Pozice České biskupské konference k politice soudržnosti po roce 2028

Pozice České biskupské konference k politice soudržnosti po roce 2028 byla schválena červencovým Plenárním zasedáním. Stanovisko shrnuje základní myšlenky k směřování a nastavení budoucí kohezní politiky po roce 2028 a definuje klíčová témata, která plánuje katolická církev v dotační politice řešit.

Dokument vznikal na základě široké diskuse se zástupci farností, biskupství, škol, charit, nemocnic a dalších subjektů. V oblasti sociální, tak jak je níže popsána, pozice vyjadřuje názorově stejný či podobný postoj nejen katolické církve, ale i dalších sociálních partnerů, jako je Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Slezská diakonie, Naděje, Armáda spásy, Česká rada sociálních služeb. V jednání je i podpora Ekumenické rady církví v ČR a Federace židovských obcí v České republice.

Než si představíme pozici, je vhodné krátce doplnit kontext vzniku dokumentu. Česká biskupská konference je součástí platformy tzv. územních partnerů. Těmi dalšími jsou Asociace krajů ČR, Národní síť místních akčních skupin ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Svaz měst a obcí ČR. Pravidelně již řadu let probíhají diskuse nejen o nastavení kohezní politiky, evropských otázkách obecně ale i o dalších otázkách souvisejících s regionálním rozvojem. Cílem setkávání je mimo jiné i nalézt společné body, kde se názory všech partnerů shodují, a naopak vyjasnit případné názorové rozdíly. V řadě strategických bodů se názory partnerů shodují, což dokazují nejen jednotlivé pozice, které postupně tvoří, ale i pokračující práce na přípravě společného memoranda o spolupráci. V kontextu přípravy nového programového období, které začne po roce 2028 a víceletého finančního rámce územní partneři podporují zachování této politiky soudržnosti EU jako silné investiční politiky EU, která v minulosti přispěla a nadále přispívá k vyrovnávání hospodářských a sociálních rozdílů evropských regionů

Strategické body pozice

Úvodní myšlenky pozice ČBK do jisté míry reagují na možnou nejistou budoucnost samotné politiky soudržnosti. Církev vnímá politiku soudržnosti jako nepostradatelný nástroj pro rozvoj regionů i plánované projekty církve. Církev plně podporuje pokračování politiky soudružnosti ve vazbě na silnou finanční obálku. Pro příští období bude vhodné udělat řadu kroků, které povedou k lepšímu nastavení pravidel směřujících ke snížení byrokratické zátěže a k zefektivnění využití evropských prostředků.

Důležitý je také princip partnerství, který musí být důsledně uplatňován v přípravné i implementační fázi. Pro církev je spolupráce s místními aktéry důležitá. Stejně jako ostatní partneři musí církev své projekty dobře plánovat, projekty tvořit „od spodu“ ve spolupráci s občany, klienty, zástupci krajů a samospráv. Cílem církve je připravit životaschopné projekty, které budou mít i dopad na rozvoj regionů. Církev podporuje takovou architekturu operačních programů, která vhodně zkombinuje tematické priority a lokálně či regionálně tažené investice. Uvědomujeme si potencionál integrovaných nástrojů, ale zároveň upozorňujeme, že některé typy investic a aktivit je nutné realizovat v celorepublikovém pohledu a integrované nástroje pro ně nejsou vhodné.

Kromě individuálních projektů by církev uvítala možnost podporu zaměřit také na strategické, tedy významné a rozsáhlejší projekty, a síťové, tedy menší, četnější projekty napříč ČR. Církev disponuje jedinečnou strukturou v rámci ČR, umí síťovat, má jasně definované řídící struktury a s podobnými projekty má již zkušenost.

Tematické priority

Katolická církev stejně jako ostatní církve vykonávají velkou řadu veřejných služeb (jako sociální, komunitní, zdravotní, vzdělávací) bez ohledu na vyznání či víru, tedy pro všechny občany. V mnoha případech suplují či doplňují služby státu, obcí, krajů. I z těchto faktů tak vychází 5 základních témat, která jsou pro církev klíčová – sociální služby a sociálně-zdravotní pomezí, vzdělávání, dostupné bydlení, kulturní památky a energetika.

Probíhají tematické fokusní skupiny, které již pomalu určují prioritní body v jednotlivých oblastech. První tematicky průřezové skupiny proběhly na jaře 2024 a nyní se dostáváme již ke konkrétním potřebám jednotlivých církevních organizací. Užší pracovní týmy se budou scházet i v průběhu 4. kvartálu roku 2024 a jednání budou pokračovat i v příštím roce.

Církevní organizace v čele s charitami jsou v celku největší nestátní poskytovatel sociálních služeb. Jedním z leaderů jsou i v domácí zdravotní péči. Zřizují nemocnice, provozují lůžkové hospice i domácí paliativní péči. Výzvou do dalšího období není jen rozvoj dalších služeb a rozšiřování kapacit, ale i sanace těch stávajících. Budovy stárnou, je nutné významně snižovat energetickou náročnost. Navíc nově připravovaná legislativa přinese další náklady pro služby. To vše ale poskytovatelé z vlastních zdrojů nezvládnou hradit. Zde může významně pomoci koheze. Už nyní identifikujeme několik konkrétních námětů, které se budou dále rozpracovávat. Jedním z nich je i nezbytnost větší podpory preventivních sociálních služeb, tedy např. různých poraden, azylových domů, nízkoprahových zařízení. Pokud budou prostředky směřovat do prevence, může to významně ušetřit prostředky na řešení důsledku. Zajímavou myšlenkou je i využití umělé inteligence jak ve vnitřních procesech poskytovatelů sociálních služeb, tak při práci s klienty.

O prioritách diskutují i zástupci církevních škol a školských zařízení. Zaznívají tradičních témat jako rekonstrukce budov, sportovišť a jídelen, zlepšení vybavení pro výuku, rozšíření kapacit. Čím dál častěji rezonuje téma kyberbezpečnosti škol a využití umělé inteligence nejen ve výuce, ale i v administrativních procesech škol.

Církev je největší soukromý vlastník kulturních památek, což klade vysoké nároky na financování a správu. Rekonstrukce památek s důraze na energetické úspory tak bude prioritou i pro další období. Velkou výzvou je zachování památkových hodnot v kontextu nutných energetických úspor.

Oblast energetiky vnímáme jako jednu z největších priorit. Církev je po vládě ČR druhým největším vlastníkem budov. Jejich stav je v mnoha případech neutěšený. Tempo renovace či instalace technologií vyrábějících čistou energii (fotovoltaika, větrné elektrárny, …) je velmi nízká. Toto se snaží církevní investoři změnit již nyní, i tak tato oblast zůstane v hledáčku i v budoucnu. Nad výzvami v oblasti klimatu a energetiky se zamýšlí i Papež František. Jeho myšlenky jsou shrnuty v knize Laudate Deum: Apoštolská exhortace o klimatické krizi.

Konkrétní rozpracování priorit a potřeb bude i nadále pokračovat a celá pozice se bude zpřesňovat i v kontextu vývoje národních a evropských diskusí. Zároveň v diskusi s příslušnými orgány státní správy hledáme cestu, jak církev intenzivněji zapojit do struktury čerpání evropských dotací.