ČBK

Vatikán posílá pomoc na Ukrajinu. Papežský almužník se vydává na cestu

Publikováno: 27. 10. v 9:40, zdroj Vatican News

V úterý 27. října vyrazí z baziliky sv. Sofie v Římě nákladní vozy s pomocí pro obyvatele Ukrajiny. Součástí zásilek je přibližně 600 krabic se zimním oblečením, přikrývkami, spodním prádlem a potravinami. Dary byly shromážděny ve dnech 22.–24. října ve Vatikánu díky spolupráci Dikasteria pro službu milosrdenství s Guvernorátem Vatikánského státu.Solidární podpora Materiál bude doručen přímo církevním a charitativním organizacím v Kyjevě, které se postarají o jeho rozdělení. Papežský almužník vyjádřil vděčnost zaměstnancům Svatého stolce za štědrost a okamžitou reakci. „Jsem hluboce vděčný za projevenou štědrost, která svědčí o hluboké citlivosti k utrpení našich ukrajinských bratrů a sester,“ zdůraznil arcibiskup a dodal: „Každý z nás se cítil osobně vyzván, aby přispěl svým malým dílem.“ Arcibiskup Luis Marín de San Martín spolu s vicesekretářem Massimem Rallim se osobně zúčastní humanitární mise, která začne 27. října a zahrnuje Kyjev, Záporoží, Dněpr a Fastiv. Papežova péče Cestu připravila nunciatura a do akce se zapojila řeckokatolická i latinská církev. Jak zdůraznil vatikánský reprezentant, cílem cesty je „seznámit se s potřebami a setkat se s místním obyvatelstvem: se skutečnými lidmi, konkrétními tvářemi. Především je chceme ujistit o starostlivosti Svatého otce. Ve svém utrpení nejsou sami.“ Léky pro Ukrajinu Apoštolský stolec pravidelně podporuje obyvatelstvo v konfliktu, který trvá již téměř 5 let. Jen v posledních týdnech dorazily díky spolupráci s Banco Farmaceutico čtyři kamiony s léky v hodnotě přibližně 20 milionů eur. Nejen humanitární pomoc Arcibiskup Luis Marín de San Martín však – podobně jako apoštolský nuncius na Ukrajině, arcibiskup Kulbokas – zdůrazňuje, že tím, co je neméně třeba, jsou modlitby za to, aby byly odloženy zbraně a konflikt se řešil mírovou cestou.

Staleté tradice, nové vize: Kapituly olomoucké arcidiecéze dostávají nové kanovníky

Publikováno: 27. 10. v 9:22, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Nové kanovníky pro obě kapituly olomoucké arcidiecéze jmenoval v září arcibiskup Josef Nuzík. Novým proboštem Kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži se 22. září stal zdejší farář P. Pavel Hofírek a do kanovnického sboru Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci byli 28. září jmenováni P. Josef Mikulášek, koordinátor synodálního procesu v diecézi, vyučující na teologické fakultě a farář v Olomouci-Holici, a P. Pavel Stefan, prezident Arcidiecézní charity.Nový život pro KroměřížKroměřížská kapitula sice existuje už od 13. století, v posledním století však fungovala spíše jen formálně. To se má nyní změnit. „Místo rušení kapituly nebo pokračování současné situace a jen formální existence kapituly chceme nyní zkusit najít poslání, které zapadne do vize arcidiecéze 21. století,“ vysvětluje nový probošt P. Pavel Hofírek. S ohledem na úbytek kněží v produktivním věku má podle něj nová koncepce stavět na kněžích, kteří končí náročnou správu farností, ale chtějí dál sloužit.„Hlavním úkolem kolegiátní kapituly v Kroměříži bude, vedle zajištění bohoslužeb v kostele sv. Mořice, zpovědní služba pro celou arcidiecézi a služba duchovních rozhovorů a duchovního doprovázení. V budoucnu bude pro faráře s velkým okruhem farností obtížné zajistit nabídku svátosti smíření, lidé navíc často dávají přednost zpovídat se jinde než ve své vlastní farnosti a mezi věřícími opakovaně zaznívá volání po možnosti duchovního doprovázení. A nejen pro věřící může být důležité třeba i anonymně přijít a promluvit si o duchovních věcech,“ vysvětluje P. Hofírek.Kapitulu tak nyní čeká příprava nových stanov, úprava bydlení pro kanovníky i hledání vhodných kněží. „Prosíme o podporu. Budeme vděčni za finanční dary. Na prvním místě ale prosíme o modlitbu, aby obnova kolegiátní kapituly byla Bohem požehnaná a sloužila k duchovnímu prospěchu celé arcidiecéze,“ dodává probošt.Vzory kněžského života i tisíciletá paměťKapituly tvořily společenství kněží kolem biskupa, kteří zpravidla vynikali významným postavením, vzděláním a vážeností. Jak připomíná historik a vedoucí arcibiskupského archivu Vít Němec: „Výraz kapitula má svůj původ ve středověkých klášterech, kde se mniši pravidelně scházeli k pravidelnému společnému čtení krátkého úryvku řeholních pravidel. Takový úryvek se latinsky označoval jako capitulum. Protože se tato setkání postupně spojila s pravidelnými shromážděními řeholní komunity, začalo slovo označovat také samotné shromáždění – kapitula. Tento význam se následně rozšířil i na společenství kanovníků, tedy kapitulu jako sbor duchovních při katedrále nebo při významném kolegiátním kostele. Slovo kanovník se pak odvozuje od slova kánon, kanovník má být tedy kánonem, vzorem kněžského života,“ vypráví a dodává: „Také proto je čestný kanonikát nejvyšší vyznamenání udílené kněžím v arcidiecézi.“Olomoucká metropolitní kapitula je nejstarší na Moravě – její historie trvá bezmála 900 let. Původně byla založena u sv. Petra roku 1063 a roku 1141 přenesena k novému kostelu sv. Václava. Za odvahu během stavovského povstání roku 1619 získala název „věrná kapitula“. Přes 700 let měla také právo volit biskupa. Dnes se věnuje liturgii, modlitbě a správě majetku.Kroměřížská kolegiátní kapitula vznikla roku 1262 z iniciativy biskupa Bruna ze Schauenburku. Původně měla 8 kanovníků a 7 vikářů – pro 15 oltářů kostela sv. Mořice. Po staletí fungovala bez psaných norem – první stanovy dostala až v roce 1802. Kanonikáty často získávali tajemníci nebo ceremoniáři olomouckých biskupů.

Potvrzena papežova cesta: Jsem šťasten, že se mohu vrátit do Latinské Ameriky

Publikováno: 27. 10. v 8:45, zdroj Vatican News

Dva týdny po chirurgickém zákroku, kterému se papež Lev XIV. podrobil 13. října, Tiskové středisko Svatého stolce potvrdilo, že rekonvalescence Svatého otce probíhá v souladu s příznivým hodnocením, které sdělil lékařský tým, jenž se o něj stará. Jak již bylo uvedeno, chirurgický zákrok proběhl úspěšně a bez komplikací. Následná lékařská vyšetření potvrdila, že onemocnění bylo lokalizované a že není nutná další onkologická léčba. Od svého návratu do Vatikánu Svatý otec postupně obnovuje své aktivity a svůj denní program po dohodě s lékaři uzpůsobuje tak, aby upřednostnil pooperační rekonvalescenci, a zároveň nadále plnil povinnosti svého úřadu. Zúčastnil se důležitých schůzek a veřejných vystoupení, ale zároveň věnoval pozornost každodenním potřebám a vyhradil si dostatek času na odpočinek. Poděkování za modlitby a péči zdravotníků Svatý otec vyjadřuje hlubokou vděčnost za modlitby a projevy náklonnosti, které obdržel z celého světa, jakož i za pečlivou péči zdravotnických pracovníků, kteří ho doprovázeli během rekonvalescence. MUDr. Luigi Carbone potvrzuje, že pooperační rekonvalescence Svatého otce nadále postupuje a poslední lékařská vyšetření potvrzují jeho dobrý zdravotní stav a příznivý klinický stav. Vzhledem k aktuálnímu klinickému obrazu, provedenému přístrojovým a laboratorním vyšetřením nejsou v tuto chvíli žádné kontraindikace, které by bránily uskutečnění nadcházející apoštolské cesty do Latinské Ameriky, jak bylo plánováno. Papež pečlivě a pozorně dodržuje lékařská doporučení a je pevně odhodlán i nadále sloužit církvi. Cesta do Latinské Ameriky se uskuteční podle plánu V tomto smyslu Tiskové středisko Svatého stolce potvrzuje, že apoštolská cesta papeže Lva XIV. do Uruguaye, Argentiny a Peru, plánovaná ve dnech 6. až 17. listopadu 2026, se uskuteční podle již zveřejněného programu.Svatý otec očekává tuto cestu s velkou radostí a entusiasmem, jelikož mu poskytne příležitost upevnit pouta společenství s místními církvemi, povzbudit věřící v jejich poslání a přinést poselství víry, naděje a pokoje lidem v Uruguayi, Argentině a Peru, setkat se s jejich vírou a sdílet naději a pokoj, které Kristus přináší našemu světu: „Jsem šťasten, že se mohu vrátit na kontinent, na kterém jsem prožil mnoho okamžiků svého života. Kéž je tato cesta příležitostí ke vzájemnému otevření srdcí, posílení našeho společenství jako bratří a sester a k obnově našeho úsilí hlásat evangelium s radostí!“

Setkání v Assisi: Od krásných slov ke konkrétním činům

Publikováno: 26. 10. v 13:16, zdroj Vatican News

27. října 1986 se na základě pozvání tehdejšího papeže Jana Pavla II. sešli v Assisi představitelé světových náboženství, aby společně prosili za mír. Toto výročí připomněl Lev XIV. v nedělní polední modlitbě i řada mluvčích při zahájení letošního setkání v odpoledních hodinách téhož dne, tj. v neděli 25. října. Setkání se účastní několik desítek náboženských představitelů, mezi nimi indonéský ministr pro náboženské záležitosti Nasaruddin Umar či vrchní francouzský rabín Haïm Korsia.O iniciativě Jana Pavla II. hovořila řada účastníků jako o prorockém gestu, mezi nimi předseda italské biskupské konference kardinál Matteo Zuppi i italský prezident Sergio Mattarella, který se na účastníky obrátil prostřednictvím představitele spolupořádající komunity Sant’Egidio. „Je třeba pokračovat v tomto prorockém duchu navzdory válkám, nerovnostem a bažení po moci,“ vyzval italský prezident. „Tváří v tvář konfliktům, nespravedlnostem, chudobě a násilí je lhostejnost neomluvitelná.“Kardinál Zuppi zdůraznil, že historické setkání roku 1986 „otevřelo cestu mnoha dalším setkáním“. Jejich prostřednictvím světová náboženství „ukázala, že mír je uskutečnitelný, a naznačila cestu, která vede odzbrojením srdcí, přípravou srdcí k setkávání“. Tento postoj může být inspirací i pro vládce národů, vyjádřil svou naději kardinál.Nelze zůstat jen u slovHala Al-Karib, regionální ředitelka Strategické iniciativy pro ženy v Africkém rohu, která se nasazuje ve prospěch obětí konfliktu v Súdánu, doufá, že nezůstane jen u slov. „Lidstvo je ve velice, velice závažné a velice nebezpečné situaci,“ uvedla s odkazem na konflikt, který má v Súdánu za uplynulé čtyři roky již 250 000 obětí na životech, o celkové humanitární katastrofě nemluvě, a rozšiřuje se do okolních zemí. „Lidé napříč různými náboženskými tradicemi se musejí setkávat a přemýšlet o strategii, jak mohou nasměrovat moc, kterou mají, k serióznímu úsilí o mír.“Podobně promluvil i indonéský ministr Umar: „Dialog už nestačí. Musíme přejít od krásných slov ke konkrétním, každodenním činům. Skutečný mír začíná, odzbrojíme-li své srdce.“ Také rabín Korsia připomněl, že „mír není jen a pouze absencí války“ (jak také učí II. vatikánský koncil, srov. GS 78 – pozn. red.). „Nestačí milovat jej v teorii; je třeba jít mu naproti.“O konkrétních výsledcích prvního setkání v Assisi pak svědčil Gijun Sugitani, představitel japonské buddhistické tradice Tendai: „Globalizace míru dokáže sjednotit mnoho velkých i malých mírových gest, ke kterým dochází dennodenně po celém světě,“ uvedl s odkazem na každoroční setkání k modlitbám za mír, která se v Japonsku konají od roku 1987.Letošní setkání v Assisi vyvrcholí v úterý 27. října. Program zahrnuje diskuse u kulatých stolů na různá témata, příležitosti k setkání i osobnímu ztišení. Slavnostně bude uzavřeno „obřadem míru“ na prostranství před tzv. Dolní bazilikou sv. Františka. O své duchovní blízkosti ujistil účastníky papež Lev XIV., který se oproti původnímu plánu nebude moci ze zdravotních důvodů účastnit osobně: „Budeme v duchu spojeni,“ slíbil v neděli 25. října po polední modlitbě.

Na cestě k uzdravení i bezpečnější církvi: Arcibiskup Nuzík se opět sešel s oběťmi zneužívání

Publikováno: 26. 10. v 9:23, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Odpolední setkání zahájila mše svatá, ke které se v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů na sídlišti Jižní Svahy sešlo asi 15 věřících. Arcibiskup Nuzík při ní zdůraznil potřebu pokání i hledání cesty k uzdravení. „Předkládáme Bohu to, za co se jako představitel církve stydím a za co se omlouvám,“ řekl a upozornil, že zároveň je nutné usilovat o prevenci. „Společně hledáme cesty, aby se tyto zločiny nikdy nemohly opakovat,“ dodal. V modlitbě přímluv pak zazněly prosby za uzdravení ran, které lidská slova a omluvy nedokážou zhojit, za hledání nových způsobů prevence ze strany církevních představitelů i za to, aby se farnosti a společenství staly bezpečným prostředím.Následné moderované diskuze se zúčastnilo dvanáct osob, mezi nimi také členové diecézního týmu pro pomoc obětem zneužívání. Ti v úvodu zopakovali pravidla fungování kontaktního místa, které arcibiskupství zřídilo před rokem. „Jsme tu proto, abychom stáli při každém, kdo se na nás obrací. Dokážeme ho nasměrovat k tomu, jak záležitost řešit v církevním i občanskoprávním prostředí. Pokud si to člověk přeje, může s námi komunikovat zcela anonymně,“ shrnula pracovnice kontaktního místa Marcela Řezníčková a upozornila na informační leták i webovou stránku, které obsahují všechny důležité údaje.Nezůstat na bolest sámPsycholožka Helena Řeháčková ve svém příspěvku shrnula mechanismy zvládání těžkých zážitků. Zdůraznila, že zásadní je nezůstávat se svou bolestí o samotě, najít odvahu někomu se svěřit a nebránit se kontaktům s druhými lidmi. „Důležité také je překonat tendenci ke stažení se do pasivity a co nejvíc pokračovat v životě tak, jak vypadal před traumatizujícím zážitkem,“ dodala.Během setkání zazněla silná osobní svědectví. Účastníci zmiňovali svou vlastní zkušenost a mimo jiné upozornili, že k otevření se a hledání cesty ke sdílení jim pomohl až kontakt s jinými oběťmi zneužití nebo právě předchozí podobné setkání obětí s arcibiskupem Nuzíkem. Popisovali také typické vzorce chování agresorů – od postupné izolace oběti přes navazování důvěrných vztahů s rodiči zneužívaných dětí až po zneužívání zpovědi a znalosti lidských slabostí. „Kněz má jedinečnou příležitost si svou oběť připravit,“ zaznělo mimo jiné.V diskuzi ovšem rezonovaly také kritické hlasy a výhrady k řešení konkrétních případů nebo k průběhu procesů, připomenuta byla náročná situace, kterou prožívají rodiny obětí, nebo důležitost práce s pachatelem. Vedle společné debaty, která se protáhla na dvě hodiny, pak setkání nabídlo i prostor pro individuální rozhovor s arcibiskupem v soukromí.„Rozhovory s lidmi, kteří se vyrovnávají s následky zneužívání, vnímám jako zásadní. Příběhy a svědectví mně samotnému i mým spolupracovníkům pomáhají hledat řešení, která zajistí ochranu v církevním prostředí a zabrání dalším podobným případům,“ uvedl arcibiskup Nuzík a všem přítomným za jejich sdílení poděkoval. Zlínská modlitba a diskuze byla v pořadí již sedmým setkáním olomouckého arcibiskupa, které nabídlo prostor pro sdílení osobních zkušeností obětí zneužívání.