Lev XIV. vědcům: Nezbytná je prevence a mezioborové přesahy

Publikováno: 24. 9. v 13:31, zdroj Vatican News

Lev XIV. s odkazem na svou encykliku Magnifica humanitas (MH) podpořil volbu tématu jakožto skutečně aktuální otázky: „V posledních letech se stalo stále zjevnějším, jak radikálně se náš svět mění v důsledku digitalizace, umělé inteligence a robotiky.“ (MH 4) Zdůraznil, že tyto nové nástroje mohou člověku velmi prospět, ale i přinést značné riziko. Jako potenciální nebezpečí zvláště v oblasti AI zmínil Lev XIV. nejen možnost jejího zneužití pro přebujelou kontrolu lidské činnosti, pro manipulaci a diskriminaci či závažný etický problém autonomních zbrojních systémů, ale také často opomíjená environmentální rizika: „Stávající systémy AI vyžadují enormní užívání energie a vody, výrazně ovlivňují emise oxidu uhličitého a představují značnou zátěž pro přírodní zdroje.“ (srov. MH 101) V souvislosti s ekologickými hrozbami zmínil Lev XIV. také varovnou situaci spojenou s klimatickými změnami: „Jsme svědky vln veder, sucha, povodní, bouří, lesních požárů a dalších přírodních katastrof s rostoucí frekvencí a intenzitou.“ Zdůraznil, že tyto pohromy mají nejtěžší dopad „na chudé, na komunity s nejmenší možností adaptace na jiné zdroje a na ty, jejichž život přímo závisí na půdě nebo na lesích či oceánech“ (srov. též papež František, Laudato Si’ 25). Prevence a spolupráce Jako zásadní výzvu představil papež Lev dvojí nezbytnost: prevenci a mezioborovou spolupráci: „Nemůžeme odpovídat na tyto výzvy teprve poté, co k přírodní katastrofě dojde. Musíme přejít od nouzových reakcí k prevenci, od zranitelnosti k připravenosti a od krátkodobých měřítek k moudré a dlouhodobé vizi pro lidstvo.“ Klimatická otázka, doplnil papež, „není jen environmentální výzvou, ale ve své podstatě otázka spravedlnosti, lidské důstojnosti a solidarity mezi národy a generacemi“. Právě pro tyto širší souvislosti Lev XIV. vyslovil upřímné poděkování pro mezioborové iniciativy, kterým se Papežská akademie věd věnuje při plánování Summitů klimatické odolnosti ve spolupráci s Papežskou akademií společenských věd a dalšími partnery ze světové vědecké komunity. „Naše vzájemná závislost nás vyzývá, abychom se klimatickým změnám věnovali z globální perspektivy a s úsilím o společný plán,“ doplnil. Účastníky plenárního zasedání papež Lev povzbudil v dalším úsilí o spolupráci: „Vytvořte a podporujte vědeckou kulturu, která je zároveň ambiciózní i skromná, striktní, ale i otevřená dialogu, inovativní i zodpovědná, schopná globální spolupráce a zároveň inkluzivní vůči těm, kdo jsou nejvíce ohroženi a v největší nouzi, […] zaměřená na ochranu lidské důstojnosti darované Bohem, podporu společného dobra a péči o stvoření.“ K tomuto úsilí o budoucnost vědy, která „je nesmírně důležitá pro budoucnost mladé generace“, udělil Lev XIV. shromážděným vědcům po společné modlitbě své požehnání.

Pastýřský list arcibiskupa Nuzíka k vyhlášení jubilejního roku

Publikováno: 24. 9. v 11:08, zdroj Arcibiskupství olomoucké

V úvodu olomoucký arcibiskup připomíná, že papežská bula oznamující povýšení diecéze vyšla 5. prosince 1777, a proto jubilejní rok začne 5. ledna 2027 a vyvrcholí 5. prosince 2027. „Každý pátý den v měsíci budeme prožívat jako den modliteb za diecézi, ve kterém se spojíme ve společném úmyslu,“ píše arcibiskup a dodává, že srdcem oslav bude olomoucká katedrála. V ní proběhnou nejen bohoslužby k zahájení a ukončení jubilea, ale také děkanátní poutě za rodiny a nová duchovní povolání nebo společná kající bohoslužba v pátek 12. února 2027.Arcibiskup Nuzík zdůrazňuje, že nadcházející jubileum stojí na dvou duchovních pilířích – vděčnosti a otevřenosti pro nové cesty. K vděčnosti přitom mají věřící vést nejen jubilejní akce a měsíční modlitební podněty, ale hlavně osobní zamyšlení. „Bůh nepůsobí jen v životě diecéze a farností, ale především v životě každého z nás, a proto si tento rok vděčnosti vztáhněme zcela konkrétně na svůj život,“ vybízí olomoucký arcibiskup a zve všechny k ohlédnutí za vlastním životem, k poděkování i k odevzdání těžkých věcí ve zpovědi.Příležitostí k osobní pouti se podle arcibiskupa Nuzíka může stát návštěva jednoho ze sedmi určených jubilejních chrámů, kde bude možné získat plnomocné odpustky. Vedle olomoucké katedrály jde o Velehrad, Svatý Hostýn, poutní kapli na Svatém Antonínku, kostel sv. Mořice v Kroměříži, kostel Navštívení Panny Marie ve Svitavách a Velké Karlovice.Hledání nových cestDruhý pilíř jubilea rámuje motto z knihy Zjevení: „Hle, tvořím všechno nové“ (Zj 21,5). Arcibiskup Nuzík poukazuje na předky, kteří dokázali reagovat na potřeby své doby, a vyzývá k nové horlivosti a hlásání evangelia jazykem 21. století. „Pokud se místo zaměření na sebe budeme obracet na nebeského Otce a ptát se, co on od nás očekává, zjistíme, že s každým z nás počítá. Někoho zve ke konkrétní službě, jiného k tomu, aby předávání víry a hlásání evangelia podpořil třeba modlitbou nebo obětováním své nemoci a utrpení,“ dodává.Hledání nových cest se podle něj v arcidiecézi již rozběhlo v rámci projektu Propojeni a synodálního procesu. „Tento proces nezačíná od změny vnějších struktur, ale od nás samých. Vychází z odhodlání a odvahy opustit vlastní pohodlí i představy a vede k ochotě spolupracovat s druhými při hledání Božích cest pro naši farnost a diecézi,“ píše v závěru arcibiskup Josef Nuzík, děkuje za přijetí pozvání k prožívání jubilea a všem věřícím žehná. (plné znění listu)Výsadba stromů i večer štědrostiOlomoucká arcidiecéze se připravuje na oslavy 250 let od svého povýšení z biskupství na arcibiskupství, k němuž došlo 5. prosince 1777 bulou papeže Pia VI. Suprema dispositione. V rámci příprav nadcházejícího Jubilejního roku vděčnosti již v červenci spustila nový informační portál www.arci250.cz. Během celého roku 2027 se připravuje bohatý duchovní a kulturní program, který zahrnuje například setkání ministrantů z celé Moravy, výsadbu stromů nebo Arcidiecézní pouť vděčnosti na Svatém Antonínku.Hned v pátek 8. ledna se uskuteční benefiční setkání, při kterém organizátoři chtějí všem přítomným představit záměr oslav jubilea a také vyjádřit vděčnost za podporu, bez které by celoroční program nebylo možné uskutečnit. „Arcidiecézní večer štědrosti“ začíná v 19.30 v Kongresovém centru ve Zlíně. Programem provedou Pavel Helan a Petra Sedláčková, o slavnostní kulturní doprovod se postará Prestige symphony orchestra, Dechová hudba Hanačka, Cimbálová muzika SGV a další hosté. Rezervace míst již byla spuštěna. (Více zde)„Za uplynulých 250 let prošla naše země i církev obrovskými zkouškami, změnily se hranice a vystřídaly generace. To nejpodstatnější ale přetrvalo: živé společenství lidí spojených vírou, nadějí a láskou od severu na jih i od západu na východ. Všechny akce Jubilejního roku vděčnosti slouží k vytvoření prostoru, ve kterém může působit Duch Svatý. Využijme příležitostí, jak zakusit Boží dotek jako něco velmi osobního, co nás bude provázet po celý život,“ vybízí koordinátor jubilejních oslav P. Zdeněk Stodůlka.

Iron Nun: Řeholnice, která začala běhat ve 48 letech a stala se legendou triatlonu

Publikováno: 24. 9. v 11:05, zdroj cirkev.cz

Madonna Buder se narodila v roce 1930 v americkém St. Louis. Už jako čtrnáctiletá dospěla k rozhodnutí zasvětit svůj život Bohu a ve 23 letech složila řeholní sliby. Později se stala členkou společenství Sisters for Christian Community a věnovala se mimo jiné práci s vězni a dětmi.Ke sportu se dostala způsobem, který sama neplánovala. Při duchovní obnově jí jeden z kněží vyprávěl o běhu jako o prostředku, který může přispět k harmonii těla, mysli a ducha. Bylo jí tehdy 48 let. Běh vyzkoušela a během několika týdnů se postavila na start svého prvního závodu na 12 kilometrů.Následovaly maratony a v 52 letech také první triatlon. O tři roky později dokončila svého prvního Ironmana, tedy závod zahrnující 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů na kole a maraton. Postupně si vysloužila přezdívku „Iron Nun“.Ve svých 75 letech dokončila slavný Ironman na Havaji a o rok později výkon zopakovala. V roce 2012, ve věku 82 let, pak dokončila Ironman Canada a stala se tehdy nejstarší ženou, která zvládla závod na celé ironmanské distanci. O dva roky později byla uvedena do Síně slávy amerického triatlonu.Běh jako součást vírySport pro Madonnu Buder nikdy nebyl jen otázkou výkonu. Běh propojovala s modlitbou a čas strávený při tréninku v přírodě vnímala také jako součást svého duchovního života. Ve svých vzpomínkách píše, že ji sport učil vděčnosti nejen za úspěchy, ale i za zkušenosti spojené se zraněními a dalšími překážkami.„Běh je dar, který jsem dostala od Boha, a když vám Bůh dá dar, očekává se, že jej budete používat,“ napsala v roce 2019 pro americký jezuitský časopis America.Její sportovní cesta přitom nebyla bez překážek. Zpočátku se setkávala i s nepochopením některých řeholních sester, které považovaly běh za činnost nevhodnou pro řeholnici. Během desetiletí závodění se navíc potýkala s řadou zranění a zažila několik nehod. Přesto se ke sportu znovu vracela.Víru a vytrvalost zachytila také ve své autobiografické knize The Grace to Race, kterou vydala v roce 2010 společně s novinářkou Karin Evans. Popisuje v ní svou cestu od dětství a řeholního povolání až po závodní tratě a zkušenost, jakou roli v jejím životě sehrála víra při sportovních úspěších, zraněních i stárnutí.Služba druhýmVedle sportu se Madonna Buder dlouhodobě věnovala také službě druhým. Pracovala mimo jiné s lidmi ve vězení a s dětmi v obtížných životních situacích. Na Washington University v St. Louis, kde v roce 1952 dokončila studium, založila také stipendijní fond na podporu studentů oboru sociální práce.Madonna Buder oslavila letos v červenci 96. narozeniny. Její životní příběh v červnu znovu připomněl podcast Durare. Epizoda nazvaná Sister Madonna Buder – The Iron Nun se zaměřuje nejen na její sportovní výkony, ale především na propojení víry, vytrvalosti, odolnosti a životního poslání.Zdroj: Washington University in St. Louis, America, Simon & Schuster, Durare

Program apoštolské cesty do Francie

Publikováno: 24. 9. v 9:55, zdroj cirkev.cz

Papež Lev XIV. stráví ve Francii čtyři dny od 25. do 28. září. Půjde o jeho pátou mezinárodní apoštolskou cestu. Podle ředitele Tiskového střediska Svatého stolce Mattea Bruniho budou mezi její hlavní témata patřit víra, kultura, současná francouzská společnost a budoucnost Evropy.Program zahrnuje velká veřejná setkání i setkání s menšími skupinami. Papež navštíví Paříž a Saint-Denis, mariánské poutní místo Lurdy a závěr cesty stráví v Metách. Podle francouzských biskupů se na jednotlivé části návštěvy chystá dohromady kolem milionu lidí z Francie i dalších evropských zemí.Elysejský palác, UNESCO a Notre-DameLev XIV. odletí z Říma do Paříže v pátek 25. září v 7.50 a na letišti Orly přistane v 10 hodin. Po uvítacím ceremoniálu zamíří do Elysejského paláce, kde se setká s prezidentem Emmanuelem Macronem. Následovat bude setkání s představiteli státu, občanské společnosti a diplomatického sboru.Odpoledne papež navštíví sídlo UNESCO. Návštěva má zdůraznit význam vzdělávání, vědy a kultury pro budování míru a mezinárodní spolupráci.V 17.15 bude Lev XIV. v katedrále Notre-Dame předsedat nešporám za účasti biskupů, kněží, jáhnů, zasvěcených osob a bohoslovců. Stane se tak prvním papežem, který pařížskou katedrálu navštíví po jejím znovuotevření v prosinci 2024 po rozsáhlé obnově následující po požáru z roku 2019.Večer s mladými na Stade de FrancePrvní den cesty zakončí papež v Saint-Denis. Ve 21 hodin začne na Stade de France modlitební vigilie s mladými lidmi.V sobotu 26. září navštíví Lev XIV. pařížské centrum Maison Bakhita, které se věnuje migrantům a jejich začlenění do společnosti. Poté se na Katolickém institutu v Paříži setká se členy provinčního synodálního shromáždění, katechumeny a nově pokřtěnými.Pařížskou část návštěvy zakončí v 15 hodin mše svatá na Place de la Concorde. Následně papež odletí do Lurd, kde se ještě večer pomodlí u jeskyně zjevení v Massabielle.V Lurdech s biskupy, nemocnými a řeholnicemiNeděle 27. září bude patřit Lurdám. Dopoledne se papež setká s francouzskými biskupy a v 11 hodin bude slavit mši svatou na prostranství La Prairie v poutním areálu.Odpoledne navštíví zařízení Accueil Notre-Dame, které přijímá nemocné a handicapované poutníky. Následovat bude soukromé setkání s řeholnicemi kontemplativního života v karmelitánském klášteře.Lurdský program vyvrcholí ve 21 hodin modlitbou růžence a tradičním světelným průvodem v poutním areálu.Z Met zazní poselství EvropěPoslední den cesty, v pondělí 28. září, se Lev XIV. přesune do Met na severovýchodě Francie. Město a celý region jsou úzce spojeny s Robertem Schumanem, jedním z otců evropské integrace, a závěrečná etapa papežovy návštěvy proto získá výrazný evropský rozměr.V 10 hodin se papež v Kongresovém centru Roberta Schumana zúčastní mezináboženského setkání. O hodinu později začne setkání nazvané „Ke kořenům Evropy pro mír a jednotu“, při němž Lev XIV. pronese projev zaměřený na Evropu.V 16 hodin bude papež slavit mši svatou v katedrále svatého Štěpána. Po rozlučkovém ceremoniálu odletí v 19 hodin zpět do Říma, kam má dorazit ve 20.50.Setkání s oběťmi zneužíváníSoučástí apoštolské cesty bude také soukromé setkání Lva XIV. s lidmi, kteří se stali oběťmi sexuálního zneužívání v církvi. Francouzští biskupové v září potvrdili, že papež si přál, aby šlo o osobní setkání v malé skupině. Jeho přesný čas a místo nebyly z důvodu soukromí účastníků zveřejněny.Motto papežovy návštěvy zní „Aby svět měl život“. Podle Tiskového střediska Svatého stolce nabídne cesta Lvu XIV. příležitost setkat se s francouzskou společností, její kulturou, dějinami a vírou a zároveň otevřít témata, která přesahují hranice Francie – od vzdělávání a technologického pokroku přes ochranu lidského života až po mír a budoucnost Evropy.Zdroj: Svatý stolec, Vatican News

FOTOGALERIE: Uvedení nového probošta kroměřížské kapituly

Publikováno: 24. 9. v 9:34, zdroj Arcibiskupství olomoucké