Nový online předmět Synodality pro studenty i zájemce z řad veřejnosti
Publikováno: 10. 7. v 8:56, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Cílem předmětu je seznámit zájemce s teologickými principy synodální ekleziologie tak, jak jsou rozvíjeny v teologii i praxi katolické církve. Prostřednictvím dílčích témat budou do širší teologické diskuze zasazeny aktuální události, jimiž jsou Synoda o synodalitě (2021–2024) a její současná realizační fáze (2025–2028).Online předmět se uskuteční v zimním semestru 2026/2027 formou čtyř 90minutových online seminářů (přednášky a diskuze se zapojením odborníků). Předmět nabízíme studentům bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu Teologie online i zájemci z řad veřejnosti.Program (přednášky začínají vždy v 18.00):7. října: Humanitní a historicko-teologický kontext (Martin Maďar, Synodalita jako kreativní recepce 2. vatikánského koncilu, Cyril Dunaj, Církev vztahová: intersubjektivní a dialogické pojetí lidské osoby a církevního společenství)14. října: Subjekty synodality (Ján Kotlarčík, Křestní identita a její projev v sensus fidei fidelium: křest jako základ synodální eklesiologie, Prokop Brož, Subjekty synodality: spoluúčast a spoluodpovědnost všech v poslání církve)18. listopadu: Struktury synodality (Josef Mikulášek, Církev jako communio ecclesiarum, Petr Hruška, Synodální procesy a struktury v místní církvi)2. prosince: Synodalita jako forma mentis křesťanství (Adéla Muchová, Spirituální prameny synodality, Tomáš Halík, Synodalita a poslání církve ve světě)Přihlášky:Zájemci z řad veřejnosti se přihlašují na odkazu zde (do 30. 9. 2026)Studenti si online kurz zapisují ve STAGu jako volitelný předmět (do vyčerpání kapacity).Zdroj: www.cmtf.upol.cz
Belgie: synoda už nebude o synodalitě, lidé klepou na dveře
Publikováno: 4. 7. v 9:30, zdroj Vatican News
Letos o Velikonocích přijalo v Belgii křest 700 dospělých. To je samozřejmě mnohem méně než ve Francii. Nicméně i v této zemi je patrný zřetelně vzestupný trend. Letos je novokřtěnců o 29 procent více než loni. V desetiletém horizontu jde o trojnásobný nárůst. Mladí novokřtenci i návraty po letech Belgická církev si proto uvědomuje, že ji čeká nová výzva. Tím spíše, že na dveře kostela klepou nejen převážně mladí konvertité, ale přicházejí také lidé, kteří se vrací k víře po mnoha letech. Úkol pro místní synodální skupiny Právě z tohoto důvodu se do belgických farností dostala brožura nazvaná: „Nově příchozí do společenství věřících“. Právě ona má být základem pro jednání místních synodálních skupin. Jde o to, aby zhodnotili konkrétní situaci na místě, kde působí, a odpověděli na řadu otázek, které jim byly položeny: Kdo jsou dnes nově příchozí, přítomní v našich společenstvích? Našli si své místo? Dáváme jim příležitost vyprávět svůj příběh? Co jsme se od nich naučili? Co nám jejich přítomnost přináší? Zapojení nově příchozích Jak zdůrazňuje Geert De Cubber, národní koordinátor synody v Belgii, nově příchozí nejsou problémem, který je třeba vyřešit, ale příležitostí pro církev. Proto je v rámci synody třeba klást otázky i jim: Byli dobře přijati, co je v životě společenství překvapuje, jaké rady by chtěli poskytnout? Nově příchozí mají být přímo zapojeni do synodních setkání. Pokud jsou z nějakého důvodu nepřítomni, brožura doporučuje nechat jedno místo volné, což symbolicky vyjadřuje jejich roli v církevním společenství. Další etapy synody Místní synodální skupiny mají na diskuse čas do února. Na základě jejich závěrů se na jaře příštího roku uskuteční diecézní setkání a následně na podzim celostátní setkání. Takto vypracované závěry budou zaslány do Říma.Autor: Krzysztof Bronk
Kardinálové jednali ve Vatikánu o výzvách současného světa i poslání církve
Publikováno: 28. 6. v 8:36, zdroj cirkev.cz
Mimořádná konzistoř začala v pátek 26. června ranní mší svatou v bazilice sv. Petra a pokračovala jednáním v aule Pavla VI. Kardinálové v pracovních skupinách sdíleli zkušenosti z místních církví a hledali odpověď na otázku, jak má církev v dnešním světě hlásat evangelium a věrohodně o něm svědčit.První zasedání se věnovalo tématu „V jakém světě jsme povoláni k hlásání evangelia?“. V diskusi zaznívala především témata utrpení dnešních lidí, rostoucí polarizace společnosti, násilí, krize rodiny, osamělosti, nedůvěry vůči institucím i ztráty smyslu života. Kardinálové hovořili také o migraci, ekologické krizi, sekularizaci, chudobě a narušování náboženské svobody.Církev má být podle účastníků konzistoře v této situaci především místem přijetí a blízkosti, mateřským domovem, kde lidé mohou zakoušet smíření a naději. Zvláštní pozornost byla věnována mladým lidem, kteří často čelí nejistotě, osamělosti a ztrátě životní perspektivy. Papež Lev XIV. v této souvislosti připomněl, že církev nemá pouze otevírat kostely a udělovat svátosti, ale také vytvářet skutečné příležitosti k setkání.Odpolední zasedání prvního dne se zaměřilo na téma „Kultura moci a civilizace lásky“ v návaznosti na pátou kapitolu encykliky Magnifica humanitas. Kardinálové upozornili na nebezpečí normalizace války, polarizace a logiky moci pronikající do politiky, ekonomiky, společnosti i mezilidských vztahů. Zdůraznili, že odpovědí církve musí být věrohodné svědectví, jazyk naslouchání, odpuštění, smíření a úsilí o pokoj.V debatách zazněla také potřeba nově promýšlet otázku legitimní obrany v kontextu současných konfliktů a překonat tradiční logiku „spravedlivé války“. Kardinálové vyjádřili podporu papežově výzvě k míru a připomněli význam diplomacie Svatého stolce, ekumenického i mezináboženského dialogu a odpovědnosti laiků ve veřejném životě.Třetí zasedání, které se konalo v sobotu dopoledne, bylo věnováno tématu „Vytvářet dobro: staveniště naší doby“. Kardinálové se zamýšleli nad hlubokými rozpory současného světa, které nejvíce dopadají na chudé, slabé a mladé lidi. Hovořili o individualismu, ztrátě vztahů a identity, sílící mentalitě rozdělených a soupeřících skupin i o antropologických výzvách spojených s umělou inteligencí.Podle účastníků konzistoře má církev ukazovat svou samaritánskou tvář: nemá být pouhým pozorovatelem problémů současného světa, ale má pomáhat hojit rány dnešní doby a být prostorem sounáležitosti. Důležitou roli v tom má mít sociální nauka církve, výchova k odpovědnosti za společné dobro a formace lidí, kteří se budou angažovat ve veřejném životě.Odpoledne se kardinálové věnovali také synodálnímu procesu v církvi. Po vystoupení generálního sekretáře synody kardinála Maria Grecha zdůraznili potřebu prohlubovat duchovní a historickou dimenzi synodality. Zazněla také výzva nabídnout obraz kněžství, který bude „krásný, tvůrčí, evangelní a zároveň neklerikální“. Hovořilo se rovněž o riziku, že přílišná složitost konzultačních procesů by mohla církev zatěžovat právě v době, kdy je povolána vydávat svědectví světu.V závěrečném proslovu papež Lev XIV. poděkoval kardinálům za svobodného, bratrského a církevního ducha, s nímž se do práce zapojili. Konzistoř označil za zkušenost společenství ve službě poslání. Připomněl, že synodalitu nelze chápat pouze jako organizační metodu nebo sérii setkání, ale jako způsob, jak být církví.Svatý otec zároveň vyjádřil blízkost obyvatelům Venezuely, kterou v uplynulých dnech zasáhlo silné zemětřesení, a ujistil je o modlitbě celé církve. V závěru znovu apeloval na mír a vyzval kardinály, aby poselství smíření a pokoje předávali církvím i národům, které zastupují.„Bůh v dějinách stále otevírá cesty smíření a pokoje. Máme odpovědnost po nich odvážně kráčet a pomáhat světu, aby je dokázal rozpoznat,“ zdůraznil papež Lev XIV.Zdroj: Vatican News