Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Zpráva o rodině 2026 a její význam pro církev

Zpráva o rodině 2026 a její význam pro církev

Publikováno: 14. 9. v 10:20
Rada pro rodinu

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) vydal Zprávu o rodině 2026. Tento dokument, publikovaný s tříletou periodicitou, podle vyjádření MPSV vzala na vědomí vláda ČR. Zpráva bude východiskem pro opatření státní rodinné politiky stejně jako předchozí zprávy z let 2020 a 2023. Jaký význam má pro církev a její službu naděje a jaké výzvy přináší, zhodnocuje emeritní ředitelka Národního centra pro rodinu Marie Oujezdská. Cílem předkládané Z

image:Image Prohlášení Rady Iustitia et Pax: Nepodléhejme dezinformacím, stůjme na straně obětí ruské agrese

Prohlášení Rady Iustitia et Pax: Nepodléhejme dezinformacím, stůjme na straně obětí ruské agrese

Publikováno: 4. 9. v 12:15
Rada Iustitia et Pax

Ruská agrese proti Ukrajině přinesla statisíce obětí, miliony vysídlených lidí a nezměrné lidské utrpení. Přesto v české společnosti sílí hlasy, které odpovědnost agresora zpochybňují nebo přebírají proruské dezinformace. Jaké jsou příčiny těchto postojů a proč je důležité stát na straně napadených? Přinášíme prohlášení Rady Iustitia et Pax Česká republika, které vybízí k rozlišování, solidaritě a konkrétní pomoci Ukrajině. Nepodléhejme dezinform

image:Image Nový apoštolský nuncius Eugene Martin Nugent je v České republice

Nový apoštolský nuncius Eugene Martin Nugent je v České republice

Publikováno: 3. 9. v 19:16
Oddělení komunikace

Nový apoštolský nuncius Eugene Martin Nugent přicestoval ve čtvrtek 3. září v podvečer do Prahy. Po přivítání představiteli katolické církve jej čekají také první kroky spojené s jeho diplomatickým posláním – kontakt s Ministerstvem zahraničních věcí a následně předání pověřovacích listin prezidentu republiky. Co čeká nového apoštolského nuncia v nejbližších dnech?Na letišti nového apoštolského nuncia přivítali předseda ČBK, olomoucký arcibiskup

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Dominikánky se účastní mezikulturního dialogu v Burjatsku

Publikováno: 23. 9. v 14:32, zdroj Vatican News

Sestry sv. Dominika zde zahájily svou pastorační činnost v roce 2000. „Na začátku naší misie,“ vzpomíná sestra Bernadetta Gratkowska, OP, „jsme pro místní obyvatele představovaly tak neobvyklý pohled, že lidé vybíhali z obchodů jen proto, aby se podívali na řeholnice kráčející po ulici.“ Je tu zima, a to nejen venku První kroky nové misie nebyly snadné. Sestry, které přijely z Polska, si musely zvyknout na drsné sibiřské klima a na to, že tu může být zima nejen na ulici. „Na svou první zimu na Sibiři si velmi dobře vzpomínám,“ říká sestra Bernadetta. „Celý leden panovaly mrazy až do -45 °C. Selhalo městské vytápění. V bytě byla teplota mezi –12 °C a +4 °C; musely jsme chodit v bundách.“ Katolická komunita v Ulan-Ude – hlavním městě Burjatska – sdílela osud mnoha dalších katolíků v bývalém SSSR. Farní kostel, postavený v roce 1907, byl zničen během sovětských represí. Po mnoho let byli věřící zbaveni možnosti otevřeně vyznávat svou víru. V roce 2003 poskytly úřady Burjatské republiky pozemek na výstavbu katolického kostela, která byla dokončena o dva roky později. Od té doby se stal kříž na kostele opět znamením křesťanské přítomnosti na tomto místě. „Chadak“ – burjatská tradice v křesťanském společenství Hlásání Krista v tomto multietnickém regionu s prastarými buddhistickými a šamanskými kořeny mělo od samého počátku povahu dialogu. Počáteční zvědavost ustoupila objevování společných hodnot. Křesťanská přikázání lásky k bližnímu totiž odpovídají buddhistickému principu nenásilí. Tradiční burjatská kultura projevuje hlubokou úctu rodině a seniorům. V atmosféře pokojného dialogu se různá vyznání vzájemně obohacují a usilují o společný cíl: péči o lidskou důstojnost. V průběhu času se některé burjatské tradice pevně zakořenily také v životě katolických společenství. Jednou z nich je „chadak“. Jedná se o zvláštní pozdrav vyjadřující hlubokou úctu, při kterém se s úklonou předává hedvábný šátek a kumys (kvašené kobylí mléko). Takto se přijímají hosté i v katolické farnosti hlavního města Ulan-Ude a v řeholním společenství sester dominikánek.Služba jako výzva k dialogu Od samého počátku misie se pastorační činnost sester dominikánek stala pozváním k dialogu o evangelních hodnotách. Pomoc potřebným vyvolávala překvapené reakce, zejména u lidí bez náboženského vyznání. Ptali se: „Proč pomáháte lidem, které ani neznáte?“ Sestry odpovídaly, že v těchto potřebných lidech spatřují Kristovu tvář. Tato odpověď vyvolávala další otázky a takto pak vznikaly rozhovory o víře, lidské důstojnosti a evangeliu. Od samého počátku se misie dominikánských řeholnic soustředila na pomoc dětem z chudých a znevýhodněných rodin. „Neočekávaly od nás jen kousek chleba,“ říká sestra Bernadetta, „ale především vřelé přijetí a pocit bezpečí. Pořádaly jsme různé dílny, aby děti mohly rozvíjet své nadání, a pomáhaly jsme jim s učením.“Až dodnes se sestry starají o děti a mládež a připravují je na přijetí svátostí. Zvláštním posláním se stala také péče o nemocné a jejich duchovní doprovázení v oddělení paliativní péče městské nemocnice. Katolická farnost v Ulan-Ude má asi sto pravidelných farníků; polovinu z nich tvoří Burjati, dále Rusové a potomci Poláků a Litevců.Burjatská kapitula Třetího řádu svatého DominikaV průběhu času se mezikulturní dialog prohloubil. Farníci pocítili touhu sdílet charisma svatého Dominika a začlenit je do svého každodenního života. Tak vznikl v Burjatsku Třetí řád svatého Dominika. Prvními kandidáty byli Burjati; později se k nim připojila jedna mladá žena z Mongolska a následně i ruští muži a ženy. Ve svém životě se snaží ztělesňovat dominikánský ideál: kontemplaci, která vede ke svědectví o Kristu. Každý měsíc se členové Třetího řádu sv. Dominika scházejí ke společné modlitbě a rozjímání. Burjatsko – mozaika, kde každý dílčí kousek má svůj význam Burjatsko je velkolepá a krásná mozaika kultur a národů, kterou stvořil Bůh. Katolická komunita v této zemi je jen jedním z fragmentů tohoto nádherného vzoru. „Můj misijní život,“ říká sestra Bernadetta, „mě naučil, že na každém jednotlivém člověku záleží. Lidé často nevědí, jak udělat první krok k víře. Proto je tak důležité věnovat jim pozornost. V burjatské kultuře je projevem úcty, když někomu věnujete čas. Myslím, že právě toto je to svědectví, které by naše malé katolické společenství mohlo sdílet se všeobecnou církví: na každém člověku záleží.“

image:Image Náhled

FOTOGALERIE: Novou kapli sv. Jana Pavla v Loučce požehnal arcibiskup Nuzík

Publikováno: 23. 9. v 12:52, zdroj Arcibiskupství olomoucké

image:Image Náhled

Lev XIV.: Bůh není protihráč lidského pokroku

Publikováno: 23. 9. v 12:05, zdroj cirkev.cz

Papež Lev připomněl, že koncilní dokumenty vznikaly v době velkého technologického pokroku – necelé čtyři roky po završení Koncilu přistál člověk na Měsíci. Téma pokroku a rozvoje je ovšem velmi aktuální i dnes.Lev XIV. připomněl postřeh koncilní konstituce, že „mnoho dobrého, co kdysi člověk očekával především od vyšších sil, dnes si už opatří vlastním přičiněním“ (GS 33). To často vedlo k přesvědčení, že víra v Boha, jak ji nabízí křesťanství, byla chápána jako cizí rozvoji lidského poznání. Bůh a člověk byli pak prezentováni jako „protihráči“, s Henri de Lubacem řečeno, v „dramatu ateistického humanismu“.Koncil však nabídl jiný pohled, doplnil papež Lev: křesťané „mohou být právem přesvědčeni, že svou prací pokračují v díle Stvořitelově, jsou na prospěch svým bratřím a přispívají osobním přičiněním k uskutečnění Božího plánu v dějinách“ (GS 34). Podstatou křesťanského postoje je, že „Bůh vložil do rukou mužů i žen stvoření in statu viae, to znamená ‚na cestě‘, v procesu růstu, aby jej svou moudrou činností mohli dovést k jeho naplnění“, shrnul Lev XIV. vztah křesťana k lidskému dílu.Za klíčové tajemství křesťanské víry v této souvislosti označil papež událost Vtělení. „V Kristu nachází lidstvo a lidství svou celistvost, v něm zůstává svobodné a činné, v něm a právě v něm nachází plnost pravdy a svobody,“ zdůraznil Lev XIV. To ovšem také znamená, že veškerý pokrok, má-li být autenticky lidský, „musí být inspirován a veden láskou, […] sloužit lidské důstojnosti a chránit životní podmínky všech lidí, především těch nejvíce znevýhodněných“, doplnil papež Lev.Závěrem audience Svatý otec připomněl 112. světový den migrantů a uprchlíků, který připadá na neděli 27. září. Jeho letošním tématem je „Byť i jedno z těchto dětí“, Lev XIV. proto zdůraznil, že „nevýslovné utrpení, násilí, mučení, zneužívání, traumata“, kterým jsou tyto děti vystaveny, „stále křičí k Bohu“. Papež proto vyzývá ke „změně perspektivy“ ve prospěch těchto dětí a mladistvých.Papež také pozdravil v několika jazycích poutníky z různých částí světa. Polské skupině vyjádřil svou duchovní blízkost a požehnání pro účastníky poutě manželů a rodin na Jasné Góře. V angličtině zmínil zítřejší beatifikaci Fultona Sheena a vyjádřil naději, že jeho příklad a přímluva „budou inspirací pro mnohé další, aby nacházeli nové cesty šíření evangelia s radostným nadšením“.zdroj: vatican.va

image:Image Náhled

FOTOGALERIE: Caritas VOŠ sociální oslavila 30 let existence děkovnou bohoslužbou

Publikováno: 23. 9. v 9:30, zdroj Arcibiskupství olomoucké

image:Image Náhled

Všerubské kameny připomněly oběti železné opony. Pietní setkání se konalo potřicáté

Publikováno: 23. 9. v 9:23, zdroj Diecéze plzeňská

Pietní setkání u památníku Všerubské kameny je věnováno „všem, kteří neprošli“. Připomíná osudy lidí, kteří se po nástupu komunistického režimu pokoušeli uprchnout přes státní hranici na Západ. Letošního jubilejního ročníku se zúčastnili také zástupci Konfederace politických vězňů a další hosté.Program začal mší v kostele sv. Archanděla Michaela ve Všerubech. Hlavním celebrantem byl generální vikář plzeňské diecéze P. Petr Hruška, s nímž koncelebrovali Mons. Miroslav Kratochvíl a P. Karel Adamec.P. Hruška se v kázání věnoval vině, odpuštění, paměti a osobní odpovědnosti. Vycházel přitom také z vlastní zkušenosti syna politického vězně Luboše Hrušky, který po návratu z komunistického vězení založil v Plzni Meditační zahradu, dnes Památník obětem zla.„Možná právě proto si máme a musíme připomínat hrůzy minulých totalitních režimů. I nacismu, i komunismu,“ řekl P. Hruška.Připomněl také slova svého otce o vztahu odpuštění a paměti: „Je dobře odpustit, je dobře pustit z rukou nenávist, ale nikdy nemůžeme zapomenout.“ Připomínání minulosti podle něj pomáhá předcházet naivitě a předávat zkušenost předchozích generací těm mladším.Po bohoslužbě se účastníci přesunuli k památníku Všerubské kameny, který připomíná místo někdejší falešné hranice. Právě zde se odehrávala tragická kapitola československých dějin spojená s lidmi, kteří se pokoušeli uprchnout přes státní hranici na Západ. U památníku účastníci uctili památku těch, kteří se svobody nedočkali.Třicátý ročník setkání tak připomněl nejen konkrétní osudy lidí spojené s československou hranicí, ale také význam uchovávání historické paměti a předávání zkušeností s totalitními režimy dalším generacím.Zdroj: Biskupství plzeňské, redakčně upraveno

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát