ČBK

Slavnostní uvedení nového pražského arcibiskupa do úřadu

Publikováno: 8. 4. v 11:05

Oddělení komunikace

Papež Lev XIV. jmenoval 2. února 2026 38. pražským arcibiskupem a 26. českým primasem Mons. Stanislava Přibyla dosavadního biskupa litoměřického. Stanislav Přibyl bude slavnostně uveden na svatovojtěšský arcibiskupský stolec v sobotu 25. dubna 2026 v 11.00 hodin při pontifikální mešní liturgii slavené ke cti sv. Vojtěcha v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Administrátor arcidiecéze a emeritní pražský arcibiskup Jan Graubner srdečně zve klé

Rekordní počet křtů dospělých také v České republice

Publikováno: 8. 4. v 10:20

Oddělení komunikace

Podobně jako v západních zemích zaznamenává katolická církev v České republice rostoucí podíl křtů dospělých z celkového počtu pokřtěných. V roce 2025 dosáhl 9 %, což je dosud nejvyšší hodnota v historii. V roce 2025 katolická církev evidovala celkem 13 622 křtů, přičemž 58 % z nich se uskutečnilo na Moravě. Křty dospělých se dlouhodobě pohybovaly na úrovni 5–6 % ze všech pokřtěných, avšak v posledních letech jejich podíl výrazně roste, stejně ja

Vyjádření ČBK k nálezu Ústavního soudu ke konkordátní smlouvě mezi ČR a Svatým stolcem

Publikováno: 1. 4. v 11:15

Oddělení komunikace

Přinášíme text prohlášení České biskupské konference k dnešnímu nálezu Ústavního soudu ke konkordátní smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem, kterou Ústavní soud označil v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavní soud dnes zveřejnil nález, podle nějž není obsah smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem v souladu s ústavním pořádkem ČR. Ratifikace smlouvy ve stávající podobě je tak vyloučena. Česká biskupská konference (ČBK) toto rozho

Diecéze ostravsko-opavská slaví 30 let od svého vzniku

Publikováno: 16. 4. v 23:01, zdroj Diecéze ostravsko - opavská

Diecézané již prožili Dny smíření a ještě je čeká Den vděčnosti, který proběhne v sobotu 30. května v ostravské katedrále, a Den modlitby za náš domov, jenž se uskuteční v pondělí 31. srpna na Pradědu a Lysé hoře. K jubileu kromě duchovních programů vznikla také publikace a výstava.V květnu vyjde nová publikace Společně na cestěPublikace Společně na cestě, kterou budou moci čtenáři poprvé získat ve vybraných chrámech otevřených o Noci kostelů, přináší návrat ke kořenům diecéze sahajícím do dávné minulosti a zároveň nabízí pohled na uplynulých třicet let její existence.Biskup Martin David v úvodním slovu publikace píše: „Milí přátelé, dostáváte do rukou publikaci, která se ohlíží za třiceti lety života a služby církve v ostravsko-opavské diecézi. V následujících řádcích nemusíme vidět jen sled událostí, jmen a dat. Můžeme v nich číst příběh Boží věrnosti a lidské odpovědi – příběh společenství, které se postupně učilo žít, sloužit a nést odpovědnost za víru v krajině, jež nám byla svěřena.“Kniha přibližuje první snahy o založení diecéze, významné osobnosti pocházející z jejího území, které se staly biskupy či působily na misiích, a představuje život řeholních řádů v minulosti i současnosti. Ukazuje také, jak se příběh církve na území dnešní diecéze otiskl do dějin i do krajiny.Čtenář se mimo jiné dozví, jaké stopy zde zanechaly přírodní katastrofy, jaká je role řeholních společenství či jak byla církev od počátku úzce spjata s charitní službou. Součástí publikace jsou poutavé rozhovory a kronikářské záznamy mapující významné události v tříletých intervalech.Nechybějí ani tematické boxy, které stručně představují další důležité skutečnosti, události a instituce, jež jsou trvalou součástí života diecéze. Součástí je rovněž přehled vysvěcených i zesnulých kněží. Celou knihu doprovází bohatá obrazová část, která zdůrazňuje rozmanitost a krásu tohoto území. Publikace tak čtenáři nabízí jedinečný vhled do života ostravsko-opavské diecéze, jejích kořenů, vývoje i současnosti.Evangelizační výstava Můj život v církviDalším počinem, který představí život diecézanů je venkovní výstava Můj život v církvi. Představuje rozmanitost lidí aktivně zapojených do života svých komunit, farností, církve. Na velkoplošných panelech stojí v centru pozornosti člověk – jeho fotografie a krátký medailonek o životě s Bohem. Pod QR kódem pak budou moci návštěvníci najít další texty, například rozhovory či články.Výstava představí například manžele – pekaře, kteří našli cestu k lidem skrze vůni čerstvě upečeného chleba, rodinu se šesti dětmi, pro kterou je společná večeře u jednoho stolu jedinečným darem, nebo mladého člověka, jenž v duchu Dona Bosca připravuje pro mládež adrenalinové aktivity.Najdete na výstavě ale také svědectví mladých manželů, rodičů šesti dětí, které maminka Jana uvádí slovy: „Péče o velkou rodinu je dobrodružná, nikdy nekončící akce,“ a končí jej: „Vidět večer naši osmičlennou rodinu společně u jednoho stolu vnímám jako jedinečný dar.“Venkovní výstava, jejímž partnery jsou také Ostravské muzeum a Galerie Venku, bude k vidění od 11. do 29. května u vchodu do FORUM Nová Karolína a od 29. 5. do 14. 6. před katedrálou Božského Spasitele.

Svatovítský varhanní oktáv

Publikováno: 16. 4. v 15:24, zdroj Arcibiskupství pražské

Taková událost si žádá velkou oslavu a také poděkování všem, kteří se na tomto projektu podíleli. Na nový špičkový nástroj z dílny španělského mistra varhanáře Gerharda Grenzinga přispěly v národní sbírce tisíce dárců celkovou částkou přes 135 milionů korun. Už dnes je jasné, že pražská katedrála dostala světový nástroj těch nejvyšších uměleckých kvalit.Jako poděkování všem, kteří se na pořízení nových varhan pro katedrálu podíleli a dárcům pak v první řadě, proběhne v katedrále osmidenní slavnost – Svatovítský varhanní oktáv. Začne symbolicky na svátek patrona katedrály sv. Víta v pondělí 15. června 2026 slavnostním žehnáním varhan při mši svaté, následovat bude šest koncertů, které vyvrcholí v neděli 21. června televizním přenosem galakoncertu z katedrály jako poděkování všem, kteří se koncertů nemohli zúčastnit osobně. Celou slavnost pak uzavře pondělní děkovná mše za všechny dárce, i za ty, kteří se už nového nástroje nedočkali.„Touto slavností chceme poděkovat co nejvíce lidem, kteří na svatovítské varhany přispěli. Přesto, že katedrála sv. Víta je náš největší chrám, bohužel se do něj všichni najednou nevměstnají, proto jsme se rozhodli těch momentů, kdy Pánubohu i všem dárcům poděkujeme, uspořádat více. Je to svým rozsahem mimořádná akce a všem, kteří se na její přípravě podílejí děkuji,“ říká Vojtěch Mátl, předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany.Svatovítský varhanní oktáv má ambici poděkovat dárcům a všem, kteří se na stavbě nových varhan pro katedrálu podíleli, varhany národu v celé kráse představit, připomenout příběh jejich vzniku, stavby v katedrále i národní sbírky na ně. Protože na tento projekt opravdu můžeme být náležitě hrdí. Ke spolupráci byli pozváni především umělci, umělecké soubory a pořadatelé, kteřé v minulosti sbírku na varhany podpořili jako symbolické poděkování – při slavnostním představení budou mít možnost vystoupit jako jedni z prvních.„Podařilo se nám sestavit mimořádně kvalitní a pestrý program pro oslavu varhan, který je představí v mnoha podobách a žánrech tak, aby si každý dárce mohl vybrat večer podle svých preferencí a užít si nezapomenutelné chvíle sounáležitosti s nástrojem i s celým společenstvím,“ popisuje Jakub Skřejpek za organizátory akce.Aby se dárci na koncerty dostali, musí se nejprve registrovat. Registrace je možná ode dnešního dne na webu svatovitskevarhany.com do 10. května 2026. Přihlašování na jednotlivé koncerty bude spuštěno na svátek sv. Jana Nepomuckého 15. května 2026 v 10 hodin. Přihlašování bude možné postupně ve vlnách podle výše příspěvku na varhany. O tomto procesu budou všichni registrovaní dárci předem informováni.Pro veřejnost bude možné se registrovat ve velmi omezeném počtu na obě mše svaté, tedy 15.6. 2026 a 22.6.2026Podrobný program koncertů bude k dispozici na webu svatovitskevarhany.com a také při následné komunikaci.Pro ostatní zájemce o nové svatovítské varhany doporučujeme koupit si vstupenky na některý z koncertů 15. ročníku festivalu Svatovítské varhanní večery, který nové varhany oslaví nejen svým prodlouženým rozsahem, ale také mimořádným výběrem interpretů.Pořadatelem je Nadační fond Svatovítské varhany, hlavním partnerem je Správa Pražského hraduPartnery jsou Bohemian Heritage Fund. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, Skupina ČEZ, Škoda Auto, Arcibiskupství pražské, Akademie klasické hudby, z. ú. – pořadatel festivalu Dvořákova Praha, Národní festival Smetanova Litomyšl, Národní divadlo, Mezinárodní hudební Pražské jaro, Český rozhlas, DirectSvatovítský varhanní oktávPondělí 15. 6. 2026, 17.00 – Slavnostní inaugurace svatovítských varhanNejslavnostnějšímu okamžiku, který varhany v rámci mše svaté uvede do života bude předsedat nový pražský arcibiskup mons. Stanislav Přibyl. Liturgii doprovodí kromě krásné hudby také volání na varhany a jejich postupné probouzení. Hudební program propojuje různé podoby toho, jak hudba napříč staletími reflektovala duchovní témata – od komorní, vnitřně soustředěné výpovědi až po slavnostní a monumentální zvuk velkého orchestru a sboru.Mše D dur „Lužanská“ Antonína Dvořáka vznikla v roce 1887 pro kapli zámku v Lužanech. Původně skromné obsazení se odráží i v její hudební řeči – skladatel zde místo velkoleposti nabízí prostou, zpěvnou a osobní výpověď, v níž se zrcadlí jeho vztah k víře i k české hudební tradici. Kontrast přinášejí slavné sbory „Hallelujah“ z oratorií Mesiáš a Juda Makabejský Georga Friedricha Händela. Zatímco Mesiáš (1742) patří k nejvýznamnějším duchovním dílům vůbec, Juda Makabejský vznikl jako oslava historického vítězství anglického krále proti Skotskému povstání. Monumentální vrchol programu představuje závěr Symfonie č. 3 c moll „Varhanní“ Camilla Saint-Saënse (1886). Spojení orchestru s varhanami zde vytváří mimořádně bohatý zvuk, který vrcholí v majestátním a strhujícím finále. Program doplňuje Te Deum C dur Josepha Haydna, skladba z konce 18. století, která v sobě spojuje slavnostní charakter liturgického textu s typickou lehkostí a přehledností haydnovského stylu. Antonín Dvořák: Mše D dur op. 86 „Lužanská“ Georg Friedrich Händel: Mesiáš – Hallelujah Georg Friedrich Händel: Juda Makabejský – Hallelujah Camille Saint-Saëns: Symfonie č. 3 c moll op. 78 „Varhanní“ Joseph Haydn: Te Deum C dur pro císařovnu Marii Terezii, Hob. XXIIIc:2 Interpreti:Česká filharmonie, Spojené arcidiecézní chrámové sbory, Hudba Hradní strážeRobert Kružík, dirigentVarhany: Michal Novenko, Pavel Černý, Štěpán Svoboda, Marek Čihař, Václav Uhlíř, Ondřej Valenta, Vladimír RoubalKateřina Kněžíková, sopránVáclava Krejčí Housková, mezzosopránDaniel Matoušek, tenorAdam Plachetka, basbarytonÚterý 16. 6. 2026, 19.30 – Akademie klasické hudbyAkademie klasické hudby, pořadatel Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, se významně podílela na několika benefičních koncertech pro svatovítské varhany. Na prvním koncertě nazvaném „Pocta svatovítským varhanám“ připadne čest rozezvučet nové svatovítské varhany v plnosti jejich zvukové krásy lotyšské varhanici Ivetě Apkalne. Program rozvíjí paralelně historický oblouk katedrály i varhan jako nástroje: od ikonické barokní Bachovy Tokáty a fugy d moll přes romantickou Lisztovu Fantazii a fugu na téma B-A-C-H, v níž se autor obrací k Bachovu odkazu, až po slavné varhanní sólo z Janáčkovy Glagolské mše, nesoucí silný český akcent a duchovní naléhavost. Provedení Dvořákovy České suity je pak pomyslným díkem tisícům dárců, kteří se zasloužili o vznik nového kulturního symbolu bytostně spjatého s duchovní pamětí českého národa, ztělesněného spojením nových varhan s katedrálou sv. Víta. Oblouk večera pak uzavře Poulencův Koncert pro varhany, smyčce a tympány, vrcholné dílo světové varhanní literatury 20. století.Tomuto výjimečnému okamžiku dodává Iveta Apkalna i mimořádnou mezinárodní váhu. Po vystoupení s Berlínskými filharmoniky pod taktovkou Claudia Abbada se zařadila mezi nejvýraznější osobnosti svého oboru, od roku 2017 působí jako titulární varhanice Labské filharmonie v Hamburku a v roce 2005 se stala první varhanicí, která získala cenu ECHO Klassik.Program:Ferenc Liszt: Fantazie a fuga na téma B-A-C-HJohann Sebastian Bach: Tokáta a fuga d-moll, BWV 565Leoš Janáček: Postludium z Glagolské mšeAntonín Dvořák: Česká suita, op. 39Francis Poulenc: Koncert pro varhany, smyčce a tympány g mollInterpreti:Jiří Rožeň, dirigentIveta Apkalna, varhanyFilharmonie BrnoStředa 17. 6. 2026, 19.30 – Národní festival Smetanova LitomyšlKoncert je věnován výjimečné osobnosti Petra Ebena a jeho hlubokému vztahu k duchovní tradici i gregoriánskému chorálu. Tvorba Petr Eben patří k nejvýznamnějším projevům české varhanní a duchovní hudby 20. století – s mimořádnou citlivostí navazuje na historické inspirace a přetváří je v osobitý, současný hudební jazyk. Propojení Ebenovy varhanní tvorby s gregoriánským chorálem v podání Scholy vytváří jedinečný dramaturgický oblouk: chorál zde není jen historickým východiskem, ale živým pramenem inspirace, který v Ebenově hudbě znovu ožívá a získává novou hloubku. Tento koncert tak představuje dialog mezi minulostí a současností, mezi tradicí a osobním hudebním vyjádřením – dialog, který je zároveň intimní i nadčasový.Program:Gregoriánský chorál – Zpěvy pražské katedrály v době Karla IV.Petr Eben: Suita liturgica (IV. Nanebevstoupení Páně)Petr Eben: Mutationes pro varhany Petr Eben: Missa Adventus et QuadragesimaeInterpreti:Schola Gregoriana Pragensis, umělecký vedoucí: David EbenTomáš Thon, varhanyČtvrtek 18. 6. 2026, 19.30 – Mezinárodní hudební festival Pražské jaroPražské jaro představí ve varhanním recitálu laureáta Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2013, titulárního varhaníka kostela Saint-Sulpice v Paříži a aktuálně jednoho z nejlepších varhaníků světa Karola Mossakowského. Nebývalou krásu zvuku a bohaté barevné i technické možnosti svatovítských varhan ukáže v programu spojujícím robustní polyfonní hudbu Maxe Regera, snové hudební obrazy francouzského skladatele a válečného hrdiny Jehana Alaina, neklidné Moto ostinato z Nedělní hudby světově proslulého českého klasika Petra Ebena a Symfonii č. 5 Charlese-Maire Widora, ve které francouzský autor dokázal, že svými zvukovými a barevnými možnostmi se varhany, jimž se po zásluze říká královský nástroj, bohatě vyrovnají symfonickému orchestru.Program:Max Reger: Introdukce a Passacaglia d mollJehan Alain: Deuxième FantaisieCharles-Marie Widor: Symfonie č. 5Petr Eben: Moto ostinatoInterpret:Karol Mossakowski, varhanyPátek 19. 6. 2026, 19.30 – Symfonický orchestr Českého rozhlasuSOČR se představí se svým novým šéfdirigentem Eliasem Grandym, který sestavil program na míru svatovítských varhan. Zazní monumentální varhanní symfonie Camilla Saint-Saënse doplněná výběrem Dvořákových biblický písní. Koncert uvede vítězná nová skladba soutěže pro svatovítské varhany, kterou uspořádalo Vydavatelství Českého rozhlasu a ČRo Vltava. Vítěze vyberou posluchači ČRo Vltava v hlasování od 2. do 17.6.2026. Koncert v živém přenosu přináší Český rozhlas Vltava.Program:skladba pro varhany solo – vítěz soutěže ČRoAntonín Dvořák: Biblické písně, op. 99, výběrCamille Saint-Saëns: Symfonie č. 3 c moll „Varhanní“Interpreti:Symfonický orchestr Českého rozhlasuElias Grandy, dirigentJan Martiník, basPavel Svoboda, Pavel Černý, varhanySobota 20. 6. 2026, 19.30 – Opera Národního divadlaOpera Národního divadla uvede pro varhany monumentální Glagolskou mši Leoše Janáčka, kde mají varhany velký prostor, a koncertem tak soubor naváže na benefiční koncert v katedrále v roce 2019.Program:Leoš Janáček: Glagolská mšeInterpreti:Constantin Trinks, dirigentBarbora Perná, sopránMichaela Zajmi, altAleš Briscein, tenorFrantišek Zahradníček, basAdam Suk, varhanySbor Národního divadlaLukáš Kozubík, sbormistrOrchestr Národního divadlaNeděle 21. 6. 2026, 20.00 – galakoncert pro nové svatovítské varhanyGalakoncert pro varhany završí týdenní hudební oslavy nového nástroje v televizním přenosu. Národ uvidí obrázky ze stavby, varhany více zblízka, bude příležitost vzpomenout silné příběhy, které za vznikem nástroje stály, stejně jako národní sbírku a symbolicky tak poděkovat i těm, kteří neměli možnost se do katedrály dostavit osobně.Na koncertě vystoupí naši nejlepší sólisté, dětský sbor a interpreti, kteří pro varhany již hráli v rámci jednotlivých benefičních koncertů, aby se tak pomyslný kruh uzavřel a ti, co byli u projektu od počátku se také připojili k jeho oslavě.Interpreti:Český národní symfonický orchestrJan Kučera, dirigentMarek Eben, moderátorPavel Šporcl a iPalpitiHradišťanKattaSpojený sbor ZUŠ Nadačního fondu Magdaleny Koženéa dalšíPondělí 22. 6. 2026, 18.00 – Te DeumDěkovná mše svatá, jejímž hlavním celebrantem bude mons. Zdeněk Wasserbauer, pomocný pražský biskup a také probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta, bude sloužena za ty, kteří na varhany přispěli, nebo se o ně jinak zasloužili, včetně těch, kteří se už jejich dokončení nedožili.V průběhu mše zazní oba varhanní nástroje, kterými svatovítská katedrála už nově disponuje.

Lustr v chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích je zpět

Publikováno: 16. 4. v 12:02, zdroj Biskupství litoměřické

Lustr váží 450 kilogramů, je vysoký 4,5 metru o průměru 2,3. Do kostela Navštívení Panny Marie jej v roce 1853 daroval sklář a rodák Josef Riedel.Od ledna byl lustr v rukou restaurátorů ve společnosti Preciosa Lighting v Kamenickém Šenově a byl rozebraný do posledního dílku a pečlivě vyčištěný, kovové součástky dostaly nové povrchy. Nová je také elektroinstalace.„Je to nádherné dílo. Ten rozdíl ,před a po‘ je obrovský. Tak rozsáhlé opravy a péče se lustru nedostalo od výroby – a to ani při jeho elektrifikaci v roce 1923. Má teď vzhled, který je nejblíže stavu po jeho vyrobení. Ovšem s tím rozdílem, že všechny kovové části už nejsou stříbřené kvůli jeho černání, ale bronzově zlaté,“ popsal Jan Heinzl, který má na starosti majetkovou správu farnosti.Lustr tvoří 7743 skleněných dílů a 884 broušených ozdob je navěšených na kruzích lustru a svítidlo dotváří ještě dalších 262 skleněných součástí. Celkově je sestavený z 8889 skleněných dílů a spojený asi sedmnácti tisíci mosazných sponek. K žárovkám vede 86,5 metru kabeláže a elektřinou jej zásobuje 47 metrů přívodních vodičů.Podle plánu chtěli ve farnosti lustr rozsvítit už na slavnost Zmrtvýchvstání Páně, ale čáru přes rozpočet udělala skrytá závada, kterou se podařilo odstranit a nyní jej bezpečně zavěsit.Celkové náklady na opravu byly 363.363 korun. Na renovaci přispěla Nadace Preciosa a město Hejnice – každý sto tisíc korun. Zbytek farnost shromáždila ve sbírce a od sponzorů. „Podařilo se vybrat více peněz a nadbytek prostředků chceme investovat do dalších oprav kostela. Nyní jsme vybudovali nájezdovou rampu pro vozíčkáře, čeká nás restaurování obrazů,“ uzavírá Jan Heinzl.

Dědictví Benedikta XVI.: Celistvá pravda o Kristu vede k obrácení

Publikováno: 16. 4. v 11:25, zdroj Vatican News

V rozsáhlém rozhovoru, který minulý měsíc přinesl portál The Pillar P. Regoli připomíná, že Josephu Ratzingerovi už od mládí záleželo především na tom, aby se k současnému člověku dostala pravda o Ježíši. Tento cíl ho provázel i jako papeže, když psal třídílné dílo Ježíš z Nazaretu. Plná pravda o Kristu, s krásou i nároky „Kristus představený bez kompromisů, to znamená plně a integrálně, spolu s nároky a krásou následování. Nebyl nikdy pastýřem ani teologem, který by představoval Ježíše „pohodového“ a nevýrazného, ani přísného, vždy připraveného odsoudit. Joseph Ratzinger představuje Ježíše v plnosti, s nároky a krásou setkání víry a pravdy. Ratzingerovým odkazem pro dnešní a budoucí církev je plné hlásání Krista“. P. Regoli zdůrazňuje, že úsilí, které vynaložil Joseph Ratzinger, přináší plody dodnes. „Vždy znovu mě překvapí skutečnost, že právě on a jeho díla stojí za mnoha obráceními,“ dodává předseda vatikánské nadace. Kontinuita církevní tradice Připomíná, že Joseph Ratzinger byl garantem celé teologické a magisteriální tradice, ale měl také osobní tvůrčí schopnosti díky své inteligenci a víře, které mu umožňovaly navrhovat novátorská řešení. Usiloval o syntézu starého a nového, prosazoval reformu, zachovával však kontinuitu církevní tradice. Za to se mu dostalo obrovské kritiky. „Byla to však cena, kterou zaplatil za pokus o zachování katolické jednoty bez ústupků, ale nepřestal říkal vše, čemu je třeba věřit.“ Bez znalosti pramenů evangelium banalizujeme Předseda Nadace Josepha Ratzingera poznamenává, že Benedikt XVI. byl člověkem, který dokonale znal prameny a kořeny křesťanské víry. Právě díky tomuto východisku byly možné reformy II. vatikánského koncilu. Vycházely z předchozího studia pramenů: Písma svatého, liturgie a církevních otců. Později, po koncilu, se objevili lidé, kterým již taková příprava chyběla, a ve snaze přizpůsobit se nové době poselství evangelia banalizovali. „Kreativita založená na pevné znalosti kořenů je kreativitou, která nám umožňuje dále obohacovat poklad víry. Když kreativita není zakořeněná, stává se trivializací křesťanského poselství, které pak zcela ztrácí svou přitažlivost,“ říká P. Regoli. Podívejme se, kde dochází k obrácením Zdůrazňuje, že pouze tam, kde existuje dobře zakotvená teologie, lze formulovat solidní pastorační nabídku. Potvrzením toho jsou církevní společenství, v nichž dnes dochází k obrácením. „Podíváme-li se na Francii, skandinávské země a samotné Spojené státy, kde máme živé, dynamické společenství, kde se lidé modlí, kde existuje teologická nabídka, tam dochází i k obrácením. Jinými slovy, bohatství Ratzingerovy nabídky se přeneslo na mnoho míst po celém světě, protože to je jediný způsob, jakým může církev dnes žít,“ dodává předseda Ratzingerovy nadace. Myšlení Josepha Ratzingera není muzeum, stále inspiruje mladé V souvislosti se stým výročím narození Josepha Ratzingera, které připadne na příští rok, poznamenává, že to bude dobrá příležitost ukázat živé dědictví jeho myšlení. „Nezajímá nás muzeum ani archeologický park, ale aktuální kulturní debata, a Ratzinger je podnětem pro mnoho intelektuálů a nadále zůstává referenčním bodem pro mnoho mladých lidí, kteří se ve svých teologických a filozofických studiích zajímají o hledání křesťanské pravdy.“ Zpracovala Johana Bronková

Synoda: Polygamie je nemorální, respektovat církevní nauku

Publikováno: 24. 3. v 14:35, zdroj Vatican News

Na stůl generálního sekretariátu synody dorazily dvě nové závěrečné zprávy. Jednou z nich je zpráva komise zřízené v rámci Sympozia biskupských konferencí Afriky a Madagaskaru (SECAM) na téma polygamie, praxe označená v dokumentu za „nemorální“ a za „formu otroctví“ pro ženy. Druhou zprávou je zpráva studijní skupiny č. 2 na téma Naslouchat volání chudých a země, v níž se mimo jiné prosazuje „teologie, která vychází z naslouchání“ zranitelným a stvoření a která navrhuje zřízení církevního observatoře pro lidi se zdravotním postižením. Práce studijních skupin Jak je známo, deset studijních skupin zahájilo svou práci hned po svém založení v průběhu dvojitého synodu o synodalitě (2024). Hloubkové analýzy, výzkumy a dialog s odborníky a institucemi, pokračovaly po zahájení pontifikátu Lva XIV., který požádal, aby byly jejich zprávy, po předání sekretariátu synody zveřejněny v „duchu transparentnosti“. Zároveň stanovil, že po odevzdání zpráv končí mandát jednotlivých skupin. Dosud odevzdaly výsledky své práce tři skupiny: Skupina 3 o misii v digitálním prostředí; skupina 4 o revizi Ratio pro formaci kněží; skupina 5 o účasti žen na životě Církve. Polygamie, „viditelná“ praxe v Africe Dnes, 24. března, byly zveřejněny další dva dokumenty. V prvním z nich se odborníci ze SECAM vyjádřili k ožehavé otázce polygamie, o které během zasedání informoval kardinál Fridolin Ambongo, arcibiskup z Kinshasy a předseda Sympózia biskupů Afriky a Madagaskaru. Zpráva vychází z kořenů polygamní reality a analyzuje její příčiny: společenské postavení, ideály, kontakty s islámem. Zpráva nicméně podotýká, že jde o praxi, která není specifikem afrického kontinentu, ale má „univerzální“ dosah, a proto „se týká pastorační péče celé církve“. Zároveň však jde o praxi v Africe je však velmi „viditelnou“ a vyžaduje proto reflexi na vysoké úrovni. Zkušenost misionářů Reflexe shrnutá v dnešním synodním dokumentu vychází u biblického pohledu na člověka, která „jasně“ potvrzuje „rovnou důstojnost muže a ženy před Bohem“. Polygamie je proto považována za specifickou formu „otroctví žen“, a tedy za praxi hluboce nemorální. Zpráva se opírá o zkušenosti misionářů, kteří jsou s touto realitou neustále konfrontováni. Zdůrazňuje proto, že pastorační činnost se musí soustředit na boj proti polygamii, protože monogamní manželství je „nezbytnou podmínkou pro to, aby člověk byl nebo se stal křesťanem“. Žádná nejednoznačnost Zpráva zdůrazňuje, že v této věci nesmějí existovat žádné nejednoznačnosti: „Nelze se v žádném případě odchýlit od oficiální nauky církve: pastorační přístup k polygamistům se musí vyhnout se všemu, co by mohlo vypadat jako uznání polygamie ze strany církve“. Synodální komise opakuje výzvu k podpoře monogamie skrze učení Písma o jedinečnosti a nerozlučitelnosti manželství. Pastorační péče a svátosti Zpráva rovněž vyjmenovává různé pastorační přístupy, které se v Africe ve vztahu k polygamistům uplatňují. Některé vyžadují, aby si polygamista, který chce přistupovat ke svátostem, „vybral jednu manželku“ a ostatním ženám a dětem zaručil „spravedlnost a podporu“. Jiné zavádějí „trvalý katechumenát, přijímající osobu do společenství bez přístupu ke svátostem“. „Zvláštní doprovázení“ je naopak vyhrazen pro takzvanou „skrytou polygamii“, tedy neoficiální mnohoženství. Přesná jsou pak doporučení týkající se křtu, počínaje tím, že „polygamisté, kteří si přejí ztotožnit se s Kristem skrze milost křtu, musí být pečlivě připraveni, zbavit se některých kulturních překážek, přijmout evangelní poselství, přijmout křesťanský ideál a zavázat se k monogamnímu manželství před přijetím křtu“. Jinými slovy, církev nepokřtí polygamistu na základě slibu: „Pro polygamisty neexistuje předběžné udělení svátosti křtu, ale je zapotřebí doprovázení v perspektivě inkulturované pastorace“. Blízkost, naslouchání, docenění žen SECAM nakonec zmiňuje pastorační péči nabízející „blízkostí“, „naslouchání“, „přijetí lidí“, „respektování jejich cest“ a zaměřenou „na docenění důstojnosti ženy“. Tento typ pastorace„umožní navázat respektující a bratrský dialog mezi polygamními páry a pastýřem (knězem, biskupem), zástupcem milosrdného Krista, který hledá ztracenou ovečku a souhlasí s tím, že usedne ke stejnému stolu s celníky a hříšníky“. Volání chudých a země Závěrečná zpráva Skupiny č. 2 odpovídá na pět otázek ohledně toho, „jak může církev lépe naslouchat volání chudých a země“. Pro členy týmu naslouchání chudým a zemi „není pastorační volbou, ale aktem víry, který je podstatou poslání církve“. Czerny totiž připomíná, že pojem „naslouchání“ označuje „integrální proces, který zahrnuje setkání, pochopení problému, jednání, hodnocení a duchovní podporu a který se týká každého křesťana, i toho, kdo se cítí chudý“. Společná odpovědnost všech Otázka, kterou klade Skupina č. 2, zní: „Jak může církev lépe naslouchat těmto dvěma navzájem propojeným voláním, s vědomím, že reagovat na volání chudých znamená také reagovat na volání země, a naopak?“ V tomto smyslu zpráva identifikuje nástroje, které jsou v církvi již k dispozici – farnosti, základní společenství, hnutí, Charita, ekumenické a mezinárodní sítě. Vyzdvihuje jejich bohatství, ale varuje před „pokušením neoprávněně přenést odpovědnost na specializované struktury“. Každý pokřtěný je totiž zván ke „společné odpovědnosti“. Observatoř pro osoby se zdravotním postižením Mezi návrhy skupiny se objevujuje návrh na zřízení církevní observatoře pro osoby se zdravotním postižením, který předložila podskupina složená převážně z lidí se zdravotním postižením a která by mohla představovat „model, který lze replikovat na místní a regionální úrovni, aby se dal hlas všem marginalizovaným skupinám“. Setkání s existenciálními periferiemi Na teologické úrovni zpráva požaduje, aby „teologové pocházející z nejzranitelnějších společenství byli aktivně zapojeni do práce na magisteriálních dokumentech“. Ve stejném duchu je považuje za důležité, aby vzdělávací programy pro laiky, řeholníky a seminaristy zahrnovaly „přímé setkání s existenciálními periferiemi“.