První zpráva o ochraně nezletilých vyzývá k důsledné reakci na zneužívání
Publikováno: 30. 10. v 9:16, zdroj cirkev.cz
„Chtěl bych, abyste pravidelně vydávali zprávy o církevních iniciativách na ochranu nezletilých a zranitelných dospělých. Zpočátku to může být obtížné, ale žádám vás, abyste začali tam, kde je to nutné, a poskytovali tak spolehlivý obraz toho, co se v současné době dělá a co je třeba změnit, aby příslušné orgány mohly jednat."V reakci na tuto žádost papeže Františka, kterou vyslovil v proslovu k Papežské komisi pro ochranu nezletilých na závěr jejího plenárního zasedání v dubnu 2022, zveřejnila komise 29. října 2024 svou první výroční zprávu o zásadách a postupech ochrany. Zpráva má přibližně padesát stran a obsahuje četné údaje shromážděné na pěti kontinentech a v různých institutech a řeholních kongregacích a také v samotné římské kurii, která je vyzývána ke stále větší transparentnosti svých postupů a procesů.
Dokument vypracovala pracovní skupina pod vedením členky komise Maud de Boer-Buquicchio, která má dlouholeté zkušenosti s obhajobou nezletilých. Na obálce je baobab, symbol „houževnatosti“, kterou projevily tisíce obětí při odhalování zneužívání a v boji za to, aby se církev stala bezpečnějším místem a aby získala zpět ztracenou důvěru v důsledku těchto zločinů. Právě na tyto oběti, jejich utrpení a uzdravení se zaměřuje práce celé komise i samotná zpráva.Podrobněji se zpráva snaží podpořit snahu církve o důslednou reakci na zneužívání, která by byla založena na lidských právech a zaměřena na oběti, a to v souladu s nedávnou reformou VI. knihy Kodexu kanonického práva, která trestný čin zneužívání označuje jako porušení důstojnosti osoby. Text dokumentuje rizika a pokrok v úsilí církve o ochranu nezletilých. Mezi potřebami, které dokument uvádí, je lepší podpora přístupu obětí k informacím, aby se zabránilo vzniku nových traumat. „Měla by být navržena opatření, která by zaručila právo každého jednotlivce na veškeré informace, které se ho týkají“, a to vždy ‚v souladu se zákony a požadavky na ochranu údajů‘, uvádí se v textu. Znovu je zdůrazněna potřeba „konsolidovat a vyjasnit kompetence jednotlivých dikasterií římské kurie, aby bylo zaručeno účinné, včasné a důsledné řešení případů zneužívání předložených Svatému stolci“. Zpráva dále navrhuje, aby byly zjednodušeny postupy - „v odůvodněných případech“ - pro rezignaci nebo odvolání osob na odpovědných pozicích.Druhá část výroční zprávy se zaměřuje na místní církve a je zde uvedena analýza řady církevních institucí. Za prvé komise uznává, že je důležité doprovázet vedoucí představitele místních církví v jejich odpovědnosti za prevenci a reakci na zneužívání. Dále se zpráva zaměřuje na „standardizovanou výměnu údajů“ s místními biskupy a řeholními představenými. Popisuje zásady a postupy v zapojení biskupů, které by měly probíhat prostřednictvím procesu ad limina (povinná návštěva biskupa jednou za pět let v Římě, kde uctí hroby sv. Petra a Pavla a podá papeži zprávu o náboženském a mravním stavu své diecéze) na zvláštní žádost biskupské konference nebo jedné z regionálních skupin komise.Komise ve své analýze místních církví konstatuje, že „zatímco některé církevní instituce a úřady vykazují jasné odhodlání k ochraně, jiné jsou teprve na začátku přebírání institucionální odpovědnosti“ vůči zneužívání. V některých případech komise shledává „znepokojivý nedostatek struktur pro podávání zpráv a doprovodných služeb“ pro oběti, jak požaduje Motu proprio Vos estis lux mundi. Údaje, které Komise shromáždila v rámci kontinentálních regionů, rovněž vykazují určitou nerovnováhu. Zatímco na jedné straně některé oblasti Ameriky, Evropy a Oceánie těží ze „značných prostředků, které jsou k dispozici na ochranu“, podstatná část Střední a Jižní Ameriky, Afriky a Asie má „málo prostředků specificky určených“. Papežská komise proto považuje za nezbytné zvýšit solidaritu mezi biskupskými konferencemi jednotlivých regionů, mobilizovat zdroje k dosažení univerzálních standardů ochrany, zřídit centra pro ohlašování a pomoc obětem a rozvíjet skutečnou kulturu ochrany.Ve třetím oddíle se pozornost zaměřuje na římskou kurii, která by mohla představovat jakési centrum sdílení osvědčených postupů v oblasti ochrany pro ostatní místní církve: „Církev,“ uvádí zpráva, „při plnění svého poslání podporovat lidská práva v širší společnosti aktivně vstupuje do styku s řadou skupin obyvatelstva, kterým musí zaručit odpovídající standardy ochrany."Zpráva si klade za cíl podporovat společnou vizi a shromažďovat spolehlivé informace, a tím napomáhat stále větší transparentnosti postupů a právní praxe římské kurie ve vztahu k případům zneužívání. Poukazuje se na to, že disciplinární sekce Dikasteria pro nauku víry veřejně sdílí omezené statistické informace o své činnosti, a autoři zprávy proto žádají o přístup k dalším informacím. Zdroj: Vatican News, anglická sekce, redakčně upraveno
Vyšel sborník Šetření sexuálních deliktů v církvi a ve státě
Publikováno: 15. 10. v 12:04, zdroj cirkev.cz
Sborník by měl sloužit především odborníkům – nejen z řad
církevních právníků – k prohloubení znalostí a osvojení si nových poznatků
a praktických dovedností při šetření sexuálních deliktů v církvi
i ve státě, které jsou nezbytným předpokladem spravedlivého, účinného
a rychlého prošetření věci s přihlédnutím k právům poškozených
a zvlášť zranitelných obětí. Publikace obsahuje články odborníků z oblastí světského i kanonického
práva, psychologie, psychiatrie, sociologie a viktimologie, kteří
přednášeli na kurzu celoživotního vzdělávání s názvem Šetření sexuálních
deliktů v katolické církvi, uspořádaném Cyrilometodějskou
teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci v letním semestru
akademického roku 2021/2022 a na stejnojmenné konferenci
v červnu 2022. Články jsou řazeny tak, že nejprve komplexně zpracovávají problematiku
sexuálních deliktů z pohledu kanonického a světského trestního
práva. Dále popisují průběh šetření těchto trestných činů, včetně
možností spolupráce státu a církve na jejich objasňování. Následně se
zabývají otázkou trestní odpovědnosti právnických osob a preventivními
opatřeními, která by měla vést k eliminaci tohoto nežádoucího jevu. Další příspěvky se věnují výslechu dětských svědků a věrohodnosti
výpovědi. Odborníci z oboru psychologie a psychiatrie zpracovali téma
sexuálního zneužívání dětí a jeho následků zejména v oblasti duševního
zdraví a jejich dalšího vývoje. Dopady sexuálních deliktů jsou zmíněny
i u dospělých osob. Pozornost je věnována rovněž terapeutické
práci s oběťmi a tomu, jakým způsobem jim lze pomoci. Sborník završuje příspěvek slovenského biskupa Mons. Marka Forgáče, který
se zabývá problematikou duchovního života kněží a jejich formací,
i s ohledem na prevenci těchto nežádoucích jevů v církvi. "Jménem nás biskupů bych chtěl poděkovat všem odborníkům na kanonické i sekulární právo za nasazení, s nímž se pustili do vypracovávání postupů, které mají přinést uzdravení této bolestné oblasti života církve. Děkuji za to, že při poctivém a uceleném přístupu k tomuto tématu dokázali využít poznatky dalších odborníků z oblasti psychologie, psychiatrie a institucí státních i neziskových, kteří s námi obětavě sdíleli své zkušenosti. Jim všem patří ze strany nás, představitelů církve, rovněž velké poděkování. V neposlední řadě patří poděkování také Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, která v návaznosti na program celoživotního vzdělávání pro pracovníky církevních soudů a ostatních církevních institucí s názvem Šetření sexuálních deliktů v katolické církvi umožnila uspořádat k tomuto tématu i konferenci a vydat tento sborník, který celou výše popsanou výbornou spolupráci potvrzuje a prezentuje," píše v předmluvě sborníku Mons.Josef Nuzík, arcibiskup olomoucký.Kolektiv autorů:
Mgr. Marta Andraščíková, MS.; Dr. Libor Botek, Th.D.; MUDr. Kateřina Černeková;
doc. PhDr. Marek Forgáč, PhD.; Mgr. Jenifer Kaločová; por. Bc. Stanislava
Klečková; PhDr. Helena Khulová; JUDr. Jakub Kříž, Ph.D.; Mgr. Jiřina Navrátilová;
JUDr. Ronald Němec, Ph.D.; PhDr. Lucie Paprsteinová; ICLic. Mgr. Ondřej Pávek;
Mgr. Jiří Pavlík. Publikace vyšla díky finanční podpoře Renovabis. E-kniha je zdarma ke stažení zde.
„Kristův kříž má sílu nést všechny bolesti“: arcibiskup Nuzík se setkal s oběťmi zneužívání
Publikováno: 15. 9. v 7:05, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Ještě před jeho zahájením slavil arcibiskup Josef Nuzík mši svatou s farníky v bazilice a i zde na bolest spojenou se zneužitím poukázal. „O dnešním svátku si chceme připomenout, že bez kříže by nebylo vykoupení a že Kristův kříž má sílu nést všechny naše bolesti – nejen ty běžné, které potkávají každého z nás, ale také skrytou, a přitom velikou bolest těch, kdo se setkali se zneužíváním,“ řekl v úvodu bohoslužby.V homilii pak zmínil i současnou povodňovou hrozbu. „Viditelné události, v tyto dny hlavně stav vody nebo předpověď počasí, nás dokážou zaměstnat. Tím spíš ale někdy potřebujeme upřít pozornost také na to, co vidět není – dnes zejména na bolest zneužití, kterou nejen v církvi někteří zažili,“ zdůraznil olomoucký arcibiskup a pokračoval: „Je bolestné, když někdo nezvládá svou úlohu v rodině, že spolu nemluví sestra s bratrem, otec se synem. Mnohem větší bolest ale působí, když někdo selže ve své duchovní úloze vést svěřené lidi.“Prosba nejen za oběti zneužívání, ale také za pachatele tohoto zla i za představitele církve, aby se k těmto skutkům stavěli čelem, pak provázela také adoraci, kterou samotné setkání začalo, a kaplí v budově Stojanova gymnázia rezonovala jak při hlasitých prosbách přednášených před Nejsvětější svátostí, tak v tichu doprovázeném jen šuměním vytrvalého deště za okny.Důvěra a respekt k hranicím druhéhoV následné diskuzi s těmi, kdo k ní přijali pozvání, pak olomoucký arcibiskup odpovídal například na dotaz, jaká péče se věnuje bohoslovcům v kněžském semináři, aby odsud vycházeli zdraví lidé, a jaká pozornost se kněžím nabízí po vysvěcení. „S kandidáty já i představení semináře mluvíme už ve chvíli, kdy do semináře chtějí teprve vstoupit, a pravidelné rozhovory se pak konají po celou dobu formace,“ shrnul arcibiskup Nuzík a doplnil, že další kontakt s knězem se udržuje také po vysvěcení: během kaplanské služby má vždy vedle sebe zkušenějšího spolubratra, se kterým může problémy řešit, a probíhají i pravidelné vizitace farností. „K rozhovoru jsou ale potřeba dva: jeden, který naslouchá, a druhý, který o svých problémech chce mluvit. Pokud se kněz zabydlí v představě, že má moc a může ji libovolně použít, je to špatně,“ dodal.Řeč přišla také na existující pravidla a směrnice týkající se prevence zneužívání. Přítomní se přitom shodli na tom, že žádná pravidla nemohou pomoci ve všech případech, a někdy dokonce brání v běžném kontaktu i životě církve. „Samotné by se mi třeba nelíbilo to, že bych se měla zpovídat mimo zpovědnici, lidem na očích, protože někdy je lepší mluvit s knězem skutečně v soukromí,“ uvedla jedna z účastnic a dodala: „Samotná nařízení nevyřeší všechno, mnohem důležitější je důvěra, respekt k hranicím druhého a vědomí, že když se mi něco nelíbí, mohu kdykoli odejít.“Právě tak je podle účastníků nutné přistupovat i k faktu, že každý člověk má hranice nastaveny jinak: pro někoho běžné poplácání po ramenou jiný vnímá jako chování za hranou. „Pro mě je jednoduchým kritériem otázka, zda by dotyčný tento čin udělal i veřejně: pokud ano, není v něm nic špatného,“ uvedla jedna z účastnic. „Michel Quoist v jedné své knize píše: I kněz může podat ruku ženě, nesmí ji ale podržet,“ doplnil arcibiskup Nuzík. Více než hodinové povídání pak uzavřel nabídkou na soukromý rozhovor, kterého někteří využili.Služby, které církvi našich dnů chybějíTaké toto třetí setkání v řadě – po loňském setkání na Velehradě a březnovém v Kroměříži – podle arcibiskupa Nuzíka ukázalo, že lidé, kteří byli oběťmi zneužívání nebo se s ním setkali ve svém okolí, chtějí o těchto věcech hovořit. Úkolem církve je pak vytvořit pro ně prostor a naslouchat jim. „Pokaždé se vyjeví nějaké nové téma: na jaře v Kroměříži jsme se hodně věnovali procedurálním záležitostem, dnes jsme víc hovořili o osobních hranicích každého člověka nebo o formaci kněží,“ shrnul své bezprostřední dojmy ze setkání.Nabízet i nadále tento prostor v rámci olomoucké arcidiecéze je podle něj důležité také proto, že ve společné diskuzi i v soukromých rozhovorech se vyjevují ještě jiná témata, se kterými se lidé chtějí svěřovat, ale nevědí, za kým se vydat. „Odkrývají se zde také jiné bolestné otázky, jako je zneužívání v manželství nebo závislost na pornografii. Je dobře, že při těchto setkáních nacházíme další oblasti, na které je dobré se zaměřit, další služby, které církvi našich dnů chybějí, ale kde by také měla být schopná pomáhat,“ dodal.Mezi konkrétními návrhy, které z letošního velehradského setkání vzešly, pak zmínil nabídku členů již existujícího modlitebního společenství. „Nabízejí, že by se modlili za všechny oběti i další lidi, kteří se se zneužíváním setkali, a protože jsou v kontaktu také s odborníky na tuto oblast, doprovodili by svou modlitbu i nabídkou odborné pomoci postavené na ekumenické bázi. Taková služba je velice potřebná, a proto s nimi o tom budu dále jednat,“ uzavřel arcibiskup Nuzík.
English
