135 let encykliky Rerum novarum
Publikováno: 15. 5. v 14:04, zdroj Vatican News
Název encykliky „Rerum novarum“, tedy „O nových věcech“, odkazoval na prudké společenské a hospodářské změny na konci 19. století. Průmyslová revoluce přinesla rozvoj technologií a ekonomiky, ale zároveň prohloubila sociální nerovnosti. Mnoho dělníků pracovalo přes deset hodin denně denně, bez sociálního zabezpečení, spravedlivé mzdy nebo právní ochrany. Papež tehdy napsal: „Zajisté je třeba vzít v úvahu mnoho okolností, aby se stanovila spravedlivá mzda; obecně by však bohatý a zaměstnavatel měli mít na paměti, že při stanovování mzdy ani Boží, ani lidské zákony nedovolují zneužívat chudobu a bídu druhého, ani obecně vykořisťovat jeho chudobu.“ Lev XIII. si uvědomil, že církev nemůže zůstat lhostejná k utrpení pracujících. Encyklika byla pokusem odpovědět na otázku, jak budovat spravedlivou společnost ve světě prudkých ekonomických změn. Mezi kapitalismem a socialismem Papež se postavil jak proti bezohlednému kapitalismu, který redukoval člověka na roli výrobního nástroje, tak proti socialismu, který odmítal soukromé vlastnictví a náboženství. Lev XIII. připomínal, že práce má morální a duchovní rozměr a že člověk nemůže být podřízen výhradně logice zisku. Bránil právo na soukromé vlastnictví, ale zároveň zdůrazňoval společenskou odpovědnost majetných a povinnost péčovat o společné dobro. Encyklika obsahovala také požadavky, které byly v té době přelomové: právo na spravedlivou mzdu, odpočinek, ochranu rodiny nebo sdružování dělníků v odborech. Papež hájil lidskou důstojnost. Kladl důraz na povinnost bohatých a zaměstnavatelů „nepovažovat dělníka za otroka, řídit se zásadou, že je třeba respektovat jeho osobní důstojnost“. Základy sociální nauky církve „Rerum novarum“ zahájila rozvoj moderní katolické sociální nauky. K dokumentu Lva XIII. se opakovaně vraceli další papežové a rozvíjeli jeho myšlenky s ohledem na nové sociální a ekonomické výzvy, mimo jiné Pius XI. v encyklice „Quadragesimo anno“ (15. května 1931) nebo Jan XXIII. v encyklice „Mater et magistra“ (15. května 1961). Ke stému výročí podpisu encykliky Jan Pavel II. vydal dokument „Centesimus annus“, v němž připomněl, že ekonomická svoboda musí být zakořeněna v pravdě o člověku a jeho důstojnosti. Aktuálnost poselství Rerum novarum Poselství encykliky Rerum novarum neztratilo nic ze své aktuálnosti. Požadavek, aby se ekonomické procesy řídily obecným dobrem, aby jejich pravidla nediktoval maximální zisk, ale spravedlnost a solidarita a společné dobro, aby se člověk nestával předmětem ekonomiky, ale byl jejím subjektem, zůstává platný i v dnešním automatizovaném světě. Lev XIV. v těchto věcech vědomě navazuje na odkaz papeže Pecciho, svého jmenovce na Petrově stolci. Novým otázkám, které se vynořují ve společnosti, kde stále častěji rozhodují algoritmy a kde procesy řídí umělá inteligence, bude věnována také jeho nová encyklika, jejíž zveřejnění se očekává v příštích dnech. - jb -

