Kardinál Parolin v OSN: Svět potřebuje návrat k opravdovému a odpovědnému vyjednávání
Publikováno: 26. 9. v 20:23, zdroj Vatican News
Svatý stolec se v reakci na téma letošního Všeobecného shromáždění OSN „Obnova důvěry, řízení transformace: OSN, která přináší výsledky všem“ soustředil na hlubokou krizi důvěry v mezinárodních vztazích. Kardinál Parolin upozornil, že přehlížení právních norem a spoléhání na sílu vede do izolace a zvyšuje globální napětí. Místo vytváření systémů vzájemných hrozeb vyzval ke společným rozhodnutím zaměřeným na společné dobro a Bohem danou důstojnost lidské osoby.Od kultury moci k opravdovému vyjednávání Svatý stolec připomíná, že mezinárodní společenství musí opustit destruktivní návyky a navrátit se k poctivému dialogu. „Je naléhavě nutné přejít od ‚kultury moci‘ k opravdové ‚kultuře vyjednávání‘, v níž se dialog a diplomacie stávají standardními prostředky řešení konfliktů,“ citoval státní sekretář z první encykliky papeže Lva XIV. Magnifica Humanitas. Jak zdůraznil vatikánský diplomat, v dnešní době plné agresivní rétoriky je třeba hledat řešení i s partnery, kteří jsou považováni za komplikované. „Tváří v tvář impulsivnímu vysílání, agresivní rétorice a politice síly, které charakterizují naši dobu, je povoláním diplomacie pěstovat dialog se všemi stranami, včetně těch partnerů, kteří jsou považováni za méně pohodlné nebo za neoprávněné k vyjednávání. Proto by měl být vynaložen veškerý dostatek pokory a trpělivosti k pěstování i těch nejslabších náznaků dobré vůle mezi stranami v konfliktu, aby se pokročilo v procesu dosahování míru,“ uvedl kardinál Parolin.Etika umělé inteligence a odmítnutí automatizovaného zabíjení Podle Svatého stolce nesmí být člověk redukován na pouhého spotřebitele nebo datový soubor. Základem veškerého pokroku zůstává nedotknutelná důstojnost lidské osoby od početí po přirozenou smrt, stejně jako důstojnost práce. Zvláštní pozornost věnoval vatikánský státní sekretář etickým parametrům umělé inteligence a vývoji smrtících autonomních zbraňových systémů (LAWS), které podle něj vyvolávají zásadní morální otázky. „Když se rozhodnutí o úderu stane automatizovaným nebo neprůhledným, zvyšuje se riziko zříkání se odpovědnosti. Z toho důvodu musí být řetězec odpovědnosti identifikovatelný a ověřitelný; ti, kdo technologii navrhují, trénují, schvalují a používají, musejí být pohnáni k odpovědnosti za svá rozhodnutí,“ prohlásil kardinál Parolin. Zdůraznil, že rychlost a efektivita nesmějí nahrazovat svědomí: „Rychlost a efektivita by nikdy neměly být nejvyšší motivační silou pro nevratná rozhodnutí učiněná v kontextu války. Jakákoli technologie, která usnadňuje útoky, aniž by viděla tvář lidských bytostí, snižuje morální práh konfliktu. Rozhodnutí o použití smrtící síly nemůže být přeneseno na neprůhledné nebo automatizované procesy, ale musí zůstat pod účinnou, uvědomělou a odpovědnou lidskou kontrolou.“ V rámci ochrany lidské důstojnosti zmínil kardinál Parolin rovněž boj proti závislostem a drogám, které vykořisťují zranitelnost lidí. Citoval přitom varování papeže Lva XIV., že „když obchodní modely prosperují z lidské slabosti, s osobou se zachází jako s prostředkem, nikoli jako s cílem“. Vyzval proto k vytváření míst uzdravení, setkání a vzdělávání, aby žádný člověk nebyl považován za ztraceného, a k nekompromisnímu postihu kriminálních sítí.Mír jako plod spravedlnosti a závaznost humanitárního práva Svatý stolec odmítá chápání míru jako pouhé absence války nebo dočasného příměří. „Mír není ‚negativní‘ slovo, tedy pouhá absence války. Mír je především darem – darem Vzkříšeného Krista –, avšak darem aktivním a náročným. Vyžaduje pravdu a spravedlnost, přičemž odmítá pýchu a pomstychtivost volbou slov a činů, které léčí, místo aby zraňovaly,“ uvedl kardinál Parolin a připomněl rovněž slova papeže Pavla VI., že mír je ovocem spravedlnosti. Kardinál zdůraznil, že legitimní právo na obranu nesmí degenerovat v závody ve zbrojení, a poukázal na absolutní závaznost mezinárodního humanitárního práva. „Nelze přehlížet, že ničení nemocnic, energetické infrastruktury, domovů a míst nezbytných pro každodenní život představuje vážné porušení mezinárodního humanitárního práva. Svatý stolec pevně opakuje své odsouzení jakékoli formy zatahování civilistů do vojenských operací,“ prohlásil vatikánský delegát. V souvislosti se základními právy vyzdvihl také náboženskou svobodu a s odkazem na papeže Benedikta XVI. ji označil za první z lidských práv, přičemž apeloval na ochranu pronásledovaných křesťanů i všech vysídlených osob.Výzvy v ohniscích konfliktů: Od Ukrajiny po Blízký východ Vatikánský státní sekretář se podrobně věnoval konkrétním tragédiím současného světa. K situaci na Ukrajině po více než čtyřech letech války zdůraznil, že plynutí času činí odpovědnost těch, kdo mohou konflikt ukončit, ještě závažnější. „Mír nelze odkládat; zbraně musejí utichnout a bombardování musí přestat. Svatý stolec podporuje každou iniciativu zaměřenou na dosažení okamžitého, úplného a účinného zastavení palby,“ apeloval kardinál Parolin. Při pohledu na Blízký východ vyjádřil hluboké znepokojení nad humanitární krizí v Gaze i násilím na Západním břehu a vyzval k prosazení dvoustátního řešení. Uvítal dohodu o stabilizaci hranic Libanonu, avšak varoval před překážkami při její implementaci. Dále poukázal na utrpení obyvatel v oblasti Perského zálivu, tragédii národa Rohinjů či katastrofální situaci v Súdánu. „Jejich utrpení musí skončit! V jejich vlasti musejí být vytvořeny podmínky umožňující bezpečný, legální, dobrovolný a ničím neomezený návrat,“ prohlásil na adresu Rohinjů. Podpořil také mírové procesy v Demokratické republice Kongo, varoval před šířením džihádismu ze Sahelu a zmínil potřebu dialogu ve Venezuele, Nikaragui, na Kubě či na Haiti.Ukončit rétoriku dominance a obnovit důvěru V závěru svého vystoupení se kardinál Parolin věnoval krizi multilateralismu a potřebě reformy OSN v rámci iniciativy UN80. Varoval před nebezpečným odklonem od mezinárodních dohod k diktátu síly. „Diplomacie, která podporuje dialog a hledá konsenzus mezi všemi stranami, je nahrazována diplomacií založenou na síle. Válka se vrací do módy a šíří se válečnictví. Zásada stanovená po druhé světové válce, která zakazovala národům používat sílu k porušování hranic druhých, byla zcela podkopána,“ citoval z novoroční promluvy k diplomatickému sboru papeže Lva XIV. Přesto podle Svatého stolce zůstává mezinárodní spolupráce jedinou cestou. Kardinál Parolin proto vyzval světové lídry k odvaze a k zásadní proměně přístupu: „Je nezbytné odzbrojit nejen zbraně, ale i rétoriku dominance; chránit ty nejpotřebnější; mluvit pravdu, promlouvat v lásce a obnovit prostřednictvím dialogu a solidarity multilaterální řád, který skutečně přináší výsledky všem. Válka přináší jen smrt a zkázu, zatímco mír přináší rozvoj a prosperitu.“
English
