Biskupská svěcení lefebvristů, potvrzena exkomunikace
Publikováno: 2. 7. v 10:34, zdroj Vatican News
Biskupové Kněžského bratrstva sv. Pia X. Alfonso de Galarreta a Bernard Fellay (hlavní světitel a spolusvětitel) a nově vysvěcení biskupové Pascal Schreiber, Michael Goldade, Michel Poinsinet de Sivry a Marc Hanappier podléhají ipso facto exkomunikaci latae sententiae, jejíž zrušení je vyhrazeno výlučně Svatému stolci, a to za spáchání „činu schizmatické povahy“, jímž je „biskupská vysvěcení čtyř kněží bez papežského mandátu a proti vůli Svatého otce“. Tak zní obsah dekretu podepsaného kardinálem Víctorem Manuelem Fernándezem, prefektem Dikasteria pro nauku víry, a dvěma sekretáři téhož dikasteria. Jde bohužel o očekávanou reakci, která přišla dvacet čtyři hodin po slavnostním obřadu konaném v Écône ve Švýcarsku dopoledne 1. července 2026. Dekret o exkomunikaci a vysvětlující poznámka Kongregace pro nauku víry Dekret Dikasteria pro nauku víry stanovuje, že samotným vykonáním svěcení jak světitelé, tak vysvěcení podléhají exkomunikaci. Tento bolestný epilog je důsledkem rozhodnutí, které přijali lefebvristé proti vůli několikrát vyjádřené papežem Lvem XIV. Exkomunikace uvrhuje do odloučení od římské církve jak biskupy, tak kněze patřící k Bratrstvu svatého Pia X. Pokud jde o laické věřící, za exkomunikované se považují ti, kteří formálně přistoupili k Bratrstvu. Další podrobnosti jsou obsaženy ve „Vysvětlující poznámce“, kterou Dikasterium zveřejnilo současně s dekretem o exkomunikaci, kterou níže uvádíme v plném znění.Vysvětlující poznámka Dikasteria pro nauku víry Od dob svatého Pavla VI. až po poslední rozhovory, které nedávno proběhly v tomto Dikasteriu, se četné pokusy o návrat stoupenců hnutí založeného mons. Marcelem Lefébvrem do plného společenství s katolickou církví ukázaly jako marné. Tato situace se dále zhoršila v důsledku nedávných biskupských svěcení, která byla vykonána bez papežského mandátu, proti vůli Svatého otce a v otevřeném rozporu s kanonickým právem. Proto toto Dikasterium, věrně vykonávaje funkce, které mu byly svěřeny, považuje za nutné konstatovat, že tento čin představuje delikt schizmatu, s kanonickými důsledky pro dotčené kněze i laické věřící. Jak již bylo prohlášeno v roce 1988, „takováto neposlušnost – která s sebou nese praktické odmítnutí římského primátu – představuje schizmatický čin“ (srov. Jan Pavel II., apoštolský list Ecclesia Dei, 3). Vzhledem k tomu se od této chvíle stanovuje: 1. Vysvěcení kněží patřící ke Kněžskému bratrstvu sv. Pia X. se nacházejí ve schizmatu a musí být proto považováni za schizmatiky (srov. Ecclesia Dei, 5 c; Papežská rada pro legislativní texty, Vysvětlující poznámka k exkomunikaci za schizma, jíž podléhají přívrženci hnutí biskupa Marcela Lefébvra, 24. 8. 1996, 5–6), a podléhají exkomunikaci stanovené právem (kan. 1364 § 1 CJC). 2. Pokud jde o laické věřící, za schizmatiky a exkomunikované se považují ti, kteří formálně přistoupili ke Kněžskému bratrstvu sv. Pia X. za podmínek stanovených ve Vysvětlující poznámce Papežské rady pro legislativní texty z roku 1996 (srov. tamtéž, 7), která je stále v platnosti a kterou si tento úřad osvojuje. 3. Nakonec se svatý Boží lid upozorňuje, že kněží Bratrstva svatého Pia X. udělují svátosti nedovoleně a že svátost smíření, kterou udělují, a sňatky, u nichž asistují jako svědci, jsou neplatné. Církev jako starostlivá matka přijme s upřímnou láskou a živým zájmem všechny, kdo si přejí vrátit se do plného společenství. Apoštolští nunciové stanoví postupy, které budou moci ordináři v jednotlivých případech použít. Nakonec jsou všichni věřící vyzývání, aby zůstali pevní ve společenství s římským papežem, s biskupy, kteří jsou s ním ve společenství, a s celou církví (srov. Lumen Gentium, 22; kán. 751 C/C), a aby se zdrželi účasti na bohoslužbách a činnostech pořádaných výše uvedeným Kněžským bratrstvem svatého Pia X.