Prohlášení Justitia et Pax Europa: Pokračující solidarita s ukrajinským lidem

Generální sekretáři evropských komisí pro Spravedlnost a mír (Justitia et Pax Europa) se sešli 9. až 11. února v Berlíně, místo v původně plánovaném Lvově, který nakonec nebyl uznán za bezpečný. Kromě setkání s ukrajinskými uprchlíky, účastníci zasedání evropských komisí Justitia et Pax uskutečnili pietní modlitbu za mír před ruským velvyslanectvím v Berlíně. Třídenní jednání bylo zakončeno společnou bohoslužbou s místní ukrajinskou řeckokatolickou farností, které předsedal prezident Justitia et Pax Europa dijonský arcibiskup Antoine Hérouard.

Prohlášení Justitia et Pax Europa: Pokračující solidarita s ukrajinským lidem

Nevyprovokovaná ruská totální invaze na Ukrajinu, včetně teroristického bombardování civilního obyvatelstva, válečné zločiny a brutální okupace přinutily více než 6 milionů lidí opustit svůj domov a hledat útočiště v zahraničí. Kromě toho bylo vnitřně vysídleno na 3,6 milionu lidí.

Naděje uprchlíků na návrat do osvobozené vlasti zůstala zatím nenaplněna. Dva roky po další eskalaci války Rusko nepřestalo působit utrpení a smrt ukrajinského obyvatelstva. Jsme si vědomi toho, že největší obětí je samotný lid Ukrajiny. Lidé riskují své životy také pro svobodu a bezpečnost ostatní Evropy. S ohledem na to máme morální povinnost rozšířit pro ně naši pomoc, abychom jim uchránili život. Velmi vítáme rozhodnutí Evropské rady zahájit jednání s Ukrajinou o členství v EU. Doufáme, že tento proces povede také k posílení kulturních, ekonomických a osobních vztahů.

My jako křesťané a také jako Evropané jsme vyzýváni k trvalé solidaritě. Jsme povoláni projevit empatii a porozumění vůči ukrajinskému lidu, včetně uprchlíků, kteří jsou v neustálém strachu o své blízké, kteří zůstali na Ukrajině opuštěni a jejichž životy, důstojnost a svoboda je ohrožena.

Dezinformátoři se snaží rozdělit naše společnosti. Svojí propagandou přivádějí skupiny lidí v nouzi do boje proti sobě. Využívají pozadí celoevropského nárůst životních nákladů v důsledku války ve snaze rozbít solidaritu s oběťmi ruské agrese. Jako křesťané se musíme pevně postavit proti takové agitaci, která je v příkrém rozporu s katolickým sociálním učením. Jakákoli forma etnocentrického nacionalismu a rasismu je neslučitelná s křesťanskými hodnotami.

Křesťanské hodnoty vyžadují, abychom milovali všechny. Jak říká papež František ve své encyklice Fratelli Tutti: „Lásku nezajímá, jestli bratr nebo sestra v nouzi pochází z jednoho nebo druhého místa. Neboť „láska rozbíjí řetězy, které nás drží izolované a oddělené; na jejich místě staví mosty. Láska nám umožňuje vytvořit skvělou rodinu, kde se všichni můžeme cítit jako doma… Láska vyzařuje soucit a důstojnost“. Jsme povoláni na vytvoření rámce, který umožní uprchlíkům – nejen z Ukrajiny – žít život, který by byl alespoň určitým způsobem normální a mohli se tak integrovat do hostitelské společnosti. To vyžaduje dostatečnou psychosociální podporu, možnost zapojit se do života komunity a vstoupit na trh práce.

Naše uznání patří mnoha dobrovolníkům a pomocníkům, kteří jsou plně odhodláni podporovat uprchlíky. Tak silný závazek je třeba povzbuzovat a podporovat.

Naše nejhlubší úcta patří mnoha snahám samotných uprchlíků. Navzdory obrovskému psychickému vypětí způsobenému válkou a starostí o své blízké se mnoho uprchlíků snaží naučit jazyk své hostitelské země. Svou prací podporují ekonomiku hostitelských zemí a navazují kontakty s místním obyvatelstvem. To by mělo být nejen podporováno, ale také oceněno.

Je třeba využít všech dostupných diplomatických prostředků na úrovni mnohostranné spolupráce ke zvýšení tlaku na Ruskou federaci, aby ukončila krveprolití a utrpení a okamžitě ukončila své útoky na základy mezinárodního práva, lidských práv a mezinárodního mírového řádu.

Upřímně prosíme naše partnery na ostatních kontinentech, aby oslovili své vlády a zasadili se o dláždění cesty pro mír a spravedlnost prostřednictvím diplomatického tlaku na Ruskou federaci a jasného odmítnutí imperiálních ambicí režimu.

Pravda a spravedlnost jsou předpoklady udržitelného míru. V tomto smyslu určuje způsob, jakým jednáme s uprchlíky, také utváří šance na mír a usmíření. Práce s uprchlíky a oběťmi válek je také prací pro mír.

Berlin, 11. února 2024