Lupa
Obsah Obsah
Portál

Pandemie připravila katolickou církev o stovky milionů, výdaje na služby pro veřejnost přesto udržela

Autor: Daniel Chytil Zdroj:Česká biskupská konferenceČeská biskupská konference
Datum publikace25. 10. 2021, 15.30
TiskTisk

Diecéze římskokatolické církve v České republice v krizovém roce 2020 udržely výdaje na služby pro širokou veřejnost, a to i přesto, že zaznamenaly výrazný propad svých tradičních příjmů, například z kostelních sbírek nebo vstupů do církevních památek. Souhrnné výdaje na služby pro věřící i širokou veřejnost dosáhly 3,3 miliardy korun a zůstaly tak srovnatelné s předchozími lety. Přesto diecéze hospodařily se ziskem 376 milionů korun, především díky zhodnocení investic z minulých let.

image:Image

Rok 2020 byl pro nás především rokem solidarity a lidskosti. Lidé ukázali, že v krizi se dokážou semknout a nezištně, často i za cenu osobních obětí, pomáhat těm, kteří to potřebují. To je něco, co bychom si měli připomínat i ve chvílích klidu a blahobytu. Také v kontextu hospodaření církve hrála solidarita a spolupráce důležitou roli. Ať už mezi subjekty katolické církve nebo od lidí ve formě spontánních finančních příspěvků. Právě tato vzájemná pomoc nás naplňuje nadějí, že církev bude schopná plnit své poslání i v budoucnosti,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.


Výdaje na společensky prospěšné aktivity dosáhly 2,3 miliardy korun


Diecéze katolické církve tradičně investují významné prostředky do služeb veřejnosti, v roce 2020 šlo o 2,3 miliardy korun, což je pouze o 99 milionů méně než v roce 2019. Velkou část tvořily přímé výdaje do společensky prospěšných projektů a zlepšení života lidí v regionech po celé ČR. Nejnákladnější jsou dlouhodobě opravy památek, na které v roce 2020 šlo 1,4 miliardy korun. Na pastorační činnost, kam patří svatby, pohřby, křty, duchovní pomoc nebo práce v nemocnicích, putovalo 720 milionů. Na zdravotní a sociální péči, vzdělávání a kulturní aktivity dalších téměř čtvrt miliardy korun. Do této částky přitom nejsou zahrnuty investice řádů a kongregací.

Necelou miliardu korun diecéze vynaložily na mzdy zaměstnanců, včetně kněží, kteří byli v době krize lidem k dispozici často i 24 hodin denně. „Velkou část roku nebylo možné slavit bohoslužby, do kostelů mohlo najednou jenom omezené množství lidí. Řada kostelů proto zůstávala otevřená nepřetržitě. Lidé v době všeobecného stresu navštěvovali kostely z řady důvodů, ale tím hlavním byla snaha opět najít klid v duši, načerpat sílu čelit novým výzvám. Výrazně častěji než dříve hledali slova útěchy a pochopení,“ říká brněnský biskup Pavel Konzbul.


Církevní školy v roce COVIDu potvrdily, proč je o ně dlouhodobě zájem


Jednou z aktivit, které si vyžádaly v loňském roce mnoho sil a financí, bylo školství. Investice do školství vzrostly o čtvrtinu na 132 milionů korun. Důvodem byly mimo jiné vyšší investice do oprav (například gymnázia v Kroměříži a Hradci Králové) i zajištění IT vybavení. Hodně úsilí stálo udržení pravidelného kontaktu s žáky. Díky tomu se církevnímu školství vyhnul problém tzv. ztracených dětí, tedy těch, se kterými školy ztratily během online výuky jakýkoli kontakt. Takových dětí bylo v ČR podle zprávy české školní inspekce 10.000, tj. 1,1 % žáků. Na církevních školách to ale bylo necelých 0,2 %.

„Církevní školy jsou otevřené všem, dlouhodobě se na ně hlásí násobně více dětí, než je možné přijmout. Fungují nejen jako poskytovatel státem povinných služeb, ale vytváří komunitu občansky aktivních lidí, kteří se vzájemně podporují a kterým není lhostejné, co se kolem nich děje. To je i důvodem, proč zvládly udržet kontakt s žáky v době distanční výuky,“ vysvětluje biskup Pavel Konzbul.


Do budoucí soběstačnosti investovala katolická církev 2,1 mld. korun, o 521 mil. více než v r. 2019


I v roce 2020 pokračoval proces finančního osamostatnění církve od státu, které se uskuteční v roce 2030. Diecéze v něm investovaly 846 milionů korun do nemovitostí a hospodaření podporující rozvoj regionů (zemědělství a lesnictví) a další miliardu korun do etických finančních investic, většinově skrze své dva fondy spravované ČSOB a Českou spořitelnou. „Naším cílem je, aby církev byla v budoucnosti soběstačná a aby mohla poskytovat své služby minimálně v takové míře jako dnes. Celkové náklady na všechny činnosti církve, včetně mezd pro tisíce lidí, kterým církev dává práci, přesahují ročně 7 miliard korun,“ vysvětluje Karel Matyska, ekonomický poradce České biskupské konference.


Státní příspěvek postupně klesá, výdaje církve do prospěšných aktivit zůstávají


Církevní příjmy v současnosti stojí na třech pilířích. Jsou to příjmy z hospodářské činnosti, příspěvky a dary a finance ze strany státu. Hlavní část peněz od státu činí kompenzace za nevydaný církevní majetek a příspěvek na činnost. Ten se každoročně snižuje a v roce 2030 skončí úplně. V roce 2020 dosáhl 670 milionů korun, což bylo o 44 milionů méně než v roce 2019 a o 178 milionů méně, než v roce 2016. „Rok 2016 byl prvním rokem, za který jsme strukturovaně zveřejnili výsledky hospodaření jednotlivých diecézí. Zatímco státní příspěvek od té doby klesl skoro o pětinu, naše výdaje na opravy památek, školství, zdravotnictví a sociální péči vzrostly o tři čtvrtě miliardy korun,“ připomíná Karel Matyska s tím, že ekonomicky silná a soběstačná církev může více pomáhat tam, kde je to potřeba.


Tradiční zdroje příjmů se snížily, pomohlo hospodaření a zhodnocení investic minulých let


Mnohem výrazněji než státní příspěvek v roce 2020 klesly příspěvky z kostelních sbírek, které se snížily o třetinu (meziročně o 192 milionů na 336 milionů korun). Také příjmy ze vstupného do památek zaznamenaly propad, a to o 75 % (meziročně o 103 milionů na 35 milionů). Pandemie koronaviru pro diecéze znamenala i výpadek příjmů z provozu ubytovacích a stravovacích zařízení, naopak přinesla mimořádné výdaje na provoz otevřených kostelů.

Díky zhodnocení některých dřívějších investic a díky vyšším výnosům z lesní činnosti se však podařilo pomoci tam, kde se v uplynulém roce v důsledku pandemie nedařilo. Zároveň se tak povedlo udržet souhrnný hospodářský výsledek v kladných číslech, a to 376 milionů korun, což je o 347 milionů více než v roce 2019. Na daních z příjmu odvedly diecéze 170 milionů, tedy dvakrát více než v roce 2019; na ostatních daních přes 51 mil. korun.

Přestože Česká biskupská konference očekává v letošním roce propad příjmů generovaných předchozími investicemi, právě silná diverzifikace příjmů a zmíněná solidarita dávají podle Stanislava Přibyla naději, že diecéze budou moci vykonávat svoji činnost v nezměněné míře i v dalších letech: „Loňský rok ukázal, že hospodaření církve stojí na pevných základech, byť je stále poměrně křehké. Postupně se učíme být soběstačnější, a přitom nezapomínat na to, co je naším hlavním úkolem ve společnosti, tedy pastorace, služba Bohu a pomoc bližním,“ uzavírá.

Pro víc informací kontaktujte:

Monika Klimentová, tiskové středisko ČBK, tel.: +420 220 181 431, mobil: +420 731 625 984, e-mail: klimentova@cirkev.cz

 

Soubory ke stažení

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou