Biskupové z Evropy a Afriky se setkají v Lucemburku. Tématem bude evangelizace a synodalita

Publikováno: 22. 5. v 9:25, zdroj cirkev.cz

Seminář, který se pravidelně koná od roku 2004, představuje významnou příležitost ke sdílení zkušeností a společné reflexi výzev, kterým církev v dnešním světě čelí. Letošní ročník bude věnován především implementační fázi závěrů Synody o synodalitě do života místních církví a otázkám evangelizace v různých kulturních a kontinentálních kontextech ve světle apoštolské exhortace Evangelii Gaudium papeže Františka.Program začne v pondělí 25. května návštěvou tradiční pouti v Echternachu u baziliky sv. Willibrorda. V dalších dnech účastníky čekají pracovní zasedání, společné liturgické slavnosti i synodální diskuse metodou „rozhovoru v Duchu“.Seminář oficiálně zahájí předseda CCEE arcibiskup Gintaras Grušas a předseda SECAM kardinál Fridolin Ambongo OFMCap. Mezi hlavními řečníky vystoupí také kardinál Jean-Claude Hollerich SJ, kardinál Ladislav Nemet SVD, arcibiskup Anthony Muheria nebo biskup Lucio Andrice Maundula. Diskuse budou věnovány především zkušenostem se synodálním procesem v Evropě a Africe a sdílení pastorační praxe.Závěrečný den bude patřit tématu evangelizace v evropském a africkém kontextu. Seminář zakončí slavnostní mše svatá, které bude předsedat litevský arcibiskup Gintaras Grušas, předseda CCEE.Zdroj: CCEE

Cesta k Církevnímu shromáždění: Jak chce Vatikán proměnit synodální zkušenost ve sdílenou moudrost

Publikováno: 20. 5. v 14:39, zdroj Vatican News

„Nejde o přidávání formálních úkolů k běžnému životu farností, ale o jeho proměnu a obnovu zevnitř,“ zdůrazňuje nový vatikánský dokument s názvem „Směrem ke shromážděním 2027–2028: etapy, kritéria a nástroje“. Církev se po uzavření hlavní synodní fáze v roce 2024 nachází ve třetím momentu – ve fázi implementace, kterou vytyčila apoštolská konstituce Episcopalis communio. Cílem již není teoretizovat, ale sklízet plody, pojmenovávat překážky a učit se ze zkušeností.Slova kardinála Grecha„To, co místním církvím navrhujeme,“ uvádí kardinál Mario Grech, generální sekretář synody, „není úkol navíc, ale čas společného rozlišování a díkůvzdání, v němž máme společně znovu pročítat to, co Duch dává v církvi růst, a rozpoznávat kroky, k jejichž učinění jsme povoláni. Shromáždění se totiž neshodují se sociologickým průzkumem ani s rozhodovacím procesem, nejsou ani technickou prověrkou, ale spíše silnou církevní a duchovní zkušeností rozlišování: momentem syntézy a nového nastartování cesty, aby se výměna darů mezi církvemi stala konkrétní zkušeností a synodalita se stále více proměňovala v běžný styl církevního života ve službě misi.“Biblický model: Návrat z misie a výměna darůDokument hned v úvodu ukazuje, že společné setkávání a reflexe nejsou moderním sociologickým vynálezem, ale praxí zakořeněnou v evangeliu. Odkazuje na situaci, kdy se dvaasedmdesát učedníků vrací z misie „plni radosti“ a vyprávějí Pánu, co skrze ně vykonal (Lk 10,17), a na apoštolský sněm v Jeruzalémě, kde svatý Pavel podrobně líčil působení Boha mezi pohany (Sk 21,17–19).Vatikán chce tímto procesem podnítit „výměnu darů mezi církvemi“. Místní komunity nemají fungovat izolovaně, ale mají své zkušenosti – dobré i ty méně zdařilé – sdílet s ostatními.Ústřední otázka a 14 konkrétních témat k prověrceCelou cestu napříč kontinenty bude provázet jedna společná otázka: „Jaká konkrétní tvář synodální misijní církve a jaké nové cesty synodality se objevují ve vaší komunitě?“Aby reflexe nesklouzla do obecných frází, dokument ukládá biskupským konferencím povinnost vypracovat podrobné tematické listy ve 14 specifických oblastech. Mezi nimi nechybí: větší zapojení laiků a přístup žen, mladých lidí a chudých do vůdčích a odpovědných rolí, zavádění procesů transparentnosti, skládání účtů (rendicontazione) a pravidelného hodnocení, fungování farních a diecézních rad synodálním způsobem, reforma formace v seminářích a styl výuky na teologických fakultách, nová podoba a struktura samotných biskupských konferencí, synodální styl v ekumenických a mezináboženských vztazích.Čtyři kroky na cestě: Od diecézí po VatikánItinerář je rozdělen do čtyř logických a chronologických etap, z nichž každá nese silný duchovní podtext vyjádřený klíčovým slovesem:1. VZPOMÍNAT – 1. pololetí 2027Úroveň: místní církve (diecéze a eparchie) O co jde: Společenství pod vedením biskupa duchovně reflektují, co se od roku 2024 reálně změnilo.Výstup: Diecéze vypracují narativní zprávu o svých zkušenostech a zároveň napíšou dopis ostatním církvím, jenž bude přímým vyjádřením solidarity. Uzávěrka: Výstupy musí být odevzdány národním týmům a Vatikánu do 30. června 2027.2. INTERPRETOVAT – 2. pololetí 2027Úroveň: národní a regionální (biskupské konference)O co jde: Syntéza a hlubší teologicko-pastorální interpretace podkladů z diecézí. Do práce mají být zapojeni experti, laici i lidé na okraji.Výstup: Teologicko-pastorální zpráva (obsahující zmíněných 14 tematických listů) a národní dopis světu.Uzávěrka: Odevzdání kontinentálním orgánům a Římu do 31. prosince 2027.3. ORIENTOVAT – první čtyři měsíce roku 2028Úroveň: kontinentální uskupeníO co jde: Hledání společných priorit, které přesahují hranice států (migrace, sekularizace, politické napětí). V této fázi proběhne také paralelní dialog uvnitř Římské kurie, aby se synodální praxe propojila s úřady Svatého stolce.Výstup: Výhledová zpráva, která poslouží jako přímý podklad pro tvorbu Instrumentum laboris (pracovního textu) pro vatikánské shromáždění.Uzávěrka: 30. dubna 2028.4. SLAVIT – říjen 2028Úroveň: celosvětová církev (Vatikán)O co jde: Velké církevní shromáždění za účasti papeže. Půjde o hlubokou liturgickou a rozlišovací událost. Speciální pracovní skupiny (rozdělené podle generací, kultur či církevního postavení) projednají přinesené plody a předloží je Svatému otci. Do modlitby a oslav se v tomto měsíci zapojí farnosti po celém světě.Žádná sociologie, ale duchovní procesKardinál Mario Grech, generální sekretář synody, výslovně varuje před tím, aby byla shromáždění vnímána jako „sociologické průzkumy, parlamentní debaty nebo technické audity“. Jde o duchovní proces, kde hlavní metodou zůstává rozhovor v Duchu Svatém (střídání promluv, ticha a modlitby).Vatikán striktně požaduje, aby složení shromáždění na všech úrovních odpovídalo realitě: musí být zastoupen vyvážený poměr mužů a žen, různé generace, faráři, řeholníci, ale i lidé stojící mimo oficiální církevní struktury nebo žijící v situacích marginalizace a křehkosti. Klíčovou podmínkou navíc je, aby byli vybraní účastníci připraveni pokračovat v rozvoji synodality i po roce 2028 a zajistili tak kontinuitu v diecézích.Generální sekretariát synody závěrem vyzval k okamžitému obnovení činnosti diecézních a národních synodních týmů a oznámil, že v nejbližší době spustí sérii online školení a poskytne detailní metodické příručky.Více na webu www.synod.va.

VIDEO: Synodál. Propojeni s Plzní i dalšími diecézemi

Publikováno: 20. 5. v 8:14, zdroj cirkev.cz

Německá zmocněnkyně ocenila systém prevence sexuálního zneužívání v katolické církvi

Publikováno: 27. 5. v 9:45, zdroj cirkev.cz

Kerstin Clausová, nezávislá spolková zmocněnkyně pro problematiku sexuálního zneužívání dětí a mladistvých v Německu, uvedla, že zejména katolické školy, školky, farnosti a jejich programy pro děti a mládež vytvořily vysokou úroveň odbornosti v oblasti prevence a ochrany dětí. Sama Clausová přitom patří mezi oběti zneužívání – v roce 1984 ji zneužil protestantský duchovní. Její vyjádření mají zvláštní význam také proto, že nepřicházejí od představitelů církve, ale od státní úřednice, která se dlouhodobě věnuje ochraně dětí a podpoře obětí.Podle Clausové se důležitou součástí prevence stala povinná školení a rozsáhlé ochranné programy. V mnoha komunitách tyto struktury nejen pomáhají předcházet zneužívání, ale umožňují také včas rozpoznat děti, které doma zažívají násilí, zanedbávání nebo psychickou zátěž.Významnou roli podle ní hraje místní úroveň. Právě ve farnostech, školách nebo komunitách se totiž často rozhoduje o tom, zda systém ochrany dítěte funguje. Některé katolické komunity navíc vytvořily preventivní mechanismy, které v praxi převyšují běžné standarty komunálních institucí.Debata o sexuálním zneužívání se v posledních letech vede také v dalších evropských zemích. Ve Španělsku například organizace zaměřené na ochranu dětí upozornily, že mediální pozornost bývá často soustředěna téměř výhradně na případy v církvi, zatímco širší společenský rozměr problému zůstává upozaděn. Podle dostupných údajů se většina případů zneužívání odehrává v rodinách a blízkém okolí dítěte.Ani tato data však nijak nesnižují závažnost případů, kdy se zneužívání dopustí duchovní osoba. Takové jednání představuje hluboké morální selhání a zraňuje důvěru, kterou věřící do duchovních vkládají.Současně však odborníci upozorňují, že instituce nejsou posuzovány pouze podle svých selhání, ale také podle ochoty jim čelit a vytvářet účinné preventivní mechanismy. Některé zkušenosti katolické církve v oblasti ochrany nezletilých by tak mohly být přínosem i pro širší společnost.Zdroj: ZENIT

Jak předcházet zneužívání v církvi? Téma semináře pro zaměstnance diecéze

Publikováno: 13. 5. v 8:42, zdroj Biskupství brněnské

Celodenního semináře se účastnili ti, kdo v rámci své pastorační služby pracují s dětmi, mládeží a zranitelnými skupinami lidí - spirituálové církevních škol, kaplani pro mládež, děkani, zaměstnanci Diecézního centra mládeže a Katechetického centra, moderátoři pastoračních aktivit v děkanstvích a další. „Brněnské biskupství se aktivně staví proti jakékoliv formě zneužívání a také tento seminář je jedním z preventivních kroků, který může přispět k ochraně nezletilých a zranitelných v diecézi,“ vysvětluje generální vikář Pavel Kafka. Program semináře byl zaměřen na otázky jednak různých způsobů zneužití, prevence takového jednání nebo citlivého zacházení s jeho oběťmi. Lektorka Slávka Karkošková z ústecké univerzity se také věnovala tématu zranitelnosti nebo tzv. groomingu (proces cíleného budování důvěry ze strany útočníka vůči oběti, jehož záměrem je zneužití v různých oblastech). Jeden z posluchačů, kaplan při brněnské katedrále P. Tomáš Zámečník, hodnotí: „Nejvíce mě oslovila oblast zdravého nakládání s mocí a rozpoznávání jejích možných forem zneužití. Přínosné pro mě bylo také zamyšlení nad nastavováním hranic v profesionálních vztazích, které pomáhá vytvářet bezpečné a důvěryhodné prostředí v místech, kde působíme.“ V brněnské diecézi dlouhodobě funguje PROJEKT 3 P, který má za cíl nabídnout obětem zneužívání bezpečný prostor, v němž se mohou svěřit se svou zkušeností. V rámci tohoto projektu spolupracujeme s psychology, psychoterapeuty a vzděláváme v problematice zneužívání (jak sexuálního, tak například emočního nebo zneužití autority či moci) také pracovníky diecéze. Více informací najdete ZDE.

Debata o spirituálním zneužívání v Dominikánské 8

Publikováno: 24. 4. v 13:35, zdroj cirkev.cz

Během večera bude představena také kniha Zlomené duše. Duchovní zneužívání v řeholních komunitách, jejíž vydání finančně podpořily mužská i ženská konference vyšších řeholních představených i spolek Někdo ti uvěří.Diskuze se zaměří na naléhavé téma duchovního a sexuálního zneužívání v církvi: na zkušenost obětí, mechanismy zneužití moci i na otázku, co dnes znamená odpovědnost, prevence a uzdravení. Pozornost bude věnována také tomu, jak rozpoznávat nezdravé formy vedení, poslušnosti a závislosti a jak vytvářet bezpečnější a pravdivější prostředí nejen v rámci církve.Večer navazuje na vydání dvou knih, které toto téma pomáhají přesně pojmenovat. Dysmas de Lassus ve své knize Zlomené duše. Duchovní zneužívání v řeholních komunitách (Krystal OP 2026) ukazuje rizika a deformace řeholního života. Doris Reisinger v knize Spirituální zneužívání v katolické církvi. Orientace, doporučení, prevence (Petrinum 2025) přináší širší reflexi zneužívání v církevním prostředí i možné cesty prevence.Více o akci: https://dominikanska8.cz/akce/762/zlomene-duseHosté: Tomáš Cyril Havel, katolický kněz, autor a překladatel. Působí jako farní vikář v Římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty v Praze-Břevnově. Přeložil také knihu Doris Reisinger Spirituální zneužívání v katolické církvi.Eliška Hrnčířová, maminka, pedagožka, překladatelka a bývalá trapistka. Spolu s dalšími přispěla k zahájení kanonického vyšetřování duchovního zneužívání u sester trapistek a svou zkušenost následně sdílela na stránkách Někdo ti uvěří.Agnieszka Ewa Jarkowska, kapucínka a pedagožka. Odborně se věnuje tématům ochrany, traumatu a pomoci lidem zasaženým násilím. Absolvovala diplomový kurz v oblasti ochrany na Gregoriánské univerzitě v Římě a působila v Centru pro ochranu dětí v Košicích i v Komisi Konference biskupů Slovenska pro zneužívání dětí.Moderátor.Marek Drábek Opraem, premonstrát, kněz a terapeut. Absolvoval specializovaný kurz na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě zaměřený na problematiku sexuálního zneužívání v církvi. Pracuje jako nemocniční kaplan v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. Aktivně se věnuje doprovázení obětí sexuálního zneužívání.

Evropští skauti oslaví padesát let od založení ve Vatikánu

Publikováno: 29. 5. v 15:24, zdroj Vatican News

Italská asociace katolických skautek a skautů Evropy, zkráceně známá jako Evropští skauti (FSE), byla založena v Římě 14. dubna 1976. Dnes sdružuje přes 20 tisíc členů v 183 oddílech. Své jubileum začali italští skauti slavit již v dubnu hromadným online propojením, během něhož členové napříč celou zemí symbolicky obnovili svůj skautský slib. Asociace je zakládajícím a klíčovým členem širší mezinárodní rodiny, která se jmenuje Mezinárodní unie skautek a skautů Evropy (UIGSE-FSE). Výchova k charakteru i víře Před samotným setkáním s hlavou katolické církve absolvují účastníci v Římě dopolední vzdělávací program pod vedením známých osobností. Ten bude tematicky rozdělen podle takzvaných „4+1 bodů“ zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella, které tvoří pilíře této pedagogické metody. Dopolední program v Římě bude mít formu diskusních panelů a přednášek, které povedou přizvaní odborníci a známé osobnosti. Ti se ve svých příspěvcích zaměří na praktické uchopení pilířů skautské výchovy v dnešní době. Například dětský psychoterapeut Alberto Pellai se spolu s pedagogickou expertkou Barbarou Tamborini podělí o zkušenosti s formováním charakteru mládeže. Známý italský režisér Gianni Aureli rozebere význam manuální zručnosti v digitální éře, zatímco spisovatelka a publicistka Costanza Miriano se zaměří na důležitost fyzického zdraví a tělesné zdatnosti. Závěrečné slovo k výchově ve víře, která celý skautský program v této asociaci zastřešuje, si vezme kardinál Matteo Zuppi.„Především v kontextu dnešních společenských výzev usilujeme o správné uplatňování skautské metody v přírodě, což vnímáme jako ideální prostor pro skutečné dobrodružství a úrodnou půdu pro pedagogiku víry,“ uvádí generální asistent asociace don Stefano Zeni s tím, že organizace klade velký důraz také na formování samotných vedoucích a jejich duchovní život. Kromě toho se hnutí aktivně věnuje rozvíjení mezinárodních vztahů. V minulých letech například uspořádalo putovní tábory pro ukrajinské skautky a v létě roku 2027 plánuje v italském regionu Carnia uspořádat obří mezinárodní tábor Eurojam pro 8 500 dětí z dvaceti zemí světa. Proč skauti míří za papežem? Česká a italská historická realita Pro českého čtenáře může masivní skautské setkání ve Vatikánu působit nezvykle. V České republice je totiž skauting, reprezentovaný organizací Junák – český skaut, konfesně neutrální a nábožensky neorganizovaný. Tento rozdíl je dán odlišným historickým vývojem. Zatímco zakladatel světového skautingu, Brit Robert Baden-Powell, vnímal duchovní rozměr a povinnost vůči Bohu jako pevnou a integrální součást hnutí (což vedlo k tomu, že ve Francii či Itálii vznikly silné katolické skautské organizace za plné podpory tehdejších papežů), v meziválečném Československu byla situace jiná. Zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík, mimo jiné středoškolský profesor tělocviku v Praze na Žižkově a vynikající zpěvák, formoval hnutí v mladé republice, která se silně vymezovala vůči habsburskému katolickému konzervatismu. Svojsík, sám aktivní katolík, sice oddělil skauting od církevních struktur, ale nikdy z něj neodstranil spiritualitu. Velmi ctil Baden-Powellovo heslo, že „skauting bez Boha neexistuje“. Do českého skautského slibu proto prosadil povinnost „plniti povinnosti vůči Bohu a vlasti“. Přesto se český skauting profiloval primárně jako občanský, vlastenecký a přírodovědný. Svobodný rozvoj českého skautingu navíc v průběhu 20. století drasticky přerušily totalitní režimy, kdy byl Junák nacisty a následně opakovaně komunistickým režimem zcela zakázán a jeho představitelé krutě perzekuováni – například tehdejší náčelník Rudolf Plajner čelil dlouholetému sledování a internaci, v politických procesech byl k doživotnímu vězení odsouzen skautský pedagog Pavel Křivský (historik a archivář) a mnozí další, jako pozdější místonáčelník Jiří Navrátil (odsouzen na 20 let), skončili v krutých podmínkách uranových dolů na Jáchymovsku. Sekulární směr pak definitivně stvrdila obnova Junáka po roce 1989. Naproti tomu v románských zemích, jako je právě Itálie, je propojení skautingu s katolickou církví naprosto přirozené. Skautské oddíly zde běžně fungují přímo při farnostech, jejich stálými členy jsou kněží v rolích duchovních asistentů a výchova k víře je chápána jako rovnocenný partner k uzlování, táboření či první pomoci. Cesta tří tisícovek vedoucích za papežem Lvem XIV. tak pro Italy není politickým gestem, ale přirozeným završením padesáti let jejich výchovné práce.

Vlčí doupě: Nebeština – Zjevení

Publikováno: 29. 5. v 12:16, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Videa lze sledovat také na tomto kanálu YouTube.Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na: donace.cz/vlci-doupe

Mladý Angličan Pedro Ballester na cestě ke svatořečení

Publikováno: 27. 5. v 9:03, zdroj cirkev.cz

Pedro Ballester se narodil do katolické rodiny španělských rodičů žijících v Anglii. V roce 2013 vstoupil do Opus Dei jako numerář. Později začal studovat chemické inženýrství na Imperial College v Londýně, krátce nato mu však lékaři diagnostikovali pokročilou rakovinu pánve. Navzdory těžké nemoci byl známý svou radostí a hlubokou vírou.Diecéze Salford ve svém prohlášení uvedla, že Pedrovo svědectví „nadále inspiruje mnoho lidí“ a že zejména jeho víra tváří v tvář utrpení silně oslovuje dnešní společnost. Zahájení kauzy představuje první krok na cestě ke svatořečení. Církev nyní shromažďuje svědectví, dopisy, deníky a další materiály, které mohou pomoci potvrdit jeho pověst svatosti. Více než šedesát lidí, kteří Pedra osobně znali, už bylo vyslechnuto církevními autoritami.P. Joseph Evans, který Pedra doprovázel během posledního roku života, označil zahájení procesu za skvělou zprávu. „Mnoho mladých lidí dnes, zvláště mladých mužů, znovu objevuje zájem o víru a hledá autentické vzory. Jsou unaveni společností založenou na povrchním pohodlí a falešných hodnotách, kde jsou snadný život a osobní komfort často představovány jako nejvyšší ideály.“Přestože Pedro během posledních let života velmi trpěl, lidé kolem něj si všímali jeho vnitřního pokoje a zájmu o druhé. „Skutečně našel Krista na těžké cestě, ale následoval ho s velkou radostí,“ uvedl Evans.Také představitel Opus Dei Jack Valero zdůraznil, že Pedro inspiruje zejména mladé lidi svou schopností myslet na druhé i uprostřed velkého utrpení. Na webu věnovaném jeho životu jsou už dnes zveřejňována svědectví lidí, kteří prosili o jeho přímluvu a hovoří o vyslyšených modlitbách.Diecéze Salford nyní zkoumá život Pedra Ballestera a připomíná, že „v průběhu let od jeho smrti jeho pověst svatosti výrazně vzrostla“. Shromažďování těchto informací představuje první krok na cestě ke kanonizaci ještě před rozsáhlým šetřením Dikasteria pro blahořečení a svatořečení, které bude posuzovat, zda Ballester žil životem „hrdinských ctností a svatosti“ a zda může být prohlášen za svatého.Zdroj: EWTN