Čeští poutníci prošli Svatou branou ve Svatopetrské bazilice. Národní pouť v rámci Jubilejního roku vrcholí

Více než dva tisíce poutníků z celé České republiky v doprovodu biskupů Čech, Moravy a Slezska a desítek kněží napříč diecézemi se v těchto dnech účastní národní pouti v Římě, která se koná v rámci Jubilejního roku 2025, který má téma „Poutníci naděje“.

Česká národní pouť v Římě

První den (pátek 28. března) národní pouti v rámci Jubilea 2025, která se koná ve dnech 28.–30. března 2025, zahájili čeští a moravští biskupové modlitbou u hrobu svatého Cyrila v bazilice sv. Klimenta. Místo, kde je pohřben jeden ze slovanských věrozvěstů, má pro české věřící zvláštní význam – připomíná kořeny křesťanské víry na našem území i dar slovanského jazyka, který sv. Cyril s Metodějem vtiskli do liturgie a písma.

Oficiálně začala národní pouť mší svatou v Lateránské bazilice, do které se poutníci dostali první Svatou branou. Bohoslužbu celebroval olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, kázal plzeňský biskup Tomáš Holub. Ten ve své homilii povzbudil přítomné, aby nebyli poutníky naděje jen v Římě, ale i ve svém životě. Páteční program zakončila modlitba křížové cesty v bazilice svatého Pavla za hradbami pod vedením litoměřického biskupa Stanislava Přibyla. 

V sobotu poutníci společně prošli Svatou branou baziliky sv. Petra a zúčastnili se slavnostní bohoslužby, jejíž hlavním celebrantem byl kardinál Dominik Duka, kázal českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. Generální sekretář ČBK P. Roman Czudek přečetl osobní pozdrav papeže Františka určený českým poutníkům. Bohoslužby se účastnl i brněnský rodák, kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro službu intergrálnímu lidskému rozvoji, který rovněž pozdravil poutníky, a to v češtině. V závěru mše svaté právě jemu předal předseda ČBK Mons. Jan Graubner šek ve výši 25 tisíc euro, dar pro papeže Františka určený potřebným. Biskupové se ještě před odchodem ze Svatopetrské baziliky pomodlili před oltářem sv. Václava, zazpívali společně s poutníky Svatováclavský chorál a českou hymnu. Modlitbu vedl pomocný biskup pražský, Mons. Václav Malý.

Národní pouť v rámci Svatého roku skončí v neděli 30. března dvěma bohoslužbami pro poutníky v bazilice Panny Marie Větší (Santa Maria Maggiore). 

Svatý rok 2025

V roce 2025 slaví katolická církev Svatý rok – mimořádný čas milosti a duchovní obnovy. Jubilejní rok má kořeny v Písmu. V Levitiku (25,10) Bůh nařizuje každých 50 let „vyhlásit svobodu v zemi pro všechny její obyvatele“. Starozákonní jubileum bylo časem, kdy se odpouštěly dluhy, propouštěli otroci a navracely pozemky.

V křesťanské tradici vyhlásil první Svatý rok papež Bonifác VIII. v roce 1300. Od té doby je Svatý rok (běžně každých 25 let) časem intenzivního pokání, poutí, milosrdenství a možností získat plnomocné odpustky. Mimořádné svaté roky vyhlašuje papež podle aktuální potřeby – naposledy papež František v roce 2015 (mimořádný Svatý rok milosrdenství). Pro rok 2025 papež František vyhlásil téma: „Poutníci naděje“. 

Svatá brána a její význam

V Římě je pěti papežským bazilikám vyhrazen zvláštní symbol: tzv. Svatá brána, která se otevírá během Svatého roku. Projít jí znamená symbolicky vejít do Krista, který řekl: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn“ (Jan 10,9). Svatá brána není kouzelný portál – je to znamení obrácení. Vstoupit s vírou znamená vykročit k novému životu, k odpuštění, k naději. 

Odpustky a jejich význam

Slovo odpustky má špatnou pověst, často kvůli deformacím v historii. Ale ve skutečnosti jde o projev Božího milosrdenství, ne o koupení si nebe. Zjednodušeně řečeno: Hřích má dvě stránky – vinu (kterou Bůh odpouští ve zpovědi) a časný trest (tedy důsledek hříchu, který zůstává). Odpustek je „odstranění“ tohoto časného trestu, když člověk činí pokání, koná skutky lásky, modlitby nebo oběti.

V praxi to znamená, že když člověk projde Svatou branou s vírou, vykoná svátost smíření, přijme Eucharistii, pomodlí se na úmysl papeže, zřekne se hříchu, může získat plnomocné odpustky – pro sebe nebo pro druhé.

Papež František k vyhlášení Svatého roku 2025 píše: „Milosrdenství není abstraktní slovo, ale životní styl. V jubilejním roce máme příležitost přijmout Boží odpuštění a stát se jeho nástroji pro druhé.“ Odpustky nejsou žádné „body do nebe“. Jsou pomocí na cestě, způsobem, jak si uvědomit vážnost hříchu, ale i velikost Božího odpuštění. Jsou darem církve, která nám pomáhá s uzdravováním našich duší. Duchovní život je jako cesta – a jubilejní rok je pozváním: zastavit se, očistit se a jít dál s novou nadějí.