwidl zvolil „Melodiam Dei recipite“ (Přijmi Boží melodii), přeje si „zasadit“ evangelium do srdcí a uší lidí jako poselství naděje.Snímky jmn a Arcidiecéze Vídeň

Focusy

image:Image Synoda o synodalitě

Synoda o synodalitě

Všechny články >
Papež Lev: Další konzistoř bude v červnu, pořádat se bude každoročně

Publikováno: 9. 1. v 11:38, zdroj Vatican News

První zasedání mimořádné konzistoře skončilo ve středu 8. ledna večer, přičemž další setkání bylo již stanoveno na červen, v období kolem slavnosti svatých Petra a Pavla. Svatý otec tuto informaci osobně oznámil ve svém závěrečném projevu při třetím a posledním jednání kardinálského kolegia ve čtvrtek odpoledne. Konzistoře se zúčastnilo celkem 170 kardinálů, volitelů i nevolitelů. Papež vysvětlil, že dvoudenní setkání odpovídá požadavkům, které zazněly během generálních kongregací před konkláve, a vyjádřil přání pořádat konzistoře pravidelně každý rok. Podle jeho představ by tato shromáždění měla trvat tři až čtyři dny. Ve svém projevu označil právě skončenou konzistoř za „předzvěst naší budoucí cesty“. Lev XIV. rovněž potvrdil církevní shromáždění plánované na říjen 2028, jehož konání bylo oznámeno již letos v březnu. Poděkování a blízkost nepřítomným Na závěr papež poděkoval všem přítomným za účast a podporu, se zvláštním uznáním starším kardinálům, kteří do Vatikánu přicestovali navzdory obtížím. „Vaše svědectví je cenné,“ uvedl. Zároveň vyjádřil duchovní blízkost kardinálům z různých částí světa, kteří se konzistoře nemohli zúčastnit: „Jsme s vámi a jsme vám blízko.“ „Netechnickou synodalitou“ označil papež Lev zkušenost z dvou dnů konzistoře. Hovořil o hluboké harmonii a společenství, které byly umožněny zvolenou metodikou zaměřenou na lepší vzájemné poznání, a to s ohledem na rozmanité prostředí a zkušenosti jednotlivých účastníků. Z této zkušenosti vyplynul odkaz na Druhý vatikánský koncil jako základ cesty a obnovy církve. Zároveň zaznělo upozornění, že další dvě navržená témata, o nichž shromáždění včera nehlasovalo – liturgie a Praedicate evangelium – s koncilem úzce souvisejí a nesmějí být opomenuta. Ze strany papeže i všech členů kardinálského kolegia zaznělo v závěru pečlivé hodnocení globální situace, jež činí reakci církve „o to naléhavější“. Tato církev se obrací především k místním církvím, které trpí v důsledku válek a násilí. Myšlenka na Venezuelu Přestože témata konzistoře byla zcela odlišná, synodalita a misie ve světle Evangelii gaudium, zazněla také zvláštní reflexe, zejména ze strany latinskoamerických kardinálů, věnovaná situaci ve Venezuele. Tuto myšlenku vyjádřil kardinál Luis José Rueda Aparicio, arcibiskup Bogoty v Kolumbii, během večerní tiskové konference, na níž vystoupili rovněž kardinál Stephen Brislin, arcibiskup Johannesburgu v Jižní Africe, a kardinál Pablo David, biskup Kalookanu na Filipínách. Kolumbijský kardinál připomněl slova papeže pronesená při modlitbě Anděl Páně 4. ledna, den po dramatických událostech, kdy papež Lev XIV. vyjádřil znepokojení nad situací ve Venezuele a ujistil o podpoře dialogu a hledání konsenzu. Zároveň vyzval k míru, míru neozbrojenému a odzbrojujícímu, který usiluje o sjednocení národů v úctě k lidským právům a státní suverenitě. „Toto nedělní poselství udalo tón mým úvahám během těchto dnů,“ uvedl kardinál Luis José Rueda Aparicio. Přestože nešlo o oficiální téma konzistoře, bylo podle něj „nevyhnutelné“, aby členové kardinálského kolegia pociťovali znepokojení nad tím, co se děje, kladli si otázky ohledně dalšího směřování, proměn geopolitiky Latinské Ameriky i role církve při doprovázení obyvatelstva. Venezuela je podle jeho slov otázkou, „kterou nosíme v srdcích, která nás všechny tíží a u níž si přejeme, aby se v blízké budoucnosti vyvíjela co nejlépe“. Žít synodalitu jako „společníci na cestě“ Tři kardinálové následně informovali o tématech i celkové atmosféře jednání, které začalo dopoledne a pokračovalo odpoledne. Průběh konzistoře byl prokládán chvílemi zpěvu a modlitby, přičemž polední přestávka se konala v atriu Auly Pavla VI. Uvedli také, že papež byl jednání osobně přítomen a každému z účastníků předal pamětní medaili svého pontifikátu. V jazykových skupinách se diskuse soustředily především na synodalitu a na potřebu žít ji jako skuteční „společníci na cestě“. Tento přístup má podle kardinálů nacházet odraz ve výkonu autority, ve formaci i v práci apoštolských nunciů a má být uskutečňován také v římské kurii, a to s důrazem na „větší přesah do světa“. Pozornost byla věnována rovněž exhortaci Evangelii gaudium papeže Františka, textu, který „nevypršel“ s předchozím pontifikátem, ale nadále představuje výzvu pro diecéze, římskou kurii i samotného papeže. Celkem vzniklo dvacet pracovních skupin: jedenáct zahrnovalo kardinály bez volebního práva a devět kardinály s volebním právem – diecézní ordináře a apoštolské nuncie dosud ve službě, upřesnil ředitel Tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni. „Papež si dělal poznámky, byl velmi pozorný.“ Kardinál Brislin popsal svoji zkušenost jako „velmi obohacující“ díky různým perspektivám, které umožnily prohloubit porozumění potřebám světa, a tím i příležitost navzájem se lépe poznat. Uvedl, že skutečnost, že se v červnu uskuteční nové setkání, je známkou toho, že Svatý otec bere velmi vážně skutečnost, že mu můžeme pomoci v jeho roli nástupce Petra. „Osm měsíců po konkláve nás papež chtěl svolat, aby nás vyslechl,“ zopakoval kardinál Rueda. To „nás posiluje v poslání církve“. Kardinál David hovořil pochválil formát jednání a rozhovory v Duchu, díky kterým mohl každý dostat slovo, a ocenil skutečnost, že papež „více naslouchal než mluvil“. „Dělal si poznámky, byl velmi pozorný; jeho příspěvky byly pro nás všechny velmi obohacující.“ Důležitost vzájemného poznávání Novináři se následně ptali, jaké skutečně nové prvky konzistoř přinesla, vzhledem k tomu, že mnohá z probíraných témat byla již podrobně rozpracována během dvou zasedání synody o synodalitě. Kardinál Stephen Brislin v odpovědi zdůraznil, že novost nelze hledat „pouze v diskusích“, ale především v samotné „příležitosti vzájemně se poznat a naslouchat si“. „To je důležité,“ uvedl, „protože pocházíme z různých částí světa; někteří jsou novými kardinály, jiní tuto službu vykonávají již dlouhou dobu.“ Papež podle něj usiluje o skutečně kolegiální styl vedení: „Chce naslouchat, chce čerpat ze zkušeností a znalostí kardinálů z různých částí světa, protože mu to může pomoci vést církev.“ Profily účastníků jsou podle jeho slov rozmanité, přesto se práce odehrávala „v harmonii, která není uniformitou“, dodal kardinál Luis José Rueda Aparicio. Laici a ženy V této souvislosti se novináři dotkli také otázky účasti laiků a role žen v církvi. Kardinál Pablo David k tomu poznamenal: „Jak bychom mohli neuznat roli žen a jejich služby v církvi?“ Podle jeho slov je téma žen „stálým předmětem zájmu“ a připomněl rovněž nedávno zveřejněné výsledky Komise pro studium ženského jáhenství. Filipínský kardinál se dotkl i problému klerikalismu a znovu otevřel myšlenku „kněžství“ Božího lidu, která vychází z Druhého vatikánského koncilu. „Mluvíme o Těle církve,“ uzavřel. „Máme Hlavu církve, ale nejen Hlavu; máme také Tělo. Lidé mají právo a schopnost podílet se na životě a poslání církve.“

Kardinálové stanovili témata konzistoře: Synoda a evangelizace

Publikováno: 8. 1. v 10:47, zdroj Vatican News

Kardinálové měli vybrat dvě témata ze čtyř. Kromě synodality a evangelizace se jednalo o liturgii a dokument o římské kurii Praedicate Evangelium.  Zasedání konsistoře bylo rozděleno do dvou částí. První se konala v synodní síni a měla úvodní charakter. Předsedal jí kardinál Ángel Fernández Artime, pro-prefekt Dikasteria pro zasvěcený život. Zazněl hymnus Veni Creator a byl přečten úryvek z Evangelia sv. Marka, po kterém kardinál Timothy Radcliffe pronesl krátkou meditaci. Přítomné kardinály přivítal také kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského sboru, a poté promluvil papež. Od 16:20 do 18:00 kardinálové jednali ve 20 malých skupinách. Papež se této části jednání neúčastnil. Přišel až v 18:00, aby se seznámil se zprávami jednotlivých skupin. Na závěr Lev XIV. promluvil znovu, poděkoval kardinálům za účast na konzistoři, ujistil je, že s nimi počítá, a zdůraznil, že ačkoli je toto setkání velmi krátké, má pro něj velký význam, protože je projevem kolegiality.  Jednání konzistoře budou pokračovat ve čtvrtek 8. ledna ve dvou zasedáních. Rannímu zasedání bude předcházet mše svatá u oltáře Katedry sv. Petra, kterou bude celebrovat papež spolu s kardinály. 

V olomoucké arcidiecézi! začal projekt „Propojeni“

Publikováno: 28. 12. v 18:37, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Projekt vzniká v době, která přináší církvi nové výzvy i příležitosti. Chceme se učit více naslouchat Duchu Svatému i jeden druhému a hledat, jak žít víru radostně a pravdivě v době, kdy se mění nejen počet věřících a kněží, ale i svět kolem nás.V rámci projektu budeme postupně promýšlet a hledat nové cesty v pěti klíčových oblastech života církve, které se současné proměny dotýkají nejvíce. Patří mezi ně slavení neděle, život farní rodiny, cesty evangelizace, život a služba kněží a správa majetku. Cílem tohoto procesu je také postupná proměna farní sítě tak, aby co nejlépe odpovídala dnešní realitě i potřebám věřících.Zapojit se může každýDo hledání nových cest jsme pozváni všichni. Otec arcibiskup vybízí k vytvoření skupinek „Propojeni“. Všichni věřící naší diecéze jsou pozváni, aby se aktivně zapojili a vytvořili ve farnosti skupinku, kde budeme sdílet své zkušenosti, modlit se, naslouchat, diskutovat nad otázkami projektu a společně tak rozlišovat, kam nás Bůh vede. Vytvořte takovou skupinku nebo se k nějaké přidejte a staňte se součástí proměny farností naší diecéze!Každá proměna začíná modlitbou. Proto vás zveme, abyste se zapojili také do modlitby „Propojeni“, která celý proces duchovně doprovází. Staňte se „strážci projektu“ – těmi, kdo se pravidelně modlí za proměnu farností, za kněze, laiky i za celé společenství naší diecéze. I modlitba je konkrétním a velmi důležitým způsobem, jak projekt podpořit.Více informací včetně možností zapojení naleznete na webových stránkách www.propojeni.ado.cz.

image:Image Ochrana nezletilých v církvi

Ochrana nezletilých v církvi

Všechny články >
Vernisáž výstavy Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi

Publikováno: 22. 1. v 9:17, zdroj cirkev.cz

Vernisáže se zúčastnili apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, litoměřický biskup a předseda Komise pro prevenci a ochranu před zneužíváním ČBK Stanislav Přibyl, pražský pomocný biskup Zdenek Wasserbauer, člen této komise, dále plzeňský biskup Tomáš Holub a generální sekretář ČBK P. Roman Czudek. Ti společně s předsedou ERC Pavlem Pokorným pronesli modlitbu za oběti zneužívání v církvi:„Někdy se modlíme za oběti sexuálního, psychologického nebo spirituálního zneužívání. Pojďme se však tento rok modlit za sebe, abychom dokázali obětem být dobrými bližními.Pane, je nám tak líto, co někteří z nás udělali tvým dětem – lidem zranitelným pro svůj věk nebo postavení vůči autoritě. Pane, otevři nám oči, abychom viděli utrpení těchto lidí. Pane, otevři nám uši, abychom slyšeli jejich bolest. Otevři nám, Pane, srdce, abychom měli soucit, a dej nám odvahu a sílu, abychom neutíkali od jejich bolesti.“Akce se dále zúčastnili předseda spolku Někdo Ti uvěří Jiří Kylar a další jeho členové, Marek František Drábek OPraem, který pomáhá obětem sexuálního zneužívání, a z Ukrajiny přijela na vernisáž Ivanka Rudakevych, spoluautorka mezinárodního projektu Safeguarding: Bezpečí dětí v církevním prostředí, jehož cílem je posilovat povědomí o zásadách bezpečného prostředí pro děti a mladé lidi v církvích.Výstava, která je k vidění do 8. února, představuje stovky triček s ilustracemi prožitků z dětství, jež vytvářejí iluzi davu lidí, které denně potkáváme, aniž bychom znali jejich příběhy. Jak uvádějí organizátoři: „Naším úkolem je dokázat v davu rozpoznat konkrétní lidi, kteří potřebují pomoc, a reagovat na jejich situaci.“ Autorkou ilustrací je ukrajinská umělkyně Uljana Krechovec.Součástí projektu je také základní online kurz zaměřený na ochranu dětí v církvi, určený především duchovním. Přihlásit se do něj je možné zde. 

Výstava Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi

Publikováno: 13. 1. v 14:09, zdroj cirkev.cz

Projekt Safeguarding: Bezpečí dětí v církevním prostředí má dvě části. První z nich je výstava Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi, která vznikla jako mezinárodní umělecký projekt ve spolupráci se spolkem Někdo Ti uvěří a Centra důstojnosti dítěte. Výstava představuje stovky triček s ilustracemi prožitků z dětství tvořící iluzi davu lidí, které denně potkáváme, aniž bychom znali jejich příběhy. Jak uvádějí organizátoři, „naším úkolem je dokázat v davu rozpoznat konkrétní lidi, kteří potřebují pomoc, a reagovat na jejich situaci“. Autorkou ilustrací je ukrajinská umělkyně Uljana Krechovec. Projekt vybízí k dialogu mezi laiky a duchovními i mezi církví a společností. Je výsledkem společné práce odborníků na ochranu dětí ze šesti zemí střední a východní Evropy: Ukrajiny, Polska, Maďarska, Chorvatska, České republiky a Slovenska. Vernisáž výstavy se uskuteční 21. ledna 2026 v 18.00 za účasti litoměřického biskupa Stanislava Přibyla, předsedy Komise ČBK pro prevenci a ochranu před zneužíváním, a pomocného biskupa pražského Zdenka Wasserbauera, člena této komise. Zahajovací modlitbu pronese apoštolský nuncius v ČR Jude Thaddeus Okolo. Výstava bude otevřena od pondělí do soboty ve 12–18 hod., v neděli v 10–18 hod.Druhou částí projektu je základní online kurz zaměřený na ochranu dětí v církvi, který pracuje s uměleckými prvky. Kurz je určen především duchovním, je nabízen v jazycích zapojených zemí i v angličtině a je zdarma dostupný také v češtině. Po jeho absolvování je možné získat certifikát.

Španělsko: Církev a stát uzavřely dohodu o odškodnění obětí sexuálního zneužívání

Publikováno: 9. 1. v 14:12, zdroj Vatican News

Dohodu podepsalo španělské Ministerstvo spravedlnosti, Španělská biskupská konference a Konference řeholníků Španělska (CONFER). Nový systém má nabídnout alternativní cestu obětem, které se nechtějí obracet přímo na již existující církevní struktury, přičemž důraz je kladen na postavení a potřeby samotných poškozených. Mechanismus založený na morálním závazku Podle Španělské biskupské konference není systém založen na právní povinnosti, ale na morálním závazku církve a na spolupráci se státními institucemi. Zatím je nastaven na dobu jednoho roku s možností prodloužení. Uplatní se v promlčených případech nebo v situacích, kdy pachatel již nežije. Posuzování jednotlivých podnětů bude zajišťovat Úřad veřejného ochránce práv, který má případy prostudovat a navrhnout odpovídající formu nápravy. Tyto návrhy následně vyhodnotí Komise PRIVA (Plán komplexní reparace obětem sexuálního zneužívání), zřízená církví, a to podle jednotných hodnoticích kritérií. V případě neshody bude případ projednán smíšenou komisí. Konečné rozhodnutí pak připadne veřejnému ochránci práv, který před jeho vydáním vyslechne předsedu Španělské biskupské konference nebo předsedu CONFER, podle toho, koho se konkrétní případ týká. Důraz na komplexní nápravu a daňové osvobození Součástí dohody je také závazek španělské vlády zabývat se komplexní nápravou obětí sexuálního zneužívání ve všech oblastech společenského života, nikoli pouze v prostředí církve. Právě o takový přístup církev dlouhodobě usilovala. Zároveň bylo dohodnuto, že finanční odškodnění poskytnuté obětem nebude podléhat zdanění. Systém počítá rovněž s aktivní účastí samotných obětí v průběhu celého procesu a usiluje o vytvoření jednotného technického rámce, který má zajistit spravedlivé posuzování jednotlivých případů. Součást širšího procesu v církvi Po podpisu dohody označil předseda Španělské biskupské konference mons. Luis Argüello tento krok za „další etapu“ na cestě, na kterou církev ve Španělsku nastoupila již před několika lety. Připomněl vznik zhruba 70 diecézních center zaměřených na pomoc obětem, posílení preventivních opatření i vzdělávání v této oblasti. Uvedl rovněž, že Komise PRIVA, zřízená v roce 2024, již poskytla podporu více než stovce obětí a na procesy nápravy vyčlenila přibližně dva miliony eur. Předseda CONFER Jesús Díaz Sariego zdůraznil, že zavedený systém již v praxi funguje, a upozornil, že katolická církev je ve Španělsku jedinou institucí, která se dobrovolně ujala i právně promlčených případů. Tento přístup označil za výraz morální odpovědnosti. Španělská biskupská konference zároveň uvedla, že tento postup získal pozitivní hodnocení ze strany Svatého stolce. Připomněla také, že církev si je vědoma bolesti, kterou tyto případy způsobují, a že usiluje o to, aby se dostalo uznání a nápravy i obětem, které se nemohly domoci spravedlnosti soudní cestou.  

image:Image Mladí v církvi

Mladí v církvi

Všechny články >
Joe Wilson, mladík, který by se mohl stát prvním skotským svatým z generace mileniálů

Publikováno: 23. 1. v 10:33, zdroj cirkev.cz

Joe Wilson se narodil 12. prosince 1994 v Carfinu, malé obci ve středním Skotsku, kde také vyrůstal. Rodiče Alan a Veronica Wilsonovi ho spolu s mladší sestrou Angelou vychovávali ve víře, která byla přirozenou součástí rodinného života. Ke své sestře měl Joe velmi blízký vztah.Shromažďováním podkladů k jeho životu a duchovnímu odkazu se nyní zabývá postulátorka kauzy Valerie Fleming, která materiály připravuje pro další posouzení ve Vatikánu. Podle jejího svědectví byl Joe v dospívání tichý, pokorný a laskavý mladý člověk.Fleming připomíná příhodu z posledního roku Joeova studia na katolické střední škole Taylor High School. Učitel tehdy v hodině náboženství položil studentům otázku, jak by podle nich vypadal světec v dnešní době. „Celá třída se otočila a ukázala na Joea,“ vzpomíná postulátorka.Jen několik desítek metrů od rodinného domu se nachází poutní místo Carfin Grotto, známé jako „Skotské Lurdy“. Právě zde Joe často hledal klid a prostor k modlitbě. Když Joe upadl kvůli srdečnímu onemocnění do kómatu, shromáždily se zde stovky lidí k modlitbě a noční pouti se svíčkami za jeho uzdravení.Významnou inspirací mu byla také Terezie z Lisieux. Její jednoduchá, ale radikální důvěra v Boha Joea posilovala v ochotě sloužit druhým a být štědrý k lidem kolem sebe – v rodině i mezi přáteli.Joe Wilson zemřel 20. prosince 2011 ve všeobecné nemocnici ve Wishaw, pouhých pět dní po svých sedmnáctých narozeninách. Příčinou byl Wolffův–Parkinsonův–Whiteův syndrom, vrozená srdeční porucha, která může být zvlášť nebezpečná u mladých lidí. Jeho smrt byla pro rodinu náhlým a těžkým zásahem.Mezi Joeovými osobními věcmi našel jeho otec deník, který si Joe vedl od čtrnácti let. Obsahoval hluboké duchovní úvahy, modlitby a reflexe o víře a hledání Boha, jež podle Flemingové vykazují neobvyklou zralost na jeho věk.Zápisky zachycují i jeho radost z návštěvy papeže Benedikta XVI. ve Skotsku v roce 2010. „Modlil jsem se růženec, aby všechno dobře dopadlo a aby došlo k mnoha obrácením. Ježíš bude na oltáři – nebo alespoň nejblíže, jak jen můžeme být Ježíši na zemi,“ napsal tehdy.Krátce před smrtí se Joe ve svých poznámkách zamýšlel i nad utrpením ve světě a nadějí věčného života. Psával o lidech, kteří byli v tomto světě odmítáni, trpěli válkami, hladem nebo násilím, a vyjadřoval přesvědčení, že právě oni mají zvláštní místo v Božím království.Podle postulátorky dnes Joeovy texty oslovují zejména mladé lidi. „Uvědomují si, že můžete být úplně normální člověk a zároveň svědek Boha,“ říká Fleming. Joe Wilson by se navíc mohl stát prvním světcem Skotska z generace mileniálů – prvním po několika desetiletích od kanonizace sv. Jan Ogilvie, kterou v roce 1976 vyhlásil papež Pavel VI.Zdroj: ACIprensa

Založit a vést spolčo? Videokurz poradí, jak na to

Publikováno: 20. 1. v 10:42, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Kurz je určen pro mládež ve věku od 16 do 30 let se zájmem o službu ve vedení společenství teenagerů. Pro získání osvědčení je třeba shlédnout všechna videa kurzu, plnit průběžné úkoly, komunikovat s lektorkou a absolvovat čtyři meety.Kurz je zdarma a startuje v pondělí 2. února. Více o něm se dozvíte na stránkách Na Cestě víry.

Kardinál Parolin: Mladí lidé se vracejí do církve, evangelizace zůstává výzvou

Publikováno: 16. 1. v 11:39, zdroj Vatican News

Kardinál Parolin poznamenal, že nejdůležitější výzvou pro církev v Belgii je právě hlásání evangelia, protože stejně jako mnoho jiných západních zemí zažívá sekularizaci, jejíž nejnegativnějším projevem je rostoucí lhostejnost: žijeme, jako by Bůh neexistoval. Vatikánský státní sekretář však poukázal také na znamení naděje. Jedním z nich jsou mladí lidé, kteří se vracejí do církve. „Věděl jsem, že se to děje ve Francii, protože mi o tom řekli francouzští biskupové. Stejná situace je ve Velké Británii a v Nizozemsku. Je dobré vědět, že i v Belgii jsou mladí lidé, kteří v církvi nacházejí svůj domov a především prostřednictvím církve znovu objevují Ježíše Krista a jeho evangelium.“ Když hovořil o hlavních výzvách katolické církve ve světě, kardinál Parolin poukázal na potřebu zachovat jednotu mezi katolíky, aby mezi nimi nedocházelo ke konfliktům. Na otázku po budoucnosti synodality připomněl, že diskuse na toto téma stále pokračují. Dosud nebylo dosaženo konsensu ohledně obsahu synodality. Podle státního sekretáře je třeba hovořit o katolické synodalitě, protože existují různé modely synodality. „Pokud směřujeme k synodální církvi chápané jako účast všech členů Božího lidu na hlásání evangelia a budování světa v souladu s principy a hodnotami evangelia, pak má synodalita před sebou velkou budoucnost.“ V souvislosti s krizí demokracie kardinál Parolin připomněl, že demokracie není jen mechanismus hlasování, ale vize života, ve které má každý své místo, je respektován a může usilovat o naplnění svých aspirací. „Demokracie,“ dodal, „je založena na několika důležitých principech: lidské důstojnosti, respektování svobody – například svobody svědomí – a solidaritě. Pokud tyto principy ztratíme, ztratíme demokracii.“ Vatikánský státní sekretář také poukázal na to, že Evropská unie by se měla více zabývat tím, co zajímá občany. „Někdy vnímají Evropu jako instituci velmi vzdálenou od jejich problémů a také, řekl bych, velmi byrokratickou, která se nestará o jejich potřeby.“

Mohlo by vás zajímat

image:Image Zweigeltrebe 2021

Zweigeltrebe 2021

Víno rubínově červené barvy má jemně kořenitou vůni. Robustní chuť zakončují tóny ostružin a borůvek. Doporučujeme podávat při teplotě 14 - 16 °C k hovězímu masu a divočině s omáčkami. Exkluzivitu vínu dodává i originální láhev s reliéfem klíče, symbolu horenského práva - středověkého vinařského zákona. Ocenění: Stříbrná medaile Salon vín České republiky 2024 Velká zlatá medaile Národní soutěž vín 2023 TOTO NENÍ MEŠNÍ VÍNO Odrůda - Zweigeltrebe Barva vína je granátová, vůně vína bývá po višních i jiném bobulovém ovoci. Chuť vína je kořenitá, rozdílné plnosti. Při usměrněné sklizni je plnost výraznější a třísloviny komplexnější, takže se dá docílit jemné a harmonické víno. V chuti můžeme hledat ostružiny, višně, višňový kompot, lesní ovoce. Vinařství Rajhradské klášterní vinné sklepy najdeme v Rajhradě na Moravě, ve znojemské podoblasti. Výroba vína navazuje na staleté tradice rajhradského benediktinského kláštera. Klášter byl založen již v roce 1045. Jeden z vinných sklepů, který byl vybudovaný v letech 1690 až 1692, slouží pro výrobu vín dodnes. V dnešní podobě bylo vinařství založeno v roce 2008. Základem úspěchu rajhradských vín je technologie, která v nejvyšší možné míře respektuje přírodu a její zákonitosti.

image:Image Samolepka rybička kovová, stříbrná barva

Samolepka rybička kovová, stříbrná barva

Kovová samolepka s křesťanským symbolem ryby určená např. pro nalepení na automobil. Velikost 11,5 x 3,5 cm. Symbol ryby byl používán jako tajný symbol - kryptogram prvotních křesťanů k označení míst setkávání nebo k vyjádření příslušnosti ke Kristu. Objevuje se tak nejčastěji na starobylých křesťanských domech či náhrobcích. Použití symbolu vychází z jeho řeckého názvu Ichthys (tzn. ryba), které bylo chápáno jako slovo složené z prvních písmen spojení: Ježíš Kristus Syn Boží Spasitel (Iésús Christós Theú hyós Sótér). V současnosti tímto symbolem označují křesťané nejen své automobily, ale i poštovní schránky a jiné předměty. Přítomnost rybičky na automobilu je také vnímána jako prosba o přivolání kněze v případě vážné nehody.

image:Image Ježíš

Ježíš

Esther Hebert

Projekt Moje malá knihovnička je určen dětem v předškolním a raném školním věku. Obsahuje tři tematicky různé řady: Biblické příběhy, Svět víry a Vzory a světci. Jednoduché texty a vyprávějící obrázky nabízejí první informace o Bohu a jeho vztahu k nám lidem.

image:Image Příběh svatého Václava

Příběh svatého Václava

Otomar Dvořák, Josef Pepson Snětivý

Příběh knížete Václava, dědice, svatého ochránce a věčného vládce České země, nás ani po více než tisíciletí nepřestává fascinovat. Je zakódován hluboko v naší krvi; i když ho možná v běžném životě nevnímáme, podvědomě k němu tíhneme a ve chvílích úzkosti, kdy nám připadá, že je naše národní existence ohrožena, se k němu s nadějí obracíme. Tvůrčí tandem Otomar Dvořák – Josef Pepson Snětivý se pokusil rekonstruovat Václavův život a vsadit jeho činy do širších mezinárodních souvislostí. Autoři k tomu říkají: „Náš příběh berte jen jako jeden z možných. Je však podložen maximem dostupných údajů; zbytek příběhu je dílem naší tvůrčí fantazie. Nikoliv však samoúčelné a bezbřehé. Některé z hypotéz, zveřejněných dokonce renomovanými historiky, nám připadají absurdní: například že Václav byl zabit omylem při náhodné opilecké rvačce, nebo že vůbec neexistoval a jeho postava byla vytvořena jako křesťanská obdoba pohanského boha Svantovíta. My jsme se naopak snažili být maximálně seriózní, chtěli jsme pochopit myšlení tehdejších lidí, vcítit se do jejich pocitů…“ Otomar Dvořák sestavil svůj příběh jako dokumentární román, tedy beletrizované vyprávění proložené faktickými údaji, citáty a autorskými úvahami. Vycházel přitom z vlastního scénáře k šestidílnému televiznímu seriálu, který bude odvysílán počátkem roku 2025. Druhou část knihy zpracoval Josef Pepson Snětivý, Ten přistoupil k národnímu světci trochu jiným způsobem, který je ovšem pro něj typický. Vydal se do „krajiny svatého Václava“ jako dychtivý poutník, jenž s pokorou kráčí pěšky přes „trní a hloží“, od jedné stopy světce k druhé, nic nedbaje námahy a únavy, posedlý touhou vše popsat, zdokumentovat a zachytit na fotografiích. K tomu připojuje spoustu dobových údajů a osobitých postřehů. Autoři doufají, že tato kniha bude pro jejich čtenáře inspirací k zamyšlení, ale také k novým pohledům na krásy naší země a na mlhavé počátky její barvité historie. A budou rádi, když se podobně jako oni stanou poutníky v „krajině svatého Václava“.

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou