Přinášíme text předsedy Rady Iustitia et Pax biskupa Václava Malého k současné ukrajinské migraci.
On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. Izajáš 2, 4
„V tomto měsíci říjnu, který je zasvěcen nejen misiím, ale také modlitbě růžence, neúnavně prosme Pannu Marii, aby se přimlouvala za dar míru pro mnohé země světa poznamenané válkami a konflikty, a pamatujme i nadále na drahou Ukrajinu, která denně tolik trpí,“ připomněl papež František v neděli 8. října 2023 při modlitbě Anděl Páně v Římě.
Ukončení dvou největších konfliktů dvacátého století zanechalo ve mnoha zpustošených zemích odhodlání nepřipustit do budoucna opakování něčeho tak hrozného. Tyto snahy se postupně rozplynuly v průběhu velké hospodářské krize a podruhé vyústily do vybudování Organizace spojených národů (OSN) a snah předcházet násilným střetům mezi státy, ale ani to se opět zjevně nevede, což dokazuje dnes rusko-ukrajinský konflikt.
Státy pomáhající Ukrajině se snaží poskytovat pomoc bez ohledu na vlastní množství nových problémů. Samozřejmě v těchto zemích vznikly otázky, zda pomoc Ukrajině a finanční podpora uprchlíků není příliš velká.
V září tohoto roku bylo v České republice podle Ministerstva vnitra 370 tisíc ukrajinských dětí a dospělých s uprchlickým vízem a víc jak 113 000 z nich zde pracuje. Podle odhadů MPSV za letošní rok od pracujících uprchlíků stát získá na odvodech zdravotního a sociálního pojištění kolem 12 až 15 miliard korun. Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, a především přístup na pracovní trh. Většina zaměstnaných uprchlíků ale stále pracuje pod úroveň své původní kvalifikace. Dvě třetiny z nich si vydělávají do 150 korun čistého na hodinu a žijí tak pod hranicí příjmové chudoby. Čtvrtina musí mít více zaměstnání, aby se uživila. V řadě oblastí tak integrace ukrajinských běženců zůstává pozadu za svým potenciálem pro ně samé, ale i pro českou společnost. Navíc následkem tzv. Lex Ukrajina jim od letošního července klesla státní podpora, což bude komplikovat jejich situaci.
Dynamiku tuzemského hospodářství potvrzuje nedostatek pracovní síly, a tak by bylo žádoucí uprchlíky integrovat v rámci regulérního pracovního trhu s nabídkou dlouhodobé perspektivy zaměstnání. Hlavní bariérou pro získání vhodné práce zůstává pořád nedostatečná znalost češtiny, nedostupná předškolní péče o děti a uznání odborné kvalifikace. To vede k posilování zaměstnávání v šedé zóně bez sociálního a zdravotního zabezpečení a bez placení daní a pojistného.
Mezi nejdůležitější předpoklady integrace, vzhledem k tomu, že se polovina uprchlíků zřejmě rozhodne zůstat v ČR, je nalezení vhodného bydlení. To je v mnoha případech obtížné, protože nájemní bydlení je pro ně nad jejich finanční možnosti.
Z české strany je žádoucí omezit motivaci k ilegální práci. Je třeba najít vhodný model výpočtu podpory a posílení asistence na pracovním trhu. Cílem je pomoci najít stabilní zaměstnání, které odpovídá jejich kvalifikaci a je zabezpečeno stabilními pracovními podmínkami.
Systematická pomoc uprchlíkům znamená ale i posílení systematické kontroly Inspektorátem práce v oblastech ilegálního a neférového agenturního zaměstnávání. Takový postup vytvoří předpoklad pro rychlejší začlenění uprchlíků do systému dávek státní sociální podpory, příspěvků na bydlení a přídavků na děti za podmínek, jaké jsou stanoveny pro české domácnosti a cizince s trvalým pobytem v ČR.
Česká republika patří do trojice zemí, které přijaly nejvíce ukrajinských uprchlíků. Přijmout v pravém slova smyslu však znamená nalézt takový způsob jejich začlenění, který jim umožní plnohodnotný život a zároveň bude ekonomicky udržitelný. Jde o budoucnost každého z ukrajinských příchozích dětí, matek, prarodičů. Samozřejmě jde i o nás, o možnost získat konkrétní zkušenost, že existuje volba postavit se zlu. Nedovolme zlu zvítězit. Vzdorujme mu solidárně, jak dlouho to bude třeba. Podporujme snahy o spravedlnost a právní řád, abychom nebyli jen svědky slabosti stávajících mechanismů v mezinárodních vztazích.
Vždyť se jedná o život v míru a budoucnost mírového uspořádání v mnoha dalších zemích všech kontinentů. „Spolu se všemi ostatními konflikty, které jsou roztroušeny po celém světě, představuje válka na Ukrajině porážku pro celé lidstvo, nejen pro přímo zúčastněné strany,“ připomíná papež František.
Václav Malý, biskup a předseda Rady Iustitia et Pax ČBK