Sváteční slovo arcibiskupa Nuzíka ke slavnosti Narození Páně

Publikováno: 23. 12. v 9:22, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Milé sestry a bratři,prožíváme slavnost Narození Páně – Hod Boží vánoční. V našich rozhovorech často zaznívá: „Už jste slyšeli, co se stalo?“ Taková otázka vede ke zvýšení zájmu o něco nového, o čem jsme zatím nevěděli. O narození Pána Ježíše, které dnes slavíme, jsme slyšeli a rozjímali je za svůj život už mnohokrát. Přesto chceme jednat jako pastýři, kteří si po odchodu andělů do nebe řekli: „Pojďme tedy do Betléma podívat se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“ Narození Ježíše totiž byla a je neobvyklá a jedinečná událost, které se v celých dějinách nic nepodobá. Svatý Jan od Kříže napsal: „Od té doby, co nám dal Bůh svého Syna, který je jeho Slovo, nemá už, co by nám řekl. Řekl všechno současně a najednou v tomto Slově, a už k nám nepotřebuje mluvit… Upři svůj zrak na něho.“ Co nám tedy říkají Vánoce:1. Náš Bůh o nás ví a ujímá se nás, pokusme se s ním více mluvit. Když procházíme vším, co tvoří naši dobu, máme, stejně jako naši předkové občas pocit, že by nám k tomu, co prožíváme, co se děje, měl někdo něco říci, podat vysvětlení, zodpovědět naše otázky. Ježíšovo narození je velkou odpovědí pro člověka i celé lidstvo. Zvěst o Narození Páně je radostná zpráva, kterou „přinášejí nohy posla z hor, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho a oznamuje spásu, který praví Siónu: Bůh tvůj kraluje.“ Bůh prožíval se svým lidem všechno, co jej potkávalo, a prožívá to i s námi v přítomnosti, v době válek a nejistoty. Platí, co předpověděl prorok Izaiáš: „Náš Bůh kraluje, vrací se na Sión.“ Nenechává nás na pospas smrti a neblahým okolnostem života, ujímá se nás, spěchá nám vstříc. Kéž bychom se naučili více a lépe s Bohem rozmlouvat o tom, co nás tíží. Můžeme k tomu použít třeba slov žalmů: „Bože, pospěš mi na pomoc!“ Nebo „Bože, ujmi se mě!“ Takový rozhovor s Bohem nám přináší povzbuzení; působí, abychom neochabovali v konání dobra a nemalomyslněli. Svatá Terezie z Avily říká: „Ne mnoho myšlení, ale mnoho lásky nás přivádí blíže k Bohu.“2. Tak jako Ježíš patří mezi postavy, které umísťujeme do betlémů, náleží i do našeho života. Když přijdete k betlému s malými dětmi, vždycky chtějí vidět Ježíška. Bez něj by prostě betlém nebyl kompletní. Ani náš život, náš svět, pokud v něm nefiguruje Ježíš, není úplný. Chybí tam ten, o němž sv. Jan v dnešním evangeliu říká: „V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila.“ Ježíš vnáší do našeho života světlo, které dává všemu smysl. Ne náhodou doprovázelo Ježíšovo narození světlo: „Sláva Páně se rozzářila.“ Často jsme svědky toho, že lidské způsoby jednání způsobují napětí, nejistotu a zmatek. Ježíš je zcela jiný. Svým vstupem vnáší do našich problémů světlo a řešení. „Ježíš osvěcuje,“ řekl švýcarský teolog Hans Urs von Balthasar. Prosvětleme jím i náš život!3. Pastýři odešli z Betléma s Ježíšem v srdci. Stejně jako se pastýři vrátili ke svým stádům, tak i my se vracíme z vánočních bohoslužeb a od betléma do svých domovů a vztahů, ke své práci a službě. Pastýři si odnášeli nebývalé zážitky z toho, co viděli a slyšeli; do jejich života a srdce vstoupil narozený Spasitel. Zamysleme se, s jakým poselstvím se můžeme vracet do života my. Při bohoslužbě v noci jsme slyšeli z úst svatého apoštola Pavla: „Projevila se dobrota našeho Boha, která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožného života i světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně, a přitom očekávali v blažené naději našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista.“ Nejde o další úkol a povinnost, kterých máme mnohdy nad hlavu, a také nejde jen o naši aktivitu a námahu. Pokusme se pracovat na růstu svého vztahu s Bohem jako spolehlivým a věrným společníkem na cestě životem. Svatý Jan od Kříže říká: „Nemysli, že tě nechá Ježíš na holičkách, to bys mu křivdil.“Kéž vykročíme z letošních svátků do dalších dní nového a pro nás také Svatého roku více a nově s Ježíšem. K tomu Vám, bratři a sestry, i Vašim rodinám vyprošuji Boží pomoc a žehnám.+ Josef Nuzík

Svatý Jan Kentský, svědek milosrdenství

Publikováno: 23. 12. v 9:20, zdroj cirkev.cz

Svatý Jan Kentský, známý také jako Jan z Kęt nebo Jan Cantius, se narodil 23. června 1390 v osadě Malec poblíž městečka Kęty, asi 70 km jihozápadně od Krakova v Polsku. Jeho rodiče, Stanisław a Anna, ho od dětství vedli k nábožnosti, skromnosti a lásce k bližním.Ve věku přibližně 23 let začal studovat na Jagellonské univerzitě v Krakově, kde vynikal v filosofii a teologii. Ve 27 letech se stal docentem filosofie a v roce 1416 byl vysvěcen na kněze. Později působil jako rektor klášterní školy v Miechowě a poté jako profesor na krakovské univerzitě. Byl také kanovníkem krakovské kapituly sv. Floriána.Jan Kentský byl známý svou skromností, asketickým životem a hlubokou láskou k Bohu a bližním. Podnikal pěší poutě do Svaté země a čtyřikrát navštívil Řím. Během svých cest konal skutky milosrdenství; například daroval svou obuv bosému žebrákovi nebo svůj plášť polonahému chudákovi. Jeho štědrost byla zvláště patrná vůči chudým studentům, které podporoval nejen materiálně, ale i duchovně.Jedna z legend vypráví o jeho setkání s lupiči během cesty do Říma. Když si po jejich odchodu vzpomněl na zašité zlaťáky ve svém šatu, vrátil se k nim a peníze jim nabídl, čímž je svou upřímností přiměl k pokání a změně životního stylu.Jan Kentský zemřel 24. prosince 1473 ve věku 83 let a byl pohřben v kostele sv. Anny v Krakově. Papež Inocenc XI. ho v roce 1689 blahořečil a papež Klement XIII. ho v roce 1767 prohlásil za svatého. Je patronem Polska, Litvy, seminaristů a studentů teologie. Zdroj: Catholica, redakčně upraveno

Pastýřský list litoměřického biskupa Stanislava Přibyla na prahu Vánoc a Svatého roku 2025

Publikováno: 23. 12. v 9:11, zdroj Biskupství litoměřické

Milí přátelé, sestry, bratři, jáhni a kněží,stojíme na prahu vánočních svátků a současně na prahu Svatého roku, Jubilea 2025. Svaté roky mají hlubokou souvislost s dobou, kterou nyní prožíváme, totiž s Adventem a Vánocemi, protože jubilea se vztahují vždy k tajemství Kristova Vtělení. Za pár dní si tedy budeme – navzdory všem nepřesnostem a nejistotám ve výpočtech kalendáře – připomínat 2025 let od narození našeho Pána. Nejen v pohodě svých domovů, ale i ve společenství církve. Poté co papež František otevře o vánoční noci Svatou bránu v bazilice sv. Petra v Římě, budou diecéze na celém světě se svými biskupy slavit zahájení Svatého roku ve svých katedrálách v neděli 29. prosince. V naší katedrále to bude v 16 hodin a já se velmi těším, žese na této slavnosti setkáme.To, že se v Ježíši Kristu Slovo stalo Tělem, změnilo naprosto běh světa. V mnoha jazycích se dělí historie na dobu před Kristema po Kristu. Je tomu tak i u nás, i když se během doby totality začalo používat spíše označení před naším letopočtem a našeho letopočtu. Jenže proč by se měnil letopočet? Protože se stalo něco tak zásadního, že to zcela „vynulovalo tachometr dějin“. A to je právě to, co si připomínáme a slavíme o Vánocích. V Ježíši Kristu, v malém Dítěti, se k nám jednou provždy sklonil Bůh a zůstal s námi. První Advent se naplnil. Jak se modlíme v Zachariášově kantiku: „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid.“ (Lk 1,68) Znamená to ovšem, že Bůh přišel jen na návštěvu, něco s námi zažil, ale pak se zvedl a zase odešel? Nikoli. Jeho příchod je sice historicky ukončen Ježíšovým nanebevstoupením, ale ve skutečnosti platí to, co se zpívá v mé oblíbené vánoční písni Adeste, fideles: „Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí…“ (JK 219, 4. sloka) A tento úděl sdílí jednou provždy. V Kristově příchodu se ukázala jeho věrnost a naplnění slibů, jak zpívá Panna Maria v Magnificat: „Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství, jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky.“ (Lk 1,54-55)Co to konkrétně znamená pro náš život? Znamená to, žev našem životě neexistuje situace, která by postrádala naději, tedy kteráby byla beznadějná. Říká se, že naděje umírá poslední, ale díky Kristově příchodu a tomu všemu, co pro nás udělal: narození, učení, utrpení, kříži, hrobu a slavnému zmrtvýchvstání, je tato křesťanská naděje nesmrtelná.A to je třeba si připomínat, slavit a žít. Proto také papež František „zasvětil“ právě začínající Svatý rok naději. Bula, tedy listina, kterou rok vyhlašuje, se jmenuje „Naděje neklame“. A o naději vypráví. Když Svatý otec mluví o znameních doby, tedy o tom, co naši dobu charakterizuje, mluví o znameních naděje, která naplní naše touhy po pokoji, po životě, po štěstí. Zdůrazňuje, že naději potřebují uvěznění, nemocní, ti, co nemajídomov, a zvláště pak mladí lidé, kteří bez naděje nemohou žít. My křesťané máme být znamením naděje, protože Kristus přinesl naději do našich životů. Jak to má vypadat? Má to být naděje naživot věčný. Ale ruku na srdce: jsou naše životní plány a perspektivy vyjádřením této naděje, nebo spíše žijeme, jako by dnešní den byl poslední a my jsme museli urvat, co se dá? Má to být současně naděje na život s Bohem, nebo chcete-li na nebe. Ale nežijeme někdy tak, že spíše svému okolí ukazujeme, že Bůh neodpouští, nedává šanci a my to od něj už vlastně ani nečekáme?Vidíme, že abychom se mohli stát znamením naděje, potřebujeme sami naději zakusit. Jedním z prostředků, kterými se křesťanská naděje posiluje, je odpuštění. Církev nabízí na naše zašmodrchané životy především dva prostředky. Jedním z nich je svátost smíření a druhým jsou odpustky, které mají svůj zvláštní význam právě jako plody jubilejních roků. Vím, že slovo odpustky kvůli jejich nesprávnému užívání nebo zneužívání v minulosti nemá dobré jméno. Dnes je tomu ale zcela určitě jinak. Pokusím se to vysvětlit.Svátost smíření nám zajišťuje, že Bůh maže naše hříchy. (…) Nicméně, jak víme z vlastní zkušenosti, hřích zanechává stopy, má důsledky, a to jak vnější – tedy spáchané zlo – tak vnitřní, protože vyvolává lpění na tvorech a stvořených věcech, které musí být očištěno. V našem lidství přetrvávají zbytky hříchu. A ty je možné odstranit právě odpustky. Svatý papež Pavel VI. napsal, že sám Kristus je naším odpustkem, protože jak odpuštění hříchů, tak odpustky čerpají právě z Kristovy milosti (Bula Spesnon confundit, čl. 23).Kristus, který s námi sdílí náš úděl, tím, že se stal člověkem, se nenarodil jen proto, aby tu s námi pobyl, ale aby nás někam posunul. Aby nám přinesl odpuštění a naději na život věčný. A také, aby nás naučil, že i my máme být těmi, kdo odpouštějí druhým, a tak jim nesou tuto naději.Již zmiňovaná moje oblíbená vánoční píseň Adeste, fideles pokračuje dále slovy: „Láskou za lásku Pánu odpovíme.“ Ta láska nespočívá jen v tom, že jemu, Kristu, řekneme, že ho máme rádi, ale že budeme prokazovat lásku svým bližním, protože on sám řekl, že „cokoli jsme udělali pro jednoho z nejposlednějších, udělali jsme pro něho.“ (Mt 25,40)Milí přátelé, litoměřičtí diecézané, ze srdce nám všem přeji, abychom prožili mimořádné Vánoce. Vánoce, kdy najdeme odvahu udělat krok vstříc tomu, abychom přijali od Pána všechna znamení naděje, a tak se sami stali svědky naděje. On se nám zcela odevzdal do rukou jako bezmocné novorozeně, odevzdejme se do rukou i my jemu. Zažijme radost tím, že sami uděláme radost někomu jinému. Věřím, že nás to naplní hlubokým pokojem a současně se tak staneme Kristovými svědky, jak říká apoštol Petr ve svém listu: „Buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje.“ (1 Petr 3,15)Přeji Vám milostiplné, požehnané a radostné Vánoce!† Stanislav, biskup

Požehnané Vánoce a Svatý rok 2025

Publikováno: 23. 12. v 8:52, zdroj cirkev.cz

Přímé přenosy bohoslužeb od 23. prosince 2024 do 5. ledna 2025

Publikováno: 23. 12. v 8:31, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Vedle těchto sdělovacích prostředků lze využít také internetové přenosy bohoslužeb z farností, poutních míst a dalších kostelů. Jejich přehled je k dispozici na webu MseOnline.cz.Česká televize na svém druhém programu nabídne na Štědrý den od 24.00 přímý přenos půlnoční mše svaté z pražské katedrály. Na Boží hod v poledne odvysílá přenos vánočního požehnání papeže Františka „Urbi et Orbi“. Na Nový rok pak nejprve v 17.50 přinese novoroční promluvu arcibiskupa Jana Graubnera a poté v 18.00 novoroční ekumenickou bohoslužbu, které bude v klášterním kostele Narození Panny Marie v Doksanech předsedat litoměřický biskup Stanislav Přibyl.Prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice Vltava, je možné sledovat na Štědrý den půlnoční bohoslužbu, od 24.00 ji bude v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze na Starém Městě slavit Mons. Tomáš Halík.Televize Noe nabízí ve všední dny vánočního období mše svaté od 12.05 z kaple ostravského studia Telepace. Na Štědrý den odvysílá v 19.00 přenos mše svaté z Vatikánu, při které papež František zahájí Svatý rok. Na Boží hod vánoční bude stanice v 10.00 přenášet mši svatou z kostela sv. Václava v Dolních Bojanovicích a po něm také vánoční požehnání papeže Františka „Urbi et Orbi“, o den později pak v 10.30 mši svatou z kostela sv. Jana Křtitele v Dolní Lutyni. V neděli, o svátku Svaté rodiny, Noe přinese v 10.00 mši svatou ze zlínského kostela sv. Filipa a Jakuba. Novoroční oslavy bude u obrazovek možné prožít s přenosy ze Svatého Hostýna: mše svaté zde začínají na Silvestra ve 24.00 a na Nový rok v 9.40. Bohoslužba o první lednové neděli pak bude přenášena v 10.30 z kostela Narození Panny Marie ve Stěbořicích.Také radio Proglas vysílá bohoslužby i ve všední dny následujících dvou týdnů, začínají v 18.00: vždy v pondělí to bude bohoslužba slova, v pátek 27. 12. mše svatá z kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách, následující čtvrtek mše svatá z pražského kostela Panny Marie Sněžné a v pátek pak z brněnského kostela sv. Augustina. V pondělí 23. 12. lze od 6.30 stihnout poslední rorátní mši svatou z kostela sv. Augustina a ze stejného místa bude přenášena také bohoslužba na Štědrý den v 16.00. Bohoslužbu na Boží hod nabídne Proglas v 9.00 z kostela sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou a v poledne odvysílá vánoční požehnání papeže Františka „Urbi et Orbi“, o sv. Štěpánu bude bohoslužba v 9.00 přenášena z brněnské katedrály. Poslední nedělí tohoto roku pak budou provázet hned dvě mše svaté: v 9.00 z kostela sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou a v 17.00 mše svatá se slavností otevření Svaté brány v brněnské katedrále. Se starým rokem se posluchači Proglasu mohou rozloučit na Silvestra od 16.00 při mši svaté z kostela Panny Marie Sněžné v Praze a nový rok pak přivítají v 10.00 bohoslužbou z pražské katedrály. První lednový víkend pak nabídne ještě dvě mše svaté: v sobotu od 7.00 z brněnského kostela sv. Augustina a v neděli od 9.00 z pardubického kostela sv. Bartoloměje.Česká televizeúterý 24. 12., 24.00, ČT2: půlnoční mše svatá z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Prazestředa 25. 12., 11.55, ČT2: vánoční požehnání papeže Františka Urbi et Orbistředa 1. 1.,17.50, ČT2: novoroční promluva pražského arcibiskupa a primase českého Jana Graubnera18.00 novoroční ekumenická bohoslužba, v klášterním kostele Narození Panny Marie v Doksanech jí předsedá litoměřický biskup Stanislav PřibylČeský rozhlasúterý 24. 12., 24.00, ČRo Vltava: půlnoční mše svatá z kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze na Starém Městě, slouží Mons. Tomáš HalíkTelevize Noepondělí 23. 12., 12.05: mše svatá z kaple Telepaceúterý 24. 12., 19.00: půlnoční mše svatá z Vatikánu u příležitosti zahájení Svatého rokustředa 25. 12.,10.00: mše svatá z kostela sv. Václava v Dolních Bojanovicích12.00: vánoční požehnání papeže Františka Urbi et Orbičtvrtek 26. 12., 10.30: mše svatá z kostela sv. Jana Křtitele v Dolní Lutynipátek 27. 12., 12.05: mše svatá z kaple Telepaceneděle 29. 12., 10.00: mše svatá z kostela sv. Filipa a Jakuba ve Zlíněpondělí 30. 12., 12.05: mše svatá z kaple Telepaceúterý 31. 12., 24.00: mše svatá z baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýněstředa 1. 1., 9.40: mše svatá z baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýněčtvrtek 2. 1., 12.05: mše svatá z kaple Telepacepátek 3. 1., 12.05: mše svatá z kaple Telepaceneděle 5. 1., 10.30: mše svatá z kostela Narození Panny Marie ve StěbořicíchRadio Proglaspondělí 23. 12.,6.30: mše svatá z kostela sv. Augustina v Brně18.00: bohoslužba slovaúterý 24. 12., 16.00: mše svatá z kostela sv. Augustina v Brněstředa 25. 12.,9.00: mše svatá z kostela sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou12.00: vánoční požehnání papeže Františka Urbi et Orbičtvrtek 26. 12., 9.00: mše svatá z katedrály sv. Petra a Pavla v Brněpátek 27. 12., 18.00: mše svatá z kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskáchneděle 29. 12.,9.00: mše svatá z kostela sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou17.00: mše svatá se slavností otevření Svaté brány v brněnské katedrále sv. Petra a Pavlapondělí 30. 12., 18.00: bohoslužba slovaúterý 31. 12., 16.00: mše svatá z kostela Panny Marie Sněžné v Prazestředa 1. 1., 10.00: mše svatá z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Prazečtvrtek 2. 1., 18.00: mše svatá z kostela Panny Marie Sněžné v Prazepátek 3. 1., 18.00: mše svatá z kostela sv. Augustina v Brněsobota 4. 1., 7.00: mše svatá z kostela sv. Augustina v Brněneděle 5. 1., 9.00: mše svatá z kostela sv. Bartoloměje v PardubicíchŠtítkyVánoce