ČBK

Lev XIV. v polední modlitbě připomněl Františka z Assisi

Publikováno: 4. 10. v 13:05, zdroj cirkev.cz

Papež Lev vyšel z evangelního podobenství o zlých vinařích (Mt 21,33–43), které tuto neděli zaznívá při liturgii. Proti těmto záporným postavám představil vzor sv. Františka z Assisi, „dělníka, jehož práce na Pánově vinici přinesla bohatou úrodu“. Tento světec čerpal inspiraci z Ukřižovaného, který je tím „kamenem, jejž stavitelé zavrhli, ale stal se kvádrem nárožním“ (Mt 21,42; srv. Žl 118,22).„Svatý František napravil církev v moci víry v Pána Ježíše a uzdravil trhliny nesváru svědectvím bratrské lásky,“ uvedl papež. Takto se ukazuje – a je to i zásadním poselstvím dnešního evangelia – že milosrdenství nebeského Otce je vždy větší než všechno zlo, které pustoší svět. „Boží vůle ve své nekonečné spravedlnosti proměňuje zlo ve vykoupení,“ zdůraznil Lev XIV.Po modlitbě Anděl Páně připomněl papež iniciativu Milion dětí se modlí růženec, probíhající od 1. do 7. října, kterou zaštiťuje nadace Pomoc církvi v nouzi. Poděkoval všem dětem i dospělým, kteří přijali jeho výzvu z Lurd modlit se za pokoj a mír ve světě během růžencového měsíce října.Modlitbám všech také Lev XIV. svěřil setkání předsedů biskupských konferencí a představitelů východních církví, které se bude konat ve dnech 7.–14. října. Jeho impulzem je desáté výročí exhortace Amoris laetitia; shromáždění biskupové, odborníci i zástupci rodin budou v synodálním duchu hledat cesty, jak hlásat evangelium spolu s rodinami a mladými generacemi.Závěrem papež pozdravil poutníky z nejrůznějších míst. Svou blízkost vyjádřil zvláště těm, kdo dnes v Assisi slaví františkovské jubileum, a radioamatérům z Assisi a Foligna, kteří šíří Františkovo poselství pokoje.zdroj: vatican.va

David Hubený z Měnína přijal jáhenské svěcení. Sloužit bude jako vojenský kaplan v Armádě ČR

Publikováno: 4. 10. v 9:30, zdroj Biskupství brněnské

Duchovní služba lákala Davida Hubeného vždycky, zároveň ale toužil po rodině, a jak sám říká, „služba jáhna je dobrá střední cesta mezi oběma povoláními“. Během uplynulých necelých deseti let prošel v armádě různými funkcemi u bojových jednotek na mechanizovaném praporu, vojenské prostředí tedy dobře zná. Jako vojenský kaplan bude vojáky doprovázet také na různých zahraničních misích: „Jako velkou výhodu spatřuji to, že má rodina už ví, co to obnáší, zejména odloučení. Ať je to cvičení, třeba jeden–dva týdny, nebo mise, kde je voják odloučen od rodiny i půl roku. Tu pravou tíhu nesou především manželky, které se musejí samy doma o vše postarat: o děti, domácnost. Tato zkušenost je velkou výhodou oproti těm, kdo přicházejí z civilu,“ vysvětluje David Hubený.K obnovení fungování duchovní služby v Armádě ČR došlo v roce 1998, mimo jiné i zásluhou emeritního brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho, který měl v letech 1995–2010 v rámci České biskupské konference duchovní službu v armádě na starosti: „Duchovní služba přináší armádě především etický a duchovní rozměr péče o své zaměstnance na všech úrovních, a to v dobách klidu i ve vypjatých situacích. Svou podstatou je rozlišovacím znamením mezi žoldáky, kteří jsou schopni za peníze udělat cokoliv, a vojáky, kteří vždycky musí mít ohled na etickou a duchovní rovinu lidství,“ říká k tématu biskup Vojtěch Cikrle. Od té doby prošlo touto službou na 60 duchovních z různých křesťanských církví. V současnosti takto slouží 39 vojenských kaplanů a jedna kaplanka. Jejich působnost zahrnuje kromě samotné Armády ČR také další vojenské složky: Hradní stráž, Vojenskou policii, vojenské nemocnice a vojenské školy. Hlavním posláním vojenského kaplana je být nablízku vojákům i jejich rodinným příslušníkům v jejich radostech i těžkostech, problémech a vztazích. Vojenský kaplan by měl umět mluvit o morálních, etických otázkách, o smyslu služby, kterou voják vykonává. Důležité pravidlo je, že kaplani nemluví o Bohu, dokud je na toto téma někdo neosloví. Jak se na svou novou službu těší čerstvý jáhen David Hubený? „Těším se moc, už mě někteří kamarádi a kolegové oslovili ohledně svatby nebo křtu dětí. Obavy plynou z toho, zda dobře obstojím v případných těžkostech a budu svému bližnímu ku prospěchu a pomoci. Za vzor si však mohu vzít z historie mnoho příkladů, např: kpt. duch. Jan Eybl, gen. duch. Metoděj Kubáň či Američan českého původu kpt. Emil Kapoun a mnoho dalších,“ uzavírá David Hubený.

Svatý František z Assisi, světec chudoby a pokoje. Letos si připomínáme 800 let od jeho úmrtí

Publikováno: 4. 10. v 6:45, zdroj cirkev.cz

František se narodil v Assisi roku 1181 nebo 1182 do rodiny bohatého obchodníka s látkami. Při křtu dostal jméno Jan, otec jej však začal nazývat Francescem – Františkem. Mládí prožíval ve společnosti přátel, měl rád slavnosti a snil o rytířské slávě. Zkušenost války, zajetí a nemoci jej postupně přivedla k otázkám po smyslu života a k hledání Boží vůle.Významným okamžikem jeho obrácení bylo setkání s člověkem postiženým malomocenstvím. František překonal svůj odpor a přiblížil se k němu s láskou. Právě služba nemocným a chudým se stala jedním ze základních rysů jeho nové životní cesty.Podle tradice zaslechl František při modlitbě před křížem v chátrajícím kostele svatého Damiána výzvu: „Františku, jdi a obnov můj dům, který, jak vidíš, se rozpadá.“ Nejprve ji pochopil jako úkol opravit konkrétní stavbu. Postupně však jeho působení přispělo k duchovní obnově církve skrze návrat k evangeliu, chudobě a službě.Rozhodnutí vzdát se majetku vedlo ke konfliktu s otcem. František se před assiským biskupem zřekl otcova dědictví a začal žít v prostotě, odkázán na vlastní práci a pomoc druhých. Jeho chudoba byla výrazem důvěry v Boha a touhy následovat Krista.Evangelium jako způsob životaK Františkovi se postupně přidávali další muži, které oslovoval jeho příklad. Vznikající společenství menších bratří spojovala modlitba, bratrství, služba a hlásání evangelia. Jejich první způsob života schválil papež Inocenc III.; roku 1223 pak papež Honorius III. potvrdil řeholi bulou Solet annuere.Františkův příklad inspiroval také svatou Kláru z Assisi, s níž jsou spojeny počátky řádu klarisek. Jeho spiritualita oslovila i laiky, kteří chtěli žít podle evangelia uprostřed rodinného a pracovního života. Z těchto počátků vyrostla široká františkánská rodina.Františkova touha po pokoji se projevila i během cesty do Egypta, kde se roku 1219 setkal se sultánem al-Málikem al-Kámilem. Uprostřed válečného konfliktu se odvážil překročit hranice znepřátelených stran a osobně předstoupit před muslimského vládce.Radost z Boží blízkosti a krása stvořeníO Vánocích roku 1223 připravil František v Grecciu jesličky, které měly lidem pomoci hlouběji prožít narození Ježíše v chudobě betlémské stáje. Tato událost významně ovlivnila pozdější tradici stavění betlémů.Roku 1224 obdržel při modlitbě na hoře La Verna stigmata, znamení Kristových ran. V posledních letech života trpěl nemocemi a vážnými potížemi se zrakem. Právě v tomto období vznikla jeho Píseň bratra slunce, známá také jako Chvalozpěv stvoření. Skrze slunce, vodu, zemi a další součásti stvoření v ní vzdával chválu Bohu.Jeho vztah k přírodě vyrůstal z víry, že celé stvoření je Božím darem. Také známá vyprávění o kázání ptákům či o vlku z Gubbia vyjadřují jeho touhu po smíření a úctu ke všemu živému.Osm set let od jeho odchodu k OtciFrantišek zemřel večer 3. října 1226 u Porciunkule nedaleko Assisi. Jeho odchod z tohoto světa si františkánská rodina připomíná jako transitus – přechod k nebeskému Otci. Již 16. července 1228 jej papež Řehoř IX. prohlásil za svatého.Letošní osmisté výročí završuje sérii františkánských připomínek, které se od roku 2023 věnovaly schválení řehole a Vánocům v Grecciu, přijetí stigmat a vzniku Chvalozpěvu stvoření.Jubilejní rok svatého Františka je pozváním k novému objevování jeho duchovního odkazu. Věřící vybízí k následování Krista, ke smíření a k tomu, aby se ve svém každodenním životě stávali svědky pokoje. S jubileem je spojena také možnost získat za stanovených podmínek plnomocné odpustky.

Papež Lev XIV. zřídil novou nadaci Donum Missionis pro péči o misijní koleje

Publikováno: 3. 10. v 11:30, zdroj Vatican News

Nová nadace sjednocuje dosavadní struktury, které dosud zajišťovaly zázemí pro seminaristy, kněze a řeholníky přijíždějící do Říma z Afriky, Asie, Ameriky a Oceánie za studiem na papežských univerzitách. Sloučením dochází ke zjednodušení správy a k přizpůsobení kanonického statusu reformě římské kurie, kterou vymezila apoštolská konstituce Praedicate Evangelium papeže Františka. Pod dohled nadace Donum Missionis přechází řada významných vatikánských zařízení. Mezi ně patří Papežská kolej Urbano de Propaganda Fide, Mezinárodní misijní kolej svatého Petra Apoštola, Mezinárodní misijní kolej svatého Pavla Apoštola, koleje svatého Josefa a Mater Ecclesiae či Mezinárodní centrum misijní animace (CIAM). Všechny tyto objekty slouží k akademické i duchovní formaci studentů z misijních oblastí, přičemž centrum CIAM poskytuje zázemí také pro vzdělávání Papežských misijních děl a ubytování pro poutníky. Finanční základ nadace tvoří počáteční vklad ve výši jednoho milionu eur. Provoz a údržba budou dále hrazeny z ročních příspěvků Papežských misijních děl, výnosů ze spravovaného majetku a příjmů z činnosti centra CIAM. Předsedou nadace je z titulu své funkce sekretář Sekce pro první evangelizaci a nové dílčí církve, na plynulý chod a hospodaření pak dohlíží správní rada složená z představených dikasteria a tříčlenné kolegium účetních revizorů.