Pronásledování křesťanů sílí. Nová zpráva upozorňuje na násilí, represe i vyhánění z domovů

Publikováno: 4. 11. v 9:54, zdroj cirkev.cz

Zpráva Persecuted and Forgotten? („Pronásledovaní a zapomenutí?“), představená 27. října v Londýně, sleduje období od srpna 2024 do června 2026. Zaměřuje se na vybrané země Afriky, Asie, Blízkého východu a Latinské Ameriky, kde křesťané čelí útlaku, nábožensky motivovanému násilí a důsledkům ozbrojených konfliktů.Podle výzkumu ACN je na celém světě pronásledování přímo vystaveno přibližně 220 milionů křesťanů. Údaje výzkumného centra Pew Research Center zároveň ukazují, že v roce 2023 byly projevy nepřátelství vůči křesťanům – od slovních útoků až po zabíjení – zaznamenány ve 165 zemích. V roce 2021 šlo o 160 států.Rostoucí tlak autoritářských režimůZpráva upozorňuje na zesilující represe vůči křesťanům v autoritářských státech, zejména tam, kde se náboženský útlak propojuje s protizápadními postoji.V Číně úřady podle ACN stupňují snahu podřídit náboženský život komunistické ideologii. Důsledkem jsou hromadná zadržování, věznění duchovních pod různými právními záminkami, uzavírání kostelů a přísná kontrola náboženského obsahu na internetu.V Nikaragui režim pokračuje v zatýkání a vyhošťování duchovních, brání kněžským svěcením a zabavuje církevní instituce. Zpráva zmiňuje také omezování vstupu do země lidem, kteří s sebou přivážejí Bible. V Íránu se podle zprávy během dvanácti měsíců zdvojnásobil počet zatčených křesťanů.Extremistické násilí v subsaharské AfriceZvláštní pozornost věnuje zpráva subsaharské Africe. Nigérie, Burkina Faso, Mali a Niger patří podle ACN k oblastem zasaženým nejzávažnějšími extremistickými útoky od vrcholu násilí takzvaného Islámského státu na Blízkém východě.Ozbrojené skupiny v oblasti Sahelu nutí obyvatele přijímat islámské zvyklosti. Ženy mají na veřejnosti zahalovat obličej a muži si nechávat růst vousy. Odmítnutí může vést k vyhnání z domova, nebo dokonce k veřejné popravě. Tam, kde extremisté křesťanům dovolují praktikovat víru, ji podle vedoucího tiskového oddělení ACN UK Johna Pontifexe často omezují pouze na prostor kostela a zakazují její předávání dětem.Náboženská svoboda není zvláštní výsadouPři představení zprávy Pontifex vyzval státy i Organizaci spojených národů k důslednému naplňování článku 18 Všeobecné deklarace lidských práv, který zakotvuje svobodu myšlení, svědomí a náboženství. „Nežádáme zvláštní zacházení,“ zdůraznil. Podle něj jde o ochranu lidí před únosy, ztrátou zaměstnání kvůli víře či nespravedlivými rozsudky, včetně doživotních trestů na základě svévolně uplatňovaných zákonů proti rouhání.Pontifex zároveň připomněl odpovědnost křesťanů za šíření povědomí o utrpení jejich spoluvěřících. Vyzval, aby o něm mluvili ve svých rodinách, farnostech i s politickými představiteli.Ředitelka britské pobočky ACN Caroline Hull upozornila, že za statistikami stojí konkrétní lidé. Účastníky setkání vyzvala, aby si představili situaci, kdy by se museli rozhodovat mezi věrností Kristu a propuštěním z vězení, nebo kdy by jim někdo kvůli víře vyhrožoval odebráním dětí.Červená středa připomene pronásledovanéVýznam náboženské svobody zdůraznil také papež Lev XIV. při přijetí delegace ACN v říjnu 2025. Označil ji za základní kámen spravedlivé společnosti a připomněl, že nejde pouze o právní nárok či výsadu udělovanou vládami, ale o jednu ze základních podmínek smíření.Organizace Církev v nouzi pomáhá křesťanům, kteří čelí pronásledování, útlaku nebo nedostatku prostředků pro pastorační službu. Vedle přímé pomoci se věnuje také informování veřejnosti o jejich situaci.Na 18. listopadu připadá letošní Červená středa, mezinárodní iniciativa upozorňující na pronásledování pro víru. V České republice se tato akce koná vždy poslední středu před adventem, letos 25. listopadu. Letošní devátý ročník nese název Prolomte ticho. Zdroj: EWTN, ACN

Varhany pro Ostravu se rozezní, zveme na žehnání i koncerty

Publikováno: 4. 11. v 9:16, zdroj Diecéze ostravsko - opavská

Varhanáři začátkem listopadu navážejí do ostravské katedrály Božského Spasitele poslední část píšťal – tzv. prospektové, které zaplní přední část varhanní skříně. Znamená to, že se stavba varhan posunula do úplného závěru. Již v neděli 22. listopadu se poprvé slavnostně rozezní.Žehnání Varhan pro OstravuSlavnostní bohoslužba spojená s požehnáním a probuzením nového nástroje se uskuteční v katedrále v neděli 22. listopadu od 10.30. Volba termínu je symbolická – ve stejný den si totiž církev připomíná sv. Cecílii – patronku hudebníků.Mši svatou bude v katedrále sloužit ostravsko-opavský biskup Martin David. První tóny varhan si ale nenechá ujít také pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Bohoslužbu bude živě přenášet TV NOE. K hracímu stolu nově instalovaného nástroje usedne katedrální varhaník Lukáš Kubenka. Zpívat bude místecký chrámový sbor Cantores Domini a Musica Priboriensis.Odpoledne – v 15 hodin pak přijde na řadu Inaugurační koncert, kterého se ujme německý profesor Martin Sturm. Na programu bude Hallelujah Maxe Regera i hudba Johanna Sebastiana Bacha. Vstupenky (za 500 Kč) jsou v předprodeji v informačním centru katedrály (od úterý do neděle) a ve farní kanceláři (nám. Msgre. Šrámka).Advent s Varhanami pro OstravuNa Inaugurační koncert navážou další dva slavnostní koncerty. O první neděli adventní – 29. listopadu od 15 hodin k varhanám usednou Moravští katedrální varhaníci – z Brna přijede Petr Kolař, z Olomouce Karel Martínek a přidá se ostravský Lukáš Kubenka.O týden později – 6. prosince pak Varhany pro Ostravu rozezní Mladí ostravští varhaníci – Tomáš Sommer, Mikuláš Jančálek a Štěpán Novotný. Tento koncert začíná rovněž v 15 hodin.I v těchto případech se lístky (za 350 Kč) prodávají v informačním centru katedrály a ve farní kanceláři.;Otevírací doba katedrály (místo prodeje vstupenek)Úterý–sobota: 08.15–12.15 a 13.15–18.00 (v pátek pouze do 17.00)Neděle: 13.00–18.00Kontakt na recepci katedrály: 730 588 112

FOTOGALERIE: Ohlédnutí za prvním českým Mladifestem

Publikováno: 4. 11. v 9:15, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Diecéze v datech: Arcibiskupství olomoucké vydává výroční zprávu za rok 2025

Publikováno: 4. 11. v 9:12, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Arcibiskup Josef Nuzík v úvodu zprávy připomíná zahájení projektu Propojeni, který reaguje na měnící se potřeby i demografickou realitu v regionech. „Vnímám ho jako náš společný start. Na jedné straně nám nabízí společná pravidla, směr a témata, na straně druhé však plně respektuje a ponechává svobodu, kterou každé společenství – stejně jako každá rodina – bytostně potřebuje. Moje výzva k vám proto zní: Přizpůsobte tento program svým vlastním možnostem, silám a jedinečným schopnostem,“ píše a dodává: „Kéž k tomuto společnému hledání a otevřenosti vůči proměně přispěje také tato výroční zpráva, která mapuje uplynulý rok našeho arcibiskupství. Všem vám děkuji za každé vaše úsilí.“Namísto obvyklého letního termínu vychází letos dokument až na podzim. „Důvodem pozdějšího vydání zprávy je skutečnost, že jsme v souladu se zákonem využili možnost odkladu podání daňového přiznání. Kompletní data prověřená auditem a novým daňovým poradcem jsme tak měli k dispozici až ke 30. září a hotová výroční zpráva se ke čtenářům dostává jen o měsíc později,“ vysvětluje ekonom arcibiskupství Martin Pirkl.V oblasti pastoračního života zpráva uvádí, že o 418 farností v diecézi se v roce 2025 staralo 223 diecézních kněží (z toho 206 v aktivní službě), 20 kněží z jiných diecézí, 78 kněží řeholních a také 50 trvalých jáhnů. Pravidelné nedělní bohoslužby navštěvovalo přibližně 60 tisíc věřících. V průběhu roku bylo uděleno 2 988 křtů, 704 párů uzavřelo církevní sňatek a 1 060 osob přijalo svátost biřmování. Na poli památkové péče byl významnou událostí objev stovek tuzemských ametystů v grottách Arcibiskupského zámku v Kroměříži nebo dokončení obnovy barokního sídla arcibiskupské kurie v Olomouci.Největší nákladovou položku arcibiskupství tvořily v roce 2025 osobní výdaje na mzdy v hlavní činnosti (kněží a pracovníci pastoračních center) ve výši 201,5 milionu korun. Státní příspěvek na provoz činil 82,1 milionu korun a v souladu s majetkovým vyrovnáním se postupně snižuje. V hlavní činnosti vykázalo samotné arcibiskupství ztrátu 116,9 milionu korun, kterou pokrývají výnosy z hospodářské činnosti (lesnictví, zemědělství, správa majetku). V té arcibiskupství po zdanění dosáhlo zisku 206,8 milionu korun. Společně s hlavní výroční zprávou přitom vychází v letošním roce také samostatná tematická brožura, která se detailně zaměřuje výhradně na hospodaření a finance arcidiecéze. Stejně jako hlavní dokument bude i tato brožura zdarma k dispozici ve farnostech a v elektronické podobě na webu arcibiskupství.A protože má výroční zpráva být nejen informačním dokumentem splňujícím zákonné náležitosti, ale také pozvánkou k dalšímu společnému hledání cesty, bude se jejím tématům arcibiskupství v příštích týdnech vracet v sérii článků věnovaných zvlášť například službě lidem, péči o památky nebo právě hospodaření.Plný text výroční zprávy i brožury věnované hospodaření si lze ve formátu pdf stáhnout níže.Výroční zpráva Arcibiskupství olomouckého za rok 2025brožura Hospodaření olomoucké arcidiecéze

Svatý Karel Boromejský, reformátor církve a služebník nemocných

Publikováno: 4. 11. v 8:08, zdroj cirkev.cz

Karel Boromejský se narodil 2. října 1538 v Aroně na břehu jezera Lago Maggiore v severní Itálii. Pocházel z významného šlechtického rodu a jeho matka Markéta byla z rodu Medici. Už ve dvanácti letech získal do správy benediktinské opatství sv. Gratiniana a Felina v Aroně. Příjmy z opatství však používal především na pomoc chudým.Studoval občanské a kanonické právo v Pavii, kde v roce 1559 získal doktorát. Téhož roku se jeho strýc Giovanni Angelo Medici stal papežem Piem IV. a mladého Karla povolal do Říma. Ve věku pouhých 22 let byl jmenován kardinálem a získal řadu významných úkolů v římské kurii.Reforma církve po Tridentském konciluZásadní okamžik v jeho životě přišel po smrti staršího bratra Federica. Rodina očekávala, že Karel opustí církevní dráhu, ožení se a převezme odpovědnost za rod. On se však rozhodl jinak. V roce 1563 přijal kněžské svěcení a krátce poté byl vysvěcen na biskupa.Významně se podílel na závěrečné fázi Tridentského koncilu a následně také na uvádění jeho závěrů do praxe. Spolupracoval rovněž na přípravě Římského katechismu, který shrnoval katolickou nauku v duchu koncilních reforem.V roce 1565 se ujal milánské arcidiecéze. Jako arcibiskup usiloval především o obnovu duchovního života a vzdělávání kněží. Zakládal semináře, školy, koleje a nemocnice, svolával synody a opakovaně navštěvoval rozsáhlou arcidiecézi. Důraz přitom kladl na reformu duchovenstva a osobní příklad jejích pastýřů.Jeho reformní úsilí se neobešlo bez odporu. Část duchovenstva odmítala změny, které prosazoval, a došlo dokonce k pokusu o atentát. Když se Karel modlil ve své kapli, útočník na něj vystřelil z arkebuzy. Karel však utrpěl jen lehké zranění a ve svém reformním úsilí pokračoval.Mezi nemocnými během moruVýrazně se Karel Boromejský zapsal do života Milána během morové epidemie v letech 1576 a 1577. Zatímco řada představitelů města odešla do bezpečí, Karel zůstal mezi obyvateli. Navštěvoval nemocné, organizoval pomoc, zajišťoval potraviny hladovějícím a na péči o potřebné vydával svůj majetek.Epidemie v letech 1576–1577 později vstoupila do dějin jako „mor svatého Karla“. Papež Benedikt XVI. připomněl, že Boromejský během epidemie zůstal mezi svým lidem, aby nemocné povzbuzoval a sloužil jim.Karel žil velmi skromně a jeho biskupským heslem bylo jediné latinské slovo – Humilitas, tedy pokora. Přestože pocházel z jednoho z nejbohatších rodů své doby, značnou část svého majetku rozdal chudým.Zemřel ve 46 letechKarel Boromejský zemřel v Miláně 3. listopadu 1584 ve věku pouhých 46 let. Pohřben byl v milánské katedrále, kde jsou jeho ostatky uloženy dodnes.V roce 1602 jej papež Klement VIII. blahořečil a o osm let později jej papež Pavel V. prohlásil za svatého. Zdroj: Vatican News (EN)