Církev se po dvou letech pandemie vrací k normálnímu životu. Počty křtů narostly o pětinu.

Rok 2021 již nebyl co se počtu udělených svátostí týká tak silně poznamenán pandemií COVID jako rok 2020, ve kterém omezení života společnosti začalo. Ukončení pandemických opatření umožnilo věřícím nejen scházet se k liturgii v plném rozsahu a počtu, ale i připravovat se na svátosti a společně je slavit. Počty pokřtěných v roce 2021 se tak přiblížily před-pandemické době a oproti roku 2000 jejich počet o pětinu vzrostl. Pokřtěno bylo přes 18.000 dětí a dospělých.

Fotogalerie

3

„V loňském roce jsme hledali stejně jako celá společnost způsoby, jak se naučit žít s pandemií. Některé lidské potřeby, mezi které udělování svátostí a duchovní podpora jistě patří, nelze totiž odkládat donekonečna, lidem prostě chybí,“ vysvětluje otec Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. „Jsem rád, že se už v loňském roce podařilo udělit tolik svátostí křtu a doufám, že v letošním roce se čísla na před-pandemickou úroveň vrátí úplně všude.“

V loňském roce již společnost našla způsob, jak fungovat i v náročných podmínkách pandemie a církev znovuobnovila poskytování služeb v co největším možném rozsahu. Na Moravě se život vracel k normálu o něco rychleji. Počty nově pokřtěných zde stouply oproti roku 2020 téměř o čtvrtinu na 11.249 a dostaly se tak zcela na úroveň před začátkem pandemie (11.600 v roce 2019). České provincie se k duchovnímu životu vrací opatrněji a návrat k původním číslům je zde pozvolnější. Počty křtů zde sice v roce 2021 také stouply, na před-pandemickou úroveň se však ještě nedostaly. Celkově meziročně v Čechách přibylo za loňský rok 1.000 křtů.

Největší počet nově pokřtěných tradičně bývá malých dětí. Právě jejich křty v začátku pandemie řada rodičů a farností odkládala ze strachu před nákazou dětí i z důvodu omezených podmínek pro tradiční oslavu spojenou s křtem dítěte. Zejména na Moravě se jedná o slavnost, které se nezřídka zúčastní celá obec nebo širší okruh přátel i sousedů. Odkládat křest dítěte delší dobu však není pro řadu rodin příjemné, proto v loňském roce řada z nich slevila ze svých podmínek a svátost dětem nechala udělit i v dobíhajícím stínu pandemie.

„V začátcích pandemie se lidé báli všeho, i křtít malé děti. Ve strachu však nelze žit dlouho, ani to není zdravé. V minulém roce jsem rodiče pobízel, aby se nebáli a měl jsem skoro 70 křtů. I když tradiční oslavy nemohly být v řadě případů tak velké, jak by si to možná rodina představovala. Ale slavit se může i později,“ říká se smíchem P. Vítězslav Řehulka, farář z farnosti Ostrava-Zábřeh.

Odkládání křtů novorozeňat v roce 2020 se projevilo i na věkové struktuře pokřtěných dětí. Podíl pokřtěných dětí ve věku 1-7 let dlouhodobě činí 14 %, v loňském roce dostáhl 18 %. Způsobují to odložené křty nejmenších dětí (do 1 roku) z roku 2020. Tento trend bude letos nejspíše pokračovat, protože podíl křtů dětí do 1 roku byl i v roce 2021 nižší a poprvé klesl pod ¾ ze všech pokřtěných.

Nižší zůstaly v roce 2021 také počty pokřtěných dospělých. Ve stínu pandemie totiž neprobíhaly (resp. byly odloženy či prodlouženy) přípravy na křest. V roce  2020 poklesl počet katechumenů připravujících se na křest v porovnání s předchozím rokem o téměř 30 % a v roce 2021 zůstal na podobné úrovni. Právě katechumenů, tedy dospělých čekatelů křtu, bývá v českých diecézích tradičně o něco větší procento než v moravských. S postupným útlumem pandemie i s tím spojených opatření by se měly všechny přípravy dospělých na křest opět obnovit.

Samotné křty katechumenů probíhají většinou o Velikonoční vigilii na Bílou sobotu. V loňském roce byly i kapacity kostelů na Velikonoce omezeny a řada křtů i proto mohla být o rok odložena. V letošním roce již žádná omezení návštěvy kostelů v době Velikonoční nebudou, proto některé odložené křty dospělých mohou proběhnout již letos včetně s tím spojených oslav. Některé přípravy se ale rozbíhají teprve v letošním roce, úplný návrat k době před nástupem pandemie proto pravděpodobně nastane až v následujících letech.

V současné době také církev v ČR čelí nové výzvě, řada farností totiž přijímá do svých společenství rodiny uprchlíků z Ukrajiny, které s sebou nezřídka mají i úplně malé děti chystající se ke křtu. „Přijetí Ukrajinských rodin do našich farních společenství není pro římskokatolické farnosti problém. Jak řeckokatolíci tak pravoslavní přicházející z východu se mohou našich mší i svátostí zúčastnit bez omezení,“ vysvětluje P. Stanislav Přibyl. „Společné slavení mše dává všem věřícím sílu ke křesťanskému životu a otvírá srdce pro potřebné. Přijetí a solidarita, se kterou se lidé prchající před válkou z Ukrajiny setkávají ve farnostech, nám dává doufat, že pandemie církev neoslabila.“

Autoři: PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil, Odbor analýz církevních dat ČBK