Rada Justitia et Pax: Děti nepatří na ubytovny

Ve svém poselství k letošnímu prvnímu Světovému dni dětí papež František vyzval k solidaritě především s těmi dětmi, které jsou „vězni nelidských situací“, všech, kterým bylo „dětství krutě ukradeno“. Mezi ně patří i děti, které vyrůstají na ubytovnách.

Bytová nouze se týká v ČR více než sto padesáti tisíc lidí, včetně více než šedesáti tisíc dětí. Velmi často žijí v přeplněných bytech, pronajímaných pouze na krátkodobé, třeba i jen měsíční nájemní smlouvy. Pro děti a mladistvé je bytová nouze jednou z hlavních příčin psychických problémů, vyšší absence ve škole, horšího prospěchu a dosažení nižšího stupně vzdělání, než mají děti, žijící ve standardním bydlení.

Alarmující je zejména skutečnost, že cca 1700 dětí do 15 let žije na ubytovnách ve zcela nevyhovujících podmínkách. Podle odborníků jsou problematické zejména společné kuchyně, společné toalety, způsob uchovávání potravin a vůbec celkové hygienické podmínky. Děti na ubytovnách nemají prostor připravovat se na školu, účastnit se volnočasových aktivit a celkově se rozvíjet adekvátně svému věku a propadají se do tzv. kruhu chudoby. Je přirozené, že děti, které vyrůstají na ubytovnách, si osvojí zdejší životní styl.

Absence stálého bydlení je častým průvodním jevem náročné socio-ekonomické situace v rodinách, kde rodiče nezvládají plnit svou roli, dostatečně o děti nepečují, případně zápasí s drogami, hraním hazardních her apod. Z pohledu sociálních pracovníků se většina rodin na ubytovnu dostává vlastním přičiněním. Avšak ani tento fakt nemůže zastřít nutnost hledat způsoby, jak těmto ohroženým rodinám pomoci vybřednout z jejich kritické situace, a to, pokud možno tak, aby děti mohly zůstat pospolu alespoň s jedním z rodičů.

Obce již nyní mají povinnost i nástroje, jak řešit situaci svých sociálně slabých občanů. Mimo jiné je to úkolem sociálních pracovníků na odborech pro sociálně právní ochranu dětí. Vysoký počet dětí žijících na ubytovnách nicméně svědčí o tom, že je nutné hledat další formy kombinované sociální a ekonomické pomoci. Takovou formou by mohl být koncept bydlení s garancí, zajišťující dostupné individuální bydlení a zároveň sociálně-psychologickou oporu.

Připravovaný nový zákon o podpoře v bydlení koncept bydlení s garancí zahrnuje. Ten zajistí majitelům bytů potřebnou garanci a umožní tak pronájem bytů potřebným. Garanci pro obě strany zajistí obec, která převezme odpovědnost za případné problémy s placením nájmu či poškozením bytu, na které dostane od státu finanční prostředky skrze tzv. garanční fondy. Díky tomuto mechanismu budou moci obce zajistit bydlení pro místní rezidenty v bytové nouzi, zejména samoživitelky, sociálně slabé rodiny ap.

Prostřednictvím tohoto zákona by se na trh mělo dostat zhruba 2000 bytů ročně, přičemž související náklady budou v prvních pěti letech kompletně pokryty z Národního plánu obnovy. Tento model byl již vyzkoušen v několika českých a moravských městech na základě zkušeností ze západoevropských zemí a za podpory evropských fondů. Ukazuje se, že pronajímatelé jsou se spoluprací spokojeni a co víc garanční fondy se využívají jen minimálně.

Skutečnost, že téměř dva tisíce dětí musí živořit na ubytovnách, je naprosto nepřijatelná. Podle řady odborných studií tyto děti tak předem ztratily budoucnost. S tím se nikdo z nás nemůže smířit. Zvláště když máme nyní příležitost tuto, v civilizovaných zemích ojedinělou, situaci změnit.

Václav Malý, biskup a předseda Rady Justitia et Pax