Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Čeští a moravští biskupové budou jednat ve Špindlerově Mlýně

Čeští a moravští biskupové budou jednat ve Špindlerově Mlýně

Publikováno: 22. 4. v 8:30
Oddělení komunikace

147. plenární zasedání ČBK se uskuteční ve dnech 27.–29. dubna 2026 na Erlebachově boudě ve Špindlerově Mlýně. Zúčastní se jej také apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který se s biskupy Čech, Moravy a Slezska rozloučí před svým odjezdem na další diplomatickou misi. Na jednání dorazí rovněž předsedové konferencí vyšších představených mužských a ženských řeholí – arciopat Prokop Siostrzonek OSB a sestra Zdeňka Švédová FMA. Prog

image:Image Slavnostní uvedení nového pražského arcibiskupa do úřadu

Slavnostní uvedení nového pražského arcibiskupa do úřadu

Publikováno: 8. 4. v 11:05
Oddělení komunikace

V sobotu 25. dubna 2026 bude Mons. Stanislav Přibyl slavnostně uveden na svatovojtěšský arcibiskupský stolec při pontifikální mši v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Papež Lev XIV. jej pražským arcibiskupem jmenoval 2. února 2026, přinášíme aktualizované informace k této blížící se události. Administrátor arcidiecéze a emeritní pražský arcibiskup Jan Graubner srdečně zve klérus, věřící pražské arcidiecéze i všechny, kteří by se chtěli zúčas

image:Image Rekordní počet křtů dospělých také v České republice

Rekordní počet křtů dospělých také v České republice

Publikováno: 8. 4. v 10:20
Oddělení komunikace

Podobně jako v západních zemích zaznamenává katolická církev v České republice rostoucí podíl křtů dospělých z celkového počtu pokřtěných. V roce 2025 dosáhl 9 %, což je dosud nejvyšší hodnota v historii. V roce 2025 katolická církev evidovala celkem 13 622 křtů, přičemž 58 % z nich se uskutečnilo na Moravě. Křty dospělých se dlouhodobě pohybovaly na úrovni 5–6 % ze všech pokřtěných, avšak v posledních letech jejich podíl výrazně roste, stejně ja

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Kardinál Koch k výročí genocidy Arménů

Publikováno: 24. 4. v 15:56, zdroj Vatican News

Na organizaci bohoslužby připomínající tzv. Medz Yeghern neboli „Velké zlo“ se podílela komunita Sant’Egidio, Reprezentace arménské církve při Svatém stolci a Papežská arménská kolej. Představený komunity Sant’Egidio také v rámci bohoslužby vystoupil s výzvou prožívat památku na genocidu Arménů ve světle Kristova vzkříšení, zvláště pak jeho slov k apoštolům: „Pokoj vám.“ Ve svém poselství se kardinál Koch odvolal na učení II. vatikánského koncilu o spasitelném postoji, který „uznává bohatství Kristovo a působení duchovních sil v životě jiných, kteří vydávají svědectví Kristu někdy až k prolití krve“ (UR 4), které vytváří „pravé spojení v Duchu Svatém“ (LG 15). Navázal tak na slova papežů sv. Jana Pavla II. a Františka o „společenství v mučednictví“ a „ekumenismu krve“. Také dnes se křesťané různých vyznání a tradic stávají obětí pronásledování, připomněl kardinál. V souvislosti s antickým přesvědčením, že „krev mučedníků je setbou křesťanů“, vyjádřil naději, že i tyto oběti „svědků dneška“ povedou k jednotě Kristova těla, „zraněného tolika rozděleními“. Tito mučedníci, doufá kardinál, budou doprovázet křesťany na cestě k plnému společenství, takže „jejich krev přiblíží onen požehnaný den, kdy všichni budeme pít z jednoho a téhož kalicha spásy“. Edoardo Giribaldi, redakčně upraveno

image:Image Náhled

Madona z Veveří bude o víkendu k vidění ve své „domovské“ farnosti

Publikováno: 24. 4. v 14:14, zdroj Biskupství brněnské

Obraz Madony s Ježíškem v náručí je autorsky připisován okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Není přesně jasné, jak se dostal do farnosti Veverská Bítýška, nicméně od konce 18. století byl umístěn v kostelíku Matky Boží na Veveří jako oltářní obraz. Ve 30. letech 20. století byl převezen do Prahy, kde vlivem politických a historických událostí následujících let zůstal až do roku 2016.Tehdejší diecézní biskup Mons. Vojtěch Cikrle vzpomíná: „Tahanice kolem navrácení obrazu byly opravdu ‚zapeklité‘. Ale dopadlo to dobře, a tak si můžeme  připomínat deset let od chvíle, kdy se slavný deskový gotický obraz Madona z Veveří –  za pozornost stojí, že je o sto padesát let starší než vyobrazení Mony Lisy Leonardem da Vinci –  vrátil zpět do majetku farnosti Veverská Bítýška a stal se ozdobou Diecézního muzea na Petrově. Během krátké doby tehdy expozici se vzácným uměleckým klenotem navštívily tisíce zájemců. Nejen proto, aby toto jedinečné dílo viděly, ale aby se u něj také pomodlily.“Biskup Vojtěch Cikrle bude v sobotu 25. dubna v 9.30 slavit mši svatou ve Veverské Bítýšce. Slavný obraz bude po celý víkend vystaven právě v místním kostele sv. Jakuba Staršího. Návštěvníci, kteří se do Bítýšky o víkendu vypraví, mají možnost se od 11 hodin zúčastnit pěší pouti s názvem Cesta Madony z Veveří, v jejím cíli (cca 13 km) čekají poutníky upomínkové plakety. Součástí oslav budou komentované prohlídky obrazu, ukázky řemesel, prohlídka věže kostela sv. Jakuba a kostelních zvonů. V sobotu bude také požehnán nový pozlacený kříž na věži.„K obrazu Madony z Veveří po staletí přicházeli lidé se svými starostmi, trápeními i nadějemi. Přicházejí, aby vstoupili do duchovního světa, ve kterém je realita života vnímána nejen pohledem chladného rozumu, ale i pohledem milujícího srdce. A děkuji Bohu, že je to možné i dnes,“ dodává emeritní biskup Vojtěch Cikrle.Podrobný program víkendových oslav ve Veverské Bítýšce najdete ZDE.

image:Image Náhled

Odhalte tajemství padělatelů na výstavě „Kopie a falza“ v Arcibiskupském paláci

Publikováno: 24. 4. v 14:11, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Co se však stane, když touha po dokonalosti přeroste v ambici vytvořit dílo, které se vydává za originál? Když se umělecká dovednost promění v nástroj manipulace a hranice mezi talentem a zločinem se začne nebezpečně tenčit? To ukáže výstava „Kopie a falza: Umění mezi iluzí a klamem“. K vidění v Arcibiskupském paláci v Olomouci bude od 25. dubna až do 28. října 2026, vernisáž se uskuteční v úterý 5. května v 17.00.Výstava sleduje fascinující cestu uměleckých děl ze sbírek Arcibiskupství olomouckého od legitimních kopií, které vzdávaly hold mistrům, až po falza, jež se snažila oklamat znalce i milovníky umění. Ukazuje, jak tenká může být hranice mezi iluzí a klamem – a jak snadno se z umělce může stát padělatel, pokud se jeho touha po dokonalosti spojí s pokušením překročit zákon.Jaké zobrazovací metody se při průzkumech uměleckých děl používají a co z nich lze vyčíst? Návštěvníci si sami budou moci například prohlédnout obraz nasvícený v ultrafialovém světle a odhalit tak, co vše zůstává na první pohled skryto.Výstava je přístupná v běžné otevírací době, a to buď v rámci komentované prohlídky reprezentačních sálů, nebo samostatně po předchozí domluvě.Zdroj: arcibiskupskypalac.cz

image:Image Náhled

Debata o spirituálním zneužívání v Dominikánské 8

Publikováno: 24. 4. v 13:35, zdroj cirkev.cz

Během večera bude představena také kniha Zlomené duše. Duchovní zneužívání v řeholních komunitách, jejíž vydání finančně podpořily mužská i ženská konference vyšších řeholních představených i spolek Někdo ti uvěří.Diskuze se zaměří na naléhavé téma duchovního a sexuálního zneužívání v církvi: na zkušenost obětí, mechanismy zneužití moci i na otázku, co dnes znamená odpovědnost, prevence a uzdravení. Pozornost bude věnována také tomu, jak rozpoznávat nezdravé formy vedení, poslušnosti a závislosti a jak vytvářet bezpečnější a pravdivější prostředí nejen v rámci církve.Večer navazuje na vydání dvou knih, které toto téma pomáhají přesně pojmenovat. Dysmas de Lassus ve své knize Zlomené duše. Duchovní zneužívání v řeholních komunitách (Krystal OP 2026) ukazuje rizika a deformace řeholního života. Doris Reisinger v knize Spirituální zneužívání v katolické církvi. Orientace, doporučení, prevence (Petrinum 2025) přináší širší reflexi zneužívání v církevním prostředí i možné cesty prevence.Hosté: Tomáš Cyril Havel, katolický kněz, autor a překladatel. Působí jako farní vikář v Římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty v Praze-Břevnově. Přeložil také knihu Doris Reisinger Spirituální zneužívání v katolické církvi.Eliška Hrnčířová, maminka, pedagožka, překladatelka a bývalá trapistka. Spolu s dalšími přispěla k zahájení kanonického vyšetřování duchovního zneužívání u sester trapistek a svou zkušenost následně sdílela na stránkách Někdo ti uvěří.Agnieszka Ewa Jarkowska, kapucínka a pedagožka. Odborně se věnuje tématům ochrany, traumatu a pomoci lidem zasaženým násilím. Absolvovala diplomový kurz v oblasti ochrany na Gregoriánské univerzitě v Římě a působila v Centru pro ochranu dětí v Košicích i v Komisi Konference biskupů Slovenska pro zneužívání dětí.Moderátor.Marek Drábek Opraem, premonstrát, kněz a terapeut. Absolvoval specializovaný kurz na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě zaměřený na problematiku sexuálního zneužívání v církvi. Pracuje jako nemocniční kaplan v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. Aktivně se věnuje doprovázení obětí sexuálního zneužívání.

image:Image Náhled

Příběhy ticha, věrnosti a odvahy: Výstava představuje kněze Jana Bulu a Václava Drbolu

Publikováno: 24. 4. v 13:27, zdroj Diecéze ostravsko - opavská

Výstava nabízí možnost seznámit se v naší diecézi s jejich osudy v době, kdy se církev připravuje na jejich blahořečení.Oba kněží působili na jižní Moravě a jejich svědectví má co říct i místním věřícím. „Nejde o to, odkud pocházeli nebo kde sloužili. Jejich příběh je součástí dějin celé církve u nás,“ připomíná P. Jan Larisch, autor duchovních knih, který ve své tvorbě propojuje historickou paměť církve s tématy víry, svědomí a lidské svobody. Pokračuje: „I když nepůsobili přímo v naší diecézi, můžeme se s nimi alespoň takto symbolicky setkat, poznat je a nechat se jejich věrností inspirovat.“Kněží, kteří nezradili svědomíJan Bula a Václav Drbola byli zatčeni v rámci vykonstruovaných politických procesů, jejichž cílem bylo zastrašit církev a zlomit morální autoritu kněží. Obvinění byla smyšlená, výslechy kruté a rozsudky předem dané. Přesto ve chvílích zkoušky zůstali věrní svému kněžskému poslání i vlastnímu svědomí.„Jejich příběhy nejsou jen historickou kapitolou,“ potvrzuje P. Larisch. „Jsou výzvou i pro dnešní dobu – k odvaze stát za pravdou, i když to něco stojí.“ Právě tento rozměr chce výstava zprostředkovat veřejnosti.Příprava na blahořečeníBlahořečení Jana Buly a Václava Drboly je událostí celocírkevního i celospolečenského významu, která přesahuje hranice jednotlivých diecézí. Výstava vznikla i s cílem nabídnout prostor k tiché přípravě a osobnímu seznámení s těmito mučedníky víry.Na jednotlivých panelech návštěvníci najdou fotografie, stručné medailonky obou kněží a krátké modlitby, které zvou k zastavení a rozjímání. K dispozici je také časopis Milujte se, v němž je příběh Jana Buly a Václava Drboly popsán podrobněji a v širším kontextu doby.„Blahořečení není jen slavnostní akt,“ doplňuje P. Larisch. „Je to chvíle, kdy si znovu klademe otázku, čemu jsme ochotni zůstat věrní. A právě takové otázky chce tato výstava nenápadně, ale vytrvale otevírat.“Výstava tak nabízí příležitost nejen připomenout si temnou kapitolu našich dějin, ale především dotknout se příběhů lidí, kteří v době nesvobody dokázali zůstat svobodní v srdci.

Focusy

image:Image Synoda o synodalitě

Synoda o synodalitě

Všechny články >
Vatikán plánuje další kroky synody o synodalitě, do popředí se dostává téma rodiny

Publikováno: 21. 4. v 14:27, zdroj cirkev.cz

Generální sekretariát synody stanovil plán na nadcházející měsíce a oznámil klíčové události za účasti papeže Lva XIV. V plánu je červnové přípravné setkání ke kontinentálním hodnoticím shromážděním v roce 2028 a také říjnové setkání věnované rodině u příležitosti desátého výročí exhortace Amoris laetitia. Během online jednání 17. dubna byla zároveň schválena struktura nového realizačního dokumentu, který má určit další směřování synody o synodalitě v místních církvích.Hlavním bodem jednání XVI. řádné rady byla organizace setkání plánovaného na 23.–25. června 2026, které má připravit kontinentální hodnotící shromáždění plánovaná na první čtvrtletí roku 2028. Jedné ze zvláštních pracovních sekcí se zúčastní také papež Lev XIV. K účasti byli pozváni zástupci širokého spektra církevních představitelů, včetně zástupce Rady patriarchů východních církví a předsedů mezinárodních biskupských konferencí, mimo jiné ze Spojených států a Kanady. Každého z nich má doprovázet koordinátor synodálního týmu a, pokud to bude možné, také generální sekretář dané struktury.Dalším významným krokem bude setkání ve Vatikánu, které Svatý otec svolal na 7.–14. října 2026 při příležitosti desátého výročí vydání posynodální apoštolské exhortace Amoris laetitia. Do Říma se při této příležitosti sjedou předsedové biskupských konferencí z celého světa i představitelé synod katolických východních církví sui iuris, aby se společně věnovali tématu rodiny. Papež chce tímto setkáním „ve vzájemném naslouchání přistoupit k rozlišování kroků, které je třeba učinit, aby bylo možné hlásat evangelium rodinám v dnešní době s ohledem na to, co se děje v místních církvích“. Za přípravu této konzultační fáze odpovídá Dikasterium pro laiky, rodinu a život.Během jednání, kterému předsedal kardinál Mario Grech, představil P. Giacomo Costa návrh dokumentu zaměřeného na uskutečňování závěrů synody o synodalitě. Text, jehož struktura byla schválena, má být zveřejněn do začátku léta. Naváže na pokyny publikované v červnu 2025 a poslouží jako nástroj pro přípravu hodnotících shromáždění. Tyto kroky jsou součástí širšího procesu naplňování závěrečného dokumentu XVI. shromáždění a navazují na práci studijních skupin.Závěr jednání patřil poděkování biskupu Luisu Maríovi Marínovi de San Martín za jeho dlouholeté působení v Generálním sekretariátu synody. Členové rady jej zároveň ujistili o své modlitbě v souvislosti s jeho novým posláním papežského almužníka a prefekta Dikasteria pro službu milosrdenství.Zdroj: Vatican News - italská sekce

Synoda: Polygamie je nemorální, respektovat církevní nauku

Publikováno: 24. 3. v 14:35, zdroj Vatican News

Na stůl generálního sekretariátu synody dorazily dvě nové závěrečné zprávy. Jednou z nich je zpráva komise zřízené v rámci Sympozia biskupských konferencí Afriky a Madagaskaru (SECAM) na téma polygamie, praxe označená v dokumentu za „nemorální“ a za „formu otroctví“ pro ženy. Druhou zprávou je zpráva studijní skupiny č. 2 na téma Naslouchat volání chudých a země, v níž se mimo jiné prosazuje „teologie, která vychází z naslouchání“ zranitelným a stvoření a která navrhuje zřízení církevního observatoře pro lidi se zdravotním postižením. Práce studijních skupin Jak je známo, deset studijních skupin zahájilo svou práci hned po svém založení v průběhu dvojitého synodu o synodalitě (2024). Hloubkové analýzy, výzkumy a dialog s odborníky a institucemi, pokračovaly po zahájení pontifikátu Lva XIV., který požádal, aby byly jejich zprávy, po předání sekretariátu synody zveřejněny v „duchu transparentnosti“. Zároveň stanovil, že po odevzdání zpráv končí mandát jednotlivých skupin. Dosud odevzdaly výsledky své práce tři skupiny: Skupina 3 o misii v digitálním prostředí; skupina 4 o revizi Ratio pro formaci kněží; skupina 5 o účasti žen na životě Církve. Polygamie, „viditelná“ praxe v Africe Dnes, 24. března, byly zveřejněny další dva dokumenty. V prvním z nich se odborníci ze SECAM vyjádřili k ožehavé otázce polygamie, o které během zasedání informoval kardinál Fridolin Ambongo, arcibiskup z Kinshasy a předseda Sympózia biskupů Afriky a Madagaskaru. Zpráva vychází z kořenů polygamní reality a analyzuje její příčiny: společenské postavení, ideály, kontakty s islámem. Zpráva nicméně podotýká, že jde o praxi, která není specifikem afrického kontinentu, ale má „univerzální“ dosah, a proto „se týká pastorační péče celé církve“. Zároveň však jde o praxi v Africe je však velmi „viditelnou“ a vyžaduje proto reflexi na vysoké úrovni. Zkušenost misionářů Reflexe shrnutá v dnešním synodním dokumentu vychází u biblického pohledu na člověka, která „jasně“ potvrzuje „rovnou důstojnost muže a ženy před Bohem“. Polygamie je proto považována za specifickou formu „otroctví žen“, a tedy za praxi hluboce nemorální. Zpráva se opírá o zkušenosti misionářů, kteří jsou s touto realitou neustále konfrontováni.  Zdůrazňuje proto, že pastorační činnost se musí soustředit na boj proti polygamii, protože monogamní manželství je „nezbytnou podmínkou pro to, aby člověk byl nebo se stal křesťanem“. Žádná nejednoznačnost Zpráva zdůrazňuje, že v této věci nesmějí existovat žádné nejednoznačnosti: „Nelze se v žádném případě odchýlit od oficiální nauky církve: pastorační přístup k polygamistům se musí vyhnout se všemu, co by mohlo vypadat jako uznání polygamie ze strany církve“. Synodální komise opakuje výzvu k podpoře monogamie skrze učení Písma o jedinečnosti a nerozlučitelnosti manželství. Pastorační péče a svátosti Zpráva rovněž vyjmenovává různé pastorační přístupy, které se v Africe ve vztahu k polygamistům uplatňují. Některé vyžadují, aby si polygamista, který chce přistupovat ke svátostem, „vybral jednu manželku“ a ostatním ženám a dětem zaručil „spravedlnost a podporu“. Jiné zavádějí „trvalý katechumenát, přijímající osobu do společenství bez přístupu ke svátostem“. „Zvláštní doprovázení“ je naopak vyhrazen pro takzvanou „skrytou polygamii“, tedy neoficiální mnohoženství. Přesná jsou pak doporučení týkající se křtu, počínaje tím, že „polygamisté, kteří si přejí ztotožnit se s Kristem skrze milost křtu, musí být pečlivě připraveni, zbavit se některých kulturních překážek, přijmout evangelní poselství, přijmout křesťanský ideál a zavázat se k monogamnímu manželství před přijetím křtu“. Jinými slovy, církev nepokřtí polygamistu na základě slibu: „Pro polygamisty neexistuje předběžné udělení svátosti křtu, ale je zapotřebí doprovázení v perspektivě inkulturované pastorace“. Blízkost, naslouchání, docenění žen SECAM nakonec zmiňuje pastorační péči nabízející „blízkostí“, „naslouchání“, „přijetí lidí“, „respektování jejich cest“ a zaměřenou „na docenění důstojnosti ženy“. Tento typ pastorace„umožní navázat respektující a bratrský dialog mezi polygamními páry a pastýřem (knězem, biskupem), zástupcem milosrdného Krista, který hledá ztracenou ovečku a souhlasí s tím, že usedne ke stejnému stolu s celníky a hříšníky“. Volání chudých a země Závěrečná zpráva Skupiny č. 2 odpovídá na pět otázek ohledně toho, „jak může církev lépe naslouchat volání chudých a země“. Pro členy týmu naslouchání chudým a zemi „není pastorační volbou, ale aktem víry, který je podstatou poslání církve“. Czerny totiž připomíná, že pojem „naslouchání“ označuje „integrální proces, který zahrnuje setkání, pochopení problému, jednání, hodnocení a duchovní podporu a který se týká každého křesťana, i toho, kdo se cítí chudý“. Společná odpovědnost všech Otázka, kterou klade Skupina č. 2, zní: „Jak může církev lépe naslouchat těmto dvěma navzájem propojeným voláním, s vědomím, že reagovat na volání chudých znamená také reagovat na volání země, a naopak?“ V tomto smyslu zpráva identifikuje nástroje, které jsou v církvi již k dispozici – farnosti, základní společenství, hnutí, Charita, ekumenické a mezinárodní sítě. Vyzdvihuje jejich bohatství, ale varuje před „pokušením neoprávněně přenést odpovědnost na specializované struktury“. Každý pokřtěný je totiž zván ke „společné odpovědnosti“. Observatoř pro osoby se zdravotním postižením Mezi návrhy skupiny se objevujuje návrh na zřízení církevní observatoře pro osoby se zdravotním postižením, který předložila podskupina složená převážně z lidí se zdravotním postižením a která by mohla představovat „model, který lze replikovat na místní a regionální úrovni, aby se dal hlas všem marginalizovaným skupinám“. Setkání s existenciálními periferiemi Na teologické úrovni zpráva požaduje, aby „teologové pocházející z nejzranitelnějších společenství byli aktivně zapojeni do práce na magisteriálních dokumentech“. Ve stejném duchu je považuje za důležité, aby vzdělávací programy pro laiky, řeholníky a seminaristy zahrnovaly „přímé setkání s existenciálními periferiemi“.

Sestra Nathalie Becquart navštíví Prahu

Publikováno: 24. 3. v 13:59, zdroj cirkev.cz

Jak vypadá synodalita v praxi a proč je pro místní církve zároveň nadějí i výzvou? Po synodě o synodalitě teď začíná ta nejnáročnější část: uvádění do života v diecézích, farnostech a komunitách. V některých zemích už synodalita přináší novou pastorační kreativitu, jinde vyvolává nejistotu nebo odpor — často ze strachu a nedorozumění. Jak tyto obavy číst? Co pomáhá, aby se synodalita nestala jen heslem? Jaké proměny teologie a spirituality synodalita vyžaduje? Přijďte naslouchat, ptát se a společně hledat, jak může synodální církev vypadat tady a teď.Hosté přednášky:NATHALIE BECQUART je francouzská řeholnice z kongregace Xavières a teoložka dlouhodobě angažovaná v oblasti synodality. Od roku 2021 působí jako podsekretářka Generálního sekretariátu Synody biskupů ve Vatikánu. Stala se první ženou v historii, která má na biskupské synodě hlasovací právo.PROKOP BROŽ je teolog a pomocný biskup královéhradecký. V diecézi koordinuje implementaci synodálního procesu. V rámci České biskupské konference je delegátem Rady pro synodální proces a nese odpovědnost za oblast synodality na celostátní úrovni.ANNA GELETY je advokátka. V synodálním procesu se zapojila na místní úrovni ve farnosti sv. Terezie v Kobylisích: byla součástí týmu, který zpracovával výstupy ze synodálních skupinek a připravil pro farnost shrnutí témat i základní statistické pohledy na to, co v debatách zaznívalo.Debata je otevřená veřejnosti a moderuje ji Benedikt Mohelník. 

image:Image Ochrana nezletilých v církvi

Ochrana nezletilých v církvi

Všechny články >
Debata o spirituálním zneužívání v Dominikánské 8

Publikováno: 24. 4. v 13:35, zdroj cirkev.cz

Během večera bude představena také kniha Zlomené duše. Duchovní zneužívání v řeholních komunitách, jejíž vydání finančně podpořily mužská i ženská konference vyšších řeholních představených i spolek Někdo ti uvěří.Diskuze se zaměří na naléhavé téma duchovního a sexuálního zneužívání v církvi: na zkušenost obětí, mechanismy zneužití moci i na otázku, co dnes znamená odpovědnost, prevence a uzdravení. Pozornost bude věnována také tomu, jak rozpoznávat nezdravé formy vedení, poslušnosti a závislosti a jak vytvářet bezpečnější a pravdivější prostředí nejen v rámci církve.Večer navazuje na vydání dvou knih, které toto téma pomáhají přesně pojmenovat. Dysmas de Lassus ve své knize Zlomené duše. Duchovní zneužívání v řeholních komunitách (Krystal OP 2026) ukazuje rizika a deformace řeholního života. Doris Reisinger v knize Spirituální zneužívání v katolické církvi. Orientace, doporučení, prevence (Petrinum 2025) přináší širší reflexi zneužívání v církevním prostředí i možné cesty prevence.Hosté: Tomáš Cyril Havel, katolický kněz, autor a překladatel. Působí jako farní vikář v Římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty v Praze-Břevnově. Přeložil také knihu Doris Reisinger Spirituální zneužívání v katolické církvi.Eliška Hrnčířová, maminka, pedagožka, překladatelka a bývalá trapistka. Spolu s dalšími přispěla k zahájení kanonického vyšetřování duchovního zneužívání u sester trapistek a svou zkušenost následně sdílela na stránkách Někdo ti uvěří.Agnieszka Ewa Jarkowska, kapucínka a pedagožka. Odborně se věnuje tématům ochrany, traumatu a pomoci lidem zasaženým násilím. Absolvovala diplomový kurz v oblasti ochrany na Gregoriánské univerzitě v Římě a působila v Centru pro ochranu dětí v Košicích i v Komisi Konference biskupů Slovenska pro zneužívání dětí.Moderátor.Marek Drábek Opraem, premonstrát, kněz a terapeut. Absolvoval specializovaný kurz na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě zaměřený na problematiku sexuálního zneužívání v církvi. Pracuje jako nemocniční kaplan v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. Aktivně se věnuje doprovázení obětí sexuálního zneužívání.

Respekt – náročná podoba lásky k bližnímu

Publikováno: 17. 4. v 8:15, zdroj Vatican News

Účastníky setkání oslovil papež Lev XIV. Jeho jménem poslal list kardinálu Matteovi Zuppimu, předsedovi Italské biskupské konference, kardinál Pietro Parolin, státní sekretář. Ve svém listě kardinál Parolin poukazuje na skutečnost, že vytvářet autentické vztahy je „bytostným úkolem křesťanských společenství“. Zdůrazňuje, že respekt „neznamená pouhou korektnost, nýbrž náročnou formu lásky“, která se projevuje tím, že „střežím bližního, aniž bych se ho zmocnil, doprovázím ho, aniž bych ho ovládal, sloužím mu, aniž bych ho ponižoval“. Odsud mohou vyrůstat „průzračné, zralé a bezpečné vztahy“. Ke zvláštní pozornosti vybízí poselství vůči obětem zneužívání. Křesťanské komunity jsou povolány k tomu, aby neustále prožívaly „evangelní konverzi“, díky níž se nebudou ožehavým tématům vyhýbat ze strachu před skandálem, nýbrž vydají se „cestami, které si žádá pravda, spravedlnost a uzdravení“. K tomu povzbuzuje, jak píše kardinál Parolin, i papež Lev XIV. Římský biskup doufá, že v italských diecézích „budou vyrůstat komunity, v nichž ti nejzranitelnější budou přijímáni, chráněni a milováni“. K tomu také všem zúčastněným uděluje apoštolské požehnání.

„Jsme na jedné lodi“: Arcibiskup Nuzík se opět setkal s oběťmi zneužívání

Publikováno: 30. 3. v 11:05, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Program zahájila společná modlitba a mše svatá v kostele sv. Anny vedle katedrály. Arcibiskup Nuzík během ní vyšel ze čtení daného dne, textu proroka Ezechiela, který hovoří o vnitřní proměně a očištění národa. „Jsem přesvědčen, že podobný proces proměny a očištění probíhá také v církvi v souvislosti s řešením otázek zneužívání. Každé takové shromáždění, jaké prožíváme i dnes, je projevem lítosti nad tím, co se stalo. Zároveň je to další krok v neustálé snaze posilovat prevenci, aby se narušená důvěra ve službu církve a kněží mohla zase obnovit,“ uvedl a zdůraznil přitom, že vedle lidského snažení a omluvy, kterou vůči všem obětem při této příležitosti znovu zopakoval, je zapotřebí také upřímná touha po uzdravení, které přichází skrze Boha.V přímluvách, které pro tuto bohoslužbu připravili lidé ze spolku Někdo Ti uvěří, pomáhajícího obětem zneužívání v církvi, pak všichni zúčastnění prosili nejen za zneužité, ale i za ty, kdo je doprovázejí, za představitele církve a všechny, kteří se podílejí na vyšetřování případů, a také za pachatele, aby nahlédli hrůzu toho, co spáchali, a s důvěrou v Boží milosrdenství přijali odpovědnost za své skutky.Jít s každým jeho tempemNásledná diskuze v nedaleké restauraci U Kristýna otevřela konkrétní témata. Arcibiskup Nuzík nejprve zmínil logo kontaktního místa olomoucké arcidiecéze pro oběti zneužívání a jeho heslo „Jsme na jedné lodi“. „Zbavit se tohoto zla musíme všichni společně. Loď tu ale není od toho, abychom stáli ve stojatých vodách, loď nás má posunout: všechny společně v tom, jak dál posilovat prevenci, a individuálně v tom, jak přes všechna zranění, bolest a tíhu spáchaného zla směřovat k uzdravení,“ řekl a dodal: „Chceme každému pomoci, aby našel sílu a nedovolil minulé bolesti být tím jediným, co určuje jeho budoucnost.“Ze strany přítomných obětí zazněl mimo jiné silný apel na včasnou a automatickou nabídku terapie, protože právě okamžitá pomoc odborníka může zabránit tomu, aby člověk „propadl sítem“ a zůstal se svým traumatem izolován mimo společnost.To potvrdil také arcibiskup Nuzík. „Uvědomil jsem si, že pokud zůstaneme u všeobecného pohledu, vlastně nic neřešíme. Teprve až když sestoupíme k pohledu jednotlivce, můžeme hledat řešení, ale také objevit skutečně bolestné místo. Univerzální recept neexistuje a my musíme jít s každým člověkem jeho tempem a individuálně,“ shrnul. Připustil přitom, že církev se i skrze tato setkávání postupně učí jít kupředu. Po fázi, kdy bylo nutné se zabývat právní rovinou, a následném budování sítě doprovázení skrze kontaktní místo nyní přichází další náročná rovina, práce s pachateli.Od modlitby ke konkrétním činůmTéma ochrany obětí přitom v Olomouci rezonovalo v uplynulém týdnu opakovaně. V úterý 24. března se uskutečnil další kněžský den, tentokrát zaměřený na praxi a prevenci právě v oblasti zneužívání. Mezi přednášejícími vystoupil církevní právník P. Libor Botek, advokát Daniel Bartoň, sexuolog Peter Kepič a také Anna Ptáčková a Marek Drábek ze spolku Někdo Ti uvěří. Kněží tak byli obsáhle informováni o sexuálních poruchách, posttraumatických reakcích i hranicích sexuálního a duchovního zneužití.A na Květnou neděli uplynul přesně půlrok od chvíle, kdy arcibiskupství otevřelo své kontaktní místo pro oběti zneužívání. To je určeno všem, kdo se v prostředí církve setkali s nevhodným chováním nebo některou z forem zneužívání – ať už jako přímé oběti, svědci, příbuzní nebo jejich blízcí. Služba vyslechne a předá informace, jak v dané věci postupovat, nenahrazuje ale orgány, které zneužívání řeší z titulu své funkce – tedy zejména církevní soud nebo orgány činné v trestním řízení. Komunikace probíhá anonymně a nejprve po e-mailu na adrese pomocobetem@ado.cz, všichni zapojení odborníci jsou vázáni mlčenlivostí, a pokud dojde na osobní setkání, koná se v diskrétní poradenské místnosti v centru Olomouce. Kontaktní místo zveřejnilo i leták s podrobnými informacemi, jak zneužívání rozpoznat a jak postupovat v případě, že se s ním někdo setká.„Jsem rád, že se v arcidiecézi podařilo vytvořit prostor, kde se lidé mohou bezpečně ozvat a svěřit se s tím, co prožili,“ uvedl arcibiskup Nuzík. Církev podle něj musí nejen umět spáchané zlo pojmenovat, ale také nabídnout pomoc těm, kteří se cítí zranění. „Kontaktní místo poskytuje bezpečné prostředí, kde jsou tito lidé vyslyšeni a kde se jim dostává první podpory i nasměrování na ty, kdo se jim mohou věnovat,“ dodal.

image:Image Mladí v církvi

Mladí v církvi

Všechny články >
Skauti brněnské diecéze oslaví svátek svatého Jiří na pouti

Publikováno: 23. 4. v 10:14, zdroj Biskupství brněnské

Skauti se letos setkají na poutním místě Vranov u Brna. Registrace přihlášených družin proběhne na nádraží v České u Brna mezi 9.30 a 11.30, program vyvrcholí ve čtyři hodiny odpoledně mší svatou s biskupem Pavlem Konzbulem v poutním kostele Narození Panny Marie na Vranově.Shodou okolností právě v této obci vyrůstal současný diecézní duchovní rádce skautů, P. Pavel Opatřil, který slouží jako farář a děkan v Třebíči. Požádali jsme ho o krátký rozhovor: Jaké bylo vaše první setkání se skautem? Je skauting něco, co vás v životě nějakým způsobem ovlivňuje? Ano, vyrostl jsem samozřejmě za dob reálného socialismu, ale určité skautské impulsy mě provázely od mého dětství. V roce 1990 jsem nastoupil do olomouckého semináře a zapojil jsem se do skautských aktivit, jak v semináři, tak i v Olomouci samotné. Na podzim roku 1990 jsem složil skautský slib a naplno vstoupil do skautské organizace. Od dob mého jáhenského působení v Pozořicích jsem si postupně doplňoval skautské vzdělání. To vyvrcholilo Instruktorskou lesní školou v roce 1997, což je nejvyšší vzdělání v skautské organizaci. Od té doby jsem různě spolupracoval na vedení ve skautských střediscích, podle toho, kde jsem působil. Také jako instruktor na Ekumenické lesní škole a pak na Jesenické lesní škole.Na skautingu mě nejvíc fascinuje přátelství, příroda, a jestli se to tak dá říct, i neformální hledání duchovního rozměru života. Lord Robert Baden-Powell, zakladatel skautingu na konci svého života napsal jakousi závěť všem skautům, jejímž jádrem je výzva: „Pokusme se zanechat tento svět o trochu lepším, než jaký byl, když jsme na něj přišli.“Co to v praxi znamená, že jste skautský duchovní rádce v brněnské diecézi?Roli duchovního rádce v diecézi vidím především v propojování lidí a aktivit. Jejím jádrem je skautská pouť, dále návštěvy táborů, duchovní doprovázení a další aktivity, podle toho, jak dovoluje čas.Potřebují skauti nějaké duchovní vedení, pastorační podporu? Proč? Například na rovině farností potřebují skauti najít své místo, což někdy nebývá jednoduché. Oddíly tvoří věřící a praktikující katolíci, ale samozřejmě i nevěřící a je proto důležité vybudovat dobrou spolupráci a komunikaci mezi střediskem/oddílem a farností.Kromě skautů a své vlastní farnosti v Třebíči se v diecézi teď necelý rok věnujete ještě jedné službě - děkanské. Jak se vám všechny tyhle role kloubí dohromady a která je vám nejbližší? Někdy docela složitě (smích), ale vše beru jako výzvy, které je třeba naplňovat, a to pokud možno co nejlépe. Někdy se to i daří. Jak říká staré kněžské pořekadlo: Jsme staří a unavení, ale nevzdáváme to.Člověk samozřejmě v kontaktu s mladými lidmi také trošku omládne a to je super. A stále více se snažím říkat mladým, že oni jsou budoucností církve a na nich záleží. Vnímám to tak, že je potřeba podporovat vše, co rozvíjí život mladého člověka. Skautská cesta může být jedním z důležitých prvků. A pokud nežijeme jako věřící skauti v nějakém ghettu, pak je tam také silný evangelizační rozměr. Sám jsem pokřtil několik mladých lidí, kteří svoji cestu hledání Boha začali právě skrze skauting. A to je něco, z čeho mám velkou radost.

Vlčí doupě: Nebeština – Tajemství

Publikováno: 22. 4. v 14:12, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Videa lze sledovat také na tomto kanálu YouTube.Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na: donace.cz/vlci-doupe

Tisícovka ministrantů z brněnské diecéze se setkala v Rajhradě

Publikováno: 20. 4. v 15:07, zdroj Biskupství brněnské

Vrcholným bodem programu byla odpolední mše svatá, kterou slavil biskup Pavel Konzbul. Setkání se zúčastnilo přibližně tisíc ministrantů a ministrantek, na jeho přípravě se podílela zhruba stovka dobrovolníků, především z řad samotných ministrantů a animátorů Diecézního centra života mládeže MAMRE.Pouť měla skutečně poutní charakter – účastníci přicházeli pěšky z různých směrů. Každá trasa byla spojena s tematickými úkoly inspirovanými životními příběhy Jana Buly a Václava Drboly, kteří budou v červnu blahořečeni.Jednotlivé cesty nesly názvy jako cesta věrnosti, síly, lásky, odpuštění, Boží moci či pravdy. Program na místě pak nabídl sportovní, vzdělávací i společenské aktivity, hry a soutěže, ale také prostor pro duchovní život – například svátost smíření nebo přímluvnou modlitbu.„Byl to nádherný Boží den. Díky všem, kdo na pouť připutovali, i těm, kdo pomáhali s organizací. Věřím, že pro naše ministranty to byla krásná příležitost se potkat, něco spolu zažít a být společně u oltáře s o. biskupem a dalšími kněžími,“ uvedl hlavní koordinátor akce František Kroutil z brněnského biskupství.Příští rok čeká ministranty a ministrantky velká pouť na Velehrad, kde se 8. května 2027 sejdou ministranti ze všech moravských diecézí.

Mohlo by vás zajímat

image:Image Karel Foucauld

Karel Foucauld

Malá sestra Annie Ježíšova

„Já sám si neumím představit lásku bez naléhavé potřeby shody, podobnosti, a hlavně bez sdílení všech bolestí, těžkostí, tvrdosti života... Být bohatý, mít se dobře, žít v poklidu ze svého majetku, když ty jsi byl chudý, nuzný a těžkou prací sis namáhavě vydělával na živobytí – to bych já, Bože, nedovedl. Nedovedl bych takto milovat. Služebník nemá být větší než jeho pán.“ /ukázka/ Karel Foucauld (1858–1916) zemřel mučednickou smrtí na Sahaře už před sto lety. Svou životní cestu hledal bratr Karel klopotně. Studoval prestižní vojenskou školu, ale byl z ní vyloučen. Proslavil se zeměpisnou výpravou do Maroka, ale cestovatelem nezůstal. V jednom pařížském kostele prožil radikální obrácení a vstoupil k trapistům, aby za pár let zjistil, že hledá jiný způsob následování. Usadil se jako poustevník v Nazaretě, ale nakonec odešel na Saharu, aby žil „spiritualitu Nazareta“ uprostřed kmene Tuaregů v Alžírsku. Až po čtyřicítce se nechal vysvětit na kněze, stále toužil založit komunitu, ale nikdy nezískal jediného učedníka. Jeho spiritualita záhy oslovovala mnohé křesťany, ale až léta po jeho smrti vznikly fraternity Malých bratří a Malých sester Ježíšových. Roku 2005 jej papež Benedikt XVI. zapsal mezi blahoslavené. Bratr Karel byl od svého obrácení doslova fascinován Kristem, chtěl se mu připodobnit úplně ve všem. Kéž by touto fascinací „nakazil“ všechny, kdo knihu budou číst.

image:Image Krajinou prvních Přemyslovců

Krajinou prvních Přemyslovců

Otomar Dvořák, Josef Pepson Snětivý

Bájné příběhy o počátcích České země, jak je poprvé zachytil na počátku 12. století kronikář Kosmas, jsou historií rodu Přemyslovců, prvních vládců Čech. Pozoruhodný obrázek dostanete, když se podíváte na mapu a vyznačíte si jednotlivá dějiště nejstarších příběhů. Získáte jakýsi nepravidelný ovál, obkružující Prahu do vzdálenosti zhruba 30 kilometrů, jen s výjimečnými „chapadly“ nataženými ještě dál, třeba až k řece Ohři nebo ke Stadicím. Tato dávná ohniska slávy a moci jsou v dnešní době občas skrytá ve stínu metropole, ve své většině nepatří k turistickým atrakcím, někdy se dokonce schovávají na zanedbané průmyslové periférii hlavního města, kde je objeví jen pozorné oko poučeného poutníka. Tím víc autory vábilo vydat se do této tajemné „krajiny prvních Přemyslovců“. Zatímco Otomar zaujatě kráčel po stopách příběhu mocenského vzestupu prvních knížat a shledával jimi zanechané stopy i mytologické souvislosti, Pepson s fotoaparátem v ruce neúnavně zkoumal další pozoruhodné stavby, památníky a zajímavosti, které se v průběhu věků na oněch místech nakupily. Tyto pohledy ze dvou různých úhlů se navzájem doplňují – a společně vytvářejí plastický obraz. Výjimkou jsou dvě nové kapitoly, díky nimž je toto druhé vydání též vydáním rozšířeným. Vzhledem k Otomarově zaneprázdněnosti v létě 2023 je celé napsal Pepson. V prvním případě zůstal v samotném centru přemyslovské vlády a prozkoumal kostel svatého Jiří a pozdější Svatojiřský klášter na Pražském hradě, onu nezaslouženě opomíjenou „kolébku i hrob“. Ve druhém zamířil do jednoho z „chapadel“: do Lštění, na hradiště nikoli tak „přepevné“, jak je popsal Kosmas, ale ve své době strategicky důležité.

image:Image Úvod do scholastické teologie

Úvod do scholastické teologie

Ulrich G. Leinsle

Scholastická teologie jako svébytný způsob zpracování a tradování teologické látky ovládala univerzity od jejich vzniku až na práh moderní doby. Setkání s ní se tak nevyhne nikdo, kdo se zabývá duchovním světem středověku a raného novověku: teologa budou více zajímat myšlenkové postupy a obsah scholastických traktátů, kulturního historika zase vnější rámec školského provozu, oba však ocení příručku, která je přehledně a při zachování přiměřeného rozsahu uvede do vývoje a mnohotvárnosti scholastické teologie. Leinsleho kniha tento úkol plní dobře a spolehlivě, jak o tom svědčí již vydané překlady do angličtiny a maďarštiny.

image:Image Růženec desátek, perleťové srdce

Růženec desátek, perleťové srdce

Růženec desátek s perleťovými korálky ve tvaru srdce a se stříbrným křížkem.

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou