Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Česká biskupská konference a spolek Někdo Ti uvěří podepsaly memorandum o spolupráci

Česká biskupská konference a spolek Někdo Ti uvěří podepsaly memorandum o spolupráci

Publikováno: 2. 6. v 10:30
Komise pro prevenci a ochranu před zneužíváním

Ve Strahovském klášteře v Praze bylo dnes, 2. června 2026, podepsáno memorandum o spolupráci mezi Českou biskupskou konferencí a spolkem Někdo Ti uvěří. Dokument deklaruje společné úsilí o ochranu zranitelných lidí v církvi, podporu obětí zneužívání, rozvoj prevence a citlivého přístupu k lidem, kteří byli zneužiti představiteli či pracovníky církve. Memorandum podepsali místopředseda ČBK a předseda Komise pro prevenci a ochranu před zneužíváním

image:Image Arcibiskup Eugene Nugent z Irska se stal novým apoštolským nunciem v České republice

Arcibiskup Eugene Nugent z Irska se stal novým apoštolským nunciem v České republice

Publikováno: 25. 5. v 12:00
Oddělení komunikace

Svatý otec jmenoval dnes, 25. května 2026, novým apoštolským nunciem pro Českou republiku Mons. Eugena Martina Nugenta, titulárního arcibiskupa Domnach Sechnaill (Irsko), který dosud působil jako vyslanec Svatého stolce v Kuvajtu, Kataru a Bahrajnu. Zprávu o tomto jmenování dnes v poledne oficiálně zveřejnilo Tiskové středisko Svatého stolce. Arcibiskup Eugene Nugent se narodil 21. října 1958 v hrabství Clare na západě Irska. Přípravu ke kněžství

image:Image Odbor dotací a strategií ČBK hledá posily do týmu

Odbor dotací a strategií ČBK hledá posily do týmu

Publikováno: 28. 5. v 13:05
Odbor dotací a strategií

Odbor dotací a strategií České biskupské konference hledá odborníka/odbornici na EU fondy a podporu příprav církevních projektů zejména v oblasti (nejen komunitní) energetiky a životního prostředí. Dále také hledá koordinátora/koordinátorku pro využití EU fondů a podporu příprav církevních projektů. Odborník/odbornice na EU fondy a podporu příprav projektů zejména v oblasti energetiky a životního prostředíNáplň pozice Co by odborník/odbornice mo

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Svatý Norbert: Světec, jehož ostatky spočívají na Strahově

Publikováno: 6. 6. v 7:56, zdroj cirkev.cz

Norbert se narodil kolem roku 1080 v šlechtické rodině v německém Xantenu. Jako mladý muž vedl pohodlný život na císařském dvoře. Zlom nastal roku 1115, kdy ho během jízdy na koni zastihla prudká bouře. Úder blesku ho srazil k zemi a tato událost se stala impulsem k hlubokému obrácení. Norbert opustil dosavadní způsob života, přijal kněžské svěcení a vydal se na cestu kazatele a reformátora.Ve francouzském údolí Prémontré založil roku 1120 společenství, z něhož vznikl premonstrátský řád. Jeho členové spojovali společný řeholní život s pastorační službou mezi lidmi. Norbert chtěl, aby se církev vracela k evangelní prostotě, modlitbě a službě. Řád se rychle rozšířil po celé Evropě.V roce 1126 byl Norbert jmenován arcibiskupem v Magdeburku. I v této vysoké církevní funkci si zachoval jednoduchost a důraz na reformu duchovního života. Zemřel 6. června 1134 v Magdeburku. Jeho současníci ho považovali za svatého člověka. Roku 1582 byl kanonizován papežem Řehořem XIII.Pro české země má svatý Norbert zvláštní význam. Když se Magdeburk v době reformace stal protestantským městem, hrozilo zničení jeho ostatků. Díky úsilí strahovského opata Kašpara z Questenberka byly roku 1627 přeneseny do Prahy. Od té doby spočívají ve Strahovském klášteře, který se stal významným centrem premonstrátského řádu. Norbert byl zařazen mezi patrony české země.Svatý Norbert je patronem premonstrátů, Čech a bývá také vzýván jako pomocník při porodu. Jeho život připomíná, že cesta ke svatosti nezačíná dokonalostí, ale ochotou nechat se proměnit Bohem.„Bůh někdy promlouvá tiše, jindy jako blesk. Důležité je naslouchat a mít odvahu změnit svůj život.“ Tak lze stručně vystihnout odkaz světce, jehož ostatky dodnes odpočívají na pražském Strahově.

image:Image Náhled

Evangelizace a blízkost migrantům: Cesta do srdce výzev Evropě

Publikováno: 6. 6. v 6:54, zdroj Vatican News

Sedmidenní cesta, kterou se papež Lev chystá podniknout do Španělska a která ho povede do hlavního města Madridu, poté do Barcelony a nakonec na Kanárské ostrovy, je poutí do srdce výzev pro Evropu. Nebo lépe řečeno: poutí, která ve třech etapách shrne velké výzvy pro církev Starého kontinentu. Po cestě do Turecka a Libanonu, cestě s hlubokým významem pro ekumenu a pro mír v jedné konkrétní zemi, Zemi cedrů, kterou v posledních měsících zachvátil devastující konflikt s dopadem na obyvatele zasažené izraelským bombardováním; po bleskové návštěvě Monackého knížectví; po jedenáctidenní dubnové pouti po čtyřech afrických zemích (pouti „misionářské“, kterou chtěl Lev podniknout jako první cestu svého pontifikátu) – dnes se Petrův nástupce setkává s evropskou společností výrazně polarizovanou, se společností španělskou. První etapa, Madrid, se ponese zvláště ve znamení setkání se členy parlamentu; je to důležitý okamžik, který má připomenout, jakým pohledem se církev dívá na politiku a její poslání pro společné dobro. Je to dnes pohled, který je na hony vzdálen od jakékoli podoby „aliance trůnu a oltáře“ stejně jako od omezení křesťanské víry na čistě individuální záležitost, jak ji vidí ideologický laicismus. Daleko od oněch aliancí, protože se církev – má-li zůstat sama sebou a hlásat evangelium – nemůže a nesmí opírat o mocenské struktury a vytvářet takové vazby, které by zatemnily její poslání. Daleko od redukujícího přístupu, protože víra je vtělená a křesťané jsou povoláni k tomu, aby vydávali svědectví evangeliu konkrétním nasazením pro společnost lidštější, spravedlivější a pozornější vůči těm posledním. Španělská církev, povolaná svědčit o jednotě v mnohohlasu za časů polarizace a kulturních válek, prošla v minulém století spolu s obyvateli Pyrenejského poloostrova dramatem občanské války, jejíž rány ještě nejsou všechny a zcela zahojeny. Jak dnes hlásat evangelium ve společnosti charakteristické svou velkou křesťanskou tradicí, která utvářela její identitu, a zároveň společnosti, která se dnes stále více jeví jako sekularizující? Právě tato otázka bude provázet římského biskupa po celou dobu jeho cesty. V Barceloně, kde při návštěvě velkolepé baziliky Sagrada Familia papež slavnostně otevře nejvyšší věž, zasvěcenou Ježíši Kristu, se nabízí možná odpověď: jazykem krásy. Církev odjakživa promlouvala ke všem prostřednictvím umění, zvláště pak obrazů. V průběhu staletí se rozvíjela jedinečná katecheze s využitím fresek, mozaik, plastik. Sagrada Familia, plod víry a geniality katalánského architekta, zesnulého právě před sto lety a nyní na cestě k úctě oltáře, je vynikající příklad takového jazyka krásy. Kdo má před očima tuto baziliku, má dobrého průvodce na cestě k podstatě křesťanské víry. Lekce Antonia Gaudího je tedy nesmírně aktuální, zvláště pro naši dobu a pro Evropu, kde se fakticky přerušil proces předávání víry v rodinném prostředí a kde již nelze brát první evangelizaci za vyřešenou otázku. A konečně etapa na Kanárských ostrovech, Gran Canaria a Tenerife: zde je na dosah ruky drama prožívané migranty. Ti zde – přežijí-li cestu – buší na vrata Evropy, i když Starý kontinent často na tuto nouzovou situaci nereaguje koordinovaně a organizovaně a nechává řešení pouze na nejexponovanější země, mezi něž je rozhodně třeba řadit i Španělsko. Jak je známo, přání vydat se na Kanárské ostrovy vyjádřil již papež František; tuto touhu tedy jeho nástupce vede k naplnění. Lev XIV. loni v říjnu vydal apoštolskou exhortaci Dilexi te, plod práce zahájené již za předchozího pontifikátu. V tomto textu zřetelně vystupuje úzké spojení mezi Kristovou láskou a jeho výzvou být nablízku chudým, posledním, trpícím, „cizincům“, o nichž mluví Ježíš v evangeliu. V encyklice Magnifica humanitas žádá papež „o změnu úhlu pohledu, o možnost podívat se na svět zespodu, očima trpícího člověka, nikoli optikou těch na vrcholu; o pohled na dějiny pohledem maličkých, nikoli z perspektivy mocných; o výklad historických událostí z úhlu pohledu vdovy, sirotka, cizince, raněného dítěte, vyhnance, uprchlíka“. Kanárská etapa cesty tedy vstupuje do samotného nitra aktuálního utrpení těch posledních spolu s povoláním křesťanů vydávat svědectví evangeliu. A s tím jde ruku v ruce univerzální povolání k zodpovědnosti: povolání zůstat člověkem, zůstat lidským. Andrea Tornielli

image:Image Náhled

Papežské návštěvy ve Španělsku: Poselství pro Evropu a církev

Publikováno: 5. 6. v 18:23, zdroj Vatican News

„Evropo, najdi sebe sama!“ Prvním papežem, který navštívil Španělsko, byl Jan Pavel II. Apoštolská návštěva, kterou uskutečnil na přelomu října a listopadu 1982, byla mimořádně intenzivní, zahrnovala 16 měst a papež při ní pronesl 40 promluv a kázání. Vzhledem k politickým změnám, které se v té době odehrávaly mezi národy Starého kontinentu, včetně Španělska, kde se po smrti generála Franca rodila demokracie, se tato návštěva stala silným poselstvím pro celou Evropu. Papež – při návštěvě míst spojených s velkými světci, mimo jiné Ávily u příležitosti 400. výročí smrti sv. Terezie a rodného kraje sv. Ignáce – putoval po stopách velkých španělských svatých a připomínal roli Španělska v dějinách církve. Rovněž důrazně hovořil o křesťanské identitě Evropy a jedna z nejsilnějších promluv celého pontifikátu, kterou na toto téma pronesl, zazněla v Santiagu de Compostela a je dnes známá jako „Evropský akt“. Svatý otec tehdy připomněl – spolu s Goethem – že právě na poutní stezce vedoucí k hrobu sv. Jakuba se rodilo evropské vědomí. A volal: „Evropo, (…) Najdi sebe sama! Buď sama sebou! Objev své počátky. Vdechněte život svým kořenům. Vdechněte život těmto autentickým hodnotám (…) Ostatní kontinenty na tebe hledí a očekávají od tebe stejnou odpověď, jakou dal svatý Jakub Kristu: ‚Mohu‘.“ Stále aktuální potřeba misie Další papežská návštěva Španělska se uskutečnila v roce 1984 a několikahodinový pobyt na Pyrenejském poloostrově byl zastávkou na cestě po stopách Kryštofa Kolumba do Portorika a Dominikánské republiky, u příležitosti 500. výročí jeho druhé výpravy a 500. výročí počátků evangelizace Ameriky. Jan Pavel II. navštívil Zaragozu, odkud se Kolumbus vydal na druhou stranu oceánu. V bazilice Nuestra Señora del Pilar, kde je Panna Maria uctívána jako patronka všech španělsky mluvících katolíků (a španělsky dnes mluví nejvíce katolíků na světě), připomněl Svatý otec při své promluv k misionářům a jejich rodinám, že právě na tomto místě „v dávné tradici svatyně del Pilar se zjevuje v celé své kráse apoštolský rozměr Církve“. Poděkoval Španělům za misijní službu, která trvá již po staletí, a zdůraznil význam mariánské úcty v zemi, kde „říkat Španělsko znamená říkat Maria“. Mládež je budoucností Evropy a světa Příležitostí k třetí cestě do Španělska byly IV. Světové dny mládeže, které se konaly v Santiagu de Compostela v srpnu 1989. Jejich mottem byla slova z Evangelia podle sv. Jana: „Já jsem Cesta, Pravda a Život“. Je příznačné, že za první místo setkání mládeže z celého světa mimo Řím (a Buenos Aires v roce 1987) si polský papež vybral jednu z nejstarších poutních cest Evropy, aby v nejistých časech připomněl mladým lidem, že mají v životě následovat Krista. A světu – a zejména Evropě, která stále silněji odmítala totalitní útlak – ukázal, že budoucností jsou právě tito mladí lidé, odvážně hledající svou křesťanskou identitu. „Patrone poutníků, postav se do čela této pouti mladých křesťanů. A jako kdysi národy směřovaly k tobě, tak dnes vyjdi s námi vstříc všem národům. Spolu s tebou, svatý Jakube, apoštole a poutníku, chceme národům Evropy a světa zvěstovat, že Kristus je – dnes i navždy – Cesta, Pravda a Život,“ zdůraznil Jan Pavel II. v Santiagu.Svět potřebuje eucharistii Každá z papežských návštěv, jakkoli byla vždy mnohostranná a plná významů v každém budo programu, měla své „hlavní téma“. V případě 4. cesty Jana Pavla II. do Španělska v červnu 1993 jím bylo zakončení 45. Mezinárodního eucharistického kongresu a oslavy 500. výročí evangelizace Ameriky. Z těchto dvou důvodů navštívil především Sevillu (místo konání kongresu), Huelvu spojenou s Kryštofem Kolumbem a Madrid, kde vysvětil 37 jáhnů na kněze. Papež připomínal význam eucharistie v křesťanském životě a odpovědnost katolíků ve společenském životě, který v té době provázely procesy evropské integrace, ale také sekularizace. Není bez významu ani skutečnost, že právě Španělsko se stalo prvním cílem jeho pouti do západní Evropy po přelomovém roce 1989 – kromě návštěvy Malty a Portugalska, kam se vydal v den výročí atentátu (13. května). Závěť svatých a kořenů Během své poslední dvoudenní návštěvy Španělska v květnu 2003, jejíž mottem byla slova ze Skutků apoštolů „Budete mými svědky“, se Jan Pavel II., již vážně nemocný, vydal pouze do Madridu. Na letišti Cuatro Vientos se tam setkal s 700 tisíci mladými lidmi a o den později, za přítomnosti milionu věřících, svatořečil pět Španělů. „Nevzdávejte se svých křesťanských kořenů! Jen tak budete schopni nabídnout světu a Evropě kulturní bohatství své historie,“ apeloval tehdy papež. Jeho slova se stala jakousi závětí, kterou zanechal místní církvi, znovu vyzvané k tvůrčímu zapojení do osudu světa, který vstoupil do třetího tisíciletí. Posílení pro rodiny Ve chvíli, kdy španělskou společnost polarizovaly reformy, které nebyly vždy v souladu s učením církve, biskupové se snažili posílit věřící mimo jiné organizací V. Světového setkání rodin, které se v červenci 2006 konalo ve Valencii. Účast na něm se stala příležitostí k první návštěvě Benedikta XVI. ve Španělsku, kam papež přijel se silným poselstvím na podporu rodin. „Rodina založená na nerozlučném manželství mezi mužem a ženou je prostředím, v němž se člověk může důstojně narodit a celistvě se rozvíjet“ – řekl papež během setkání s dvoumilionovým davem věřících a jeho slova byla jasným odkazem na legalizaci manželství osob stejného pohlaví ve španělském právu v červenci 2005.Compostela a Sagrada Familia – dialog víry a kultury Příležitostí k druhé návštěvě Benedikta XVI. ve Španělsku byl Svatý rok apoštola Jakuba, který se slaví v letech, kdy 25. červenec připadá na neděli. Tak tomu bylo v roce 2010 a papežská návštěva, během níž navštívil Santiago de Compostela a Barcelonu, kde vysvětil monumentální dílo Gaudího – baziliku Sagrada Familia – se stala příležitostí k opětovnému připomenutí, aby Evropa znovuobjevila svou křesťanskou identitu – a to i prostřednictvím svých kulturních a uměleckých tradic. „Evropa se musí otevřít Bohu, vyjít mu beze strachu vstříc, spolupracovat s Jeho milostí ve prospěch lidské důstojnosti, kterou objevily nejlepší tradice: vedle tradice biblické, která má v tomto ohledu zásadní význam, také tradice antické, středověká a novověká, z nichž vzešla velká filozofická a literární, kulturní a sociální díla Evropy,“ řekl papež. Vytrvat navzdory bouřím Příležitostí k poslední papežské pouti do Španělska byly 26. Světové dny mládeže, které v srpnu 2011 hostil Madrid. Jejich mottem byla slova „Zakořeněni a postaveni na Kristu, silní ve víře“ a papežovo povzbuzení mladým lidem, aby se nebáli překážek ve vyznávání víry, nabylo nečekaně praktického významu. Na jedné straně kvůli proticírkevním protestům, které se za přítomnosti statisíců poutníků valily ulicemi Madridu. Na druhé straně kvůli nečekané bouřce, která se přehnala nad letištěm Cuatro Vientos během večerního bdění se Svatým otcem. Benedikt XVI. tehdy zůstal s mladými lidmi a modlil se s nimi v proudech deště až do samého konce. „Prožili jsme spolu dobrodružství,“ řekl jim na závěr bdění. „Stejně jako dnes večer, s Kristem budete vždy schopni čelit životním zkouškám. Nezapomeňte na to.“ překlad - jb -

image:Image Náhled

Papež se setkal s generálním ředitelem UNESCO

Publikováno: 5. 6. v 17:13, zdroj Vatican News

Papež navštíví sídlo UNESCO v Paříži Tiskové středisko Svatého stolce v komuniké zdůraznilo, že rozhovory proběhly v srdečné atmosféře a obě strany vyjádřily spokojenost s dobrými vzájemnými vztahy. Jejich výsledkem bude návštěva papeže v sídle UNESCO v Paříži, během pastorační cesty Lva XIV. do Francie (25.–28. 9.). Dialog – vzdělávání – umělá inteligence Během setkání papeže Lva s ředitelem Khaledem El-Enanym Alim Ezzou – čteme v tiskové zpráva – se pozornost soustředila na potřebu podporovat integrální rozvoj člověka prostřednictvím vzdělání. Hovořilo se také o možnostech a výzvách, které přináší umělá inteligence. Především byl potvrzen význam vzdělání v dialogu mezi různými kulturami jako privilegované cesty k prosazování míru, stejně jako potřeba ochrany kulturního dědictví lidstva.

image:Image Náhled

Kardinál Czerny: Věrnost svědomí je aktuální i dnes

Publikováno: 5. 6. v 16:04, zdroj cirkev.cz

Představitelé brněnského biskupství shrnuli přípravu a program následujícího dne, na jehož realizaci se podílejí desítky dobrovolníků. Brněnský biskup Pavel Konzbul vysvětlil volbu 17. června jako den liturgické oslavy nových blahoslavených: „Je to datum spojené s pastýřským listem československých biskupů z roku 1949, v němž biskupové upozorňovali na rizika tehdejšího komunistického režimu. Za šíření tohoto listu byli persekvováni právě i Jan Bula a Václav Drbola.“ Slova se ujala také postulátorka procesu Maria Cristina Bresciani, která krátce shrnula formální stránku procesu blahořečení.Kardinál Michael Czerny (mimochodem brněnský rodák, jehož rodina se potýkala s nacistickou i komunistickou persekucí) poukázal na aktuálnost postojů obou kandidátů beatifikace v souvislosti s čerstvou papežskou encyklikou Magnifica humanitas. Připomněl, že papež Lev XIV. ve svém textu zdůrazňuje význam svědomí a morální odpovědnosti, který postrádá AI, nikoli však přirozená inteligence lidská. Jan Bula a Václav Drbola dokázali zůstat věrní až do konce právě díky svému svědomí, a to je inspirativní tehdy stejně jako dnes.Na otázku stran významu beatifikace pro všeobecnou církev kardinál Czerny odpověděl: „Myslím, že každý mučedník je poselstvím pro celou církev, a to je důvod, proč jsme tak šťastní, že máme tolik světců, tolik mučedníků, protože každý z nich promlouvá trochu jiným způsobem, každý z nich je zvláštním vyjádřením Kristovy lásky, nám darované, pro naši spásu, na odpuštění našich hříchů a k tomu, aby nás přivedla k plnosti života. A tito mučedníci promlouvají do naší doby, a to zvláště tvůrčí odpovědí na nesmírně obtížnou situaci, v níž našli způsob, jak být věrní evangeliu a zůstat nablízku svému lidu. A to je výzva, které čelíme vždy a všude.“Po polední modlitbě požehnal Michael Czerny zvláště dobrovolníkům, kteří připravují místo oslavy a budou zajišťovat její zdárný průběh. Znovu připomněl slova encykliky Magnifica humanitas: „Stále je pro nás výzvou: budujeme babylonskou věž, nebo civilizaci lásky? A vy jste zcela zjevně zaměstnáni budováním »Města lásky«. Děkuji vám za to a těším se na zítřejší společné slavení.“

Focusy

image:Image Synoda o synodalitě

Synoda o synodalitě

Všechny články >
Biskupové z Evropy a Afriky se setkají v Lucemburku. Tématem bude evangelizace a synodalita

Publikováno: 22. 5. v 9:25, zdroj cirkev.cz

Seminář, který se pravidelně koná od roku 2004, představuje významnou příležitost ke sdílení zkušeností a společné reflexi výzev, kterým církev v dnešním světě čelí. Letošní ročník bude věnován především implementační fázi závěrů Synody o synodalitě do života místních církví a otázkám evangelizace v různých kulturních a kontinentálních kontextech ve světle apoštolské exhortace Evangelii Gaudium papeže Františka.Program začne v pondělí 25. května návštěvou tradiční pouti v Echternachu u baziliky sv. Willibrorda. V dalších dnech účastníky čekají pracovní zasedání, společné liturgické slavnosti i synodální diskuse metodou „rozhovoru v Duchu“.Seminář oficiálně zahájí předseda CCEE arcibiskup Gintaras Grušas a předseda SECAM kardinál Fridolin Ambongo OFMCap. Mezi hlavními řečníky vystoupí také kardinál Jean-Claude Hollerich SJ, kardinál Ladislav Nemet SVD, arcibiskup Anthony Muheria nebo biskup Lucio Andrice Maundula. Diskuse budou věnovány především zkušenostem se synodálním procesem v Evropě a Africe a sdílení pastorační praxe.Závěrečný den bude patřit tématu evangelizace v evropském a africkém kontextu. Seminář zakončí slavnostní mše svatá, které bude předsedat litevský arcibiskup Gintaras Grušas, předseda CCEE.Zdroj: CCEE

Cesta k Církevnímu shromáždění: Jak chce Vatikán proměnit synodální zkušenost ve sdílenou moudrost

Publikováno: 20. 5. v 14:39, zdroj Vatican News

„Nejde o přidávání formálních úkolů k běžnému životu farností, ale o jeho proměnu a obnovu zevnitř,“ zdůrazňuje nový vatikánský dokument s názvem „Směrem ke shromážděním 2027–2028: etapy, kritéria a nástroje“. Církev se po uzavření hlavní synodní fáze v roce 2024 nachází ve třetím momentu – ve fázi implementace, kterou vytyčila apoštolská konstituce Episcopalis communio. Cílem již není teoretizovat, ale sklízet plody, pojmenovávat překážky a učit se ze zkušeností.Slova kardinála Grecha„To, co místním církvím navrhujeme,“ uvádí kardinál Mario Grech, generální sekretář synody, „není úkol navíc, ale čas společného rozlišování a díkůvzdání, v němž máme společně znovu pročítat to, co Duch dává v církvi růst, a rozpoznávat kroky, k jejichž učinění jsme povoláni. Shromáždění se totiž neshodují se sociologickým průzkumem ani s rozhodovacím procesem, nejsou ani technickou prověrkou, ale spíše silnou církevní a duchovní zkušeností rozlišování: momentem syntézy a nového nastartování cesty, aby se výměna darů mezi církvemi stala konkrétní zkušeností a synodalita se stále více proměňovala v běžný styl církevního života ve službě misi.“Biblický model: Návrat z misie a výměna darůDokument hned v úvodu ukazuje, že společné setkávání a reflexe nejsou moderním sociologickým vynálezem, ale praxí zakořeněnou v evangeliu. Odkazuje na situaci, kdy se dvaasedmdesát učedníků vrací z misie „plni radosti“ a vyprávějí Pánu, co skrze ně vykonal (Lk 10,17), a na apoštolský sněm v Jeruzalémě, kde svatý Pavel podrobně líčil působení Boha mezi pohany (Sk 21,17–19).Vatikán chce tímto procesem podnítit „výměnu darů mezi církvemi“. Místní komunity nemají fungovat izolovaně, ale mají své zkušenosti – dobré i ty méně zdařilé – sdílet s ostatními.Ústřední otázka a 14 konkrétních témat k prověrceCelou cestu napříč kontinenty bude provázet jedna společná otázka: „Jaká konkrétní tvář synodální misijní církve a jaké nové cesty synodality se objevují ve vaší komunitě?“Aby reflexe nesklouzla do obecných frází, dokument ukládá biskupským konferencím povinnost vypracovat podrobné tematické listy ve 14 specifických oblastech. Mezi nimi nechybí: větší zapojení laiků a přístup žen, mladých lidí a chudých do vůdčích a odpovědných rolí, zavádění procesů transparentnosti, skládání účtů (rendicontazione) a pravidelného hodnocení, fungování farních a diecézních rad synodálním způsobem, reforma formace v seminářích a styl výuky na teologických fakultách, nová podoba a struktura samotných biskupských konferencí, synodální styl v ekumenických a mezináboženských vztazích.Čtyři kroky na cestě: Od diecézí po VatikánItinerář je rozdělen do čtyř logických a chronologických etap, z nichž každá nese silný duchovní podtext vyjádřený klíčovým slovesem:1. VZPOMÍNAT – 1. pololetí 2027Úroveň: místní církve (diecéze a eparchie) O co jde: Společenství pod vedením biskupa duchovně reflektují, co se od roku 2024 reálně změnilo.Výstup: Diecéze vypracují narativní zprávu o svých zkušenostech a zároveň napíšou dopis ostatním církvím, jenž bude přímým vyjádřením solidarity. Uzávěrka: Výstupy musí být odevzdány národním týmům a Vatikánu do 30. června 2027.2. INTERPRETOVAT – 2. pololetí 2027Úroveň: národní a regionální (biskupské konference)O co jde: Syntéza a hlubší teologicko-pastorální interpretace podkladů z diecézí. Do práce mají být zapojeni experti, laici i lidé na okraji.Výstup: Teologicko-pastorální zpráva (obsahující zmíněných 14 tematických listů) a národní dopis světu.Uzávěrka: Odevzdání kontinentálním orgánům a Římu do 31. prosince 2027.3. ORIENTOVAT – první čtyři měsíce roku 2028Úroveň: kontinentální uskupeníO co jde: Hledání společných priorit, které přesahují hranice států (migrace, sekularizace, politické napětí). V této fázi proběhne také paralelní dialog uvnitř Římské kurie, aby se synodální praxe propojila s úřady Svatého stolce.Výstup: Výhledová zpráva, která poslouží jako přímý podklad pro tvorbu Instrumentum laboris (pracovního textu) pro vatikánské shromáždění.Uzávěrka: 30. dubna 2028.4. SLAVIT – říjen 2028Úroveň: celosvětová církev (Vatikán)O co jde: Velké církevní shromáždění za účasti papeže. Půjde o hlubokou liturgickou a rozlišovací událost. Speciální pracovní skupiny (rozdělené podle generací, kultur či církevního postavení) projednají přinesené plody a předloží je Svatému otci. Do modlitby a oslav se v tomto měsíci zapojí farnosti po celém světě.Žádná sociologie, ale duchovní procesKardinál Mario Grech, generální sekretář synody, výslovně varuje před tím, aby byla shromáždění vnímána jako „sociologické průzkumy, parlamentní debaty nebo technické audity“. Jde o duchovní proces, kde hlavní metodou zůstává rozhovor v Duchu Svatém (střídání promluv, ticha a modlitby).Vatikán striktně požaduje, aby složení shromáždění na všech úrovních odpovídalo realitě: musí být zastoupen vyvážený poměr mužů a žen, různé generace, faráři, řeholníci, ale i lidé stojící mimo oficiální církevní struktury nebo žijící v situacích marginalizace a křehkosti. Klíčovou podmínkou navíc je, aby byli vybraní účastníci připraveni pokračovat v rozvoji synodality i po roce 2028 a zajistili tak kontinuitu v diecézích.Generální sekretariát synody závěrem vyzval k okamžitému obnovení činnosti diecézních a národních synodních týmů a oznámil, že v nejbližší době spustí sérii online školení a poskytne detailní metodické příručky.Více na webu www.synod.va.

VIDEO: Synodál. Propojeni s Plzní i dalšími diecézemi

Publikováno: 20. 5. v 8:14, zdroj cirkev.cz

image:Image Ochrana nezletilých v církvi

Ochrana nezletilých v církvi

Všechny články >
Pokus o omezení zpovědního tajemství ve Francii neuspěl

Publikováno: 3. 6. v 9:16, zdroj cirkev.cz

Návrh vznikl po zveřejnění stovek obvinění souvisejících s katolickou školou vedenou Kongregací kněží Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Bétharramu. V rámci připravované legislativy zaměřené na ochranu nezletilých a prevenci násilí ve vzdělávacích institucích se objevilo ustanovení, které by zrušilo dosavadní výjimku pro duchovní týkající se informací získaných při výkonu jejich služby. Pokud by bylo schváleno, mohli by být kněží nuceni oznamovat skutečnosti sdělené při zpovědi, pokud by se týkaly zneužívání nezletilých.Po rozsáhlé parlamentní debatě však poslanci toto ustanovení z návrhu zákona odstranili. Samotný zákon byl následně schválen jednomyslně.Katolická církev ve Francii výsledek přivítala, zároveň však zdůraznila, že ochrana dětí a pomoc obětem zůstávají její prioritou. Od zveřejnění zprávy Nezávislé komise pro sexuální zneužívání v církvi (CIASE) v roce 2021 zavedly francouzské diecéze, katolické školy i další církevní organizace řadu preventivních opatření, vzdělávacích programů a postupů pro oznamování případů zneužívání.Obavy církevních představitelů se však soustředily na jinou otázku – zda může stát požadovat po kněžích porušení zpovědního tajemství. Podle nich není zpovědní tajemství privilegiem kněží, ale právem věřících. V katolickém pojetí totiž zpověď není pouze důvěrným rozhovorem, ale svátostí, při níž člověk vyznává své hříchy před Bohem a kněz zde vystupuje jako služebník svátosti. Církevní právo ukládá za přímé porušení zpovědního tajemství nejpřísnější kanonické tresty bez ohledu na závažnost vyznaného hříchu či totožnost kajícníka.Zpovědní tajemství bylo formálně zakotveno již na IV. lateránském koncilu v roce 1215 a přečkalo staletí politických i společenských změn. I v obdobích výrazného napětí mezi církví a státem ve Francii zůstávalo právně i kulturně respektovanou součástí náboženského života.Diskuse proto přesahuje rámec jedné právní normy. Dotýká se širších otázek svobody svědomí, náboženské svobody a role náboženství ve veřejném prostoru. Zastánci zrušení zpovědního tajemství argumentují potřebou maximální ochrany zranitelných osob. Jeho obhájci naopak upozorňují, že zpověď může být někdy prvním místem, kde oběti zneužívání najdou odvahu promluvit nebo kde pachatelé začnou čelit odpovědnosti za své jednání. Ztráta důvěry v důvěrnost svátosti by podle nich mohla tuto možnost uzavřít.Biskup Matthieu Rougé z Nanterre v této souvislosti zdůraznil, že církev neusiluje o vyjmutí z občanského práva. Mimo rámec svátosti smíření francouzské diecéze stále více spolupracují se státními orgány a institucemi na ochranu dětí. Podle představitelů církve však nelze zaměňovat povinnost chránit nezletilé se zpovědním tajemstvím, protože jde o dvě odlišné oblasti.Ačkoli odstranění sporného ustanovení zatím zabránilo přímému střetu mezi státem a církví, mnozí pozorovatelé se domnívají, že debata tím nekončí. Podobné otázky se ve Francii objevují opakovaně a lze očekávat, že se budou vracet i v budoucnu.Zdroj. Zenit

FOTOGALERIE: Podepsání memoranda o spolupráci České biskupské konference a spolku Někdo Ti uvěří

Publikováno: 2. 6. v 13:45, zdroj cirkev.cz

Česká biskupská konference a spolek Někdo Ti uvěří podepsaly memorandum o spolupráci

Publikováno: 2. 6. v 10:32, zdroj cirkev.cz

Memorandum podepsali místopředseda ČBK a předseda Komise pro prevenci a ochranu před zneužíváním při ČBK, pražský arcibiskup Stanislav Přibyl a předseda spolku Někdo Ti uvěří Jiří Kylar. „Cítím s bolestí všech, kteří jsou zneužíváním zraněni. Věřím, že spolupráce Komise ČBK pro prevenci a ochranu před zneužíváním a spolku Někdo Ti uvěří posílí možnost, jak účinně a citlivě pomáhat všem, kteří zažili ze strany církevních představitelů zranění či nezájem tyto věci řešit, a přispěje k vytvoření programů prevence zneužívání.“ uvedl arcibiskup Přibyl. „Ačkoli by se mohlo zdát, že memorandum je završením spolupráce, je to právě naopak. Jsme na začátku společné cesty,“ řekl Jiří Kylar, předseda spolku Někdo Ti uvěří, a dodal: „Jsme rádi, že po mnoha letech, kdy někteří církevní představitelé chtěli k problematice zneužívání mlčet, se otevírá možnost, jak společně pomáhat církvi, aby byla bezpečným místem.“ Memorandum deklaruje společné hodnoty a cíle, jako ochrana všech zranitelných lidí v církvi a zdůrazňuje důležitost prevence a citlivého přístupu k lidem, kteří byli zneužiti představiteli či pracovníky církve. Zároveň vymezuje formy spolupráce, jakými jsou vzájemný dialog, spolupráce na vzdělávání, podpora obětí zneužívání a reflexe minulých i aktuálních selhání jako prostředek k dalšímu učení. Zároveň zdůrazňuje, že i po podpisu memoranda zůstávají obě strany nezávislé a že důvěrnost informací, které oběti zneužívání spolku svěří, není uzavřením memoranda nijak dotčena. Podpis memoranda se uskutečnil na symbolickém místě u Strahovského kláštera pod širým nebem, u sochy Panny Marie z Exilu. Organizátoři tím chtěli vyjádřit otevřenost vůči všem lidem, včetně těch, pro které je vstup do církevních prostor kvůli jejich bolestné zkušenosti obtížný. Celý text memoranda naleznete  v příloze.___________ Spolek Někdo Ti uvěří sdružuje lidi, kteří zažili zneužití, a odborníky věnující se problematice zneužívání nejen v církvi. Nabízí obětem bezpečné prostředí pro sdílení jejich zkušeností, podílí se na vzdělávání duchovních i veřejnosti a usiluje o systémové změny vedoucí k větší citlivosti církevního prostředí vůči problematice zneužívání. Komise pro prevenci a ochranu před zneužíváním při ČBK vznikla v dubnu 2025, jejím předsedou je arcibiskup Stanislav Přibyl, místopředseda ČBK. Je složena z biskupů a odborníků, kteří mají za cíl posílit pastorační a terapeutický přístup k obětem, připravovat metodiky pro prevenci zneužívání a spolupracovat s dalšími organizacemi i veřejnými autoritami.

image:Image Mladí v církvi

Mladí v církvi

Všechny články >
Lev XIV. k německým studentům: Víra, společenství a kultura

Publikováno: 5. 6. v 14:12, zdroj Vatican News

Lev XIV. se odkázal na klíčové principy studentských asociací: religio, scientia, amicitia, patria (náboženství, věda, přátelství, vlast), i na jejich motto, jímž je známý výrok „v základních věcech jednota, v nejistých svoboda, ve všem láska“. Zdůraznil centrální postavení lidské osoby coby „Božího stvoření a architekta vlastního života“: lidská osoba je podle papežových slov „povolána k tomu, aby byla sama pro sebe úkolem a pro druhého darem“. V tomto procesu je víra „světlem pro přísliby i klamy současné doby i povoláním pro každého člověka udělat to nejlepší, co může, aby pomohl vybudovat civilizaci spravedlnosti a pokoje“. Podporujte evangelizaci kultury Do akademického prostředí i běžného života je podle papeže Lva nezbytné vnášet křesťanské hodnoty „ne jako ti, kdo mávají partyzánskými vlajkami, ale jako představitelé společného dobra pro lidstvo“. Papež proto povzbudil katolická studentská sdružení, aby „podporovala evangelizaci kultury“ tím, že jejich univerzitní organizace budou „neustále přitahovat mladé lidi tím, že budou svědčit o nasazení, schopnosti a autentickém křesťanském přátelství“. Ekologie člověka S odkazem na papeže Benedikta XVI., který byl čestným členem těchto studentských asociací, vyzval papež studenty: „Buďte svědky křesťanského humanismu. Jak říkal papež Benedikt, rozvíjejte koherentní »ekologii člověka«, neboť i člověk má svou přirozenou stránku, kterou musí respektovat.“ Lev XIV. také připomněl koncept integrální ekologie papeže Františka: „Svět má v sobě smysl, není netečnou entitou, kterou je možné deformovat svévolně či v bažení po moci. Nejsme jen náhodným nahromaděním částic, nýbrž těly otevřenými transcendenci: správným zaměřením naší žízně po životě a spravedlnosti, po moudrosti a lásce společně objevujeme pravdu v poznání, jednání a víře.“

Arcibiskup Nuzík zve na Den pro rodiny na CSM v Ostravě

Publikováno: 5. 6. v 11:25, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Dosavadní zkušenost nám ukazuje, že k Celostátnímu setkání mládeže (CSM) nepatří jen mladí, ale také vy, kteří žijete v rodinách, protože život každého mladého člověka vychází z rodiny a směřuje k ní. Proto bych vás, milé maminky a tatínkové i vaše mladší děti, rád pozval do Ostravy na letošní CSM v sobotu 15. srpna. Věřím, že téma letošního roku „Odvahu! Já jsem přemohl svět!“ bude povzbuzením pro vás i pro všechny zúčastněné. Podrobnosti o programu Dne pro rodiny najdete na webu CSM. Jako rodiny se nemusíte přihlašovat.Mons. Josef Nuzík

Mladé talenty s velkým srdcem: Koncert pro Otevřeme zahradu

Publikováno: 5. 6. v 9:58, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Vystoupí při něm Komorní orchestr Iši Krejčího pod vedením dirigenta Tomáše Kláska a soubor Flauti Grandi s uměleckým vedoucím Janem Kvapilem. Program doplní také přední mladí sólisté – Gabriela Mazurová, Nil Petřivalský, Oliver Přidal a Kateřina Zmeková, kteří jsou již přes svůj nízký věk držiteli řady významných ocenění (například 1. místo Gabriely Mazurové na mezinárodní Mozartově soutěži ve Vídni).Koncert má charitativní přesah – jeho výtěžek podpoří projekt Otevřeme zahradu u Hospice na Svatém Kopečku, jehož záměrem je kultivace venkovního prostředí pro pacienty v závěrečné fázi života. Projekt vzniká díky podpoře olomouckých dárců a přispívá ke zlepšení kvality života lidí v posledních chvílích.Veškerý výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován právě na tento účel.Zdroj: arcibiskupskypalac.cz

Mohlo by vás zajímat

image:Image Žijte nejen o víkendu

Žijte nejen o víkendu

Anselm Grün

Benediktinské „ora et labora“ formovalo křesťanskou pracovní morálku ve středověku. Ovšem i v současnosti může být toto heslo přínosem. Také dnes je totiž důležité sladit modlitbu a práci, vnější a vnitřní život, pohyb a klid, život a povolání. Jde o rovnováhu mezi prací a životem. Svatý Benedikt tvrdil, že modlitba je pramenem, ze kterého vyvěrá práce. A naopak, práce je zkouškou, jestli je naše modlitba opravdová, zda se díky ní skutečně osvobodíme od ega tak, abychom se mohli plně oddat Bohu a práci. Co ale přináší modlitba modernímu člověku, který není zbožný? Modlitba v širším smyslu znamená: mít čas se zastavit, přerušit práci, najít vnitřní klid a spojit se sám se sebou. Protože pak nežijeme jen z toho, co nám přináší užitek, ale z toho, co nás skutečně naplňuje.

image:Image Radost z Boha

Radost z Boha

Marek Vácha

Příručka pro biřmovance, jak přežít v drsném světě. Letmé nahlédnutí do hlubin pokladů katolické církve – tak charakterizuje Marek Orko Vácha svou novou knihu Radost z Boha, která je určena zejména biřmovancům. "Mohu vám zaručit, že když nebudete chtít, neodnesete si nic. Mohu Ti zaručit, že když budeš chtít… Bůh je jako pramen, ze kterého si každý odnese tolik, jak velkou si přinese nádobu." 2. vydání

image:Image Ježíš, můj Učitel

Ježíš, můj Učitel

image:Image Číst Bibli jako Ježíš

Číst Bibli jako Ježíš

Richard Rohr

Knížka Číst Bibli jako Ježíš od Richarda Rohra je úvodem do umění duchovní četby a výkladu Bible. Je však zároveň polemikou s tím, jak se Bible často čte a vykládá: s důrazem na literu a na předpisy zákona. Přes všechnu svou inspirativnost, všechny své nádherné výroky, všechny životy, které navždy změnila, Bible pořád působí mnoha lidem velké těžkosti. Téměř vždy vede ke katastrofě v rukou egocentrických, nemilujících nebo po moci toužících lidí nebo těch, kteří se stále nenaučili číst duchovně inspirovanou literaturu. Historie to dokazuje pořád, století za stoletím, takže nejde o nepodložený, neuctivý ani zaujatý závěr. Upalování kacířů, křižácké výpravy, otroctví, apartheid i vyhánění a útlak domorodců, to vše bylo ospravedlňováno pomocí vybraných citátů z Písma. 2.vydání

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou