ČBK

V Ostravě začíná Celostátní setkání mládeže

Publikováno: 3. 8. v 8:05

Oddělení komunikace

V úterý 11. srpna začne v Ostravě Celostátní setkání mládeže (CSM), největší setkání mladých katolíků v České republice. Do moravskoslezské metropole se sjede přibližně 3 200 mladých lidí ve věku od 14 do 26 let. Během šesti dnů je čeká duchovní, vzdělávací i kulturní program, koncerty, sportovní aktivity a prostor pro vzájemná setkávání. „Celostátní setkání mládeže je jedinečnou příležitostí zažít živou církev. Mladí lidé zde mohou objevit, že v

Skončilo 148. plenární zasedání ČBK

Publikováno: 7. 7. v 17:05

Oddělení komunikace

Ve dnech 6. a 7. července 2026 se na Velehradě uskutečnilo 148. plenární zasedání České biskupské konference. Jednání se tradičně zúčastnili také zástupce Apoštolské nunciatury v České republice P. N’gbesso Vital Akélé Ohochi, předsedkyně Konference vyšších představených ženských řeholí sestra Zdeňka Švédová FMA a poprvé také nový předseda Konference vyšších představených mužských řeholí P. Bonaventura Ondřej Čapek OFM. V úvodu plenárního zasedán

List biskupů k VI. světovému dni prarodičů a seniorů

Publikováno: 7. 7. v 17:05

Oddělení komunikace

Biskupové České biskupské konference na svém 148. plenárním zasedání na Velehradě schválili pastýřský list ke Světovému dni prarodičů a seniorů, který letos připadá na neděli 26. července. V listu děkují seniorům za jejich svědectví víry, modlitbu i službu církvi a povzbuzují je, aby i nadále byli nositeli naděje, blízkosti a mezigenerační solidarity. Milé sestry a drazí bratři, zvláště vy, věkem pokročilí, poslední neděli v červenci slavíme VI

Lev XIV. v Rimini: Autorita je službou a zlo nelze porazit dalším zlem

Publikováno: 22. 8. v 20:10, zdroj cirkev.cz

Po příletu do areálu výstaviště si papež prohlédl výstavy věnované sv. Augustinovi a francouzskému sociálnímu reformátorovi Léonu Harmelovi. Následně navštívil dětskou část Meetingu a pozdravil jeho účastníky. Hlavním bodem programu na výstavišti bylo setkání s účastníky 47. ročníku Meetingu pro přátelství mezi národy, který každoročně pořádá hnutí Comunione e Liberazione. Před hranicemi a institucemi jsou vždy lidéVe své promluvě Lev XIV. vyzdvihl význam dialogu, sociálního přátelství a osobního setkávání jako cesty k pokoji.„Také dnes pokoj podporují a šíří lidé, kteří se rádi setkávají a nebojí se navazovat vztahy,“ uvedl Svatý otec. „Před hranicemi, definicemi a institucemi jsou vždy lidé.“ Pokud v druhých rozpoznáváme důstojnost Božích dětí, dotýkáme se toho, co všechny lidi spojuje navzdory rozdílům a konfliktům.Papež zároveň připomněl, že zlo nelze porazit dalším zlem. Katolická kultura má proti „falešnému realismu, který znovu vyzbrojuje mysl, slova a národy“, postavit realismus milosrdenství. I člověk, který stojí proti nám, totiž zůstává bratrem či sestrou, kterým je třeba pohlédnout do očí a setkat se s nimi v pravdě.Lev XIV. vyzval také k odhalování nespravedlivých mocenských struktur, které stojí u kořenů chudoby, nerovnosti, válek a ekologických katastrof. Technologický rozvoj je podle něj třeba „odzbrojit“ tam, kde se stává ničivým.Mladí lidé jsou příslibemZvláštní pozornost věnoval papež mladým lidem, z nichž mnozí se na organizaci Meetingu podíleli jako dobrovolníci. „Jste znamením, že budoucnost je příslibem, a nikoli hrozbou,“ řekl.Povzbudil je, aby se nebáli plně darovat sami sebe, vycházeli vstříc lidem jiných kultur a prostředí a věnovali zvláštní pozornost chudým a trpícím.„Láska existuje pouze ve svobodě, v opravdovém setkání a ve velkorysém darování sebe sama,“ zdůraznil. Křesťanské svědectví proto nemůže být spojeno s nátlakem či indoktrinací. Církev podle papeže neroste proselytismem, ale přitažlivostí. Účastníky proto vyzval, aby vždy milovali církev a chránili její jednotu.Nemocným a chudým: Zde jste domaZ výstaviště se papež přesunul do katedrály v Rimini, kde se setkal s nemocnými, lidmi s postižením a chudými, kterým pomáhá místní Caritas.„Zde jste doma,“ ujistil je. Připomněl, že Ježíš stavěl nemocné, chudé a lidi s postižením do středu pozornosti, uzdravoval je a navracel jim život odpovídající jejich důstojnosti.Přítomné povzbudil, aby dovolili Kristu, aby je uzdravil, odpustil jim a proměnil je. Následně jsou povoláni kráčet společně v církvi a aktivně se zapojovat do jejího života – ve farnostech, sdruženích i na místech přijetí a služby.Veškerá autorita je službouNávštěvu Rimini zakončila večerní mše svatá v městském přístavu, na kterou dorazilo přibližně 25 tisíc lidí. Papež při homilii vyšel z Petrova vyznání víry v Ježíše jako Mesiáše.Předání klíčů od nebeského království Petrovi podle něj ukazuje, že autorita je v církvi službou. Toto poslání se netýká pouze biskupů a kněží, ale každého pokřtěného.„Všechno, co máme a čím jsme, je Božím darem, abychom se v jeho rukou mohli stát nástroji spásy jedni pro druhé ve spravedlnosti,“ zdůraznil Lev XIV.Na závěr vyzval místní církev k pohostinnosti vůči turistům i lidem zraněným na těle či na duchu, kteří daleko od své vlasti hledají útočiště, potravu a pomoc. Po mši se rozloučil s místními představiteli a odletěl zpět do Vatikánu.Zdroj: Vatican News

Papež Lev XIV. v San Marinu: Svoboda se naplňuje v darování sebe sama

Publikováno: 22. 8. v 16:50, zdroj cirkev.cz

Papež přiletěl ráno z Vatikánu na letiště Torraccia. Na náměstí Piazza della Libertà jej přivítali kapitáni-regenti, kteří společně zastávají úřad hlavy státu, a další představitelé republiky. Po vojenských poctách a zaznění státních hymen následovalo soukromé setkání v Palazzo Pubblico a podpis do knihy významných hostů.Lev XIV. poté promluvil k představitelům veřejného života v sále Velké a generální rady. Vyjádřil radost, že může navštívit nejstarší republiku světa, a připomněl své předchůdce sv. Jana Pavla II., který do San Marina zavítal v roce 1982, a Benedikta XVI., jenž tuto zemi navštívil v roce 2011.San Marino jako příklad péče o člověkaPapež ocenil tradici této „nejklidnější republiky“, jejíž dějiny i představy o budoucnosti vystihuje heslo Libertas – Svoboda. Zdůraznil přitom, že skutečná občanská svoboda nemůže existovat bez svobody osobní, tedy bez respektování a podpory důstojnosti každého člověka.„Nemůže existovat skutečná občanská svoboda bez svobody osobní, tedy bez respektování a podpory důstojnosti lidské osoby, jejíž podstatnou součástí je právě svoboda,“ uvedl papež. Připomněl, že tato důstojnost a svoboda jsou člověku dány a zaručeny Bohem.Podpora svobody podle něj vyžaduje také ochranu lidského svědomí. V této souvislosti připomněl muže a ženy, kteří pro věrnost svému svědomí položili život, i sv. Tomáše Mora, patrona státníků a politiků.Svoboda se podle Lva XIV. nenaplňuje uzavřeností do sebe, ale „darováním sebe sama, společenstvím, setkáváním a dialogem“. Papež zároveň varoval před politickými a ekonomickými projekty, které se sice zaštiťují svobodou, ve skutečnosti však slouží modlám moci.Po skončení setkání vyšel Svatý otec společně s kapitány-regenty na centrální balkon Palazzo Pubblico, odkud pozdravil a požehnal věřícím shromážděným na náměstí.Odpovědí na konflikty je cesta evangeliaDalší část návštěvy se uskutečnila v bazilice sv. Marina, kde papeže přivítal biskup diecéze San Marino-Montefeltro Mons. Domenico Beneventi a rektor baziliky Don Marco Mazzanti. Lev XIV. se zde spolu s kněžími, zasvěcenými osobami a zástupci místního církevního života zúčastnil adorace před Nejsvětější svátostí a uctil ostatky sv. Marina.Při setkání s církevním společenstvím připomněl odkaz svatých Marina a Lva, zakladatelů republiky. Oba byli původně laiky a kameníky a teprve později přijali svěcení. Poselství evangelia dokázali podle papeže proměnit v nový společenský a politický model založený na křesťanských principech svobody, vzájemné úcty a společenství.Mladí lidé se nemají spokojit s částečnými odpověďmiZvláštní výzvu papež adresoval mladým lidem. Povzbudil je, aby otevřeli svá srdce nekonečnu a nespokojili se pouze s částečnými a okamžitými odpověďmi. Právě hledání hlubšího smyslu je podle něj může přivést k setkání s Bohem a pomoci jim zanechat v dějinách svou stopu.Všechny přítomné vyzval, aby s nadšením přijali poslání, které jim Bůh svěřuje, a nebáli se náročných životních rozhodnutí. Zmínil manželství, zasvěcený život, kněžství, profesní dráhu i politickou a společenskou angažovanost. Věřící se na své poslání mají dobře připravovat, aby dokázali vydávat svědectví o „pokoji, který promlouvá ke světu“ – jak zní motto papežovy cesty.Předávat dětem radost z víryLev XIV. poděkoval také kněžím, katechetům, učitelům a všem, kdo při výchově dětí podporují rodiče. Připomněl, že právě rodiče jsou prvními vychovateli svých dětí.Moudrá pastorace se podle papeže nemůže omezovat jen na práci s dětmi, ale musí zapojovat také jejich rodiče. Jejich vlastní víra se tak může obnovovat a oni mohou znovu zakoušet radost z předávání křesťanských hodnot další generaci. Svatý otec vybídl zejména k podpoře života pramenícího ze křtu a svátostí a k pečlivé péči o liturgii jako o zkušenost jednoty.Po setkání papež pozdravil věřící před bazilikou a následně se vrátil na letiště Torraccia, kde se rozloučil s kapitány-regenty a představiteli země. Součástí programu byla také soukromá návštěva komunity augustiniánek v klášteře sv. Antonína Paduánského v Pennabilli. Odpoledne papežova cesta pokračovala do italského Rimini, kde se Lev XIV. účastní Meetingu pro přátelství mezi národy.Zdroj: Vatican News

Panna Maria Královna

Publikováno: 22. 8. v 7:57, zdroj cirkev.cz

Vlastní liturgická památka Panny Marie Královny byla zařazena do kalendáře poměrně nedávno, až roku 1954. Tento titul je však Panně Marii dáván odnepaměti – vzpomeňme jen na antifonu Salve, Regina – Zdrávas, Královno, starou bezmála tisíc let, nebo z 12. století pocházející velikonoční zpěv Regina caeli, laetare – Vesel se, nebes Královno (u nás známý v Michnově zpracování).Již Žalm 45 staví ideálnímu panovníkovi „po pravici královnu, ozdobenou ofirským zlatem“ (v. 10); dost možná reflektuje událost z počátku Šalomounovy vlády, kdy byl jeho matce, královně Betsabé, postaven trůn po pravici trůnu krále Šalomouna (1 Král 2,19). A jako byl král Šalomoun, Davidův syn, chápán v novozákonní době coby předobraz Mesiáše, analogicky se pojetí královské důstojnosti rozšířilo i na Matku Páně.Ze 6. století pochází fascinující byzantský mariánský hymnus Akathistos, oslovující Pannu Marii jako „Nebeskou vládkyni“ a obdařující ji pestrou paletou četných titulů s biblickými či patristickými kořeny. K rozvoji úcty k Panně Marii coby Královně dochází na křesťanském Západě od 9. století, jednotlivé královské tituly si našly cestu do známých Loretánských litanií, které vzývají Pannu Marii jako Královnu zvláštních skupin světců a světic – starozákonních patriarchů a proroků, novozákonních apoštolů, mučedníků, vyznavačů a panen. K nim přibyly další „královské“ invokace, naposledy za sv. Jana Pavla II. zvolání „Královno rodin“. Jako se událost Nanebevzetí Panny Marie stala jedním z nejčastějších titulů zasvěcení mariánských kostelů, je obraz jejího korunování velmi oblíbeným tématem uměleckých děl – jmenujme např. bl. Fra Angelica, Botticelliho, Raffaella, Velázqueze, El Greca…Pius IX. v bule Ineffabilis Deus prohlašuje, že „Pán ustanovil Bohorodičku Královnou nebe i země a povýšil ji nade všechny sbory andělů a svatých; ona stojí po pravici Jednorozeného Božího Syna, našeho Pána Ježíše Krista, a svými mateřskými přímluvami je nám velice nápomocná“. Matka Boží byla „vyvýšena Pánem jako královna všeho tvorstva, aby se dokonaleji připodobnila svému synu, Pánu pánů (srov. Zj 19,16) a vítězi nad hříchem a smrtí“, učí II. vatikánský koncil (LG 59).„Církev už došla v blahoslavené Panně k dokonalosti bez poskvrny a vrásky (srov. Ef 5,27). Věřící se však stále ještě snaží přemáhat hřích a růst ve svatosti. Proto pozvedají oči k Marii, která září celému společenství vyvolených jako vzor ctností. Když o ní církev zbožně uvažuje a rozjímá ve světle vtěleného Slova, s úctou proniká hlouběji do nejvyššího tajemství vtělení a připodobňuje se tak stále více svému Snoubenci. Maria, která vstoupila hluboko do dějin spásy, jistým způsobem v sobě spojuje a vyzařuje největší skutečnosti víry. Když je oslavována a uctívána, volá věřící k svému synu a k jeho oběti i k lásce k Otci. Poněvadž však církev usiluje o oslavu Kristovu, stává se podobnější svému vznešenému vzoru, když stále roste ve víře, naději a lásce, a ve všem hledá a plní Boží vůli. A tak církev i ve své apoštolské práci právem vzhlíží k té, která zrodila Krista, jenž se proto počal z Ducha svatého a zrodil se z Panny, aby se prostřednictvím církve zrodil a rostl také v srdci věřících. Tato panna byla ve svém životě příkladem takové mateřské lásky, která má oživovat všechny, kdo spolupracují v apoštolském poslání církve při znovuzrození lidí.“ (LG 65)

Přijetí bez konfrontace: Arcibiskup Nuzík o doprovázení LGBTQ+ věřících

Publikováno: 21. 8. v 15:00, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Bratři a sestry,obdržel jsem od vás mnoho různorodých reakcí na zrušení poutě LGBTQ+ a ačkoliv jsem všechny osobně pročetl, není v mých silách odpovídat každému jednotlivě. Navíc některá témata se v mnohých vašich reakcích opakovala a jiná byla občas hodnocena zcela opačně.Předně bych chtěl zdůraznit, že pastorace není aktivismus. Pán Ježíš nepořádal okázalé akce, protesty ani demonstrace. On v první řadě viděl každého člověka jako povolaného a milovaného Bohem bez ohledu na věk, postavení, zdraví či sexualitu. Proto ani my nechceme a nebudeme pořádat akce za asistence policie nebo dávat prostor ke konfrontacím a vyostřování konfliktů.Podstata poutí je duchovní. Je to společná modlitba a prosba k Bohu za různé úmysly – např. za zdravotníky, nemocné, politiky, ochranu nenarozeného života aj. Proto je vhodné, když se spojíme v modlitbě i za bratry a sestry s odlišnou sexualitou, kteří v církvi často nezakoušejí přijetí a pochopení, přestože mnohdy sami upřímně milují Krista a Jeho církev a snaží se být věrní evangeliu. Proto je mnohým z vás zrušení této poutě upřímně líto a pro nás je to výzva hledat jinou formu pastoračního doprovázení, které nepřinese těmto bratřím a sestrám jen další odsouzení a pohrdání.Pastorace věřících LGBTQ+ v naší diecézi dál pokračuje, a to na základě malých společenství a osobních setkání. V tomto prostředí vzájemné úcty je možné bezpečně sdílet radostné i bolestné zkušenosti a společné hledat, jak naplňovat ideály evangelia, ke kterým je každý z nás povolán. Katolická nauka církve je zásadním pilířem, na kterém stojí náš život i naše pastorace. Každý, kdo ctí její učení, je srdečně vítán a nesmí být nikým vylučován.Děkuji všem, kteří jsou si v pokoře vědomi své vlastní křehkosti a s úctou přistupují k ostatním lidem.V modlitbě spojenýMons. Josef Nuzík,arcibiskup olomoucký

Plzeňská diecéze si připomíná 21. srpen 1968

Publikováno: 21. 8. v 14:59, zdroj Diecéze plzeňská

Události 21. srpna 1968 si dnes připomněl také plzeňský biskup Tomáš Holub. U pamětní desky připomínající tehdejší události a jejich oběti položil kytici.Letošní připomínka proběhla v komornější podobě kvůli rekonstrukci náměstí v okolí pamětní desky. I tak zůstává důležité se u událostí srpna 1968 zastavit a připomenout si jejich význam.Invaze vojsk Varšavské smlouvy znamenala konec nadějí na demokratizaci společnosti a začátek období tzv. normalizace. Okupace a následné politické represe zasáhly do života mnoha lidí a jejich dopady jsou součástí naší společné historie dodnes.Připomínat si 21. srpen 1968 má smysl i dnes. Je připomínkou lidí, kteří se tehdy postavili nesvobodě, i hodnot, které nelze považovat za samozřejmost. Těmito hodnotami jsou svoboda, demokracie a odpovědnost za společnost, ve které žijeme. Modleme se za všechny, jejichž životy poznamenala okupace a následná léta nesvobody. A prosme, abychom si dokázali vážit svobody, kterou máme.