Česká biskupská konference
1. 6. 2026, 12.00
Více než stovka běžících projektů, rozsáhlé investice do školství, sociální péče i památek a jasná vize do budoucna. Pražská arcidiecéze se pod novým vedením profiluje jako moderní a dynamicky spravovaný celek, který patří k nejúspěšnějším diecézím v České republice v čerpání evropských dotací. Jaké konkrétní proměny v regionu přináší a jak pomáhá lidem v nouzi?
Aktuální data o rozvoji arcidiecéze jdou ruku v ruce s jasnou vizí jejího vedení, které s příchodem nového arcibiskupa potvrzuje svou silnou roli v moderní společnosti. Dne 2. února 2026 jmenoval papež Lev XIV. novým pražským arcibiskupem Mons. Stanislava Přibyla, dosavadního litoměřického biskupa, který se úřadu ujal 25. dubna téhož roku. V čele nejstarší diecéze tak vystřídal Mons. Jana Graubnera a přinesl vizi církve jako otevřeného prostoru pro dialog a moderní správu národního dědictví.
Pražská arcidiecéze se rozkládá na rozsáhlém území o rozloze 8 765 km². Vedle hlavního města a většiny Středočeského kraje zahrnuje také části kraje Ústeckého. Celkem na území pražské arcidiecéze žije přibližně 2 316 000 obyvatel, z nichž se podle církevních statistik k římskokatolické víře hlásí zhruba 558 000 lidí - tedy přibližně čtyřiadvacet procent.
Duchovní a komunitní život je organizován do 14 vikariátů a 148 farností. O správu a potřeby věřících pečuje téměř 300 kněží, desítky trvalých jáhnů a pastoračních asistentů. Tato síť spravuje rozsáhlý fond 933 kostelů a kaplí, což podtrhuje obrovskou odpovědnost za národní kulturní dědictví a vyžaduje profesionální strategické plánování.
Arcidiecéze pražská dnes funguje jako dynamický a moderně spravovaný celek, což se projevuje zejména v jejím přístupu k evropským dotačním zdrojům v aktuálním programovém období 2021–2027. Podle oficiálních statistik Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) k 1. lednu 2026, které eviduje Odbor dotací a strategií ČBK, je pražská arcidiecéze třetí nejúspěšnější diecézí v ČR v počtu schválených projektů a čtvrtou nejúspěšnější v objemu finančních prostředků získaných z fondů Evropské unie. V tomto programovém období je aktuálně v běhu nebo bylo čerstvě dokončeno více než 100 konkrétních projektů .
Tento vysoký počet se rovnoměrně zaměřuje na všechna klíčová témata rozvoje, přičemž největší objem finanční podpory směřuje do energetických úspor, kde se u 16 projektů vyčerpalo přes 250 milionů Kč. Další významná část podpory, přesahující 169 milionů Kč, směřuje na obnovu 14 kulturních památek a historického dědictví. Finančně silnou oblastí je také rozvoj veřejných prostranství a zeleně, kam putovalo dohromady bezmála 115 milionů Kč. Z hlediska počtu aktivit je pak jednoznačným lídrem oblast vzdělávání, která eviduje rekordních více než 60 projektů zaměřených na modernizaci školství s celkovou dotací přesahující 100 milionů Kč. Tyto výsledky momentálně nezahrnují projekty z Národního plánu obnovy (NPO), protože pro ně zatím neexistuje ucelený srovnávací zdroj. Přesto i v tomto programu dosahuje arcidiecéze mimořádných úspěchů, kdy jen vybrané regionální projekty představují čerpání v řádu stovek milionů korun.
Hlavní finanční podporu pro tyto oblasti zajišťují dva klíčové programy. Jde o Integrovaný regionální operační program (IROP) a Modernizační fond. Zatímco IROP tvoří páteř financování zmíněných oprav kulturních památek, školství a rozvoje prostranství, Modernizační fond hraje zásadní roli právě v investicích do energetické efektivity a udržitelného provozu církevních objektů, které finančnímu objemu v tomto období dominují.
Vedle těchto hlavních programů tvoří významnou část dotačních aktivit projekty realizované v přímé vazbě na specifické regionální potřeby. Konkrétně jde o 11 projektů zaměřených na kulturu, vzdělávání a sociální služby, které se uskutečňují skrze místní akční skupiny (MAS). Dále sem patří 2 velké strategické projekty v rámci integrovaných územních investic (ITI), z nichž jeden je zacílen na obnovu památek a druhý na rozvoj cestovního ruchu.
Za statistikami, které detailně najdete ve fotogalerii, se skrývají konkrétní lidské osudy a místa, která díky dotační podpoře znovu ožívají. Pro správné pochopení těchto dat je však nutné si uvědomit, že hranice diecézí neodpovídají modernímu administrativnímu uspořádání krajů. Pražská arcidiecéze svým územím vstupuje i do Ústeckého kraje (kam spadá např. klášter v Roudnici nad Labem). Zároveň na území Středočeského kraje souběžně působí hned několik dalších diecézí: plzeňská, českobudějovická, litoměřická i královéhradecká. Demografické okraje církevní správa nelemuje, a proto se může mírně odlišovat například i konečný počet zapojených MAS.
Stejně silnou základnu má arcidiecéze v oblasti pomoci potřebným, kde vytváří stabilní síť sociálních a zdravotních služeb po celém území. Celkem zde pod hlavičkou církve funguje 66 registrovaných sociálních služeb a zdravotnických zařízení, která ročně podpoří přes 34 000 klientů z řad široké veřejnosti bez ohledu na jejich vyznání, národnost či původ.
Tuto decentralizovanou strukturu tvoří jedna zastřešující Arcidiecézní charita Praha a 48 farních a oblastních charit, které reagují na specifické potřeby přímo v regionech. Celý systém sociální péče pak doplňuje také spolupráce se 3 pražskými církevními nemocnicemi, které zajišťují zdravotní péči.
Významným dotačním zdrojem pro rozvoj této sociální infrastruktury je Národní plán obnovy (NPO). Oblastní charity jsou v získávání těchto prostředků velmi úspěšné, o čemž svědčí např. Charita Starý Knín realizující projekty v hodnotě přes 152 mil. Kč (dotace 142 mil. Kč), Charita Kralupy nad Vltavou (přes 62 mil. Kč) nebo Charita Vlašim (60 mil. Kč). Tyto investice do infrastruktury v regionech metodicky zastřešuje Arcidiecézní charita Praha.
Jedním z nejvýznamnějších projektů v oblasti pobytové sociální péče je rekonstrukce Domova svatého Václava ve Staré Boleslavi, kterou realizuje Arcidiecézní charita Praha. Tento objekt ze 17. století, nacházející se v těsném sousedství boleslavských bazilik, slouží především seniorům z řad kněží a církevních zaměstnanců. Aby mohl i nadále poskytovat zázemí odpovídající standardům 21. století, byla schválena dotace z Národního plánu obnovy ve výši 80 milionů korun z celkových předpokládaných nákladů 165 milionů korun. Plánovaná modernizace vyřeší technický stav budovy od vytápění po plnou bezbariérovost a vybudování vlastního sociálního zázemí na pokojích. Vzhledem k tomu, že zbývající část nákladů musí Charita pokrýt z vlastních zdrojů, podílí se na dofinancování tohoto ambiciózního záměru i veřejnost prostřednictvím sbírky. K tomuto projektu si můžete pustit i krátké video.
.
Kromě programů zaměřených na dlouhodobou infrastrukturu dokáže Arcidiecézní charita Praha efektivně využívat i specializované mezinárodní fondy a rychle tak reagovat na aktuální krizové situace. Výjimečným příkladem je projekt „Pryč z ubytovny“ (červen 2024 – prosinec 2025). Jeho cílem je pomoci držitelům dočasné ochrany s přechodem z hromadných ubytoven do soukromých nájmů prostřednictvím intenzivní sociální práce a asistence. Klíčovým prvkem je přímá finanční podpora na počáteční náklady (kauce, první nájmy). Konkrétní dopady projektů dokládají následující čísla: podpořeno bylo již 122 rodin (celkem 343 osob), mezi které bylo rozděleno 9 120 000 Kč čerpaných z operačního programu Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a rozpočtu Ministerstva vnitra.
Tento komplexní systém doplňují další specializované služby Arcidiecézní charity Praha financované z Evropského sociálního fondu (ESF), sem patří například poradna Magdala pro oběti domácího násilí či azylové domy pro rodiny v krizi.
Komplexní podpora vzdělávání je prioritou, která prostupuje všemi strategickými plány pražské arcidiecéze. Církev zde plní roli významného zřizovatele široké sítě, která doprovází mladého člověka od mateřské školy až po profesní přípravu na vyšších odborných školách.
Na území arcidiecéze aktuálně působí 26 samostatných právních subjektů (právnických osob) církevního školství. Samotné Arcibiskupství pražské zřizuje 15 z nich, zbývajících 11 právních subjektů na tomto území zřizují ostatní církevní právnické osoby, například řeholní řády.
V rámci této vzdělávací sítě mají žáci a studenti k dispozici celou škálu škol a specializovaných pracovišť:
• 11 mateřských škol
• 7 základních škol
• 5 středních odborných škol
• 4 gymnázia
• 4 vyšší odborné školy
• 4 ostatní specializovaná zařízení (včetně domovů mládeže, středisek volného času a pedagogicko-psychologické poradny)
Celkem tyto instituce na území arcidiecéze vytvářejí moderní, stabilní a hodnotově orientované vzdělávací prostředí.
• Logopedická škola sv. Ludmily v Klecanech: Stěžejním projektem v oblasti speciálního školství je stavba logopedické školy v Klecanech. Tato instituce je navržena tak, aby pomáhala až 310 dětem s vážnými poruchami řeči, ale zároveň nabízela podporu jejich rodinám i dospělým s podobnými potížemi. Součástí prostor budou například speciální „logopedické laguny“ na chodbách a interaktivní prvky pro rozvoj komunikace. Realizace tohoto záměru s rozpočtem 485 milionů korun kombinuje vícezdrojové financování: 185 mil. Kč tvoří dar Nadace svaté Ludmily, 50 mil. Kč přímý příspěvek farnosti Odolena Voda a 22,5 mil. Kč se vybralo ve veřejné sbírce. Stavba bude dokončena na jaře příštího roku a první studenti nastoupí ve školním roce 2027/2028.
• Arcibiskupské gymnázium v Praze: V srdci Prahy probíhá od listopadu 2022 rozsáhlá modernizace historického gymnázia s celkovým rozpočtem 120 milionů korun. Přímo Arcibiskupství pražské vyčlenilo 70 mil. Kč a 50 mil. Kč se podařilo získat formou grantu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Protože dotační titul nezahrnuje vnitřní vybavení, probíhá i zde veřejná sbírka na zařízení učeben. Výsledkem modernizace, která má být dokončena v prosinci 2026, budou špičkově vybavené odborné laboratoře pro přírodní vědy, cizí jazyky a digitální technologie, kompletní bezbariérovost a modernizace vnitřních sítí.
Právě tato rovnováha mezi pokrokem a tradičními etickými hodnotami činí církevní školství výjimečným. Cílem není pouze předat vědomosti, ale vytvořit prostředí, které organicky propojuje nejmodernější trendy s výchovou k odpovědnosti.
Posledním, ale neméně důležitým pilířem je péče o sakrální památky, které tvoří nezaměnitelnou identitu naší krajiny. Církevní objekty v pražské arcidiecézi se stávají otevřenými centry kultury a komunitního života, která přitahují poutníky i turisty z domova i zahraničí. Tento přístup mění historické stavby v živá místa setkávání, vzdělávání a duchovního odpočinku.
Tyto projekty jsou klíčové pro rozvoj celého regionu a jsou úzce propojeny s rozvojovými plány metropolitní oblasti v rámci nástroje integrovaných územních investic (ITI).
• Kapitulní děkanství ve Staré Boleslavi: Stará Boleslav, jako kolébka české státnosti a místo spojené s odkazem svatého Václava, je hlavním bodem aktuální vlny obnovy. Revitalizace budovy Kapitulního děkanství je realizována v rámci ITI Pražské metropolitní oblasti, což podtrhuje její celoregionální význam.
Financování: Celková hodnota projektu činí 60 milionů korun, přičemž 95 % nákladů pokrývá dotace z IROP v rámci nástroje ITI.
Cíl a přínos: Do prosince 2026 dojde k sanaci vlhkosti a stabilizaci historických kleneb. Klíčovým momentem však bude otevření barokní Kapitulní knihovny a vznik nové pobočky Arcidiecézního muzea, kde budou vystavena vzácná díla z depozitáře Arcibiskupství pražského. Stará Boleslav tak získá moderní instituci s celoročním provozem.
Následující projekty ilustrují, jak jednotlivé farnosti pečují prostřednictvím standardních dotačních titulů o konkrétní dominanty krajiny a unikátní umělecké detaily.
• Augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem: Dlouho očekávanou proměnou prochází také areál Augustiniánského kláštera v Roudnici nad Labem, kde se církev soustředí na komplexní záchranu statiky celého areálu.
Financování: Projekt s rozpočtem 80 milionů korun kombinuje 56 milionů z dotace IROP a 24 milionů korun z vlastních zdrojů církve.
Realizace: Práce, které budou dokončeny v červnu 2027, zahrnují obnovu krovů kostela Narození Panny Marie, restaurování maleb v kapitulní síni a vznik nového lapidária v ambitech s moderní expozicí.
• Svatá Hora u Příbrami: Aktuální projekt Římskokatolické farnosti u kostela Nanebevzetí Panny Marie Příbram - Svatá Hora je zaměřen na precizní záchranu specifických prvků – Svatohorské studánky a vzorovou obnovu souboru soch na balustrádě. Tato umělecká díla jsou vystavena vlivům počasí a vyžadují odborný zásah.
Financování: Projekt s celkovým rozpočtem 17,4 milionu korun kombinuje dotaci z programu IROP ve výši cca 10,4 mil. Kč a soukromé zdroje příjemce ve výši téměř 7 mil. Kč.
Závěrem Je důležité zdůraznit, že ačkoliv jsou dotační tituly (včetně strategických projektů ITI) pro záchranu těchto památek klíčové, církev nese zásadní díl odpovědnosti i nákladů na jejich následný provoz a údržbu. Tato otevřená centra regionální kultury dnes neslouží pouze věřícím, ale celé společnosti, čímž naplňují své historické poslání v moderním světě.
© 2026 Česká biskupská konference
© Copyright ČTK, Vatican News, Katolický týdeník, Catholic News Agency a další zdroje.
English
Tisk
