Nenalezeno - ČBK

Sekce pro mládež ČBK slaví 35 let

Publikováno: 17. 9. v 15:40

Sekce pro mládež

V sobotu 4. října v 10.30 hodin se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uskuteční slavnostní mše svatá u příležitosti 35. výročí vzniku Sekce pro mládež České biskupské konference. Hlavním celebrantem bude pražský arcibiskup Jan Graubner. Během bohoslužby věřící poděkují za uplynulé roky služby mladým lidem a budou prosit o Boží požehnání do dalších let. Sekce pro mládež ČBK vznikla na začátku 90. let jako odpověď na potřebu koordinovat a roz

Novéna k národním patronům pro předvolební čas

Publikováno: 11. 9. v 14:00

Oddělení komunikace

Pro období před říjnovými volbami do dolní komory Parlamentu ČR vznikla Národní modlitební novéna. Připravili ji vikáři pro pastoraci moravských diecézí. Devítidenní cyklus modliteb s národními patrony je připraven pro období od 24. září do 2. října. „Cílem je připomenout velké osobnosti našeho národa a spojit se v modlitbě za budoucnost naší země. Věříme, že sjednocení v modlitbě může spojovat i v názorově a hodnotově rozděl

Prohlášení ČBK k volbám do Poslanecké sněmovny 2025

Publikováno: 4. 7. v 18:00

Oddělení komunikace

Přinášíme text prohlášení biskupů Čech, Moravy a Slezska, které bylo schváleno v rámci 144. plenárního zasedání ČBK, k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se uskuteční 3. a 4. října 2025. Milé sestry, milí bratři, na začátku měsíce října opět půjdeme k parlamentním volbám. Chtěli bychom se s Vám jako Vaši pastýři podělit o tři orientační body, podle kterých bychom se my sami chtěli rozhodovat, komu dát svůj hlas. Prvním z

Arcibiskup Jan Graubner ocenil osobnosti církevního školství

Publikováno: 17. 9. v 17:09, zdroj Arcibiskupství pražské

Anna Luňáčková – obdržela záslužnou medaili svaté Ludmily církevního školství II. stupně za dlouholetou a obětavou službu církevnímu školství na pozici ředitelky Mateřské školy sv. Voršily.Narodila se a vyrůstala v Praze. Po studiu začala pracovat jako učitelka a brzy se stala ředitelkou v Mateřské školy Ostrovní a podílela se na transformaci státní MŠ na církevní vedenou sestrami řádu sv. Voršily. Anna Luňáčková je jistě jedna z mála stále aktivních ředitelek, které stály u zrodu církevního školství po roce 1989. S láskou, moudrostí, s velkým porozuměním a ve spolupráci s ostatními učitelkami, dětmi a rodiči mateřské školy, vytváří duchovní, krásné a bezpečné prostředí. Základem pro život školy je láska k Bohu, láska k bližnímu a láska k sobě samému. Tyto hodnoty se pod jejím vedením promítají do celého výchovně vzdělávacího působení školy, do přátelské atmosféry školy i do formování osobnosti svěřených dětí. Záslužnou medaili svaté Ludmily církevního školství III. stupně obdržela Miloslava Kahounová za dlouholetou službu církevnímu školství a duchovní péči o potřebné.Paní Mgr. Miloslava Kahounová se narodila ve Vlašimi. Pracovala jako zdravotní sestra a následně jako pastorační asistentka ve Vlašimi. Ve své práci zdůrazňuje význam duchovního doprovázení a péče o seniory, nemocné a umírající. V roce 2010 nastoupila do Dívčí katolické střední školy v Praze, kde díky její zkušenosti byla založena Křížovnická pečovatelská služba, kterou také mnoho let vedla.V současné době vyučuje také v Církevní škole Dona Bosca v Karlíně a je členkou Unie nemocničních kaplanů. Pracuje jako dobrovolník v domově seniorů v Ďáblicích a je pedagogem pro žáky se sociálním a zdravotním postižením. Díky její práci mohou žáci i klienti poznat dotek Boží blízkosti a uvědomit si trvalou hodnotu člověka, i přes jeho handicapy.Posledním oceněným byl Adolf Špaček, který obdržel záslužnou medaili svaté Ludmily církevního školství II. stupně za dlouholetou službu církevnímu školství na pozici ředitele a zástupce ředitele ZŠ sv. Voršily.Mgr. Adolf Špaček se narodil v Českých Budějovicích, kde prožil svá školní a studentská léta. Vystudoval učitelství pro předměty matematika a práce v dílnách. Po absolvování základní vojenské služby se přestěhoval do Prahy, kde se oženil a založil rodinu. Dnes má již tři dospělé děti a několik vnoučat.Svůj profesní život spojil již od roku 1990 se vznikajícím církevním školstvím, kdy se zapojil do zakládání Základní školy sester voršilek, jíž se stal nezbytnou oporou. Nejprve zde působil v pozici ředitele školy, později ve funkci zástupce ředitele, kterou zastával do letošního roku, kdy odešel na zasloužený odpočinek.Svojí klidnou a pevnou povahou se specifickým milým humorem dokázal vždy pomoci vyřešit jakýkoliv problém. Svoji práci v církevním školství bral vždy jako radostnou službu Bohu a lidem. Vždy měl „sentire cum ecclesia“ a ve věroučných i etických otázkách hájil jasné křesťanské postoje. Byl vždy respektován a přijímán jak věřícími, tak i nevěřícími, začínajícími i zkušenými kolegy. Jeho působení se tak natrvalo otisklo do tváře celé školy.Všem oceněným upřímně blahopřejeme.

Arcibiskupství oslavilo Den církevního školství: církevní školy investují do nových projektů

Publikováno: 17. 9. v 17:08, zdroj Arcibiskupství pražské

„Církevní školy jsou pevnými opěrnými body našeho vzdělávacího systému. Jsou to místa, kde se setkává špičková výuka s péčí o charakter, vztahy a morální zásady. Vytvářejí bezpečné a inspirující prostředí, které formuje mladé lidi k odpovědnému životu a službě druhým. Jsem přesvědčen, že obstojí v každé době, a to i v časech změn. Stojí totiž na pevných základech, jež mají trvalou platnost,“ řekl pražský arcibiskup Jan Graubner. Reakce na legislativní změny České školství letos vstoupilo do nového školního roku s řadou zásadních změn od novely školského zákona přes posílení psychologické a speciálně pedagogické podpory až po nové digitální a inkluzivní programy. Církevní školy na tyto výzvy reagují digitalizací výuky, rozšiřováním poradenských služeb, investicemi do celoživotního vzdělávání učitelů a podporou komunitních aktivit, které posilují duševní zdraví dětí. „Současná novela školského zákona přináší tlak na rozšiřování kapacit a řešení inkluze v hlavním vzdělávacím proudu. Církevní školy v tomto směru hrají velmi důležitou roli – umí pružně reagovat na nové požadavky, nabízejí kvalitní alternativu a zároveň přinášejí do vzdělávání důraz na hodnoty a bezpečné prostředí. I díky nim zvládáme v Praze lépe pokrývat poptávku rodičů po místech ve školách a školkách,“ zdůraznila Mariana Čapková, radní pro školství a volný čas MČ Praha 6. Generální vikář Arcibiskupství pražského Jan Balík připomněl, že Den církevního školství je i poděkováním pedagogům: „Do vzdělávání vkládáme nejen znalosti a odbornost, ale i srdce a duši. Chceme, aby naše školy byly místem kvalitní výuky, pevného hodnotového základu i lidského přístupu. Den církevního školství je příležitostí ukázat, že církevní školy stojí po boku státních a soukromých jako plnohodnotná volba.“ Investice do budoucnosti Podpora škol je jednou z priorit arcidiecéze. Arcibiskupství pražské proto v roce 2021 založilo Nadaci svaté Ludmily, která financuje klíčové projekty církevního školství. Mezi ně patří výstavba nové logopedické školy sv. Ludmily v Klecanech s kapacitou 260 žáků a rozpočtem přes 450 milionů korun a rozsáhlá rekonstrukce Arcibiskupského gymnázia na Vinohradech. „Projekty, které Arcibiskupství pražské realizuje, jsou dlouhodobou investicí do vzdělávání, kvality výuky i života všech. Velmi si vážím, že jedním z nich je právě naše Arcibiskupské gymnázium. Rekonstrukce nám umožní nabídnout studentům moderní prostředí a podmínky odpovídající potřebám současného vzdělávání,“ řekl Ondřej Mrzílek, ředitel Arcibiskupského gymnázia v Praze.  Podle Daniely Špinkové, ředitelky Logopedické školy Don Bosco, má tento projekt širší společenský dopad: „Nová logopedická škola sv. Ludmily v Klecanech je odpovědí na rostoucí potřebu specializovaného vzdělávání. Umožní stovkám dětí s poruchami řeči získat kvalitní péči i vzdělání v prostředí, které respektuje jejich individuální potřeby. Tento projekt ukazuje, že církevní školství dokáže pružně reagovat na aktuální výzvy a přinášet řešení, která prospívají nejen žákům a jejich rodinám, ale celé společnosti.“ Symbolika a ocenění Slavnostní den začal mší v bazilice sv. Ludmily, při níž byli vybraní pedagogové oceněni Medailí sv. Ludmily za přínos k rozvoji církevního školství. Odpolední část na náměstí Míru nabídla stánky jednotlivých škol, hudební vystoupení i debaty s učiteli a studenty. Atmosféru doplnil také symbolický happening, během kterého děti společně skládaly mozaiku obrazu sv. Ludmily, patronky školství. Každý kamínek byl jedinečný, a přesto společně vytvořily celistvý obraz. Podobně i naše společnost stojí na různorodých talentech, které je třeba objevovat a rozvíjet. Církevní školy jsou místem, kde se tyto „kamínky“ proměňují v barevnou mozaiku schopností a hodnot, z níž vyrůstá budoucí společnost. „Praha 2 dlouhodobě podporuje kvalitní vzdělávání a jsem rád, že právě na náměstí Míru můžeme hostit Den církevního školství. Církevní školy mají v naší městské části tradici i silnou reputaci, a proto vítám, že se zde mohou představit veřejnosti. Ukazují, že vzdělávání není jen o učebnicích a osnovách, ale také o hodnotách, vztazích a spolupráci s komunitou,“ řekl starosta Prahy 2 Jan Korseska. Veřejnost může podpořit projekty prostřednictvím sbírkového účtu Nadace svaté Ludmily: 777 22 777 22 / 0800 . Více informací se dozvíte na: www.nadacesvateludmily.cz/stavte-s-nami-skolu

Lev XIV.: Bůh působí v hloubi, v pomalém čase důvěry

Publikováno: 17. 9. v 12:23, zdroj cirkev.cz

Úvodní text z Janova evangelia (J 19, 41-42) mluvil o Ježíšově sejmutí z kříže a uložení těla do nového hrobu v zahradě. Rozjímání Svatého otce se proto soustředilo na tajemství Bílé soboty. Lev XIV poukázal na to, že Ježíšova „nepřítomnost“ je „očekáváním, zadržovanou plností, příslibem střeženým ve tmě. Bílá sobota je dnem velkého ticha, kdy se nebe zdá být němé a země nehybná, ale právě tam se odehrává nejhlubší tajemství křesťanské víry”. Papež přirovnal ticho tohoto dne k mateřskému lůnu, které “chrání ještě nenarozené, ale již živé dítě”.Zahrada, o níž je řeč v popisu Ježíšova pohřbu odkazuje na ztracený ráj; místo, kde „Bůh a člověk byli sjednoceni“, a “nový hrob” naznačuje něco, co se teprve má stát; „je prahem, nikoli koncem“. „Na počátku stvoření Bůh založil zahradu, nyní také nové stvoření začíná v zahradě: od uzavřeného hrobu, který se brzy otevře,“ poznamenal Lev XIV.Bílá sobota je také dnem odpočinku, pokračoval papež. Židovské právo stanovovalo, že sedmého dne se nesmí pracovat. Syn člověka po dokončení díla spásy odpočívá. Dělá to „nikoli proto, že je unavený, ale proto, že dokončil své dílo. Nikoli proto, že se vzdal, ale proto, že miloval až do krajnosti. Není již co dodat více. Tento odpočinek je pečetí dokončeného díla, potvrzením, že to, co mělo být učiněno, bylo skutečně dovedeno do konce.“Svatý otec se zmínil o současném stavu člověka, který se nedokáže zastavit a odpočinout si. „Žijeme, jako by nám nikdy ničeho nebylo dost. Spěcháme, abychom produkovali, abychom se prosadili, abychom neztratili vliv,“ poznamenal papež. Evangelium nám však ukazuje, že schopnost zastavit se je gestem důvěry, které se musíme naučit. Jak poukázal Lev XIV.,„Bílá sobota nás vybízí, abychom objevili, že život nezávisí vždy na tom, co děláme, ale také na tom, jak se dokážeme rozloučit s tím, čeho jsme dosáhli.“„V hrobě Ježíš, živé Slovo Otce, mlčí. Ale právě v tomto tichu začíná pulzovat nový život. Jako zrno v zemi, jako tma před úsvitem. Bůh se nebojí plynoucího času, protože je také Pánem očekávání,“ rozjímal dále Lev XIV. I náš zdánlivě „neužitečný“ čas se může stát „lůnem vzkříšení“; jsou to chvíle oddechu, prázdnoty, neproduktivních okamžiků. „Každé přijaté ticho může být předzvěstí nového Slova. Každý pozastavený čas se může stát časem milosti, pokud jej obětujeme Bohu.“ Ježíš, který spočívá v hrobě, nám ukazuje mírnou tvář Boha, „který nezabírá všechen prostor“. „Je Bohem, který umožňuje jednat, který čeká, který ustupuje, aby nám ponechal svobodu. Je Bohem, který důvěřuje, i když se vše zdá být skončeno“, dodal Svatý otec. Bílá sobota – „sobota očekávání“ nás učí, že ”nejprve je třeba setrvat, přijmout ticho, nechat se obejmout omezeními“. Často hledáme okamžité odpovědi nebo řešení, ale „Bůh působí v hloubi, v pomalém čase důvěry“. Na závěr papež zdůraznil, že „sobota pohřbu se tak stává lůnem, z něhož může vytrysknout síla nepřemožitelného světla – světla Velikonoc“.Zdroj: vatican.va

Misijní poutník naděje – katechetický program pro děti

Publikováno: 17. 9. v 11:21, zdroj Biskupství královéhradecké

... i nadále přinášejme lásku a víru druhým. V roce 2026 uplyne 100 let od chvíle, kdy papež Pius XI. ustanovil Misijní neděli jako celosvětový den modlitby, solidarity a podpory pro misie. Od té doby se každoročně, vždy předposlední říjnovou neděli, spojují miliony katolíků v modlitbě a štědrosti, aby podpořili hlásání evangelia tam, kde je nejvíce potřeba. Misijní neděle vznikla jako odpověď na bolest a rozdělení světa po 1. světové válce. Byla znamením naděje, jednoty a víry v to, že radost z evangelia patří všem národům. A právě tato myšlenka zůstává živá i dnes.V katechetickém programu Misijní poutník naděje jsme se rozhodli spojit obě události a nabídnout vám pro vaši misijní práci s dětmi inspiraci, jak jim tyto hodnoty po celý rok připomínat.Využíváme k tomu postavičku poutníka a zároveň oficiálního maskota Jubilejního roku jménem Luce, která společně se svými kamarády už jako Lucie v grafickém ztvárnění našeho dvorního výtvarníka Tomáše Velzela děti tímto programem provází. Jejich pouť začíná v září 2025 a potrvá více než rok.Jak to probíhá?Na začátku se seznámíme s poutnicí Lucií a jejími kamarády z jednotlivých kontinentů a postupně budeme poznávat další poutníky a inspirativní světce. Ti všichni, v čele se sv. Terezií z Lisieux, sv. Františkem Xaverským a zakladatelkou Papežského misijního díla šíření víry bl. Pauline Jaricot, nás postupně dovedou až ke 100. výročí Světového dne misií, tedy Misijní neděli. Tu oslavíme v našich farnostech 18. října 2026. Samotný program je rozdělen do jednotlivých měsíčních témat a obsahuje jak informace, tak aktivity, kreativní úkoly, kvízy, případně pracovní list.PřihlášeníAbyste se s dětmi mohli programu zúčastnit, je potřeba se nejprve přihlásit. Po registraci a uvedení počtu dětí vám následně zašleme všechny informace a potřebné materiály či pomůcky. Každé přihlášené dítě od nás obdrží “balíček na cestu”, v němž bude např. průkaz poutníka, modlitební kartička nebo butonek s Lucií, aby jim připomínaly jejich putování. Online přihlašovací formulář najdete ZDE nebo napište na pmd [at] missio.cz (pmd[at]missio[dot]cz), do předmětu prosím uveďte Misijní poutník naděje.SOUTĚŽÚčastníci, kteří splní podmínky pro absolvování programu (podrobnosti viz vstupní informační balíček, který obdržíte po registraci), od nás dostanou drobnou odměnu na památku a zároveň budou zařazeni do slosování o plyšovou postavičku maskota Luce.Další informace najdete na www.missio.cz a v Národní kanceláři PMD v Hradci Králové

U Sv. Václava v Ostravě bude v říjnu znít opera

Publikováno: 17. 9. v 11:19, zdroj Diecéze ostravsko - opavská

Farnost Moravská Ostrava svěří na měsíc kostel sv. Václava divadelníkům. Sobotní ranní bohoslužby se od 20. září do 25. října přesouvají do katedrály. Výjimkou bude pouze slavnost sv. Václava (v sobotu 27. září večer a v neděli 28. září).„Umění je mostem mezi vírou a rozumem. Když lidé zůstávají jen u rozumu nebo jen u víry, o něco důležitého se ochuzují. Umění může oba světy spojit,“ vysvětluje farář P. Vítězslav Řehulka, proč se spoluprací s Národním divadlem moravskoslezským hned od počátku souhlasil. Připomíná také, že to byla právě ostravská kulturní obec, která iniciovala záchranu kostela sv. Václava. Děj Kafkova Procesu podle něj může vytvářet asociace s životem sv. Václava, který jako mučedník přišel o život.„Architekt Marek Štěpán při rekonstrukci navrhl kostel jako multifunkční prostor, který je otevřený nejen pro liturgii, ale i pro koncerty a divadlo,“ připomíná Řehulka.Philip Glass – Proces Zhudebnění známého románu Franze Kafky vzniklo ve spolupráci s libretistou Christopherem Hamptonem. NDM ovšem neuvede dílo v sále divadelním, ale v prostorách nejstarší sakrální stavby na území města – v kostele svatého Václava. Představení opery Proces bude v Ostravě pouze 14, premiéry jsou 9. a 10. října. Inscenaci zkouší režisér a zároveň ředitel NDM Jiří Nekvasil, hudebního nastudování se ujal dirigent Bruno Ferrandis. Proces se řadí mezi Glassovy tzv. kapesní opery, neb partitura je jen pro osm pěvců a dvanáct instrumentalistů. Více informací o inscenaci naleznete ZDE.Mistr hudebního minimalismu Philip Glass (nar. 1937) je nejhranějším žijícím operním skladatelem a zároveň jednou z nejvlivnějších osobností hudby zejména druhé poloviny 20. století. V 70. letech na sebe upozornil operou Einstein na pláži (Einstein on the Beach, 1976), kterou – spolu s režisérem Robertem Wilsonem – přepsal pravidla hudebního divadla. Glassova operní tvorba dokáže silně artikulovat existenciální témata. A Proces přesně takový je.Opera měla světovou premiéru v roce 2014 v Londýně. Glass zde navazuje na své předchozí zpracování Kafkovy povídky V kárném táboře (2000), tentokrát ovšem sáhl k zásadnímu románu, jehož děj chápeme jako marný boj s absurdním systémem.Protagonista Josef K. je zatčen neznámou autoritou za blíže nespecifikovaný zločin. Marně hledá odpovědi, zatímco se propadá hlouběji do bludiště absurdních výslechů a prázdných frází. Kafkův text nelze logicky uchopit, a právě to dokázal Glass vyjádřit svou minimalistickou hudbou. Pulzující, opakující se, hypnotickou. Přímo cítíme úzkost hlavní postavy i absurditu světa. Glassova opera proměňuje soudní mašinérii v hudební mechanismus, který se bez ustání točí, ale nikdy nevede k rozřešení. Sedm sólistů v opeře představuje více postav (včetně převleků), Josef K. jako jediný je ztvárněn jedním pěvcem.České publikum uvidí dílo v Ostravě vůbec poprvé a Národní divadlo moravskoslezské volně naváže na svou dramaturgickou řadu Operní hity 20. století a cyklus Opery terezínských skladatelů, jakož i na bienále NODO (New Opera Days Ostrava / Dny nové opery Ostrava), jež spolupořádá s Ostravským centrem nové hudby. Zde ovšem nová opera startuje úplně novou etapu dramaturgie ostravského operního domu.Philip Glass má k Ostravě osobní vztah. V roce 2013 byl rezidenčním skladatelem a lektorem rovněž bienálního festivalu Ostravské dny. A tehdy také poprvé mluvil o opeře Proces na jedné z tiskových konferencí. Bruno Ferrandis je pravidelným účastníkem obou zmíněných přehlídek, takže se jeho zkušenost a erudice dirigenta pro nastudování Procesu přímo nabízely.„Národní divadlo moravskoslezské mělo Proces v plánu už pro rok 2020, ale kvůli proticovidovým opatřením jsme operu nenazkoušeli a vracíme se k ní až nyní, ale svět se v mezičase stal zase o něco méně srozumitelným. O to víc potřebujeme umění, které dokáže proměnit nejistotu v jasný tvar,“ říká Jiří Nekvasil.