Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc květen 2022

Modleme se, abychom s papežem Františkem ochotněji svěřovali Panně Marii utrpení a slzy ukrajinského lidu

Jednoho dne se v Pompejích ocitnul kdysi vystudovaný právník. Jmenoval se Bartolo Longo. Uslyšel tajemný hlas, který mu říkal: „Když budeš šířit růženec, budeš spasen!“ A hned nato uslyšel ozvěnu vzdáleného zvonu, který odbíjel polední modlitbu Anděl Páně. Poklekl na holou zem a modlil se, až dosáhl velkého vnitřního klidu, který nikdy předtím nepocítil. V tu chvíli mu bylo jeho poslání ještě jasnější. Začal plánovat založení zbožného hnutí šířícího tuto myšlenku.

Kdo byl blahoslavený Bartolo Longo? Tento student právnické fakulty v Neapoli, silně protikatolické, zde ztratil víru. Postupem času však procházel hlubokou krizí, depresí, vyvolanou možná i satanistickými rituály. Naštěstí osobní znejistění nevedlo k sebevraždě, jak se to bohužel stalo jednomu z jeho blízkých přátel. Po jedné bouřlivé noci se setkal se svým rodákem, zbožným mužem. Rozhovor s ním jej přivedl k obrácení. Opustil právničinu a věnoval se službě bližním. Ta jej přivedla do Pompejí, kde mu Bůh svěřil mystický dar: vidět propojení mezi modlitbou růžence a utrpením lidí. Od roku 1876 se Boží lid v Pompejích vždy 8. května modlí vroucí modlitbu za mír, kterou Bartolo Longo sepsal.

Papež František se na tohoto světce odvolává, když také nás vybízí k modlitbě růžence: „Právě v tuto hodinu se mnozí věřící shromažďují kolem uctívaného obrazu Panny Marie ve svatyni v Pompejích, aby k ní vyslovili prosbu, která vychází ze srdce blahoslaveného Bartola Longa. Duchovně klečím před Pannou Marií a svěřuji jí horoucí touhu po míru tolika národů, které v různých částech světa trpí nesmyslnou válečnou katastrofou. Blahoslavené Panně svěřuji zejména utrpení a slzy ukrajinského lidu. Tváří v tvář válečnému šílenství prosím, i nadále se každý den modleme růženec za mír. Modleme se za vůdce národů, aby neztratili smysl pro tep lidu, který si přeje mír a ví, že zbraněmi ho nikdy nezíská.“

P. Pavel Ambros SJ