ČBK

Lev XIV.: Patero zásadních etických témat umělé inteligence

Publikováno: 30. 10. v 13:57, zdroj Vatican News

Lev XIV. poděkoval účastníkům konference za pestrost podnětů z nejrůznějších částí světa i za pozornost, kterou fenoménu umělé inteligence věnují. „Papežská akademie pro život si je velmi dobře vědoma rizik, která vyvstávají, kdykoli je ohrožena lidská důstojnost,“ vyjádřil papež Lev své ocenění pro činnost této instituce. Připomněl projev papeže Františka ke světovým leaderům v rámci skupiny G7 i vlastní encykliku Magnifica humanitas. Přítomným i veřejnosti nabídl pět zásadních bodů k úvaze. Na prvním místě se papež zamyslel nad budoucím vývojem AI: „Budoucnost umělé inteligence není předem daná. Je to technologie vyvinutá lidskými bytostmi, proto její budoucnost závisí na rozhodnutích, která my lidé učiníme. (…) Rozhodující otázka není „co AI dokáže“, nýbrž „k jakému účelu má sloužit“. Ti, kdo vidí její vývoj jen jako závod, který musí vyhrát, riskují, že se zaměří jen na cílovou čáru a zapomenou na ty, co zůstali vzadu.“ Člověk má právo na lidské zacházení Druhým tématem byla reálná a zdánlivá lidskost. Lev XIV. zdůraznil, že produkty techniky a technologie, které necítí radost ani bolest, nedozrávají ve vztazích a nemají vlastní zkušenost s láskou, přátelstvím či odpovědností, nejsou osoby, nýbrž nástroje, a odmítl snahu přiznat systémům AI legální práva či postavení: „Takový přístup s sebou nese riziko, že zatemní lidskou odpovědnost a ponechá trpící napospas entitě bez tváře.“Odpovědnost samotná je třetím důležitým bodem k úvaze. „Určitá rozhodnutí nikdy nesmějí být delegována. Člověk, který se ocitne na seznamu cílů nebo v databázi hraniční kontroly, je vystaven nebezpečí, že bude redukován jen na souhrn dat. Rozhodnutí, která zasahují lidský život, svobodu a užití síly, musí vždy zůstat pod účinnou, informovanou a zodpovědnou lidskou kontrolou.“ Proto také papež připomněl svou výzvu vůči zástupcům států v Ženevě stran zákazu autonomních smrtonosných zbraní. Žádná technologie nemůže být mimo lidský dosah Nové technologie také nesmějí zůstat samy sobě cílem či nástrojem prospěchu jen několika málo privilegovaných lidí. Proto je čtvrtým papežovým impulzem otázka společného dobra: principy solidarity a spoluúčasti v rámci celého světového společenství musí zajistit rovný přístup a podíl na přínosu těchto technologií, na prvním místě těm nejpotřebnějším Na pátém místě stojí podle Lva XIV. výzva: jak uvedené požadavky a etické principy uvést do praxe, resp. jak je zajistit na mezinárodní scéně: „To, co nyní nutně potřebujeme, jsou zvlášť účinné mezinárodní instituce, které budou moci chránit celosvětové společné dobro. Z toho vyplývá naléhavá potřeba sdílených standardů, nezávislé kontroly a zřetelné mechanismy přičitatelnosti, aby mohla být rozhodnutí ohledně rozvoje a užívání AI podrobena kontrole, v případě potřeby i přehodnocena, a spojena s přiměřenými prostředky pro nápravu jakékoli škody.“Tato témata svěřil papež Lev účastníkům konference „v duchu dialogu a sdílené odpovědnosti za společné dobro“. K jejich úsilí jim udělil požehnání.

Papežský almužník na Ukrajině: Děti čekají na chléb, škola funguje v podzemí

Publikováno: 30. 10. v 13:05, zdroj cirkev.cz

Záporoží žije pod neustálou hrozbou útoků. V noci znějí sirény, je slyšet bzučení dronů, výbuchy raket a v dálce dělostřelecká palba. Na řadě domů jsou stále patrné následky bombardování.Po mši v katedrále Milosrdného Boha Otce se papežský almužník připojil k bratřím albertinům, řeholníkům zaměřeným na pomoc chudým a lidem bez domova, kteří rozdávají potraviny místním obyvatelům. Na chléb a konzervy čekalo v chladu přibližně dva tisíce lidí. Mezi nimi byly ženy, senioři a také mnoho dětí, některé bez doprovodu, s prázdnými taškami v rukou.Chléb pro deset tisíc lidí týdněAlbertini rozdávají každý týden chléb přibližně deseti tisícům lidí. Společně s dobrovolníky jej připravují v nedalekém domě v peci, kterou loni prostřednictvím Apoštolské almužny daroval papež František. Pec navíc každý druhý den využívají místní protestanti, kteří v ní pečou chléb pro komunity, o něž se starají.Arcibiskup Marín de San Martín navštívil také samotnou pekárnu, kde dobrovolníci začínají pracovat už ve čtyři hodiny ráno. Setkal se s řeholníky a dobrovolníky i se staršími lidmi a lidmi se zdravotním postižením, kteří jsou v domě ubytováni. Předal zde také další pomoc od papeže, která má podpořit pokračování místní charitativní činnosti.Škola ukrytá před bombardovánímDalší zastávkou bylo humanitární centrum Doněckého exarchátu ukrajinské řeckokatolické církve na předměstí Záporoží. Součástí centra při kostele Matky Boží Ustavičné pomoci je mateřská a základní škola Dona Boska.Děti ve věku od dvou do pěti let navštěvují mateřskou školu v podzemních prostorách, kde jsou chráněny před bombardováním. Pod zemí funguje také základní škola. Její třídy nemají okna, děti je však vyzdobily kresbami. Běžné učebny v nadzemních patrech zůstávají připravené na dobu, kdy skončí válka a děti se do nich budou moci vrátit. Také zde papežský almužník předal pomoc od papeže.Pomoc lidem prchajícím před válkouDen zakončil v Poltavě, kde se setkal s duchovními, kteří pomáhají lidem vysídleným válkou a obyvatelům prchajícím z bombardovaných vesnic. Mnozí přicházejí pouze s malou taškou obsahující vše, co si dokázali odnést. Mezi nejpotřebnější věci podle místních patří léky, teplé oblečení na zimu, generátory k vytápění a dětské pleny. Také jim papežský almužník předal konkrétní pomoc Lva XIV.Cesta arcibiskupa Luise Marína de San Martína po Ukrajině, jejímž cílem je přinést lidem postiženým válkou papežovu podporu a konkrétní pomoc, končí dnes 30. října.Zdroj: Vatican News - italská sekce, redakčně upraveno

Otče, obejměte mě, jsem naživu: Svědectví kněze z místa srážky vlaků ve Španělsku

Publikováno: 30. 10. v 12:19, zdroj cirkev.cz

K železničnímu neštěstí došlo 28. října na trati mezi Madridem a Sevillou. Přední část vlaku společnosti Renfe jedoucího rychlostí kolem 200 kilometrů za hodinu narazila do posledních vagonů vlaku společnosti Iryo. Podle aktuálních údajů si tragédie vyžádala 69 obětí.P. Fernández dorazil na místo přibližně dvě hodiny po srážce a připojil se k pomoci zraněným. Zapojily se do ní desítky dobrovolníků, mezi nimi i členové jeho farnosti.„První, co jsem spatřil, byla dlouhá řada zraněných lidí vycházejících z vagonů,“ popsal Fernández pro EWTN News. Obyvatelé okolí pomáhali, jak mohli, a zraněné převáželi vlastními automobily do Urdy, kde jim mohla být poskytnuta lékařská péče.„Jsou to chvíle, které vám z lidského hlediska lámou srdce, ale naše myšlenky se velmi rychle obracejí k Bohu a hledíme k nebi,“ uvedl kněz.Otče, obejměte mě, jsem naživuMezi zraněnými si zvlášť vybavuje muže, který k němu přišel a řekl: „Otče, obejměte mě, jsem naživu.“Toto setkání podle něj určilo způsob, jakým se toho dne snažil lidem pomáhat. „Řekl jsem si: Dobře, takhle se dnes můžeš lidem přiblížit – obejmout je. A přesně to jsem celé dopoledne na místě neštěstí dělal. Držel jsem lidi za ruce a objímal je.“Později se P. Fernández vydal do městské sportovní haly v Urdě, která byla přeměněna na provizorní zdravotnické centrum. Přicházeli tam zoufalí příbuzní, kteří hledali informace o svých blízkých.„Není pro ně žádná útěcha. Chtějí okamžitě vědět, co se stalo. Kde je můj příbuzný? Kde je člověk, kterého mám rád?“ popsal. Snažil se je uklidnit a povzbuzovat k naději. „Důležitá je naděje. Mějte naději. Důvěřujte Bohu, protože Bůh je dobrý,“ vzpomínal.Přiznal také, že se během dne několikrát rozplakal spolu s lidmi, které doprovázel. „Jsme samozřejmě kněží, ale jsme také lidé a bolest a utrpení našich bratří a sester se dotýkají i nás,“ řekl.Papež vyjádřil soustrastNa tragédii reagoval také papež Lev XIV., kterého zpráva o železničním neštěstí podle vlastních slov hluboce zarmoutila. V telegramu podepsaném vatikánským státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem ujistil o modlitbách za zemřelé a vyjádřil soustrast rodinám těch, kteří přišli o život. Zraněným popřál brzké uzdravení.Papež zároveň ocenil práci záchranářů a povzbudil je, aby vytrvali v pomoci postiženým. Všem, které tragédie zasáhla, udělil apoštolské požehnání jako „znamení naděje ve zmrtvýchvstalém Pánu“.Zdroj: EWTN News

Výzva k míru předsedů evropských biskupských konferencí: Kéž nám Pán daruje pokoj!

Publikováno: 30. 10. v 11:33, zdroj cirkev.cz

Kéž nám Pán daruje pokoj! Výzva k míru předsedů evropských biskupských konferencí shromážděných v Salcburku na plenárním zasedání 2026Církev na celém světě si letos připomíná 800. výročí úmrtí svatého Františka z Assisi. Tento opravdový učedník Ježíše Krista je právem považován za učitele pokoje a smíření. Ve své slavné „Písni bratra slunce“ volá: Buď pochválen, můj Pane, za ty, kdo odpouštějí pro tvou lásku a snášejí nemoci a soužení. Blaze těm, kdo je snášejí v pokoji, neboť ty, Nejvyšší, je budeš korunovat.Náš evropský kontinent čelí největšímu vojenskému konfliktu od druhé světové války. Nikdo nemůže zůstat lhostejný k nelidským krutostem, které se odehrávají na Ukrajině. Na toto zjevné porušování norem civilizovaného světa si nikdy nesmíme zvyknout.Rada evropských biskupských konferencí (CCEE) opakovaně vyzývá věřící, aby usilovali o mír a modlili se za něj. Každoročně se v postní době spojují evropské biskupské konference v „eucharistickém řetězci“ za mír na Ukrajině, ve Svaté zemi a na celém světě. Naše modlitby a skutky milosrdné lásky zahrnují všechny oběti válek, násilí a nuceného vysídlení. Myslíme také na mnohé lidi v našich zemích, kteří se v době nejistoty a rostoucího napětí obávají o svou budoucnost.Jako předsedové evropských biskupských konferencí chceme znovu zdůraznit svědectví pokoje, které vydal svatý František. Obnovujeme svou neochvějnou výzvu ke spravedlivému a trvalému míru ve všech oblastech konfliktů na našem kontinentu i na celém světě. Skutečný mír nelze vnutit; není to obchod, který lze uzavřít. Začíná v lidském srdci.Svatý František nás učí zdravit se navzájem slovy: „Kéž ti Pán daruje pokoj.“ Odpuštěním křesťané proměňují svá srdce a připravují cestu k míru. Víme, že tato cesta nikdy není snadná. Je to však cesta evangelia.Při příležitosti 40. výročí Mezinárodního setkání za mír v Assisi papež Lev XIV. zdůraznil: „Neexistuje svatá válka; svatý je pouze mír.“ Připojujeme se k papežově prorocké výzvě k „neozbrojenému a odzbrojujícímu míru, pokornému a vytrvalému“. Je to pokoj zmrtvýchvstalého Krista.Svýma rukama, svým srdcem a svými modlitbami usilujeme o to, aby ti, kdo pracují pro skutečný mír, „byli korunováni“. Povzbuzujeme všechny lidi dobré vůle, aby se opravdově zapojili do budování míru. A připojujeme se k prosbě Svatého otce: „Kéž naše modlitby vyprosí od Boha tolik vytoužený mír pro všechny národy světa. Kéž z nás učiní neozbrojené nástroje svého pokoje.“Salcburk 29. října 2026Předsedové evropských biskupských konferencí

Arcibiskup Gintaras Grušas zůstává v čele Rady evropských biskupských konferencí

Publikováno: 30. 10. v 10:25, zdroj cirkev.cz

Volba se uskutečnila ve čtvrtek 29. října v rakouském Salcburku během plenárního zasedání CCEE, které se konalo od 27. do 30. října na téma „Evangelizace a synodalita: poslání dnešních kněží v Evropě“.Gintaras Grušas stojí v čele CCEE od září 2021. Vilniuským arcibiskupem je od roku 2013. Narodil se v roce 1961 ve Washingtonu v litevské rodině, vystudoval matematiku a informatiku na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a před vstupem do kněžské formace pracoval pro společnost IBM. Kněžské svěcení přijal v roce 1994.Místopředsedy CCEE se stali Eamon Martin, arcibiskup Armaghu, primas Irska a předseda Irské biskupské konference a Dražen Kutleša, arcibiskup Záhřebu a předseda Chorvatské biskupské konference. Také jejich funkční období potrvá do roku 2031.Rada evropských biskupských konferencí sdružuje biskupské konference evropských zemí a podporuje jejich spolupráci v otázkách týkajících se života a poslání katolické církve v Evropě. Na zasedání v Salzburgu je přítomen jako delegát pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.Zdroj: CCEE