Oficiální stránky České biskupské konference, společenství biskupů římskokatolické a řeckokatolické církve v České republice
Více informacíV úterý 4.listopadu byl ve tři hodiny ráno Pánem života povolán na věčnost ve věku 82 let kardinál Dominik Duka OP, emeritní pražský arcibiskup. Pohřební mše svatá se uskuteční v sobotu 15. listopadu v 11.00. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Kondolenční kniha bude k dispozici od úterý 4. listopadu 12.00 v recepci arcibiskupského paláce. Životopis kardinála Dominika DukyŽivot a službaDominik Jaroslav Duka se narodil 26. dubna 1943 v Hradc
Arcibiskup olomoucký a předseda ČBK, Josef Nuzík, k úmrtí kardinála Dominika Duky: „Církev i společnost v něm ztrácí významnou osobnost." „Pana kardinála Dominika jsem vnímal jako vzdělaného muže s nesmírně širokým pohledem na lidský život. Pod komunistickou diktaturou zakusil kvůli své víře pronásledování a věznění, a tato zkušenost z něj vytvořila duchovního horlivé až bojovné povahy, který stál odvážně na straně pravdy, přitom ale měl dobré a
Publikováno: 4. 11. v 13:12, zdroj cirkev.cz
„Vyjadřujeme upřímnou soustrast k úmrtí kardinála Dominika Duky. Zůstane v naší paměti jako výrazná postava veřejného života a svědek víry v době totality. Vážili jsme si jeho otevřenosti k mezináboženskému dialogu a jeho vnímavosti k tématům šoa a boje proti antisemitismu,“ uvedla Federace židovských obcí v ČR na svých sociálních sítích.
Publikováno: 4. 11. v 12:52, zdroj cirkev.cz
Se zármutkem přijímáme zprávu o odchodu význačné osobnosti nejen Římskatolické církve, ale i celé české křesťanské obce. Kardinál Duka byl nejen duchovním vůdcem pro mnoho věřících, ale i mostem mezi církvemi, představitelem víry, dialogu a naděje. Jeho život byl poznamenán oddaností službě Bohu a lidem – sloužil v náročných dobách, vytrvale prosazoval hodnoty pokoje, spravedlnosti a smíření. Děkujeme za dobré ekumenické vztahy, které se projevovaly při společných svatodušních vigiliích, ale i jeho účastí na mnoha ekumenických bohoslužbách a také v podpoře společné ekumenické kategoriální pastorální službě církví v Armádě ČR, ve věznicích i ve zdravotnictví. Vyjadřujeme Boží blízkost a upřímnou soustrast katolické církvi i všem, kterých se jeho duchovní odkaz dotýkal a zároveň vyprošujeme Boží pokoj v naději vzkříšení Ježíše Krista. Zdroj: ekumenickarada.cz
Publikováno: 4. 11. v 12:16, zdroj cirkev.cz
Slovenští biskupové ve svých osobních vyjádřeních zdůraznili jeho odvahu, hlubokou víru a bratrskou blízkost ke slovenským věřícím.Předseda Slovenské biskupské konference, košický arcibiskup metropolita Mons. Bernard Bober, zaslal kondolenční dopis předsedovi České biskupské konference, Mons. Josefu Nuzíkovi, po úmrtí emeritního pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky OP.Jménem slovenského episkopátu vyjádřil duchovní blízkost a upřímnou soustrast katolické církvi v Čechách a na Moravě. Kardinála Duku označil za „věrného a neochvějného pastýře Božího lidu“, který naplnil své poslání kněze, řeholníka a biskupa s pevnou vírou, odvahou a oddaností církvi.Nitrianský biskup a místopředseda Slovenské biskupské konference Mons. Viliam Judák přijal zprávu o jeho úmrtí „s hlubokým zármutkem“ a jménem Nitrianského biskupství vyjádřil upřímnou soustrast celé pražské arcidiecézi.„S láskou a vděčností vzpomínáme na přítomnost otce kardinála Dominika při cyrilometodějské pouti v Nitře v červenci tohoto roku, kdy přijal pozvání Nitrianského biskupství jako hlavní celebrant a kazatel. Kéž ho Pán přijme do věčné slávy a odmění za jeho příklad víry a života,“ uvedl biskup Judák.„Kéž Pán oslaví svého věrného služebníka kardinála Dominika! S velikou vděčností děkujeme za jeho krásný příklad života řeholníka, kněze, biskupa a kardinála a za jeho povzbudivý vztah ke všem nám na Slovensku,“ napsal bratislavský arcibiskup metropolita Mons. Stanislav Zvolenský.Spišský biskup Mons. František Trstenský připomněl, že se s kardinálem naposledy setkal 25. září 2025 v Ružomberku při oslavách 25. výročí Katolické univerzity.„Jeho biskupské heslo In Spiritu Veritatis – V Duchu pravdy vystihuje jeho hodnoty. Po celý život nesl hlas církve do veřejného prostoru, nebál se hovořit o pravdě, víře a důstojnosti člověka. Kéž ho Pán odmění věčnou radostí ve společenství svatých,“ dodal biskup Trstenský.Zdroj: tkkbs.sk
Publikováno: 4. 11. v 11:48, zdroj cirkev.cz
„Dovolte mi, abych Vám i celé katolické církvi v Čechách a na Moravě jménem slovenského episkopátu vyjádřil naši duchovní blízkost a upřímnou soustrast nad odchodem Jeho Eminence Dominika Jaroslava kardinála Duky OP, emeritního arcibiskupa pražského, do domu nebeského Otce,“ napsal Mons. Bober.Ve svém dopise připomněl, že kardinál Duka byl „věrným a neochvějným pastýřem Božího lidu“, který „plnil své poslání kněze, řeholníka a biskupa s pevnou vírou, odvahou a oddaností církvi“.„Kardinál Dominik Duka zasvětil celý svůj život službě pravdě a svobodě. V době komunistického režimu vydával svědectví o Kristu s vytrvalostí a moudrostí, která povzbudila mnoho věřících,“ uvedl předseda Slovenské biskupské konference. Připomněl také jeho působení po pádu totality, kdy „stál u zrodu nové éry duchovního a společenského života, spojující věrnost evangeliu s úctou k člověku a vlasti“.Mons. Bober ocenil jeho přínos jako dominikána, teologa, královéhradeckého biskupa a později arcibiskupa pražského, který „vynikal pastorační péčí, laskavostí a smyslem pro jednotu v církvi“.„Díky jeho úsilí a otevřenosti se plodně rozvíjely vztahy mezi Českou biskupskou konferencí a Slovenskou biskupskou konferencí. Svou prací, slovy a osobním příkladem obohatil duchovní, kulturní i veřejný život nejen v České republice, ale také na Slovensku, k němuž měl vždy vřelý vztah,“ dodal.Na závěr předseda Slovenské biskupské konference vyjádřil vděčnost za službu zesnulého kardinála a připojil modlitbu: „S vděčností vzpomínáme na jeho službu i na četné návštěvy Slovenska a modlíme se, aby ho Pán odměnil věčnou blažeností ve společnosti svatých. Dej, Pane, svému věrnému služebníku věčný odpočinek a světlo věčné ať mu svítí. Requiescat in pace.“Zdroj: tkkbs.sk
Publikováno: 4. 11. v 11:35, zdroj Diecéze plzeňská
Kardinál Duka po mnoho let výrazně ovlivňoval život katolické církve v naší zemi. Jeho působení se vyznačovalo statečností, vytrvalostí a hlubokou vírou, která formovala nejen jeho kněžskou a řeholní službu, ale i veřejné působení.„V těchto chvílích se s vděčností ohlížíme za životem kardinála Duky a prosíme za jeho duši. Osobně jsem mu velmi vděčný za velmi mnohé, čím spoluvytvářel moji životní a kněžskou cestu. Ať jej Pán přijme do svého pokoje a odplatí mu vše dobré, co ve svém životě vykonal.“ uvedl biskup Tomáš Holub.Diecéze plzeňská se v modlitbě připojuje k celé církvi v České republice i všem, kteří si kardinála Dominika Duky vážili. Děkujeme za jeho službu, věrnost evangeliu a péči o církev v dobách radosti i zkoušek.Informace o bohoslužbě za kardinála Dominika Duku budou zveřejněny na webu a sociálních sítích Diecéze plzeňské. Zůstáváme spojeni v modlitbě a naději, že Kristus, který přemohl smrt, přijme svého služebníka do věčné radosti.
Publikováno: 26. 10. v 12:34, zdroj cirkev.cz
Během mše svaté k Jubileu synodálních týmů a participativních orgánů v bazilice sv. Petra vyzval papež Lev XIV. všechny účastníky, aby se zamysleli nad „tajemstvím církve“. Připomněl jim, že církev není pouze náboženskou institucí s hierarchií a strukturami. Církev je spíše „viditelným znamením jednoty mezi Bohem a lidstvem“, kde Bůh spojuje všechny do jedné rodiny sjednocené v lásce.Papež dodal, že když uvažujeme o tom, co znamená církevní společenství, stvořené a zachovávané Duchem Svatým, můžeme porozumět tomu, co jsou synodální týmy a participativní orgány. „Vyjadřují to, co se děje uvnitř církve, kde vztahy neodpovídají logice moci, ale logice lásky." Dodal také, že nejdůležitější věcí v křesťanské komunitě je duchovní život.Lev XIV. vyzval všechny účastníky, aby si pamatovali, že láska je nejvyšším pravidlem v církvi. „Nikdo není povolán k tomu, aby vládl; všichni jsou povoláni k tomu, aby sloužili. Nikdo není vyloučen; všichni jsme povoláni k účasti.“ Výzva ke společné cestě je podle papeže to, co farizejovi a celníkovi z evangelijního podobenství chybělo. I když jsou na stejném místě, jsou rozděleni a nekomunikují spolu. „Oba jdou stejnou cestou, ale nechodí spolu. Oba se modlí k Otci, ale nejsou bratři a nemají nic společného.“Toto rozdělení pramení podle papeže především z postoje farizeje, jehož modlitba, „ačkoli se zdá být adresována Bohu, je pouze zrcadlem, v němž se dívá na sebe, ospravedlňuje se a chválí“. Cítí se nadřazený celníkovi a pohlíží na něj s despektem. Zaměřuje se tedy spíše na sebe než na svůj vztah s Bohem a ostatními. To se podle papeže Lva bohužel může stát i v křesťanské komunitě. Když ego převládá nad společenstvím, vede to k individualismu, který znemožňuje skutečné a bratrské vztahy. Může se to stát také tehdy, když si někdo myslí, že je lepší než ostatní.Neměli bychom se však soustřediit jen na farizeje, ale měli bychom se dívat na celníka. Jeho pokora nám připomíná, že v církvi všichni potřebujeme Boha a jeden druhého. Musíme si naslouchat, milovat se a radovat se z toho, že kráčíme společně, protože Kristus patří pokorným.Tak můžeme žít s důvěrou uprostřed napětí v církvi – jednoty a rozmanitosti, tradice a novosti, autority a participace. „Nejde o to, je [napětí] vyřešit tím, že jedno omezíme ve prospěch druhého, ale o to, aby je Duch očistil, aby se harmonizovaly a směřovaly ke společnému rozlišování,“ argumentoval Svatý otec. Členové synodálních týmů a participativních orgánů chápou, že církevní rozlišování vyžaduje vnitřní svobodu, pokoru, modlitbu a důvěru. Nikdy se nejedná pouze o názor jedné osoby.Papež Lev vyzval všechny přítomné, aby snili o pokornější církvi, která „se sklání, aby umyla nohy lidstvu; církvi, která nesoudí jako farizej celníka, ale stává se místem, které je přívětivé pro všechny“.Zdroj: Vatican News, anglická sekce, redakčně upraveno
Publikováno: 25. 10. v 11:51, zdroj cirkev.cz
Lev XIV. vyslechl svědectví a odpovídal na otázky zástupců různých kontinentů. Evropu zastupovala rakouská teoložka Klara Csiszár, která se papeže zeptala na šance na rovnoprávnost žen a mužů v církvi. Papež v odpovědi mínil i své osobní zkušenosti a vzpomínal na to, jak jeho rodiče, otec i matka, byli velmi zapojeni do života farnosti. A když se v 70. letech v USA hodně mluvilo o rovnosti žen a mužů, zeptal se své matky, zda chce být rovna mužům. Ona odpověděla, že ne, a hned dodala: „Protože my jsme lepší“. Papež zdůraznil, že to nebyl vtip, protože ženy mají mnoho darů, které mohou v mnoha ohledech nabídnout v rodinném a farním životě.Lev XIV. také zmínil zkušenost z Peru, kde řeholnice vykonávají skvělou misijní práci a využívají pravomocí, které již v církvi mají. Papež zdůraznil, že problém nespočívá v tom, že by neexistovaly možnosti, ale že na některých místech existují kulturní překážky, které ženám brání dělat to, co by dělat mohly.Papež připomněl, že ve světě existuje problém diskriminace žen. Realita je taková, že ne všechny země jsou z kulturního hlediska ve stejné situaci jako Evropa a Spojené státy. Svatý otec zdůraznil, že církev může být hnací silou kulturních změn v souladu s hodnotami evangelia.V návaznosti na svědectví zástupce Afriky Svatý otec ujistil, že v synodálním procesu nejde o vytvoření jediného modelu a šablony, která bude použita ve všech zemích. Synodalita je spíše učením v naslouchání, počínaje nasloucháním Božímu slovu, ale také naslouchání jeden druhému, naslouchání moudrosti druhých.Lev XIV. zdůraznil, že Afrika je kontinent, který nám může mnoho nabídnout. Její problémy jsou často jak výzvami, tak dary. Jako příklad uvedl mladé lidi a rodinu. Porovnal přitom Afriku, která je plná nového života a mládí, s Evropou, která stále stárne. Papež zdůraznil, že pro církev je velmi důležité oslovit jak mladé lidi, tak rodiny.V reakci na svědectví reprezentantky Oceánie papež poukázal na význam regionálních církevních organizací. Ty zvyšují citlivost k situaci v jiných zemích a podněcují církev k činnosti, například k boji proti důsledkům klimatických změn v některých zemích Oceánie. Církev musí podle Lva promlouvat, aby měnila svět a činila jej lepším.V odpovědi na otázku zástupce Severní Ameriky se papež vyjádřil k obavám, že synodalita omezí pastorační autoritu biskupů a kněží. Zdůraznil, že je třeba pochopit, že ne všichni v církvi postupují stejným tempem, a proto musíme být k sobě navzájem trpěliví. Lev XIV. zdůraznil, že pro církev není dobré, když několik lidí vyběhne dopředu a mnoho jiných zůstane pozadu. Musíme pochopit, co se děje na různých místech, jaké jsou překážky a odkud pocházejí, řekl Svatý otec. Podle jeho názoru je také velmi důležitá formace, odpovídající příprava na různých úrovních církevního života.V reakci na slova libanonského biskupa, který zastupoval východní církve, papež upozornil na svědectví východních křesťanů. „Jedním ze znamení naděje,“ řekl Svatý otec, „je dar nadšení, který lze nalézt jak v církvích na Blízkém východě, tak i mezi křesťany v diaspoře. Nacházíme u nich dar víry, který jim dává sílu, vytrvalost a odvahu, které potřebují, aby mohli jít vpřed, i když mnohokrát přišli o všechno.“Při zmínce o zkušenostech katolíků v Latinské Americe papež přiznal, že církev tomuto kontinentu vděčí za mnoho. Dar víry, nadšení a ducha společenství je v mnoha případech součástí kultury těchto národů, řekl Lev XIV. Přiznal, že ho inspirují spíše konkrétní lidé a jejich nadšení pro víru než nějaké procesy. Papež připomněl, že jubileum má být časem skutečného obrácení, aby bylo možné naslouchat Božímu slovu.Zdroj: Vatican News - polská sekce
Publikováno: 23. 10. v 11:03, zdroj cirkev.cz
V pátek 24. října začne program konferencí, na které vystoupí kardinál Grzegorz Ryś, prof.Miguel De Salis Amaral a Mariana Aparecida Venâncio. Na závěr dne se v aule Pavla VI. uskuteční diskuzní setkání s papežem Lvem XIV., do něhož se zapojí zástupci sedmi světových regionů. Představí proces implementace synody na daném kontinentě a každý z nich bude moci papeži položit otázku.Sobota dopoledne bude patřit pouti a průchodu Svatou branou. Odpoledne budou účastníci rozděleni do jazykových skupin, ve kterých se v seminářích a workshopech budou věnovat tématu misijní a synodální obnovy církve. Večer se na Svatopetrském náměstí uskuteční mariánská modlitební vigilie, otevřená všem poutníkům v Římě. Vrcholným okamžikem Jubilea bude nedělní mše svatá v bazilice sv. Petra, které bude předsedat papež Lev XIV.Českou republiku zastupují na Jubileu členové Národního synodálního týmu, P. Roman Czudek, generální sekretář ČBK, Hana Pohořalá a Klára Maliňáková. Doprovází je členové diecézních týmů Michal Olekšák, Kateřina Regendová a P. Stanislav Brožka.Celý program Jubilea synodálních týmů naleznete zde. Zdroj: Vatican News - francouzská sekce, redakčně upraveno
Publikováno: 23. 10. v 10:48, zdroj cirkev.cz
Pracovní skupinu, kterou společně řídí Dikasterium pro nauku víry (DDF) a Dikasterium pro legislativní texty, založil papež František v listopadu 2024. Jejím cílem je vyplnit jednu z nejpalčivějších mezer v církevním právu: určit, jak má být duchovní zneužívání – spojené s manipulací, nátlakem či zneužitím autority v náboženském kontextu – klasifikováno jako kanonický delikt.Arcibiskup Iannone, karmelitán a zkušený kanonista, byl původně jmenován předsedou právě jako prefekt Dikasteria pro legislativní texty. Po jeho přesunu do čela Dikasteria pro biskupy se objevily obavy, že práce skupiny bude narušena. Tyto obavy rozptýlil kardinál Víctor Manuel Fernández, prefekt DDF, který v komuniké ze 14. října požádal o potvrzení Iannoneho ve funkci „pro zachování kontinuity a dynamiky“. Papež Lev XIV. žádosti vyhověl.Rozhodnutí přichází v době, kdy pět soudců Vatikánského tribunálu začalo projednávat případ jezuity Marka Rupnika, obviněného z psychického i sexuálního zneužívání více žen. Tento skandál odhalil, jak ničivé mohou být formy duchovní manipulace, které však dosud kanonické právo nezná jako samostatně definovaný delikt.Právě tuto mezeru má nová pracovní skupina odstranit: jasně vymezit, co duchovní zneužívání je, jaké má mít kanonické tresty a v jakých vztazích autority může vznikat.Odborníci na církevní právo i teologii dlouhodobě upozorňují, že církev musí chránit nejen před fyzickým či sexuálním násilím, ale také před zneužitím svědomí a víry, které se může objevit ve vztazích duchovního doprovázení či poslušnosti.Pokud skupina dokončí svou práci včas, právě proces s Markem Rupnikem by se mohl stát prvním případem, kde bude nově definovaný zločin duchovního zneužívání použit. To by znamenalo zásadní posun v církevním právu i v kultuře zacházení s autoritou.Jak poznamenal jeden z římských kanonistů: „Výzvou není jen potrestat provinění, ale chránit to, co je posvátné ve vztahu věřícího a jeho pastýře. Definovat duchovní zneužívání znamená chránit důvěru jako takovou.“Zdroj: Zenit
Publikováno: 22. 10. v 10:01, zdroj cirkev.cz
Podle účastníků se jednalo o „historický krok plný naděje“ směrem k hlubší spolupráci mezi katolickou církví a těmi, kteří byli v minulosti zraněni právě v jejím prostředí. Setkání se zúčastnila šestice členů vedení organizace ECA Global, která zastupuje oběti a aktivisty z více než třiceti zemí světa. Přijetí u Svatého otce vnímali jako významný moment otevřeného dialogu. „Byl to velmi důležitý rozhovor,“ uvedla Gemma Hickeyová, předsedkyně správní rady ECA a zároveň oběť zneužívání v Kanadě. „Odráží společné úsilí o spravedlnost, uzdravení a skutečnou změnu. Oběti dlouho hledaly místo u jednacího stolu – a dnes jsme měly pocit, že jsme byly konečně vyslyšeny.“Schůzka navázala na dopis, který ECA adresovala nově zvolenému papeži krátce po jeho inauguraci. Svatý otec na výzvu zareagoval vstřícně a projevil ochotu k otevřené spolupráci.„Nepřišli jsme pouze sdílet své obavy, ale také hledat společné cesty, jak zajistit účinnou ochranu dětí a zranitelných dospělých po celém světě,“ doplnila Janet Aguti, místopředsedkyně ECA z Ugandy. „Věříme, že spolupráce je nejen možná, ale i nezbytná.“ Krátce před tímto setkáním, 16. října, zveřejnila Papežská komise pro ochranu nezletilých svou druhou výroční zprávu. Ta hodnotí konkrétní kroky a opatření přijatá diecézemi po celém světě na poli prevence a ochrany před zneužíváním.ECA Global (Ending Clergy Abuse) je mezinárodní iniciativa, která sdružuje oběti, obhájce lidských práv a odborníky z více než třiceti států. Jejím cílem je nejen poskytnout pomoc obětem, ale také vyzývat církev k odpovědnosti, transparentnosti a konkrétním krokům směřujícím k nápravě minulých pochybení.Zdroj: Vatican News - italská sekce
Publikováno: 16. 10. v 13:55, zdroj cirkev.cz
Zpráva nabízí praktickou příručku vycházející z přímých zkušeností obětí. Jejím cílem je pomoci církevním společenstvím zavádět účinná nápravná opatření, krok za krokem postupovat při hlášení případů a usilovat o větší srozumitelnost celého procesu.Pokyny Komise zahrnují důraz na respektující naslouchání, přístup k informacím o vlastním případu a zajištění psychologické i duchovní podpory. Součástí má být také veřejné uznání způsobené újmy a převzetí odpovědnosti. Předseda Komise, arcibiskup Thibault Verny, označil tuto misi za „neustálou pouť“.Zpráva vychází z konzultací s oběťmi sdruženými ve zvláštní pracovní skupině a ze spolupráce s necirkevními organizacemi. Z těchto setkání vyplynula potřeba více naslouchající církve a existence jasnějších struktur pro hlášení případů.Komise doporučuje vytvoření bezpečných prostor, kde mohou oběti sdílet své zkušenosti – i přímo s církevními autoritami. Náprava podle ní není jen individuální povinností, ale společnou odpovědností celé komunity, která má vytvářet prostředí péče, úcty a vzájemného respektu.Zpráva rovněž vyzývá k dlouhodobé psychologické a duchovní podpoře a k finanční pomoci obětem, například při hrazení léčby. Církev má také uplatňovat přiměřené sankce vůči těm, kdo se dopustili zneužívání nebo jej kryli.Oběti by měly mít přístup k informacím o svém případu, protože jde o důležitý krok k uzdravení. Komise proto doporučuje vzdělávací programy pro duchovní i laiky, které by podporovaly proces společného uzdravování.Zpráva dále vyzývá k jasné komunikaci o důvodech odvolání nebo rezignací církevních představitelů a ke zjednodušení postupů při řešení případů z minulosti. Navrhuje také vznik mezinárodní akademické sítě katolických univerzit zaměřených na ochranu lidských práv a prevenci zneužívání.Komise doporučuje zavedení povinného mechanismu hlášení na všech úrovních církevních struktur. Církevní společenství mají podle ní podporovat větší transparentnost a institucionální odpovědnost, jak zdůrazňoval papež František. Zpráva rovněž potvrzuje klíčovou roli apoštolských nunciů, kteří mají doprovázet a podporovat místní církve v ochraně nezletilých.Zpráva shrnuje situaci v několika zemích, včetně Itálie, Gabonu, Japonska, Portugalska, Slovenska, Etiopie či Keni.V Itálii oceňuje pokrok v oblasti prevence a ochrany, zejména díky systému vytvořenému Italskou biskupskou konferencí (CEI). Ten zahrnuje národní, regionální i diecézní úroveň, dohled a odborné školení. V zemi funguje 16 regionálních ochranných služeb, 226 diecézních a mezidiecézních center a 108 poradenských míst. Přesto Komise upozorňuje na přetrvávající regionální rozdíly a chybějící centrální úřad pro analýzu hlášení.Zpráva konstatuje, že v mnoha částech světa, zejména v Africe, Asii a Latinské Americe, stále chybí prostředky a odborná pomoc. Přesto uvádí několik inspirativních příkladů: tradiční komunitní léčebnou praxi Hu Louifi v Tongu, výroční zprávu o doprovázení obětí v USA, revizi pokynů v Keni, Malawi a Ghaně či projekt Odvaha dívat se v diecézi Bolzano-Bressanone.Zpráva zdůrazňuje potřebu mezidikasteriální spolupráce v rámci římské kurie. Vyzdvihuje zejména činnost Dikasteria pro evangelizaci, které podporuje přibližně 1 200 místních církví a dohlíží i na jejich ochranné programy.Jedna část dokumentu se zaměřuje na sociální iniciativy církve. Komise oceňuje reformy, které zavedlo hnutí Fokoláre, například vznik nezávislé komise pro řešení případů zneužívání, novou politiku informování a pokyny pro podporu obětí.Závěrem se zpráva věnuje pokroku iniciativy Memorare, kterou Komise založila v roce 2022. Program shromažďuje prostředky od biskupských konferencí, řeholních řádů a nadací a pomáhá církvím v zemích globálního Jihu s omezenými zdroji. V současnosti existuje 20 projektů po celém světě – mimo jiné ve Rwandě, Venezuele, Argentině, Keni, Hondurasu, Malawi, Panamě či Zimbabwe – a další jsou v přípravě.Zdroj: Vatican News – anglická sekce
Publikováno: 29. 10. v 14:38, zdroj cirkev.cz
Biskup Paul Kyung-sang Lee, koordinátor příprav, uvedl, že představení Světových dnů mládeže bylo nejen oznámením programu, ale také vyznáním víry a naděje – slavnostním závazkem vůči mládeži celého světa a upřímným pozváním k účasti. Připomněl, že půjde o první světové setkání mládeže s papežem, které se uskuteční v zemi stále rozdělené následky korejské války. Organizátoři očekávají účast přibližně milionu mladých lidí. Inspirují se tzv. francouzským modelem z Paříže 1997, kdy poutníci přebývali v rodinách. V Soulu bude k dispozici 233 farností, které nabídnou ubytování mladým poutníkům; v případě potřeby budou využity i školy, tělocvičny a veřejné prostory.První část setkání, tzv. dny v diecézích, proběhne od 29. července do 2. srpna. Mladí lidé se rozjedou do 15 korejských diecézí, kde poznají život místních komunit a zapojí se do aktivit připravených farnostmi a rodinami. Druhá, hlavní fáze Světových dnů mládeže se bude konat v Soulu od 2. do 8. srpna. Úvodní mši svaté bude předsedat arcibiskup Peter Chung Soon-taick, spolu s ním budou koncelebrovat biskupové a kněží ze 160 zemí světa.Duchovní poselství příštích Světových dnů mládeže se zaměří na tři klíčová slova: láska, pravda a mír. Organizátoři poděkovali všem složkám státu – od samospráv přes bezpečnostní a dopravní služby až po zdravotnictví – za jejich podporu a spolupráci. Zvláštní důraz bude kladen na bezpečnost účastníků. Počítá se s instalací klimatizačních jednotek, zřízením lékařských stanovišť a přímým napojením na místní nemocnice. Do příprav se zapojuje celý národ – Korejci chtějí ukázat světu mladou, živou a pohostinnou tvář své země.Zdroj: Vatican News – polská sekce
Publikováno: 23. 10. v 9:55, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Roční přípravu pod vedením školního kaplana P. Petra Káni absolvovalo 39 studentů. Setkávali se každý týden na společných katechezích, sdíleli své zkušenosti s Bohem v menších skupinách, prožili tři víkendové duchovní obnovy, v předvánočním čase navštívili pacienty sousední nemocnice a aktivně se zapojovali do liturgie studentských mší svatých. V posledním týdnu před biřmováním při večerní mši svaté na gymnáziu biřmovanci představili ostatním studentům své patrony a při čtvrteční celonoční adoraci se v tichu před svatostánkem duchovně připravili na přijetí svátosti.Biřmovance přijeli do kostela sv. Mořice podpořit rodiče, příbuzní a přátelé. Slavnostní bohoslužbě předsedal Mons. Josef Nuzík, koncelebrovalo na třicet kněží z farností biřmovanců. Biskup Nuzík ve své promluvě zmínil, že lidské srdce touží nejen po vzdělání, ale také po kráse a pravdě a vyzval mladé, aby upřímně odpověděli na Boží výzvu ke spolupráci. Hudební doprovod během mše svaté zajistila schola AG.Tito studenti ukončili svou přípravu a začali novou etapu ve svém duchovním životě, ale v listopadu začíná další neméně početná skupina studentů svou cestu k přijetí svátosti křesťanské dospělosti a k prohloubení svého života s Bohem.
Publikováno: 23. 10. v 9:50, zdroj cirkev.cz
Máte hudební dar a touhu tvořit pro Boha? Pak právě pro vás je určena výzva k vytvoření oficiální hymny Celostátního setkání mládeže (CSM), které se uskuteční v roce 2026 v Ostravě. Nová píseň se může stát symbolem tohoto významného setkání mladých křesťanů a zároveň obohatit repertoár schol napříč Českou republikou.Autoři mohou své návrhy zasílat do 30. listopadu 2025 na adresu hudba@aksm.cz. Podrobné informace o podobě soutěže a jejích podmínkách najdete ZDE nebo v příloze.
DOTISK 18.12.2023 Knižní rozhovor s pražským arcibiskupem a českým primasem vznikal na jaře a v létě roku 2023 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech. V rezidenci pražských arcibiskupů rozmlouval historik Marek Šmíd s Janem Graubnerem o jeho dětství, mládí a dospívání, o kněžské formaci, pastoračním působení za normalizace i aktivitách v čele olomoucké a pražské arcidiecéze. Významný prostor je věnován osobním otázkám, zaměřeným mj. na jeho rodinu, přátele, postoje, hodnoty či osobnosti, kterých si váží, záliby, místa jeho srdce... V rozhovoru je též nazírána současná situace a perspektivy katolické církve v měnícím se světě či pontifikát papeže Františka. Čtenáře však především potěší neformální, upřímný a srdečný dialog. Na jeho hloubce a otevřenosti mají zásluhu obě strany: Jan Graubner díky jasně formulovaným postojům, které se nebál a nebojí zastávat v jakékoli době a bez ohledu na názorové protivníky, díky své křesťanské pokoře a v neposlední řadě díky smyslu pro humor. A Marek Šmíd jako uznávaný a erudovaný historik a pedagog, profesně i osobně spjatý s historií a současností katolické církve.
Hradisko svatého Klimenta u Osvětiman patřilo mezi nejrozlehlejší a nejlépe opevněná hradiska v centru Velkomoravské říše. V porovnání s ostatními nejdůležitějšími velkomoravskými hradisky je však Klimentu věnována ze strany vědecké komunity velmi malá pozornost. Poznání Velké Moravy i povelkomoravského období bez poznání hradiska sv. Klimenta není možné. Jedná se totiž o hradisko na první pohled výimečné svou výšinnou polohou i počtem opevnění, která mají společné ohnisko v akropoli s kostelem. Problematika svatoklimentského hradiska je zajímavá zejména pro tu polovinu evropského kontinentu, pro kterou bylo zásadním kulturněhistorickým mezníkem působení byzantsko-slovanských misií. Neméně zajímavý je Kliment i pro druhou polovinu Evropy, pro kterou bylo významné působení misií iroskotských. Historie Klimenta je však nejpalčivější pro Moravany a Slováky, pro které je obdobím jejich státnosti. Stejně aktuální by však toto téma mělo být i pro Čechy.
V knize na čtenáře čeká celkem sedm napínavých příběhů. A na závěr autorka připojila hru k vybarvení a vystřižení – pomocí posuvného týdenního kola si děti procvičí, jak jdou dny v týdnu pěkně za sebou. Sourozenci Frída a Benjamín bydlí v hájovně s maminkou Andreou, tatínkem Štěpánem a nezbedným jezevčíkem Lolim. A život v lese nabízí spoustu dobrodružství. V pondělí Frída objeví noru s liščaty, v úterý Andrea zachrání hned několikrát svatbu a ve středu posmutnělý Benjamín prožije den plný kouzel. To ovšem týden ještě zdaleka nekončí. Ve čtvrtek děti vyřeší záhadu zapomenutých věcí babičky Lady, v pátek se jezevčík Loli stane hrdinou, když zachrání před ukradením dřevo. Sobota patří příběhu stromu, kterému se splní sen a v neděli všichni společně zažijí na zahradě u hájenky nejlepší oslavu ze všech.
Ovocná pomazánka Aronie najde své uplatnění u různých moučníků (mazance, vánočky, jídaše), jako náplň do perníků, rolád a ke svíčkové jako náhrada za brusinky. Chuť aroniové pomazánky je vhodná také k promazávání dezertů z litých těst.
© 2025 Česká biskupská konference
© Copyright ČTK, Vatican News, Katolický týdeník, Catholic News Agency a další zdroje.
English
