ČBK

Předseda ČBK k úmrtí kardinála Dominika Duky

Publikováno: 4. 11. v 6:25

Oddělení komunikace

Arcibiskup olomoucký a předseda ČBK, Josef Nuzík, k úmrtí kardinála Dominika Duky: „Církev i společnost v něm ztrácí významnou osobnost." „Pana kardinála Dominika jsem vnímal jako vzdělaného muže s nesmírně širokým pohledem na lidský život. Pod komunistickou diktaturou zakusil kvůli své víře pronásledování a věznění, a tato zkušenost z něj vytvořila duchovního horlivé až bojovné povahy, který stál odvážně na straně pravdy, přitom ale měl dobré a

Slovo k úmrtí kardinála Dominika Duky

Publikováno: 6. 11. v 12:00

Oddělení komunikace

Přinášíme slovo biskupů k úmrtí kardinála Dominika Duky ze dne 6. listopadu 2025. V modlitbě, s lítostí v srdci, ale s nadějí, že Kristus, který přemohl smrt, přijme svého služebníka Dominika do věčné radosti, chceme vyjádřit především vděčnost za jeho život a dílo. S pokorou a laskavou shovívavostí se v těchto dnech ohlížíme za jeho pozemským putováním a prosíme za jeho duši. Byl to muž s dramatickým životním příběhem – většinu svého života st

Odešel kardinál Dominik Duka OP

Publikováno: 4. 11. v 3:45

Oddělení komunikace

V úterý 4.listopadu byl ve tři hodiny ráno Pánem života povolán na věčnost ve věku 82 let kardinál Dominik Duka OP, emeritní pražský arcibiskup. Pohřební mše svatá se uskuteční v sobotu 15. listopadu v 11.00. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Kondolenční kniha bude k dispozici od úterý 4. listopadu 12.00 v recepci arcibiskupského paláce. Životopis kardinála Dominika DukyŽivot a službaDominik Jaroslav Duka se narodil 26. dubna 1943 v Hradc

V Německu zemřel kněz, který se zasadil o blahoslavení P. Richarda Henkese

Publikováno: 7. 11. v 12:55, zdroj Diecéze ostravsko - opavská

Manfred Probst se narodil 13. prosince 1939, od malička znal Společnost katolického apoštolátu (zkráceně řád pallotinů) a brzy se něm probudila touha stát se knězem a pallotinem. Své věčné sliby složil v roce 1965 a o rok později přijal kněžské svěcení. Byl vědcem, vysokoškolským učitelem, rektorem, zároveň myšlenkově i finančně podporoval pallotinské misijní aktivity v Indii a Nigérii. Podílel se také na historickém zpracování dějin Schönstattu.Příběh P. Henkese spojujeV Česku se zapsal zejména v srdcích obyvatel Strahovic na Opavsku. Zasadil se totiž o blahořečení pátera Richarda Henkese, kněze, který ve vesnici působil v době druhé světové války. O život a smrt Richarda Henkese se Manfred Probst zajímal od konce 90. let. V roce 2001 byl jmenován postulátorem kauzy Henkes, to znamená, že měl na starosti shromáždění podkladů pro beatifikaci. Blahořečení p. Henkese se dočkal v roce 2019 v katedrále v Limburku. Ale tím jeho působení v Česku neskončilo.„Díky Manfredu Probstovi jsme navázali přátelství s rodištěm Richarda Henkese, vesnicí Ruppach-Goldhausen. Od roku 2003, kdy začal proces blahořečení, se setkáváme každé dva roky. Jednou vypravíme autobus my do Německa, poté přijedou zase oni k nám,“ vysvětluje starosta Karel Malchárek.Obě vesnice se navštěvují pravidelně v období svatodušních svátků. Naposledy byla strahovická výprava v Ruppach-Goldhausenu letos v červnu. A setkala se i s páterem Probstem. „Navštívili jsme ho v domově v Limburku a vzpomínali jsme, co všechno jsme společně zažili,“ naráží starosta na několik zahraničních cest, které s Manfredem Probstem podnikli při získávání podkladů k blahořečení. „Pro nás, pro vesnici Strahovice, toho udělal hodně. Máme blahořečeného kněze. Navíc jsme jediná farnost, kde páter Henkes působil,“ usmívá se Karel Malchárek.S pallotinským knězem se setkal také historik a zároveň farář v Ostravě-Svinově p. Jan Larisch:„Manfred Probst byl vzdělaný, systematický, pečlivý člověk. Uměl práci dotáhnout do konce. Blahořečení se musí vyběhat, to nespadne samo z nebe. A on po celou tu dobu, pravidelně posílal dopisy, tzv. okružní listy, kde nás informoval, co a jak postupuje, co je potřeba atd., “ vzpomíná historik.Na Probstův pohřeb v německém Limburku (7. listopadu 2025) zamířila malá skupina ze Strahovic. Svou kondolenci připojil i biskup Martin David: „S láskou vzpomínám na naše osobní setkání u příležitosti blahořečení otce Richarda Henkese v Limburku. S velkým uznáním myslím na to, čeho otec Probst s nasazením a kompetencí dosáhl ve své roli postulátora pro toto blahořečení. S velkou vděčností na něj vzpomeneme v modlitbě a na přímluvu blahoslaveného otce Richarda Henkese budeme prosit o plnost věčné spásy.“

Sekce pro mládež ČBK hledá posilu do týmu

Publikováno: 7. 11. v 10:31, zdroj cirkev.cz

Náplň práce: spolupráce při organizaci akcí pořádaných Sekcí pro mládež ČBK (např. Celostátní sekání mládeže, Světové dny mládeže…); propagace Sekce pro mládež ČBK a dalších PR aktivity; vedení přípravných týmu při akcích Sekce pro mládež ČBK. Přihlášku zašlete do 23. 11. 2025 na kubin@cirkev.cz.Více o pozici a naší nabídce najdete zde.

Bohoslovci prožili dušičkový víkend s katedrální farností

Publikováno: 7. 11. v 10:19, zdroj Arcibiskupství olomoucké

V den sobotní slavnosti předsedal mši svaté olomoucký generální vikář Mons. Ladislav Švirák. Při kázání P. Aleše Vrzaly zazněla také myšlenka, že na seznamu svatých v nebi by mělo figurovat jméno každého z nás a mělo by se tam objevit co nejdříve. Poté zmínil otázku, kterou nám pokládá sám Kristus: „Chceš být svatý?“ V prvním čtení ze Zjevení Janova zaznělo, že Jan viděl zástup ze všech ras, kmenů i národů. Tato slova byla podtržena tím, že na mši svatou dorazilo i přibližně čtyřicet našich bratří a sester až z Číny. A přestože jsme si třeba nerozuměli prostřednictvím slov, rozuměli jsme si jazykem křesťanské lásky.Nedělní mši svatou poté v katedrále celebroval pomocný biskup Mons. Antonín Basler. V kázání osvětlil, že při každé mši svaté je myšleno na všechny duše v očistci, a proto se není třeba bát, že by zde byly duše, na které nikdo nepamatuje. Také my tedy máme jistotu, že na nás jednou bude v očistci pamatováno. Večer jsme společně prožili dušičkovou pobožnost u seminárního hrobu na hřbitově v Neředíně.

Papež Lev XIV. přijal palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse

Publikováno: 7. 11. v 9:25, zdroj Vatican News

Tiskové středisko Svatého stolce vydalo k návštěvě Palestinského prezidenta ve Vatikánu prohlášení tohoto znění: Dne 6. listopadu 2025, přijal Svatý otec Lev XIV. v apoštolském paláci ve Vatikánu Jeho Excelenci Mahmúda Abbáse, prezidenta Palestinského státu, u příležitosti 10. výročí uzavření Globální dohody mezi Svatým stolcem a Palestinským státem (26. června 2015). Během srdečného rozhovoru byla konstatována naléhavá potřeba poskytnout pomoc civilnímu obyvatelstvu v Gaze a ukončit konflikt, v perspektivě usilující o dvoustátní řešení.Prezident Abbás telefonicky hovořil s papežem Lvem XIV. již 21. července. Tehdy se rozhovor zaměřil na vývoj konfliktu v pásmu Gazy a násilí na Západním břehu. Papež při té příležitosti vyzval k plnému dodržování mezinárodního humanitárního práva a zdůraznil povinnost chránit civilisty a posvátná místa i zákaz bezohledného použití síly a nuceného přesunu obyvatelstva. V témže telefonickém rozhovoru papež Lev XIV. připomněl „desáté výročí uzavření Globální dohody mezi Svatým stolcem a Palestinským státem“, která byla podepsána 26. června 2015 a vstoupila v platnost 2. ledna 2016. Návštěva u hrobu papeže Františka Po příjezdu do Říma, ve středu 5. listopadu kolem 16.30, se palestinský lídr vydal do baziliky Santa Maria Maggiore, aby se pomodlil u hrobu papeže Františka. „Přišel jsem za ním, protože nemohu zapomenout, co udělal pro palestinský lid,“ řekl novinářům před bazilikou. -jb-

Oslava 20 let hospice v Prachaticích

Publikováno: 7. 11. v 8:42, zdroj Biskupství českobudějovické

Ve své homilii hovořil o hodnotách, které zprostředkovává služba druhým: o lásce, soucitu a víře v Boha. O tom, jak je důležité být blízko těm nejzranitelnějším – lidem v terminálním stádiu života, které je často plné bolesti, strachu a nejistoty, a pomáhat jim v duchovním, tělesném i emocionálním smyslu.Každý člověk je Božím obrazem a zaslouží si lásku a úctu až do posledního dne. Velkým zdrojem síly a útěchy může být víra. I v posledních chvílích života je přítomno Boží světlo. Nesmíme zapomenout na slova Pána Ježíše: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, nezemře navěky.“ (Jan 11,25-26)„Bůh nás volá, abychom se stávali svědky Jeho lásky na zemi,“ připomíná biskup Kročil. „A právě hospic zde v Prachaticích je místem, kde se tato Boží láska stává skutečností – když se člověku dostává důstojné péče, slitování a modlitby. Ať vás tento kus cesty, který se vám podařilo ujít, inspiruje k pokračování v této velkorysé službě, která je projevem Kristovy lásky,“ vyjadřuje přání biskup Vlastimil a vyzývá k modlitbě za všechny zaměstnance hospice, za jejich sílu a odvahu, i za všechny, kteří zde nacházejí útěchu a pokoj v posledních chvílích svého života. „Ať si uvědomujeme, že před Pánem není nic bezvýznamného, a ať se naše víra stane pevnou oporou pro nás pro všechny.“Biskup Kročil hovořil s vděčností o zdejších řeholních sestrách sv. Karla Boromejského a klíčové roli, kterou sehrály a stále sehrávají v prachatickém hospici. „Řeholní sestry se společně se zdejšími duchovními otci stávají svědky a nástroji Boží milosti v lidském utrpení a pomáhají nemocným prožívat poslední chvíle s důstojností a modlitbou.“V závěru své homilie se diecézní biskup Vlastimil pomodlil za lidi v terminálním stádiu života: „Dobrotivý Bože, Ty jsi světlo naší cesty i v nejtemnějších chvílích. Prosíme Tě, buď blízko všem, kdo se nacházejí v terminálním stavu. Dej jim pokoj v srdci, sílu překonat strach a bolest, a pocit, že nejsou sami. Požehnej jejich rodiny a všechny, kdo se o ně starají. Pomáhej nám být jejich oporou a zvěstovat naději, kterou máme v Tobě. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.“Následoval večerní vzpomínkový program v prachatickém divadle, kde se setkali současní i bývalí zaměstnanci hospice. V programu doprovázeném Klarinetovým triem a zpěvačkou Petrou Sovovou vystoupili starosta města Prachatice a poslanec PČR Ing. Jan Bauer, zakladatelka hospicového hnutí v ČR MUDr. Marie Svatošová, tehdejší generální představená kongregace sester boromejek S. M. Bohuslava Kubačáková, SCB, vrchní sestra a vedoucí lůžkového hospice Mgr. Eva Ludačková, předseda dozorčí rady a emer. rektor JU prof. Libor Grubhoffer, primářka hospice MUDr. Jana Vlková, Ph.D., první hybatel myšlenky hospice v Prachaticích MUDr. Petr Koptík a pozůstalý po zemřelé mamince a pacientce hospice JUDr. Jan Mejzlík.„Oceněni a odměněni na podiu byli ti z našich zaměstnanců, kteří v hospici pracují více než patnáct let, někteří dokonce po celých dvacet roků,“ říká o slavnostním večeru ředitel hospice. „Celým večerem s noblesou a kultivovaností provázela redaktorka Českého rozhlasu Eva Kadlčáková. Následné občerstvení bylo radostným setkáním a vzpomínáním všech přítomných. Ani slzy nechyběly. Prof. Grubhoffer setkání hodnotil: ‚Absolutně skvěle pojednaná a provedená slavnost včetně mše svaté. Nesmírně decentní, pokorné, zábavné, profesionální. …skláním se s úctou k vašemu dílu a k dílu všech současných i minulých spolupracovníků.´ A já si dovoluji doplnit pana profesora slovy téže písně – nic nežádáme, jenom to samé, aby nás Pán Bůh miloval, miloval.“„Snad ještě osobní douška,“ sdílí v závěru Dr. Robert Huneš. „Oněch dvacet let vnímám jako požehnání. Jako prožívání dobra, které je větší než my. Jako radost z daru služby, z údělu pomáhání druhým a z důvěry, již v hospic za ten čas vložily tisíce pacientů a tisíce jejich rodin. Je to výsada a čest. Snad taková, jak říká biblická kniha Kazatel: ‚A viděl jsem, že není nic lepšího, než aby se člověk radoval ze svých děl, protože to je jeho podíl.‘ (Kaz 3,22)“ FOTOGALERII NAJDETE ZDE