Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Červená středa opět připomene důležitost svobody náboženského vyznání

Červená středa opět připomene důležitost svobody náboženského vyznání

Publikováno: 12. 11. v 13:40
Tiskový odbor

Červená středa je mezinárodní iniciativa, která připomíná ty, kdo jsou pronásledováni pro svou víru. V pořadí již 7. ročník se v České republice letos uskuteční opět poslední středu před začátkem adventu, která připadá na 27. listopadu 2024. Podle papežské nadace Církev v nouzi (ACN) zažívá pronásledování pro svou víru každoročně téměř 300 milionů lidí ve více než 62 zemích světa. Česká republika se i letos připojí k mezinárodní iniciativě Červen

image:Image Sbírka na sdělovací prostředky proběhne v neděli 17. listopadu 2024

Sbírka na sdělovací prostředky proběhne v neděli 17. listopadu 2024

Publikováno: 11. 11. v 14:34
Tiskový odbor

V neděli 17. listopadu 2024 proběhne celorepubliková kostelní sbírka, jejíž výtěžek bude určen katolickým sdělovacím prostředkům. Jednotlivá média si mohou podat žádost o příspěvek z této sbírky do 20. prosince 2024. Sdělovací prostředky, ať už jsou to tištěná média, rádio, televize, internetové portály či další digitální média, tvoří nedílnou součást našich životů. Díky katolickým médiím jsme pravidelně informováni o dění v církvi doma či ve svě

image:Image Premiér Petr Fiala a kardinál Pietro Parolin podepsali Smlouvu mezi ČR a Svatým stolcem

Premiér Petr Fiala a kardinál Pietro Parolin podepsali Smlouvu mezi ČR a Svatým stolcem

Publikováno: 24. 10. v 15:12
Tiskový odbor

Smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem podepsali 24. října zástupci obou stran, za Českou republiku premiér Petr Fiala a za Svatý stolec jeho státní sekretář kardinál Pietro Parolin. Jelikož se jedná o mezinárodní smlouvu prezidentského typu, budou s ní muset následně vyslovit souhlas také obě komory Parlamentu. „Jsme rádi, že se tato vláda rozhodla dokončit dílo, které je už přes dvacet let rozdělané,“ uvádí biskup Stanislav Přibyl, býv

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Nové obřady pro papežský pohřeb

Publikováno: 20. 11. v 16:10, zdroj cirkev.cz

Nová kniha obřadů nahradí vydání z roku 2000, které v roce 1998 schválil papež Jan Pavel II. a které bylo použito při jeho vlastním pohřbu v roce 2005 a s některými změnami i při pohřebních obřadech papeže Benedikta XVI. v roce 2023. Nové vydání zohledňuje právě zkušenosti z těchto pohřbů a přizpůsobuje se směrnicím papeže Františka, který nařídil, aby byly obřady zjednodušeny a koncipovány tak, aby lépe vyjadřovaly víru církve ve vzkříšeného Krista. Nový obřad byl rovněž přizpůsoben změnám, které v Římské kurii zavedla konstituce Praedicate Evangelium z roku 2022. Kromě toho byla zohledněna aktuální teologická a eklesiální sensibilita a také změny v liturgických knihách.Jednou z nejvýznamnějších změn je zjednodušení titulů papeže. Terminologie používaná ve třetím vydání Římského misálu z roku 2008 se vrátila k těmto titulům: papež, římský biskup a pastýř.Dříve existující tři „statia“ neboli místa, kde se konají pohřební obřady, byla zachována. Prvním z nich je domov zemřelého. Nové obřady stanoví, že prohlášení za mrtvého se bude konat v papežově soukromé kapli, nikoli v jeho pokoji, a že tělo zesnulého, které se tam již nachází, bude před převozem do vatikánské baziliky uloženo do dřevěné rakve a vnitřní zinkové rakve. Přenesení těla do Apoštolského paláce však bylo z obřadů vyřazeno.Druhým místem je bazilika svatého Petra. Tělo má být přeneseno do baziliky a vystaveno již v rakvi, nikoli pouze na katafalku. Rakev má být uzavřena večer před obřadem a pohřební mší.Třetím zastavením je místo pohřbu. Obřad zahrnuje uložení rakve do hrobu a pohřeb. Značně je zjednodušuje skutečnost, že bylo vynecháno ukládání rakve z cypřiše do olověných a dubových rakví. V této fázi je totiž papežovo tělo již ve dvou uzavřených rakvích: zinkové a dřevěné. K této části obřadu jsou také uvedeny pokyny pro případný pohřeb papeže na jiném místě než ve vatikánské bazilice. Jak známo, papež František v loňském roce ohlásil, že chce být pohřben v bazilice Panny Marie Větší.Zdroj: Vatican News, italská sekce

image:Image Náhled

Mezinárodní ocenění kardinála Dominika Duky

Publikováno: 20. 11. v 14:54, zdroj Arcibiskupství pražské

Letos při příležitosti 35. výročí osvobození naší země od komunistické totality obdržel 25. cenu Pražské společnosti pro mezinárodní spolupráci J. Em. kardinál Dominik Duka OP, em. pražský arcibiskup spolu s dalšími třemi osobnostmi.Po dobu těchto 25 let byli touto cenou vyznamenáni např. prezident Václav Havel, Ivan Havel, Věra Čáslavská, Madeleine Albright, J. Em. kardinál Vincent Nichols, Miloš Forman nebo generál Wesley K. Clark.Více o Pražské společnosti pro mezinárodní spolupráci i o oceněných osobnostech a jejich přínosu pro společnost najdete zde.

image:Image Náhled

Vánoční strom na Svatopetrském náměstí se rozsvítí 7. prosince

Publikováno: 20. 11. v 12:27, zdroj cirkev.cz

Vánoční strom, který bude letos stát na Svatopetrském náměstí, je darem z vesnice Ledro v tridentské diecézi v severní Itálii, zatímco betlém pochází z města Grado v diecézi Gorizia (benátská riviéra). Slavnostního ceremoniálu na Svatopetrském náměstí, kterému bude předsedat prezident Governatorátu Vatikánského městského státu kardinál Fernando Vergez Alzaga a generální sekretářka s. Raffaella Petrini, se zúčastní také zástupci obcí a diecézí, z nichž vánoční symboly pocházejí.Ve stejný den bude v dopoledních hodinách v aule Pavla VI. zahájena výstava „Betlémské Vánoce 2024“, kterou tvoří betlémy zhotovené umělci ze Svaté země. Zahájení výstavy se mimo jiné zúčastní zástupci palestinského velvyslanectví při Svatém stolci.Betlém, který bude letos vystaven na Svatopetrském náměstí, vyrobila skupina čtyřiceti dobrovolníků a umělců z města Grado v Itálii. V souvislosti s charakteristikou prostředí tohoto letoviska bude pozadí betlému tvořit přímořská ostrovní krajina v podobě z počátku dvacátého století, jejíž styl bude připomínat „casone“, rákosovou stavbu, která byla kdysi charakteristickou stavbou v této části Gorizie.Devětadvacetimetrová jedle, která byla přivezena z Ledra, byla vybrána nejen z estetických, ale také z ekologických důvodů, neboť byla pokácena, aby byla zajištěna přirozená obměna dřevin.Betlém i vánoční strom zůstanou na Svatopetrském náměstí až do vánoční neděle 12. ledna 2025.Zdroj: ACI Stampa, redakčně upraveno

image:Image Náhled

Provedl církev přes údolí stínů

Publikováno: 20. 11. v 12:19, zdroj Katolický týdeník

Kardinálu Tomáškovi bylo v minulosti věnováno už několik knih. V čem je tato kniha jiná? Nepojal jsem ji jen jako životopis s přesahy do každodennosti, ale spíše jako projekční plátno, kde jsem se snažil zachytit i atmosféru doby a vztahy mezi církví, společností a státem. A tomu jsem podřídil výběr pramenů, kdy jsem využil jak přímo pozůstalost Františka Tomáška, z něhož se zatím moc nečerpalo, tak v obrovské míře i materiály Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek. Ty zachycují momenty církevního života z pohledu bezpečnostních struktur bývalého režimu. Je to i důvod, proč životní osud Františka Tomáška začíná kniha podrobně mapovat až od roku 1965, kdy pražský arcibiskup Josef Beran po propuštění z internace odlétá do Říma a jeho místo zaujímá Tomášek? Mnohé z předcházejícího období bylo totiž zpracováno v rámci životopisu, který sestavila Jitka Jonová a který končí právě v roce 1965. Já se tedy snažím podrobně zachytit následující období až do Tomáškovy smrti. Třeba k období normalizace jsem ve velké míře využil i zprávy Státní bezpečnosti, které ukazují přerod Františka Tomáška z člověka, jenž lavíroval mezi pozicí katolického biskupa a toho, kdo je loajální k politické moci, až k okamžikům, kdy se jednoznačně staví proti režimním praktikám a stává se tou osobností, která zazáří na konci 80. let. Jde vlastně o první kritický životopis kardinála Tomáška, kde zaznívají i svědectví, která v onom prvním období vůči němu nejsou zrovna příznivá. Proč byl místo Berana vybrán zrovna on? To je moment, který odkazuje na Tomáškovu určitou váhavost v té době. Tak se aspoň jevil státním úřadům a StB, a proto byl vybrán s vědomím, že nebude dělat tolik problémů. V tomto směru ale velmi překvapil a začal být velmi aktivní. Je zde vidět také vliv jeho předchozího moravského působení. Tomášek byl člověkem zkušeným v pastoraci i v katechezi, tedy v předávání víry, a tyto své přednosti dobře využil hned po roce 1965. Současně se snažil vyžadovat pro církev větší svobodu nebo aspoň větší možnosti v mantinelech, které jí byly vytýčeny státem. Ne náhodou byl hned po jeho jmenování určen mentor, jenž na něj měl dohlížet – byl jím Josef Plojhar, hlavní symbol kněžské kolaborace. Nicméně ještě v roce 1977 se staví kriticky ke vzniku Charty 77. Nepochopil její smysl, nebo se spíš bál? Musíme si uvědomit, že 70. léta jsou dobou, kdy v celé společnosti po násilném potlačení reforem Pražského jara vládne rezignace. Lidé se stáhli do soukromí, do vnitřního exilu a soustřeďují se hlavně na své rodiny, koníčky, chataření atd. A církev je ze strany státu vystavena opětovnému tlaku. V této atmosféře se pak daří ateizaci společnosti. Religiozita začíná prudce klesat a církev se nachází ve fázi, pro niž teolog Oto Mádr v roce 1977 použije ve známém textu sousloví „umírající církev“. V tuto chvíli je Tomášek oním „generálem bez vojska“, jak ho nazve jeden z vedoucích představitelů proticírkevní politiky. Na vznik Charty pak reaguje i na základě jisté zkušenosti: od roku 1965 až do Pražského jara byl neustále konfrontován s Jiřím Hájkem jako ministrem školství a kultury, který měl na starosti církve a Tomáškovi pořád házel klacky pod nohy. A právě Hájek se pak stal prvním mluvčím Charty 77. Tomášek mezi chartisty viděl spoustu dalších bývalých komunistů. Důvod jeho počátečního kritického postoje byl tedy dvojí: jednak mu vadila přítomnost bývalého stranického establishmentu a jednak bylo pro něj klíčové, aby měl stále k dispozici dostatek kněží. Pokud se stávali signatáři Charty, logicky ztráceli státní souhlas. Pro Tomáška jako biskupa bylo důležité obsazovat farnosti, a ne aby mu z toho kněží vypadávali. Kvůli tomu měl konflikt třeba s Václavem Malým, který byl v Chartě aktivní. Známým klíčovým momentem v Tomáškově proměně je zvolení Poláka Karola Wojtyly papežem… Touto volbou získává Tomášek větší prostor, aby mohl vystupovat i proti církevní politice státu. Vatikánská politika za Jana Pavla II. byla totiž méně kompromisní než za Pavla VI. Ale hlavně měl v papežově osobě za zády člověka, který rozuměl tomu, jak se žije v zemi za železnou oponou. To pro něj bylo velkým povzbuzením a začal vystupovat mnohem razantněji. Připomněl bych třeba méně známou epizodu z roku 1979, kdy se mu komunistická moc snaží zabránit v cestě do Salcburku na otevření výstavy k 250. výročí svatořečení Jana Nepomuckého. Tam dochází k prvnímu velkému střetu, kdy Tomášek nakonec povolení vycestovat obdrží, ovšem režim mu to nezapomene. Na Tomáškovu proměnu měl tehdy velký vliv i okruh poradců, jenž byl velmi široký a složený z lidí rozmanitých názorů, kteří komunikovali s občanskou společností – patřil sem třeba Josef Zvěřina, Oto Mádr, Aleš Opatrný, Tomáš Halík či Karel Pilík. Velmi oceňuji, že i ve vysokém věku, a přestože byl vychován v tradiční moravské církevní zbožnosti, se dokázal otevřít různým názorům a vzít i ta doporučení, o nichž měl zpočátku třeba pochybnosti. Dosud málo známé jsou jeho otevřené výhrady vůči církevní politice státu. Připomeňme některé. Jeho kritická vystoupení začala být veřejně známá až po roce 1985. Ta předchozí se šířila mezi lidmi ústním podáním nebo v samizdatových materiálech a věřící se s ním snažili setkávat aspoň při tradičních mších v katedrále. Ty se pak stávaly příležitostí k malé veřejné manifestaci věrnosti věřících vůči jejich kardinálovi. Z jeho veřejných vystoupení bych v té době jmenoval rok 1983, kdy poukazoval na porušování církevních práv, jež se týkalo restrikcí státu v oblasti výuky náboženství či teologických fakult. Protestoval také proti překládání nepohodlných kněží nebo jejich zbavování státního souhlasu. Tou nejdůležitější érou jsou ale roky 1987– 1989, kdy se zúročují jeho postoje z minulosti a Tomášek zaměřuje pozornost na obranu nejen církevních práv, ale i těch občanských a lidských. A tehdy dochází k velké synergii mezi občanským disentem a církevním prostředím. V rámci disentu pak vznikají zajímavé dokumenty, které mají vizi do budoucna, jako třeba esej Václava Bendy „Jak dál po Velehradě“. A jaké jsou jeho zásadní aktivity v tomto období? Vezmu to jen heslovitě: Velehradská pouť 1985, vytvoření projektu Desetiletí duchovní obnovy (jeden z nejzdařilejších projektů české církve v době nesvobody, který by měl potenciál vrátit se i dnes), petice Augustina Navrátila a řada Tomáškových velkých veřejných vystoupení, ať už to bylo při pouti ke sv. Anežce v roce 1988, otevřené dopisy předsedovi vlády v roce 1989 či podpora demonstrací při Palachově týdnu. Nejikoničtějším momentem pak byla jeho slova 25. listopadu 1989 během mše svaté na poděkování za svatořečení Anežky České: „Já i celá katolická církev stojíme na straně národa.“ A samozřejmě sem patří i Te Deum za prvního demokratického prezidenta Václava Havla. Jak Tomášek vnímal to polistopadové období změn? Pořád se snažil vidět jako důležitý moment morální obnovu společnosti. To mu opravdu leželo na srdci – aby velká politická a ekonomická transformace byla doprovázena morální obrodou. Ve svém projevu v roce 1990 připomínal, že je potřeba držet se osvědčených morálních zásad. Možná jsme tehdy vůbec nedohlédli, jak moc byla naše země morálně zdevastovaná, což se nám bohužel vracelo ve všech pozdějších problémech. Pro Tomáška však bylo tím nejdůležitějším momentem, že dovedl církev přes údolí stínů diktátorského režimu do země zaslíbené, do éry obnovené svobody církve. A jako novozákonní Simeon viděl světlo, které přichází. Jaroslav Šebek: Hrdinou se člověk nerodí, ale stává (KNA 2024)

image:Image Náhled

Sv. Prokop spojil odborníky napříč obory a zeměmi. Farnosti Sázava-Černé Budy a Kutná Hora hostily mezinárodní vědeckou konferenci.

Publikováno: 20. 11. v 11:44, zdroj Arcibiskupství pražské

Odborníci z významných českých, polských a německých vědeckých pracovišť prezentovali během třídenního setkání své badatelské výstupy vážící se k životu sv. Prokopa a nejnovějším výsledkům vědeckého bádání spojeného se sázavským klášterem. Nebyly ani opomenuty proměny kanonizačních procesů od „prokopských“ časů po dnešek a sledování života středověké duchovní společnosti. Konference byla věnována přednímu odborníkovi na osobnost sv. Prokopa a výzkum v sázavském klášteře, profesoru Petru Sommerovi k jeho nedožitým 75. narozeninám.Prvním z míst badatelského setkání byl 6. listopadu Sázavský klášter. O poutní areál, jenž je současně národní kulturní památkou, pečují Římskokatolická farnost Sázava-Černé Budy a Národní památkový ústav, kteří u této příležitosti společně zpřístupnili hostům konference nejen místa spojená se sv. Prokopem. Průvodci byli sázavský farář Radim Cigánek, kunsthistorik Miroslav Šmied, stavební historik Jan Žižka a archeoložka Soňa Dvořáčková.7. a 8. listopadu se dějištěm konference stalo Kongresové centrum Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Cílem sedmi tematických bloků a moderované diskuze byla reflexe osobnosti a osudu sv. Prokopa v kontextu doby, ve které žil, a doby jeho svatořečení (1204). Také byly sledovány proměny kanonizačních procesů od „prokopských“ časů po současnost, a to v rámci bloku „Kanonizace v proměnách doby“, kdy v rámci diskuze moderované Jitkou Jonovou z Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci vystoupili: Jeho Eminence Dominik kardinál Duka, soudce a biskupský delegát pro svatořečení Jiří Zámečník, postulátorka blahořečení matky Vojtěchy sr. Remigie Češíková a vicepostulátorka římské části procesu beatifikace arcibiskupa pražského a primase českého Josefa kardinála Berana Stanislava Vodičková. Římskokatolická farnost Kutná Hora pro účastníky konference a veřejnost uspořádala koncert v kostele sv. Jakuba. Na varhany zahrál ředitel kúru Viktor Darebný, kterého doprovodil na trubku Vojtěch Hylský.Pořadateli a partnery akce byli Státní oblastní archiv v Praze, Archeologický ústav Praha a Historický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., Národní památkový ústav, Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa, Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Arcibiskupství pražské, Římskokatolická farnost Sázava-Černé Budy, Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora, Středočeský kraj, České muzeum stříbra Kutná Hora. Prostory pro konání konference poskytla Galerie Středočeského kraje.Záštitu konferenci poskytla hejtmanka Středočeského kraje Mgr. Petra Pecková a Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský, primas český a předseda ČBK.

Focusy

image:Image Synoda 2021–2024

Synoda 2021–2024

Všechny články >
V Římě začalo druhé shromáždění Vincentské rodiny

Publikováno: 15. 11. v 11:12, zdroj cirkev.cz

Vincentská rodina je společenství založené sv. Vincencem de Paul a sv. Luisou de Marillac v 17. století ve Francii a v církvi je známé jako Společenství dcer křesťanské lásky Vincenta de Paul, a podle kanonického práva je uznávané církví jako společenství apoštolského života.Mezinárodní shromáždění v Římě spojuje kongregace a jednotlivce z celého světa, kteří žijí vincentským charismatem. Akce se koná v římském hotelu Casa Tra Noi a divadle Ghione a bude zakončena 17. listopadu mší svatou v bazilice svatého Petra. Cílem plenárních zasedání a workshopů je podpořit synodalitu, povzbudit účastníky ke sdílení zkušeností, vzájemnému učení se a obnovení závazku sloužit chudým. Klíčovými tématy jsou vincentská spiritualita, projevy charismatu a vliv synodality na pomoc marginalizovaným komunitám.Vrcholem akce bude proslov kardinála Michaela Czerného, SJ. Na programu jsou také přednášky, diskuse u kulatého stolu a slavnosti zaměřené na prohloubení vincentské spirituality, poskytování formace a rozvoj strategií, jak čelit výzvám současného světa s vírou a láskou.Zdroj: Vatican News, anglická sekce

Konference Synoda o synodalitě

Publikováno: 6. 11. v 14:15, zdroj cirkev.cz

Synoda o synodalitě je u konce, její delegáti schválili závěrečný dokument

Publikováno: 27. 10. v 7:50, zdroj cirkev.cz

Dokument vzešel z dvouletého konzultačního procesu, který začal v roce 2021, a zahrnuje 1 135 pozměňovacích návrhů z kolektivních i individuálních podání. Oproti předchozímu dokumentu z roku 2023 předkládá konkrétnější doporučení a jasnější strukturální pokyny. Závěrečný dokument je rozdělen do pěti hlavních částí a vyzývá k pěti formám obrácení: duchovní, vztahové, procedurální, institucionální a misijní.Strukturální reformyMezi nejvýznamnější návrhy patří výzva k posílení pastoračních rad na úrovni farností a diecézí. Dokument se zasazuje o pravidelná církevní shromáždění na všech úrovních církve, včetně kontinentální, a o posílení ekumenického dialogu.Text zavádí koncept synodální autority a zároveň uznává, že v „synodální církvi je autorita biskupa, biskupského kolegia a římského biskupa, pokud jde o rozhodování, nedotknutelná." Takový výkon autority však podle zprávy není bez hranic. V tomto ohledu text vyzývá k revizi kanonického práva, která by „vyjasnila rozdíl a vztah mezi konzultací a jednáním a osvětlila odpovědnost těch, kteří hrají různé role v rozhodovacím procesu“.Ženy ve vedeníPozoruhodnou novinkou je, že dokument výslovně uvádí, že „neexistuje žádný důvod ani překážka“, která by bránila ženám zaujmout vedoucí úlohu v církvi. V dokumentu se dále uvádí, že otázka přístupu žen k jáhenské službě zůstává otevřená a toto rozlišování by mělo pokračovat. Text se zasazuje o větší účast žen na formaci duchovních a širší zapojení do rozhodovacích procesů v církvi.Účast laikůDokument významně rozšiřuje roli věřících laiků ve správě církve. Vyzývá k jejich větší přítomnosti na synodálních shromážděních a ve všech fázích církevního rozhodování. V textu je návrh na nové postupy ve výběru a hodnocení biskupů a doporučuje se rozšířená účast laiků ve vedení diecézí a kanonických procesech.Realizační fázeAčkoli papež František prohlásil synodální cestu za „dokončenou“, finální text zdůrazňuje, že je před námi nyní zásadní fáze realizace, která se zaměří na integraci synodality jako „konstitutivní dimenze církve“. Text se rovněž zabývá opatřeními v oblasti odpovědnosti, vyzývá k větší finanční transparentnosti a protokolům pro prevenci zneužívání a prohlašuje: „Potřeba uzdravení, smíření a obnovení důvěry v církvi zaznívala v každé fázi synodálního procesu.“Závěrečná zpráva představuje vyvrcholení jednoho z nejrozsáhlejších konzultačních procesů v dějinách církve a navazuje na práci synodálního shromáždění v roce 2023 i na celou cestu synody, kterou zahájil papež František v roce 2021. Cílem tohoto procesu bylo najít rovnováhu mezi tradičním církevním učením a současnými pastoračními potřebami a zároveň podpořit větší inkluzivitu a transparentnost ve správě církve.Delegáti synody budou v neděli 27. října slavit společnou bohoslužbu v bazilice sv. Petra za účasti papeže Františka, kterou XVI. generální shromáždění Synody o synodalitě skončí.Text závěrečného dokumentu v italštině. Český překlad se připravuje. Zdroj: CNA, redakčně upraveno

image:Image Ochrana nezletilých v církvi

Ochrana nezletilých v církvi

Všechny články >
Anglikánská církev: Arcibiskup rezignuje kvůli řešení případů zneužívání

Publikováno: 14. 11. v 10:15, zdroj cirkev.cz

Arcibiskup čelil výzvám k odstoupení od minulého týdne, kdy anglikánská církev zveřejnila výsledky z vyšetřování činů dobrovolníka a právníka Johna Smythe, který během téměř pěti desetiletí sexuálně, psychicky a fyzicky zneužil asi 30 chlapců a mladých mužů na křesťanských letních táborech ve Spojeném království a dalších 85 v Africe. Ze zprávy vyplývá, že Welby policii o Smythovi neinformoval, ačkoli o zneužívání věděl od srpna 2013, kdy byl již canterburským arcibiskupem. Smyth zemřel v roce 2018.Zdroj: Vatican News, italská sekce, redakčně upraveno

Papež povzbuzuje církev v Evropě k ochraně dětí a nezletilých

Publikováno: 14. 11. v 9:09, zdroj cirkev.cz

„Vaše angažovanost v této věci je znamením pokračujícího úsilí církve o ochranu těch nejzranitelnějších mezi námi,“ píše Svatý otec v poselství účastníkům konference, na které se scházejí zástupci biskupských konferencí, řeholníci, biskupové, kněží a laici z 25 zemí. Cílem akce je pokračovat v práci s evropskou ochrannou sítí, která byla zahájena v polské Varšavě v roce 2021.Papež František připomíná „válečné a konfliktní výzvy“, kterým nyní čelí několik národů. Zároveň apeluje na „naše křesťanské povolání být tvůrci pokoje a pečovat o naše bratry a sestry v nouzi“. Domnívá se, že dialog a výměna názorů na konferenci nabízejí slibné příležitosti pro plnější porozumění a hlubší závazek k ochraně dětí, nezletilých a zranitelných dospělých v církvi. „Doufám, že vaše úsilí o vytvoření sítě lidí a osvědčených postupů poskytne tolik potřebné fórum pro sdílení znalostí, vzájemnou podporu a zajištění účinnosti a udržitelnosti programů ochrany“.Konferenci oficiálně zahájilo videoposelství kardinála Seana O'Malleyho, emeritního bostonského arcibiskupa a předsedy Papežské komise pro ochranu nezletilých. Kardinál vyzdvihl rozmanitost Evropy, která nabízí moudrost kultur, jazyků, etnik a náboženství. Vyjádřil naději, že tyto rozdíly mohou pomoci „napravit škody způsobené dětem, nyní již dospělým“, které byly zneužívány v katolické církvi. Kardinál O'Malley zdůraznil, že je důležité dát hlas obětem, a dodal, že „děti jsou pro naši víru klíčové“.V rámci konference budou dále prezentovány evropské projekty, které se týkají ochrany dětí a nezletilých v církvi.Zdroj: Vatican News, italská sekce

První zpráva o ochraně nezletilých vyzývá k důsledné reakci na zneužívání

Publikováno: 30. 10. v 9:16, zdroj cirkev.cz

„Chtěl bych, abyste pravidelně vydávali zprávy o církevních iniciativách na ochranu nezletilých a zranitelných dospělých. Zpočátku to může být obtížné, ale žádám vás, abyste začali tam, kde je to nutné, a poskytovali tak spolehlivý obraz toho, co se v současné době dělá a co je třeba změnit, aby příslušné orgány mohly jednat."V reakci na tuto žádost papeže Františka, kterou vyslovil v proslovu k Papežské komisi pro ochranu nezletilých na závěr jejího plenárního zasedání v dubnu 2022, zveřejnila komise 29. října 2024 svou první výroční zprávu o zásadách a postupech ochrany. Zpráva má přibližně padesát stran a obsahuje četné údaje shromážděné na pěti kontinentech a v různých institutech a řeholních kongregacích a také v samotné římské kurii, která je vyzývána ke stále větší transparentnosti svých postupů a procesů. Dokument vypracovala pracovní skupina pod vedením členky komise Maud de Boer-Buquicchio, která má dlouholeté zkušenosti s obhajobou nezletilých. Na obálce je baobab, symbol „houževnatosti“, kterou projevily tisíce obětí při odhalování zneužívání a v boji za to, aby se církev stala bezpečnějším místem a aby získala zpět ztracenou důvěru v důsledku těchto zločinů. Právě na tyto oběti, jejich utrpení a uzdravení se zaměřuje práce celé komise i samotná zpráva.Podrobněji se zpráva snaží podpořit snahu církve o důslednou reakci na zneužívání, která by byla založena na lidských právech a zaměřena na oběti, a to v souladu s nedávnou reformou VI. knihy Kodexu kanonického práva, která trestný čin zneužívání označuje jako porušení důstojnosti osoby. Text dokumentuje rizika a pokrok v úsilí církve o ochranu nezletilých. Mezi potřebami, které dokument uvádí, je lepší podpora přístupu obětí k informacím, aby se zabránilo vzniku nových traumat. „Měla by být navržena opatření, která by zaručila právo každého jednotlivce na veškeré informace, které se ho týkají“, a to vždy ‚v souladu se zákony a požadavky na ochranu údajů‘, uvádí se v textu. Znovu je zdůrazněna potřeba „konsolidovat a vyjasnit kompetence jednotlivých dikasterií římské kurie, aby bylo zaručeno účinné, včasné a důsledné řešení případů zneužívání předložených Svatému stolci“. Zpráva dále navrhuje, aby byly zjednodušeny postupy - „v odůvodněných případech“ - pro rezignaci nebo odvolání osob na odpovědných pozicích.Druhá část výroční zprávy se zaměřuje na místní církve a je zde uvedena analýza řady církevních institucí. Za prvé komise uznává, že je důležité doprovázet vedoucí představitele místních církví v jejich odpovědnosti za prevenci a reakci na zneužívání. Dále se zpráva zaměřuje na „standardizovanou výměnu údajů“ s místními biskupy a řeholními představenými. Popisuje zásady a postupy v zapojení biskupů, které by měly probíhat prostřednictvím procesu ad limina (povinná návštěva biskupa jednou za pět let v Římě, kde uctí hroby sv. Petra a Pavla a podá papeži zprávu o náboženském a mravním stavu své diecéze) na zvláštní žádost biskupské konference nebo jedné z regionálních skupin komise.Komise ve své analýze místních církví konstatuje, že „zatímco některé církevní instituce a úřady vykazují jasné odhodlání k ochraně, jiné jsou teprve na začátku přebírání institucionální odpovědnosti“ vůči zneužívání. V některých případech komise shledává „znepokojivý nedostatek struktur pro podávání zpráv a doprovodných služeb“ pro oběti, jak požaduje Motu proprio Vos estis lux mundi. Údaje, které Komise shromáždila v rámci kontinentálních regionů, rovněž vykazují určitou nerovnováhu. Zatímco na jedné straně některé oblasti Ameriky, Evropy a Oceánie těží ze „značných prostředků, které jsou k dispozici na ochranu“, podstatná část Střední a Jižní Ameriky, Afriky a Asie má „málo prostředků specificky určených“. Papežská komise proto považuje za nezbytné zvýšit solidaritu mezi biskupskými konferencemi jednotlivých regionů, mobilizovat zdroje k dosažení univerzálních standardů ochrany, zřídit centra pro ohlašování a pomoc obětem a rozvíjet skutečnou kulturu ochrany.Ve třetím oddíle se pozornost zaměřuje na římskou kurii, která by mohla představovat jakési centrum sdílení osvědčených postupů v oblasti ochrany pro ostatní místní církve: „Církev,“ uvádí zpráva, „při plnění svého poslání podporovat lidská práva v širší společnosti aktivně vstupuje do styku s řadou skupin obyvatelstva, kterým musí zaručit odpovídající standardy ochrany."Zpráva si klade za cíl podporovat společnou vizi a shromažďovat spolehlivé informace, a tím napomáhat stále větší transparentnosti postupů a právní praxe římské kurie ve vztahu k případům zneužívání. Poukazuje se na to, že disciplinární sekce Dikasteria pro nauku víry veřejně sdílí omezené statistické informace o své činnosti, a autoři zprávy proto žádají o přístup k dalším informacím. Zdroj: Vatican News, anglická sekce, redakčně upraveno

image:Image Mladí v církvi

Mladí v církvi

Všechny články >
Týden modliteb za mládež

Publikováno: 17. 11. v 13:39, zdroj cirkev.cz

Papež František ve svém poselství vyzývá mladé k tomu, aby svou životní cestu vnímali jako pouť. Zvolené motto: “Ti, kdo doufají v Pána, poběží a neunaví se” (Iz 40,31), vybízí k tomu, aby na své pouti setrvávali v naději a radosti.Z tohoto poselství vychází také modlitba letošního Týdne modliteb za mládež. Jelikož nás na naší životní pouti často potkávají různá příkoří a překážky, při kterých může být obtížné setrvávat v naději, chceme ji mladým lidem vyprošovat, aby v její síle mohli pokračovat po své cestě a přinášet Boží lásku všude, kam přijdou.MODLITBA ZA MLÁDEŽDobrý Bože,prosíme tě za všechny mladé lidi.Daruj jim svou naději, aby v jejím světlekráčeli s odvahou po cestách života.Ať v její síle dokážou přijímat Boží láskua předávat ji tomuto světu.Maria, Matko mládeže,spolu se Svatým otcemsvěřujeme mladé lidi pod tvou ochranu:Zdrávas Maria...Amen.Více informací a materiály k Týdnu modliteb za mládež naleznete zde. 

Vlčí doupě: Dobrý je Bůh – písnička o svaté zpovědi

Publikováno: 12. 11. v 11:23, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Videa lze sledovat také na tomto kanálu YouTube.Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na: donace.cz/vlci-doupe

Jubileum 2025: Vatikán vyhlásil fotografickou a sportovní soutěž pro mladé

Publikováno: 8. 11. v 11:46, zdroj cirkev.cz

„Sport v pohybu - co je důležité, je očím neviditelné“ je tématem mezinárodní fotografické soutěže, kterou v rámci Jubilea podporuje Dikasterium pro kulturu a vzdělávání. Soutěž zahrnuje pět kategorií: Sport a naděje, Sport a rodina, Sport a ekologie, Sport a postižení a Sport a politika. Do 30. dubna může každý mladý člověk mladší 25 let, který se chce zúčastnit, zaslat fotografie - neupravené pomocí umělé inteligence a pořízené po roce 2020 - na e-mailovou adresu: sportinmotion@dce.va. Účast je bezplatná a otevřená všem, včetně neprofesionálních fotografů. Další informace a základ soutěže naleznete na webových stránkách Dikasteria pro kulturu a vzdělávání. Vítězové se setkají se Svatým otcem, navštíví Vatikánská muzea a jejich fotografie budou zveřejněny vatikánskými médii. „Cílem soutěže je spojit tři slova, která k sobě nemají vždy tak blízko, jak by měla: sport-mládež-umění,“ vysvětlil kardinál José Tolentino Mendonça, prefekt Dikasteria pro kulturu a vzdělávání. Soutěž je nabídkou pro mladé lidi, aby se „stali tvůrci umění, a ne pouze jeho konzumenty“, a „mohli vyprávět skutečnost svýma očima, vidět to, co dospělí nejsou vždy schopni vidět, ukázat to podstatné, co je očím neviditelné (Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry)“. Giovani Zenoni, který bude tvořit součást poroty soutěže Jubilea, je mladý fanoušek sportu a fotografování, který tráví většinu času za objektivem fotoaparátu. Některé jeho záběry byly vybrány jako sportovní fotografie roku v kategoriích „Cyklistika“ v roce 2022, „Vodní sporty“ v roce 2023 a v roce 2024 získal dvě zvláštní uznání v kategorii „Zimní sporty“. Byl zařazen mezi 10 nejlepších „Mladých reportérů mladších 30 let“ Mezinárodní asociace sportovního tisku a získal cenu „Nadějný mladý muž“ Národní unie sportovních veteránů. Spolupracuje s různými renomovanými agenturami a značkami a jeho fotografie byly publikovány v hlavních národních i mezinárodních novinách a časopisech. Zdroj: Zenit, redakčně upraveno

Mohlo by vás zajímat

image:Image O filokalii

O filokalii

Karel Sládek

Předložená kolektivní monografie s názvem O Filokalii. Kniha, hnutí, spiritualita je výstupem spolupráce mezi Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem Aletti, Komunitou Bose a dalších teologických institucí. Autoři monografie pocházejí z různých křesťanských konfesí, což svědčí o ekumenické dimenzi zájmu o plodný dialog mezi tradicemi křesťanského Západu a Východu. Kniha uvádí do kontextu vzniku a šíření Filokalie. Vydání samotné Filokalie a její další překlady, které se objevily záhy, vyvolaly hnutí duchovního obrození. Kéž by i její vydání v nakladatelství Refugium doprovázelo renesanci duchovního života v České republice.

image:Image Cesta malých kroků

Cesta malých kroků

Chiara Petrillová

Příběh trojnásobné maminky Chiary Petrillové, která v 28 letech zemřela na rakovinu jazyka, známe už díky životopisu Smrt nemá poslední slovo. Knížka Cesta malých kroků toto naše poznání prohlubuje: obsahuje svědectví těch, kdo Chiaru provázeli v posledních letech jejího života. Publikace vznikla na základě setkání v Assisi 15. září 2013, kde před očima dvanácti set posluchačů promluvili její manžel Enrico, její rodiče a sestra, autoři jejího životopisu, ošetřující lékaři a také kněz, jenž ji duchovně doprovázel. Slova, která zaznívají, jsou autentická, upřímná, nehledaná a velmi silná. Stojí za to je číst. Život i umírání Chiary Petrillové se pro mnohé stalo zdrojem povzbuzení a prohloubení víry, naděje a lásky. Chiara a její blízcí působivě ukazují na úskalí i smysl lidského utrpení. Na to, že navzdory těžkostem můžeme žít s velkou důvěrou v Boha.

image:Image Růst v nadpřirozeném životě

Růst v nadpřirozeném životě

Otec Jeroným

Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem. Láska k modlitbě, má-li dojít svého cíle, musí být osvětlena přesným poznáním. Otec Jeroným podává čtenáři pomocnou ruku, aby se na cestě k Bohu vyvaroval omylů a neztratil odvahu.

image:Image Krvavé jahody

Krvavé jahody

Jiří Kupka

Krvavé jahody vypraví děsivé svědectví Věry Sosnarové deportované ve čtrnácti letech spolu s devítiletou sestrou Naďou a jejich ruskou matkou – petrohradskou emigrantkou Ljubou Mělkinovou – z Brna do Sovětského svazu. V nápravném pracovním táboře na Sibiři zažívají nekonečné hrůzy stalinského teroru, které matka nepřežije. Po vytouženém propuštění putují jako sirotci bez dokladů na Dálný východ, kde pokračují v otrockých pracích v lese, na tichomořské obchodní lodi a posléze v sovětském vnitrozemí, v dole, kolchoze a slévárně. Do Československa se vrací až po devatenácti letech, za velmi nevýhodné pracovní smlouvy. Pozadí dramatu života a smrti vykresluje 20. století jako střet nacionalismů, degeneraci lidských ideologií a světových válek.

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou