Helmut Haug se narodil a vyrostl ve Schwabmünchenu, studoval teologii v Augsburgu a Paříži. Na kněze byl vysvěcen v roce 1990 a své kaplanské působení strávil v Kemptenu (St. Lorenz). Po čtyřech letech, kdy působil jako regionální kaplan pro mládež v regionu Altbayern a farář v Hörzhausenu, byl jmenován diecézním prezidentem Svazu německé katolické mládeže (BDKJ) ve své domovské diecézi. Od roku 2002 je Helmut Haug farářem u Svatého Mořice, od roku 2006 také děkanem augsburského děkanátu.
Kostel Svatého Mořice stojí od roku 1019, v průběhu času měnil svou podobu vlivem požárů, válek a přestaveb. Poslední významná změna pochází z roku 2013, jejím autorem je anglický architekt John Pawson v duchu hesla: „jednoduchost nám umožňuje zaměřit se na podstatné věci“.
Moritzkirche Augsburg - Základy pastorace ve městě
V roce 2002 bylo v centru Augsburgu u kostela sv. Mořice zřízeno městské pastorační centrum, které mělo oslovovat kolemjdoucí speciálními nabídkami. Před deseti lety byl kostel nově upraven.
V příspěvku budou diskutovány zkušenosti z dvou desetiletí městské pastorace a úvahy o budoucí pastoraci města.
Pomocný biskup a generální vikář Košické arcidiecéze (jmenován 2016), působí též na Katedře společenských věd Teologické fakulty v Košicích.
Ako horieť a nevyhorieť
Příspěvek na téma pastorační horlivost a syndrom vyhoření.
Studoval na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a svá studia dokončil na Lateránské univerzitě v Římě. Jáhenské svěcení přijal v roce 2017 a službu vykonával při Děkanství u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. O rok později přijal kněžské svěcení a působí tamtéž jako farní vikář, zároveň jako spirituál na Biskupském gymnáziu.
Naslouchání jako prostředek oslovení
Zvláště k mladým doznívá mnoho hlasů, které křičí a není čas rozlišovat jejich hodnotu a hloubkou. Co když náš hlas nemá být nejhlasitější, ale naopak nejtišší?
Pochází z Letovic, vystudoval CMTF v Olomouci. Na kněze vysvěcen v roce 2002 a své kněžské působení začal ve farnosti Přepeře, kde předtím působil jako jáhen i pastorační asistent. Spravoval excurrendo dalších šest farností, od roku 2004 také děkanství Mnichovo Hradiště a zároveň se stal vedoucím Diecezního katechtetického centra. Od roku 2010 působí jako arciděkan v Liberci a spravuje také farnosti Kryštofovo údolí a Stráž nad Nisou.
Od jednotlivce ke společenství
Vnitřní bohatství které je v člověku, je v dnešní době náročné probrat k činnosti, ovšem když se to povede je z toho velké dílo dobra, pokoje a naděje. To je cesta k probuzení církve v naší diecézi.
představený distriktní komunity Klokoty - Plasy misionářů oblátů. Pracují ve farní pastoraci, pastoraci mládeže a pořádají různé přednášky a duchovní cvičení.
Pokus o komunitní pastoraci misijního území (v západních Čechách).
V době poznamenané rozbitými vztahy a rozdělením může křesťanství nabídnout obnovený komunitní rozměr života a společné práce. Život a pastorace na misijních územích s roztroušenými malými skupinkami věřících a nedostatkem duchovních se může paradoxně stát příležitostí k návratu k podstatě toho, co znamená věřit v Trojjediného Boha a tuto víru projevovat ve všednosti obyčejných dnů. Jedním z rozhodujících aspektů takové obnovy je společenství jako "locus theologicus", jako prostor živé Boží přítomnosti, a tedy zároveň jako prostor navýsost evangelizační.
teologii studoval v Litoměřicích, na kněze byl vysvěcen v červnu 1989. Působil v duchovní správě v Novém Městě nad Metují a v Čáslavi. Spirituálem teologického konviktu v Olomouci byl od roku 2002. Od roku 2013 působí opět v Královéhradecké diecézi, vedl pastorační střediska a převzal duchovní správu v hradeckém kostele Nanebevzetí Panny Marie. V současnosti zastává funkci děkana ve Skutči, diecézního spirituála kněží a spirituála gymnázia ve Skutči. Má bohaté pastorační zkušenosti a velký evangelizační zápal.
Poklady z venkovských farností
Ve svém příspěvku se budu věnovat (možná poněkud překvapivě) spolupráci se seniory. Jde o zkušenosti zvlášť z venkovských farností. Chtěl bych zdůraznit potřebu zaměřit pozornost i na starší farníky, kteří nemohou veřejně působit, ale jsou pokladem farnosti, když se modlí a obětují za druhé. Tvoří tak neviditelné základy pro pastorační a evangelizační snahy.
vystudoval Cyrilometodějskou teologickou fakultu v Olomouci. Několik let pracoval na Zlínském kraji v oblasti kultury, památek a komunikace s církvemi. Jako jáhen působil v Uherském Brodě. Kněžské svěcení přijal v roce 2015. Byl kaplanem v Kyjově, administrátorem v Bílovicích a v současnosti je farářem a děkanem ve Valašských Kloboukách.
Jak se žije v plné farnosti?
Živá farnost je požehnáním. Vyvstávají však jiné úkoly – jak mezi s sebou spolupracovat, jak vše skloubit, vzájemně se informovat a dobře delegovat, aby fungovala farnost jako celek. Při tom všem nezapomenout naslouchat hlasu Ducha Svatého, který by měl mít stále první slovo. Co ještě dělat, do čeho se pustit a co opustit? Otázky nesnadné, ale vedoucí k naslouchání a otevřenosti hlasu Boha, který vše ve všech řídí. O nástin a částečné zodpovězení se pokusí P. Pavel Macura a Rosťa Šerý, vedoucí Projektu ON a člen pastorační a evangelizační rady farnosti.
vystudoval teologii na Papežské lateránské univerzitě v Římě a působil v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně jako jáhen, farní vikář a farář. Je kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. V letech 2013 - 2018 zastával funkci rektora na Papežské koleji Nepomucenum. Potí působil jako farář v Kloboukách u Brna a od roku 2020 v Brně-Líšni a Nové Lišni.
Hledači pokladů aneb objevování skrytých talentů
Jak objevit hřivny a talenty? Jak propojit potřeby farnosti se schopnostmi jejich členů? V Brně-Líšni máme truhlici talentů.
Narozen 1965, vysvěcen na kněze 1996. Během svého působení učil 14 let na vyšší pedagogické škole ve Sv. Janu pod Skalou, z toho byl přímo sedm let školním kaplanem. Čtyři roky koordinátor Charismatické Obnovy. Dnes působí ve velkých pražských sídlištních farnostech, už 17 let s dvouletým zastavením v klášteře Karmelitánů. V současnosti je jeho kotva hozena v Praze na Chodově, na kterém bydlí téměř cca 100 000 osob a málokdo přitom pochází právě odsud a hodlá tu zakotvit.
Budování komunity na sídlišti i mimo něj aneb "Beton a zase jen beton a člověk a Bůh v něm"
Lidé sídlištní většinově nejsou divní ani programově špatní, jsou jen trochu vykořenění zmatení a uprostřed množství osamělí. Člověk sídlištní "Chodovecký" má své kořeny zpravidla na Moravě či na Slovensku, ale dokud nezapustí kořen na místě kde žije, tak trochu vlaje ve větru.
Člověk je projekt z jiného světa, ale přitom v tomto světě. Opustit stádovitost a být součástí komunity s cílem "stanice Boží Království" je cesta ke zdravosti. Jednota v mnohosti a možnost ukotvit se je výzva evangelia, která nepatří do starého železa a má potenciál vydařeného života i pro komunity velmi rozmanité.
absolvoval CMTF Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 2005 byl vysvěcen na kněze. V roce 2011 obhájil doktorát na Teologické fakultě Opolské univerzity v Polsku. Do roku 2014 působil ve farnosti Karviná, poté byl farářem v Kravařích. V od roku 2019 je farářem a děkanem v Místku. Známe jej z obrazovky TV Noe. Má neotřelé pastorační nápady a schopnost dívat se na věci jinak.
Farnost jako součást společnosti nebo uzavřené ghetto?
Papež František vybízí, abychom hledali nové cesty komunikace se světem a neuzavírali se do tvrzení "vždycky to bylo tak". Každé farnosti hrozí, že se stane skupinou, která střeží zavedené tradice, ale postrádá schopnost předávat evangelium novým svěžím způsobem, kterému rozumí i nevěřící. Jak tedy prolamovat bariéry a odkud začít? Je možné změnit staré smýšlení mnoha křesťanů? A jak konkrétně může farní společenství vstupovat do veřejného prostoru? Tyto a mnohé jiné otázky je potřeba znovu otevírat.
© 2024 Česká biskupská konference
© Copyright ČTK, Vatican News, Katolický týdeník, Catholic News Agency a další zdroje.
English
Česká biskupská konference
Tisk
