Česká biskupská konference
18. 1. 2024, 12.00
Evropská komise přijala v prosinci 2023 dlouho očekávané novely dvou nařízení o podporách de minimis. Nová nařízení mimo jiné zvyšují limity podpory a upravují počítání tříletého rozhodného období.
Než si postupně představíme schválené změny, je třeba upozornit, že ač platnost starých nařízení skončila dne 31. 12. 2023, zatím se v ČR podle nových pravidel postupovat nebude. S ohledem na nutné úpravy národní legislativy a registru de minimis bude v České republice využito přechodných ustanovení, která umožňují poskytování podpory malého rozsahu na základě původních nařízení ještě šest měsíců po skončení jejich platnosti. Do doby, než budou provedeny nutné legislativní změny a úpravy registru de minimis, proto bude nutno poskytovat podporu podle starých nařízení, včetně původních limitů a dalších pravidel. Přechodné období může trvat maximálně do 30. 6. 2024.
Režim de minimis představuje finanční strop, který stanovuje výši veřejných prostředků (např. dotace), které může příjemce ve stanoveném časovém úseku obdržet, aniž by se dostal do kolize s předpisy regulující poskytování veřejné podpory. Veřejná podpora je podpora v jakékoli formě (zpravidla ale finanční) poskytnutá státem nebo ze státních prostředků, která může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo výrobní odvětví. Řeší se zejména v dotační oblasti.
Novely nařízení zvedají limit podpory de minimis, kterou může jeden podnik obdržet od členského státu za tři roky, z 200 000 EUR na 300 000 EUR, a limit podpory de minimis pro podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) je navýšen z 500 000 EUR na 750 000 EUR. Zde je nutné si vždy hlídat limit za celou skupinu podniků, které společně tvoří tzv. jeden podnik. Aktuální změny ve vnímání propojenosti církevních subjektů uvádíme dále. Také je nutné upozornit, že zde je nutné hlídat kumulaci podpor. Tedy pokud subjekt vyčerpá např. 300 tis. Kč v obecném režimu de minimis, na režim SOHZ mu zbývá již jen 450 tis. Kč. Platí to i obráceně. Pokud subjekt vyčerpá např. 400 tis. Kč v režimu SOHZ, nemá již žádný limit na obecné de minimis.
Pro přepočet částky podpory de minimis z EUR na Kč se používá měnový kurz Evropské centrální banky platný v den vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Měnové kurzy Evropské centrální banky naleznete zde.
Počítání tříletého období má nově zahrnovat tři roky předcházející dni poskytnutí podpory, a nikoliv současný a dva předchozí fiskální roky, jak tomu bylo dosud. Znamená to, že když dostanete podporu 30. 6. 2024, počítáte období od 30. 6. 2021 do 30. 6. 2024. Za den poskytnutí podpory de minimis je považován den, kdy bylo vystaveno rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nezáleží, kdy byla podpora de minimis danému podniku vyplacena.
Přijímající podnik musí být písemně pověřen výkonem služby obecného hospodářského zájmu (SGEI). Pověření k výkonu veřejné služby nemá jednoznačně stanovenou formu. Rozhodujícím požadavkem je jeho právní závaznost. Pověření může vydat subjekt, který k tomu má pravomoc – tedy zejména stát, kraj či obec.
Je nutné zdůraznit, že ekonomický rys SGEI se vztahuje na povahu činnosti a nikoli její zájem, resp. cíl. Příklady oblastí, v nichž lze identifikovat služby obecného zájmu:
• energetika,
• odpadové a vodní hospodářství,
• zdravotní péče,
• sociální služby.
Služby obecného hospodářského zájmu jsou ze své podstaty odkázány na dotace veřejných subjektů, jež zpravidla financují provoz poskytovatelů těchto služeb. Tyto vyrovnávací platby (kompenzace) mohou zakládat veřejnou podporu.
Nařízení nově uvádí, že služby obecného hospodářského zájmu zaujímají mezi společnými hodnotami EU mimořádné místo a mají zvláštní význam při podpoře sociální a územní soudržnosti. Služby obecného hospodářského zájmu by měly co nejvíce naplňovat potřeby uživatelů a členské státy by měly být schopny tyto potřeby uspokojovat co nejvhodnějším způsobem s přihlédnutím ke specifičnosti každého členského státu, zejména pokud jde o poskytování sociálních služeb. Proto by se podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu, které mezi sebou nemají žádný vztah, s výjimkou skutečnosti, že každý z nich má přímou vazbu na tentýž orgán či orgány veřejné moci nebo na tentýž neziskový subjekt či neziskové subjekty, neměly považovat za vzájemně propojené. Měla by se tedy zohlednit specifická situace podniků kontrolovaných týmž orgánem či orgány veřejné moci nebo týmž neziskovým subjektem či neziskovými subjekty, v níž mohou tyto podniky mít nezávislou rozhodovací pravomoc. Tato část nařízení mění přístup k posuzování propojenosti podniků.
V případě prostředků poskytovaných v režimu de minimis pro podniky poskytující služby obecného hospodářského zájmu dle nařízení Komise (EU) 2023/2832 se změnou nařízení de facto ruší propojenost církevních podniků prostřednictvím společného nadřízeného podniku, tzn. že každý subjekt má vlastní limit veřejné podpory. V praxi to například znamená, že podniky v diecézní struktuře nebudou vzájemně propojeny prostřednictvím biskupství. Nové ustanovení tohoto nařízení ruší propojení do jednoho podniku jak mezi farnostmi (horizontální vztah), tak mezi farnostmi a biskupstvím (vertikální vztah).
Pozor, u služeb a aktivit mimo služby obecného hospodářského zájmu zatím platí dosavadní praxe a je nutné posuzovat propojenost subjektů a limit veřejné hlídat za celou skupinu propojených podniků tvořící jeden podnik.
O dalším vývoji úprav národní legislativy, registru de minimis a dopadů na církevní organizace budeme na základě informací Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže informovat.
Novely nařízení naleznete zde:
Další informace k uvedené problematice můžete nalézt na stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
© 2024 Česká biskupská konference
© Copyright ČTK, Vatican News, Katolický týdeník, Catholic News Agency a další zdroje.
Tisk
