Doba stvoření. Papež vyzývá k obnově srdce a budování míru
Publikováno: 29. 8. v 9:26, zdroj cirkev.cz
Doba stvoření je každoroční ekumenickou iniciativou, během níž se křesťané různých denominací po celém světě spojují v modlitbě a konkrétní péči o stvořený svět. Začíná 1. září, který některé křesťanské denominace slaví jako Světový den modlitby za stvoření a jiné od letošního roku jako Slavnost stvoření či Slavnost stvoření v Kristu. Končí 4. října v den památky svatého Františka z Assisi.Tyto týdny nabízejí prostor k vděčnosti za Boží dílo, k zamyšlení nad vztahem člověka k přírodě i k hledání konkrétních způsobů péče o společný domov. Do slavení se mohou zapojit farnosti, školy, rodiny, řeholní komunity i jednotlivci.Papež: Namísto válečných zbraní budujme civilizaci láskySvětový den modliteb za péči o stvoření letos provázejí slova proroka Izaiáše: „Zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože“ (Iz 2,4). Papež Lev XIV. ve svém poselství upozorňuje na úzkou souvislost mezi ozbrojenými konflikty, lidským utrpením a ničením životního prostředí.„Válka zanechává rány, které sahají daleko za bojiště,“ zdůrazňuje Svatý otec. Konflikty připravují lidi o život, rozdělují rodiny a nutí miliony lidí opouštět domovy. Zároveň ničí ekosystémy, znečišťují vodu a ovzduší a ohrožují potravinovou bezpečnost. Jejich sociální i ekologické následky mohou přetrvávat po celé generace.„Namísto válečných zbraní nám Bůh pokoje dává sílu uzdravovat, smiřovat a budovat civilizaci lásky,“ píše papež.To, co bylo dosud využíváno k ničení, může být podle Lva XIV. zaměřeno na ochranu života, péči o chudé, nasycení hladových a ochranu stvoření. Právě v tom spočívá cesta skutečné ekologické konverze.Mír vyžaduje obnovu lidského srdceEkologickou krizi, násilí a nespravedlnost nelze podle papeže vnímat odděleně. Jsou projevem hlubšího narušení vztahu člověka k Bohu, k druhým lidem i ke stvořenému světu. K trvalé změně proto nestačí pouze reforma společenských institucí a struktur.Skutečnými nástroji k budování míru podle něj nejsou zbraně, ale pravda, dialog, trpělivost, dobrota, spravedlnost, milosrdenství, porozumění, péče a láska. Doba stvoření proto není zaměřena pouze na ochranu přírody. Spojuje péči o životní prostředí s odpovědností za mezilidské vztahy, solidaritou s chudými a úsilím o mír.Živá voda jako znamení nadějeTématem Doby stvoření pro rok 2026 je „Živá voda“. Vychází z vidění proroka Ezechiela, který popisuje řeku proudící z Božího chrámu. Její voda uzdravuje, oživuje vyprahlou krajinu a umožňuje, aby znovu rozkvetl život.„Kamkoli se řeka dostane, všechno ožije,“ čteme v knize proroka Ezechiela (srov. Ez 47,9–12).Obraz živé vody, zasazený do prostředí vyhnanství a ztráty, přináší naději na duchovní i ekologické uzdravení. Připomíná Boží moc obnovit zemi, vodu a biologickou rozmanitost, ale také odpovědnost člověka za celé stvoření.Letošním symbolem je „ponoření do živé vody“. Zve křesťany ke společné modlitbě a rozjímání u řek, pramenů, fontán, křtitelnic, jezer či moře. Především však vybízí, aby utrpení lidí a stvoření pouze nepozorovali zpovzdálí, ale aktivně se zapojili do obnovy společného domova.Ponořit se do živé vody znamená také vstoupit do „slz“ stvoření a dovolit, aby se lidského srdce dotklo utrpení bratří a sester, zvláště chudých a ohrožených lidí, kteří nesou nejtěžší následky zhoršování životního prostředí.Od modlitby ke konkrétním činůmFarnosti a další společenství mohou Dobu stvoření prožít společnou modlitbou, bohoslužbou, biblickým rozjímáním nebo setkáním u místního vodního zdroje. Doplnit je mohou konkrétní činy, například péče o okolí, ochrana vody, omezení plýtvání či pomoc lidem postiženým ekologickými škodami a válečnými konflikty.Smyslem těchto aktivit není pouze uskutečnit jednorázovou akci, ale hledat trvalejší proměnu každodenního života. Každý skutek péče se tak může stát součástí širšího proudu naděje a obnovy.Další informace a materiály ke slavení nabízí oficiální web Doby stvoření.

