English
Sv. Jan Nepomucký, světově proslulý patron Čech a strážce mostů
Publikováno: 15. 5. v 19:12, zdroj cirkev.cz
Jan se narodil po r. 1340 ve smíšené česko-německé rodině v tehdejším Pomuku (nyní Nepomuk na Plzeňsku). Stal se knězem pražské arcidiecéze, dostalo se mu vynikajícího vzdělání, zvl. v právu – studoval mj. na univerzitě v Padově. Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna jej ustanovil svým generálním vikářem.V pozici generálního vikáře se v březnu roku 1393 stal obětí konfliktu mezi arcibiskupem a králem Václavem IV. Král ve snaze omezit arcibiskupovu nezávislost chtěl iniciovat vznik nového biskupství, jehož hospodářskou základnou se měl stát klášter v Kladrubech, dočasně bez opata. Jan z Pomuku coby generální vikář urychleně potvrdil volbu nového opata, dříve než stačil král Václav zasáhnout, čímž byl královský plán zmařen.Králův hněv se obrátil právě proti Janovi. Jan byl krutě mučen (snad i s vlastnoruční královou účastí) a podle všeho ještě ve vězení na následky mučení zemřel. Antropologický průzkum jeho ostatků potvrdil, že příčinou smrti bylo proražení lebky. Janovo tělo bylo zavázáno do pytle a hozeno do Vltavy. Bylo však vyplaveno a nalezeno řeholníky z tehdejšího kláštera cyriaků nedaleko Karlova mostu, kteří je s úctou pohřbili. Roku 1416 byl Jan z Pomuku pochován ve svatovítské katedrále.Vzpomínka na zavražděného kněze přetrvala bouřlivou dobu husitských válek. Roku 1599 je – dosud nesvatořečený – Jan jmenován mezi zemskými patrony jako „Jan Zpovědník“. Snad od doby Václava Hájka z Libočan je s Janem (nyní již „Nepomuckým“) spojena legenda o mučednictví zpovědního tajemství.Tradovaná zpráva, že Jan Nepomucký byl zpovědníkem královny Žofie, jejíž zpovědní tajemství chtěl žárlivý král Václav získat mučením, je podle všeho nepravdivá. Je ale možné, že se královna s právnicky velmi erudovaným knězem Janem radila o případném kanonickém postupu ve věci svého bezdětného a velice komplikovaného manželství. Už jen toto jednání by stačilo, aby vzbudilo hněv značně popudlivého panovníka až k nepříčetnosti.Úsilí o Janovo svatořečení bylo korunováno úspěchem až více než dvě století po jeho smrti. Za blahoslaveného byl prohlášen roku 1721, kanonizován 1729. Při ohledání jeho ostatků v rámci kanonizačního procesu byl v lebce nalezen kus tkáně, který byl tehdy prohlášen za jazyk, což se dávalo do souvislosti s legendou o zpovědním tajemství – sv. Jan Nepomucký se „neprohřešil jazykem“. Později byl tento ostatek identifikován jako mozková tkáň.Není ovšem pravda, že objev „zázračně zachovaného mučedníkova jazyka“ byl jediným argumentem pro svatořečení, jediným „kanonizačním zázrakem“. Je uváděn a doložen případ sedmiletého děvčete, které 17. února 1718 spadlo do mlýnského náhonu ve Strakonicích a ocitlo se pod mlýnským kolem. Po půl hodině se podařilo tělo této holčičky jménem Rozálie Hodánková vytáhnout z vody. Navzdory všemu se probrala k životu a neměla žádná zranění. Sama své zachránění přičítala zásahu Jana Nepomuckého, jehož obraz prý po pádu do vody viděla.Pravděpodobně i tato událost přispěla k tomu, že sv. Jan Nepomucký je vzýván jako ochránce a přímluvce všech, kdo se pohybují, pracují či žijí na vodě nebo v její blízkosti. Sochy sv. Jana najdeme v blízkosti vodních toků, na mostech i nábřežích a náplavkách. Úctu ke sv. Janu po celém katolickém světě rozšířili členové tehdy kvetoucí české jezuitské provincie, kteří si jej zvolili za svého patrona a ochránce dobré pověsti. Proto na mnoha místech v Evropě i Latinské Americe stojí „svatý Jan, z kamene vytesán".Sv. Jan Nepomucký je častým patronem kostelů a kaplí. Za všechny jmenujme fascinující dílo Jana Blažeje Santiniho na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Tato vrcholná stavba tzv. barokní gotiky patří mezi památky Světového kulturního dědictví pod patronací UNESCO.zdroj: kudyznudy.cz, msjn.cz
