Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Prohlášení ČBK a ERC k výrokům proti ukrajinským uprchlíkům

Prohlášení ČBK a ERC k výrokům proti ukrajinským uprchlíkům

Publikováno: 26. 1. v 12:00
Oddělení komunikace

ČBK a ERC vydávají společné prohlášení k výrokům proti ukrajinským uprchlíkům. Text prohlášení vyjadřuje znepokojení nad rétorikou, jež zpochybňuje solidaritu s lidmi v nouzi bez ohledu na jejich původ, a připomíná, že schopnost soucitu a účinné pomoci patří k základním principům civilizované společnosti. Celý text níže. Prohlášení ERC a ČBK k výrokům proti ukrajinským uprchlíkům Jsme vážně znepokojeni výroky předsedy Poslanecké sněmovny Parla

image:Image Podcasty Portálu sociální nauky církve

Podcasty Portálu sociální nauky církve

Publikováno: 26. 1. v 11:00
Oddělení komunikace

Sociální nauka církve představuje významnou součást katolického myšlení o společnosti, člověku a jeho odpovědnosti ve světě. Nová podcastová řada Sociální nauka církve nabízí postupný a systematický úvod do tohoto tématu, určený jak pro zájemce bez předchozího studia, tak pro ty, kteří hledají hlubší souvislosti. Obsah byl vytvořen pracovní skupinou pro sociální otázky při ČBK. U každého dílu je v popisku videa k dispozici textový přepis a audio

image:Image Nový dokument Pracovní skupiny pro sociální otázky při ČBK

Nový dokument Pracovní skupiny pro sociální otázky při ČBK

Publikováno: 20. 1. v 9:00
Oddělení komunikace

Pracovní skupina pro sociální otázky při České biskupské konferenci (SO ČBK) publikovala koncepční dokument, který nese titul "Rodina, štěstí a obecné dobro v době demografické krize". Dokument je výsledkem činnosti SO ČBK v uplynulém roce, zejména v rámci interních pracovních setkání a veřejné panelové diskuse. Text analyzuje současnou demografickou krizi z pohledu sociální nauky církve a poskytuje doporučení pro rodinnou politiku, která respekt

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Co by řekl svatý Tomáš Akvinský na umělou inteligenci?

Publikováno: 28. 1. v 15:37, zdroj cirkev.cz

Prof. Thomas Marschler z katedry dogmatické teologie katolické teologické fakulty Augsburské univerzity poskytl rozhovor CNA Deutsch, německojazyčné zpravodajské agentuře ze Skupiny ACI. Uvedl v něm: „Pochopitelně nemohl Tomáš předvídat, jak se bude vyvíjet svět technologie osm století po jeho narození. Nikdo v jeho době by si nedovedl představit, že budou vynalezeny stroje, které budou k řešení problémů využívat informatické technologie způsobem podobným, jak to dělají inteligentní lidské bytosti, a dokonce je v tom překonají.“Dílo sv. Tomáše neobsahuje přímá vyjádření k tématu AI (stejně tak jako ani k létání do vesmíru nebo ke kvantové fyzice), nicméně jeho dílo podle německého teologa vrhá světlo na zásadní filosofické a etické aspekty umělé inteligence.„Někdy se například používá fenomén AI jako silný argument ve prospěch naturalistického pojetí člověka. Zde nás může Tomáš uchránit od mylných závěrů pomocí svého pojetí povahy duchové duše a jejích mohutností, jedinečnosti duchovního vědomí sebe sama a jeho osobního nositele,“ uvádí Marschler. A dodává, že sv. Tomáš Akvinský také povzbuzuje katolické křesťany, „aby uvažovali, zdali to, co je technicky proveditelné, je vždy to, co máme učinit součástí svého jednání“.Podle Marschlera „není nejnovější technologie vždy to, co nám pomáhá dosáhnout skutečného cíle našeho života – být dobrými a šťastnými jako lidské osoby, které jsou Božím obrazem s duchovou duší“.Sv. Tomáš je krom jiného znám také jako „andělský učitel“ pro své ctnosti, především pro svou čistotu, svou hluboce intelektuální práci a své obsáhlé teologické spisy o andělech. „Číst díla sv. Tomáše je stále nejlepší cestou, jak ho skutečně poznat,“ podotkl Marschler, jenž také upozornil na existenci internetových chatbotů, které s využitím AI odpovídají na otázky podle sv. Tomáše Akvinského.Zeptáme-li se ChatGPT, co si myslí o Tomáši Akvinském, odpovídá jednoznačně: „Vidím v Akvinském klíčovou postavu západní filosofie a teologie, známou především pro spojení aristotelské filosofie s křesťanstvím, což bylo v jeho době revoluční,“ a dodává: „Stále má vliv na křesťanskou teologii a filosofii.“Chatbot Grok má na Tomáše Akvinského odlišný názor: „Myslím, že měl významný vliv v oblasti filosofie a teologie. Musím nicméně přiznat, že jeho názory na určitá témata, jako ženy a hereze, nebyly z moderního úhlu pohledu úplně ideální. Ovšem kdo je dokonalý, že? A vzhledem k době, ve které žil, to byl docela pokrokový týpek.“Těm, kdo mají zájem poznat skutečné myšlení sv. Tomáše Akvinského, doporučuje Marschler youtubový kanál a dílo Tomistického institutu ve Washingtonu D. C. Připomíná, že „dominikáni, kteří pěstují a rozvíjejí dědictví tomismu, působí také ve Francii a v Itálii“.„Oživený zájem o tomistické myšlení, zvláště v anglofonním světě, je ukazatelem trvalého významu Akvinského nauky,“ dodává Merschler, který dokládá významnější vliv díla sv. Tomáše faktem, že byl tento světec prohlášen za učitele církve. „Jeho svatořečení roku 1323 a prohlášení za učitele církve roku 1567 potvrzují jeho autoritu coby »univerzálního učitele«. Navzdory určitému odporu jiných teologických škol dalo tomistické myšlení katolické teologii tak hluboce zakořeněnou formu, že je dokonce takřka nemožné porozumět současným teologům, jako jsou Yves Congar či Karl Rahner, bez odkazu na Tomáše Akvinského.“Autor: Anian Christoph WimmerZdroj: ACI PrensaPůvodní publikace v lednu 2024 na CNA DeutschPři překladu nebyla využita AI.

image:Image Náhled

Lev XIV.: Boží slovo není zkamenělé, roste a rozvíjí se v církvi

Publikováno: 28. 1. v 13:02, zdroj cirkev.cz

Na úvod papež připomněl dvě evangelní scény. První se odehrává ve večeřadle, kde Ježíš před svým utrpením slibuje apoštolům dar Ducha Svatého, který je „uvede do celé pravdy“ a připomene jim všechno, co jim řekl. Druhá scéna nás podle papežových slov přenáší na galilejské pahorky, kde vzkříšený Kristus svěřuje učedníkům poslání hlásat evangelium všem národům a učit je zachovávat všechno, co jim přikázal. „V obou případech vidíme hlubokou souvislost mezi Kristovým slovem a jeho předáváním v dějinách,“ uvedl papež.Papež Lev XIV. se poté odvolal přímo na text konstituce Dei Verbum, která podle něj nabízí klíč k pochopení vztahu Písma a Tradice: obojí vyvěrá z téhož božského pramene a směřuje k témuž cíli. Tradice podle papeže není pouhým lidským dodatkem k Bibli, ale živým procesem, v němž církev uchovává, vykládá a ztělesňuje Boží slovo v průběhu dějin.V této souvislosti připomněl také učení Katechismu katolické církve a výrok církevních otců, podle něhož je Písmo svaté „zapsáno v srdci církve dříve, než je zapsáno v hmatatelných textech“. Boží slovo je tak nejprve žitou skutečností víry církve, teprve poté psaným textem.Papež dále zdůraznil, že apoštolská tradice v církvi „prospívá s pomocí Ducha Svatého“. Tento růst se podle něj uskutečňuje skrze rozjímání a studium věřících, jejich duchovní zkušenost i skrze službu biskupů, kteří jako nástupci apoštolů přijali „charizma pravdy“. „Církev ve své nauce, životě a bohoslužbě předává všem pokolením to, co sama je a v co věří,“ shrnul papež slovy koncilu.Jako ilustraci živosti Božího slova připomněl známý výrok svatého Řehoře Velikého, že „Písmo svaté roste s těmi, kdo je čtou“, a citoval také svatého Augustina, podle něhož existuje „jedno jediné Slovo, které zaznívá z úst mnoha svatých“. Boží slovo podle Svatého otce není „zkamenělé“, ale živé a dynamické, schopné oslovovat nové generace.V závěru katecheze se papež Lev vrátil k apoštolu Pavlovi, který vybízí Timoteje, aby „opatroval svěřený poklad“. Právě tento obraz přebírá Dei Verbum, když učí, že Písmo svaté a Tradice tvoří jediný posvátný poklad – depositum Božího slova – svěřený církvi a vykládaný jejím učitelským úřadem.„Tento poklad je i dnes v našich rukou,“ zdůraznil papež. „Jsme povoláni jej střežit v jeho celistvosti a věrnosti jako orientační bod na cestách dějin i našeho vlastního života.“Katechezi zakončil výzvou, aby se věřící znovu a znovu vraceli ke konstituci Dei Verbum, která podle jeho slov ukazuje, že Písmo a Tradice jsou tak úzce spojeny, že jedno nemůže být bez druhého, a společně – pod působením jediného Ducha Svatého – přispívají ke spáse lidí.

image:Image Náhled

Recepty z Říma pro první dámu

Publikováno: 28. 1. v 12:23, zdroj Katolický týdeník

Během návštěvy prezidenta Petra Pavla ve Vatikánu se celá delegace minulé pondělí zastavila v Papežské koleji Nepomucenum. Pohoštění pro ni připravily zdejší boromejky s dalšími pomocníky. Servírovaly mj. domácí těstoviny a lasagne, telecí rolky, salsicciu s houbami, grilovanou zeleninu, saláty, polentu a dezerty.Představená komunity Vojtěcha Fialová, která má zdejší kuchyň na starosti, při té příležitosti darovala první dámě Evě Pavlové svou už druhou kuchařskou knihu Dobroty sestry Vojtěchy (KNA 2025). „Minule mi říkala, že první díl kupovala pro dceru, a tak jsem jí dala výtisk i pro ni s věnováním. Celé setkání bylo velmi milé a srdečné,“ okomentovala pro KT sestra Vojtěcha. Mezi dary, jež prezidentský pár při návštěvě obdržel, nechyběly domácí limoncello (italský citronový likér) a pomerančová marmeláda – obojí vyrobeno z ovoce nepomucenské zahrady, které právě v tuto dobu zraje. Recept na zmíněnou marmeládu si sestra Vojtěcha nechává do chystané třetí kuchařky.

image:Image Náhled

Křesťany lvům – kdysi i nyní

Publikováno: 28. 1. v 12:20, zdroj Katolický týdeník

Už titul Křesťany lvům odkazuje k osudu prvních křesťanů. Proč jste zvolila tento explicitní název? Při četbě vzpomínek kněží vězněných v nacistických koncentračních táborech mě zaujala podobnost jejich osudů s pronásledováním prvních křesťanů – také oni čelili brutálnímu násilí a snahám zlomit jejich víru. Přesun do ilegality a tajně slavené mše svaté v Dachau v mnohém připomínaly život rané církve v katakombách. Právě tato historická paralela napříč staletími mě inspirovala k volbě názvu, který má připomenout nejen opakující se pronásledování, ale především odvahu těch, kdo mu dokázali čelit. A podobně jako u římských císařů, i u nacistů bylo jedním z motorů krutosti vůči křesťanům jejich (novo)pohanství… Vaše kniha zachycuje nejen každodenní hrdinství kněží, ale i možnosti pastorace v Dachau. Jak konkrétně tedy mohli působit v tak extrémních podmínkách? Po celou dobu existence koncentračních táborů byla pastorace mezi spoluvězni kněžím přísně zakázána a tvrdě trestána. Možnosti byly krajně omezené, přestože Dachau byl jediný tábor, který měl od roku 1941 sakrální prostor určený pro kněze – kapli na bloku č. 26. V té době zde bylo internováno přibližně tisíc duchovních. Po půlroce ovšem byl těm, kdo se odmítli přihlásit k německé národnosti, vstup do kaple zakázán, čímž ztratili přístup k eucharistii. Po zařazení do pracovních skupin však získali příležitost navázat kontakt s ostatními vězni – mohli tak začít tajně udílet svátost nemocných, vyslechnout zpověď či přinášet duchovní útěchu v těžkých chvílích. Když po několika měsících nastoupili do práce i zbylí němečtí duchovní (poté, co ztratili výhody původně dojednané pro německé vězně s Vatikánem), otevřela se znovu možnost tajného přístupu k eucharistii a rozšířila se její distribuce mezi potřebné. Pozoruhodné je zjištění, že při roznášení eucharistie pomáhali vězni napříč konfesemi i politickým spektrem, kteří měli jinak omezený přístup do táborové nemocnice, vězení či na tyfové bloky. Docházelo tak i k situacím, kdy Tělo Páně tajně roznášel komunista nebo je laik přinášel francouzskému biskupovi ležícímu v táborové nemocnici. Líčíte i vzájemné konfl ikty mezi duchovními, projevy lidské slabosti a selhání. Z čeho pramenily? Můžete být konkrétní? V extrémních podmínkách koncentračních táborů se nedalo dlouhodobě nic předstírat. Brzy se ukázalo, kdo kým skutečně je a na jakých základech stojí jeho víra. Do tří přeplněných kněžských bloků byli soustředěni duchovní různého věku, vzdělání, zkušeností i povah. Někteří své slabosti nedokázali potlačit nebo se jimi ani netajili. Takovým byl například P. Josef Plojhar (1902–1981, pozdější kolaborantský předseda Československé strany lidové, ministr zdravotnictví a vůdce prorežimních organizací Celostátní výbor katolického duchovenstva a Mírové hnutí katolického duchovenstva – pozn. red.). Na rozdíl od jiných českých kněží byl přidělen na německý blok č. 26, a měl tedy možnost denně se účastnit mše svaté – místo toho ale budil velké pochybnosti svou vlažností ve víře. K němu směřovala výtka komunistického kápa: „Chtějí být kněžími, a sami nechodí do kostela!“ V táboře pro něj neexistovala povinnost modlit se breviář a jeho „modlitební knihou“ se staly noviny. Přesto v závěru války, když v Dachau zuřila epidemie tyfu, s velkým osobním rizikem denně přenášel jídlo a léky na tyfové bloky. Život zkrátka není černobílý. Je však důležité zdůraznit, že tito „vlažní“ kněží představovali spíše výjimku. Oproti nim vynikli duchovní vysoce ušlechtilí, vzdělaní, a přitom skromní se všemi ctnostmi svatosti, kteří se navzdory hrozbě krutých trestů věnovali tajné pastoraci. Jejich život a jednání vzbuzovaly v táboře plném násilí všeobecnou úctu. V knize se zabýváte také postoji papežů Pia XI. a Pia XII. k nacismu. Co nového se dozvídáme v kontextu zpřístupnění vatikánských archivů? Postoj obou papežů je klíčový k pochopení vztahu mezi křesťanstvím a nacismem. Už encyklika Pia XI. Mit brennender Sorge (S palčivou starostí) z roku 1937 otevřeně označila nacismus za ideologii neslučitelnou s křesťanskou vírou a za hrozbu pro celou civilizaci – a to v době, kdy světové velmoci prosazovaly politiku „usmiřování“ agresora. Často bývá kritizován podpis Říšského konkordátu (1933), přičemž se zapomíná, že k němu došlo za pontifikátu téhož Pia XI. (v papežském úřadu byl 1922–1939 – pozn. red.). Odsudek pak bývá přenášen na státního sekretáře Eugenia Pacelliho, budoucího papeže Pia XII. (v úřadu 1939–1958 – pozn. red.). Zapomíná se, že právě on se významně podílel na vzniku zmíněné encykliky. Říšský konkordát měl přitom sloužit jako ochranný štít pro německé katolíky a později se stal důležitým vyjednávacím nástrojem ve prospěch vězněných duchovních v Dachau. Z archivů se dozvídáme, jaké informace měl Vatikán o uvězněných kněžích a jaké diplomatické kroky podnikal k ulehčení jejich osudu. Dá se podle vašich zjištění říct, že strašná zkušenost z Dachau přinesla církvi do budoucna i něco důležitého – něco, na čem mohla dál stavět svou misi? Navzdory nesmírnému utrpení dala tato zkušenost církvi impulzy, které se ukázaly jako zásadní pro poválečné směřování: důraz na její jednotu, apoštolát, otevřenost k ekumenismu i zápas za lidskou důstojnost. V českém prostředí se zkušenost nacistického věznění a ilegální pastorace v Dachau výrazně promítla i do období komunistického režimu, kdy se část života církve znovu přesunula do podzemí. Co důležitého ještě kniha přináší? Měla by nám připomenout, že jsme jedinou zemí, která v Památníku Dachau dosud nemá pamětní desku věnovanou našim kněžím, kteří tam byli vězněni. Pomůže-li kniha tento dluh paměti alespoň částečně splatit a připomenout jejich osudy v kontextu našich moderních církevních dějin, splní jeden ze svých důležitých cílů. Stanislava Vodičková: Křesťany lvům - Život katolických kněží v koncentračním táboře Dachau (ÚSTR/Karmelitánské nakladatelství)

image:Image Náhled

Vlčí doupě a „Cesta Božích příslibů“: Nová píseň

Publikováno: 28. 1. v 10:51, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Videa lze sledovat také na tomto kanálu YouTube.Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na: donace.cz/vlci-doupe

Focusy

image:Image Synoda o synodalitě

Synoda o synodalitě

Všechny články >
Papež Lev: Další konzistoř bude v červnu, pořádat se bude každoročně

Publikováno: 9. 1. v 11:38, zdroj Vatican News

První zasedání mimořádné konzistoře skončilo ve středu 8. ledna večer, přičemž další setkání bylo již stanoveno na červen, v období kolem slavnosti svatých Petra a Pavla. Svatý otec tuto informaci osobně oznámil ve svém závěrečném projevu při třetím a posledním jednání kardinálského kolegia ve čtvrtek odpoledne. Konzistoře se zúčastnilo celkem 170 kardinálů, volitelů i nevolitelů. Papež vysvětlil, že dvoudenní setkání odpovídá požadavkům, které zazněly během generálních kongregací před konkláve, a vyjádřil přání pořádat konzistoře pravidelně každý rok. Podle jeho představ by tato shromáždění měla trvat tři až čtyři dny. Ve svém projevu označil právě skončenou konzistoř za „předzvěst naší budoucí cesty“. Lev XIV. rovněž potvrdil církevní shromáždění plánované na říjen 2028, jehož konání bylo oznámeno již letos v březnu. Poděkování a blízkost nepřítomným Na závěr papež poděkoval všem přítomným za účast a podporu, se zvláštním uznáním starším kardinálům, kteří do Vatikánu přicestovali navzdory obtížím. „Vaše svědectví je cenné,“ uvedl. Zároveň vyjádřil duchovní blízkost kardinálům z různých částí světa, kteří se konzistoře nemohli zúčastnit: „Jsme s vámi a jsme vám blízko.“ „Netechnickou synodalitou“ označil papež Lev zkušenost z dvou dnů konzistoře. Hovořil o hluboké harmonii a společenství, které byly umožněny zvolenou metodikou zaměřenou na lepší vzájemné poznání, a to s ohledem na rozmanité prostředí a zkušenosti jednotlivých účastníků. Z této zkušenosti vyplynul odkaz na Druhý vatikánský koncil jako základ cesty a obnovy církve. Zároveň zaznělo upozornění, že další dvě navržená témata, o nichž shromáždění včera nehlasovalo – liturgie a Praedicate evangelium – s koncilem úzce souvisejí a nesmějí být opomenuta. Ze strany papeže i všech členů kardinálského kolegia zaznělo v závěru pečlivé hodnocení globální situace, jež činí reakci církve „o to naléhavější“. Tato církev se obrací především k místním církvím, které trpí v důsledku válek a násilí. Myšlenka na Venezuelu Přestože témata konzistoře byla zcela odlišná, synodalita a misie ve světle Evangelii gaudium, zazněla také zvláštní reflexe, zejména ze strany latinskoamerických kardinálů, věnovaná situaci ve Venezuele. Tuto myšlenku vyjádřil kardinál Luis José Rueda Aparicio, arcibiskup Bogoty v Kolumbii, během večerní tiskové konference, na níž vystoupili rovněž kardinál Stephen Brislin, arcibiskup Johannesburgu v Jižní Africe, a kardinál Pablo David, biskup Kalookanu na Filipínách. Kolumbijský kardinál připomněl slova papeže pronesená při modlitbě Anděl Páně 4. ledna, den po dramatických událostech, kdy papež Lev XIV. vyjádřil znepokojení nad situací ve Venezuele a ujistil o podpoře dialogu a hledání konsenzu. Zároveň vyzval k míru, míru neozbrojenému a odzbrojujícímu, který usiluje o sjednocení národů v úctě k lidským právům a státní suverenitě. „Toto nedělní poselství udalo tón mým úvahám během těchto dnů,“ uvedl kardinál Luis José Rueda Aparicio. Přestože nešlo o oficiální téma konzistoře, bylo podle něj „nevyhnutelné“, aby členové kardinálského kolegia pociťovali znepokojení nad tím, co se děje, kladli si otázky ohledně dalšího směřování, proměn geopolitiky Latinské Ameriky i role církve při doprovázení obyvatelstva. Venezuela je podle jeho slov otázkou, „kterou nosíme v srdcích, která nás všechny tíží a u níž si přejeme, aby se v blízké budoucnosti vyvíjela co nejlépe“. Žít synodalitu jako „společníci na cestě“ Tři kardinálové následně informovali o tématech i celkové atmosféře jednání, které začalo dopoledne a pokračovalo odpoledne. Průběh konzistoře byl prokládán chvílemi zpěvu a modlitby, přičemž polední přestávka se konala v atriu Auly Pavla VI. Uvedli také, že papež byl jednání osobně přítomen a každému z účastníků předal pamětní medaili svého pontifikátu. V jazykových skupinách se diskuse soustředily především na synodalitu a na potřebu žít ji jako skuteční „společníci na cestě“. Tento přístup má podle kardinálů nacházet odraz ve výkonu autority, ve formaci i v práci apoštolských nunciů a má být uskutečňován také v římské kurii, a to s důrazem na „větší přesah do světa“. Pozornost byla věnována rovněž exhortaci Evangelii gaudium papeže Františka, textu, který „nevypršel“ s předchozím pontifikátem, ale nadále představuje výzvu pro diecéze, římskou kurii i samotného papeže. Celkem vzniklo dvacet pracovních skupin: jedenáct zahrnovalo kardinály bez volebního práva a devět kardinály s volebním právem – diecézní ordináře a apoštolské nuncie dosud ve službě, upřesnil ředitel Tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni. „Papež si dělal poznámky, byl velmi pozorný.“ Kardinál Brislin popsal svoji zkušenost jako „velmi obohacující“ díky různým perspektivám, které umožnily prohloubit porozumění potřebám světa, a tím i příležitost navzájem se lépe poznat. Uvedl, že skutečnost, že se v červnu uskuteční nové setkání, je známkou toho, že Svatý otec bere velmi vážně skutečnost, že mu můžeme pomoci v jeho roli nástupce Petra. „Osm měsíců po konkláve nás papež chtěl svolat, aby nás vyslechl,“ zopakoval kardinál Rueda. To „nás posiluje v poslání církve“. Kardinál David hovořil pochválil formát jednání a rozhovory v Duchu, díky kterým mohl každý dostat slovo, a ocenil skutečnost, že papež „více naslouchal než mluvil“. „Dělal si poznámky, byl velmi pozorný; jeho příspěvky byly pro nás všechny velmi obohacující.“ Důležitost vzájemného poznávání Novináři se následně ptali, jaké skutečně nové prvky konzistoř přinesla, vzhledem k tomu, že mnohá z probíraných témat byla již podrobně rozpracována během dvou zasedání synody o synodalitě. Kardinál Stephen Brislin v odpovědi zdůraznil, že novost nelze hledat „pouze v diskusích“, ale především v samotné „příležitosti vzájemně se poznat a naslouchat si“. „To je důležité,“ uvedl, „protože pocházíme z různých částí světa; někteří jsou novými kardinály, jiní tuto službu vykonávají již dlouhou dobu.“ Papež podle něj usiluje o skutečně kolegiální styl vedení: „Chce naslouchat, chce čerpat ze zkušeností a znalostí kardinálů z různých částí světa, protože mu to může pomoci vést církev.“ Profily účastníků jsou podle jeho slov rozmanité, přesto se práce odehrávala „v harmonii, která není uniformitou“, dodal kardinál Luis José Rueda Aparicio. Laici a ženy V této souvislosti se novináři dotkli také otázky účasti laiků a role žen v církvi. Kardinál Pablo David k tomu poznamenal: „Jak bychom mohli neuznat roli žen a jejich služby v církvi?“ Podle jeho slov je téma žen „stálým předmětem zájmu“ a připomněl rovněž nedávno zveřejněné výsledky Komise pro studium ženského jáhenství. Filipínský kardinál se dotkl i problému klerikalismu a znovu otevřel myšlenku „kněžství“ Božího lidu, která vychází z Druhého vatikánského koncilu. „Mluvíme o Těle církve,“ uzavřel. „Máme Hlavu církve, ale nejen Hlavu; máme také Tělo. Lidé mají právo a schopnost podílet se na životě a poslání církve.“

Kardinálové stanovili témata konzistoře: Synoda a evangelizace

Publikováno: 8. 1. v 10:47, zdroj Vatican News

Kardinálové měli vybrat dvě témata ze čtyř. Kromě synodality a evangelizace se jednalo o liturgii a dokument o římské kurii Praedicate Evangelium.  Zasedání konsistoře bylo rozděleno do dvou částí. První se konala v synodní síni a měla úvodní charakter. Předsedal jí kardinál Ángel Fernández Artime, pro-prefekt Dikasteria pro zasvěcený život. Zazněl hymnus Veni Creator a byl přečten úryvek z Evangelia sv. Marka, po kterém kardinál Timothy Radcliffe pronesl krátkou meditaci. Přítomné kardinály přivítal také kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského sboru, a poté promluvil papež. Od 16:20 do 18:00 kardinálové jednali ve 20 malých skupinách. Papež se této části jednání neúčastnil. Přišel až v 18:00, aby se seznámil se zprávami jednotlivých skupin. Na závěr Lev XIV. promluvil znovu, poděkoval kardinálům za účast na konzistoři, ujistil je, že s nimi počítá, a zdůraznil, že ačkoli je toto setkání velmi krátké, má pro něj velký význam, protože je projevem kolegiality.  Jednání konzistoře budou pokračovat ve čtvrtek 8. ledna ve dvou zasedáních. Rannímu zasedání bude předcházet mše svatá u oltáře Katedry sv. Petra, kterou bude celebrovat papež spolu s kardinály. 

V olomoucké arcidiecézi! začal projekt „Propojeni“

Publikováno: 28. 12. v 18:37, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Projekt vzniká v době, která přináší církvi nové výzvy i příležitosti. Chceme se učit více naslouchat Duchu Svatému i jeden druhému a hledat, jak žít víru radostně a pravdivě v době, kdy se mění nejen počet věřících a kněží, ale i svět kolem nás.V rámci projektu budeme postupně promýšlet a hledat nové cesty v pěti klíčových oblastech života církve, které se současné proměny dotýkají nejvíce. Patří mezi ně slavení neděle, život farní rodiny, cesty evangelizace, život a služba kněží a správa majetku. Cílem tohoto procesu je také postupná proměna farní sítě tak, aby co nejlépe odpovídala dnešní realitě i potřebám věřících.Zapojit se může každýDo hledání nových cest jsme pozváni všichni. Otec arcibiskup vybízí k vytvoření skupinek „Propojeni“. Všichni věřící naší diecéze jsou pozváni, aby se aktivně zapojili a vytvořili ve farnosti skupinku, kde budeme sdílet své zkušenosti, modlit se, naslouchat, diskutovat nad otázkami projektu a společně tak rozlišovat, kam nás Bůh vede. Vytvořte takovou skupinku nebo se k nějaké přidejte a staňte se součástí proměny farností naší diecéze!Každá proměna začíná modlitbou. Proto vás zveme, abyste se zapojili také do modlitby „Propojeni“, která celý proces duchovně doprovází. Staňte se „strážci projektu“ – těmi, kdo se pravidelně modlí za proměnu farností, za kněze, laiky i za celé společenství naší diecéze. I modlitba je konkrétním a velmi důležitým způsobem, jak projekt podpořit.Více informací včetně možností zapojení naleznete na webových stránkách www.propojeni.ado.cz.

image:Image Ochrana nezletilých v církvi

Ochrana nezletilých v církvi

Všechny články >
Vernisáž výstavy Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi

Publikováno: 22. 1. v 9:17, zdroj cirkev.cz

Vernisáže se zúčastnili apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, litoměřický biskup a předseda Komise pro prevenci a ochranu před zneužíváním ČBK Stanislav Přibyl, pražský pomocný biskup Zdenek Wasserbauer, člen této komise, dále plzeňský biskup Tomáš Holub a generální sekretář ČBK P. Roman Czudek. Ti společně s předsedou ERC Pavlem Pokorným pronesli modlitbu za oběti zneužívání v církvi:„Někdy se modlíme za oběti sexuálního, psychologického nebo spirituálního zneužívání. Pojďme se však tento rok modlit za sebe, abychom dokázali obětem být dobrými bližními.Pane, je nám tak líto, co někteří z nás udělali tvým dětem – lidem zranitelným pro svůj věk nebo postavení vůči autoritě. Pane, otevři nám oči, abychom viděli utrpení těchto lidí. Pane, otevři nám uši, abychom slyšeli jejich bolest. Otevři nám, Pane, srdce, abychom měli soucit, a dej nám odvahu a sílu, abychom neutíkali od jejich bolesti.“Akce se dále zúčastnili předseda spolku Někdo Ti uvěří Jiří Kylar a další jeho členové, Marek František Drábek OPraem, který pomáhá obětem sexuálního zneužívání, a z Ukrajiny přijela na vernisáž Ivanka Rudakevych, spoluautorka mezinárodního projektu Safeguarding: Bezpečí dětí v církevním prostředí, jehož cílem je posilovat povědomí o zásadách bezpečného prostředí pro děti a mladé lidi v církvích.Výstava, která je k vidění do 8. února, představuje stovky triček s ilustracemi prožitků z dětství, jež vytvářejí iluzi davu lidí, které denně potkáváme, aniž bychom znali jejich příběhy. Jak uvádějí organizátoři: „Naším úkolem je dokázat v davu rozpoznat konkrétní lidi, kteří potřebují pomoc, a reagovat na jejich situaci.“ Autorkou ilustrací je ukrajinská umělkyně Uljana Krechovec.Součástí projektu je také základní online kurz zaměřený na ochranu dětí v církvi, určený především duchovním. Přihlásit se do něj je možné zde. 

Výstava Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi

Publikováno: 13. 1. v 14:09, zdroj cirkev.cz

Projekt Safeguarding: Bezpečí dětí v církevním prostředí má dvě části. První z nich je výstava Rozpoznat. Reagovat. Bezpečí dětí v církvi, která vznikla jako mezinárodní umělecký projekt ve spolupráci se spolkem Někdo Ti uvěří a Centra důstojnosti dítěte. Výstava představuje stovky triček s ilustracemi prožitků z dětství tvořící iluzi davu lidí, které denně potkáváme, aniž bychom znali jejich příběhy. Jak uvádějí organizátoři, „naším úkolem je dokázat v davu rozpoznat konkrétní lidi, kteří potřebují pomoc, a reagovat na jejich situaci“. Autorkou ilustrací je ukrajinská umělkyně Uljana Krechovec. Projekt vybízí k dialogu mezi laiky a duchovními i mezi církví a společností. Je výsledkem společné práce odborníků na ochranu dětí ze šesti zemí střední a východní Evropy: Ukrajiny, Polska, Maďarska, Chorvatska, České republiky a Slovenska. Vernisáž výstavy se uskuteční 21. ledna 2026 v 18.00 za účasti litoměřického biskupa Stanislava Přibyla, předsedy Komise ČBK pro prevenci a ochranu před zneužíváním, a pomocného biskupa pražského Zdenka Wasserbauera, člena této komise. Zahajovací modlitbu pronese apoštolský nuncius v ČR Jude Thaddeus Okolo. Výstava bude otevřena od pondělí do soboty ve 12–18 hod., v neděli v 10–18 hod.Druhou částí projektu je základní online kurz zaměřený na ochranu dětí v církvi, který pracuje s uměleckými prvky. Kurz je určen především duchovním, je nabízen v jazycích zapojených zemí i v angličtině a je zdarma dostupný také v češtině. Po jeho absolvování je možné získat certifikát.

Španělsko: Církev a stát uzavřely dohodu o odškodnění obětí sexuálního zneužívání

Publikováno: 9. 1. v 14:12, zdroj Vatican News

Dohodu podepsalo španělské Ministerstvo spravedlnosti, Španělská biskupská konference a Konference řeholníků Španělska (CONFER). Nový systém má nabídnout alternativní cestu obětem, které se nechtějí obracet přímo na již existující církevní struktury, přičemž důraz je kladen na postavení a potřeby samotných poškozených. Mechanismus založený na morálním závazku Podle Španělské biskupské konference není systém založen na právní povinnosti, ale na morálním závazku církve a na spolupráci se státními institucemi. Zatím je nastaven na dobu jednoho roku s možností prodloužení. Uplatní se v promlčených případech nebo v situacích, kdy pachatel již nežije. Posuzování jednotlivých podnětů bude zajišťovat Úřad veřejného ochránce práv, který má případy prostudovat a navrhnout odpovídající formu nápravy. Tyto návrhy následně vyhodnotí Komise PRIVA (Plán komplexní reparace obětem sexuálního zneužívání), zřízená církví, a to podle jednotných hodnoticích kritérií. V případě neshody bude případ projednán smíšenou komisí. Konečné rozhodnutí pak připadne veřejnému ochránci práv, který před jeho vydáním vyslechne předsedu Španělské biskupské konference nebo předsedu CONFER, podle toho, koho se konkrétní případ týká. Důraz na komplexní nápravu a daňové osvobození Součástí dohody je také závazek španělské vlády zabývat se komplexní nápravou obětí sexuálního zneužívání ve všech oblastech společenského života, nikoli pouze v prostředí církve. Právě o takový přístup církev dlouhodobě usilovala. Zároveň bylo dohodnuto, že finanční odškodnění poskytnuté obětem nebude podléhat zdanění. Systém počítá rovněž s aktivní účastí samotných obětí v průběhu celého procesu a usiluje o vytvoření jednotného technického rámce, který má zajistit spravedlivé posuzování jednotlivých případů. Součást širšího procesu v církvi Po podpisu dohody označil předseda Španělské biskupské konference mons. Luis Argüello tento krok za „další etapu“ na cestě, na kterou církev ve Španělsku nastoupila již před několika lety. Připomněl vznik zhruba 70 diecézních center zaměřených na pomoc obětem, posílení preventivních opatření i vzdělávání v této oblasti. Uvedl rovněž, že Komise PRIVA, zřízená v roce 2024, již poskytla podporu více než stovce obětí a na procesy nápravy vyčlenila přibližně dva miliony eur. Předseda CONFER Jesús Díaz Sariego zdůraznil, že zavedený systém již v praxi funguje, a upozornil, že katolická církev je ve Španělsku jedinou institucí, která se dobrovolně ujala i právně promlčených případů. Tento přístup označil za výraz morální odpovědnosti. Španělská biskupská konference zároveň uvedla, že tento postup získal pozitivní hodnocení ze strany Svatého stolce. Připomněla také, že církev si je vědoma bolesti, kterou tyto případy způsobují, a že usiluje o to, aby se dostalo uznání a nápravy i obětem, které se nemohly domoci spravedlnosti soudní cestou.  

image:Image Mladí v církvi

Mladí v církvi

Všechny články >
Cestou dvou bratří. Výtvarná soutěž se letos zaměří na konání dobra

Publikováno: 27. 1. v 10:24, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Hlavním cílem soutěže je přiblížit dětem kořeny naší kultury s pozitivním příkladem pro život v současnosti a dobrodružnou cestou bratří Cyrila a Metoděje. Ta však může inspirovat také dnešní život a připomínat tak bohatství našich předků, které stále uchováváme.Od příběhu dvou bratří se odvíjí i letošní téma soutěže. Letos se děti budou při tvorbě zamýšlet nad tím, jak a kdy se rozhodují, že udělají nějakou dobrou věc. Mohou proto malovat 1) císaře Michala, jak posílá Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, nebo 2) situaci, kdy se rozhodují udělat něco hezkého nebo pomoci druhému.„Vítězné obrázky slavnostně představíme 4. července v prostorách Stojanova gymnázia na Velehradě v rámci Dnů lidí dobré vůle. Na vernisáž pozveme nejen návštěvníky velehradských oslav, ale i malé umělce s rodinou a významné osobnosti veřejného života,“ uvedl tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek.Detailnější pravidla soutěže, ceny pro výherce i další důležité informace naleznete na stránkách Dnů lidí dobré vůle.

Joe Wilson, mladík, který by se mohl stát prvním skotským svatým z generace mileniálů

Publikováno: 23. 1. v 10:33, zdroj cirkev.cz

Joe Wilson se narodil 12. prosince 1994 v Carfinu, malé obci ve středním Skotsku, kde také vyrůstal. Rodiče Alan a Veronica Wilsonovi ho spolu s mladší sestrou Angelou vychovávali ve víře, která byla přirozenou součástí rodinného života. Ke své sestře měl Joe velmi blízký vztah.Shromažďováním podkladů k jeho životu a duchovnímu odkazu se nyní zabývá postulátorka kauzy Valerie Fleming, která materiály připravuje pro další posouzení ve Vatikánu. Podle jejího svědectví byl Joe v dospívání tichý, pokorný a laskavý mladý člověk.Fleming připomíná příhodu z posledního roku Joeova studia na katolické střední škole Taylor High School. Učitel tehdy v hodině náboženství položil studentům otázku, jak by podle nich vypadal světec v dnešní době. „Celá třída se otočila a ukázala na Joea,“ vzpomíná postulátorka.Jen několik desítek metrů od rodinného domu se nachází poutní místo Carfin Grotto, známé jako „Skotské Lurdy“. Právě zde Joe často hledal klid a prostor k modlitbě. Když Joe upadl kvůli srdečnímu onemocnění do kómatu, shromáždily se zde stovky lidí k modlitbě a noční pouti se svíčkami za jeho uzdravení.Významnou inspirací mu byla také Terezie z Lisieux. Její jednoduchá, ale radikální důvěra v Boha Joea posilovala v ochotě sloužit druhým a být štědrý k lidem kolem sebe – v rodině i mezi přáteli.Joe Wilson zemřel 20. prosince 2011 ve všeobecné nemocnici ve Wishaw, pouhých pět dní po svých sedmnáctých narozeninách. Příčinou byl Wolffův–Parkinsonův–Whiteův syndrom, vrozená srdeční porucha, která může být zvlášť nebezpečná u mladých lidí. Jeho smrt byla pro rodinu náhlým a těžkým zásahem.Mezi Joeovými osobními věcmi našel jeho otec deník, který si Joe vedl od čtrnácti let. Obsahoval hluboké duchovní úvahy, modlitby a reflexe o víře a hledání Boha, jež podle Flemingové vykazují neobvyklou zralost na jeho věk.Zápisky zachycují i jeho radost z návštěvy papeže Benedikta XVI. ve Skotsku v roce 2010. „Modlil jsem se růženec, aby všechno dobře dopadlo a aby došlo k mnoha obrácením. Ježíš bude na oltáři – nebo alespoň nejblíže, jak jen můžeme být Ježíši na zemi,“ napsal tehdy.Krátce před smrtí se Joe ve svých poznámkách zamýšlel i nad utrpením ve světě a nadějí věčného života. Psával o lidech, kteří byli v tomto světě odmítáni, trpěli válkami, hladem nebo násilím, a vyjadřoval přesvědčení, že právě oni mají zvláštní místo v Božím království.Podle postulátorky dnes Joeovy texty oslovují zejména mladé lidi. „Uvědomují si, že můžete být úplně normální člověk a zároveň svědek Boha,“ říká Fleming. Joe Wilson by se navíc mohl stát prvním světcem Skotska z generace mileniálů – prvním po několika desetiletích od kanonizace sv. Jan Ogilvie, kterou v roce 1976 vyhlásil papež Pavel VI.Zdroj: ACIprensa

Založit a vést spolčo? Videokurz poradí, jak na to

Publikováno: 20. 1. v 10:42, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Kurz je určen pro mládež ve věku od 16 do 30 let se zájmem o službu ve vedení společenství teenagerů. Pro získání osvědčení je třeba shlédnout všechna videa kurzu, plnit průběžné úkoly, komunikovat s lektorkou a absolvovat čtyři meety.Kurz je zdarma a startuje v pondělí 2. února. Více o něm se dozvíte na stránkách Na Cestě víry.

Mohlo by vás zajímat

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou