English
Kardinál Parolin: Jako sv. Agáta i my jsme povoláni vytrvat v Pánu
Publikováno: 17. 8. v 20:17, zdroj Vatican News
Kardinál Parolin vyšel ve své promluvě z 1. žalmu a zdůraznil, že tento text a celá biblická kniha Žalmů začíná nikoli příkazem či hrozbou, nýbrž blahoslavenstvím: „Blaze člověku…“ (Žl 1,1). „Bůh nezačíná tím, že by chtěl něco od člověka, nýbrž na prvním místě mu ukazuje cestu k plnosti života.“ Kromě cesty života, upozornil kardinál, se však nabízí i druhá cesta, která od plnosti života v Bohu odvádí. „Zlo často nepřichází s velkolepými gesty, nýbrž malými krůčky, návyky, které pomalu mění naše srdce a náš způsob přemýšlení,“ varoval. Spravedlivý člověk, o němž mluví žalm, je ten, kdo „má zalíbení v Hospodinově zákoně“ (v. 2). To podle kardinála „není člověk naprosto dokonalý, nýbrž ten, který ví, kde má zakotvit svůj vlastní život“. Boží slovo, Boží zákon „není břemeno, nýbrž pramen; není omezením svobody, nýbrž cestou vedoucí ke skutečné svobodě“. A právě u tohoto pramene je zakořeněn strom, k němuž žalmista přirovnává spravedlivého člověka (v. 3). Svatá Agáta Tento obraz, navázal kardinál Parolin, se velice dobře hodí právě na svatou Agátu: „Její udatnost se nezrodila čistě z lidského charakteru nebo odvahy, nýbrž z hlubokého kořene. A tímto kořenem bylo její společenství s Kristem. […] Základem jejího života bylo, že patřila Pánu.“ Proto svědectví jejího života promlouvá k církvi i po mnoha staletích, vysvětlil kardinál. Závěrem promluvy poukázal kardinál Parolin na pokračování oslav 900. výročí přenesení ostatků sv. Agáty. „Vezměme si s sebou tento obraz stromu,“ vybídl své posluchače, „a prosme Pána, aby z nás učinil lidi s hlubokými kořeny, kteří v Pánově slově nacházejí pramen života. I my jsme jako sv. Agáta povoláni být zakořeněni v Pánu […] a přinášet plody života, plody naděje, plody pravého štěstí.“ Oslava sv. Agáty pokračuje v pondělí 17. srpna ve večerních hodinách přímo v Katánii. Zde byl letos v červenci představen nově restaurovaný relikviář této světice, na jehož obnově se podíleli přední odborníci z vatikánského Direktorátu muzeí a kulturního dědictví pod vedením Barbary Pinto Folicaldi. -zd-
