ČBK

Prohlášení Rady Iustitia et Pax: Nepodléhejme dezinformacím, stůjme na straně obětí ruské agrese

Publikováno: 4. 9. v 12:15

Rada Iustitia et Pax

Ruská agrese proti Ukrajině přinesla statisíce obětí, miliony vysídlených lidí a nezměrné lidské utrpení. Přesto v české společnosti sílí hlasy, které odpovědnost agresora zpochybňují nebo přebírají proruské dezinformace. Jaké jsou příčiny těchto postojů a proč je důležité stát na straně napadených? Přinášíme prohlášení Rady Iustitia et Pax Česká republika, které vybízí k rozlišování, solidaritě a konkrétní pomoci Ukrajině. Nepodléhejme dezinform

Nový apoštolský nuncius Eugene Martin Nugent je v České republice

Publikováno: 3. 9. v 19:16

Oddělení komunikace

Nový apoštolský nuncius Eugene Martin Nugent přicestoval ve čtvrtek 3. září v podvečer do Prahy. Po přivítání představiteli katolické církve jej čekají také první kroky spojené s jeho diplomatickým posláním – kontakt s Ministerstvem zahraničních věcí a následně předání pověřovacích listin prezidentu republiky. Co čeká nového apoštolského nuncia v nejbližších dnech?Na letišti nového apoštolského nuncia přivítali předseda ČBK, olomoucký arcibiskup

Charita Kralupy nad Vltavou slaví 25 let. Otevřela nové služby pro seniory i rodiny v nouzi

Publikováno: 9. 9. v 17:17, zdroj cirkev.cz

Ve zrekonstruovaném třípodlažním domě v Lutovítově ulici otevřela Charita Kralupy nad Vltavou nový Denní stacionář Panny Marie ustavičné pomoci. Slavnostního požehnání nových prostor se na začátku září ujal pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl společně s kralupským farářem P. Martinem Sklenářem. O několik dní později, v rámci oslav 25. výročí Charity, byl v obci Uhy požehnán nový Azylový dům sv. Anežky České pro matky s dětmi.„Když vznikal projekt denního stacionáře v Lutovítově ulici, vypadalo to chvílemi beznadějně. Kromě toho, že jsme se museli zadlužit, hrozilo, že dotaci nezískáme. Po vykonané společné charitní pouti do baziliky P. Marie Růžencové v Pompejích se ale situace obrátila a věci se daly zázrakem do pohybu. A to přesně 8. září, v den svátku narození Panny Marie,“ vzpomínala při oficiálním posvěcení ředitelka kralupské Charity Barbora Kovářová . I proto nese nový charitní dům jméno Panny Marie ustavičné pomoci.Denní stacionář, který zahájil provoz už na začátku tohoto roku v provizorních prostorách, je určen seniorům a lidem se zdravotním postižením. Nabízí celodenní program a aktivizační činnosti, které jim pomáhají zůstat aktivní a udržovat sociální vazby. Zařízení s kapacitou 15 míst aktuálně přijímá další zájemce o službu.Vedle společenské místnosti v přízemí využívají senioři také přilehlý dvůr se zelení. Díky velkým portálovým dveřím mohou za příznivého počasí pohodlně vyjíždět ven i na polohovacích křeslech a trávit čas na čerstvém vzduchu.Osobní asistence podle příběhu svaté VeronikyV novém objektu v Lutovítově ulici našla zázemí i Osobní asistence Veronika, služba, kterou kralupská Charita poskytuje čtvrtým rokem. Její název odkazuje na svatou Veroniku, která podle tradice podala Ježíši roušku na cestě na Golgotu. Právě v duchu této tiché a nenápadné pomoci podporuje služba seniory a lidi s chronickým onemocněním v jejich domácím prostředí.Součástí nového domu je také kaple s originální křížovou cestou, která vznikla v keramické dílně, jednom ze sociálních podniků Charity Kralupy nad Vltavou. Ke tvorbě křížové cesty přizvala Charita nejen klienty a zaměstnance, ale také zájemce z řad veřejnosti.„Zapojili se lidé různého věku i životních zkušeností, což dobře vystihuje, jak Charita funguje. Nejsme uzavřenou institucí, ale místem, které propojuje lidi a je přirozenou součástí místní komunity. Z nové kaple máme s kolegy velkou radost. Jednou měsíčně zde plánujeme společně slavit mši svatou, při které se chceme modlit za naše klienty a celé charitní dílo,“ říká Marcela Marhanová. Otevření azylového domu pod záštitou první dámy České republikyVýznamnou událostí je také otevření nového Azylového domu sv. Anežky České v obci Uhy, který poskytne zázemí matkám s dětmi v tíživé životní situaci. Nově vybudovaný objekt nabízí šest bytových jednotek. Slavnostního požehnání se ujal generální vikář Mons. Josef Ptáček za účasti představitelů okolních Charit, samospráv i místních obyvatel obce Uhy.Význam této nové služby pro celý kralupský region podtrhla také skutečnost, že záštitu nad slavnostním otevřením převzala manželka prezidenta republiky Eva Pavlová.Čtvrtstoletí služby potřebnýmZa 25 let své existence se Charita Kralupy nad Vltavou stala důležitou oporou pro seniory, rodiny s dětmi, lidi se zdravotním postižením i osoby v krizové životní situaci. Dnes provozuje osm profesionálních sociálních služeb, které každoročně pomáhají stovkám lidí v celém regionu.Vedle sociálních služeb kralupská Charita úspěšně vytváří pracovní příležitosti pro lidi se zdravotním či sociálním znevýhodněním, např. v šicí a keramické dílně, v secondhandových obchodech a v kavárně.Charita Kralupy nad Vltavou je zároveň významnou součástí společenského života regionu. Každoročně pořádá tradiční Kralupské vinobraní, benefiční a komunitní akce pro veřejnost, setkání dobrovolníků, duchovní poutě i programy pro rodiny s dětmi.zdroj: TZ Arcidiecézní charity Praha

První místo pro Kroměříž! Sbírka na záchranu ametystových grott zvítězila v soutěži Máme vybráno

Publikováno: 9. 9. v 16:37, zdroj Arcibiskupství olomoucké

Soutěž Máme vybráno, kterou pořádá Institut pro památky a kulturu, každoročně oceňuje nejúspěšnější a příkladné projekty zaměřené na obnovu kulturního dědictví a prezentaci veřejných sbírek v České republice. Vítězem letošního ročníku v kategorii „Cena redakce ProPamátky“ se stala záchrana dvou barokních grott – umělých jeskyní Arcibiskupského zámku v Kroměříži.Slavnostního předání cen se v Praze zúčastnili zástupci obcí, majitelé památek, dárci i odborná veřejnost z celé České republiky. Arcibiskupství zastupovala vedoucí arcidiecézního památkového oddělení Alena Tobolková. „Cena redakce vyzdvihuje především prezentaci našeho projektu – například webu ametystovegrotty.cz, který jsme po nalezení ametystů v grottách vytvořili. Věřím proto, že nám toto uznání pomůže oslovit širší veřejnost a také najít nové dárce, kteří nám pomohou cenný nález zachránit,“ říká Tobolková a dodává, že v rámci prezentace připravuje arcibiskupství společně se zámeckou správou a odborníky z Univerzity Palackého také 3D tisk modelů grott s vodními a světelnými prvky. „K vidění by měl být už na konci září v Olomouci,“ dodává.„Získání této ceny je pro mě svědectvím o tom, že naše památkové oddělení nejen výborně pracuje, ale že také dobře vnímá současné trendy, jak oslovit dárce a získat je k tomu, aby podpořili grotty Arcibiskupského zámku. Společným zájmem nás všech je, aby se toto dílo podařilo zachránit a vrátila se mu bývalá krása,“ uvádí arcibiskup Josef Nuzík.Objev, který nemá obdobyGrotty v Kroměříži vyvolaly přednedávnem pozornost, když historička umění Jana Zapletalová z Univerzity Palackého objevila, že jejich výzdobu tvoří stovky ametystů a dalších minerálů, skrytých desítky let pod vrstvami depozitů a pozdějších barevných nánosů. Výzkum potvrdil, že jde o unikát světového významu. „Ametysty jsou společně s dalšími minerály a lasturami nejen součástí stěn a kleneb, ale v Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze. Tak rozsáhlá aplikace drahých kamenů v barokních umělých jeskyních nemá obdoby,“ shrnuje Zapletalová.Cennou výzdobu zámeckých prostor inicioval olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. „Na různých grafikách byl spojován se zářícím kamenem nebo sluncem, kdy paprsky své víry a poznání přinášel duchovní i hospodářskou obnovu Moravy. Odkaz na světelnou symboliku vycházel z biskupova rodového přídomku Lichtenstein, tedy světlý či zářící kámen, který měl i v rodovém znaku. Proto ta oslnivá záře ametystů kolem sochy boha slunce, který házel šíp, tedy paprsek světla a víry do temné části grotty s drakem, plné faunů, divokých zvířat a dubových stromů,“ doplnila vědkyně.Záchrana pro další generacePřestože dnes jsou grotty v havarijním stavu, zůstávají díky bezpečnostním opatřením přístupné. Návštěvníci mohou využít krycí podlahy a grottové vyhlídky, které umožňují alespoň omezený pohled do jinak uzavřených prostor. Arcibiskupství olomoucké chce v příštích letech pokračovat v restaurátorských pracích, které mají památku stabilizovat a zachovat pro budoucnost, za tímto účelem rovněž vyhlašuje veřejnou sbírku. Arcibiskupství zároveň plánuje průběžně doplňovat nové informace a fotografie tak, aby se web stal živým centrem informací o jednom z nejcennějších, a přitom donedávna téměř neznámých pokladů kroměřížského zámku.

Biskup Tomáš Holub převzal plaketu Bohumila Kulhánka

Publikováno: 9. 9. v 14:55, zdroj Diecéze plzeňská

Plaketa nese jméno prvního porevolučního starosty centrálního plzeňského obvodu Bohumila Kulhánka a od roku 2008 je udělována osobnostem, které svou činností, mimořádným počinem nebo dlouhodobým působením významně přispívají k životu v Plzni.Ve svém poděkování biskup Tomáš Holub připomněl především důležitost vzájemného naslouchání, které považuje za jeden ze základních předpokladů fungující občanské společnosti a demokracie.„Přál bych nám všem, aby schopnost naslouchat byla něčím, čemu se učíme v občanské společnosti, kterou chceme budovat,“ uvedl biskup Tomáš Holub. Zdůraznil, že naslouchat druhému člověku má smysl i tehdy, když zastává zcela odlišný názor.Podle biskupa není skutečné naslouchání vždy jednoduché. Člověk má často tendenci během řeči druhého připravovat vlastní odpověď a hledat argumenty, kterými jeho stanovisko vyvrátí. Důležitější je však nejprve porozumět tomu, co si druhý skutečně myslí a proč svůj názor vyjadřuje.„Když se to alespoň trošku podaří, věci se najednou někam posouvají,“ řekl biskup. Schopnost vnímat argumenty druhých podle něj neznamená vzdát se vlastního přesvědčení, ale umožňuje svůj pohled doplnit, obohatit a otevřít potřebám ostatních lidí.Na závěr popřál všem, aby se jim dařilo vytvářet společnost, ve které se lidé dokážou respektovat navzdory rozdílným názorům. „Držím vám k tomu palce. A nebyl bych biskupem, kdybych neřekl, že se za to také budu modlit,“ uzavřel.

Francie: Na setkání s papežem se připravují nejen katolíci

Publikováno: 9. 9. v 14:10, zdroj Vatican News

Předseda francouzské biskupské konference kardinál Jean-Marc Aveline přirovnal slova Svatého otce k „cestovní mapě“ pro celou církev a zdůraznil, že je třeba jim naslouchat. „Jeho slova přesahují hranice naší země. Při návštěvě Francie může papež říci i věci, které jsou velmi důležité pro celý svět,“ uvedl. Upozornil také, že by měla být přijímána jako Boží poselství, které Svatý otec rozpoznal v modlitbě. „Uvidíme krásné věci, ale nejdůležitější je to, co vidíme srdcem, a to objevíme až později,“ dodal francouzský kardinál. Duchovní plody návštěvy bude totiž možné posoudit až s odstupem času. Duchovní žízeň současnosti V souvislosti s obrovským nadšením a očekáváním spojenými s příjezdem papeže v různých částech Francie arcibiskup z Marseille uvedl, že jsou pro něj dokladem „velké duchovní žízně“ místních obyvatel. O to inspirativnější se jeví motto papežské návštěvy „Aby svět měl život“, jehož význam kardinál Aveline rozebírá na mnoha rovinách – jednak jako odkaz na Krista, „podstatu křesťanské víry“, tak i jako ozvěnu těchto Kristových slov v papežské encyklice Magnifica humanitas, která hovoří o obraně důstojnosti lidského života uprostřed hrozeb současnosti. Zájem o papeže i mezi nekatolíky Biskup Benoît Bertrand, předseda organizačního výboru papežské návštěvy, představil pestrý program. Lev XIV. přijíždí nejen za katolickou komunitou. Zdůraznil, že na setkání se Svatým otcem čekají také ti, kdo hledají Boha a posilu v každodenním životě. „Před nějakou dobou jsem v Sarcelles (jednom z předměstí Paříže – pozn. red.) potkal Alžířana, který mi řekl: ‚Byli jsme tak poctěni příjezdem papeže do Alžírska, že se teď chystáme ho pozdravit na Elysejských polích (Champ-Élysées).‘“ Také biskup diecéze Saint-Denis, na jejímž území bude na stadionu Stade de France probíhat setkání s mládeží, hovořil o zájmu nejen ze strany mladých katolíků. „Vím, že mnoho mladých lidí z našeho departementu pozvalo přátele, kteří nejsou pokřtění. Přátele židovského, muslimského, sikhského, buddhistického či hinduistického vyznání, protože s nimi žijí po celý rok a chtějí s nimi sdílet tuto velkou událost.“ Jen v Paříži očekávají organizátoři jeden a půl milionu lidí. Každý den se hlásí přibližně 8 tisíc zájemců o účast na mši svaté s papežem na Place de la Concorde. Od davů v ulicích po osobní svědectví O pestrosti programu setkání s papežem hovořil také pařížský arcibiskup Laurent Ulrich. Na jedné straně to budou „davové“ akce – jako například přivítání papeže, které bude probíhat po celé příjezdové trase v levobřežní části města. Od okamžiku příletu Svatého otce na letiště Orly ho bude doprovázet zvonění všech pařížských kostelů. Na druhé straně nebudou chybět setkání osobnějšího rázu, jako například v pařížské katedrále Notre-Dame se zástupci duchovenstva, jáhny, zasvěcenými osobami a dalšími „služebníky evangelia“. Nebo ještě setkání, na kterých zazní svědectví katechumenů a novokřtěnců, kterým bude Lev XIV. a s ním celý svět naslouchat v aule Katolického institutu. Jen o dva týdny později zahájí diecéze v pařížském regionu plenární setkání věnované přijímání nově pokřtěných do místních společenství – což je jedna z velkých výzev tamější církve. „Papež je v jistém smyslu slavnostně zahájí,“ zdůraznil arcibiskup Ulrich. Papež si přál osobní setkání s oběťmi zneužívání V souvislosti se setkáním papeže s oběťmi zneužívání zdůraznil Sylvain Guillebaud, zástupce generálního sekretáře Francouzské biskupské konference, že přáním Lva XIV. bylo, aby proběhlo formou osobního rozhovoru. Papež se proto setká se sedmi lidmi, kteří se na tuto událost společně připravovali. Jak vysvětlil, jde o různorodou skupinu, ve které jsou ženy i muži, a to jak ti, kteří utrpěli újmu v mládí, tak i v dospělosti, v různých církevních prostředích. Samotný proces jejich výběru proběhl s velkou pečlivostí a za účasti mnoha skupin. Naopak asi čtyřicet dalších lidí v podobné situaci, které se rovněž chtěly setkat s papežem, ale nebyly vybrány, mu předá své dopisy. Poselství pro Evropu a svět Jak oznámil metský biskup Philippe Ballot, setkání se Svatým otcem se v jeho městě zúčastní také biskupové ze sousedních zemí: Lucemburska, Belgie a Německa. Odráží se v tom dějiny tohoto regionu, poznamenaného krvavými boji během tří válek, včetně dvou světových, a dvěma anexemi. Jak zdůraznil, tato etapa papežské návštěvy bude mít zvláštní evropský i celosvětový význam. V této souvislosti vyznívá symbolicky označení katedrály v Metách, v níž bude papež sloužit mši svatou. Je nazývána „majákem Dobrého Boha“ a vyniká největší plochou vitráží v Evropě. Právě odtud zazní papežova slova, která vnesou Boží světlo do výzev současných společností. Rozpočet návštěvy: 27 milionů eur Jak bylo uvedeno, rozpočet papežské návštěvy činí 27 milionů eur. Tak vysoké náklady vyplývají mimo jiné z nutnosti připravit infrastrukturu, která má všem, kdo si přejí papeže vidět, umožnit účast na akcích v bezpečných podmínkách. Téměř jednu pětinu této částky se podařilo shromáždit z příspěvků dárců a sbírka finančních prostředků stále pokračuje. a následně se více než zdvojnásobil.Lev XIV. navštíví Francii ve dnech 25.–28. září a vydá se postupně do Paříže a Saint-Denis, Lurd a Met.

„Jsme v tom společně.“ Rozhovor s Christianem, který se připravuje na trvalé jáhenství, a jeho manželkou Lucií

Publikováno: 9. 9. v 14:00, zdroj Biskupství brněnské

Lucie, představila bys Christiana? L: Christian je můj manžel, jsme spolu už 21 let, máme dva syny, Karla a Marka. Těm je teď 14 a 17, tak je to takové náročnější (smích). Christian pracuje ve vývoji elektronových mikroskopů na vedoucí pozici a myslím, že se v tom teď hodně našel – je pro něj důležité, že může být užitečný pro firmu, ale hlavně pro lidi okolo sebe. A jaký je? Je to úplně úžasný člověk s velkým srdcem. Líbí se mi na něm jeho pragmatičnost, klid a řád. Myslím, že mi ho Bůh daroval proto, abych se z tohohle světa nezbláznila – je pro mě člověkem, o kterého se můžu vždycky opřít, jako takový anděl, který mě provází celým životem.Christiane, představil bys Lucii?CH: Lucie vnáší do mého řádného života ten chybějící chaos, nahodilost a kreativitu. Trochu mě teď napadá, že Bůh taky často dělá něco, co člověk nečeká. A s Lucií je to podobně. Tak to je krásné, že máš stejnou vlastnost (usmívá se na Lucii). Jinak Lucie pracuje jako fotografka a poslední dva měsíce na částečný úvazek jako pastorační asistentka u nás ve farnosti. A jestli se mi na ní ještě něco hodně líbí, tak je to její úsměv. Christiane, tys před pár měsíci přijal oficiálně kandidaturu na stálého jáhna. Co to vlastně znamená? CH: V téhle chvíli mám za sebou přípravný rok a teď nastupuju do prvního roku formace, což znamená, že pokud to zvládnu, čeká mě za asi čtyři roky jáhenské svěcení. Zároveň jsem začal dálkově studovat teologii na olomoucké univerzitě, protože jednou z podmínek této služby je teologické vzdělání. Jak tě napadlo nastoupit na tuto cestu? CH: Na Vánoce 2023 se četl v kostele pastýřský list biskupa Pavla o tom, že kdo se cítí být osloven jáhenskou službou, ať se přihlásí. To byl první impuls, tehdy se mě to nějak dotklo a začal jsem o tom vážně přemýšlet.Lucie, pamatuješ si, co jak jsi reagovala, když ti Christian o svých úvahách řekl? L: To bylo strašně vtipné. Já jsem už delší dobu viděla, že o něčem přemýšlí. A potom, jeden večer, než jsme šli spát, se mě zeptal, co bych na to řekla, kdyby byl trvalý jáhen. A já jsem mu řekla, že mi to vlastně připadá úplně přirozené. Už když se v kostele četl ten pastýřský list, říkala jsem si, že tahle služba je pro něj jako stvořená. CH: Takže jsem se dva měsíce stresoval zbytečně... Nicméně, potom jsem podal přihlášku, ale k přípravě mě vzali až rok, protože v tom roce 2024 už měli naplněnou kapacitu. A co je zajímavé, tak asi polovina chlapů, se kterými jsem teď v té formační skupině, se přihlásila na základě toho pastýřského listu.Co se dělo pak? CH: Nejdřív si mě pozvali na pohovor. Bylo to moc příjemné setkání s o. biskupem, generálním vikářem a jáhnem Mirkem Barešem, který nás teď vede. Měli spoustu otázek, kromě jiného se ptali i na to, co na to říká manželka. To je jedna z hodně sympatických věcí, že se i při té přípravě klade velký důraz na to, že manželství je to hlavní, je to naše první svátost, pak teprve bude jáhenství. A že v žádném případě nemáme manželství omezovat.Pak mě ještě čekaly psychotesty a pak už mi přišlo oficiální rozhodnutí, že jsem byl přijat mezi čekatele na kandidaturu. Od září loňského roku tak začalo pravidelné setkávání ve zhruba dvouměsíčním intervalu ve Zbraslavi na faře, u jáhna Mirka Bareše, který naši skupinu vede. Scházíme se tam v pátek večer, máme přednášku, společně si uvaříme večeři, je tam pak i nějaké sdílení, v sobotu dopoledne ještě přednáška, mše svatá a oběd. Lucie, ty jsi byla do té přípravy v uplynulém roce nějak zapojená?L: Kromě toho, že se mnou Christian často sdílí různé zajímavosti z přednášek, které má ve škole – a já se přiznám, že když mám čas, ráda si nějakou z nich taky poslechnu – tak jsme na jaře byly i s ostatními manželkami pozvané na víkend do Zbraslavi. To bylo moc fajn, mohly jsme se otevřeně ptát a společně mluvit o tom, co jáhenská služba znamená pro manželství, jaká je role manželky jáhna a jak si k tomu každá z nás může hledat svou vlastní cestu. Myslíte si, že příprava k jáhenství už teď nějakým způsobem mění váš život? Nebo vaše manželství?CH: Určitě nás to o něco víc přiblížilo k Bohu. Víc o něm přemýšlím, častěji v tom nějak žiju. L: Já se popravdě na začátku hodně bála, trápilo mě, že si vybral nějakou svou vlastní cestu. Do té doby jsme dělali vždycky všechno spolu. A najednou měl on něco svého a já jsem měla pocit, že už tam nepatřím. A tak jsem se modlila, aby Bůh ukázal cestu i mně. Pak jsem se shodou okolností dostala na seminář Život v Duchu svatém (podle Ernsta Sieverse, pozn. red.) a na jeho konci najednou jako blesk z čistého nebe přišla ta nabídka být tady u nás ve farnosti pastorační asistentkou. Postupně mi došlo, že nemusíme dělat stejné věci, abychom šli stejným směrem. Každý můžeme mít svou vlastní cestu služby, a přitom ji prožívat společně. Teď mám pocit, že už jsme v tom zase společně. Navíc se na podzim chystám na Teologický kurz, takže mě může Christian doučovat (smích).A taky už víc chápu, že je to naše společná cesta a že každá žena může být tomu svému muži velkou oporou sama o sobě. Manželka jáhna přitom nemusí mít pocit, že spolu s jeho svěcením přijímá nějakou vlastní funkci. A pokud se sama chce nějak víc angažovat, může se třeba víc zapojit ve farnosti, vést katecheze nebo mohou některé věci dělat společně, třeba připravovat páry na manželství.Christiane, co tě na jáhenství přitahuje? CH: Nejvíc asi to, že je to služba. Že můžu pro někoho něco udělat. Můžu pomoci slovem nebo konkrétním skutkem. To mám v sobě jako takový svůj celoživotní cíl. Jak píše Timo (známý brněnský streetartový umělec, pozn. red.): „Někdo by s tím měl něco udělat“. Tak já chci být ten, kdo s tím něco udělá.Je něco, z čeho máš teď třeba obavy? CH: Myslím, že není mojí předností nachystat si nějakou promluvu, která bude mít hlavu a patu. Nejsem si jistý, jestli dokážu srozumitelně předat svoje myšlenky. Ale modlím se za to, abych dostal dar slova. A chci to taky nechat trošku na Pánu Bohu – jestli mám mít někdy bohoslužbu slova, tak jsem přesvědčený, že mi k tomu Pán dá sílu a jestli ne, tak nejspíš se v jáhenství mám zaměřit na něco jiného. Pokud třeba v téhle chvíli někdo jáhenství zvažuje, přemýšlí, jestli udělat první krok, tak co byste mu poradili?L: Já bych chtěla povzbudit všechny ženy, jejichž muži o jáhenství přemýšlejí, aby je podpořily a nebály se toho. Co je víc, než když máte muže, který chce sloužit Bohu a zároveň chce být dobrým manželem. Jsem přesvědčená, že tahle cesta může manželství ještě více pozvednout a obohatit.CH: Určitě se nebojte. Během přípravného roku je čas a prostor poznat, jestli je to rozhodnutí v téhle chvíli dobré nebo ne. A když už nad tím člověk trošku přemýšlí, tak je to možná právě to Boží volání.