Česká biskupská konference navazuje na memorandum o spolupráci s Ekumenickou radou církví (dále také ERC), které bylo podepsáno 4.7.2026 na Velehradě a o němž jsme informovali v předchozím článku. Memorandum vytvořilo základ pro společný postup obou institucí při přípravě na nové programové období Evropské unie 2028–2034. Česká biskupská konference ve spolupráci s Ekumenickou radou církví nyní v této práci pokračuje přípravou společného strategického rámce pro zapojení církví do budoucí kohezní politiky. Koncept Komplexních církevních strategií a investic má umožnit, aby církevní organizace postupovaly koordinovaně, s jasně definovanými prioritami a kvalitně připravenými projekty. Nositelem a koordinátorem připravovaného konceptu je Česká biskupská konference, přičemž do další spolupráce by měla být přizvána vedle ERC také Federace židovských obcí v České republice.
Církve a náboženské společnosti představují jednu z nejrozsáhlejších institucionálních sítí občanské společnosti v České republice. Jen katolická církev disponuje sítí více jak 2000 farností, téměř 300 charitních organizací, více jak 100 školských zařízení, pěti nemocnicemi a řadou dalších sociálních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních a komunitních institucí. Významnou síť služeb provozují rovněž členské církve Ekumenické rady církví, zejména prostřednictvím diakonií a dalších organizací působících v sociální, zdravotní, vzdělávací, humanitární a komunitní oblasti. Společně tak církevní organizace vytvářejí rozsáhlou síť institucí a služeb dostupných napříč Českou republikou. Díky své dlouhodobé přítomnosti v regionech dobře znají potřeby místních obyvatel a přispívají k rozvoji měst, obcí i menších komunit a dlouhodobě v nich působí bez ohledu na volební období.
Církevní organizace již dnes realizují stovky investičních i neinvestičních projektů v hodnotě miliard korun. K 1. červnu 2026 bylo schváleno celkem 702 projektů církevních příjemců s dotací přesahující 4,6 miliardy Kč, přičemž nejvíce projektů směřuje do vzdělávání. Finančně nejvýznamnějšími oblastmi jsou obnova kulturních památek a sociální služby, významně jsou podporovány také energetické úspory. Hlavními zdroji financování jsou zejména IROP, OP JAK, OPZ+, OPŽP, Operační program Spravedlivá transformace a Modernizační fond. Uvedený přehled vychází z projektů podpořených z evropských fondů a nezahrnuje projekty financované prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Nově připravovaný koncept však nemá být pouze soupisem jednotlivých projektových záměrů. Jeho cílem je vytvořit ucelenou strukturu propojující potřeby území, investiční záměry, dostupnou absorpční kapacitu a měřitelné přínosy pro rozvoj jednotlivých regionů.
Ambicí církví je stát se spolehlivým partnerem státu, krajů, měst, obcí a dalších územních aktérů při přípravě a realizaci Národního a regionálního partnerského plánu pro období 2028–2034. Připravené strategie a investice mají podporovat projekty s významným pozitivním dopadem na kvalitu života obyvatel a přispívat k sociální, hospodářské a územní soudržnosti českých, moravských a slezských regionů.
Prvním krokem bude vytvoření Komplexní církevní strategie, která stanoví společné potřeby, prioritní oblasti a cíle církví na úrovni celé České republiky i jednotlivých diecézí.
Příprava strategie bude zahrnovat zejména:
• identifikaci specifických potřeb a priorit jednotlivých diecézí,
• zmapování institucionálních a absorpčních kapacit,
• sběr a vyhodnocení projektových záměrů,
• určení klíčových investic a potřebných reforem,
• stanovení finančních nároků, indikátorů a časového plánu,
• zajištění souladu se strategiemi krajů, metropolitních oblastí, aglomerací, státu a Evropské unie.
Výsledkem má být podklad, který ukáže nejen to, jaké projekty chtějí církevní organizace realizovat, ale především jaké konkrétní problémy v území mají tyto projekty řešit a jak přispějí k plnění společných regionálních, národních a evropských cílů.
Na strategickou část navážou Komplexní církevní investice, které budou představovat programový a investiční rámec pro vybrané prioritní oblasti. Jejich smyslem je propojovat projekty, které se vzájemně doplňují, společně vytvářejí vyšší přidanou hodnotu a přinášejí větší užitek obyvatelům daného území.
Komplexní církevní investice budou moci zahrnovat několik typů intervencí. Vedle významných strategických projektů půjde například o projekty doplněné dalšími navazujícími aktivitami, síťové projekty realizované na větším území nebo společné projekty více církevních subjektů.
Příkladem může být rekonstrukce rozsáhlého církevního objektu pro poskytování sociálních a zdravotních služeb, na kterou navážou vzdělávací, výzkumné, inovační nebo veřejné projekty dalších partnerů. Jiným příkladem jsou síťové projekty zaměřené na nové využití far, rozvoj komunitního života, poskytování sociálních a poradenských služeb nebo společná realizace energetických úspor v církevních budovách.
Tento přístup zároveň neznamená konec individuálních projektů. Projekty, u nichž nebude integrace účelná, budou i nadále připravovány samostatně a budou moci žádat o podporu z regionálních nebo národních tematických zdrojů.
Důležitou součástí přípravy bude projednání církevních priorit s kraji, městy, obcemi, místními akčními skupinami a dalšími partnery. Jednotlivé investice proto budou členěny nejen podle diecézí, ale také podle krajů a území regionálních stálých konferencí.
Cílem je, aby se relevantní části Komplexních církevních strategií a investic promítly do vznikajících Regionálních partnerských plánů, případně do strategií metropolitních oblastí a aglomerací. Díky tomu bude možné církevní projekty sladit s potřebami jednotlivých regionů již během přípravy budoucích programů, nikoliv až po vyhlášení konkrétních dotačních výzev.
Církev přitom neusiluje o roli řídicího nebo zprostředkujícího subjektu. Jejím cílem je nabídnout státu a regionálním partnerům kvalitně připravený strategický a investiční rámec, který bude možné začlenit do širšího systému kohezní politiky.
Nové programové období začne v roce 2028, jeho věcné a finanční nastavení se však připravuje již dnes. Včasná identifikace potřeb a projektových záměrů je proto zásadní pro to, aby mohly být priority církevních organizací zohledněny v budoucích evropských, národních i regionálních programech.
V dalších krocích budou postupně oslovovány jednotlivé diecéze za účelem sběru projektových záměrů a stanovení hlavních priorit. Do přípravy se zapojí také řeholní řády a další subjekty členských církví Ekumenické rady církví.
Připravovaný koncept Komplexních církevních strategií a investic představuje přechod od jednotlivých, vzájemně oddělených projektů k promyšlenému a koordinovanému řešení s dlouhodobým dopadem. Církve tak chtějí své zkušenosti, rozsáhlou institucionální síť a znalost místních podmínek využít k tomu, aby se aktivně podílely na budoucím rozvoji regionů a zvyšování kvality života jejich obyvatel.