ČBK

V Ostravě začíná Celostátní setkání mládeže

Publikováno: 3. 8. v 8:05

Oddělení komunikace

V úterý 11. srpna začne v Ostravě Celostátní setkání mládeže (CSM), největší setkání mladých katolíků v České republice. Do moravskoslezské metropole se sjede přibližně 3 200 mladých lidí ve věku od 14 do 26 let. Během šesti dnů je čeká duchovní, vzdělávací i kulturní program, koncerty, sportovní aktivity a prostor pro vzájemná setkávání. „Celostátní setkání mládeže je jedinečnou příležitostí zažít živou církev. Mladí lidé zde mohou objevit, že v

Skončilo 148. plenární zasedání ČBK

Publikováno: 7. 7. v 17:05

Oddělení komunikace

Ve dnech 6. a 7. července 2026 se na Velehradě uskutečnilo 148. plenární zasedání České biskupské konference. Jednání se tradičně zúčastnili také zástupce Apoštolské nunciatury v České republice P. N’gbesso Vital Akélé Ohochi, předsedkyně Konference vyšších představených ženských řeholí sestra Zdeňka Švédová FMA a poprvé také nový předseda Konference vyšších představených mužských řeholí P. Bonaventura Ondřej Čapek OFM. V úvodu plenárního zasedán

List biskupů k VI. světovému dni prarodičů a seniorů

Publikováno: 7. 7. v 17:05

Oddělení komunikace

Biskupové České biskupské konference na svém 148. plenárním zasedání na Velehradě schválili pastýřský list ke Světovému dni prarodičů a seniorů, který letos připadá na neděli 26. července. V listu děkují seniorům za jejich svědectví víry, modlitbu i službu církvi a povzbuzují je, aby i nadále byli nositeli naděje, blízkosti a mezigenerační solidarity. Milé sestry a drazí bratři, zvláště vy, věkem pokročilí, poslední neděli v červenci slavíme VI

Lev XIV. navštíví San Marino a Rimini

Publikováno: 20. 8. v 15:14, zdroj cirkev.cz

Přistání vrtulníku se Svatým otcem na palubě očekává San Marino v 9 hodin ráno. Následně se papež přesune do stejnojmenného hlavního města, kde bude na náměstí Svobody přivítán kapitány-regenty, nejvyššími představiteli státu. Společně se odeberou do Palazzo Pubblico (radnice a vládní budovy), kde v Sále Rady Dvanácti (Consiglio dei XII, nejvyššího soudu) papež Lev učiní zápis do Knihy čestných hostů. Následně se setká s představiteli republiky v Sále Velké a všeobecné rady (Consiglio Grande e Generale, 60členný parlament Republiky San Marino). Z balkonu vládní budovy požehná lidem na náměstí Svobody.Následně papež zamíří do baziliky sv. Marina, patrona a zakladatele státu, který nese jeho jméno. Zde jej přivítá Mons. Domenico Beneventi, biskup diecéze San Marino-Montefeltro, do níž spadá vikariát San Marino (zahrnující celé území státu), a rektor baziliky P. Marco Mazzanti. V bazilice věnuje Lev XIV. čas eucharistické adoraci a uctí ostatky sv. Marina. Připojí se k němu kněží, zasvěcené osoby a představitelé církevního života. Na náměstí před bazilikou se pak papež pozdraví s ostatními věřícími.Ze San Marina do ItálieZe San Marina se Lev XIV. přepraví do Rimini na výstaviště, kde se koná Meeting pro přátelství mezi národy. Toto setkání pořádá komunita Comunione e Liberazione. Papež navštíví expozice věnované sv. Augustinovi a Léonu Harmelovi, poté se pozdraví s účastníky setkání nejprve v „Dětské vesničce“ a následně ve Velkém sále.Z výstaviště zamíří Lev XIV. do katedrály v Rimini. Zde se setká s nemocnými, handicapovanými a chudými klienty v doprovodu pracovníků Charity. Následně oslaví mši na náměstí v riminském přístavu (Piazzale del Porto). Rozloučí se s místními představiteli a vrátí se do Vatikánu.V průběhu dne vykoná papež Lev také čistě soukromou návštěvu komunity augustiniánských řeholnic v klášteře sv. Antonína z Padovy v italském městě Pennabilli.zdroj: vatican.va

Blahoslavený P. Władysław Findysz – první mučedník komunismu v Polsku

Publikováno: 20. 8. v 14:24, zdroj Vatican News

Osudy blahoslaveného P. Władysława Findysze ukazují míru nenávisti komunistických úřadů vůči církvi. Byl falešně obviněn z nucení lidí k náboženským úkonům a odsouzen ke dvěma a půl roku vězení. Během věznění byl vystaven fyzickému i psychickému týrání a úřady mu znemožnily plánovanou operaci rakoviny jícnu. Propuštěn byl ve stavu krajního vyčerpání a zemřel o několik měsíců později v pověsti svatosti.„Ani vězení, ani smrt ho neodloučily od Krista a od ovcí, které mu byly svěřeny,“ napsal o něm papež František v dopise k 50. výročí jeho mučednické smrti. „Kéž je blahoslavený Władysław pro všechny kněze výzvou k věrnosti, ke svatosti a k úplnému odevzdání v každodenní službě Kristu a bratřím. Pro všechny věřící nechť je znamením a příkladem důvěry v Boha a radikální oddanosti Kristu a hodnotám, které v evangeliu nabízí všem lidem.“Kněžské působení ve stínu dvou totalitPo kněžském svěcení a službě v několika farnostech přišel do Nowého Żmigrodu. Tehdy nemohl tušit, že farní kostel svatého Petra a Pavla, jehož se stal farářem, se jednou stane poutním místem zasvěceným právě jemu. Ve své nové farnosti proslul mimořádnou srdečností a péčí o všechny obyvatele, ale také přísností, zejména k sobě samému. nasazením vlastního života P. Findysz pomáhal pronásledovaným a osobám ohroženým na životě bez ohledu na jejich národnost či vyznání, včetně Židů, kterým pomáhal k útěku do Maďarska.Jeho farníci v sobě nesli hluboké rány způsobené druhou světovou válkou. Německé úřady vysídlily všechny obyvatele obce včetně P. Findysze a samotný Nowy Żmigród byl téměř zcela zničen. Po návratu na konci 2. světové válkyzapojil do obnovy farního života a pomoci obyvatelům zasaženým válkou. Brzy však musel čelit další hrozbě: represím komunistických úřadů a programové ateizaci společnosti.Mládež ho měla ráda a farníci si ho vážili. Brzy se však stal trnem v oku komunistickým úřadům – již od roku 1946 ho sledovala Státní bezpečnost (Urząd Bezpieczeństwa). V roce 1952 mu školské úřady zakázaly vyučovat náboženství na místním gymnáziu. Následně mu úřady dvakrát odmítly udělit povolení k pobytu v příhraničním pásmu, což mu znemožnilo vykonávat duchovní službu v části farnosti.Skutky lásky pro II. vatikánský koncilKdyž během koncilních prací Jan XXIII. požádal věřící o duchovní podporu v podobě modliteb a „skutků dobra“, vznikla v Polsku z iniciativy primase Stefana Wyszyńského iniciativa „Koncilního činu dobroty“ – konkrétních skutků a modliteb přijímaných v polských rodinách a společenstvích jako podpora při naplňování koncilních rozhodnutí o morální obnově Církve. „Duch odpuštění, smíření, svornosti, odpuštění vašich křivd, skutečných či domnělých, bratrsky a přátelsky podaná ruka, úsměv a vlídný pohled pro všechny, to je nejlepší a nejúčinnější forma pomoci pro sjednocení křesťanů,“ psali tehdy biskupové. Koncilní činy dobroty, které se staly jedním z důležitých prvků polského duchovního programu spojeného s koncilem, byly tehdy fenoménem v rámci celé Církve.Do tohoto díla se zapojil i P. Findysz a vybízel k němu své farníky. Po operaci štítné žlázy, kdy měl problémy s hlasem, zaslal jako osobitý a diskrétní projev péče o některé farníky více než sto dopisů. Vybízel v nich mimo jiné k péči o svátostný život, skoncování se zlozvyky a ke smíření a ukončení rodinných i sousedských sporů. Lidem žijícím v nesvátostných svazcích připomínal potřebu smířit se s Bohem a uspořádat svou situaci v Církvi a nabízel pomoc při uzavření svátostného manželství. Někteří adresáti se těmito výzvami cítili dotčeni a podali stížnost komunistickým úřadům. Ty následně posloužily jako základ pro obvinění P. Findysze z toho, že nutil občany k náboženským úkonům a obřadům, a v důsledku toho k trestnímu stíhání a následnému procesu.Oběť nenávisti k vířeV roce 1963 byl zatčen a uvězněn v tehdejší věznici na zámku v Rzeszowě. Výmluvným znamením nenávisti, kterou vůči němu úřady chovaly, bylo ponižování a fyzické i psychické týrání, jemuž byl ve vězení vystaven. Byl obviněn mimo jiné z porušování ústavy a svobody svědomí a z nucení lidí k vyznávání katolické víry. V monstrprocesu byl odsouzen ke dvěma a půl roku vězení.První dva měsíce trestu si odpykával v Rzeszowě. Dne 25. ledna 1964 byl převezen do Ústřední věznice v ulici Montelupich v Krakově. Přestože bylo tehdy potvrzeno, že trpí nádorovým onemocněním a vyžaduje neodkladnou léčbu, vězeňské i soudní orgány mu odepřely řádnou péči a znemožnily provedení dříve plánované operace jícnu – a to i přes intervenci diecézních orgánů a obhájce. V důsledku toho a také v důsledku fyzického a psychického týrání se jeho zdravotní stav prudce zhoršil. Dne 29. února 1964 byl ve stavu krajního vyčerpání podmínečně propuštěn. Vrátil se do Nowého Żmigrodu a zemřel 21. srpna 1964 v pověsti svatosti. Dne 19. června 2005 byl ve Varšavě beatifikován.redakčně upraveno

Namísto válečných zbraní budujme civilizaci lásky, vyzývá papež

Publikováno: 20. 8. v 13:54, zdroj cirkev.cz

„Namísto válečných zbraní nám Bůh pokoje dává sílu uzdravovat, smiřovat a budovat civilizaci lásky,“ píše papež Lev XIV. v poselství ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření, které bylo vydáno 20. srpna. Církev tento den modlitby a reflexe prožívá 1. září. Letošním tématem jsou slova proroka Izaiáše: „Zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože“ (Iz 2,4). Podle papeže jsme povoláni chránit různé „ekosystémy“, které nám byly svěřeny: ekosystémy přírody, mezilidských vztahů i samotného lidského srdce.„Skutečnými nástroji k budování míru nejsou zbraně ničení, ale pravda, dialog, trpělivost, dobrota, spravedlnost, milosrdenství, porozumění, péče a láska,“ zdůrazňuje Svatý otec. Tyto hodnoty podle papeže vyrůstají ze srdce formovaného evangeliem a posilovaného Boží milostí. Jedině ony mohou proměňovat jednotlivce, obnovovat společenství a uzdravovat rány světa.Jediné volání po uzdravení a míruPapež připomíná, že lidstvo dnes čelí mnoha krizím a velkému lidskému utrpení. Zároveň se stále rychleji narušuje harmonická rovnováha stvoření. Tyto jevy podle něj nelze oddělovat.„Nejsou to nesouvisející skutečnosti, ale jediné volání po uzdravení a míru, které vychází ze zraněného světa,“ uvádí Lev XIV. Pokud se tohoto úkolu ujmeme s pokorou a vírou, můžeme se podle něj stát spolupracovníky na Božím díle obnovy.Bůh života, který se zjevil v Ježíši Kristu, nabízí pokoj, jaký svět dát nemůže: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám“ (Jan 14,27). Tento pokoj není povrchní ani pomíjivý, ale vychází z trvalé Kristovy lásky a jeho péče o každého člověka.Příslib pokoje však podle papeže ostře kontrastuje se situací v mnoha částech světa, kde je stále velké množství prostředků věnováno násilí a válce.Válka ničí život i stvoření„Válka zanechává rány, které sahají daleko za bojiště,“ varuje papež. Bere lidské životy, rozděluje rodiny a nutí miliony lidí opustit své domovy. Prohlubuje tak strach, nespravedlnost a rozdělení a zanechává po sobě sociální i ekologickou zkázu, jejíž následky přetrvávají po celé generace.Ozbrojené konflikty a ničení životního prostředí podle Lva XIV. vytvářejí začarovaný kruh. Války ničí ekosystémy, znečišťují základní zdroje, jako jsou vzduch a voda, a ohrožují potravinovou bezpečnost. Tím dále prohlubují chudobu a nerovnost a vyvolávají nové sociální napětí, které může vést k dalším konfliktům.„Válka navíc vytváří rány, které poškozují celé předivo života. Ubližuje nejen jednotlivcům a společenstvím, ale také širší síti jejich vztahů s celou lidskou rodinou a jejich souladu se stvořením,“ píše Svatý otec.Válka je podle něj projevem hlubšího selhání člověka, který nedokáže žít k Božímu obrazu, respektovat život a pečovat o zemi, jež mu byla svěřena. Nejde tedy pouze o selhání politické, ale také morální a duchovní. Válka, zakořeněná v nezřízených touhách a zneužívání lidské svobody a moci, se stává popřením evangelia pokoje.Mír vyžaduje obnovu lidského srdceRány způsobené válkou a ničení země jsou podle papeže úzce spjaty se stavem lidského srdce. K vybudování pokojné společnosti proto nestačí pouze reforma institucí a struktur.„Abychom mohli budovat pokojnou společnost, potřebujeme nejen reformovat struktury, ale také obnovit svá srdce,“ zdůrazňuje Lev XIV.Hluboké příčiny konfliktů a vykořisťování stvoření spatřuje v etické a kulturní krizi, ke které patří ztráta vědomí vlastních hranic, touha ovládat druhé, snaha o okamžitý zisk a neschopnost rozpoznat důstojnost každého člověka, kterou mu dal Bůh.Potřebná je proto osobní i společná konverze – návrat k Bohu, který uspořádává lidské touhy, uzdravuje rány a pomáhá člověku růst v ctnostech. „Bez této vnitřní proměny zůstane mír křehký a krátkodobý. Kde se však obnovují lidská srdce, začínají se otevírat nové možnosti,“ uvádí papež.Od nástrojů ničení k péči o životTo, co bylo dosud využíváno k ničení, může být podle Lva XIV. zaměřeno na ochranu života, péči o chudé, nasycení hladových a ochranu stvoření. Právě v tom spočívá cesta skutečné ekologické konverze, při níž se setkání s Ježíšem Kristem promítá také do vztahu člověka k okolnímu světu.Mír začíná v lidském srdci a odtud se šíří do mezilidských vztahů, společenství i celého světa. Přestože jsou současné výzvy obrovské, Bůh podle papeže nenechává lidstvo bez prostředků k uzdravení a proměně.„Kéž nám Pán dá odvahu kráčet po této cestě, aby v naší době byly meče skutečně přetaveny v radlice, příslib evangelia mohl hlouběji zakořenit v našem světě a Kristův pokoj zavládl nad celým stvořením,“ uzavírá papež Lev XIV. své poselství.Celý překlad poselství do češtiny se připravuje. Zdroj Vatican News, anglická sekce

Jezuité v Kutné Hoře: 400 let příběhů

Publikováno: 20. 8. v 11:20, zdroj Biskupství královéhradecké

Během celodenního programu představí odborníci z různých oborů jezuitský řád z několika různých perspektiv. Symbolicky na Hrádku, kde měli jezuité svůj seminář a gymnázium. Studoval zde i hrabě František Antonín Špork.Kutnohorský Hrádek koupili jezuité roku 1686 od města, aby sem mohli přenést svůj seminář s gymnáziem. Původní seminář byl situovaný ve čtyřech domech, stojících na místě dnešního okresního soudu. Hrádek koupili tehdy v žalostném stavu, do budovy zatékalo. Vztyčili tak novou střechu a upravili ji pro vlastní provoz. Za bílou barvou zmizely gotické fresky. Hlavní zdroj financí plynul semináři z majetku zabaveného Kutné Hoře Ferdinandem II. O vzdělání na jezuitském gymnáziu byl stálý zájem. Studium bylo zdarma. Mezi studenty bychom mohli najít chudé mládence, ale i představitele šlechty. Mezi ně patřil i hrabě František Antonín Špork, jedna z nejpozoruhodnějších postav českého baroka, který nechal zbudovat letohrádek Belveder na Vysoké u Kutné Hory. Jeho jméno je ale více spojováno s areálem Kuks. Paradoxně, přestože byl studentem jezuitského gymnázia, po celý život s jezuity vedl spor. Působení jezuitů na Hrádku ukončilo zrušení jezuitského řádu roku 1773. Právě propojení víry, vědy a vzdělanosti bude jedním z hlavních témat letošního 7. kutnohorského kulatého stolu, který připravilo České muzeum stříbra ve spolupráci s dalšími institucemi. Soubor přednášek v podaní předních českých historiků a restaurátorů je otevřený veřejnosti a zdarma. Posluchači se mohou registrovat na adrese hlavacova [at] cms-kh.cz (hlavacova[at]cms-kh[dot]cz).7. kutnohorský kulatý stůl, Cesty vědy, hranice víry 400 let od příchodu jezuitů do Kutné Hory17. září 2026 | 9.30–16.00České muzeum stříbra – Hrádek, přednáškový sál, Barborská 28, Kutná HoraVstup zdarmaProgram je určen odborné i široké veřejnosti.PROGRAM: 9:30–10:20 PhDr. Blanka Altová, Ph.D. a doc. Jaroslav J. Alt ak. mal. (Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií) Restaurování cyklu obrazů Ignáce Raaba „Misijní cesty Františka Xaverského“ ze sbírek Českého muzea stříbra v Kutné Hoře10:30–11:20 doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D. (Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta) Doba temna či doba rozkvětu? Lékařská vzdělanost v barokních Čechách 11:30–12:20 Mgr. Jindřich Záhorka (Regionální muzeum v Kolíně) Kutnohorská kolej v kontextu soudobé jezuitské architektury 12:30–13:30 OBĚD 13:40–14:30 prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. (Univerzita Karlova, Katolická teologická a Filozofická fakulta) Jezuité a zemský patriotismus 14:40–15:30 doc. Jakub Ďoubal, Ph.D. (Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování) Morový sloup v Kutné Hoře: historie a restaurování… České muzeum stříbra je výjimečnou institucí? „Nachází se v jedinečném prostředí a působí ve třech památkových objektech: v Hrádku, Kamenném domě a Tylově domě. Ten by se měl už dočkat slavnostního otevření po rozsáhlé rekonstrukci, Samotná budova Hrádku je i sídlem našeho muzea. Je to původně menší městský hrad. Pro veřejnost je otevřen i balkón, z něhož je mimořádně krásný pohled na chrám svaté Barbory. Patříme k muzeím, kam by měl alespoň jedenkrát zajet každý, kdo má rád historii a památky,“ upozorňuje Mazačová.… Muzeum stříbra spravuje také rozsáhlé sbírky. Pečuje téměř o 200 000 sbírkových předmětů, které původně shromažďoval od roku 1877 Archeologický sbor Vocel. Mnohdy jde o unikátní a nesmírně cenné kusy,“ upozorňuje Lenka Mazačová.

Jubilejní 20. ročník Modlitby za domov má téma Bůh s námi

Publikováno: 20. 8. v 10:14, zdroj cirkev.cz

Letošní Modlitba za domov má téma „Bůh s námi“. Bohoslužbu budou vést předseda Ekumenické rady církví v ČR a synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Pokorný a předseda České biskupské konference a metropolita moravský arcibiskup Mons. Josef Nuzík. Při bohoslužbě promluví biskup Mons. Zdenek Wasserbauer a kaplani působící v Armádě ČR, ve věznicích, nemocnicích a v Poslanecké sněmovně ČR.Hudebně bohoslužbu doprovodí Pěvecký sbor Ireny Szurmanové a moderovat ji bude Eliška Zvolánková. Bohoslužba se bude konat za přítomnosti představitelů církví od 15.00 ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého na pražských Hradčanech.Do Modlitby za domov se mohou již nyní v rámci výtvarné soutěžní přehlídky zapojit také děti a mládež svými výtvarnými pracemi, před státním svátkem také místní farnosti a sbory vlastními akcemi a všichni lidé dobré vůle svými modlitbami. Více informací najdete na www.modlitbazadomov.cz.