Komunitní energetika se od srpna 2024, kdy se spustil provoz Elektroenergetického datového centra, začala naplno rozvíjet i v České republice. Ke sdílení elektřiny se mimo obcí, domácností, místních akčních skupin, podnikatelů či nově vznikajících energetických společenství začaly přidávat i církevní subjekty!
Pro sdílení elektřiny je možné jít zejména dvěma cestami: sdílení v užší komunitě (jako tzv. aktivní zákazník), nebo v širší komunitě (tzv. sdílení v energetickém společenství). Aktivní zákazník může sdílet elektřinu přes veřejnou distribuční soustavu mezi až 11 registračními čísly předávacích míst (výrobní i spotřební EANy) na území celé České republiky.
Větším projektem je založení energetického společenství, v rámci kterého můžete elektřinu sdílet ve skupině zahrnující až 1 000 osob. Pro sdílení ve společenství je třeba založit právnickou osobu (např. spolek nebo družstvo). Proces je sice administrativně náročnější, ve výsledku ale zajistí stabilnější a právně bezpečnější prostředí s lepší možností koordinace.
Řada farností je v regionech oslovována k účasti v energetických společenství ze strany místních akčních skupin, které samy energetická společenství zakládají. Farnosti nemusí být na straně výrobce, mohou být zapojeny i jako spotřebitelé elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Pro zájemce o profitování z komunitní energetiky tak existuje další možnost a sice vyhledat si v okolí takto fungující nebo vznikající energetické společenství a požádat o členství.
Sestry z pražské Provincie kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice, zkráceně salesiánky, využívají sdílení elektřiny přes statut aktivního zákazníka.
L. Rybecká (provinční ekonomka salesiánek, Praha): „My sdílíme elektřinu z vlastní FVE umístěné na jednom objektu v Hradci Králové do druhého domu v Praze, v němž máme školu a školku. V zimě se vyrobená elektřina spotřebuje v místě, ale v ostatních měsících je možné přebytky použít jinde. O možnosti sdílet jsem se dozvěděla z internetového zpravodajství. Četla jsem o schvalování zákona LEX OZE II a následně jsem si k tomu dohledala podrobnosti na webech ministerstva a dalších organizací, které se tím zabývají.“
Před registrací u Elektroenergetického datového centra (EDC), které soustřeďuje veškeré informace o výrobě a spotřebě sdílené elektřiny, byste měli mít jasno v tom, jaké objekty do sdílení zapojíte a jak elektřinu nejlépe rozdělíte (stanovení tzv. alokačního klíče tak, aby se ve skupině sdílení v každém 15minutovém intervalu spotřebovalo co nejvíce vyrobené elektřiny a minimalizoval se tak její přebytek). Pokud vám budou vznikat zbytečné přetoky, můžete u EDC každý měsíc alokační klíč změnit.
L. Rybecká: „Registrace u Elektroenergetického datového centra pro mne nebyla náročná, většina šla vyřídit online, pouze byl třeba zařídit ověřený podpis na poště. Vše bylo vyřízené během dvou týdnů v srpnu a od 1. září 2024 jsme začali sdílet. Alokační klíč máme nastaven na 100 %, protože sdílíme pouze na jedno místo, takže není třeba ho měnit.“
Na všech odběrných místech zapojených do sdílení je třeba nainstalovat průběhové měření. Nový elektroměr Vám zdarma nainstaluje distributor do 3 měsíců od požádání. EDC by mělo poté, co se u něj zaregistrujete, automaticky kontaktovat příslušného distributora a ten by měl Váš „obyčejný“ elektroměr vyměnit za ten s průběhovým měřením.
Novela energetického zákona Lex OZE III zavádí pojmy akumulace a agregace flexibility. Obojí je důležité i pro komunitní energetiku, energetická společenství totiž mohou přispívat ke stabilizaci sítě poskytováním služeb flexibility. Flexibilita dle novely znamená schopnost změnit svůj předpokládaný výkon nebo spotřebu v odběrném místě a využít ho pro vyrovnávání výkyvů v síti. Akumulace zase umožní déle a větším měřítku ukládat elektřinu z obnovitelných zdrojů na dobu, kdy zrovna neprodukují energii. Dle novely energetického zákona LEX OZE III by právo ukládat elektřinu (akumulace) mělo nabýt účinnosti k 1. 7. 2025 a právo poskytovat technickou flexibilitu nezávislému agregátorovi až k 1. 8. 2026.
L. Rybecká: „Nyní čekáme na legislativní změny ohledně flexibility a akumulace, poté bychom zvažovali sdílení do dalšího objektu. Sdílení nám šetří finance, druhý dům platí pouze regulovanou složku sdílené elektřiny. Čekáme také, až uplyne celý rok od začátku sdílení, abychom úsporu mohli lépe vyhodnotit.“
Pokud uvažujete o sdílení přebytků elektřiny mezi více objekty a chybí Vám praktické informace jak na to, můžete si v příloze článku stáhnout e-book Ekonomika sdílení elektřiny: Průvodce pro aktivní zákazníky a energetická společenství, který vznikl ve spolupráci s Frank Bold. Kniha Vám ukáže cestu k maximálně efektivnímu využití sdílené elektřiny. Dozvíte se, jak nastavit alokační klíč, jakou formu sdílení pro svůj projekt zvolit nebo jaké daně a poplatky musíte platit.