Energetické úspory na památkách - partnerský dialog, porozumění, hodnoty i provozní otázky. To vše resonovalo na semináři České biskupské konference

28. ledna 2026 se konal v prostorách Arcibiskupského paláce v Praze seminář „Jak na energetické úspory na památkách…“ Seminář pořádala Česká biskupská konference (Odbor dotací a strategií) ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT, Státním fondem životního prostředí a Arcibiskupstvím pražským.

Fotogalerie

13

Pod vedením moderace energetického experta Davida Škorni si více jak 80 účastníků vyslechlo inspirativní a odborné příspěvky z oblasti legislativy, investičního plánování a dotačních výzev, praktických ukázek realizací církevních subjektů, vlastníků budov a přístupu památkové péče. V zaplněném sále se sešli např. zástupci farností, charit, biskupství, Národního památkového ústavu, odborů památkové péče na obcích i zástupci Ministerstva kultury, Státního fondu podpory investic, Státního fondu životního prostředí.

Úvodního slova se zhostil generální sekretář České biskupské konference P. Roman Czudek. Shrnul východiska, kde se nyní diskuse a praxe v oblasti realizace energetických úspor na památkách nachází a kam bychom měli směřovat. Jako jeden z hlavních limitů celého systému renovací památek označil malou ochotu spolupracovat. Právě k prohloubení spolupráce a většímu dialogu může sloužit tento seminář. Církev si uvědomuje, že rozsah jejích objektů je značný, bohužel je tempo renovace a instalací technologií pro výrobu čisté energie je pomalé. Do budoucna je nutné nalézt společnou řeč mezi partnery, prohloubit dialog mezi profesemi a hledat společná řešení, jak renovovat památky s důrazem na snížení energetické náročnosti ale s respektem k zachování jejich historické hodnoty. P. Czudek vznesl jasný apel: „Nemůžeme si do budoucna již dovolit nespolupracovat a nehledat společná řešení i kompromisy.“

Strategickou sekci odborného programu zahájil Michal Čejka z organizace Centrum pasivního domu. Jeho příspěvek se týkal tématu energetické sanace historických budov. Zdůraznil, že aktuální výzvy nejsou v tom, jak uchopit energetickou náročnost nových budov, ale právě v renovacích těch stávajících, a obzvláště těch historických a památkově chráněných. Představil Metodickou příručku: Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov. Dokument je ke stažení zde. Metodika vznikala ve spolupráci Centra pasivního domu, Ministerstva životního prostředí ČR a dalších partnerů včetně České biskupské konference. Smyslem metodiky je nastartovat širokou diskusi a proces hledající vyváženou cestu k uchopení stavebně-energetické renovace budov se skloubením materiálů, technologií a metod práce, které budou šetrné k budovám. Metodika a její individuální části, které se věnují stavebním prvkům, technickému zařízení budov a dalším aspektům může být prostředníkem individuální diskuse záměru mezi stavebníkem, architektem, energetikem a památkářem. Právě umožnění individuální diskuse nad každým projektem by mělo být to, k čemu se má směřovat. Možné směry a praktické příklady, kde se renovace povedly, jsou uvedeny v přiložené prezentaci.

Program pokračoval diskusí o metodickém přístupu památkové péče. Za Národní památkový ústav vystoupila Jana Michalčáková, která aktuálně působí v Metodickém centrum Heritage Science. NPÚ vytváří také metodický podklad, jak k památkách z hlediska stavebních a energetických opatření přistupovat. V nejbližší době by měl být dokument zveřejněn. Tato metodika by měla vytvořit obecný rámec, ale i umožnit individuální přístup.

Důležitý pohled investora přinesl Tomáš Jurčeka ze Státního fondu podpory investic. V úvodu prezentace se zaměřil na nejčastější problémy při přípravě projektů. Upozornil i na novou směrnici EU 2024/1275 o Energetické náročnosti budov, která např. stanovuje požadavek na min. 16 % nejméně energeticky účinných nebytových budov do roku 2030 a 26 % nejméně energeticky účinných nebytových budov do roku 2033. Představil připravované změny Stavebního zákona, které v oblasti památkové ochrany povolovací procesy spíše změkčují. Přítomné zaujalo zejména to, že památky zůstávají jedním z klíčových „veřejných zájmů“, ale nově se má vážit přiměřenost zásahů. Návrh novely posunuje argumentaci od „nejde to“ k „jde to s podmínkami / kompenzacemi“, pokud se tím památkové hodnoty ochrání přiměřeně. Zároveň se mění přístup k povolením dle stavebního zákona u budov v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky / národní kulturní památky. Nově bude splnění podmínek památkové ochrany ověřovat stavební úřad v řízení o záměru a vydá rozhodnutí po předchozím písemném vyjádření odborné organizace památkové péče. V praxi by to mohlo přinést méně „paralelních“ kroků mimo stavební řízení.

Druhý blok semináře se zabýval financemi a konkrétními příklady projektů. Úvod obstaral zástupce Státního fondu životního prostředí Jiří Eschner, který informoval o aktuálně vyhlášených i připravovaných výzvách na renovace veřejných budov. Stále je možné čerpat výzvu Modernizačního fondu ENERGOV č. 1/2025 – Energetické úspory památkově chráněných budov. Výzva je otevřena až do konce dubna 2026. Dobrou zprávou je, že je možné využít její alokaci navýšit z nyní uvolněných 500 mil. Kč až na 1 mld. Kč. Má tedy smysl podávat další projekty. Pro renovaci veřejných budov bude možné využít i připravovanou výzvu OP Životní prostředí, kde ale bude nutno dosáhnout min. 30% úspory energie. Výzva bude otevřena koncem dubna 2026 a alokace bude 1,4 mld. Kč.

Další program byl věnován představení konkrétních projektů. Nejprve Zdeno Malík představil mezinárodní projekt MonuPED, jehož cílem je moderovat řešení konfliktu mezi energetickou transformací měst, ekonomickými zájmy vlastníků budov a nutností chránit kulturní dědictví. Cílem je identifikovat a překonat mnohostranné bariéry rozvoje tzv. energetických plusových čtvrtí v památkově chráněných územích a zapojit do řešení vlastníky budov, regulátory, památkáře a další. K tomuto účelu nyní probíhá mapování praxe z procesu plánování a výstavby/rekonstrukce památkově chráněných budov, v rámci kterého probíhal či probíhá vzájemný dialog mezi investorem, různými profesemi a památkáři. Budeme rádi i za zkušenosti ostatních, dotazník je možné vyplnit přes přiložený dotazník.

Na něj krátce navázal Michal Čejka, který se podělil o několik úspěšných projektů, kde se povedlo šetrně snížit energetickou náročnost památkově chráněných objektů. S návrhem na úspěšná řešení se přidal i zástupce ateliéru Archetyp-M, který např. dlouhodobě spolupracuje s řádem Sester voršilek Římské unie a pomáhá jim hledat energeticky úsporná řešení na jimi vlastněných budovách.

Moderátor akce, David Škorňa, na závěr shrnul klíčové body:

• zcela určující je spolupráce a dialog (vč. propojení profesí, snahy o hledání win-win přístupu), k tomu slouží i vydefinované principy ČBK a existující metodika MŽP;

• existují nástroje a pomůcky, jak plánovat šetrnou renovaci, a to je vhodné i využívat (např. metodika MŽP, energeticko-památkový koncept budovy a další, principy „do not significant harm“ či zásady NPÚ);

• mohou vznikat další nástroje (např. ČBK zmiňuje tzv. předběžné hodnocení dopadů renovace či instalace s jasnými kritérii);

• bude vhodné si sdílet příklady dobré i špatné práce (spousta řešení již existuje, za pomocí nových technologií bylo dosaženo zdánlivě nemožné);

• bude nutné neustále edukovat zástupce celého procesu (k tomu např. vytvořit čtivé a srozumitelné návody a manuály), aby také nedocházelo k rozdílným výkladům návrhů;

• důležité je mít k dispozici dostatečné finanční zdroje pro realizaci (k tomu pomáhají dotace, bude však nutné hledat finance i v budoucnu po roce 2é28 a také finance na relativně „drahou“ přípravu dokumentace);

• budeme se muset učit využívat i jiné modely financování – finanční nástroje, programy jako je ELENA od Evropské investiční banky, produkty Národní rozvojové banky, příp. investice z fondů jako je SFPI;

• řešení renovací či nových technologií je nutné nejdříve posuzovat komplexně, chytře a s ohledem i na digitální řízení, energetický management; klíčové je dělat věci chytře a dlouhodobě;

• řízení celé agenda zdá se přebírá Ministerstvo pro místní rozvoj, mj. z pohledu stavebního zákona; důležitou osobou bude zmocněnkyně pro stavební zákon; očekáváme nastavení partnerské skupiny/platformy k těmto otázkám.

Česká biskupská konference jménem Odboru dotací a strategií tímto také děkuje všem partnerům a spoluorganizátorům, bez kterých by tento seminář nemohl proběhnout. Velké díky patří také účastníkům a jejich aktivitě.

Zdroj: Odbor dotací a strategií ČBK