Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Skončilo 147. plenární zasedání ČBK

Skončilo 147. plenární zasedání ČBK

Publikováno: 29. 4. v 16:23
Oddělení komunikace

Na Erlebachově boudě ve Špindlerově Mlýně jednali ve dnech 28.–29. dubna 2026 biskupové Čech, Moravy a Slezska. Zasedání se naposledy účastnil také apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo, který začátkem května opouští ČR. Jak je zvykem, přítomni byli i zástupci řeholí – předsedkyně ženské Konference řeholních představených, sestra Zdeňka Švédová FMA. S biskupy se během plenárního zasedání rozloučil apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo, který n

image:Image Slavnostní uvedení nového pražského arcibiskupa do úřadu

Slavnostní uvedení nového pražského arcibiskupa do úřadu

Publikováno: 8. 4. v 11:05
Oddělení komunikace

V sobotu 25. dubna 2026 bude Mons. Stanislav Přibyl slavnostně uveden na svatovojtěšský arcibiskupský stolec při pontifikální mši v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Papež Lev XIV. jej pražským arcibiskupem jmenoval 2. února 2026, přinášíme informace k této události. Administrátor arcidiecéze a emeritní pražský arcibiskup Jan Graubner srdečně zve klérus, věřící pražské arcidiecéze i všechny, kteří by se chtěli zúčastnit této pro pražskou ar

image:Image Rekordní počet křtů dospělých také v České republice

Rekordní počet křtů dospělých také v České republice

Publikováno: 8. 4. v 10:20
Oddělení komunikace

Podobně jako v západních zemích zaznamenává katolická církev v České republice rostoucí podíl křtů dospělých z celkového počtu pokřtěných. V roce 2025 dosáhl 9 %, což je dosud nejvyšší hodnota v historii. V roce 2025 katolická církev evidovala celkem 13 622 křtů, přičemž 58 % z nich se uskutečnilo na Moravě. Křty dospělých se dlouhodobě pohybovaly na úrovni 5–6 % ze všech pokřtěných, avšak v posledních letech jejich podíl výrazně roste, stejně ja

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Nové asteroidy nesou jména osobností papežské observatoře

Publikováno: 29. 4. v 17:24, zdroj Vatican News

Za objev čtyř asteroidů vděčí odborná veřejnost dvěma astronomům, jimiž jsou Litevec Kazimieras Černis a P. Richard P. Boyle SJ, působící právě na Vatikánské observatoři. Objev uskutečnili s využitím teleskopu na Mt. Graham v severoamerické Arizoně. Jakožto objevitelům jim příslušelo čestné právo nové objekty pojmenovat. Asteroid (858334) „Gioacchinopecci“ je pojmenován po papeži Lvu XIII., který inicioval obnovu Vatikánské observatoře po zániku Papežských států v 19. stol. Jeho rodné jméno bylo Gioacchino Vincenzo Raffaele Luigi Pecci. (836955) „Lais“ nese jméno italského oratoriánského kněze. P. Giuseppe Lais (1845–1921) byl třicet let zástupcem ředitele Vatikánské observatoře. Během svého působení se podílel na vzniku Mezinárodního fotografického atlasu hvězdné oblohy. (836275) „Pietromaffi” byl pojmenován po kardinálu Pietri Maffim (1858–1931), arcibiskupovi Pisy. Od roku 1904 až do své smrti byl prezidentem Observatoře. Právě on se zasadil, aby byla svěřena Tovaryšstvu Ježíšovu. Asteroidu (688696) „Bertiau“ dal jméno jezuitský kněz a astronom Florent Constant Bertiau (1919–1995). Tento belgický jezuita založil roku 1965 počítačové centrum Vatikánské observatoře a stal se průkopníkem počítačové analýzy ve službách astronomie.

image:Image Náhled

Rok smíření v Terezíně

Publikováno: 29. 4. v 14:52, zdroj Biskupství litoměřické

Pozvaní jsou lidé z širokého okolí a bohoslužba připomene oběti místního ghetta, sběrného a průchozího (tranzitního) tábora, vězeňského města pod správou SS a také poválečného internačního tábora pro Němce, který zde existoval do roku 1948.Židovské ghettoPevnostní město Terezín se stalo jednou ze součástí nacistických plánů na genocidu židovského obyvatelstva. Na podzim 1941 začalo v Terezíně vznikat ghetto, kterým prošlo kolem 140 000 Židů z různých částí okupované Evropy. Na následky otřesných hygienických podmínek, hladu, nedostatečné zdravotní péče, obrovského stresu a brutálního zacházení ze strany nacistických dozorců, jich zahynulo přímo v terezínském ghettu kolem 35 000.„Velký podíl tvořili staří lidé, ale také děti. Současně byly z terezínského ghetta vypravovány transporty do pekla dalších ghett v okupované Evropě a vyhlazovacích nacistických táborů, v nichž se nacházelo kolem 87 000 lidí, z nichž přežila jen malá část. První transport vyjel z Terezína v lednu 1942,“ uvádí historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu České akademie věd.Věznice GestapaV červnu 1940 zřídilo v Malé pevnosti v Terezíně svou věznici také Gestapo. Její branou prošlo kolem 32 000 lidí, zatčených za svou účast v protinacistické rezistenci. Mezi vězněnými byl například v létě 1942 pozdější pražský arcibiskup Josef Beran (1888-1969). Probíhaly zde také popravy, jejichž obětí se stalo 250 lidí. Současně zde na následky trýznění a špatných hygienických a zdravotních podmínek zahynulo kolem 2600 vězňů a tisíce dalších pak po deportacích do dalších koncentračních táborů. „Nacistické zločiny zde byly spáchány ještě v posledních okamžicích války, když bylo 2. května 1945 popraveno více než padesát vězňů, většinou mladých lidí, převážně členů odbojové organizace Předvoj. Smrt si však vybírala oběti i po osvobození, kdy zde umírali vězňové v důsledku tyfové epidemie,“ připomíná Šebek.  Po válce vězení pro NěmceNepříliš známou kapitolou dějin Terezína v poválečné době byla skutečnost, že v Malé pevnosti byl v roce 1945 zřízen internační tábor pro Němce, který existoval až do roku 1948. Téma bylo dlouhou dobu tabu a teprve v 90. letech vznikly první studie, zejména z pera historika Marka Poloncarze. Ten uvádí, že terezínským internačním táborem celkem prošlo zřejmě na 3800 mužů, žen a dětí. Kolem 60 % tvořily osoby, které před válkou disponovaly československým občanstvím. Zbytek tvořili převážně Němci, prchající před postupující frontou. „Osud shromážděných v táboře byl různý. Naprostá většina byla předána jiným táborům, sběrným střediskům, věznicím nebo soudům, což znamenalo odsun nebo trestní stíhání. Více než polovina Němců soustředěných v Terezíně byla v průběhu let 1946–1947 vyvezena do Německa. V důsledku špatných životních podmínek, podvýživy a infekčních nemocí zemřelo v táboře nejméně 548 osob. Osud několika desítek dalších lidí nelze uspokojivě vysvětlit. Někteří z nich se však pravděpodobně stali oběťmi násilností páchaných dozorci,“ popisuje historik Jaroslav Šebek a připomíná, že podobně jako v Terezíně, byly zřízeny poválečné internační tábory na místech bývalých nacistických koncentračních táborů. Například ten v Dachau, v americké okupační zóně, sloužil zejména pro internaci nacistického personálu koncentračních táborů, příslušníky SS a válečné zajatce. V sovětské okupační zóně byl zřízen takový tábor například na území nacistického koncentračního tábora v Buchenwaldu a zejména v Sachsenhausenu, kde byli internováni nejen nacističtí funkcionáři, ale i odpůrci nově se utvářející komunistické politické moci (z 60 000 vězňů v Sachsenhausenu jich zemřelo v letech 1945-50 v důsledku hladu a nemocí kolem 12 000).Co je Rok smíření?Vyhlásil ho biskup Stanislav Přibyl v litoměřické diecézi při příležitosti 80 let od založení Ackermann-Gemeinde po vyhnání obyvatel německé národnosti. Při dvanácti bohoslužbách na dvanácti místech na území severu Čech připomíná vysídlení německých obyvatel z území severu Čech po 2. světové válce, které často provázely násilnosti i vraždění.Jedná se o duchovní iniciativu, která má vést k přiznání, odpuštění a smíření válečných vin a poválečného revanšismu.Na setkání přicházejí příslušníci obou národů, duchovní křesťanských církví, zástupci spolků i německé ambasády. Přizváni jsou i členové židovské komunity. Snímky z předchozích bohoslužeb roku smíření Jiří Nývlt a Jana Chadimová/Člověk a Víra

image:Image Náhled

Česká delegace předala papeži požehnané pivo Pilsner Urquell

Publikováno: 29. 4. v 14:50, zdroj Vatican News

Symbolických 2026 lahví pro Svatý stolec Letošní zásilka, která do Vatikánu dorazila na počátku Svatého týdne, čítá přesně 2026 lahví v souladu s aktuálním letopočtem. Pivo, kterému požehnal plzeňský biskup Mons. Tomáš Holub, je výrazem dlouhodobého přátelství a kontinuity v novodobých vztazích mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Jedná se již o patnáctou jubilejní dodávku v řadě. Osobní setkání a historický odkaz Dnešní oficiální předání při audienci uzavřelo cestu „zlatého ležáku“ z Plzně do Říma, kterou na konci března zahájil velvyslanec ČR při Svatém stolci Pavel Svoboda spolu s vysokými představiteli Státního sekretariátu, Mons. Paulem Richardem Gallagherem a Mons. Danielem Pachem. Tato moderní tradice má své hluboké kořeny v historii. Navazuje na odkaz papeže Lva XIII., který si nefiltrované plzeňské pivo oblíbil koncem 19. století a nechal si ho posílat do Vatikánu na doporučení svých osobních lékařů. Dar, který spojuje Předání daru při dnešní audienci potvrzuje, že plzeňské pivo se stalo pevnou a očekávanou součástí diplomatických vztahů mezi Vatikánem a Českou republikou. K té příležitosti Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci v čele s Pavlem Svobodou uspořádalo v úterý 28. dubna slavnost v poutním domě Velehrad v Římě, kde se sešla početná skupina diplomatů, senátorů, zástupců Plzeňského Prazdroje i členů širší české a slovenské komunity. Mezi čestnými hosty byl první místopředseda horní komory Jiří Drahoš, bývalý velvyslanec České republiky při Svatém stolci a současný velvyslanec v Irsku Pavel Vošalík, velvyslanec Slovenské republiky při Svatém stolci Juraj Priputen a další významní hosté. Požehnaný sud plzeňského ležáku pro hosty narážel emeritní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. 

image:Image Náhled

Poutní mše svaté na hoře sv. Klimenta

Publikováno: 29. 4. v 14:04, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Podle staré legendy právě zde sv. Cyril a Metoděj uložili ostatky papeže svatého Klimenta, mučedníka prvních křesťanských dob. Každý krok na Klimentku je tak poutí časem – k duchovním kořenům Velké Moravy, k odkazu věrozvěstů, kteří nám přinesli světlo evangelia.„Přijďte společně s námi prožít chvíle ztišení, modlitby a duchovní posily na místě, které je tak blízko našemu srdci a zároveň nese hluboký nadpřirozený význam,“ zve Michal Výstup, místostarosta obce Boršice.

image:Image Náhled

Papež při audienci: Cesta do Afriky byla poselstvím míru v době válek

Publikováno: 29. 4. v 11:59, zdroj cirkev.cz

„Děkuji Pánu, že mi umožnil tuto cestu uskutečnit a prožít ji jako poselství míru,“ uvedl papež a zdůraznil, že ji vnímal jako pastýřskou návštěvu, jejímž cílem bylo povzbudit Boží lid. Svatý otec připomněl, že pro místní obyvatele znamenala jeho přítomnost možnost vyjádřit radost z víry i naději na důstojnější budoucnost: „Byla to příležitost dát zaznít jejich hlasu, vyjádřit radost z toho, že jsou Božím lidem, i naději na lepší budoucnost pro každého.“První zastávkou apoštolské cesty bylo Alžírsko, kde papež navázal na duchovní odkaz svatého Augustina a setkal se s katolickou menšinou i představiteli dalších náboženství. Zdůraznil význam dialogu a vzájemného porozumění. „Je možné žít jako bratři a sestry i přes náboženské rozdíly, pokud se vnímáme jako děti jednoho milosrdného Otce,“ uvedl papež.V Kamerunu papež vyzval k úsilí o smíření a pokoj, zejména v oblastech poznamenaných napětím. Připomněl také potřebu spravedlivého rozdělení bohatství, podpory mladých a udržitelného rozvoje. Vyjádřil přání, aby duch jednoty, který provázel jeho návštěvu, přetrvával a inspiroval další kroky společnosti.V Angole papež poukázal na složitou historii země a zdůraznil roli církve ve službě smíření a pokoje. Silným momentem byla jeho návštěva mariánské svatyně Mamã Muxima, kde podle jeho slov „bije srdce národa“. Vyzdvihl zde naději, která dokáže obstát navzdory zklamáním: „Je to naděje, která odolává zklamáním způsobeným ideologiemi a prázdnými sliby mocných.“V Rovníkové Guineji pak patřila k nejsilnějším okamžikům návštěva věznice ve městě Bata. „Vězni zpívali z plna hrdla píseň díků Bohu a prosili o modlitbu za své hříchy i za svobodu. Nikdy jsem nic podobného neviděl,“ uvedl papež.Společná modlitba Otče náš v dešti byla podle něj „pravým znamením Božího království“. Setkání s mladými lidmi pak vyvrcholilo eucharistickou slavností, která uzavřela celou apoštolskou cestu. Papež zdůraznil, že tato cesta byla svědectvím naděje a výzvou k budování pokoje i v dnešním světě poznamenaném konflikty.Na závěr generální audience Svatý otec připomněl zhoršující se bezpečnostní situaci v jihozápadní Kolumbii. „S bolestí a znepokojením myslím na situaci v Kolumbii,“ uvedl a vyjádřil lítost nad ztrátami na životech. Zároveň ujistil o své blízkosti obětem i jejich rodinám a vyzval k odmítnutí násilí: „Vyzývám všechny, aby odmítli každou formu násilí a zvolili cestu pokoje.“Papež Lev XIV. při audienci zmínil také výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v Dachau a vyzval k uchování památky na mučedníky 20. století. V polském pozdravu zdůraznil, že jejich svědectví zůstává aktuální i dnes, zvláště pro mladou generaci.V Polsku se toto výročí slaví jako Den mučednictví duchovenstva za druhé světové války, a papež proto vyzval věřící, aby nezapomínali na ty, kteří obětovali svůj život v dobách totalitních režimů.Zdroj: Vatican News – anglická sekce

Focusy

image:Image Synoda o synodalitě

Synoda o synodalitě

Všechny články >
Vatikán plánuje další kroky synody o synodalitě, do popředí se dostává téma rodiny

Publikováno: 21. 4. v 14:27, zdroj cirkev.cz

Generální sekretariát synody stanovil plán na nadcházející měsíce a oznámil klíčové události za účasti papeže Lva XIV. V plánu je červnové přípravné setkání ke kontinentálním hodnoticím shromážděním v roce 2028 a také říjnové setkání věnované rodině u příležitosti desátého výročí exhortace Amoris laetitia. Během online jednání 17. dubna byla zároveň schválena struktura nového realizačního dokumentu, který má určit další směřování synody o synodalitě v místních církvích.Hlavním bodem jednání XVI. řádné rady byla organizace setkání plánovaného na 23.–25. června 2026, které má připravit kontinentální hodnotící shromáždění plánovaná na první čtvrtletí roku 2028. Jedné ze zvláštních pracovních sekcí se zúčastní také papež Lev XIV. K účasti byli pozváni zástupci širokého spektra církevních představitelů, včetně zástupce Rady patriarchů východních církví a předsedů mezinárodních biskupských konferencí, mimo jiné ze Spojených států a Kanady. Každého z nich má doprovázet koordinátor synodálního týmu a, pokud to bude možné, také generální sekretář dané struktury.Dalším významným krokem bude setkání ve Vatikánu, které Svatý otec svolal na 7.–14. října 2026 při příležitosti desátého výročí vydání posynodální apoštolské exhortace Amoris laetitia. Do Říma se při této příležitosti sjedou předsedové biskupských konferencí z celého světa i představitelé synod katolických východních církví sui iuris, aby se společně věnovali tématu rodiny. Papež chce tímto setkáním „ve vzájemném naslouchání přistoupit k rozlišování kroků, které je třeba učinit, aby bylo možné hlásat evangelium rodinám v dnešní době s ohledem na to, co se děje v místních církvích“. Za přípravu této konzultační fáze odpovídá Dikasterium pro laiky, rodinu a život.Během jednání, kterému předsedal kardinál Mario Grech, představil P. Giacomo Costa návrh dokumentu zaměřeného na uskutečňování závěrů synody o synodalitě. Text, jehož struktura byla schválena, má být zveřejněn do začátku léta. Naváže na pokyny publikované v červnu 2025 a poslouží jako nástroj pro přípravu hodnotících shromáždění. Tyto kroky jsou součástí širšího procesu naplňování závěrečného dokumentu XVI. shromáždění a navazují na práci studijních skupin.Závěr jednání patřil poděkování biskupu Luisu Maríovi Marínovi de San Martín za jeho dlouholeté působení v Generálním sekretariátu synody. Členové rady jej zároveň ujistili o své modlitbě v souvislosti s jeho novým posláním papežského almužníka a prefekta Dikasteria pro službu milosrdenství.Zdroj: Vatican News - italská sekce

Synoda: Polygamie je nemorální, respektovat církevní nauku

Publikováno: 24. 3. v 14:35, zdroj Vatican News

Na stůl generálního sekretariátu synody dorazily dvě nové závěrečné zprávy. Jednou z nich je zpráva komise zřízené v rámci Sympozia biskupských konferencí Afriky a Madagaskaru (SECAM) na téma polygamie, praxe označená v dokumentu za „nemorální“ a za „formu otroctví“ pro ženy. Druhou zprávou je zpráva studijní skupiny č. 2 na téma Naslouchat volání chudých a země, v níž se mimo jiné prosazuje „teologie, která vychází z naslouchání“ zranitelným a stvoření a která navrhuje zřízení církevního observatoře pro lidi se zdravotním postižením. Práce studijních skupin Jak je známo, deset studijních skupin zahájilo svou práci hned po svém založení v průběhu dvojitého synodu o synodalitě (2024). Hloubkové analýzy, výzkumy a dialog s odborníky a institucemi, pokračovaly po zahájení pontifikátu Lva XIV., který požádal, aby byly jejich zprávy, po předání sekretariátu synody zveřejněny v „duchu transparentnosti“. Zároveň stanovil, že po odevzdání zpráv končí mandát jednotlivých skupin. Dosud odevzdaly výsledky své práce tři skupiny: Skupina 3 o misii v digitálním prostředí; skupina 4 o revizi Ratio pro formaci kněží; skupina 5 o účasti žen na životě Církve. Polygamie, „viditelná“ praxe v Africe Dnes, 24. března, byly zveřejněny další dva dokumenty. V prvním z nich se odborníci ze SECAM vyjádřili k ožehavé otázce polygamie, o které během zasedání informoval kardinál Fridolin Ambongo, arcibiskup z Kinshasy a předseda Sympózia biskupů Afriky a Madagaskaru. Zpráva vychází z kořenů polygamní reality a analyzuje její příčiny: společenské postavení, ideály, kontakty s islámem. Zpráva nicméně podotýká, že jde o praxi, která není specifikem afrického kontinentu, ale má „univerzální“ dosah, a proto „se týká pastorační péče celé církve“. Zároveň však jde o praxi v Africe je však velmi „viditelnou“ a vyžaduje proto reflexi na vysoké úrovni. Zkušenost misionářů Reflexe shrnutá v dnešním synodním dokumentu vychází u biblického pohledu na člověka, která „jasně“ potvrzuje „rovnou důstojnost muže a ženy před Bohem“. Polygamie je proto považována za specifickou formu „otroctví žen“, a tedy za praxi hluboce nemorální. Zpráva se opírá o zkušenosti misionářů, kteří jsou s touto realitou neustále konfrontováni.  Zdůrazňuje proto, že pastorační činnost se musí soustředit na boj proti polygamii, protože monogamní manželství je „nezbytnou podmínkou pro to, aby člověk byl nebo se stal křesťanem“. Žádná nejednoznačnost Zpráva zdůrazňuje, že v této věci nesmějí existovat žádné nejednoznačnosti: „Nelze se v žádném případě odchýlit od oficiální nauky církve: pastorační přístup k polygamistům se musí vyhnout se všemu, co by mohlo vypadat jako uznání polygamie ze strany církve“. Synodální komise opakuje výzvu k podpoře monogamie skrze učení Písma o jedinečnosti a nerozlučitelnosti manželství. Pastorační péče a svátosti Zpráva rovněž vyjmenovává různé pastorační přístupy, které se v Africe ve vztahu k polygamistům uplatňují. Některé vyžadují, aby si polygamista, který chce přistupovat ke svátostem, „vybral jednu manželku“ a ostatním ženám a dětem zaručil „spravedlnost a podporu“. Jiné zavádějí „trvalý katechumenát, přijímající osobu do společenství bez přístupu ke svátostem“. „Zvláštní doprovázení“ je naopak vyhrazen pro takzvanou „skrytou polygamii“, tedy neoficiální mnohoženství. Přesná jsou pak doporučení týkající se křtu, počínaje tím, že „polygamisté, kteří si přejí ztotožnit se s Kristem skrze milost křtu, musí být pečlivě připraveni, zbavit se některých kulturních překážek, přijmout evangelní poselství, přijmout křesťanský ideál a zavázat se k monogamnímu manželství před přijetím křtu“. Jinými slovy, církev nepokřtí polygamistu na základě slibu: „Pro polygamisty neexistuje předběžné udělení svátosti křtu, ale je zapotřebí doprovázení v perspektivě inkulturované pastorace“. Blízkost, naslouchání, docenění žen SECAM nakonec zmiňuje pastorační péči nabízející „blízkostí“, „naslouchání“, „přijetí lidí“, „respektování jejich cest“ a zaměřenou „na docenění důstojnosti ženy“. Tento typ pastorace„umožní navázat respektující a bratrský dialog mezi polygamními páry a pastýřem (knězem, biskupem), zástupcem milosrdného Krista, který hledá ztracenou ovečku a souhlasí s tím, že usedne ke stejnému stolu s celníky a hříšníky“. Volání chudých a země Závěrečná zpráva Skupiny č. 2 odpovídá na pět otázek ohledně toho, „jak může církev lépe naslouchat volání chudých a země“. Pro členy týmu naslouchání chudým a zemi „není pastorační volbou, ale aktem víry, který je podstatou poslání církve“. Czerny totiž připomíná, že pojem „naslouchání“ označuje „integrální proces, který zahrnuje setkání, pochopení problému, jednání, hodnocení a duchovní podporu a který se týká každého křesťana, i toho, kdo se cítí chudý“. Společná odpovědnost všech Otázka, kterou klade Skupina č. 2, zní: „Jak může církev lépe naslouchat těmto dvěma navzájem propojeným voláním, s vědomím, že reagovat na volání chudých znamená také reagovat na volání země, a naopak?“ V tomto smyslu zpráva identifikuje nástroje, které jsou v církvi již k dispozici – farnosti, základní společenství, hnutí, Charita, ekumenické a mezinárodní sítě. Vyzdvihuje jejich bohatství, ale varuje před „pokušením neoprávněně přenést odpovědnost na specializované struktury“. Každý pokřtěný je totiž zván ke „společné odpovědnosti“. Observatoř pro osoby se zdravotním postižením Mezi návrhy skupiny se objevujuje návrh na zřízení církevní observatoře pro osoby se zdravotním postižením, který předložila podskupina složená převážně z lidí se zdravotním postižením a která by mohla představovat „model, který lze replikovat na místní a regionální úrovni, aby se dal hlas všem marginalizovaným skupinám“. Setkání s existenciálními periferiemi Na teologické úrovni zpráva požaduje, aby „teologové pocházející z nejzranitelnějších společenství byli aktivně zapojeni do práce na magisteriálních dokumentech“. Ve stejném duchu je považuje za důležité, aby vzdělávací programy pro laiky, řeholníky a seminaristy zahrnovaly „přímé setkání s existenciálními periferiemi“.

Sestra Nathalie Becquart navštíví Prahu

Publikováno: 24. 3. v 13:59, zdroj cirkev.cz

Jak vypadá synodalita v praxi a proč je pro místní církve zároveň nadějí i výzvou? Po synodě o synodalitě teď začíná ta nejnáročnější část: uvádění do života v diecézích, farnostech a komunitách. V některých zemích už synodalita přináší novou pastorační kreativitu, jinde vyvolává nejistotu nebo odpor — často ze strachu a nedorozumění. Jak tyto obavy číst? Co pomáhá, aby se synodalita nestala jen heslem? Jaké proměny teologie a spirituality synodalita vyžaduje? Přijďte naslouchat, ptát se a společně hledat, jak může synodální církev vypadat tady a teď.Hosté přednášky:NATHALIE BECQUART je francouzská řeholnice z kongregace Xavières a teoložka dlouhodobě angažovaná v oblasti synodality. Od roku 2021 působí jako podsekretářka Generálního sekretariátu Synody biskupů ve Vatikánu. Stala se první ženou v historii, která má na biskupské synodě hlasovací právo.PROKOP BROŽ je teolog a pomocný biskup královéhradecký. V diecézi koordinuje implementaci synodálního procesu. V rámci České biskupské konference je delegátem Rady pro synodální proces a nese odpovědnost za oblast synodality na celostátní úrovni.ANNA GELETY je advokátka. V synodálním procesu se zapojila na místní úrovni ve farnosti sv. Terezie v Kobylisích: byla součástí týmu, který zpracovával výstupy ze synodálních skupinek a připravil pro farnost shrnutí témat i základní statistické pohledy na to, co v debatách zaznívalo.Debata je otevřená veřejnosti a moderuje ji Benedikt Mohelník. 

image:Image Ochrana nezletilých v církvi

Ochrana nezletilých v církvi

Všechny články >
Debata o spirituálním zneužívání v Dominikánské 8

Publikováno: 24. 4. v 13:35, zdroj cirkev.cz

Během večera bude představena také kniha Zlomené duše. Duchovní zneužívání v řeholních komunitách, jejíž vydání finančně podpořily mužská i ženská konference vyšších řeholních představených i spolek Někdo ti uvěří.Diskuze se zaměří na naléhavé téma duchovního a sexuálního zneužívání v církvi: na zkušenost obětí, mechanismy zneužití moci i na otázku, co dnes znamená odpovědnost, prevence a uzdravení. Pozornost bude věnována také tomu, jak rozpoznávat nezdravé formy vedení, poslušnosti a závislosti a jak vytvářet bezpečnější a pravdivější prostředí nejen v rámci církve.Večer navazuje na vydání dvou knih, které toto téma pomáhají přesně pojmenovat. Dysmas de Lassus ve své knize Zlomené duše. Duchovní zneužívání v řeholních komunitách (Krystal OP 2026) ukazuje rizika a deformace řeholního života. Doris Reisinger v knize Spirituální zneužívání v katolické církvi. Orientace, doporučení, prevence (Petrinum 2025) přináší širší reflexi zneužívání v církevním prostředí i možné cesty prevence.Hosté: Tomáš Cyril Havel, katolický kněz, autor a překladatel. Působí jako farní vikář v Římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty v Praze-Břevnově. Přeložil také knihu Doris Reisinger Spirituální zneužívání v katolické církvi.Eliška Hrnčířová, maminka, pedagožka, překladatelka a bývalá trapistka. Spolu s dalšími přispěla k zahájení kanonického vyšetřování duchovního zneužívání u sester trapistek a svou zkušenost následně sdílela na stránkách Někdo ti uvěří.Agnieszka Ewa Jarkowska, kapucínka a pedagožka. Odborně se věnuje tématům ochrany, traumatu a pomoci lidem zasaženým násilím. Absolvovala diplomový kurz v oblasti ochrany na Gregoriánské univerzitě v Římě a působila v Centru pro ochranu dětí v Košicích i v Komisi Konference biskupů Slovenska pro zneužívání dětí.Moderátor.Marek Drábek Opraem, premonstrát, kněz a terapeut. Absolvoval specializovaný kurz na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě zaměřený na problematiku sexuálního zneužívání v církvi. Pracuje jako nemocniční kaplan v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. Aktivně se věnuje doprovázení obětí sexuálního zneužívání.

Respekt – náročná podoba lásky k bližnímu

Publikováno: 17. 4. v 8:15, zdroj Vatican News

Účastníky setkání oslovil papež Lev XIV. Jeho jménem poslal list kardinálu Matteovi Zuppimu, předsedovi Italské biskupské konference, kardinál Pietro Parolin, státní sekretář. Ve svém listě kardinál Parolin poukazuje na skutečnost, že vytvářet autentické vztahy je „bytostným úkolem křesťanských společenství“. Zdůrazňuje, že respekt „neznamená pouhou korektnost, nýbrž náročnou formu lásky“, která se projevuje tím, že „střežím bližního, aniž bych se ho zmocnil, doprovázím ho, aniž bych ho ovládal, sloužím mu, aniž bych ho ponižoval“. Odsud mohou vyrůstat „průzračné, zralé a bezpečné vztahy“. Ke zvláštní pozornosti vybízí poselství vůči obětem zneužívání. Křesťanské komunity jsou povolány k tomu, aby neustále prožívaly „evangelní konverzi“, díky níž se nebudou ožehavým tématům vyhýbat ze strachu před skandálem, nýbrž vydají se „cestami, které si žádá pravda, spravedlnost a uzdravení“. K tomu povzbuzuje, jak píše kardinál Parolin, i papež Lev XIV. Římský biskup doufá, že v italských diecézích „budou vyrůstat komunity, v nichž ti nejzranitelnější budou přijímáni, chráněni a milováni“. K tomu také všem zúčastněným uděluje apoštolské požehnání.

„Jsme na jedné lodi“: Arcibiskup Nuzík se opět setkal s oběťmi zneužívání

Publikováno: 30. 3. v 11:05, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Program zahájila společná modlitba a mše svatá v kostele sv. Anny vedle katedrály. Arcibiskup Nuzík během ní vyšel ze čtení daného dne, textu proroka Ezechiela, který hovoří o vnitřní proměně a očištění národa. „Jsem přesvědčen, že podobný proces proměny a očištění probíhá také v církvi v souvislosti s řešením otázek zneužívání. Každé takové shromáždění, jaké prožíváme i dnes, je projevem lítosti nad tím, co se stalo. Zároveň je to další krok v neustálé snaze posilovat prevenci, aby se narušená důvěra ve službu církve a kněží mohla zase obnovit,“ uvedl a zdůraznil přitom, že vedle lidského snažení a omluvy, kterou vůči všem obětem při této příležitosti znovu zopakoval, je zapotřebí také upřímná touha po uzdravení, které přichází skrze Boha.V přímluvách, které pro tuto bohoslužbu připravili lidé ze spolku Někdo Ti uvěří, pomáhajícího obětem zneužívání v církvi, pak všichni zúčastnění prosili nejen za zneužité, ale i za ty, kdo je doprovázejí, za představitele církve a všechny, kteří se podílejí na vyšetřování případů, a také za pachatele, aby nahlédli hrůzu toho, co spáchali, a s důvěrou v Boží milosrdenství přijali odpovědnost za své skutky.Jít s každým jeho tempemNásledná diskuze v nedaleké restauraci U Kristýna otevřela konkrétní témata. Arcibiskup Nuzík nejprve zmínil logo kontaktního místa olomoucké arcidiecéze pro oběti zneužívání a jeho heslo „Jsme na jedné lodi“. „Zbavit se tohoto zla musíme všichni společně. Loď tu ale není od toho, abychom stáli ve stojatých vodách, loď nás má posunout: všechny společně v tom, jak dál posilovat prevenci, a individuálně v tom, jak přes všechna zranění, bolest a tíhu spáchaného zla směřovat k uzdravení,“ řekl a dodal: „Chceme každému pomoci, aby našel sílu a nedovolil minulé bolesti být tím jediným, co určuje jeho budoucnost.“Ze strany přítomných obětí zazněl mimo jiné silný apel na včasnou a automatickou nabídku terapie, protože právě okamžitá pomoc odborníka může zabránit tomu, aby člověk „propadl sítem“ a zůstal se svým traumatem izolován mimo společnost.To potvrdil také arcibiskup Nuzík. „Uvědomil jsem si, že pokud zůstaneme u všeobecného pohledu, vlastně nic neřešíme. Teprve až když sestoupíme k pohledu jednotlivce, můžeme hledat řešení, ale také objevit skutečně bolestné místo. Univerzální recept neexistuje a my musíme jít s každým člověkem jeho tempem a individuálně,“ shrnul. Připustil přitom, že církev se i skrze tato setkávání postupně učí jít kupředu. Po fázi, kdy bylo nutné se zabývat právní rovinou, a následném budování sítě doprovázení skrze kontaktní místo nyní přichází další náročná rovina, práce s pachateli.Od modlitby ke konkrétním činůmTéma ochrany obětí přitom v Olomouci rezonovalo v uplynulém týdnu opakovaně. V úterý 24. března se uskutečnil další kněžský den, tentokrát zaměřený na praxi a prevenci právě v oblasti zneužívání. Mezi přednášejícími vystoupil církevní právník P. Libor Botek, advokát Daniel Bartoň, sexuolog Peter Kepič a také Anna Ptáčková a Marek Drábek ze spolku Někdo Ti uvěří. Kněží tak byli obsáhle informováni o sexuálních poruchách, posttraumatických reakcích i hranicích sexuálního a duchovního zneužití.A na Květnou neděli uplynul přesně půlrok od chvíle, kdy arcibiskupství otevřelo své kontaktní místo pro oběti zneužívání. To je určeno všem, kdo se v prostředí církve setkali s nevhodným chováním nebo některou z forem zneužívání – ať už jako přímé oběti, svědci, příbuzní nebo jejich blízcí. Služba vyslechne a předá informace, jak v dané věci postupovat, nenahrazuje ale orgány, které zneužívání řeší z titulu své funkce – tedy zejména církevní soud nebo orgány činné v trestním řízení. Komunikace probíhá anonymně a nejprve po e-mailu na adrese pomocobetem@ado.cz, všichni zapojení odborníci jsou vázáni mlčenlivostí, a pokud dojde na osobní setkání, koná se v diskrétní poradenské místnosti v centru Olomouce. Kontaktní místo zveřejnilo i leták s podrobnými informacemi, jak zneužívání rozpoznat a jak postupovat v případě, že se s ním někdo setká.„Jsem rád, že se v arcidiecézi podařilo vytvořit prostor, kde se lidé mohou bezpečně ozvat a svěřit se s tím, co prožili,“ uvedl arcibiskup Nuzík. Církev podle něj musí nejen umět spáchané zlo pojmenovat, ale také nabídnout pomoc těm, kteří se cítí zranění. „Kontaktní místo poskytuje bezpečné prostředí, kde jsou tito lidé vyslyšeni a kde se jim dostává první podpory i nasměrování na ty, kdo se jim mohou věnovat,“ dodal.

image:Image Mladí v církvi

Mladí v církvi

Všechny články >
Biskup Tomáš Holub na festivalu UNITED city

Publikováno: 29. 4. v 9:35, zdroj Diecéze plzeňská

Letošní ročník UNITED city se nesl ve velmi požehnané a radostné atmosféře. Do kulturního domu Vltava se sjelo mnoho účastníků, kteří společně vytvořili prostor plný setkání, sdílení a inspirace. Festival znovu ukázal, že má smysl otevírat důležitá témata i mimo zdi kostelů a přinášet víru přirozeně mezi lidi.Součástí programu bylo také vystoupení plzeňského biskupa Tomáše Holuba, který hovořil na téma „Není nesmysl položit život za druhé“. Ve své promluvě nabídl hluboké, ale zároveň srozumitelné zamyšlení nad obětí a službou druhým. Zdůraznil, že i v dnešní době má smysl žít pro druhé a hledat dobro přesahující vlastní pohodlí. Jeho slova oslovila mnoho posluchačů a otevřela prostor pro další přemýšlení i diskusi. 

Prázdninová nabídka pro mládež - MAMRE týdny v Osové Bítýšce

Publikováno: 29. 4. v 8:46, zdroj Biskupství brněnské

Myšlenka Mamre týdnů vznikla před více než deseti lety s cílem nabídnout mladým lidem z diecéze během letních prázdnin prostor pro vzájemné seznámení, prožití času s Bohem a druhými, přemýšlení a hledání odpovědí na otázky nejen duchovního charakteru. Mamre týdny probíhají také letos ve dvou turnusech, od 18. do 22. srpna pro věkovou kategorii 12+ a od 24. do 30. srpna pro kategorii 16+. „Přijeď zažít společenství mladých z celé diecéze, duchovní program, netradiční hry a workshopy, spaní ve stanu to vše na Mamre týdnu,“ zve Ludmila Kuchyňková z organizačního týmu. Duchovní i zážitkový programOrganizátoři se v programu snaží reflektovat témata, kterými mladí lidí v dnešní době žijí, každý den je zaměřen na jinou oblast - rodina, víra, vztahy, atd. Tématu dne se věnuje ranní přednáška a následná diskuze ve skupinkách. Odpoledne je většinou prostor pro společnou hru, workshopy a další přednášky, oblíbenou součástí programu bývají scénky (tzv. večerníčky) nebo zprávičky. Poslední den probíhá velká rozlučková párty. Mladí mají během celého týdne prostor i pro budování svého vztahu s Bohem - každý den se slaví mše svatá, během dne je příležitost k osobní modlitbě v kapli, svátosti smíření s knězem nebo duchovnímu rozhovoru se zasvěcenými osobami či vedoucími. Na Mamre týdny se můžete přihlásit ZDE. Kapacita je omezená, proto s přihláškou neváhejte.

Vybráno pět svatých patronů SDM v Soulu

Publikováno: 27. 4. v 8:27, zdroj Vatican News

Organizační výbor Světových dnů mládeže v Soulu oznámil patrony tohoto festivalu mladých katolíků. Vybráni byli: Svatý Jan Pavel II. (1920–2005) — zakladatel Světových dnů mládeže, proslulý pro svou blízkost mladým lidem, péči o rodinu a důstojnost lidského života. Svatý Ondřej Kim Taegon (1821–1846)– korejský katolický kněz a mučedník, ztělesňující odvahu a pevnou víru. Svatá Františka Xaveria Cabrini (1850–1917) — misionářka známá pro svou péčí o migranty a chudé. Svatá Josefína Bakhita (1869–1947) — bývalá otrokyně, která se stala řeholnicí, svědkyní naděje, svobody a víry proměněné utrpením. Svatý Carlo Acutis (1991–2006) — světec digitální éry, jehož život zůstává vzorem evangelizace v digitálním světě. Dvouletý proces výběru patronů Patroni Světových dnů mládeže v Soulu byli vybráni na základě celostátního průzkumu mezi mladými lidmi, pastoračními pracovníky a formátory. Jak informuje organizační výbor, po skončení výběru věnovala skupina mladých dobrovolníků dva měsíce studiu života a spirituality pěti svatých patronů. Na základě modlitby, diskuse a společné reflexe připravili pro každého ze světců zvláštní modlitbu a symbol, který poukazuje zvláštní svědectví, které každý z nich dává současné mládeži. Svědectví světců inspiruje Kardinál Kevin Farrell, prefekt Dikasteria pro laiky, rodinu a život, připomněl, že svatí patroni hrají zásadní roli v přípravách na Světové dny mládeže (SDM). „Zvou mladé lidi, formátory a pastýře k reflexi nad darem Božího povolání – křestního, kněžského, řeholního a manželského – a povzbuzují nás, abychom na něj odpověděli velkoryse a odvážně následováním Krista, který zvítězil nad světem, jak připomíná téma nadcházejících Světových dnů mládeže,“ – uvedl kardinál Farrell. „Ať svědectví těchto svatých patronů – dodal kardinál – inspiruje mladé lidi po celém světě, zejména v kontextech poznamenaných nesnázemi a pronásledováním, aby si uvědomili, že svatost není vzdáleným ideálem, aby upřeli svůj zrak na Krista a velkoryse odpověděli na Jeho volání.“ Vzory konkrétního prožívání víry Arcibiskup Soulu Peter Soon-taick Chung, předseda Místního organizačního výboru Světových dnů mládeže v Soulu 2027, zdůraznil, že „tito svatí patroni pocházejí z různých kontinentů a generací a každý z nich ukazuje konkrétní cestu prožívání víry v realitě, s níž se dnes mladí lidé setkávají. Doufám, že v nich objeví vzory pro svůj život a že nimi během přípravy na Světové dny navážou hluboké duchovní pouto“.

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou