Velikonoční tradice podle průzkumu dodržují víc ženy a starší lidé: Co pro Čechy znamenají Velikonoce?

Velikonoce jsou pro většinu lidí v Česku spojené s dodržováním tradic. Silnější vztah k velikonočním tradicím mají ženy a starší lidé, vlažnější naopak muži a mladí lidé do 29 let. Pro tři ze čtyř lidí patří k oslavě Velikonoc pečení velikonočního beránka nebo mazance, barvení vajec i pletení pomlázky. 7 z 10 Čechů tyto svátky zároveň vnímá jako příležitost k návštěvě příbuzných a více než polovina na Velikonoce sbírá vrbové kočičky. Přestože lidé Velikonoce nevnímají v první řadě jako křesťanské svátky, často si uvědomují křesťanský původ řady dodržovaných tradic. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu, který pro katolickou církev zpracovala agentura IBRS.

„Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky. Připomínají nám Biblický příběh oběti, ukřižování, a především zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zajímalo nás, jak Velikonoce vnímá česká veřejnost a s jakými symboly a tradicemi si je lidé většinou spojují. Přirozeně jsme také chtěli vědět, do jaké míry dokážou určit křesťanský původ řady živých tradic,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference s tím, že výsledky výzkumu pro něj byly milým překvapením.

Lidé dobře znají symboliku Velikonoční neděle, tápou u významu Bílé soboty

Nejvíc lidí (61 %) správně odpovědělo, že Velikonoční neděle je slavností zmrtvýchvstání Ježíše Krista a téměř stejný počet (57 %) správně odpověděl, že postní doba je 40 dní trvající období přípravy na Velikonoce. Polovina respondentů přitom správně určila i to, že začíná Popeleční středou, a podobný počet lidí věděl, že velikonoční vejce symbolizuje nový život a vítězství života nad smrtí.

Nižší povědomí mají Češi naopak o tom, co symbolizuje velikonoční beránek. Že jde o oběť Ježíše Krista pro spásu světa, ví 44 % lidí. Vůbec nejnižší povědomí mají lidé o symbolech a tradicích, které se přímo pojí s návštěvou kostela. Například název Bílé soboty, který odkazuje na bílé ošacení těch, kteří jsou o Velikonocích pokřtěni, správně určila třetina lidí, stejně jako význam velikonoční svíce (paškálu). Pouze čtvrtina lidí věděla, co znamenají ohně, které během Bílé soboty hoří před kostely (světlo, které přemáhá temnotu, a blížící se zmrtvýchvstání Krista).

Návštěvu kostela plánuje pětina lidí

Samotnou návštěvu kostela plánuje o Velikonocích 22 % lidí, což je čtyřikrát více než pravidelná účast na nedělních bohoslužbách. Přesto je to o polovinu lidí méně, než kolik jich navštěvuje kostely na Vánoce. Z křesťanského pohledu jsou přitom Velikonoce svátkem větším a významnějším než Vánoce. „To, že pro pětinu lidí jsou Velikonoce spojené mimo jiné s návštěvou kostela a že jsou mezi nimi i lidé, kteří se označují jako nevěřící, nás přirozeně těší. Návštěva Velikonoční vigilie, mše oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista, je jedním z nejsilnějších zážitků, které můžete v kostele zažít,“ upozorňuje Stanislav Přibyl. Vigilie Bílé soboty se letos v kostelech odehraje 16. dubna po západu slunce.

6 z 10 žen sbírá kočičky, třetina vnímá Velikonoce jako svátky jara

Velikonoce obecně slaví více ženy a také starší generace. Zatímco některé tradice dodržují muži a ženy podobně, jiné dodržují ženy výrazně častěji než muži. Například sběr kočiček je součástí Velikonoc pro 62 % žen, ale pouze 51 % mužů. I tato tradice má svůj původ v příběhu ukřižování Ježíše Krista. Ratolesti jsou připomínkou palmových listů, kterými mávali lidé při jeho slavnostním vjezdu do Jeruzaléma. Třetina žen také vnímá Velikonoce jako svátky jara, zatímco mezi muži je takto vnímá pouze pětina respondentů.

Velikonoční tradice častěji dodržují starší lidé

Podobně jako u jiných tradic, i u těch velikonočních je častěji dodržuje starší generace. „Rozdíly vidíme u všech tradic, výraznější jsou například u zmiňovaných kočiček nebo u používání řehtaček a také sledování televizních pořadů s náboženskou tematikou,“ říká PhDr. Kateřina Pulkrábková z odboru církevních dat České biskupské konference. Zatímco kočičky najdeme v domácnostech dvou třetin lidí starších 60 let, u lidí do 29 let je to pouze 37 %. Řehtačky a klapačky patří k oslavě Velikonoc podle 44 % lidí nad 70 let, ale pouze podle pětiny lidí do 29 let. Řehtačky v kostele na Zelený čtvrtek a Velký pátek zastupují zvony. „V tyto dny se nezvoní, ani nehraje na varhany. Někdy se také říká, že zvony odlétají do Říma jako symbol smutku po ukřižování Krista,“ vysvětluje Stanislav Přibyl.

Autoři: PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil, Odbor analýz církevních dat ČBK

Poznámky:

Květnou nedělí, která letos připadá na 10. dubna, končí postní doba a začíná Svatý týden. Ten vrcholí tzv. Velikonočním triduem (Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota) a končí v noci ze soboty na neděli, kdy začíná oslava Zmrtvýchvstání Ježíše Krista a začíná Velikonoční období.

Dotazované tradice a jejich původ:

Velikonoční vajíčko: symbol nového života, zmrtvýchvstalého Krista

Velikonoční beránek: Ve Starém Zákoně je beránek obětním zvířetem. Ježíš Kristus se podle Nového Zákona obětoval za spásu světa. Tuto oběť si křesťané připomínají mimo jiné velikonočním beránkem.

Kočičky: Větvičky (u nás nejčastěji vrbové) jsou symbolem Květné neděle, což je poslední neděle před Velikonocemi. Křesťané si během ní připomínají slavnostní příjezd Krista do Jeruzaléma, při kterém mu lidé udělali koberec z palmových ratolestí.

Odlétání zvonů do Říma: Na Zelený čtvrtek, při mši na památku Poslední večeře, ze sebe kostelní zvony a varhany vydají co nejhlasitější zvuk, a pak náhle utichnou a až do Bílé soboty se v kostelích nehraje ani nezvoní. Lidem to připomíná, že se děje něco závažného, blíží se okamžik, kdy byl Kristus zrazen a ukřižován.

Řehtačky: Používají se na Zelený čtvrtek a Velký pátek namísto utichlých zvonů.

Paškál: Svíce, která se zapaluje na Bílou sobotu. Svíce hoří v kostelích po celou Velikonoční dobu a váží klidně přes deset kilogramů. Rozsvícení svíce symbolizuje nový život a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Ohně před kostely: Na Bílou sobotu večer po západu slunce přichází naděje, blíží se slavnost zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Lidé se scházejí před kostelem, kde zapalují oheň. Následuje mše, zprvu ve zhasnutém kostele. Věřící si jeden od druhého připalují svíčky a zpívají. To symbolizuje Ježíšovo vítězství nad smrtí a šíření naděje.