Lupa
Obsah Obsah
Portál
image:Image Nový apoštolský nuncius Eugene Nugent dorazí 3. září do České republiky

Nový apoštolský nuncius Eugene Nugent dorazí 3. září do České republiky

Publikováno: 24. 8. v 14:00
Oddělení komunikace

Arcibiskup Eugene Martin Nugent, nový apoštolský nuncius v České republice, přicestuje ve čtvrtek 3. září do Prahy. Po příjezdu jej v prostorách Arcibiskupství pražského přivítají čeští a moravští biskupové. „S radostí očekáváme příjezd arcibiskupa Eugena Martina Nugenta do České republiky. Těšíme se na osobní setkání a vzájemnou spolupráci. Jsme připraveni být mu nápomocni při poznávání života církve i celé naší země a podpořit ho v jeho nové sl

image:Image Skončilo 148. plenární zasedání ČBK

Skončilo 148. plenární zasedání ČBK

Publikováno: 7. 7. v 17:05
Oddělení komunikace

Ve dnech 6. a 7. července 2026 se na Velehradě uskutečnilo 148. plenární zasedání České biskupské konference. Jednání se tradičně zúčastnili také zástupce Apoštolské nunciatury v České republice P. N’gbesso Vital Akélé Ohochi, předsedkyně Konference vyšších představených ženských řeholí sestra Zdeňka Švédová FMA a poprvé také nový předseda Konference vyšších představených mužských řeholí P. Bonaventura Ondřej Čapek OFM. V úvodu plenárního zasedán

image:Image List biskupů k VI. světovému dni prarodičů a seniorů

List biskupů k VI. světovému dni prarodičů a seniorů

Publikováno: 7. 7. v 17:05
Oddělení komunikace

Biskupové České biskupské konference na svém 148. plenárním zasedání na Velehradě schválili pastýřský list ke Světovému dni prarodičů a seniorů, který letos připadá na neděli 26. července. V listu děkují seniorům za jejich svědectví víry, modlitbu i službu církvi a povzbuzují je, aby i nadále byli nositeli naděje, blízkosti a mezigenerační solidarity. Milé sestry a drazí bratři, zvláště vy, věkem pokročilí, poslední neděli v červenci slavíme VI

Logo Církev.cz | Zprávy

Církev.cz | Zprávy

image:Image Náhled

Zemřela Brigitte Gottmann – zřejmě poslední pamětnice Ústeckého masakru

Publikováno: 24. 8. v 14:56, zdroj Biskupství litoměřické

Po celý život se aktivně účastnila pietních setkání, diskusí a projektů zaměřených na smíření mezi Čechy a Němci. Letos se zapojila také do Roku smíření v litoměřické diecézi, který připomíná poválečné události na severu Čech a usiluje o oboustranné smíření a odpuštění mezi oběma národy.Jako malé dítě byla Brigitte Gotmann svědkem brutality, která tehdy zasáhla německé obyvatelstvo v Ústí nad Labem. Její svědectví se v posledních třiceti letech stalo součástí společného česko‑německého úsilí o pravdivé pojmenování minulosti a vzájemné smíření váleného i poválečného násilí.„Bylo to děsivé a nikdo netušil, kam až to může zajít. Moje babička v ten den v nářcích prchala z města,“ popisovala své zážitky z 31. července 1945. „Vůbec jsem to tehdy nechápala, když jsem viděla plavat mrtvé v řece. Bylo to hrozné,“ vzpomínala letos v Ústí nad Labem.Se svou rodinou a sousedy pak byla zařazena do tzv. poválečného odsunu německého obyvatelstva a musela opustit Ústí nad Labem. „Během vyhnání nám dětem říkali, že se sem zase vrátíme. Do tohoto krásného údolí Labe se vracím až posledních třicet let a jsem vděčná, že to je možné,“ vzpomínala. Při letošním pietním aktu poznamenala, že je v Ústí nad Labem s ohledem na věk a zdraví zřejmě naposledy. Její slova se naplnila jen tři týdny poté.Arcibiskup Stanislav Přibyl jí při mši svaté 31. července v ústeckém chrámu Nanebevzetí Panny Marie za její svědectví i celoživotní úsilí o nápravu vztahů mezi Čechy a Němci poděkoval a v závěru bohoslužby jí předal kytici.Brigitte Gottmannová byla nositelkou Spolkového záslužného kříže na stuze. Toto ocenění obdržela za dlouholeté a mimořádné dobrovolné nasazení ve prospěch německých vyhnanců a budování česko-německého porozumění a smíření. Je označována jako „Brückenbauerin“ – stavitelka mostů – směrem k České republice, protože dlouhodobě podporovala dialog a organizovala setkání pamětníků.Smuteční obřad s následným uložení urny se uskuteční v úterý 15. září v 11 hodin v kapli sv. Michaela na katolickém hřbitově v Lüdenscheidu.

image:Image Náhled

Kardinál Vesco: Při běhu se také modlím

Publikováno: 24. 8. v 13:18, zdroj cirkev.cz

O svém vztahu k běhu promluvil kardinál Vesco v rozhovoru pro italský deník Il Messaggero. Běhá už od dětství a rád by u této aktivity zůstal co nejdéle. Pohyb mu podle jeho slov pomáhá zklidnit mysl a vytváří prostor pro přemýšlení i modlitbu.„Běhat znamená hledat volnost. Člověk ji nachází v krajině kolem sebe, ale zároveň se mu otevírají nové obzory v mysli,“ popsal Vesco. Běh a duchovní život pro něj nejsou dvěma oddělenými světy. Při běhání nachází čas pro meditaci a vnitřní ztišení.Kardinál přitom není pouze příležitostným rekreačním běžcem. Běh jej provází od mládí a v roce 1989 zaběhl maraton v New Yorku za 2 hodiny a 52 minut. S běháním nepřestal ani po vstupu k dominikánům a později během své kněžské a biskupské služby.Letos v březnu se Vesco stal prvním kardinálem, který absolvoval Římský maraton. Ještě před závodem při mši pro jeho účastníky hovořil o běhu jako o „škole modlitby“ a života. Maraton podle něj člověka konfrontuje také s vlastními hranicemi. Přichází chvíle, kdy síly začínají docházet a běžec musí hledat hlubší motivaci k pokračování.Římský maraton absolvoval Vesco společně se svým dlouholetým přítelem Khaledem Boudaouim, alžírským muslimem, který bojuje s nádorovým onemocněním. Jejich společné běhání je zároveň výrazem dlouholetého přátelství a bratrství. Vesco svého přítele označil za svého hrdinu a před závodem zdůraznil, že maraton nevnímá jako soupeření s druhými, ale jako společnou cestu. Do cíle chtěli dorazit společně.Právě v tom vidí kardinál jednu z hodnot vytrvalostního běhu. Nejde pouze o sportovní výkon nebo dosažený čas. Běh pro něj představuje prostor svobody, setkání s druhými i možnost obrátit pozornost k vlastnímu nitru. Jak připomněl v aktuálním rozhovoru, běžecké kilometry mohou být zároveň časem modlitby.Jean-Paul Vesco se narodil v roce 1962 v Lyonu a před vstupem do dominikánského řádu pracoval jako právník. Kněžské svěcení přijal v roce 2001. Od roku 2021 stojí v čele arcidiecéze Alžír a v prosinci 2024 jej papež František jmenoval kardinálem.Zdroj: KAP, Il Messaggero, EWTN News

image:Image Náhled

V krajině granátovníků – výstava v Kutné Hoře

Publikováno: 24. 8. v 12:17, zdroj Biskupství královéhradecké

Vernisáže se spolu s představiteli města a Římskokatolické farnosti Kutná Hora zúčastnili zástupci velvyslanectví Peru, Japonska, Iráku, iráckého Kurdistánu a dalších zemí. Spolu s dalšími zúčastněnými se mohli osobně setkat s přítomným autorem fotografií.„Poprvé jsem se tam dostal roku 1991, jako humanitární pracovník. Myslel jsem si, že to je na pár týdnů. Nakonec jsem se tam vracel přes třicet let,“ uvedl Lâm Duc Hiên.Fotografie jsou instalovány ve stromořadí kolem chrámu svaté Barbory, další snímky v chrámu a v kapli Božího těla. Ve veřejném prostoru zůstanou do konce září.

image:Image Náhled

Kolegium Antona Neuwirtha otevírá gymnázium v Bratislavě a plánuje založit univerzitu

Publikováno: 24. 8. v 11:27, zdroj Vatican News

Cílem Kolegia Antona Neuwirtha je přispívat k blahu společnosti v duchu moudrosti křesťanských hodnot. „To, co bylo moudré před tisíci lety, je moudré i dnes, jako je tomu v případě odpuštění, trpělivosti a lásky,“ vyjádřil se žilinský biskup Tomáš Gális v kázání proneseném během mše svaté na památku Antona Neuwirtha, prvního poválečného velvyslance Slovenské republiky u Svatého stolce, u příležitosti 105. výročí jeho narození. Mše v kostele v Bojnicích, na jehož hřbitově spočívají Neuwirthovy ostatky, byla součástí pouti, kterou již po osmnácté uspořádalo kolegium nesoucí jméno tohoto velvyslance. Pouti a mše se zúčastnili spolupracovníci, přátelé a někteří žáci tohoto institutu.Katolicky orientované kolegium, založené v roce 2009 v obci Ivanka pri Dunaji nedaleko Bratislavy, nabízí jednoletý nebo dvouletý program určený především pro vysokoškolské studenty. Vyučuje se zde katolická morálka, filozofie a umění na základě textů významných autorů a pořádají se přednášky na aktuální témata, která vedou akademici a vědci ze Slovenska i ze zahraničí. V roce 2020 otevřelo Kolegium Antona Neuwirtha základní školu Citadela. V září se v Bratislavě otevře také gymnázium pojmenované po Antonu Neuwirthovi, které bude mít stejné pedagogické zaměření. V poslední době zahájilo kolegium ambicióznější projekt, neboť začínají práce na výstavbě „kampusu“, který má podle plánů hostit první univerzitu v zemi založenou „zdola“, navazující na akademickou výuku, jež se zde studujícím vysokoškolákům již poskytuje. Do kampusu by měly být přemístěny také základní a střední škola. Dosud se většina výuky koná v zámku v Ivance pri Dunaji, který patří jezuitům.Programy kolegia jsou financovány převážně z individuálních darů a příspěvků studentů. Na podzim roku 2025 byl základní kámen budoucího kampusu požehnán papežem Lvem XIV. během generální audience ve Vatikánu. „Tato pouť je také výzvou pro celou církevní komunitu, aby všichni následovali příklad Neuwirtha, který vyzýval k tomu, abychom zlo léčili dobrem,“ řekl po mši 20. srpna zakladatel a rektor kolegia Martin Luterán. Společně s velvyslancem si poutníci připomněli také jeho dceru Annu Záborskou, která zemřela 20. srpna 2025. Byla lékařkou stejně jako její otec a mnoho let působila jako poslankyně slovenského parlamentu v Bratislavě a Evropského parlamentu v Bruselu. Třetí osobou, které se během pouti dostalo vzpomínky, byl Michal Považan, historik a učitel na kolegiu, který zemřel před dvěma lety.Anton Neuwirth (1921–2004) byl lékařem a za časů československého totalitního režimu byl obviněn z toho, že je „agentem Vatikánu“. V Leopoldově byl mj. spoluvězněm a ošetřujícím lékařem bl. Metoděje Dominika Trčky. Po pádu režimu se vydal na politickou a diplomatickou dráhu a stal se prvním velvyslancem nové Slovenské republiky u Svatého stolce. Napsal knihu s názvem Léčit zlo láskou. Někteří lidé z okolí kolegia by rádi ověřili, zda existují podmínky pro zahájení procesu jeho svatořečení.

image:Image Náhled

Stanislav Přibyl požehná na Flájích sochu sv. Jana Křtitele

Publikováno: 24. 8. v 10:04, zdroj Biskupství litoměřické

Iniciátorem vzniku sochy je Českojiřetínský spolek, který o zušlechtění okolí Flájské přehrady pečuje dlouhodobě. „Nápad vybudovat u hráze sochu sv. Jana Křtitele přišel dávno před rokem 2020,“ líčí historii vzniku sochy předseda spolku Petr Fišer, „jakmile jsme však začali na projektu pracovat, přišel covid, který vše zkomplikoval.“ K vytvoření díla oslovil duchcovskou výtvarnici Petru Wolfovou, která měla za sebou již např. výtvarný návrh meditační kaple v kostele sv. Jakuba Většího ve Světci u Bíliny, anebo bustu sv. Jana Boska pro tehdy vznikající salesiánské centrum Živý dům v Teplicích.Už samotné pořízení vhodného kamenného bloku se o několik týdnů zpozdilo, protože zaměstnanci kamenolomu skončili v karanténě. Když se konečně podařilo kámen přivézt do Duchcova a výtvarnice jej začala opracovávat, objevila se další potíž: „V průběhu prací jsem zjistila, že na místě, kde jsem zamýšlela vysochat světcovu ruku, se nachází zkamenělina. Musela jsem proto zamýšlenou podobu trochu poupravit, ale když jsem se propracovala k druhé ruce, objevila se další.“ Práce však nepřišla vniveč – výtvarnice dílo na popud spolku dokončila. „Bylo nám líto odejít od rozdělané práce jen proto, že má ta socha jinou podobu, než jsme zamýšleli. Rozhodli jsme se ji však umístit jinam, než bylo původně plánováno – svou podobou nám více zapadala do prostoru zaniklé obce Fláje než ke hrázi,“ vysvětluje Petr Fišer.Po osazení sochy v létě 2023 však klid v dílně výtvarnice Wolfové nezavládl: „První socha kvůli kvalitě kamene nedopadla podle našich představ. Mrzelo mě to, ale nezastavilo. Začala jsem potají pracovat na další soše, pro kterou jsem zvolila techniku, která není závislá na náhodě, a vytvořila jsem hliněný model.“ Když pak byl předseda Českojiřetínského spolku na návštěvě v duchcovském muzeu, vzala ho do své dílny a keramický model budoucí sochy mu ukázala. Podle svých slov překvapený a nadšený Petr Fišer pak ihned začal domlouvat možnost umístění sochy na pozemku Povodí Ohře a realizaci sochy. Jejího odlití do bronzu se ujala rodinná umělecká slévarna v Horní Kalné, v níž v posledních letech vznikala díla instalovaná např. v Londýně, Washingtonu, Vatikánu či na vinicích v Bordeaux.Teplice a Fláje spojuje víc než jen vodovodČeskojiřetínský spolek chce vztyčením sochy upozornit také na mnoho pojítek, která spojují zaniklou obec s Teplicemi. „V první řadě je to vodovod, jehož přípravné práce začaly přesně před sto lety, tedy dávno před vznikem přehrady, která město zásobuje pitnou vodou,“ uvádí předseda spolku pro oživení Krušnohoří a pokračuje: „Tím druhým je právě patrocinium, protože Jan Křtitel je ochráncem jak podkrušnohorského lázeňského města, tak zaniklé horské vsi. “ Prakticky zapomenuto zůstalo flájské působení řádu salesiánů, jehož členové se dnes věnují farní pastoraci a sociálně vyloučené mládeži v Teplicích. Po druhé světové válce přišli salesiáni do kláštera v nedalekém Oseku a na odlehlé Fláje, pryč z dohledu komunisty ovládaného státního aparátu, jezdili na pobytové akce s mládeží, a to až do Akce K v roce 1950, která působení mužských řeholí násilně ukončila. Na Fláje se ale nuceně vrátili v druhé polovině 50. let, tentokrát jako dělníci na nebezpečné stavbě přehrady.Novou sochu požehná apoštolský administrátor litoměřické diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl, hudební doprovod zajistí teplický chrámový sbor Collegium hortense. Dorazí i spolek sdružující odsunuté německé obyvatele narozené v Teplicích, jehož členové budou tou dobou na svém pravidelném výjezdu do Teplic. „Velmi čestným hostem žehnání pak bude Hieronymus kníže Clary-Aldringen, poslední příslušník rodu bývalých majitelů teplického panství narozený v Teplicích,“ představuje vzácnou návštěvu Petr Fišer.

Focusy

image:Image Synoda o synodalitě

Synoda o synodalitě

Všechny články >
Sekretariát synody zveřejnil nový dokument k přípravě místních shromáždění v roce 2027

Publikováno: 27. 7. v 13:30, zdroj cirkev.cz

Nový dokument s podtitulem „Doprovázení přípravy hodnotícího shromáždění místní církve“ je dostupný v několika jazycích na webu synod.va. Není závazným modelem, který by měly všechny místní církve jednotně převzít. Nabízí spíše možný postup, který lze přizpůsobit podmínkám jednotlivých diecézí a eparchií, tedy diecézí východních katolických církví.„Hodnocení není technickým cvičením, ale zkušeností vděčnosti a pravdy. Fare memoria znamená rozpoznat, co Pán nechal na cestě našich společenství dozrát, a nechat se vést k dalším krokům. Tak se církev stává stále schopnější obrácení,“ uvedl generální sekretář synody kardinál Mario Grech.Co znamená „fare memoria“Italské spojení fare memoria znamená připomínat si a znovu promýšlet dosavadní cestu. V biblickém smyslu však nejde pouze o pohled do minulosti, ale o rozpoznání Božího působení v dějinách, které pomáhá porozumět přítomnosti a otevřít se budoucnosti.Každá místní církev je proto zvána, aby se v modlitbě, s vděčností a upřímností ohlédla za dosavadním uskutečňováním závěrů synody. Má rozpoznat plody, které již dozrály, i další kroky, k nimž je nyní povolána.Dokument navazuje na závěrečný dokument synody o synodalitě, materiál Cesty pro implementační fázi z 29. června 2025 a dokument Směrem ke shromážděním v letech 2027–2028, zveřejněný 20. května 2026.Adresován je především diecézním a eparchiálním biskupům, kteří nesou za celý proces odpovědnost, a synodálním týmům, jež jej mají prakticky podporovat. Připomíná také slova papeže Lva XIV., podle něhož je synodalita „duchovním stylem“, který se rodí ze setkání, roste nasloucháním a dozrává v rozlišování.Zpráva a dopis ostatním církvímText je rozdělen do dvou vzájemně propojených částí. První se věnuje přípravě zprávy, v níž každá místní církev zachytí svou dosavadní zkušenost. Její tvorba má probíhat ve třech krocích: shromáždit vzpomínky na společně vykonanou cestu, rozpoznat a vyslechnout její „znamení“ a pojmenovat probíhající procesy proměny.Dosavadní zkušenosti mají místní církve posuzovat ve světle tří podob obrácení, o nichž hovoří závěrečný dokument synody: proměny vztahů, církevních procesů a vzájemných vazeb.Druhá část dokumentu se zabývá přípravou a průběhem samotného hodnotícího shromáždění, které svolává biskup. Nemá jít pouze o organizační nebo administrativní setkání, ale o hluboce duchovní zkušenost společného naslouchání a rozlišování.Výsledkem shromáždění budou dva texty: konečná podoba narativní zprávy a Dopis ostatním církvím. Ten odkazuje na starokřesťanskou tradici takzvaných listů společenství, jejichž prostřednictvím jednotlivá místní společenství vydávala ostatním svědectví o své víře.Oba dokumenty budou představovat příspěvek místní církve ke společné cestě celé katolické církve v duchu „výměny darů“. Po schválení biskupem mají být předány národnímu nebo regionálnímu synodnímu týmu a do 30. června 2027 také Generálnímu sekretariátu synody.Cesta vyvrcholí v Římě v roce 2028Diecézní a eparchiální hodnotící shromáždění v první polovině roku 2027 zahájí širší proces. Ve druhé polovině roku budou následovat shromáždění biskupských konferencí a příslušných struktur východních katolických církví.Během prvních čtyř měsíců roku 2028 se uskuteční kontinentální shromáždění. Celý proces završí v říjnu 2028 celocírkevní shromáždění ve Vatikánu za účasti papeže. Tím bude završena implementační fáze Synody o synodalitě, která začala v roce 2021.Zdroj: Generální sekretariát Synody

Kardinál Cupich: Synodalita jako kruhový tanec

Publikováno: 15. 7. v 10:25, zdroj Vatican News

Synodalita vyžaduje od celého společenství, aby přijalo odpovědnost za postup vpřed unisono, v pozornosti vůči Svatému Duchu a jedněch vůči druhým. Předpokládá posun od individuálního vystoupení ke kolektivní harmonii; podobně jako tanec proměňuje skupinu individuí v jedno pohybující se tělo. Při tanci se žádný pohyb nerodí ze vzduchoprázdna – začíná hudbou. Než tanečníci vykročí, musí vytvořit atmosféru hlubokého a pozorného ticha, aby přijali za své rytmus, tempo a charakter konkrétní melodie. Stejně tak synodalita: jejím prvním krokem není mluvení nebo jednání, nýbrž pečlivé naslouchání – Duchu Svatému, Písmu, Tradici, druhým lidem, a zvláště pak těm na okraji. Tanečník, který ignoruje hudbu, vypadává z kola; křesťan, který nenaslouchá, nejedná synodálně. Komplexní choreografie skupinových tanců vyžaduje různé role; potřebuje vedoucího, jeho úlohou však není dominovat nebo kontrolovat, nýbrž vytvořit pro ostatní bezpečný prostor, aby se mohli projevit. Synodalita nezplošťuje rozdíly mezi jednotlivými stavy v církvi a jejich specifickými charismaty, nýbrž z nich vytváří jedno umělecké dílo. Tanec vyžaduje tvůrčí přístup a otevřenost. Každý tanečník se musí přizpůsobit váhové kategorii a hybnosti svých partnerů a umět improvizovat, když dojde k přešlapu. Synodalita vyžaduje po společenství, aby nezmizelo ze scény, objeví-li se napětí nebo nesoulad, nýbrž aby společně hledalo řešení – i za cenu toho, že Duch Svatý může převrátit vzhůru nohama naše předem připravená schémata. Časnost a nadčasovost Synodalita má v sobě synchronní i diachronní rozměr. Ten synchronní se ptá: „Jak máme tančit s těmi, kdo jsou v tanečním sále právě dnes?“ Kdežto diachronní otázka zní: „Jak ctí náš tanec svého originálního choreografa a jak věrně předává choreografii budoucím generacím?“ V syntéze synchronního a diachronního rozměru dosahuje synodalita své plné krásy. Církev je povolána k tomu, aby byla intenzivně vnímavá vůči tanečníkům na parketu dneška, vůči jejich radostem, jejich zraněním i jejich jedinečným rytmům. Zároveň však musí být stejně tak vnímavá vůči svému historickému tanečnímu parketu. Vnímáme-li synodalitu „taneční optikou“, stává se čímsi dynamickým, radostným a bytostně inkarnačním. Synodalita je církev, která se učí tančit a neustále zkouší, jak naslouchat Boží melodii, respektovat jedinečné kroky každého tanečníka a pohybovat se vpřed v překrásně koordinovaném svědectví světu. Synodalita se stává součástí nepřerušeného představení, nadčasového tance, kde kroky z minulosti určují pohyby dneška a nesou celé tělo bezpečně po scéně směrem k věčnosti. To však není vše. Synodalita vnímaná jako tanec nadto otevírá cestu plnějšímu pochopení církve povolané k tomu, aby zrcadlila trojiční tajemství. Raní otcové církve při líčení tajemství Nejsvětější Trojice užívali výraz perichórésis, což doslova znamená „obtančení“. Tímto obrazem popisovali klíčové bytí-jeden-ve-druhém tří božských Osob Trojice. A církev tím účinněji odráží trinitární tajemství, čím více přijme za svůj tanec synodality.

Nový online předmět Synodality pro studenty i zájemce z řad veřejnosti

Publikováno: 10. 7. v 8:56, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Cílem předmětu je seznámit zájemce s teologickými principy synodální ekleziologie tak, jak jsou rozvíjeny v teologii i praxi katolické církve. Prostřednictvím dílčích témat budou do širší teologické diskuze zasazeny aktuální události, jimiž jsou Synoda o synodalitě (2021–2024) a její současná realizační fáze (2025–2028).Online předmět se uskuteční v zimním semestru 2026/2027 formou čtyř 90minutových online seminářů (přednášky a diskuze se zapojením odborníků). Předmět nabízíme studentům bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu Teologie online i zájemci z řad veřejnosti.Program (přednášky začínají vždy v 18.00):7. října: Humanitní a historicko-teologický kontext (Martin Maďar, Synodalita jako kreativní recepce 2. vatikánského koncilu, Cyril Dunaj, Církev vztahová: intersubjektivní a dialogické pojetí lidské osoby a církevního společenství)14. října: Subjekty synodality (Ján Kotlarčík, Křestní identita a její projev v sensus fidei fidelium: křest jako základ synodální eklesiologie, Prokop Brož, Subjekty synodality: spoluúčast a spoluodpovědnost všech v poslání církve)18. listopadu: Struktury synodality (Josef Mikulášek, Církev jako communio ecclesiarum, Petr Hruška, Synodální procesy a struktury v místní církvi)2. prosince: Synodalita jako forma mentis křesťanství (Adéla Muchová, Spirituální prameny synodality, Tomáš Halík, Synodalita a poslání církve ve světě)Přihlášky:Zájemci z řad veřejnosti se přihlašují na odkazu zde (do 30. 9. 2026)Studenti si online kurz zapisují ve STAGu jako volitelný předmět (do vyčerpání kapacity).Zdroj: www.cmtf.upol.cz

image:Image Ochrana nezletilých v církvi

Ochrana nezletilých v církvi

Všechny články >
Praha se připravuje na konferenci o ochraně nezletilých

Publikováno: 7. 8. v 15:00, zdroj cirkev.cz

Konference o ochraně nezletilých a prevenci jejich zneužívání se bude konat v Praze ve dnech 28.–30. ledna 2027. Spolupořadatelem jsou pražské arcibiskupství a Česká biskupská konference, hlavním řečníkem bude Mons. Charles Jude Scicluna, arcibiskup Malty a zástupce sekretáře Dikasteria pro nauku víry, v jehož kompetenci je právě šetření případů zneužívání nezletilých a mladistvých.Přípravného setkání se účastnila Ewa Kusz, členka Papežské komise pro ochranu nezletilých a mladistvých, působící na krakovské Univerzitě Ignatianum. Jednala mimo jiné s pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem a generálním sekretářem ČBK Romanem Czudkem. Setkání se účastnili další zástupci organizátorů chystané konference, na niž se počítá s účastí cca 80 delegátů a znalců ze střední a východní Evropy.Jak uvedla dr. Kusz, jedná se o druhou konferenci v tomto formátu pro střední a východní Evropu. První se konala v polské Varšavě roku 2021, byla pořádána ve spolupráci Papežské komise pro ochranu nezletilých a mladistvých s Polskou biskupskou konferencí. Celoevropskou konferenci uspořádala Papežská komise roku 2024. Vlastní shromáždění organizují i evangelikální církve (např. v červnu letošního roku) nebo katolické biskupské konference Latinské Ameriky a Karibiku (CELAM).

Online kurz přibližuje zásady ochrany dětí a prevence zneužívání

Publikováno: 30. 6. v 11:36, zdroj cirkev.cz

Kurz v rozsahu přibližně devadesáti minut poskytuje praktický vhled do problematiky ochrany nezletilých a prevence zneužívání v širokém slova smyslu. Jeho cílem není nahradit odbornou přípravu, ale zvýšit citlivost účastníků vůči této problematice a podpořit vytváření bezpečného prostředí.Účastníci se seznámí se základními principy ochrany dětí, naučí se rozpoznávat varovné signály a pracovat s možnými riziky. Získaná vnímavost může přispět k včasnému zachycení problémů a ochraně těch nejzranitelnějších – jak ve farnostech, tak v širší společnosti.„Zvyšování informovanosti a prevence v oblasti bezpečí dětí v církvi považuji za prioritu,“ píše v průvodním dopise pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, předseda Komise ČBK pro prevenci a ochranu před zneužíváním.Kurz je dlouhodobě a bezplatně dostupný na adrese www.rdy.cz/kurz. Jeho tvůrci připomínají, že bezpečné prostředí nevzniká samo od sebe, ale je výsledkem společného úsilí a odpovědného přístupu všech, kteří se podílejí na životě církevních společenství.Kurz vznikl v rámci mezinárodní spolupráce. Vytvořilo jej Centrum důstojnosti dítěte při Ukrajinské katolické univerzitě ve spolupráci se šesti spoluautory z Polska, Ukrajiny, České republiky, Slovenska, Chorvatska a Maďarska.

Vyjádření arcibiskupa Stanislava Přibyla k případu Antonína Jurigy

Publikováno: 18. 6. v 9:58, zdroj Arcibiskupství pražské

Po zveřejnění textu na serveru Seznam Zprávy chci znovu zopakovat, že je mi velmi líto, že kdokoli prošel v církevním prostředí takovou bolestí. Naprosto jsem nečekal, že by něco takového mohlo být vůbec možné. Takové jednání je naprosto nepřijatelné a nesmí být nikdy zlehčováno ani přehlíženo.Přestože jde o období, kdy jsem na Arcibiskupství pražském nebyl, chci především vyjádřit účast s utrpením poškozené a rozhořčení nad tím, že se něco tak strašného mohlo stát. Zdůrazňuji, že uplatňuji princip nulové tolerance vůči jakémukoli zneužívání, ať už fyzickému, psychickému nebo duchovnímu.Bezprostředně po seznámení s tímto svědectvím jsem vydal rozhodnutí o zahájení přípravného řízení, které předchází vlastnímu trestnímu řízení podle církevního práva. Celou věc také vyšetřuje policie, které poskytujeme veškerou součinnost.Mons. Jan Balík od prvního dne, kdy jsem přišel na pražské arcibiskupství, není generálním vikářem, tedy ani statutárním zástupcem.Na Arcibiskupství pražské jsem přišel v dubnu mimo jiné s cílem budovat bezpečné a důvěryhodné prostředí. Pokračuji v tom, co jsem nastavil už v Litoměřicích: jsem otevřený, naslouchám každé oběti zneužívání a nabízím pomoc, která je v mé kompetenci. Vnímám potřeby obětí, ty jsou na prvním místě. Úzce spolupracuji s psychoterapeuty i s právníky.Chceme pokračovat v cestě, kterou jsme nastoupili, v cestě otevřenosti a spolupráce s odbornými organizacemi. Před dvěma týdny jsem jako zástupce všech českých a moravských biskupů podepsal memorandum o spolupráci se spolkem Někdo Ti uvěří v oblasti prevence i v citlivém přístupu k obětem. Pracujeme mimo jiné také na metodice tzv. předběžného šetření, které má být k obětem co nejšetrnější.Na Arcibiskupství pražském máme nastavené standardní mechanismy používané ve firmách nebo státní správě, včetně diskrétní linky pro oznamování protiprávního jednání, kterým se pak zabývají externí právníci mimo struktury arcibiskupství. Nastavené mechanismy ochrany budeme vyhodnocovat, a pokud se ukážou jako nefunkční, budeme je upravovat.Informace k ochraně oznamovatelů protiprávního jednání na Arcibiskupství pražském najdete zde: https://apha.cz/ochrana-oznamovatelu/Pomoc obětem zneužívání nabízí spolek Někdo Ti uvěří (napiste@nekdotiuveri.cz) a také další pomáhající organizace: https://www.nekdotiuveri.cz/informace/pomahajici-organizace

image:Image Mladí v církvi

Mladí v církvi

Všechny články >
Čeští dárci pomohli Charitě vybudovat novou školu pro děti na indickém venkově

Publikováno: 24. 8. v 10:00, zdroj cirkev.cz

Škola Divya Jyothi působí v Marianagaru již od roku 1979 a dnes ji navštěvuje více než 400 žáků od mateřské školy až po 10. třídu nižší střední školy. Obec vznikla po přesídlení rodin z území zatopeného při výstavbě přehrady a místní obyvatelé se potýkají s chudobou, omezenými pracovními příležitostmi i nedostatečnou infrastrukturou. Vzdělání zde proto představuje jednu z nejdůležitějších příležitostí, jak mohou děti změnit k lepšímu svou budoucnost.Přestože škola Divya Jyothi po desetiletí pomáhala dětem z chudých rodin získat vzdělání, její zázemí postupně přestalo stačit. „Po mnoho let jsme sledovali, jak počet žáků roste, ale prostory školy zůstávají stejné. Třídy byly přeplněné a chybělo nám zázemí pro výuku přírodních věd i informatiky. Dokončení nové budovy pro nás není jen stavební projekt. Je to splnění dlouholetého snu celé školní komunity,“ říká P. R. Shantharaj, ředitel místní partnerské organizace.Nové učebny, laboratoře i zázemíDíky podpoře Arcidiecézní charity Praha mohla místní partnerská organizace projekt zahájit a úspěšně dokončit. Škola byla rozšířena o druhé podlaží, které zahrnuje šest nových učeben, víceúčelový sál s pódiem, počítačovou a přírodovědnou laboratoř, kanceláře pro vedení školy a učitele i hygienické zázemí.Součástí projektu byla také instalace systému požární ochrany, stropních ventilátorů, zajištění dostatečných zásob vody prostřednictvím dvou tisícilitrových nádrží a pořízení ozvučovací techniky i vybavení učeben školními tabulemi.Stavba navzdory mnoha překážkámRealizace projektu nebyla jednoduchá. Stavební práce komplikovala špatná dopravní dostupnost staveniště, období intenzivních dešťů, časté výpadky elektrické energie a nepravidelné dodávky vody. Výzvou byl také růst cen stavebních materiálů a jejich doprava ze vzdálených míst.Slavnostní otevření nové budovy proběhlo za účasti biskupa diecéze Chikmagalur Mons. Anthony Swamyho. Nové prostory již plně slouží k výuce studentů. Mezi ně patří i děti zapojené do programu Adopce na dálku®, který zajišťuje potřebným přístup ke vzdělání.Škola dostala nové jménoŠkola nyní nese nový název Divya Jyothi Caritas Prague English Medium School, který připomíná podporu Arcidiecézní charity Praha a českých dárců. „Tato škola bude sloužit dětem z Marianagaru a okolních vesnic po mnoho dalších dekád. Nová budova nám dává možnost rozvíjet kvalitu výuky, přijímat další žáky a nabídnout jim podmínky, které si zaslouží. Jsme vděční všem, kteří pomohli proměnit tento záměr ve skutečnost,“ dodává P. R. Shantharaj.zdroj: Arcidiecézní charita Praha

Velmistryně učí děti šachům. Díky Daránkovi se tábora účastní i děti ze sociálně slabých rodin.

Publikováno: 21. 8. v 14:58, zdroj cirkev.cz

Příměstský tábor pro děti ve věku od 4 do 12 let spojuje šachovou výuku s kreativními a sportovními aktivitami. Vedle šachových lekcí děti tvoří, malují, soutěží v šachovém bingu, sportují nebo tráví čas na rozlehlé zahradě penzionu, kde si vyzkoušely i střelbu ze vzduchovky. K šachovnicím usedají úplní začátečníci i mladí hráči, kteří už mají se šachy zkušenosti. Výuka proto probíhá v několika skupinách podle úrovně. „Máme tady děti, které na začátku prakticky neuměly tahat figurkami, a postupně jsou schopné zahrát celou šachovou partii,“ říká hlavní organizátorka a mezinárodní velmistryně Kateřina Němcová. „Pokročilejší děti se zase učí nové věci, jak strategicky přemýšlet, inspirujeme se partiemi mistrů, luštíme šachové problémy a všichni také hrají táborový turnaj.“ Šachy jako škola životaDěti se na táboře učí i praktické věci do života, například jak se chovat jako vítěz a jak se vyrovnat s porážkami. „Pro některé děti je obzvláště těžké prohrát, takže s nimi mluvíme i o tom, že k šachům i k životu patří chyby a prohry, jak je zvládnout a jak se z nich něco naučit,“ vysvětluje Kateřina Němcová. Právě možnost přispívat k všestrannému rozvoji dětí je pro Kateřinu Němcovou největší motivací při práci s mladými šachisty: „Můžeme jim dát svou pozornost a opravdový zájem, což děti hned vycítí. Jsou šťastné, když vědí, že nás zajímá, co dělají a jak se jim daří.“ Vedle šachových dovedností si tak děti z tábora odnášejí také radost z vlastních pokroků, větší sebedůvěru a nové kamarády. Děti učí špičky českého šachuTým instruktorek tvoří vynikající šachistky, které mají pedagogické vzdělání nebo mnohaletou praxi a které práce s dětmi baví. Skupinu dětí předškolního věku vede mezinárodní velmistryně a vicemistryně světa juniorek Martina Kořenová. Pro nejmenší má připravené speciální šachové sety a učí je šachy prostřednictvím pohádek, písní a pohybových aktivit.Starším dětem se věnují FIDE mistryně a několikanásobná mistryně České republiky dívek Karin Škuthanová a umělkyně Karolína Kořenová. Šachové lekce jsou zde zaměřené na zlepšení hry a spolupráci figur a jsou doplňovány především tvorbou a kreativními aktivitami.Nejsilnější skupinku šachistů trénují mezinárodní velmistryně Kateřina Němcová a Tereza Rodshtein. Děti v této skupině mají intenzivní tréninky taktiky a strategie, hrají rapid partie a nechybějí ani týmové šachové aktivity a turnaje.„Myslím, že právě kombinace šachové úrovně a toho, že nás práce s dětmi opravdu baví, je na atmosféře tábora hodně znát,“ zdůrazňuje Kateřina Němcová. „Děti dostávají spoustu pozornosti, a když pak vidím, jak se zapojují, přátelí a užívají si čas prázdnin, vnímám, že naše práce má opravdu smysl.“Pomoc díky sbírce Daránek K úspěchu tábora přispívá zázemí penzionu U sv. Kryštofa v pražských Záběhlicích, který provozuje Arcidiecézní charita Praha. Děti i instruktorky oceňují prostorné učebny a zejména klidnou, uzavřenou zahradu, kde děti sportují, hrají fotbal nebo malují křídami. Zastřešená terasa umožňuje přesunout část programu ven. „Výhodou je i samotný penzion. Některé rodiny se v něm během tábora ubytovaly, takže například pro rodinu, která není z Prahy, je možné spojit šachový tábor dítěte s pobytem v Praze,“ připomíná Kateřina Němcová.Důležitou součástí projektu je také celonárodní sbírka Daránek. Díky příspěvkům dárců mohla Arcidiecézní charita Praha snížit registrační poplatek několika dětem ze sociálně slabších rodin, pro které by účast na táboře byla jinak jen obtížně dostupná. I ony tak mohly strávit týden mezi vrstevníky, rozvíjet své schopnosti a prožít výjimečné okamžiky, na které se nezapomíná.zdroj: Arcidiecézní charita Prahy

Lev XIV. navštíví San Marino a Rimini

Publikováno: 20. 8. v 15:14, zdroj cirkev.cz

Přistání vrtulníku se Svatým otcem na palubě očekává San Marino v 9 hodin ráno. Následně se papež přesune do stejnojmenného hlavního města, kde bude na náměstí Svobody přivítán kapitány-regenty, nejvyššími představiteli státu. Společně se odeberou do Palazzo Pubblico (radnice a vládní budovy), kde v Sále Rady Dvanácti (Consiglio dei XII, nejvyššího soudu) papež Lev učiní zápis do Knihy čestných hostů. Následně se setká s představiteli republiky v Sále Velké a všeobecné rady (Consiglio Grande e Generale, 60členný parlament Republiky San Marino). Z balkonu vládní budovy požehná lidem na náměstí Svobody.Následně papež zamíří do baziliky sv. Marina, patrona a zakladatele státu, který nese jeho jméno. Zde jej přivítá Mons. Domenico Beneventi, biskup diecéze San Marino-Montefeltro, do níž spadá vikariát San Marino (zahrnující celé území státu), a rektor baziliky P. Marco Mazzanti. V bazilice věnuje Lev XIV. čas eucharistické adoraci a uctí ostatky sv. Marina. Připojí se k němu kněží, zasvěcené osoby a představitelé církevního života. Na náměstí před bazilikou se pak papež pozdraví s ostatními věřícími.Ze San Marina do ItálieZe San Marina se Lev XIV. přepraví do Rimini na výstaviště, kde se koná Meeting pro přátelství mezi národy. Toto setkání pořádá komunita Comunione e Liberazione. Papež navštíví expozice věnované sv. Augustinovi a Léonu Harmelovi, poté se pozdraví s účastníky setkání nejprve v „Dětské vesničce“ a následně ve Velkém sále.Z výstaviště zamíří Lev XIV. do katedrály v Rimini. Zde se setká s nemocnými, handicapovanými a chudými klienty v doprovodu pracovníků Charity. Následně oslaví mši na náměstí v riminském přístavu (Piazzale del Porto). Rozloučí se s místními představiteli a vrátí se do Vatikánu.V průběhu dne vykoná papež Lev také čistě soukromou návštěvu komunity augustiniánských řeholnic v klášteře sv. Antonína z Padovy v italském městě Pennabilli. Mši svatou od 18.30 z přístavu v Rimini můžete sledovat živě i na TV Noe. zdroj: vatican.va

Mohlo by vás zajímat

image:Image Pane, kde bydlíš?

Pane, kde bydlíš?

Josef Hrdlička

Náměty pro rozjímání a krátké homilie ve všední dny doby adventní a vánoční.

image:Image Kříž na zeď Bethlehem 12 cm

Kříž na zeď Bethlehem 12 cm

Hladký kříž na zeď s jemně zaoblenými hranami je vyrobený z lakovaného olivového dřeva, výška je 12 cm. Ozdobné předměty z olivového dřeva jsou přímo z Betléma, který je proslulý nejen svou historií, ale i dovedností tamních řezbářů. Více než 70% obyvatelstva Betléma a okolí jsou zruční výrobci produktů z olivového dřeva a ozdob z perleti.

image:Image O Boží vůli a moci v Teologické sumě

O Boží vůli a moci v Teologické sumě

Tomáš Akvinský

Tento svazek obsahuje překlad čtvrté a závěrečné části traktátu o jednom Bohu (STh I, q. 19–26). Tomáš se zde věnuje druhým dvěma velkým tématům, jež předeslal v úvodu pojednání o Božích aktivitách: Boží vůli a moci. První tři otázky pojednávají o Boží vůli a jejích stavech (láska, radost, spravedlnost a milosrdenství), následují tři otázky o prozřetelnosti, předurčení a knize života a po nich dvě otázky o Boží moci a blaženosti. Úvodní studie se snaží poskytnout koncepční nástroje pro úspěšné čtení přeloženého textu. Začíná uvedením čtenáře do Tomášova pojetí vůle a jejího připisování Bohu a pokračuje komentářem k jednotlivým částem Tomášova textu. Zvláštní pozornost je věnována problematice vztahů mezi Boží vůlí, nutností a svobodou. Studie se zaměřuje především na ty aspekty, u nichž častěji dochází k chybnému výkladu či hodnocení.

image:Image Moje první modlitební knížka

Moje první modlitební knížka

Kniha obsahuje sbírku veršovaných modliteb pro děti. Známé i méně známe modlitby jsou doplněny poutavými barevnými obrázky.

ArcidiecézeOlomoucká

Arcidiecéze

Olomoucká

ArcidiecézePražská

Arcidiecéze

Pražská

DiecézeBrněnská

Diecéze

Brněnská

DiecézeČeskobudějovická

Diecéze

Českobudějovická

DiecézeKrálovéhradecká

Diecéze

Královéhradecká

DiecézeLitoměřická

Diecéze

Litoměřická

DiecézeOstravsko-opavská

Diecéze

Ostravsko-opavská

DiecézePlzeňská

Diecéze

Plzeňská

Apoštolský Exarchát

Apoštolský Exarchát