ČBK

Ondřej Ruml zazpívá pro střechu žabovřeského kostela

Publikováno: 15. 10. v 14:40, zdroj Biskupství brněnské

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů slouží žabovřeské farnosti už 30 let. Pod jeho střechou se pravidelně potkává život místních věřících s provozem přilehlého salesiánského střediska. Střecha kostela ale pomalu dosluhuje a vyžaduje výměnu. V loňském roce se místním podařilo díky podobné akci podpořit rekonstrukci předsálí pod kostelem, v případě opravy střechy se tedy žabovřeští rozhodli pro stejnou cestu, vysvětluje Tereza Doležalová z tiskového týmu farnosti: „V roce 2025 probíhala ve středisku rekonstrukce předsálí. Na její podporu tehdy vystoupil Prague Cello Quartet a úspěch benefičního koncertu byl mimořádný. Chceme na něj navázat v příštím roce a věříme, že zpěvák Ondřej Ruml si pro publikum připraví krásný kulturní zážitek a spojí se tak příjemný večer s dobrým skutkem.“ Kromě koncertu se veřejnost na jaře příštího roku může zúčastnit i benefičního běhu. Také jeho výtěžek podpoří rekonstrukci střechy.Co se děje pod střechou chrámuPod střechou žabovřeského chrámu se nekonají jen bohoslužby a další duchovní akce. Nezřídka slouží prostor kostela také kulturním programům, koncertům a dalším formám setkávání místní komunity napříč generacemi. „Farnost i středisko jsou tady vzájemně velmi propojené. Máme společné webové stránky, pokud je nějaká akce ve středisku, tak se na ní zcela samozřejmě podílí i lidé z farnosti a naopak. Já už nerozlišuji ani mezi dětmi ze střediska a dětmi z farnosti – všichni jsou ‚naši‘,“ říká farář Pavel Glogar, který v Žabovřeskách působí devátým rokem. „Kromě bohoslužeb a modlitebních programů tady míváme pravidelně večery chval, Den farnosti, Adventní jarmark, Martinskou slavnost, o Vánocích živý betlém, v sále pod kostelem se pořádají plesy, svatební veselí, ale také sportovní a kulturní akce. V kostele se konají také benefiční koncerty – vystoupil u nás třeba Pavel Helan s česko-ukrajinským sborem Sonjašnyk nebo soubor Simply Gospel. Spolupracujeme ale třeba i s místní Základní uměleckou školou,“ dodává Pavel Glogar.Farnost jako darZa stavbou kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách stál v 90. letech známý salesián P. Petr Baran. Původní dřevostavbu z 30. let 20. století nahradila kamenná stavba s kruhovým půdorysem propojená s budovou salesiánského střediska. Místní farnost od jejího vzniku v roce 2000 spravují salesiáni, v současnosti zde žije šestičlenná komunita bratří. „Často říkám, že jsem žabovřeskou farnost dostal darem. Je to farnost, kde žije spousta mladých rodin a šikovných, aktivních lidí, na které se já jako farář můžu spolehnout. Je to farnost otevřená – věřícím, nevěřícím, hledajícím. A vztahy, které tady žijeme, to je taková možná neviditelná, ale strašně důležitá věc, která se taky pod tou naší chrámovou střechou děje,” uzavírá Pavel Glogar.Benefiční koncert Ondřeje Rumla na podporu financování střechy kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů se uskuteční ve středu 17. března. Vstupenky jsou již v prodeji. Předcházet mu bude benefiční běh v sobotu 6. března. Podrobnosti i oběma akcím hledejte na webu salesiánského střediska.

Pétros ení: Dokumentární film o hrobu apoštola Petra se Lvem XIV.

Publikováno: 15. 10. v 13:59, zdroj Vatican News

U příležitosti 400. výročí slavnostního otevření a vysvěcení stávající Vatikánské baziliky, k němuž došlo 18. listopadu 1626, představuje společnost AF Films producentů Franka Arizy a Manua Vegy ve spolupráci s Vatikánskými médii Dikasteria pro komunikaci a se Svatopetrskou hutí (La Fabbrica di San Pietro) dokumentární film Pétros ení. Alla scoperta delle origini (Cesta k počátkům). Dokumentární film španělské režisérky Pauly Ortizové vznikl podle scénáře Andrey Tornielliho a za odborné konzultace archeologa Pietra Zandera, předního odborníka na Vatikánskou nekropoli. V dokumentu – jehož speciální předpremiéra se uskuteční 16. října v 11:30 na Římském filmovém festivalu – budou k vidění záběry krypty ukrývající apoštolův hrob. Ten se nachází ve Vatikánské nekropoli, má skromný vzhled a je skryt očím veřejnosti.Papež Lev XIV. a Chris Pratt vyprávějí o Petrovi Americký herec Chris Pratt provází diváky cestou napříč vírou, historií a archeologií až do míst Vatikánské baziliky, která běžně zůstávají veřejnosti skryta. V dokumentu vystupuje také papež Lev XIV., který se zúčastnil natáčení s filmovým štábem. V závěrečných sekvencích přibližuje osobnost apoštola Petra a význam jeho hrobu pod bazilikou sv. Petra. „Byla to neuvěřitelná čest spolupracovat na tomto projektu s papežem Lvem a s Vatikánem. Příběh svatého Petra je pro křesťanskou víru zásadní a jsem hluboce vděčný za důvěru a přístup, který mi byl umožněn, abych mohl jeho odkaz přenést na plátno,“ prohlásil Pratt.Od první baziliky po archeologické objevy Dějiny baziliky jsou úzce spjaty s životem Petra, galilejského rybáře, kterému Ježíš svěřil vedení rodící se církve a který podstoupil mučednickou smrt v Římě na Vatikánském pahorku během pronásledování za císaře Nera. Již od prvních století křesťanství se místo jeho pohřbení stalo centrem úcty a kultu, takže si mnozí z konvertitů k novému náboženství přáli být pohřbeni vedle něj. Krok za krokem, prostřednictvím fascinující cesty časem a díky dosud nenatočeným záběrům, je divák vtažen do putování, které ho zavede k odhalení Petrova hrobu. Ten chtěl zachovat na původním místě už první císař, který se obrátil ke křesťanství, Konstantin Veliký, když nechal zarovnat část úbočí Vatikánského pahorku a postavit první velkou baziliku nad apoštolovým hrobem. Prostřednictvím historických svědectví a archeologických objevů provází dokument diváky k určení místa apoštolova posledního odpočinutí ve Vatikánské nekropoli, jehož objevení v roce 1950 oficiálně oznámil papež Pius XII., který sám za války prosadil zahájení vykopávek. Následný výzkum vedl papeže Pavla VI. k tomu, že v roce 1968 světu oznámil nález kostí galilejského rybáře a Ježíšova následovníka: „I relikvie svatého Petra,“ řekl papež, „byly identifikovány způsobem, který můžeme považovat za přesvědčivý (...) Máme důvod věřit, že byly nalezeny ty málopočetné, ale posvátné tělesné pozůstatky knížete apoštolů.“

V Hradci Králové požehnán prapor vojenského zdravotnického útvaru

Publikováno: 15. 10. v 13:25, zdroj Biskupství královéhradecké

V přítomnosti biskupa Prokopa prapor požehnal vojenský kaplan, jáhen kpt. Martin Suchomel. V armádě je ustanoveno, že prapor musí požehnat vojenský kaplan patřící k danému útvaru. Celý obřad doprovodila vojenská posádková hudba.

10 let Amoris laetitia: Církev doprovázející a citlivá k ranám

Publikováno: 15. 10. v 13:15, zdroj Vatican News

Na závěrečné tiskové konferenci vystoupili kardinál Luis Gerardo Cabrera Herrera OFM, arcibiskup ekvádorského Guayaquilu, maltský arcibiskup Charles Jude Scicluna, prof. Stanislaus Chu Ilo z DePaul University v Chicagu, jeden z hlavních organizátorů P. Giacomo Costa SJ, koordinátor znalců Mons. Philippe Bordeyne a manželé Solange Gregory Schila a Alisson Roberto Schila z Brazílie. Uplynulých deset let bylo dobou velkých společenských i ekonomických změn, zrychlujícího se tempa, který má vliv na rodiny v celém světě, byť různým způsobem. Mons. Philippe Bordeyne v této souvislosti zmínil význam sociální nauky církve. Připomněl také slova Lva XIV., podle něhož není tato nauka „kouzelnou hůlkou“, nýbrž „živoucí tradicí, která nás připravuje k hledání nových odpovědí na nové otázky“. Pozornost vůči ranám Kardinál Herrera zdůraznil, že společnou linií pro práci v průběhu setkání bylo téma doprovázení, jemuž je třeba věnovat úsilí nejen s ohledem na konkrétní pastorační pracovníky, nýbrž v celocírkevním rozměru. S tím rezonoval i příspěvek brazilských manželů Schilových, kteří velmi ocenili přístup pozornosti a naslouchání. Vnímavost jak vůči zraněním v jednotlivých rodinách, tak k jejich bohatství a silným stránkám prohloubil jejich smysl „přináležitosti k církvi“. Prof. Stanislaus Chu Ilo k tomu doplnil: „Odvážím si odsud radost z toho, že patřím k církvi, která se zajímá o rány a jejich následky v životech jednotlivých lidí – ne proto, aby je akademicky zpracovala nebo nabídla rychlá řešení. […] Někdy si lidé žádají rychlá řešení, zde však vidím církev, která je ochotna zůstat nablízku ranám a dotknout se jich, tak jako se Tomáš dotkl zraněného Ježíšova boku – a přišla proměna.“ Mezi zraněními, o nichž účastníci hovořili, bylo zmíněno i domácí násilí a zneužívání. P. Giacomo Costa SJ připomněl důležitost duchovní i praktické podpory a zdůraznil naléhavý požadavek, který vyvstal z řady příspěvků během setkání: „Tato podpora musí přijít včas a brát zvláštní ohled na děti a zranitelné osoby. […] Je také nezbytné zbavit určitého ‚stigmatu selhání‘ ty, kdo v těžkostech podobnou pomoc hledají.“ Setkání, otevřenost a schopnost vycházet V ohlédnutí za 10 lety od vydání exhortace Amoris laetitia hovořil arcibiskup Scicluna o „pozvání k pastorační konverzi, k naslouchání rodinách, dříve než je odsoudíme, a k rozlišování s otevřeným srdcem“. Mons. Philippe Bordeyne doplnil, že klíčovým pojmem při diskusích a rozhovorech byla křehkost, jedno z centrálních témat exhortace, zvláště její osmé kapitoly. „Jakou církev lidé najdou, připadají-li si křehcí?“ připomněl prof. Chu Ilo otázku papeže Lva k účastníkům tohoto setkání. „Myslím, že je to církev, kterou jsem v těchto dnech viděl,“ nabídl odpověď: „církev, která zůstává nablízku lidským ranám.“ Jak také připomněl arcibiskup Scicluna, je žádoucí „nejen hledat Boží vůli, ale také přispívat k setkání s Božím milosrdenstvím, přijímat lidi, nacházet je tam, kde právě jsou, a vést je k setkání s Ježíšem coby Spasitelem“. A prof. Chu Ilo doplnil: „Máme být církví doprovázející. A doprovázení vyžaduje, abychom pracovali bok po boku s lidmi v každé etapě jejich života.“Téma doprovázení bylo během setkání dáváno do souvislostí s misijním charakterem církve. Prof. Chu Ilo k této otázce uvedl: „Někdy čekáme, až k nám lidé přijdou. Nyní však je to církev, která musí přijít k rodinám, církev, která musí vyjít na existenciální periferie života – nikoli čekat, až se lidé ocitnou v krizi, a teprve pak přijdou hledat v církvi řešení.“Také při projednávání závěrečné zprávy vyvstalo misijní téma jako důležitý moment. P. Costa uvedl, že v závěrečné diskusi potvrdili účastníci výstupní dokument jako autentický vůči průběhu celého setkání, zazněly však i požadavky na větší důraz misijního rozměru. Tato závěrečná zpráva však čeká na své zveřejnění, až se k ní bude moci vyjádřit papež Lev XIV., který o toto pozdržení účastníky setkání prosil.