ČBK

V Ostravě začíná Celostátní setkání mládeže

Publikováno: 3. 8. v 8:05

Oddělení komunikace

V úterý 11. srpna začne v Ostravě Celostátní setkání mládeže (CSM), největší setkání mladých katolíků v České republice. Do moravskoslezské metropole se sjede přibližně 3 200 mladých lidí ve věku od 14 do 26 let. Během šesti dnů je čeká duchovní, vzdělávací i kulturní program, koncerty, sportovní aktivity a prostor pro vzájemná setkávání. „Celostátní setkání mládeže je jedinečnou příležitostí zažít živou církev. Mladí lidé zde mohou objevit, že v

Skončilo 148. plenární zasedání ČBK

Publikováno: 7. 7. v 17:05

Oddělení komunikace

Ve dnech 6. a 7. července 2026 se na Velehradě uskutečnilo 148. plenární zasedání České biskupské konference. Jednání se tradičně zúčastnili také zástupce Apoštolské nunciatury v České republice P. N’gbesso Vital Akélé Ohochi, předsedkyně Konference vyšších představených ženských řeholí sestra Zdeňka Švédová FMA a poprvé také nový předseda Konference vyšších představených mužských řeholí P. Bonaventura Ondřej Čapek OFM. V úvodu plenárního zasedán

List biskupů k VI. světovému dni prarodičů a seniorů

Publikováno: 7. 7. v 17:05

Oddělení komunikace

Biskupové České biskupské konference na svém 148. plenárním zasedání na Velehradě schválili pastýřský list ke Světovému dni prarodičů a seniorů, který letos připadá na neděli 26. července. V listu děkují seniorům za jejich svědectví víry, modlitbu i službu církvi a povzbuzují je, aby i nadále byli nositeli naděje, blízkosti a mezigenerační solidarity. Milé sestry a drazí bratři, zvláště vy, věkem pokročilí, poslední neděli v červenci slavíme VI

Lev XIV.: S Marií Nanebevzatou hledejme, pěstujme a sdílejme skutečnou Boží krásu

Publikováno: 15. 8. v 13:42, zdroj cirkev.cz

V homilii při dopolední mši u Sv. Tomáše se Lev XIV. věnoval jako hlavnímu tématu kráse. Vyšel z typického zobrazení Panny Marie na sklonku života, kdy ji umělci zpodobňují jako krásnou mladou „Co máme my, jejichž těla s věkem těžknou, kůže nese známky stáří a vlasy šednou, společného s onou krásnou mladou ženou z obrazů na našich oltářích?“ ptal se provokativně.Odpověď našel v tom, co je pravá, Boží krása. „V každodenním životě se setkáváme s lidmi, jejichž tváře nesou známky let a trápení, a přece dovedou vyzařovat radost, laskavost a pokoj,“ připomněl Lev XIV. „Chceme-li skutečně objevit, pěstovat a sdílet Boží krásu, musíme se ji naučit vnímat ve vráskách starého člověka, stejně jako v něžné tváři dítěte, ve zralosti dospělého i ve vitalitě mladých lidí, v pracovním oblečení a nářadí stejně jako ve sváteční výzdobě.“Mariina tvář je tak jedinečně krásná, doplnil papež Lev, protože je proměněna láskou. „Překonává každé znázornění, a přece je nám povědomá. Můžeme ji totiž vidět i v tuto chvíli ve tváři lidí, kteří jsou nám blízko, bratří a sester ve víře, s nimiž sdílíme každodenní oběť a dar života.“ Proto je žádoucí hledět na Marii, kterou „Bůh korunoval slávou v těle i duši a dal nám ji za Matku, průvodkyni, společnici na cestě a ochránkyni na pouti do nebes“.V polední modlitbě se ještě Lev XIV. vrátil k typickým obrazům Nanebevzetí. Zmínil dvě základní schémata uměleckých znázornění této pravdy víry: zesnutí (tzv. Dormitio) a oslavení. V prvním z nich je v ústředním postavení Kristus zmrtvýchvstalý.„Tento obraz znázorňuje centrální pravdu víry: Kristus, který zemřel a vstal z mrtvých, nás vede k cíli, k němuž jsme byli stvořeni: k věčnému životu,“ zdůraznil papež. „Pán splnil na své Matce, co slíbil všem svým přátelům: »Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě.« (Jan 14,3)“Obraz Mariina oslavení v jejím nanebevzetí, pokračoval Lev XIV., „nám také umožňuje rozjímat o našem konečném údělu: plnost života, kterou dnes s radostí obdivujeme v Marii, čeká i nás na konci časů“. Až bude i naše tělo proměněno „Vykupitelovou láskou“, dodal papež s odkazem na sv. Pavla (Flp 3,21; 1 Kor 15,54), „budeme žít navěky v nekonečné oslavě“.Po polední modlitbě pak Lev XIV. poprosil přítomné o společnou modlitbu za všechny, kdo zvláště potřebují útěchu a naději, na přímluvu Panny Marie, „znamení naděje a útěchy“ (srv. LG 68). Vzpomněl zvláště křesťany ve Svaté zemi, účastníky války na Ukrajině a obyvatelstvo Kolumbie postižené zemětřesením. Přítomným pak popřál krásný sváteční den, příležitost pro „občerstvení na těle i na duchu, třeba i s dobrou knihou nebo v přírodě“, a rozloučil se s pozdravem „Na viděnou zítra!“zdroj: vatican.va

Mariánský ctitel Mons. Josef Hlouch

Publikováno: 15. 8. v 10:23, zdroj Biskupství českobudějovické

Kniha vznikla na základě několika druhů materiálů. Zejména se jednalo o magnetofonové záznamy rozjímání a promluv, které přednesl Boží služebník Josef Hlouch v období internace v Koclířově u Svitav. Tyto materiály přepsal a zpracoval postulátor beatifikačního procesu prof. Dr. Martin Weis.Kniha ve stručnosti představuje život biskupa Hloucha od jeho narození až do smrti, a to se zřetelem na skutečnost, jak se vyvíjela a prohlubovala jeho mariánská spiritualita. Poté je dílo rozděleno do několika částí. Nejdříve je otištěna již publikovaná práce Matka Boží v řádu spásy a života (vydal Velehrad, nakladatelství dobré knihy, v Olomouci v roce 1940), aby byl dokumentován vývoj mariánské spirituality Josefa Hloucha. Následuje hluboké zamyšlení na téma svatého růžence, v tradiční patnáctidesátkové verzi. Další velmi obsáhlá část se věnuje rozjímání na téma chvalozpěvu Magnificat. Na závěr se se čtenář může seznámit s mariánskými kázáními a úvahami přednesenými na různých poutních místech po biskupově návratu v roce 1968 do českobudějovické diecéze. Práci doprovází soubor dobových fotografií a dokumentů deponovaných v archivu postulátora diecézní fáze beatifikačního procesu. Práce je též doprovázena podrobným poznámkovým aparátem, ve kterém jsou vysvětlována některá témata mariánské spirituality a též stručné životopisy teologů a světců, které Mons. Hlouch zmiňuje ve svých promluvách.Čtenář této knihy pozná, že devátý českobudějovický biskup Boží služebník Mons. Josef Hlouch patřil bezesporu k význačným osobnostem duchovního a náboženského života jihočeského regionu a že za svého života proslul niternou mariánskou úctou a v heroickém stupni osvědčil zejména neochvějnou víru a trpělivé nesení životních křížů.

Lev XIV.: Hledejme konkrétní cesty liturgické formace na všech úrovních

Publikováno: 15. 8. v 9:09, zdroj Vatican News

Svatý stolec zveřejnil poselství Lva XIV. určené účastníkům odborného setkání v benediktinském opatství Mount Angel v americkém státě Oregon. Setkání je věnováno klíčovému tématu liturgické formace v životě současné Církve. Papež se v textu obrací na prefekta Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti, kardinála Arthura Rocheho, a navazuje na zásadní myšlenky svých předchůdců i nedávná učení magisteria. Papež Lev XIV. v úvodu připomíná apoštolský list Desiderio desideravi, v němž papež František popsal krásu teologické a duchovní hloubky liturgie a zdůraznil potřebu pozorné a trvalé formace duchovních i laiků při oživování liturgického života. V této souvislosti Lev XIV. cituje slova svého předchůdce o povaze liturgického vzdělávání: „Tento druh formace není specializací pro několik odborníků, ale spíše vnitřním postojem celého Božího lidu.“ Zároveň však dodává, že je nutné dbát na formaci kleriků: „Nesmíme zanedbávat na prvním místě formaci těch, kteří jsou na základě svátosti kněžského svěcení povoláni být mystagogy, tedy brát věřící za ruku a doprovázet je v poznávání posvátných tajemství.“Za základní a nejčastější příležitost k formaci označuje papež nedělní eucharistické liturgické shromáždění. Ve svém poselství píše: „První praktické příležitosti k liturgické formaci nastávají při naší pravidelné praxi, kdy se každou neděli shromažďujeme k oslavě Eucharistie. Toto slavení je zakotveno v ročním rytmu liturgického roku, jehož středem je velikonoční tajemství. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby bylo také hluboce formativní a podporovalo stále hlubší porozumění ars celebrandi, projevované nejen celebrantem liturgie, ale i celým shromážděním.“ Tímto způsobem jsou katolíci formováni jak pro liturgii, tak samotnou liturgií. Závěrem Svatý otec apeluje na věrnost schváleným liturgickým textům a předpisům, což považuje za nezbytný předpoklad důstojného slavení. S odkazem na své nedávné katecheze o konstituci Sacrosanctum Concilium připomněl úctu, kterou musí všichni, kdo připravují bohoslužby, a zvláště kněží, chovat k liturgickým knihám vyhlášeným sv. Pavlem VI. a sv. Janem Pavlem II. Jak papež zdůrazňuje, je životně důležité, aby tato úcta „pramenila z vnitřního postoje otevřenosti a důvěry v Boha, projevujícího pokoru před jeho velikostí a upřímnou věrnost církevnímu společenství“.

Lev XIV.: V každém nezletilém migrantovi můžeme přijmout Pána

Publikováno: 15. 8. v 9:06, zdroj cirkev.cz

Nejzranitelnější mezi migrantyDěti a dospívající patří podle papeže k nejzranitelnějším účastníkům celosvětových migračních pohybů. Každoročně jsou jich miliony nuceny opustit domov kvůli válkám, chudobě, násilí, ekologickým katastrofám a dalším tragédiím.Mnohé z nich během útěku ztratily rodiče, sourozence nebo přátele a staly se svědky násilí. Jiné dlouhodobě žijí odloučené od svých rodin nebo absolvují nebezpečnou cestu společně s rodiči. Papež upozorňuje také na děti, které jsou od svých blízkých odděleny v důsledku repatriace.K těmto zkušenostem se přidávají další rizika: úmrtí na migračních trasách, obchodování s lidmi, vykořisťování, verbování do ozbrojených konfliktů, sexuální násilí či nucené sňatky. „Jejich důstojnost je pošlapávána příliš mnoha způsoby,“ konstatuje Lev XIV.Připomíná rovněž slova papeže Františka, podle něhož jsou nezletilí migranti „trojnásobně bezbranní, protože jsou nezletilí, protože jsou cizinci a protože jsou bezmocní“.Nejde o čísla ani statistikyÚstředním motivem poselství jsou Ježíšova slova: „Kdo přijme jedno takové dítě v mém jménu, mě přijímá“ (Mt 18,5). Podle papeže nás evangelium vybízí, abychom nepočítali, ale rozpoznali nekonečnou důstojnost každého jednotlivého dítěte.„Nejde o čísla ani statistiky. Evangelium nás vybízí, abychom nepočítali: byť jen jedno,“ píše Svatý otec. Každý nezletilý migrant je podle něj Božím obrazem a přítomností samotného Pána. Přijetí dítěte se proto stává nejen projevem lidskosti, ale také skutkem víry.Lev XIV. vyzývá k odstraňování příčin, které děti nutí opouštět jejich domovy, i k zajištění ochrany v tranzitních a cílových zemích. „Nemůžeme zůstat lhostejní ani si zvyknout na tolik utrpení,“ zdůrazňuje.Přijetí jako trvalá praxe církvePapež oceňuje rodiny, které dětem na útěku otevírají své domovy, i vychovatele, dobrovolníky a pracovníky pomáhající na migračních trasách a v přijímacích centrech. Svým nasazením podle něj dosvědčují, že láska může zvítězit nad lhostejností.Současně vyzývá celá křesťanská společenství, aby přijetí migrantů nezůstávalo pouze abstraktním pojmem, ale proměnilo se v trvalou pastorační praxi. Péči o ně nelze svěřit jen specializovaným institucím a organizacím.Uprchlíci a migranti mají být přijímáni jako plnoprávní členové církevní rodiny. Důležitou součástí této služby je předcházení osamělosti, izolaci a odmítání, které postihují také děti migrantů, a vytváření příležitostí, při nichž se mohou místní děti a mladí migranti společně učit vzájemnému respektu, solidaritě a přátelství.Ochrana dítěte je společnou odpovědnostíZranitelnost dětí podle Lva XIV. nezná konfesní hranice. Ochrana nezletilých migrantů se proto může stát prostorem konkrétního mezináboženského dialogu a spolupráce při vytváření bezpečného prostředí, v němž bude každé dítě respektováno i se svou kulturní identitou.Papež se obrací také na veřejné a soukromé instituce, které mají při rozhodování důsledně uplatňovat zásadu nejlepšího zájmu dítěte. To zahrnuje účinnou právní ochranu, podporu slučování rodin a předcházení traumatům způsobeným odloučením.Je podle něj nutné změnit pohled na migraci a přesunout pozornost od pouhého řízení migračních toků k bezprostřední ochraně lidských práv. Každé dítě má právo na život, vzdělání a podmínky, které mu umožní plný tělesný, duševní, duchovní, mravní i společenský rozvoj.V závěru poselství papež svěřuje nezletilé migranty a uprchlíky ochraně Panny Marie, která spolu se svatým Josefem a malým Ježíšem sama poznala násilí, útěk a exil v Egyptě. Prosí, aby provázela jejich kroky a pomáhala křesťanským společenstvím stávat se živými a věrohodnými znameními evangelia.Zroj: Vatican.va

FOTOGALERIE: Pátek na CSM ve znamení putování, sobota pro rodiny

Publikováno: 15. 8. v 8:43, zdroj cirkev.cz

Ranní program začal jako obvykle v areálu Černé louky. Impulz poskytli brněnský biskup Pavel Konzbul a mladý muž z téže diecéze Jakub Vašulín. Společnou modlitbu doprovodila kapela ADONAI. Mladí účastníci se pak setkávali v diskusních skupinkách, biskupové navštívil ostravské Centrum pro rodinu.Před 15. hodinou se všichni shromáždili opět na Černé louce. Rozdělili se podle diecézí a po společném vyslání vyrazily jednotlivé diecézní poutní proudy do osmi ostravských kostelů:o Litoměřická diecéze zamířila do Ostravy-Třebovic.o Českobudějovická diecéze se uchýlila do Ostravy-Poruby.o Brněnská diecéze putovala k ostravským salesiánům, do jejichž kostela zvali mladí poutníci lidi z okolních ulic na modlitební večer.o Plzeňská diecéze našla domov v Ostravě-Heřmanicích. Mladí diecézané se rozdělili do skupin – někteří navštívili seniory v Charitním domově sv. Václava, jiní vyrazili do ulic a zvali obyvatele Heřmanic na společný večer v tamním kostele a na farní zahradě.o Arcidiecéze pražská nejprve putovala se svým arcibiskupem Stanislavem Přibylem do Ostravy-Zábřehu. Mši sv. v tamním kostele Svatého Ducha oslavil s mladými poutníky biskup Zdenek Wasserbauer.o Královéhradecká diecéze cestovala do Ostravy-Přívozu s „meziprogramem“ v Komenského sadech.o Arcidiecéze olomoucká se chystala do Ostravy-Mariánských Hor. Po pěší pouti ji čekala stanoviště okolo mariánskohorského kostela.o Ostravsko-opavská diecéze měla cestu na program nejkratší – prožila svou pouť v katedrále Božského Spasitele a okolí. Mladé lidi z diecéze čekala mj. velká městská hra.Dnešní den se na CSM koná Den pro rodiny, který je otevřený všem věkovým skupinám a organizátoři připravili program pro rodiče i děti. Více fotografií najdete na stránkách spolku Člověk a Víra.