Oficiální stránky České biskupské konference, společenství biskupů římskokatolické a řeckokatolické církve v České republice
Více informacíArcibiskup olomoucký Mons. Josef Nuzík se jménem České biskupské konference připojuje k apelu papeže Lva XIV., který v souvislosti s eskalací konfliktu na Blízkém východě vyzval, aby „byla zastavena spirála násilí, než se stane nenapravitelnou propastí“, a vyhlašuje pátek 13. března Dnem modlitby a půstu za mír ve světě. „Otevřeme se míru. Přijměme a uznejme ho, místo abychom ho považovali za příliš vzdálený a nemožný. Mír je více než jen cíl; je
Česká biskupská konference hledá pracovníka/pracovnici sekretariátu ČBK, který/á bude koordinovat práci překladatelů, připravovat konference (i mezinárodní) a akce pro veřejnost, spolupracovat s biskupstvími a partnerskými organizacemi. Pracovní poměr: na dobu určitou – zástup za MD, RDNástup: první polovina dubna 2026Místo výkonu práce: Praha 6 – DejvicePožadavky na odbornost a schopnosti:1. Minimálně středoškolské vzdělání, vysokoškolské vzdělá
16. listopadu 2025 se konala po celé ČR kostelní sbírka, jejíž výtěžek byl určen na katolické sdělovací prostředky. Během sbírky se vybrala částka přes 11 mil. korun. Všem dárcům srdečně děkujeme. V roce 2025 byla v rámci kostelní sbírky na sdělovací prostředky, která proběhla 16. listopadu po celé České republice, vybrána celková částka 11 047 572,96 Kč. 146. plenární zasedání ČBK, které se konalo 20. - 21. ledna 2026 v Praze, na základě podan
Publikováno: 18. 3. v 12:51, zdroj Biskupství královéhradecké
Vyslání nemocničních kaplanů reaguje na podmínky stanovené Dohodou o duchovní péči ve zdravotnictví mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR, Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví ČR z 11. července 2019.
Publikováno: 18. 3. v 12:41, zdroj Vatican News
Papež Lev oslovil účastníky setkání ve středu 18. března, tedy v den, kdy má být představena zpráva WHO věnovaná rovnosti při přístupu ke zdravotní péči v Evropě. Na tuto souvislost také papež poukázal a povzbudil k větší pozornosti zvláště vůči těm, kdo každodenně zakoušejí chudobu, samotu a izolovanost. Nejde přitom jen o nemoci a zranění fyzická, připomněl papež Lev. „Naléhavá potřeba vyvstává také vůči duševnímu zdraví, a to zvláště u mladých lidí, protože neviditelná psychická zranění nejsou o nic lehčí zátěží než rány viditelné.“ Stále aktuální otázka po bližním Otázka s evangelními souvislostmi – „Kdo je dnes můj bližní?“ (srov. Lk 10,29) – která se také stala mottem celého setkání, se obrací na každého člověka jako „otázka neustále aktuální, která nemá jednu univerzální odpověď, ale vyžaduje od každého, aby odpověděl jasně a konkrétně“. Odpověď může být v různých situacích různá; co se nemění, je „pozvání vyjít vstříc druhému člověku, především vůči tomu, který trpí“, zdůraznil Lev XIV. S odkazem na Františkovu encykliku Fratelli tutti (která se soustředí na týž evangelní text) varoval před pokušením „dívat se stranou“ tváří v tvář lidské bídě. Lev XIV. také zdůraznil úlohu církve a nezbytnost jejího konkrétního nasazení: „Církev má veřejnou roli, která se nevyčerpává v dobročinných či výchovných aktivitách,“ ale „všechny své síly vkládá do služeb pokroku člověka a univerzálního bratrství,“ citoval Benedikta XVI. (enc. Caritas in veritate 11). Život skutečného křesťana nesmí nikdy „postrádat bratrský, »samaritánský«, inkluzivní, odvážný, angažovaný a solidární rozměr“, který je nejhlouběji zakořeněn „v našem spojení s Bohem, ve víře v Ježíše Krista“, uzavřel papež Lev.
Publikováno: 18. 3. v 11:43, zdroj Vatican News
Sestry františkánské misionářky Mariiny z fraternity Tiberias žijící na pařížském předměstí Clichy-Sous-Bois původně bydlely ve třináctém patře budovy HLM (Habitation à Loyer Modéré [Dostupné nájemní bydlení]) mezi převážně muslimskými věřícími. Sestra Jola Nowosielska vzpomíná, že když se fraternita roku 2007 z této budovy odstěhovala, „muslimští sousedé byli smutní. Říkali nám: Kdo nás teď bude chránit? Byly jsme pro ně ženami modlitby.“Tato fraternita ze Seine Saint-Denis, žijící na pařížském předměstí Clichy-Sous-Bois od roku 1994, zpřítomňuje víru v multikulturní a mnohonárodnostní realitě, která je ve Francii často choulostivým tématem. Sestry se stávají svědky mnoha sociálních problémů, které se snaží řešit prostřednictvím solidárního přístupu vůči sousedům z různých kultur a národností a skrze modlitbu, kterou pronášejí za blízký i vzdálený svět. Pro jejich sousedy jsou tudíž „ženami modlitby“.Na pařížském předměstí Clichy-Sous-Bois stejně jako na mnoha dalších předměstích Paříže převažuje muslimské obyvatelstvo. Fraternita „Tiberias“ byla založena, aby věnovala zvláštní pozornost křesťanům, kteří se v tomto společenském kontextu stávají menšinou, a také všem lidem bez rozdílu tím, že jim v této čtvrti poskytne prostor k přijetí a setkávání. „I když jsem sestry nevídal denně, věděl jsem, že tam jsou. Povzbuzovala mne jejich laskavost, blízkost ke všem lidem. Nemluvily tak jako ostatní“, poznamenává Bernard Péyrebesse, křesťan žijící ve čtvrti Clichy-Sous-Bois, který františkánské sestry poznal v roce 1996.V průběhu let se sestry začaly angažovat v duchovní službě, vedení mládežnické katecheze, různých sdruženích a sociální oblasti. Sestra Alexandrine Lefèvre, jedna ze zakladatelek fraternity, ve spolupráci s francouzskou Charitou (Secours Catholique) zahájila v Clichy-Sous-Bois podpůrný vzdělávací program, který dosud existuje a pomáhá žákům ze znevýhodněných rodin. Nabízí jim různé obohacující zážitky, kupříkladu návštěvy pařížského centra.Již od samého počátku působení sester na tomto pařížském předměstí je jejich sousedé považovali za ženy modlitby, žijící prostým životním stylem. Každodennost nicméně přinášela i drobné nehody, plynoucí z napětí a nepochopení. „Když jsme sem přišly, mladí lidé z této čtvrti na nás hleděli s nedůvěrou. Někdy nás provokovali anebo si chtěli vyzkoušet naši reakci. Nebylo to ale nic vážného“, vypráví sestra Jola, jedna ze zakladatelek fraternity, od roku 2022 odpovědná za komunitu v Clichy-Sous-Bois.Sestry vzhledem ke své přítomnosti na pařížském předměstí neustále poznávaly místní sociální problémy a jejich srdečné a uctivé vztahy k sousedům se zároveň stávaly součástí reality v Clichy-Sous-Bois. Zažily také nečekanou solidaritu, která se projevila u příležitosti významných a leckdy napjatých událostí. „Když v roce 2016 teroristé zavraždili otce Hamela, přišlo v neděli do kostela několik muslimských mladých lidí, aby nám vyjádřili soustrast. Řekli nám, že islám je náboženstvím pokoje, a projevili solidaritu při této šokující události. Mladí lidé se snaží zlepšit společné soužití v našem městě, kde se denně potkávají různá náboženství“, dosvědčila sestra Léa Bakoarivelo, která byla zodpovědná za fraternitu „Tiberias“ až do roku 2022. Dnes se poslání této fraternity zaměřuje na přijetí, naslouchání, modlitbu a duchovní službu na poutním místě Panny Marie Andělské, mariánské svatyni ve čtvrti Clichy-Sous-Bois.„Byl jsem moc šťastný, když byl vystavěn tento kostel sv. Jana XXIII. a když jsem se dozvěděl, že sem přijdou tyto sestry. Nevím přesně, co tu dělají, ale vím, kdo jsou. Nelze najít řešení na všechny problémy. Je však důležité setkávat se s lidmi a naslouchat jim – a ony jsou zde právě proto, aby naslouchaly lidem. Pohled na tyto sestry nás odkazuje k Ježíši“, svěřuje se pan Péyrebesse se svým přesvědčením. V samém jádru města a během nečekaných setkání tak tyto „ženy modlitby“ navazují bratrské vztahy se svým bližním a modlí za něj, ať už je to kdokoli.
Publikováno: 18. 3. v 11:43, zdroj cirkev.cz
Svatý otec připomněl, že církev není jen institucí, ale především společenstvím Božího lidu, v němž má každý svou důstojnost i poslání. Druhý vatikánský koncil zdůrazňuje, že věřící mají podíl na Kristově kněžském, prorockém a královském poslání. Tento podíl vychází ze křtu, který podle papeže „uschopňuje člověka uctívat Boha v duchu a pravdě a vyznávat víru před druhými“.Biřmování toto poslání dále posiluje a dává věřícím zvláštní sílu Ducha Svatého, aby svou víru nejen vyznávali, ale také ji hájili a žili konkrétními skutky. „Každý pokřtěný je povolán být svědkem Krista,“ zdůraznil papež.Lev XIV. zároveň připomněl slova papeže Františka, podle něhož křesťanská identita vychází především ze křtu. Právě skrze něj se každý věřící stává součástí církve a aktivním účastníkem jejího poslání. „Naše první a základní zasvěcení má kořeny ve křtu,“ citoval svého předchůdce.Papež se dále věnoval pojmu sensus fidei, tedy „smyslu pro víru“, který patří celému Božímu lidu. Tento dar Ducha Svatého umožňuje věřícím rozlišovat pravdu od omylu ve věcech víry a žít evangelium v každodenním životě. Nejde o schopnost jednotlivce, ale o dar, který se projevuje v jednotě celé církve. Právě tato jednota víry je podle koncilu důvodem, proč se církev ve věcech víry a mravů nemýlí. Z této jednoty podle papeže vyplývá, že každý pokřtěný má své místo v evangelizačním poslání církve. Není pouze pasivním příjemcem, ale aktivním svědkem víry.Duch Svatý zároveň obdarovává církev různými charismaty, která slouží jejímu růstu a obnově. Zvláštním projevem této živosti je zasvěcený život i různá církevní společenství, která ukazují rozmanitost a plodnost duchovních darů.Na závěr papež znovu vyzval věřící, aby si uvědomili dar, který přijali: „Probuďme v sobě vědomí i vděčnost za to, že patříme k Božímu lidu, a zároveň odpovědnost, která z toho vyplývá.“Ve svém pozdravu během generální audience papež Lev XIV. znovu vyzval k modlitbě za mír ve světě, zvláště na Blízkém východě. V arabštině se obrátil přímo na tamní křesťany a povzbudil je, aby byli nástroji pokoje, lásky a smíření, aby mezi národy mohl zavládnout skutečný mír. Podobnou výzvu zopakoval i vůči věřícím hovořícím čínsky, které vyzval k vytrvalosti v životě inspirovaném křesťanskými hodnotami, aby i oni přispívali k pokoji ve společnosti.Zdroj: Vatican News – francouzská sekce
Publikováno: 18. 3. v 10:07, zdroj cirkev.cz
Rozhodnutí přichází po několika znepokojivých událostech v průběhu roku 2025. V únoru jeden z návštěvníků vylezl na oltář a shodil šest historických svícnů z roku 1865, jejichž hodnota se odhaduje na přibližně 30 tisíc eur. V říjnu pak jiný muž pronikl do prostoru oltáře a dopustil se znesvěcení přímo před zraky přítomných poutníků. V dalším případě zde protestující osoba svlékla oděv a prezentovala politické sdělení.Ačkoli se jedná o jednotlivé excesy, jejich dopad je mimořádný. Oltář konfese totiž stojí nad hrobem apoštola Petra a představuje jedno z nejcitlivějších liturgických míst katolické církve. Každé jeho narušení tak přesahuje rovinu materiální škody a dotýká se samotného duchovního významu chrámu.Novou ochranu tvoří mobilní panely z polykarbonátu. Ty lze v případě potřeby snadno odstranit, například při liturgických slavnostech. Materiál i design byly zvoleny tak, aby odolaly pokusům o vniknutí, ale zároveň nenarušily vizuální kontinuitu prostoru.Kardinál Mauro Gambetti, který má baziliku na starosti, zdůrazňuje, že je třeba zachovat správnou perspektivu. V jubilejním roce 2025 prošlo bazilikou přibližně 20 milionů návštěvníků. Incidenty tak představují jen nepatrný zlomek celkového provozu. Přesto však podle něj nelze jejich význam podceňovat.Kardinál Gambetti zasazuje tyto události do širšího kontextu, který označuje jako „krizi hodnot“. Podle něj hraje roli i současná digitální kultura: sociální sítě a jejich důraz na virální obsah mohou podporovat napodobování výstředního či transgresivního chování. To, co by dříve zůstalo ojedinělým činem, se dnes může snadno stát trendem.Dosavadní bezpečnostní opatření, zahrnující přibližně 40 až 60 pracovníků, se opírala především o dohled a respekt návštěvníků. Nové panely představují posun směrem k fyzické prevenci. Vatikán si je však vědom symbolického rizika: přílišná „militarizace“ by byla v rozporu s duchovním posláním chrámu. Proto zůstává cílem zachovat u návštěvníků pocit svobody, který je nedílnou součástí zkušenosti z tohoto místa.Každý incident má nejen praktické, ale i liturgické důsledky. Po znesvěcení následuje kající obřad, jehož cílem je obnovit posvátnost prostoru. Tato skutečnost připomíná zásadní rozdíl: zatímco fyzické škody lze opravit, duchovní narušení vyžaduje smíření.Situace v bazilice svatého Petra odráží širší problém, s nímž se potýkají významná náboženská místa po celém světě. S rostoucím počtem turistů, kteří je vnímají spíše jako kulturní památky než jako posvátný prostor, se hranice mezi sakrálním a veřejným prostorem stírá. Zdroj: Zenit
Publikováno: 17. 3. v 9:09, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Úvodní slovo patří arcibiskupu Josefu Nuzíkovi, který připomíná, že i když jubilejní rok skončil, naděje v našich životech zůstává. „Předkládaný druhý díl ukazuje, jak se tato naděje projevuje v konkrétních osudech a společenstvích. Čteme v něm o síle Božího slova, poznáváme farnost jako rodinu a dozvídáme se, jak duchovní hudba dokáže proměnit lidské srdce,“ píše olomoucký arcibiskup.Sborník nabízí čtenářům pestrou paletu textů, které stavějí na osobní zkušenosti s Bohem a církví.Biskup Josef Hrdlička uvažuje nad krizí víry, ale i nad novou touhou po křtu a pevných hodnotách v dnešním světě.Text Martin Slabého „Láska někdy bolí“ se dělí o zkušenost víry uprostřed ztráty nenarozeného dítěte.Richenza Buková vykresluje obraz farnosti jako skutečné rodiny, kde se víra mění v konkrétní skutky.Martina Pavlíková představuje historii kurzů pro lektory Božího slova a manželé Bernátkovi i Jarmila Navrkalová přibližují krásu a sílu duchovní hudby.Milada Betlachová pak popisuje, co by se stalo, kdyby lidé nechali Boží obraz v sobě růst a kvést a přinášet plody.Součástí je i hluboká báseň Jiřího Suchého „Láska a naděje“, kterou autor zaslal biskupu Hrdličkovi v době jeho nemoci.Stejně jako u prvního dílu celou publikaci vizuálně dotvářejí fotografie biskupa Antonína Baslera.Publikace je v těchto dnech distribuována do farností. Zájemci si ji – a někde stále i první díl – mohou vyzvednout zdarma (do vyčerpání zásob) nebo si ji stáhnout v elektronické podobě na odkazu níže.Tvá slova, Pane, jsou Duch a jsou život (PDF)
Publikováno: 10. 3. v 12:16, zdroj Vatican News
Závěrečná zpráva 5. synodální skupiny je rozdělena do tří částí. První z nich popisuje činnost této skupiny, druhá pak tvoří vlastní jádro této závěrečné zprávy. Jejích pět kapitol se věnuje tématům: Respekt vůči zaslíbení; Vztahová podstata lidské bytosti; Pravomoc; Služba; Charismatický rozměr úlohy žen v církvi. Zvláště dvě témata stojí za bližší pozornost, totiž vztah služby a pravomoci a charismatický rozměr. 5. synodální skupina se v odvolání na učení papežů Jana Pavla II. a Františka zabývá otázkou určité „monopolizace“ autority v souvislosti se svátostným svěcením – nelze do budoucna předpokládat, že svěcený služebník církve bude tím samým, jednoduše řečeno, „odborníkem na cokoli“, a tedy automaticky univerzální autoritou. Charismatický rozměr je klíčový pro život církve, která je více než jen souhrnem struktur. Právě charismatická podstata církve coby Duchem oživovaného Kristova těla umožňuje dosah církve i tam, kam strukturální jádro nemůže proniknout. S tím souvisí téma aktuálně velmi činně působících, byť oficiálně neustanovených služeb, které nejsou vázány na svátostné svěcení. Třetí část zprávy nabízí různé podněty a informace, s nimiž tato 5. synodální skupina pracovala. Jsou v nich obsaženy i výzvy k dalšímu synodálnímu procesu. Je tedy žádoucí dále se zabývat např. inspirativními ženskými postavami Starého a Nového zákona i dějin církve, zkušenostmi žen účastnících se vedení církve, tématy mariánského a petrovského principu, strukturami moci v církvi či příspěvky papežů Františka a Lva XIV. k otázce úlohy žen v životě a vedení církve.
Publikováno: 3. 3. v 17:00, zdroj Vatican News
Jak zdůraznil generální sekretář synody kardinál Mario Grech, „závěrečné zprávy je třeba chápat jako pracovní dokumenty – jako výchozí bod, nikoli jako konečný výsledek.“ Zároveň dodal, že „i když mají pracovní charakter, obsahují již cenné pokyny – což potvrzují zprávy skupin č. 3 a č. 4 –, kterými se místní církve a různá církevní prostředí mohou již nyní inspirovat“.Mise v digitálním prostředí: struktury, jurisdikce, formaceZpráva studijní skupiny č. 3 poukazuje na to, že přítomnost církve v digitálním prostoru nemůže být považována za doplněk pastorační činnosti, ale měla by být začleněna do jejích běžných struktur. Mezi klíčové požadavky patří: institucionální začlenění digitální misie do struktur církve; prohloubení reflexe o územní jurisdikci v kontextu internetových komunit; systémová formace duchovních a laiků pro digitální kulturu.Zpráva obsahuje návrhy opatření na úrovni Svatého stolce, konferencí biskupů a diecézí a shrnutí širokých mezinárodních konzultací.Formace kněží: více společenství a společné odpovědnostiStudijní skupina č. 4 nenavrhla změnu dokumentu Ratio Fundamentalis Institutionis Sacerdotalis (2016), protože považuje jeho základní předpoklady za aktuální. Byla však vypracována orientační dokumentace týkající se jeho implementace v synodálně-misijní perspektivě. Ústřední myšlenkou zprávy je, že identita kněze se formuje „v Božím lidu“ a „s Božím lidem“, a nikoli odděleně od něj.Mezi konkrétními návrhy byly: střídání seminární formace a života ve farních společenstvích nebo jiných církevních prostředích; společné formační etapy s laiky a zasvěcenými osobami již od propedeutické etapy; zapojení kompetentních žen jako spoluzodpovědných na všech úrovních formace, také v týmech formátorů; rozvoj kompetencí v oblasti spoluzodpovědnosti a společenského rozlišování.Synodalita „realizovaná v praxi”Kardinál Grech poukázal na to, že práce na zprávách přesahovaly rámec běžné institucionální spolupráce: „Kromě své věcné hodnoty jsou tyto zprávy svědectvím o zkušenosti společné cesty s dikasterii. Není to poprvé, co dikasteria spolupracují na společném projektu, ale v tomto případě se jedná o něco víc: o autentický proces společného naslouchání, reflexe a rozlišování. Je to synodalita realizovaná v praxi, nikoli pouhá byrokratická spolupráce.“Zveřejnění a další krokyRozhodnutí o zveřejnění zpráv učinil papež Lev XIV., aby – jak bylo uvedeno – se podělil o plody reflexe s celým Božím lidem a realizoval zásadu transparentnosti a odpovědnosti. Nyní má Generální sekretariát synody spolu s příslušnými dikasteriemi převést závěry zpráv do operačních návrhů pro celou církev, které budou předloženy Svatému otci. Spolu s publikací dokumentů ukončily studijní skupiny č. 3 a č. 4 své mandáty. Další zprávy budou zveřejňovány postupně; nejbližší publikace je ohlášena na 10. března 2026.
Publikováno: 16. 3. v 13:55, zdroj Vatican News
Jak řekl Svatý otec, prevence zneužívání je náročná, tichá a obtížná služba, která je však nezbytná pro život církve a budování skutečné kultury péče. Papež František vědomě zařadil Komisi mezi instituce Římské kurie, „aby připomněl celé církvi, že prevence zneužívání není volitelným úkolem, ale konstitutivním rozměrem poslání církve“. Nejde jen o postupy, ale o novou kulturu péče Papež zdůraznil, že prevence zneužívání „nikdy není jen souborem protokolů či postupů. Jde o pomoc při formování kultury péče v celé církvi, v níž ochrana nezletilých a osob v obtížné situaci není vnímána jako povinnost vnucená zvenčí, ale jako přirozený projev víry. To vyžaduje proces obrácení, v němž nasloucháme utrpení druhých, a to nás vede k jednání“. Zkušenosti poškozených nás učí pokoře Lev XIV. zdůraznil, že zkušenosti poškozených musejí být nezbytnými referenčními body. Ačkoli jsou bolestivé a není snadné je poslouchat, odhalují pravdu a učí pokoře. Tímto způsobem se otevírá také důvěryhodná cesta k naději a obnově. Odpovědnost biskupů a řeholních představených Papež připomněl také odpovědnost místních biskupů a řeholních představených. Naslouchání obětem a jejich podpora se musí konkrétně projevit v každé církevní komunitě a instituci, a to i díky pomoci Papežské komise pro ochranu nezletilých. „Vaše poslání,“ řekl Svatý otec, „nespočívá v zavedení formálního procesu, ale je znamením společenství a společné odpovědnosti.“ „Ochrana nezletilých a lidí, kteří se ocitli v obtížné situaci,“ řekl na závěr papež, „není izolovanou oblastí církevního života, ale dimenzí, která prostupuje pastorační činnost, formaci, správu a disciplínu. Každý krok vpřed na této cestě je krokem ke Kristu a k více evangelní a autentičtější církvi.“
Publikováno: 24. 2. v 8:23, zdroj Arcibiskupství olomoucké
„Setkávat se s těmi, kteří si nesou trauma ze zneužívání, považuji za důležité. Se svou bolestí nesmí nikdo zůstat sám a společně musíme hledat konkrétní kroky, jak v církvi vytvářet bezpečnější prostor a předcházet dalšímu utrpení,“ říká arcibiskup Nuzík.Již šesté setkání olomouckého arcibiskupa s oběťmi zneužívání a všemi, kterým toto bolestné téma leží na srdci, se uskuteční v sobotu 28. března. Mše svatá v kostele sv. Anny vedle katedrály se koná v 14.00, moderované setkání s arcibiskupem Nuzíkem a členy diecézního týmu pro pomoc obětem zneužívání začíná v salonku restaurace U Kristýna na Wurmově ulici v 15.00 a nabídnut bude také prostor pro osobní rozhovor s arcibiskupem.
Publikováno: 20. 2. v 11:35, zdroj Arcibiskupství olomoucké
V úvodu bohoslužby připomněl, že liturgie postní doby je přirozeně spojena s duchem pokání. „Včera, v textech Popeleční středy, jsme slyšeli antifonu ‚Napravme, co jsme zavinili hříchem‘. Něco můžeme napravit my lidé, ale to podstatné dokáže napravit jedině Bůh, a patří sem také rány v srdci obětí zneužití,“ zdůraznil. Poděkoval pak za přítomnost studentům teologického konviktu – kandidátům připravujícím se na kněžství, kteří si právě tento den a bohoslužbu s modlitbou za oběti zneužívání zvolili pro svou službu v katedrále.V úkonu kajícnosti pak olomoucký arcibiskup prosil Boha za odpuštění všech případů zneužívání moci i zneužívání sexuálního, zvláště ze strany představitelů církve, za ty situace, kdy církev nenabídla obětem pomoc a nevyvinula snahu o spravedlnost, za zneužití důvěry vložené v duchovní, za netoleranci a nepřijetí osob jiného přesvědčení, odlišné sexuální orientace nebo náboženského vyznání. Zmínil také hříchy pomluvy a nactiutrhání, šíření nepravd a nenávisti na sociálních sítích nebo mlčení tam, kde bylo třeba se ozvat a hájit pravdu, a prosil Boha i za odpuštění špatné správy obdržených prostředků a nedostatečnou transparentnost a spravedlnost v nakládání s majetkem.Hledat Boží tvářS promluvou během mše svaté vystoupil P. Jan Polák, člen diecézního týmu pro pomoc obětem. Na životním příběhu známého kněze a psychologa Henriho J. M. Nouwena ilustroval, jak hlubokou vnitřní rozervanost, deprese a pocit osamělosti může člověk prožívat pod tlakem přísného prostředí a vlastních zranění. Zdůraznil, že v okamžicích, kdy je člověk „zbitý“ životem a není schopen ani slov modlitby, pořád zůstává cesta prostého „pohledu na Boha“.„Často se stane, že se nemohu modlit, že jsem příliš unavený, abych si četl evangelia, příliš neklidný na duchovní rozjímání, příliš deprimovaný na to, abych něco říkal Bohu, prostě příliš vyčerpaný, než abych cokoliv dělal. Ale stále se mohu dívat na tyto obrazy, tak úzce spojené se zkušeností lásky,“ zmínil a dodal: „Kéž pohled na takový obraz je vnitřním vyjádřením slov žalmu: Hospodine, hledám tvou tvář. Neskrývej svou tvář přede mnou, neodmítej svého služebníka! Tys má pomoc, nezavrhuj mě, neopouštěj mě, Bože, můj spasiteli!“Prosba za uzdravení a omluvaZávěr bohoslužby patřil společné modlitbě pokání a solidarity, jak k ní na znamení upřímné prosby za otevření očí i srdcí celé církve vyzvala Česká biskupská konference: „Pane, je nám tak líto, co někteří z nás udělali tvým dětem. Otevři nám oči, abychom viděli utrpení těchto lidí. Otevři nám uši, abychom slyšeli jejich bolesti. Otevři nám, srdce, abychom měli soucit, a dej nám odvahu a sílu, abychom neutíkali od jejich bolesti…“ neslo se katedrálou. Arcibiskup Nuzík se následně jménem církve omluvil všem obětem zla zneužívání a požádal je o odpuštění.Hlavní vzpomínka na oběti zneužívání probíhá právě dnes, v pátek 20. února. Věřící po celém světě jsou zváni, aby se k této iniciativě připojili ve svých vlastních farnostech nebo prostřednictvím soukromé modlitby. (Více o prožívání tohoto dne zde)
Publikováno: 17. 3. v 9:07, zdroj Diecéze ostravsko - opavská
Program nabídne společné setkání ministrantů z různých míst naší diecéze, mši svatou s biskupem Martinem Davidem a velkou týmovou soutěž. Účastníci během týmové soutěže prozkoumají samotné město Olomouc, ale také Arcibiskupský kněžský seminář, ve kterém se formují budoucí kněží.Ministrantský den má za cíl podpořit společenství mladých, kteří slouží při liturgii. Dále jim nabízí příležitost prožít společný den naplněný modlitbou, poznáváním a přátelským setkáním.Pouť se uskuteční v sobotu 2. května od 9 do 16 hodin. Přihlašování je v režii kněží nebo vedoucích ministrantů na webu ministranti.doo.cz, a to do 24. dubna 2026. Na uvedených stránkách jsou k dispozici také další informace k programu a organizaci akce.Na ministrantský den si s sebou vezměte sportovní oblečení, dobrou pevnou obuv, láhev s pitím, pláštěnku a kartičku zdravotní pojišťovny. Ministrantské oblečení není potřeba. Pro všechny účastníky je zajištěn společný oběd. Finanční příspěvek na osobu činí 200 Kč. Více informací o programu se dozvíte zde: https://ministranti.doo.cz/ministrantsky-den-v-olomouci-2026/
Publikováno: 16. 3. v 13:53, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Videa lze sledovat také na tomto kanálu YouTube.Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na: donace.cz/vlci-doupe
Publikováno: 16. 3. v 11:11, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Registrace a podrobné informace jsou uvedeny na webových stránkách www.festivalunited.cz/dobrovolnici.Co dobrovolníky čeká?Odborný růst: školení v oblastech bezpečnosti, první pomoci a konkrétních činností v týmech (technika, security, registrace, ubytování, občerstvení či obsluha atrakcí).Vlastní program: ranní a večerní bloky určené pouze pro dobrovolníky s vlastním řečníkem Jakubem Limrem, kapelou a společnými chválami.Duchovní přesah: společné bohoslužby a prostor pro osobní ztišení i načerpání sil.Podmínky: minimální věk 17 let a ochota zapojit se do služby, která může ovlivnit životy tisíců účastníků.Programová novinka „Noví na UNITED“Letošní ročník přináší novinku v dramaturgii. Po více než patnáctileté historii festivalu vznikne speciální scéna s názvem „Noví na UNITED“. Tato stage bude patřit výhradně kapelám a interpretům, kteří na festivalu dosud nikdy nevystoupili. Návštěvníci se tak mohou těšit na objevování nových talentů a hudební premiéry, které v rámci UNITED dosud neměly prostor. Podrobnosti budou uveřejněny na sociálních sítích a webu od 16. 3. 2026.
Slavný rakousko-americký benediktinský mnich David Steindl-Rast ve své kontemplativní knize zkoumá vztah mezi modlitbou a vděčností, která plyne z lidské schopnosti milovat. Objevuje krásu, která se ukrývá v každodenním životě. Věří, že pokud oslavujeme věci proto, že prostě jsou, žijeme život je v jeho plnosti. Překvapení je podle něj cestou k tomu, abychom si uvědomovali hodnotu života. Strach znamená podmínku odvahy. Klíčem k životu je rovnováha mezi dáváním a přijímáním, přičemž dávat můžeme tím, že se něčeho vzdáme, že vzdáme díky nebo že odpustíme. Radost není výsledkem toho, že se nám daří, nýbrž naší vděčnosti – pokud jsme vděční za to, co máme, nacházíme hlubokou a trvalou radost. I smysl života podle autora objevujeme skrze vděčnost. Autor, který věří, že součástí kontemplace je aktivní účast na životě v lásce a vděčnosti, ve své knize propojuje duchovní myšlenky s každodenní zkušeností, kterou může získat každý z nás.
Víno je dar nebe i země – povznáší nás, prospívá nám i zahání naše chmury. Lidé si cenili vína odpradávna. Víno patří neodmyslitelně k naší duchovní kultuře. Nenechalo zhasnout svobodnou a tvořivou kulturu ani v dobách, kdy měla navrch průměrnost, totalita a různé formy nesvobody. V knížce Karla Sládka se projdeme vinicemi a prostředím, kde vinná réva roste a zraje. Seznámíme se s prací vinařů i s tím, jak víno vzniká. Při ochutnávce vína budeme uvažovat o lásce, zamilovanosti nebo kráse života v manželství. Při tom všem narazíme na mnoho inspirací pro náš duševní i duchovní život.
Autor předkládá ve svých homiliích zamyšlení nad nedělními biblickými texty. Výklady zachycují základní témata jednotlivých čtení z nedělí a slavností celého roku a uvádějí je do souvislosti s duchovním i společenským životem křesťanů. Evangelizační zkušenosti autora i srozumitelné vyjadřování spolu s teologickou erudicí činí z této knihy vynikající pomůcku pro ty, kdo působí v pastoraci, i pro široký okruh účastníků bohoslužeb.
Praktické vydání na cesty nebo k vložení do velkých pracovních diářů či vašich biblí. Každá stránka obsahuje jeden týden. Dny jsou barevně odlišeny podle liturgického období.
© 2026 Česká biskupská konference
© Copyright ČTK, Vatican News, Katolický týdeník, Catholic News Agency a další zdroje.
English
