FOTOGALERIE: Pouť charit ostravsko-opavské diecéze
Publikováno: 16. 5. v 18:03, zdroj cirkev.cz
Oficiální stránky České biskupské konference, společenství biskupů římskokatolické a řeckokatolické církve v České republice
Více informacíPřinášíme text Syntézy reflexe katolické církve v České republice nad Souhrnnou zprávou XVI. generálního shromáždění Synody, kterou připravil Národní synodální tým a byla schválena na 139. plenárním zasedání ČBK 24. dubna. Jako základní perspektiva pro zpracování této syntézy byla použita řídící otázka „Jak být synodální církví v misijním poslání?“, skrze kterou bylo nahlíženo na konkrétní témata navržená Generálním sekretariátem Synody. Záměrem
Více než 67 % lidí ve světě žije v zemích, kde je těžce porušována svoboda vyznání. Podle papežské nadace Církev v nouzi (ACN) je nejzávažnější situace v Africe, kde se 23 zemí z 54 setkalo s každodenním pronásledováním. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, zveřejňujeme datum příští Červené středy, která se uskuteční 27. listopadu 2024. Sedmý ročník mezinárodní iniciativy Červená stř
Od 22.–24. dubna 2024 jednali biskupové Čech, Moravy a Slezska na 139. plenárním zasedání ČBK, které se konalo na Erlebachově boudě ve Špindlerově Mlýně. Jednání se účastnili i zástupci apoštolské nunciatury v ČR, arcibiskup Jude Thaddeus Okolo i tajemník N’gbesso Vital Akélé Ohochi, a rovněž zástupci mužských a ženských řeholí, sr. Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek. Plenárnímu zasedání předcházelo v pondělí 22. dubna setkání členů N
Publikováno: 16. 5. v 18:03, zdroj cirkev.cz
Publikováno: 16. 5. v 17:52, zdroj Arcibiskupství pražské
Akci, kterou pod záštitou parlamentní Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti uspořádala 15. 5. Aliance pro rodinu, navštívila i poslankyně Nina Nováková (nestr. za KDU-ČSL), místopředsedkyně zmíněné parlamentní komise. Paní poslankyně předala čtyřem oceněným párům slavnostní medaile a přítomným manželům individuálně poděkovala za inspirativní příklady manželského i rodičovského života.Předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová se se svým kolegou advokátem Janem Gregorem shodují, že důležitým kritériem výběru manželských párů je nominace od jejich dětí. A jaké manželské páry, již dospělé děti svých rodičů, nominovaly?Brňáci, manželé Štaudovi, jsou známí svým aktivním občanským životem. Pan Štaud byl dlouholetým novinářem křesťanských médií a psaní se věnuje i mimo redakce. Jeho žena Eliška se angažovala v Klubu křesťanských žen, spoluzaložila Výbor na obranu rodičovských práv a působila i v komunální politice za lidovou stranu. Manželé Štaudovi mají 4 děti a jsou několikanásobnými prarodiči. Jejich doporučení pro dobré manželství je důkladně poznat svou/svého nastávající/ho a vědomě usilovat o manželství jako “společný projekt”. Za důležité pokládají mít i každý své koníčky, rádi se k sobě vracet a za dobrou manželku či dobrého manžela se také modlit.Z Českého Těšína přijela paní Fajová, která cenu převzala i za svého manžela in memoriam. Rodina, která krom svých sedmi dětí přijala i osmého chlapce ze sociálně slabé rodiny zažila podobně jako manželé Štaudovi komunistický útlak. Odvaha, se kterou přijali děti navzdory nesnadné finanční situaci, přinesla své plody. Jedna z přítomných dcer na místě vzpomíná, že rodiče nikdy nežili v manželství jen vedle sebe, ale vždycky spolu. A tak měli mnohem větší odhodlání i sílu zvládnout nelehké situace, které život početné rodiny může přinést.Nesmírně inspirativní jsou i manželé Markovi ze Strakonic, kteří vychovali 10 dětí, z nichž 8 přijali z dětského domova. Pan Marek byl kromě rodinné firmy i ředitelem Ústavu pro mentálně postižené děti a paní Marková se na plný úvazek věnovala široké rodině. Úzká spolupráce manželů Markových s Fondem ohrožených dětí vyústila i v dokument, který o nich a dalších třech sourozencích pana Marka natočila Olga Sommerová. Všechny je totiž kromě genetické výbavy pojí i celoživotní poslání pěstounů.Manželským párem, který se letos stal “služebně nejstarším”, byli manželé Wágnerovi z Prahy. Zároveň se stali párem, který se poměrně kuriózně setkal už v mateřské školce. Znají se od 5 let a kromě krátké pauzy po střední škole se jejich cesty spojily v manželství. Silným momentem bylo vystoupení pana Marka, který přiřkl dobré manželství Boží ochraně a pomoci. A jak jejich dcera Jana řekla, je krásné vidět, že i přes obtíže, které přináší stáří se rodiče mají stále rádi a nemohou bez sebe být.Aliance pro rodinu pořádala akci v reprezentativních prostorách Kaiserštejnského paláce a o mimořádný hudební zážitek pro všechny zúčastněné se postaral violoncellový virtuóz Petr Špaček.
Publikováno: 16. 5. v 17:09, zdroj cirkev.cz
Kolokvium o kardinálu Josefu Beranovi bylo součástí oslav sv. Jana Nepomuckého, patrona Papežské koleje Nepomucenum. Úvodního slova se ujal velvyslanec ČR při Svatém stolci Václava Kolaja společně s rektorem Papežské koleje Nepomucenum P. Romanem Czudkem. Kardinál Beran žil v Nepomucenu v době svého římského exilu a také zde 17. 5. 1969 zemřel. Jeho význam, nejen pro českou církev, přítomným připomněl Prof. ThDr. Skalický, Beranův bývalý tajemník, a plzeňský biskup Tomáš Holub. Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták také zmínil kardinálův vztah k plzeňskému regionu.„Jsme přesvědčeni, že kardinál Beran je jednou z naprosto výjimečných osobností, která přispěla k identitě české státnosti, a to jak svými postoji během druhé světové války, tak při komunistickém puči i při obhajobě svobody v rámci druhého vatikánského koncilu,“ zdůraznil plzeňský biskup Tomáš Holub. Zdroj: bip.cz, portál Plzeňského kraje a Facebook Papežské koleje Nepomucenum
Publikováno: 16. 5. v 15:24, zdroj cirkev.cz
Plenárního zasedání se účastnily na čtyři desítky delegátů z dvaceti zemí a v závěru svého zasedání vydaly usnesení. Přijatá Rezoluce k integrální ekologii připomíná encykliku Laudato Si a deklaraci Dignitas Infinita papeže Františka. Zdůrazňuje, že ochrana rodinného života by přirozeně vedla k ochraně ekologie. Pečovat o životní prostředí začíná u péče o lidskou důstojnost, přičemž je třeba brát v úvahu zejména lidskou ekologii, která zachovává samotný lidský život.„V praktické rovině rezoluce hovoří o tom, že rodina je nejlepším spojencem v boji proti zhoršování životního prostředí a ztrátou kolektivního smyslu pro odpovědnost. Evropská unie nesmí ztrácet ze zřetele, že do ochrany životního prostředí patří i pozornost věnovaná konzumismu, prohlubujícímu se individualismu, který pracuje s myšlenkou, že vše lze koupit kdykoli a za každou cenu - dokonce i lidský život,” dodává ředitelka Národního centra pro rodinu Marie Oujezdská. Důležitou součástí zasedání je vždy setkání s církevními představiteli a politiky zabývajícími se rodinnou politikou. ”Účastníci velmi ocenili přítomnost delegáta Rady pro rodinu při ČBK Josefa Nuzíka, olomouckého arcibiskupa, který poskytl přítomným vhled do situace v české církvi a odpovídal na dotazy zahraničních hostů,” podotkl předseda Rodinného svazu ČR Jan Zajíček. Středeční část setkání byla zakončena pontifikální mší svatou v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla, které předsedal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík za zpěvu gregoriánského chorálu Svatomichalské gregoriánské scholy pod vedením Josefa Gerbricha. Během jednání nechyběly ani informace o připravované konferenci o rodině v červnu příštího roku, která se uskuteční v rámci Jubilea 2025, nebo sdílení zkušeností členského svazu z Litvy o psychických problémech a obavách rodin z nebezpečí ruské agrese vůči Litvě ze strany Ruska. Setkání tak splnilo svůj hlavní účel: přispět k lepšímu porozumění a obohacení těch, kteří jdou za stejným cílem. A tím je, podle slov olomouckého arcibiskupa, poukazovat na krásu Božího záměru s rodinou.
Publikováno: 16. 5. v 11:58, zdroj cirkev.cz
Arcibiskup Vincenzo Paglia za několik dní odcestuje do Kanady na sympozium o paliativní péči. Podle něj není nejpalčivější otázka eutanázie. Skutečná otázka zní, jak v posledních fázích života doprovázet, mírnit bolest osamělosti a zoufalství smrti.Otázky života a smrti přece nejsou jen otázkami katolíků, jsou záležitostí všech, říká arcibiskup Paglia. A tak je nezbytné nalézt cestu, která sjednotí věřící i nevěřící. To je podle něj jedním z úkolů Papežské akademie pro život. Uvažovat o konci života znamená především pochopit, jestli to skutečně je konec života. Pro nevěřící může cesta vést nejprve rozumovými argumenty. Kvantová filosofie říká, že smrt není koncem života. Křesťané věří ve vzkříšení, v novozákonní knize Zjevení se píše, že smrt je přechodem, nikoliv koncem. A potvrzuje to i výrok Gabriela Marcela: Milovat nějakou bytost znamená říci jí: Ty nezemřeš!.Vzájemné doprovázení v posledních chvílích života je velkým prostorem milovat druhého. V okamžiku, kdy už lékaři nemohou pomoci, zůstává přítomnost, blízkost. Láska je silnější než bolest smrti a přátelství je silnější než smrt, která chce přetrhat pouta. Zdroj: Vatican News, anglická sekce
Publikováno: 9. 5. v 8:47, zdroj cirkev.cz
Na začátku pověřovací listiny se Svatý otec obrací ke kněžím s žádostí o pomoc s ohledem na druhé zasedání biskupské synody. "Pokud chceme do synodálního dynamismu zapojit větší počet kněží, musíme udělat více. Proto vás dnes žádám, abyste se po návratu domů stali spolu se svými spolubratry faráři misionáři synodality,“ a uvádí konkrétní návrhy, jak by kněží mohli synodalitu podpořit. “Tím, že budete oživovat úvahy o obnově farní služby synodálním a misionářským způsobem, podporovat chvíle rozhovoru v Duchu Svatém mezi faráři, ať už osobně, nebo online a využívat příležitostí k setkávání."Svatý otec žádá faráře, aby o této iniciativě hovořili se svými biskupy a oznámili jim, že je to úkol, který jim dal papež. V závěru děkuje farářům za spolupráci a slibuje jim své modlitby s prosbou, aby se modlili také za něj. Zdroj: Vatican News, anglická sekce
Publikováno: 5. 5. v 16:04, zdroj cirkev.cz
Jako základní perspektiva pro zpracování této syntézy byla použita řídící otázka „Jak být synodální církví v misijním poslání?“, skrze kterou bylo nahlíženo na konkrétní témata navržená Generálním sekretariátem Synody. Záměrem bylo neopakovat podněty již identifikované a reportované v předchozích fázích synodálního procesu (ty jsou pouze stručně shrnuty), ale prohloubit porozumění vybraným oblastem z hlediska řídící otázky. Těžištěm této zprávy jsou proto zejména konkrétní příklady dobré praxe v dané oblasti, které mohou být inspirací pro další rozvoj a prohlubování zadaných témat. Dále jsou zařazeny konkrétní návrhy pro posílení diferencované spoluzodpovědnosti za misijní poslání. Dle zadání se jednalo o hledání “cest, kterými se můžeme ubírat, a nástroje, které bychom si mohli osvojit v našich různých prostředích a podmínkách, abychom posílili jedinečný přínos každého pokřtěného a každé místní církve v jediném misijním poslání hlásat zmrtvýchvstalého Pána a jeho evangelium dnešnímu světu.” V této fázi synodálního procesu došlo ke konzultaci Božího lidu v zadané otázce ve všech diecézích latinského obřadu v katolické církvi v České republice. Konkrétní forma dotazování byla v kompetenci diecézního biskupa a diecézního koordinátora synodálního procesu, příp. synodálního týmu. Dle zaslaných zpráv byla užita metoda konzultace jak v původních synodních skupinkách, tak i v nově vytvořených skupinách (dle typologie adresátů) a také online dotazování. Ze zaslaných diecézních výstupů následně vytvořil národní synodální tým část A) této zprávy, která byla následně schválena na plenárním zasedání České biskupské konference (ČBK) dne 24. 4. 2024. Část B) této zprávy vznikla z vlastního rozlišování biskupů České biskupské konference, jejichž úkolem bylo vytvořit příspěvek dle zadaných instrukcí. Celá syntéza je ke stažení zde..
Publikováno: 3. 5. v 11:31, zdroj cirkev.cz
"Na cestě k synodální reformě musíme mít odvahu různé věci v církvi měnit. Nezbytné strukturální změny však musí doprovázet duchovní prohloubení. Musíme se neustále zdokonalovat v umění duchovního rozlišování, rozlišovat Ducha doby od znamení doby.“ To mimo jiné uvedl český teolog Mons. Tomáš Halík ve svém projevu na mezinárodním setkání farářů z celého světa, které začalo v pondělí 29. dubna v Sacrofanu u Říma a skončilo ve čtvrtek 2. května audiencí u papeže Františka. Halíkovy úvahy provázely třídenní setkání, které má být přípravou na druhé zasedání XVI. řádného generálního shromáždění biskupské synody, jež se uskuteční v říjnu tohoto roku. Středobodem promluv Mons. Halíka byla potřeba duchovního rozlišování a odpovědnost kněží za poslání církve a jejich role v synodální obnově.Mons. Halík zdůraznil, že na synodální cestě je třeba si navzájem dodávat odvahu, protože Bůh promlouvá i skrze krize, skrze rozpad dobových jistot. "V současné době prožíváme období zkoušky. Krize jsou výzvou ke změně a ukazují, že už nemůžeme pokračovat v dosavadním způsobu myšlení, života a práce. Proto je podle něj krize "kairos", tedy příležitost aktivně reagovat na Ježíšovo klíčové učení: "Čiňte pokání!".Podle teologa je krize důvěryhodnosti církve a kněžství důsledkem nečekaného počtu případů sexuálního, psychologického a duchovního zneužívání pouze jedním z významných aspektů této situace. "Papež František měl odvahu uznat a veřejně přiznat, že tyto skandály nejsou jen selháním jednotlivců, ale příznakem neduhu celého církevního systému. Ježíš tuto nemoc nazval "kvasem farizeů" a papež František ji nazývá "klerikalismem" neboli pojetím duchovní autority a jejího výkonu poznamenaného světskostí a mocichtivostí. Varování od papeže znamená, aby kněží nebyli vládnoucí třídou církve, ale spíše služebníky všech."Nechyběly úvahy o poklesu povolání ke kněžství a zasvěcenému životu v mnoha částech světa, což, jak řekl Halík, je důvodem k velkým obavám. Dodal však, že i tam, kde je mnoho kandidátů na kněžskou službu, si musíme klást otázku po kvalitě a autenticitě zralosti jejich motivace. "Není to v některých případech touha po určitém společenském postavení a uznání? Počet povolání však stále klesá. Znamená to, že Bůh neslyší naše modlitby, nebo spíše že my neslyšíme jeho výzvy. Možná Bůh říká, že dosavadní způsob chápání a vykonávání kněžské služby, výběru kandidátů a přípravy na kněžství už neodpovídá tomu, co se očekává v budoucnosti. Prosím, neklepejte na dveře, které jsem pro vás zavřel. Místo toho odvážně a tvořivě hledejte dveře, které vám chci otevřít."Mons. Halík se také pozastavil nad pochopitelným strachem některých křesťanů ze změn, které synodální proces obnovy přinese: "Obávají se, že křesťanství v tomto procesu může ztratit svou identitu. Proces obnovy je však naopak výzvou k novému a hlubšímu objevení identity křesťanství. Krista, který je přítomen v církvi a jehož přítomnost musí růst v dějinách světa, nelze uzavřít do několika definic“. K tématu misie naopak zdůraznil, že po Druhém vatikánském koncilu církev přestala být jednosměrnou ulicí, ale nabyla podoby dialogu, který zahrnuje naslouchání druhým, respekt a snahu o porozumění. "Misionáři se musí zbavit postoje koloniální nadřazenosti vůči těm, ke kterým jsou posíláni, a jejich kultuře. To se týká nejen misionářů v bývalých koloniích, ale také vztahu křesťanů k moderní a postmoderní kultuře na Západě. Cílem tedy není větší a mocnější církev, ale intenzivnější přítomnost Krista v lidské rodině a nová podoba církve jako pokornějšího, a tedy efektivnějšího prostředníka této přítomnosti. Synodalita znamená další krok tímto směrem: Musíme se vydat společnou cestou (syn hodos) s ostatními a směřovat k univerzálnímu bratrství, jak čteme v encyklice Fratelli tutti."Synodální církev ovšem musí také vytvářet "oázy klidu a chvíle slavení"; má se stát církví vstřícnou, naslouchající, místem pohostinnosti. A měla by být také školou víry a moudrosti. "V dnešním světě nemůže církev obstát, pokud nenabízí také školy modlitby, osobního vztahu s Bohem a místa kontemplace. Síť místních farností bude třeba doplnit o centra duchovního života, kde se učí kontemplativní modlitbě a osobnímu duchovnímu životu a kde je také prostor pro výměnu zkušeností a společné hledání odpovědí na naléhavé otázky. To, co dnes věřící, ale i ti, kdo hledají spiritualitu, nejvíce vyžadují, je duchovní doprovázení. Do této služby je možné zapojit mnoho laiků, pokud mají vzdělání v teologii a osobním poradenství a především potřebná charismata a zkušenosti. Potřebujeme školy křesťanské zralosti!," vysvětluje Halík.Při pohledu na synodální cestu poznamenal, že musí vyvést církev z nemoci klerikalismu a triumfalismu, stejně jako z projevů hříchu pýchy a z podoby uzavřeného konfesijního systému do podoby pravé katolicity, univerzality, církve otevřené všem. "Do naší služby ve farnostech bychom měli vnést dobré zkušenosti ze synodálních setkání. Je nezbytné vytvořit atmosféru důvěry, aby každý mohl otevřeně vyjádřit svůj názor." Tato kultura sdílení, reflexe, rozhodování a komunitní odpovědnosti ve farnostech může významně přispět k obnově života církve."Je zřejmé, že proces synodální obnovy církve bude vícerychlostní. Některé místní církve jsou již na určité reformy připraveny, jiné nikoliv," uzavřel Mons.Tomáš Halík a přesunul svůj pohled na paradoxy procesu globalizace, které v současnosti prožíváme: "Čím více se společnosti sbližují ve své technické a ekonomické propojenosti, tím více se projevují kulturní rozdíly. Náboženství, která by měla vytvářet mosty komunikace, vzájemného porozumění, respektu a spolupráce, často hrají opačnou roli. Legitimní obrana kulturní identity, pokud není spojena se snahou o pochopení a respektování ostatních, se stává zbraní v kulturních válkách, které mohou přerůst v opravdové války, jak jsme toho svědky dnes. Synodální proces, společná cesta, se musí uplatňovat ve farnostech a v životě církve, ale měl by být zároveň inspirací pro soužití celému lidstvu."Zdroj: Vatican News, italská sekce
Publikováno: 26. 4. v 14:29, zdroj cirkev.cz
Rada Kolumbových rytířů také oznámila, že díla Rupnika nahradí jiné vhodné liturgické umění a požádala národní představitele rytířů, aby naplánovali odstranění těchto uměleckých děl a zároveň žádá o zveřejnění omluvy za to, že se touto záležitostí nezabývali dříve. Rytíři ve svém prohlášení uvedli: „Mozaiky vytvořené P. Rupnikem v kostele sv. Jana Pavla II. odporují víře, morálce a křesťanské zbožnosti a postrádají uměleckou hodnotu vzhledem k tomu, že se Rupnik dopustil sexuálního zneužívání.“ Rupnikova umělecká díla také bratrstvo vyřadilo ze svých letáků a dalších vydávaných materiálů. Zdroj: Zenit
Publikováno: 10. 4. v 10:14, zdroj cirkev.cz
Tyto případy představují další vývoj v kauze kněze Marko Rupnika, jezuity, který je obviněný, že se v průběhu několika desetiletí dopouštěl závažného sexuálního, duchovního a psychického zneužívání u nejméně 20 žen. Jak informovala italská tisková agentura Ansa, obvinění pěti obětí předložila 3. dubna na vatikánském dikasteriu italská právnička Laura Sgrò. Jsou mezi nimi dvě ženy, které se o svá svědectví podělily na únorové tiskové konferenci v Římě, u dalších tří žen jde o dosud neznámé případy.Mirjam Kovac na této tiskové konferenci 21. února uvedla, že trpěla duchovním a psychickým zneužíváním, nikoli však sexuálním, a společně s Glorií Branciani vyprávěly také o tom, co zažívaly v komunitě Loyola, instituci, kterou Rupnik na počátku 90. let ve Slovinsku spoluzaložil.Od října loňského roku, kdy papež František zrušil promlčecí lhůtu této kauzy, se neobjevily žádné další zprávy týkající se Rupnikova vyšetřování. Jak informoval tehdy Svatý stolec, pontifik požádal Dikasterium pro nauku víry, aby obvinění přezkoumalo a zahájilo nový proces. Nečekané veřejné vystoupení dvou údajných obětí na tiskové konferenci v únoru však znamenalo obrat. Několik hodin po jejím skončení vydala vatikánská tisková kancelář prohlášení, ve kterém uvedla, že případ v současné době zkoumá Dikasterium pro nauku víry, a že se v uplynulých měsících na základě příkazu od papeže obrátilo na instituce a osoby, které jsou v této záležitosti různými způsoby zapojeny, aby získalo k případu dostupné informace. Podle tiskového odboru by dikasterium mělo prostudovat veškerou získanou dokumentaci a určit, jak dále postupovat.P. Rupnik zatím neučinil ke kauze žádné prohlášení, pouze je známo, že je od října 2023 inkardinován v diecézi v rodném Slovinsku.Zdroj: CNA
Publikováno: 23. 3. v 8:40, zdroj Arcibiskupství olomoucké
Setkání zahájila odpolední adorace v křestní kapli kostela sv. Mořice, při které zněla slova křížové cesty, připravené jednou obětí zneužívání. „Při setkání se ženami jsi chtěl, aby pochopily, nad čím skutečně mají plakat, a já chci, aby biskupové a kněží pochopili, že oběti mají nárok cítit hněv a nejistotu, že i skvělý kněz může být pachatelem a jeho skvělá pověst obětem brání jeho skutky oznámit… Ty ses na kříži cítil opuštěný svým Otcem, a já se cítila opuštěna i tebou a zdálo se mi, že cenný je pro tebe jen tvůj kněz a já nejsem víc než jeho bezcenná hračka…“ neslo se kaplí.Během mše svaté arcibiskup Nuzík připomněl, že smyslem setkání je prosit za ty situace, kdy zejména v církvi došlo k sexuálnímu zneužití nebo zneužití moci. „Stojíme pod křížem jako Maria a ukazujeme Ježíši Kristu svou bolest. Není to prázdné gesto a nechceme tím ani říct, ze nic víc se už nemusí dělat. Je to přiznání, že na všechno nestačíme, a prosba, aby ti, kdo tuto bolest působí, pochopili,“ zmínil ve své promluvě a s odkazem na slova prvního čtení dodal: „Svatý Pavel se ptá, kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy, a odpovídá, že vůbec nic a nikdo. Bolest zneužívání vede člověka k osamocení, a proto chceme prosit, aby nikoho neodloučila od Kristovy lásky a od bratří a sester.“ V závěru bohoslužby se pak jménem církve omluvil všem obětem a povzbudil k odvaze a otevřenosti všechny, kdo zneužívání prožili, aby se nebáli o něm hovořit.Pozvání k následnému večernímu setkání v prostorách svatomořické fary přijala asi desítka osob – nejen z olomoucké arcidiecéze, ale i ze vzdálenějších míst. Přítomen byl také zástupce z „Někdo Ti uvěří“, který představil činnost tohoto spolku a jeho pomoc obětem zneužívání v církvi. Na rozdíl od minulého setkání, které se uskutečnilo v polovině září loňského roku na Velehradě, byli přítomni také zástupci interdiecézního soudu v Olomouci, kteří se případy zneužívání zabývají. Přítomným stručně představili vývoj v této oblasti.„Diskutující se ptali na informovanost v běžících kauzách a požadovali, aby se závěry případů, které jsou živé, byly vždy seznamovány dotyčné farnosti, a také aby ten, kdo žádost o prošetření podává, byl průběžně informován o vývoji případu,“ shrnul arcibiskup Nuzík a dodal: „Setkání tak bylo oboustranně přínosné, protože já jsem se svými spolupracovníky mohl objasnit, jak tyto procesy probíhají, a naopak jsme si mohli vyslechnout, co bychom podle těch, kdo se se zneužíváním setkali, mohli zlepšit.“Po asi hodinové společné diskuzi pak mohli účastníci využít také nabídky k individuálním rozhovorům s arcibiskupem i zástupci církevního soudu. Ještě předtím ale arcibiskup Nuzík zdůraznil, že další setkání tohoto druhu by se mělo uskutečnit opět v září na Velehradě a že je vedle toho nadále k dispozici každému, kdo by s ním v těchto věcech chtěl hovořit. „Kdokoli se nechce nebo nemůže zúčastnit modlitebních setkání, má možnost domluvit si na arcibiskupství schůzku se mnou. Já mu budu rád naslouchat, protože hlas obětí je pro mě důležitý.“
Publikováno: 9. 5. v 11:41, zdroj Biskupství brněnské
Program bude probíhat jak uvnitř, tak venku. Organizátoři doporučují vzít si s sebou karimatku, teplé oblečení a také pití. Program je tvořen katechezemi, přednáškami, duchovním programem, zážitky ve společenství, obědem apod. Cena za celé setkání je 150,-/os a platí se přímo na místě při registraci.Program8:00 Přihlašování9:00 Začátek programu v bazilice sv. Prokopa10:00 Dopolední program12:00 Oběd, nabídka doprovodného programu a možnost svátosti smíření14:00 Odpolední program15:30 Závěrečná mše svatá v bazilice sv. Prokopa17:00 Ukončení a odjezd domůBližší informace a přihlašování ZDE
Publikováno: 9. 5. v 11:36, zdroj Biskupství brněnské
Kliknutím na zeměkouli mohu děti nebo i dospělí přidat smajlíka a do komentáře k němu napsat, co jim udělalo radost, nebo komu udělali radost. Podělte se o svou radost a uvidíte, jak zaplňuje planetu.Odkaz na aktivitu ZDE
Publikováno: 30. 4. v 14:50, zdroj cirkev.cz
Katolický seminář svatého Pavla v Ghaně slavil mší na poděkování za dobrodince, kteří podporují formaci seminaristů. Místní biskup Fianu, delegát synody o synodalitě, při této příležitosti připomněl, že všichni křesťané coby ratolesti pravého vinného kmene mají nedocenitelnou roli při plnění evangelizačního poslání církve. I probíhající synodální proces je časem milostí, skrze nějž Bůh nabízí katolíkům, aby zakusili novou kulturu synodality, která bude moci nasměrovat život a poslání církve.Jedním z prostředků evangelizace je v dnešní době svět sociálních médií. Zopakoval, že je třeba, aby místní církev koordinovala a usnadňovala tvorbu kvalitního obsahu, který bude na sítích sdílen, a podporovala tak evangelizaci církve. Kromě toho by místní církev také mohla propojovat jednotlivé tvůrce, aby mohli spolupracovat, sdílet nápady a vypracovat standardní pokyny pro spolupráci v digitálním prostoru. Zdroj: Vatican News, anglická sekce
Svěží víno lákavé vůně, jehož zlatavé odlesky svědčí o zrání v dubovém sudu. V chuti se odráží sušené meruňky s muškátovým květem a růžemi. Osvěží v teplých letních dnech nebo při grilování. Nejdůležitějším milníkem pro zrod vinařství v Kroměříži byl rok 1266, kdy biskup Bruno ze Schauenburku povýšil Kroměříž na město a založil vinné sklepy, které byly později za vlády českého krále a římského císaře Karla IV. dále rozšířeny. V roce 1345 tehdy ještě markrabě moravský Karel IV. udělil sklepům výsadu vyrábět mešní víno. Mešní víno je tradiční, přirozené, čisté, vyzrálé, bez přidaného cukru a enologických přípravků. Celý proces výroby je s pečlivostí kontrolován.
Tato komiksová kniha nabízí padesát příběhů z evangelií, zestručněných tak, aby byly srozumitelné dětem prvního školního věku. Velkou předností díla je snaha autorky o co největší věrnost textům evangelií; proto také uvádí odkazy na místa v Bibli, kde lze konkrétní příběhy či podobenství najít v nezkrácené verzi. Živé a výstižné ilustrace J.- F. Kieffera jsou natolik působivé, že děti budou schopné číst si jednotlivé příběhy samy. Knihu lze používat také při katechezích nebo při večerní modlitbě v rodině. Pro děti od 6 let. 2.vydání
Začneme v Itálii a vydáme se na cestu kolem světa, abychom objevili tajemná znamení, kterými chtěl Ježíš potvrdit svou skutečnou přítomnost v Eucharistii. Od raného středověku až po současnost. Řečeno slovy proměnění: „Toto je mé tělo“, „Toto je má krev“ se hmota chleba mění v tělo Kristovo a hmota vína v jeho krev. Cílem eucharistických zázraků je poukázat na to, abychom nehleděli jen na vnější vzhled (chleba a vína), ale na podstatu, na skutečnost, kterou je tělo a krev našeho Pána Ježíše Krista. Tato kniha vznikla na základě materiálů, které sesbíral blahoslavený Carlo Acutis pro výstavu Eucharistické zázraky ve světě. Více najdete pod následujícím odkazem: http://www.miracolieucaristici.org/
Kontemplace v křesťanském chápání znamená prožívání Boží přítomnosti. Je to Boží dar, který si člověk nemůže nijak zasloužit, ale může se k jeho přijetí disponovat. Kontemplativní člověk, který v hloubi svého nitra v tichu zakouší blízkost Boha, se nevzdaluje světu – naopak, kontemplativní modlitba mu pomáhá nalézt nový vztah ke všemu, co jej obklopuje, k Bohu i k sobě samému a dává mu netušený pokoj a svobodu. Zkušený průvodce na cestě kontemplace vede čtenáře krok za krokem do komůrky, kde je možné se setkat s Bohem (srv. Mt 6,6).
© 2024 Česká biskupská konference
© Copyright ČTK, Vatican News, Katolický týdeník, Catholic News Agency a další zdroje.
