ČBK

Lev XIV. ke sportovcům Special Olympics: Váš příklad ukazuje, že láska ke sportu přináší hodnoty

Publikováno: 19. 9. v 13:34, zdroj Vatican News

Během sobotní audience 19. září přivítal papež Lev XIV. zástupce hnutí Special Olympics. Vyjádřil jim vděčnost za pozitivní poselství, které ve společnosti ztělesňují. Setkání se neslo v srdečné atmosféře a představovalo mimořádně významný moment nejen pro samotné sportovce, ale i pro jejich rodiny, trenéry a vedení organizace. Jak uvedla Alessandra Palazzottiová, národní ředitelka Special Olympics Italia, papežovo uznání jejich dlouhodobého nasazení pro inkluzi a lidskou důstojnost prostřednictvím sportu je naplňuje obrovskou hrdostí. Audience tak představuje cennou podporu jejich úsilí. Sport jako škola vznešených hodnotSvatý otec ve své promluvě zdůraznil, jak blízko má ke sportu, jehož výchovný rozměr velmi uznává. „Jsem velmi rád, že se s vámi setkávám a mohu s vámi v této chvíli sdílet radost ze sportovních událostí, které jste prožili. Jak víte, i já mám sport velmi rád a jsem přesvědčen o jeho velké formátivní hodnotě, protože vychovává člověka ke vznešeným a autentickým hodnotám. Kromě toho nabízí možnost o těchto hodnotách vydávat svědectví jak v závodní, tak amatérské činnosti, a to především v samotném životě sportovců,“ uvedl Lev XIV. Následně dodal, že sportovat znamená vážně a s námahou se nasadit a poté se s loajalitou, důvěrou, otevřeností, týmovým duchem a odvahou podělit o plody vlastní píle a vytrvalosti, což přítomní atleti podle jeho slov dělají zcela výjimečným způsobem.Univerzální jazyk překonávající bariéryPapež Lev rovněž připomněl dřívější slova, která delegaci Special Olympics v roce 2017 adresoval papež František, když sport označil za jeden z univerzálních jazyků, jenž překonává veškeré rozdíly a činí z lidí protagonisty společných vítězství i porážek. Na tento odkaz navázal a svěřil sportovcům mimořádný úkol: „Náš svět tolik potřebuje lidi, kteří, jako vy, připomenou všem, jaké jsou skutečné hodnoty života; muže a ženy, kteří svým příkladem ukazují, že cesta sdílení a lásky je tou jedinou, která skutečně vede ke štěstí a k pokoji.“ Právě pro tuto upřímnou radost, kterou sport přináší, má smysl překonávat překážky.Pod ochranu svatého Piergiorgia FrassatihoV závěru své promluvy obrátil Svatý otec pozornost ke světci a známému patronovi mladých sportovců a svěřil přítomné do mateřské péče Matky Boží. „Milí přátelé, svěřuji vás přímluvě Panny Marie a svatého Piergiorgia Frassatiho, mladého sportovce jako vy, který, zamilován do Ježíše, dokázal spolu s mnoha přáteli promítnout hodnoty sportu do dobrého a štědrého života, do života svatého,“ uzavřel papež Lev XIV. a požehnal všem sportovcům, jejich rodinám i všem blízkým.Cesta ke skutečné inkluziPozornost věnovaná atletům s mentálním postižením navazuje na dlouhou tradici předchozích pontifiků. Již Jan Pavel II. věnoval hnutí svá slova povzbuzení a v této linii Lev XIV. důrazně připomíná, že sport je právo, nikoliv privilegium. Na tento apel reaguje i sportovkyně hnutí Special Olympics Ludovica Boccacciniová: „Papežova slova o našem hnutí v listu ‚Život v hojnosti‘ nám připomínají, že sport není jen součtem vítězství nebo výsledků, kterých je třeba dosáhnout, ale cestou, jež mění lidi a dělá společnost, ve které žijeme, lepší. Každý trénink je pro nás příležitostí k růstu, učíme se navzájem podporovat a dokazujeme, že hodnota člověka přesahuje jakoukoli medaili.“ Závodní nasazení a setkávání s veřejností má podle ní obrovský dopad. „Samotné sportovní události, které prožíváme, nám umožňují ukázat, kým skutečně jsme, předvést naše talenty a schopnosti. Poznání vytváří kulturu, boří předsudky, otevírá cestu k respektu a ke skutečné sociální inkluzi. Slova Lva XIV. jsou pro nás impulsem, abychom i nadále šířili opravdový, inkluzivní sport, který dokáže přijmout každého a nechat vyniknout to nejlepší, co v sobě každý člověk nosí,“ zdůrazňuje atletka.

Hagia Polis – představen archeologický výzkum Božího hrobu

Publikováno: 19. 9. v 10:15, zdroj Vatican News

Francesca Stasolla je profesorkou křesťanské a středověké archeologie. Vede katedru věd o starověku na univerzitě La Sapienza v Římě. Kniha s názvem „Projekt Hagia Polis. Vykopávky v bazilice Svatého hrobu v Jeruzalémě“ zahajuje sérii publikací o výsledcích objevů a výzkumů více než 40 vědců. Jak vysvětlila prof. Stasolla, archeologický projekt je součástí širšího projektu zadaného třemi komunitami, které spravují baziliku Svatého hrobu: pravoslavný jeruzalémský patriarchát, Kustodie Svaté země a arménský jeruzalémský patriarchát. „Úcta ke všem ritům,“ zdůrazňuje archeoložka, „byla základním kamenem tohoto výzkumu.“ Tuto podmínku bylo možné splnit díky „hluboké spolupráci“ s komunitami pečujícími o Boží hrob a vzájemnému úsilí o porozumění této výjimečné realitě.Vykopávky začaly v květnu 2022 a skončily v říjnu 2025. Během těchto tří let tým téměř nepřetržitě žil a pracoval v Jeruzalémě a je ve městě přítomen i nadále, aby zkoumal materiály a dokumentaci v knihovnách a archivech. Profesorka Stasolla vzpomíná, že skupina opustila Jeruzalém měsíc po útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Říká, že pro badatele, a zejména pro ty mladší, znamenal život ve městě v posledních letech konfrontaci se „složitou realitou“, a to nejen na profesionální úrovni, ale také na „osobní a lidské“.Co odhalil archeologický výzkum? Poznání se díky výzkumům postupně rozvíjelo a poskytlo možnost nahlédnout do dlouhého úseku dějin Jeruzaléma a rekonstruovat jej, od doby železné až po současnost, říká prof. Stasolla. „Právě tato časová hloubka dává Božímu hrobu nové místo v historii města,“ poznamenává. „Nemůžeme uvažovat o Jeruzalémě bez dlouhé historie Božího hrobu, ale nemůžeme ani uvažovat o Božím hrobě jako o něčem, co by nebylo propojeno s dějinami Jeruzaléma,“ říká archeoložka. „Tento neoddělitelný vztah je jedním z nejdůležitějších a nejvíce fascinujících aspektů celého výzkumného úsilí.“Rekonstruovat historii S vědeckým rozměrem je však spojena odpovědnost, která, jak poznamenává prof. Stasolla, se týká samotného smyslu archeologické práce. „Jako archeologové rekonstruujeme historii na základě hmotných důkazů, ale vždy si uvědomujeme, že jde o historii kolektivní, a tak také musí být chápána a pojímána.“ Zdůrazňuje, že tato rekonstrukce musí mít mnoho podob, od vědecké publikace až po popularizaci.První svazek je předběžným shrnutím společného úsilí. „Měla jsem tu čest i zodpovědnost vést tyto archeologická vykopávky,“ říká badatelka, „ale samozřejmě zastupuji velmi početný tým archeologů i vědců z jiných oborů.“ Zdůrazňuje, že tato rozmanitost dovedností a zkušeností odráží složitost Božího hrobu, kde se archeologický výzkum setkává s tisíciletou historií, různými komunitami a živou křesťanskou paměti.

Diecézní charita Hradec Králové spustila přihlašování do dalšího ročníku projektu Adopce naruby.

Publikováno: 19. 9. v 9:30, zdroj Biskupství královéhradecké

„Projekt Adopce naruby v sobě skrývá napětí i obrovskou radost. Výjimečným okamžikem je chvíle, kdy si dítě vybere svého dárce,“ přibližuje ředitelka Diecézní charity Hradec Králové Anna Maclová. „Viděla jsem, jak drobná indická holčička kráčela ruku v ruce s maminkou ke šňůře, na které visely fotografie budoucích dárců. Pečlivě si je prohlížela a pak k jedné z nich natáhla ruce. Když ji otočila na kameru, vyhrkly mi do očí slzy. Do života naší rodiny právě vstoupila malá Ivy,“ vzpomíná Anna Maclová, jak se sama zapojila.„Adopce naruby navazuje na dlouholetý projekt Adopce na dálku. Inovace spočívá v tom, že děti už od začátku ví, kdo je bude podporovat. Jejich dárce má hned konkrétní tvář. To je pro děti důležité, když dárcům píšou dopisy nebo se za ně modlí,“ říká vedoucí projektu Vojtěch Homolka. „Těší nás, že hlavním mediálním partnerem této kampaně bude letos Česká televize. V průběhu října proto možná narazíte v iVysílání ČT na krátké spoty o Adopci naruby,“ doplňuje koordinátor Homolka.Roční příspěvek 6500 Kč je pro českého dárce dostupná částka, dítěti v Indii však dá šanci dokončit školu a vymanit se z chudoby. Příspěvek pokrývá školné, školní pomůcky, uniformy a další výdaje na vzdělávání. Děti tak mohou dokončit vzdělání, které by bylo pro jejich rodiny těžko dostupné. Rodina nemusí volit mezi školní docházkou a základními životními potřebami. Vzdělané dítě je později i oporou pro své blízké. Absolventi škol se také často uplatňují v profesích důležitých pro rozvoj regionu, například ve zdravotnictví, školství, technických oborech či veřejné správě.Využijte příležitost být součástí projektu, který překračuje hranice kontinentů a propojuje lidi různých kultur. Zároveň dáte strádajícím dětem pocit důvěry a důležitosti. Přihlásit se můžete do konce října na webu www.adopce.hk.caritas.czVíce také na www.hk.caritas.cz a na facebooku.

Biskupské gymnázium Varnsdorf slaví třicáté narozeniny

Publikováno: 19. 9. v 9:01, zdroj Biskupství litoměřické

„Před třemi dekádami tu zakladatelé školy zahajovali první školní rok. V září 1996 se začala psát nová etapa vzdělávání ve Varnsdorfu,“ přivítal hosty ředitel církevní školy Jiří Jakoubek a připomněl, že Biskupské gymnázium Varnsdorf ovlivnilo za dobu své existence stovky osudů svých studentů. „Nebyli to ale pouze oni, kdo si odnášeli vědomosti a poznání. Proměnili i život nás pedagogů,“ zdůraznil.Ředitel gymnázia také připomněl několik jmen, která stojí za vznikem této církevní instituce: prvního ředitele Antonína Foreta, tehdejšího biskupa Josefa Koukla či místního duchovního správce Alexeje Baláže. Antonín Foret také při slavnosti vystoupil a popsal peripetie se začátky školy, kterou zprvu tvořily jen dva ročníky. Dnes je to plnohodnotné osmileté gymnázium, jehož zřizovatelem je Biskupství litoměřické.Dva biskupovéDo Varnsdorfu přijeli jak emeritní litoměřický biskup Jan Baxant, který školu podporoval a navštěvoval během doby svého působení v čele diecéze, tak i její současný apoštolský administrátor Stanislav Přibyl. Ten hned po příchodu „zapadl“ mezi pedagogy, protože se oblékl do jejich jubilejního oranžového trička. „Mám z vás velkou radost a vážím si zdejší přívětivé a neformální atmosféry,“ pozdravil shromáždění v aule arcibiskup Stanislav Přibyl. Ocenil nápaditost a kreativitu učitelů i studentů. „Varnsdorfské biskupské gymnázium se díky tomu právem chlubí označením ,škola na hranici‘. Ne snad proto, že je na periferii zájmu nebo významu, ale protože jí to umožňuje překračovat konvence a stávat se školou opravdu spojující a inspirující. Děkuji za to a přeji vám do budoucna hodně úspěchu,“ doplnil Stanislav Přibyl.Zapravdu dal arcibiskupovi později učitel chemie Václav Krejčí. Pochvalná slova Stanislava Přibyla totiž potvrdil činem: obdaroval jej pšeničným pivem, které navařil a nazval Generál (s odkazem na někdejší vojenské povolání ředitele školy).Místostarosta Varnsdorfu Jan Šišulák při slavnosti připomněl, že ač město není zřizovatelem školy, ale majitelem její 120 let staré budovy, snaží se tuto instituci a její prosperitu podporovat. „Nedávno prošlo rekonstrukcí sociální zařízení a pak i šatny v tělocvičnách. Tady v aule jsou restaurovaná okna a příští rok chystáme její celkovou opravu. Chtěli jsme ji udělat jako dárek k narozeninám už letos, ale bohužel se to nepodařilo,“ řekl. Sám na gymnáziu působil jako učitel zeměpisu předtím, než se začal věnovat Schrödingerovu institutu. Zřizovatelem tohoto volnočasového střediska působícího na Šluknovsku je také Biskupství litoměřické.Pro absolventy a přátele školy byl připravený v odpoledních hodinách vzpomínkový program.Biskupské gymnázium Varnsdorf vzniklo v roce 1996 jako reakce na porevoluční potřebu kvalitního všeobecného středoškolského vzdělávání ve Šluknovském výběžku. V příhraničním regionu, který po roce 1989 procházel výraznou sociální a ekonomickou proměnou, tak vznikla škola, která nabídla stabilní gymnaziální vzdělání a zároveň pomáhala udržet mladé lidi v místě. Založení gymnázia označili pamětníci za strategický krok k posílení vzdělanosti, kulturního života i perspektiv místních rodin.

Svatý Januarius – biskup, mučedník a patron Neapole

Publikováno: 19. 9. v 7:07, zdroj cirkev.cz

O životě svatého Januaria se dochovalo jen málo spolehlivých historických zpráv a jednotlivé tradice se v některých podrobnostech liší. Žil na přelomu 3. a 4. století a působil jako biskup v Beneventu. Jeho život a mučednická smrt jsou spojeny s pronásledováním křesťanů za vlády císaře Diokleciána.Během pronásledování křesťanů byl Januarius podle tradice zatčen poté, co se vydal navštívit a povzbudit uvězněné křesťany. Spolu s několika dalšími věřícími byl odsouzen k smrti a kolem roku 305 sťat poblíž Puteoli (dnešní Pozzuoli) nedaleko Neapole.Krev svatého JanuariaSe světcem je po staletí spojena jedna z nejznámějších náboženských tradic v Itálii. V neapolské katedrále jsou uchovávány dvě ampule s látkou, která je podle tradice krví svatého Januaria. Při určitých příležitostech dochází k jejímu zkapalnění.Nejstarší písemné svědectví o tomto jevu pochází z roku 1389. Zkapalnění se tradičně očekává třikrát do roka – první květnovou sobotu při připomínce přenesení světcových ostatků, 19. září o jeho svátku a 16. prosince, kdy si Neapol připomíná ochranu připisovanou světci při erupci Vesuvu v roce 1631.Katolická církev zkapalnění krve svatého Januaria nikdy oficiálně neprohlásila za zázrak. Pro obyvatele Neapole však světec zůstává výrazným symbolem víry a úcta k jeho relikviím je po staletí součástí náboženského života města.Také letos se 19. září v neapolské katedrále uskuteční slavnostní bohoslužba. Před jejím začátkem budou z trezoru v kapli svatého Januaria vyzvednuty ampule tradičně spojované se světcovou krví a přeneseny k hlavnímu oltáři. Pokud během slavnosti dojde ke zkapalnění jejich obsahu, bude to oznámeno přítomným věřícím.Svatý Januarius je hlavním patronem Neapole a úcta k němu patří po staletí k nejvýraznějším náboženským tradicím města.Zdroj: Vatican News, Arcidiecéze Neapol